Dvě mláďata jeřábů popelavých se vylíhla v ptačím parku Josefovské louky, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Vyhnízdění obezřetných jeřábů i přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je dalším důkazem toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem.
Ornitologům se na Josefovských loukách od roku 2006 podařilo vytvořit ideální prostředí pro celou řadu ohrožených druhů ptáků, obojživelníků, vážek a dalších skupin živočichů. V posledních letech se tu rozmnožují jinde ubývající mokřadní ptáci, jako čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo dokonce kriticky ohrožení vodouši rudonozí. Letos tu hnízdí bok po boku i s ikonickým a pro mnohé mystickým jeřábem popelavým.
„Jeřábi se tu zastavují na tahu již několik let. Vypozorovali jsme, kde se jim v parku nejvíc líbí, a toto místo jsme ochránili ohradníkem před přílišným spásáním koňmi a pratury. Kopytníci nám pomáhají vytvářet ideální prostředí pro luční bahňáky, ale jeřábi potřebují vyšší vegetaci. Ve vysoké trávě vyhnízdili. Mláďata se však hned začala krmit na blízkém nedávno paseném trávníku, kde je dostupnější potrava,“ vyhodnocuje opatření správce parku Břeněk Michálek. Zároveň žádá, aby se návštěvníci nepokoušeli k jeřábům v tomto extrémně citlivém období přibližovat. Již za několik týdnů se budou povyrostlá mláďata více ukazovat.
Tajuplné troubení i elegantní tance při zásnubách
Jeřábi jsou s výškou 130 cm nejvyššími ptáky Evropy. Jejich početnost ve střední Evropě vzrůstá, pořád však patří mezi vzácné hnízdiče. V některých regionech Česka se vůbec nerozmnožují. Popularitu si vysloužili mohutností, vznešeností, tajuplným troubením a elegantními zásnubními tanci, při kterých tito velcí ptáci vyskakují vysoko do vzduchu. V dalším ptačím parku ČSO Mnišské louky u České Lípy je jejich tradiční hnízdiště. Na Josefovských loukách však k velké radosti ornitologů vyhnízdili poprvé.
„Je velmi povzbuzující, že takové množství druhů nachází v ptačím parku domov. Podporovatelé, kteří na provoz parku přispívají, se mohou těšit tím, jak park funguje. Na podzim jsme tu vyhloubili tříhektarovou soustavu tůní, takzvaný centrální ptačník, který letos zažívá svou první hnízdní sezónu. Ptačník je jeden z hlavních důvodů, proč je letos v parku takové množství ptáků,“ vysvětluje Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.
Kolpík bílý je 193. pozorovaný druh Josefovských luk. Díky ptačníku
Nově vytvořený komplex tůní v polovině května poprvé přilákal také kolpíka bílého, který je ve východních Čechách vzácnou návštěvou. „Kolpíky bílé lze pozorovat především na jihu republiky, kde i v malém počtu hnízdí. Pozorování v jiných regionech Česka patří mezi výjimečné. Při tvorbě ptačníku jsme doufali, že přiláká nové druhy, ale takto rychle jsme to nečekali. Tím se počet druhů ptáků pozorovaných na Josefovských loukách vyšplhal již na 193,“ sděluje Michálek.
Kolpíkem bílým nicméně květnová překvapení na Josefovských loukách nekončí. „Hned další den ptačí park navštívil další nevšední druh, a tím je poštolka rudonohá. Ta velmi ráda loví vážky a další rovnokřídlý hmyz, kterého je v ptačím parku dostatek. Věříme, že s dalšími opatřeními, která děláme, bude narůstat jak počet druhů, tak především počet hnízdících ptáků a jejich vyvedených mláďat,“ říká Bacílek.
V ptačím parku letos poprvé zahnízdily husy velké
Další informace:
ČSO postupným vykupováním pozemků z darů mění Josefovské louky na ptačí ráj. Rozmanitá příroda tu vznikla vlivem citlivých opatření, jako je řízené zavlažování, péče o vegetaci, pastva koní a praturů a také hloubení tůní. Výsledkem je 8 druhů obojživelníků, skoro 40 druhů vážek, 193 pozorovaných druhů ptáků a mnoho dalších.
Páteří parku je sto let starý závlahový systém napojený na řeku Metuji, který umožňuje regulaci výšky vody na okolních loukách. Díky dostatku vody může na Josefovských loukách hnízdit několik vzácných a ohrožených druhů mokřadních ptáků, jako je čírka modrá, vodouš rudonohý, bekasina otavní, čejka chocholatá nebo několik druhů skrytě žijících chřástalů.
Prozatím největším projektem na Josefovských loukách je tříhektarový centrální ptačník, komplex tůní s rozrůzněným dnem i břehy, který navazuje na další mokřad o velikosti 1,5 hektaru – Slavíkovský ptačník. Společně fungují jako impozantní soustava vodních ploch, lákající nepřeberné množství vrubozobých a brodivých ptáků, bahňáků, ledňáčky a celou řadu pěvců vázaných na vodu a bahnité břehy.
Vyhloubení ptačníku podpořily Norské fondy a na financování se podílí i stovky dárců z řad široké veřejnosti. Území v údolí Metuje o velikosti 85 ha vykupuje ČSO především z darů a slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Nově vytvořené tůně ptačníku navíc zadržují vodu a zajišťují termoregulaci ovzduší, čímž přímo pozitivně ovlivňují životní podmínky lidí v okolí.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další tři již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do dvaceti let mít alespoň jeden funkční ptačí park v každém kraji Česka.
ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky.
- Více o Josefovských loukách na josefovskelouky.cz
- Více o rezervacích ČSO na birdlife.cz/rezervace/
Tisková zpráva ke stažení.docx
Kontakt pro novináře:
Břeněk Michálek, michalek@birdlife.cz, 734 226 037
Martin Bacílek, bacilek@birdlife.cz, 724 911 592
