3. Vyhlídka na Slavíkovský ptačník

Odpověď na otázku z druhého zastavení: střízlík obecný


Pozn.: Vyhlídková věž na tomto stanovišti je prozatím v přípravě. Těšit se na ní můžete v blízké budoucnosti.

Před námi se rozprostírá mokřad pro ptáky – Slavíkovský ptačník. Vytvořili jsme ho tak, aby se v něm líbilo především ptákům bahňákům. Ti potřebují mělké bahnité vodní plochy a mokré louky v okolí, které jsou v současné krajině vzácné. Ptačník však slouží také kachnám, volavkám i dalším skupinám živočichů, jako jsou obojživelníci a hmyz.

Velké ryby v tomto ptačníku naštěstí nenajdete. Požírají totiž zárodky všeho živého – vajíčka obojživelníků i larvy vážek, které mají důležitou roli v potravním řetězci. Josefovské louky jsou tak útočištěm i pro mizející a ohrožené druhy obojživelníků a hmyzu, které je třeba před nenažranými rybami chránit. Domov tu nalezla třeba ropucha zelená nebo rosnička zelená.

Jedna rybka tu přesto žije. Je to střevlička východní. Ryba s roztomilým jménem má bohužel chování piraně. I když je maličká, její dravost a nenasytnost již způsobili pohromu v nejednom mokřadním ekosystému. Nechtěně byla zavlečena z východní Číny, teď je postrachem vod celé Evropy. Kromě rybožravých ptáků, jako jsou volavky a čápi, je jediný způsob odstranění střevliček řízené vyschnutí tůní.

Střevlička východní. Foto: Břeněk Michálek
Střevlička východní. Foto: Břeněk Michálek

Topoly lemující Novou Metuji na druhé straně luk skrývají výhled na naše nejvyšší hory – Krkonoše. Přestože Metuje pramení u Adršpašsko-teplických skal, množství vody sem přichází právě z Krkonoš prostřednictvím řeky Úpy a přehrady Rozkoš, které jsou s Metují propojené. Malá část vody sem teče i z Orlických hor a dokonce z Polska.

Panorama Krkonoš. Foto: Břeněk Michálek
Panorama Krkonoš. Foto: Břeněk Michálek

Východní obzor pak ohraničují Orlické hory, za nimiž u jezer polských nížin hnízdí vzácní majestátní ptáci jeřábi popelaví. Ti se na Josefovských loukách občas zastavují během jejich dalekých cest na hnízdiště a v posledních letech se pokouší i hnízdit.

Letící hejno jeřábů popelavých. Foto Břeněk Michálek
Letící hejno jeřábů popelavých. Foto Břeněk Michálek

Otázka: S jakým tvorem máme tu čest, když se při soumraku z oblohy ozve „mečení“?
a) S kozou, jejíž „mečení“ sem doléhá z nejbližší vesnice.
b) S ptákem, který vibrováním svých per „mečí“.
c) S velkým netopýrem, jehož echolokační signály se občas „mečení“ podobají.
Odpověď najdete na příštím zastavení.

Kam dál: Z pahorku pokračujeme po viditelné stezce Josefovskou džunglí, mineme jedno z hradítek po pravé straně a po dalších 100 m přejdeme po Živé lávce na levý břeh Metuje k Tůni, našemu čtvrtému zastavení.