Pozorování ptáků spojuje členy ČSO bez ohledu na věk, profesi či formální znalosti. Věnují se mu děti i jejich prarodiče, univerzitní profesoři i lidé všech ostatních profesí. Další rozměr pozorování ptáků dodá občanská věda.
Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.
Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif).
Občanská věda v ČSO
ČSO nabízí řadu způsobů, jak se mohou lidé s různou úrovní znalostí zapojit do ornitologického výzkumu. Všechny možnosti mají jedno společné: dobrovolný zájem o ptáky a přírodu a vlastní vůli účastnit se společného ornitologického výzkumu. Postupy vědeckého bádání, při nichž hraje účast širokého okruhu dobrovolných spolupracovníků klíčovou roli, shrnujeme pod název „občanská věda”. Valná většina výzkumných aktivit ČSO je postavená právě na principech občanské vědy, čímž se ČSO odlišuje od dalších výzkumných institucí, jako jsou vysoké školy nebo ústavy Akademie věd.
Následující přehled je seřazen od nejjednodušších způsobů občanskovědního výzkumu ptáků, které zvládnou i zájemci s dosud minimálními znalostmi ptáků, po vysoce specializované odborné programy.
Hnízdění čápů bílých
S
ledování čápů je nenáročná a prospěšná aktivita, velmi vhodná i pro rodiny s dětmi. Jakékoli pozorování čáp na hnízdě přitom stojí za zaznamenání a pomáhá k závěrečnému vyhodnocení úspěšnosti hnízdní sezóny. Pozorování čápů na hnízdech zaznamenáváme na čapím webu cap.birdlife.cz.
Ptačí hodinka – sčítání ptáků na krmítkách
Cílem programu je dlouhodobě sledovat zimování ptáků v Česku a zjistit, co jejich výskyt a chování ovlivňuje. Dále pak zapojit širokou veřejnost do jednoduchého vědeckého výzkumu – zimního sčítání ptáků na krmítkách. Program nevyžaduje žádné předchozí zkušenosti se sčítáním ptáků, je tedy vhodnou příležitostí, jak s občanskou vědou začít. U příhodně umístěného krmítka je dokonce možné celou dobu sčítat z tepla domova.
Sčítání probíhá každoročně začátkem ledna a od prvních ročníků se daří do sběru dat zapojit dobrovolníky z celé ČR v masivních počtech (10 000 sečtených míst), díky čemuž získáváme unikátní soubor dat. Podrobnosti o programu – jak se zapojit, průběžné výsledky, materiály pro určování ptáků, videonávody, … – najdeme na webu Ptačí hodinky.
Ptačí choroby
Faunistická databáze — záznam jednotlivých pozorování
Jakékoli pozorování ptáků, u nějž známe základní informace (datum, místo, pozorovaný druh) má smysl zaznamenat. Čím víc detailů zapíšeme, tím větší má takové pozorování potenciál pro budoucí vyhodnocení. Všechna pozorování, od nejběžnějších druhů po vyslovené rarity, zapisujeme do Faunistické databáze ČSO, birds.cz.
Faunistická databáze — kompletní seznamy
Zápis kompletního seznamu, tedy všech druhů, které jsme na dané lokalitě v daném časovém úseku pozorovali, je výrazně hodnotnější variantou oproti zápisu jen vzácných a atraktivních druhů. Dává vlastně tím nejjednodušším možným způsobem standardizovaný snímek ptactva v daném regionu, v budoucnosti umožní vyhodnotit třeba postupnou nenápadnou proměnu hojného druhu ve druh velmi vzácný nebo naopak. Pro řadu druhů poskytují kompletní seznamy prakticky jediné použitelné informace pro vyhodnocení změn jejich početnosti. Kompletní seznamy zadáváme do Faunistické databáze ČSO, birds.cz.
Fotografování ptáků na sloupech elektrického vedení
T
ato aktivita probíhá ve spolupráci se společností E.ON. Fotografujte živé ptáky sedící na sloupech či drátech elektrického vedení nebo mrtvé ptáky, které naleznete pod sloupy či dráty. Fotografie s příslušnými údaji vložte do faunistické databáze birds.cz (v poli Aktivita zvolte možnost „sedící na sloupě el. vedení“ nebo „mrtvý pod sloupem el. vedení“ či „mrtvý pod dráty el. vedení“). Fotografie poskytnou přesnější informace, jakým způsobem ptáci na jednotlivé typy sloupů usedají, což může pomoci při vývoji zabezpečujících prvků na sloupech a drátech. Údaje k uhynulým ptákům přispějí k vyhodnocení rizikových úseků a naplánování prioritních oblastí k zabezpečení.
V roce 2021 jsme vyhlásili ptákem roku káni lesní, která patří mezi nejčastější oběti elektrického výboje. Zapojením do tohoto programu občanské vědy pomůžete ochránit káni i další dravce.
Registrace hnízdišť rorýsů, kavek, jiřiček
Velmi oceníme přesné údaje o hnízdění rorýsů, kavek a jiřiček na městských i vesnických budovách. Jejich hnízda jsou ohrožena stavebními úpravami a právě registrace hnízdišť pomůže k jejich záchraně — stavebníci i odpovědné úřady díky webu rorysi.cz vědí, které budovy hostí jednotlivá hnízda či hnízdní kolonie, a mohou stavební práce přizpůsobit, hnízdiště zachovat nebo v nejhorším případě instalovat náhradní budky.
