Čtyřicátou sezónu má za sebou Jednotný program sčítání ptáků (JPSP). Na počátku 80. let minulého století ho založili ornitologové Jiří Janda a Karel Šťastný. V roce 1981 proběhla nultá, zkušební sezóna. Od roku 1982 běží sčítání hnízdních populací běžných druhů ptáků v téměř nezměněné podobě až do dneška. JPSP je se svými 40 sčítacími sezónami jedním z nejstarších programů systematického monitoringu běžných ptáků v Evropě. V zemích bývalého východního bloku je vůbec nejstarší (více na pecbms.info).
JPSP má za cíl dlouhodobé sledování vývoje početnosti jednotlivých druhů – stručně řečeno, abychom věděli, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Tyto informace využívají vědci při dalších výzkumech a jsou i nezbytným podkladem pro úspěšnou ochranu přírody. Mimo jiné jsou trendy vývoje početnosti jedním z kritérií pro zařazování druhů do červených seznamů a vícedruhové indikátory slouží jako základní zdroj informací o přírodě celé Evropy.
Výsledky JPSP
Trendy početnosti více než stovky běžných druhů ptáků zveřejňujeme na webu jpsp.birds.cz. Díky osmdesátce dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně dvakrát během jara sčítají ptáky na dvaceti přesně určených bodech, můžeme takřka v přímém přenosu sledovat, jak se z běžných druhů stávají vzácné a naopak. K těm prvním patří kromě notoricky známých ptáků zemědělské krajiny chocholouše, čejky nebo koroptve nově například i zvonci, zřejmě následkem krmítkové nákazy – trichomonózy, nebo zvonohlíci, moudivláčci, cvrčilky říční či z lesních ptáků králíčci obecní. Společné pro většinu těchto druhů je, že přesné příčiny způsobující jejich úbytek neznáme.
Na druhou stranu svoji početnost zvyšují hlavně druhy běžné a široce rozšířené, často osidlující i urbánní prostředí: pěnice černohlavá, kterou má ČSO v logu, kos, špaček, straka nebo holub hřivnáč. Výrazně narostly počty prakticky všech šplhavců, zřejmě v souvislosti se stárnutím lesů a se s tím spojenou zvýšenou nabídkou potravy.
Sloučením indexů početnosti vybraných druhů vznikají vícedruhové indikátory. Ty dodává ČSO i státu a objevují se pak jako zásadní indikátory například ve státní Zprávě o stavu životního prostředí.
Sčítání pokračuje i po 40 letech
Čtyřicetiletý Jednotný program sčítání ptáků má i svého hrdinu. Je jím Karel Machač z Tachova (rozhovor s ním najdete v Ptačím světě 3/2020), který sbírá data JPSP od samého počátku. Během čtyřiceti let nevynechal ani jeden sčítací termín. Pro všechny ornitology, kteří by se chtěli nechat jeho přístupem inspirovat, je připraven přímý nástupce Jednotného programu, Liniové sčítání druhů (LSD). LSD se kromě hnízdních populací zaměřuje i na početnost během zimy. Nejbližší sčítací termín je od 1. do 15. listopadu a instrukce jsou k dispozici na www.birdlife.cz/lsd.
Celý čtyřicetiletý úspěch, desítky vědeckých publikací, indikátory a indexy jednotlivých druhů jsou zásluhou více než 220 spolupracovníků, kteří se JPSP za dobu jeho existence účastnili. My všichni, kteří jsme sčítali a sčítáme, si oslavu těch 40 let JPSP určitě zasloužíme.