výbor

Hraboš polní – rozcestník (nejen) pro zemědělce a vlastníky půdy

Přejít na: Aktuální informace o postupu při řešení výskytu hraboše polního na webu ÚKZUZ

Hraboši polní neodmyslitelně patří do české zemědělské krajiny. Není proto našim cílem hraboše vyhubit, ale udržet jeho početnost v únosných mezích bez toho, aniž by působil významnější ekonomické a ekologické škody. Některé roky však dochází k jejich výraznému přemnožení, což se negativně podepisuje na zemědělské úrodě.  Jedním z hlavních viníků přispívajících k vyšší početnosti hraboše polního jsou čím dál častější mírné zimy, intenzivnější období sucha a méně přirozených predátorů v krajině.

Hraboš polní se živí výhradně rostlinnou potravou a je pro něj typický rychlý reprodukční cyklus. Samice je schopna se rozmnožovat již ve věku dvou týdnů a zároveň mít nový vrh zhruba každých 20 dnů. K nárůstů populace do kalamitního stavu může dojít velmi rychle. Populační dynamika hraboše polního se vyznačuje cyklickým kolísáním početnosti v intervalech 2 až 4 let.  

výbor
Hraboš polní. Foto: Andy Belshaw.

V živé paměti máme rok 2020, kdy kalamitní stav způsobil velké ztráty na úrodě a škody byly Zemědělským svazem ČR odhadovány na téměř 2 miliardy. V daném roce byla povolena plošná aplikace rodenticidu Stutox II na povrch zemědělské půdy. Ve společnosti se obratem vytvořily dva názorové tábory, přičemž ti, kteří podporovali plošnou aplikaci, argumentovali zejména rizikem nedostatku pícnin a obilí. Na druhou stranu pomyslné barikády se stavěli odpůrci plošné aplikace, kteří zmiňovali zejména rizika spojená se sekundární otravou necílových organismů a také fakt, že se jedná pouze o krátkodobé řešení situace s nejistým výsledkem. Přestože při porovnání bezpečnosti přípravku Stutox II s antikoagulatními rodenticidy (např. Lanirat Micro) je vliv Stutoxu na necílové organismy i mortalita mnohonásobně nižší, nelze aplikaci jedu do volné přírody vnímat jako vhodné řešení problému.

Káně lesní prokazatelně otrávená jedem Stutox II v roce 2020. Foto: Klára Hlubocká, ČSO

Česká společnost ornitologická (ČSO) se důrazně staví proti plošné aplikaci jedů v krajině a usiluje o prosazování dlouhodobého řešení problému a prevence, kterou spatřuje v pestré krajině hostící řadu přirozených savčích i ptačích predátorů, jež s regulací populace hrabošů výrazně pomáhají. Proces ozdravení krajiny ale nějaký čas ještě potrvá. ČSO si váží zemědělců, kteří se snaží o šetrné hospodaření a používání jedů na svých pozemcích odmítají.

V současnosti připravujeme web, který bude obsahovat relevantní informace o hraboši polním, jeho možné regulaci, řešení škod (kompenzace) a doporučení pro ozdravení naší krajiny. Níže naleznete pravidelně aktualizovaný rozcestník se základními informacemi a odkazy na řešení situace přemnožených hrabošů.

Jsem zemědělec/ vlastník půdy a… 

 

1) V oblasti, kde hospodařím, dochází k přemnožení hraboše polního. Rozhodl jsem se neaplikovat rodenticid. Jaké existují přírodě šetrné nástroje v boji proti přemnožení hraboše polního a povedou zároveň k ochraně úrody? 

Nejlepším nástrojem v boji proti hrabošům je zlepšení ekologické rovnováhy v krajině podporou přirozených predátorů hraboše polního, jako jsou lasicovité šelmy nebo dravci a sovy. V krajině je vhodné vytvářet remízy, biopásy a vysazovat dřeviny, které pomohou rozdělit velké půdní celky. Zároveň je vhodné podpořit dravce a sovy v otevřené krajině s nedostatkem dřevin umístěním dřevěných berliček nebo instalací hnízdních budek. 