Hnízdění čejek chocholatých na zemědělské půdě
Vyhledávání kdysi hojných čejek na rozlehlých lánech patří již k náročnějším ornitologickým aktivitám, pro řadu lidí ale představuje neodmyslitelnou součást jara. Informace o tom, která místa čejky a kulíci vyhledávají, využíváme přímo k zařazení těchto lokalit do zemědělských dotačních schémat, díky nimž mohou zemědělci umožnit ptákům vyhnízdění, aniž by je to omezovalo v hospodářské činnosti. Pozorování zadáváme na birds.cz přes portál čejka (cejka.birds.cz), nezbytné je ale seznámit se předem s metodikou sledování.
Liniové sčítání druhů (LSD)
Liniové sčítání druhů (LSD) je nový dlouhodobý monitorovací program České společnosti ornitologické založený na principech občanské vědy. Na kilometrových liniích zaznamenáváme vždy po dobu jedné hodiny všechny jedince všech druhů ptáků pomocí zvláštní aplikace pro tablety a mobilní telefony s větším displejem. Cílem je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí; tedy získat informace nezbytné k účinné ochraně našich ptačích populací. Na jaře 2017 proběhlo úspěšné praktické testování terénní metodiky i programového vybavení a od roku 2018 se nový program rozběhl naplno, včetně jeho zimní části. Podrobné instrukce a návody pro spolupracovníky jsou k dispozici na stránce programu.
Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků
Kromě organizace sčítacích programů na českém území zpracovává ČSO i Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků, což je společná iniciativa BirdLife International a European Bird Census Council (EBCC). ČSO je koordinačním pracovištěm, které sbírá výsledky monitorovacích programů z jednotlivých evropských zemí a zpracovává je do podoby indexů početnosti a indikátorů pro Evropu.
DALŠÍ PROGRAMY
Mezinárodní zimní sčítání vodních ptáků (IWC)
Nejstarším doposud běžícím programem je Mezinárodní zimní sčítání vodních ptáků (IWC), které nyní organizuje Česká zemědělská univerzita. Hlavním cílem je monitoring početnosti vodních ptáků a jejich změn. Sčítání probíhá zpravidla druhý víkend v lednu, výběr lokalit a další podrobnosti najdete na stránkách programu a v metodice.
Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách
Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách probíhá v současném větším rozsahu ve středních Čechách a v Praze od zimy 2003/2004. Jednotlivé sčítací úseky jsou dlouhé 5 – 15 km a sčítání je prováděno jednou měsíčně v období od října do března. V tomto období se vodní ptáci shromažďují na přehlednějších místech ve větších hejnech a lze je tedy snáze spočítat s větší přesností než v hnízdním období, kdy jsou více rozptýleni. Sčítání organizuje Jan Krejčík a Pavel Bergmann. Více o metodice a návodu, jak se zapojit najdete na stránce projektu.POZASTAVENÉ PROGRAMY
Bezpečné zastávky
K účasti v programu Bezpečné zastávky není potřeba znát ptáky vůbec, přesto významnou měrou pomáhá k jejich ochraně. V interaktivní mapě na webu zastavky.birdlife.cz jednoduše ohodnotíme konkrétní zastávku hromadné dopravy a ideálně i připojíme fotografii. Podle stupně nebezpečnosti pro ptáky se zastávky zbarví zeleně (bezpečná), oranžově (riziková) nebo červeně (nebezpečná zastávka). Získaná data využíváme při jednáních s vlastníky a provozovateli zastávek ohledně řádného zabezpečení. Na webu jsou k dispozici i tipy na efektivní zabezpečení prosklených zastávek.
Jaro ožívá
Především pro děti, školní třídy i zájmové kroužky je určen mezinárodní program a web Spring Alive, Jaro ožívá. Sledujeme a zapisujeme přílet (první pozorování) pěti známých a nezaměnitelných druhů: vlaštovek, kukaček, čápů, vlh a rorýsů. Na animované mapě pak můžeme sledovat jejich jarní pohyb Evropou. Navíc je připravena pestrá paleta námětů na hry a činnosti s dětmi ve škole i mimo školu.
Nářečí (nejen) českých strnadů
Původně doprovodná akce k Ptákovi roku 2011, dnes ukázkový program občanské vědy běžící v Česku, Polsku, Velké Británii a na Novém Zélandě. Díky zapojení stovek občanských vědců z několika kontinentů je dnes strnadí zpěv jednoznačně nejprozkoumanějším ptačím zpěvem, co se nářečí týká. Tyto znalosti pak pomáhají zodpovídat i obecné otázky o funkci a vývoji ptačích nářečí. Veškeré informace, kontakty a instrukce naleznete na strnadi.cz. Nahrávat strnady má stále smysl — a dá se to zvládnout jako příjemné zpestření mnoha jiných aktivit v terénu.
Sčítání hnízdních populací vodních ptáků
Sčítání hnízdících vodních ptáků provádíme na všech lokalitách s výskytem vodního ptactva. Každou lokalitu je žádoucí zkontrolovat dvakrát, ve druhé polovině května a ve druhé polovině června. Podrobnosti naleznete na stránkách programu.
Jednotný program sčítání ptáků (JPSP)
JPSP byl dlouhodobý monitorovací program, pomocí kterého jsme každoročně sledovali vývoj početnosti u nás hnízdících běžných druhů ptáků. Program běžel v letech 1982 až 2024. Od hnízdní sezóny 2025 je plně nahrazen novějším Liniovým sčítání druhů (LSD).
Hlavním výstupem obou těchto sčítacích programů jsou pravidelně publikované trendy početnosti jednotlivých druhů a vícedruhové indikátory. Grafy vývoje početnosti jednotlivých druhů jsou dočasně dostupné na webu jpsp.birds.cz.