Lesníci by na Hodonínsku chtěli chemickým postřikem zničit rojící se chrousty maďalové, jejichž larvy žijí v půdě a požírají kořínky stromů. „Kromě chroustů by insekticid zahubil veškerý hmyz včetně několika set vzácných a ohrožených druhů,“ upozorňuje Ondřej Konvička z České společnosti entomologické.
Společné vyjádření České společnosti ornitologické a České společnosti entomologické k záměru Lesů České republiky použít na rojící se chrousty na Hodonínsku letecký chemický postřik.
Na píscích, známých jako Moravská Sahara, žije mnoho vzácných pískomilných a teplomilných druhů hmyzu. Některé z nich, například ohrožený motýl okáč jílkový, tu mají jedinou oblast výskytu v celé republice. Lokalita je součástí Ptačí oblasti soustavy Natura 2000 Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. „Celkem tu najdeme 240 druhů ptáků. Místní populace lelka lesního a skřivana lesního jsou nejpočetnější v republice, žije tu jedna z největších populací dudka chocholatého,“ zdůrazňuje Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.
Lesy České republiky by chtěly insekticidem zničit dospělé chrousty, kteří se právě rojí a kladou vajíčka, čímž završují svůj čtyřletý životní cyklus. Lesníci chtěli v Bzenecké a Hodonínské Doubravě použít letecký postřik už v předchozím období rojení chroustů v roce 2015. Odbor životního prostředí krajského úřadu tehdy žádost zamítl i kvůli negativnímu vlivu na hnízdící ptáky. Lesníci jed hodnotí jako nejúčinnější způsob zásahu. „O efektivitě lze pochybovat. Poslední letecké aplikace v letech 1999 a 2003 měly problematickou účinnost. V obdobných porostech na Záhoří na Slovensku od postřiku upustili, a to nejen z důvodu ochrany přírody, ale i kvůli sporné účinnosti a finanční náročnosti letecké aplikace,“ připomíná Čamlík.
Možným řešením problému by podle něj byla druhová pestrost lesa namísto monokultury borovic. „Je namístě přehodnotit dosavadní lesnické postupy, odvyknout si od štíhlých, vysokých stejných borovic nasázených v pravidelných řádcích jako mrkev. V druhově i věkově různorodých porostech se škůdci budou prosazovat hůře. Lesník Jan Bedřich Bechtel, který před 200 lety zalesňoval Moravskou Saharu, považoval borovici za přípravnou dřevinu s cílem snížit v budoucnu její podíl ve prospěch listnatých dřevin. Na to další generace zapomněly. Naším společným cílem by mělo být prosazování trvale udržitelného lesního hospodaření, bez používání chemie a přímého ohrožení druhové rozmanitosti,“ říká Čamlík.