Kde lze dále hledat inspiraci?

 

2) Plánuji na svoji půdu aplikovat rodenticid Stutox II, ale nevím, zda se v mém případě nejedná o oblast výskytu zvláště chráněného druhu živočicha (např. sýček obecný nebo sova pálená). Kde takovou informaci zjistím? 

V oblastech s potvrzeným výskytem zvláště chráněného druhu živočicha není povoleno aplikovat rodenticidy žádným způsobem (plošně ani do nor). Mapu výskytu zvláště chráněných živočichů najdete na mapovém portálu Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).  

S případnými dotazy se můžete obracet na věcně příslušný orgán ochrany přírody, tj. místně příslušné pracoviště AOPK. Jejich přehled naleznete zde.  

 

3) Mám nárok na kompenzace za újmu, pokud se nacházím v oblasti zvláště chráněného druhu, kde nesmím použít rodenticid a hraboši mi působí škody na úrodě? 

Ano, pokud hospodaříte v potvrzeném teritoriu sýčka, sovy pálené a dalších zvláště chráněných druhů, kompenzace za zničenou úrodu způsobenou hraboším přemnožením bude ze státního rozpočtu poskytovat příslušný orgán ochrany přírody (v tomto případě regionální pracoviště AOPK) ve výši 2 000–20 000 Kč/ha podle procenta zničení úrody, bez ohledu na druh plodiny.  Více informací, kde a jak o kompenzace žádat naleznete zde: https://www.nature.cz/nahrada-ujmy  

V případě přítomnosti sýčka ve Vaší oblasti a nutnosti konzultace s námi, nás můžete kontaktovat na email: cso@birdlife.cz či holubova@birdlife.cz 

 

4) Přestože hospodařím v oblasti výskytu zvláště chráněného živočicha, chci podat žádost o výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů živočichů (dle § 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny). Na koho se v tomto případě obrátit? 

Udělování výjimek řeší věcně příslušný orgán ochrany přírody (v tomto případě místně příslušný Krajský úřad – Odbor životního prostředí – Oddělení ochrany přírody a krajiny). 

 

5) Chci provést aplikaci rodenticidu rovnoměrným rozmetáním na půdní povrch. 

V tuto chvíli je zakázáno rodenticid aplikovat na povrch půdy!

Rodenticid je povoleno aplikovat pouze bodově do nor. Návod na aplikaci přípravku Stutox naleznete přímo na obalu nebo zde.  

Nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) o povolení přípravku na ochranu rostlin pro omezené a kontrolované použití vyšlo dne 20. 2. 2023 čj. UKZUZ 027547/2023 a čj. UKZUZ 027553/2023).  

Ministerstvo životního prostředí poskytuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) kompenzační příspěvek na pracovní sílu pro šetrnou aplikaci zvýšené dávky (aplikaci do nor) částkou 500 Kč/ha. Jednou z podmínek získání dotace je i provedení preventivních opatření (např. údržba remízků, křovinných pásů a stromořadí a umísťování berliček pro dravé ptáky) či nahlášení plánované aplikace minimálně 3 dny před jejím zahájením. 

Více informací o podmínkách podpory a jak žádat naleznete zde:  Národní program ŽP- omezení hraboše. Příjem žádosti probíhá od 6.3.2023 do 21.6.2023.  

 

6) Kde, komu a jak musím nahlásit plánovanou aplikaci rodenticidu na svých pozemcích? 

Oznamovací povinnost vyplývá z § 51 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a z etikety přípravků na ochranu rostlin. Podrobnější postup oznámení a seznam rodenticidů, kterých se oznamovací povinnost týká, naleznete na webu ÚKZÚZ: ÚKZÚZ- oznamování aplikace rodenticidů.  

 

Rozšiřující informace o postupu při řešení výskytu hraboše polního naleznete na webu ÚKZUS a to včetně mapy aktuálního rozšíření v ČR. Současná situace bohužel nemá rychlé a jednoduché řešení. Použití rodenticidů by mělo být vždy uvážlivě projednáno s ohledem na možná rizika a také jeho efektivitu v souvislosti se správným načasováním aplikace.