Odpověď na otázku z osmého zastavení:
Myšice jsou nenároční hlodavci, kteří se při vyrušení mohou rychle přesunout jinam.
Bobři se nejraději skrývají ve svých umně vybudovaných stavbách či pod hladinou vody. Ze stromů jim nejvíce chutnají mladé výhonky a letorosty. Na starém stromě si tolik nepošmáknou.
V letitých stromech však spí zimním spánkem kolonie netopýrů. Poněvadž jim trvá nejméně půl hodiny, než se ze svého spánku probudí a mohou odletět, bývá pro ně při kácení a porcování takových stromů již pozdě. Netopýři buď zahynou přímo pod motorovou pilou, nebo často jen vyčerpáním, protože si v zimě obvykle nedokážou rychle najít náhradní noclehárnu.
Pestrá paleta rostlin na Josefovských loukách
Zdejší občasně zaplavované louky se mohou pochlubit květinami, které potvrzují, že příroda v ptačím parku je v dobré kondici. Jinde vzácné rostliny totiž zdobí Josefovské louky skoro celoplošně.
Mezi nimi je např. rozrazil dlouholistý, žluťucha lesklá a ostřice dvouřadá.
I když česnek zná každý z kuchyně, vězte, že ten z Josefovských luk je jiný a hlavně vzácný. Je jím česnek hranatý, kvetoucí uprostřed léta a omamně vonící po… inu po česneku. Na loukách ho najdeme ve sníženinách, které protíná cesta do vstupního areálu. Časnému jaru na loukách vévodí žlutá barva blatouchů, křivatců, později i kosatců a pryskyřníků. Léto je ve znamení modré a fialové díky kyprejům vrbicím, kohoutkům, rdesnům, kakostům a krvavcům. Nejzáhadnějším květem luk je pak rostlinka, která na jaře vystřelí ohromné listy podobné tulipánům, ale na kvetení si počká až do podzimu. Tak vyzrála na všechny ostatní kvetoucí byliny, protože všichni opylovači se teď mohou věnovat jen a jen jí. Na podzim totiž již téměř nic jiného nekvete. Má nejdelší květ ze všech rostlin ve střední Evropě a jmenuje se ocún jesenní.
Otázka: Na loukách je běžná rostlina, bez které by tu nemohli žít dva druhy celoevropsky chráněných motýlů – modrásek bahenní a modrásek očkovaný. Ti kladou svá vajíčka jen a pouze na ni. Podle Českého herbáře z 19. století víme, že „pálenka z rostliny té čistí krev a léčí prsní neduhy”. Víte, o kterou rostlinu se jedná?
Odpověď najdete na dalším stanovišti.
Kam dál: Jednoduše teď budeme sledovat potok Jasenná proti jeho proudu, dokud nás nezastaví jeho podivné křížení se Starou Metují. Stará Metuje tu byla při budování zavlažovacího systému svedena do podzemí a vyvedena na povrch na druhé straně potoka Jasenná. U této „shybky“ neboli sifonu či akvaduktu si přiblížíme některé zástupce místního Hmyzu, kterému je věnována naše předposlední zastávka.