Odpověď na otázku z desátého stanoviště: Saranče jsou vegetariáni a mají krátká tykadla.
Kobylky jsou většinou masožravci a mají dlouhé antény (nezřídka kobylky loví i saranče).
Proč zavlažujeme louky? Proč chceme, aby byly mokré?
Zavlažovací kanály tu byly vyhloubeny již před stoletím. Co k této herkulovské práci naše předky vedlo? Hlad po trávě. Nebylo vesničana, který by neměl doma alespoň jedno domácí zvíře. A to potřebovalo žrát. Všechna zvířata potřebovala čerstvou trávu, v zimě pak seno. Zavlažením luk tráva rostla rychleji a více.
Dnes se maso a mléko vyrábí téměř výhradně ve velkochovech. Tam jsou zvířata vykrmována např. dováženou sójou, jejíž pěstování devastuje pralesy jižní Ameriky nebo krmnými směsmi s velkým přídavkem palmového oleje, který zase způsobuje mizení pralesů v tropické Asii, Africe i Americe. Spotřeba trávy tak klesla téměř na nulu.
Paradoxně, teď když je možnost trávu sekat a sklízet poměrně rychleji a snadněji než kdysi pomocí kos a hrábí, není jí tolik zapotřebí.
Na loukách se však objevil nový zájem o sekání, sklízení i závlahu – ochrana přírody. Ornitologové tu ve spolupráci se zemědělci udržují a zavlažují louky, aby umožnili návrat vymizelým mokřadním ptákům a dalším ubývajícím živočichům, kteří dnes své ideální, totiž mokřadní, prostředí hledají velmi těžko.
Nejpřirozenějším způsobem údržby lučních porostů je pastva velkých kopytníků.
O jejich roli v přírodě se dovíte na speciálních stanovištích v západní části parku, kde na vlastní oči uvidíte i naše původní, dnes polodivoká, zvířata – divoké koně a pratury.
Stojíme na klíčovém místě celého zavlažovacího systému. Odtud voda teče z řeky Metuje rozvětveným systémem kanálů do různých částí luk. Ke správnému rozvodu vody po loukách pomáhají hradítka. Jedno z nich budete ještě míjet na zpáteční cestě do vstupního areálu. Tam procházka s tímto průvodcem končí. Tím však nemusí končit poznávání mokřadní přírody. Josefovské louky se v průběhu roku mění, a proto je tu pokaždé, když sem přijdete, něco k vidění. A když ne tady, tak u vás za humny u rybníka, řeky či potoka. Stačí se jen dívat.