ČSO je jedním z partnerů evropského projektu LIFE EUROKITE, jenž přispívá k ochraně luňáků červených a dalších dravců.
Hlavním cílem projektu je snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).
V rámci projektu bude v zapojených evropských zemích do roku 2024 označeno 615 luňáků červených a 80 dalších dravců (orel mořský, orel královský a luňák hnědý) GPS vysílačkami a bude trvale sledována jejich aktivita. To umožní získat přesnou představu o různých příčinách úhynu luňáků červených a dalších dravců podél oblastí jejich letových tras. Díky sledování aktivity jedinců bude možné například urychleně dohledat uhynulého ptáka, určit příčinu úhynu a provést nápravná opatření.
ČSO úzce spolupracuje se zahraničními kolegy ve značení ptáků, a to vyhledáváním jedinců, posuzováním přístupnosti hnízd a zároveň zajišťováním legislativních povolení.
Díky sledování pohybu dravců se ČSO již podařilo zpracovat mapovou vrstvu výskytu cílových druhů. Tato mapa byla poskytnuta k dispozici energetické společnosti EG.D, která na jejím základě začala prioritně zabezpečovat sloupy a vedení v nejrizikovějších oblastech.
Ornitologové a EG.D spolupracují na ochraně ptactva zabezpečováním vysokého napětí
Nedílnou součástí činnosti ČSO je i zapojení psí jednotky, jež vyhledává otrávené návnady a nebo uhynulé dravce a pokud dojde k podezření na spáchání trestné činnosti travičství, předává podklady Policii ČR. Podpořit fungování psí jednotky ČSO můžete finančním darem na darujme.cz.
V roce 2021 jsme zvolili Ptákem roku káni lesní. Tito dravci jsou častými oběťmi travičů a zároveň jsou pro ně velkou hrozbou kolize se sloupy a dráty elektrického vedení. ČSO proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptáků a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny.
Hynou stovky tisíc ptáků
Na základě výsledků monitoringu činí odhad celkové roční mortality ptáků na linkách vysokého napětí v Česku minimálně 117 825 ptáků a maximálně 343 301 ptáků. Závěrečná zpráva je ke stažení ZDE.
Úhyny na drátech a sloupech elektrického vedení probíhají mimo pozornost veřejnosti. Dějí se ve volné krajině, často na polích, kde nejsou přístupové cesty. ČSO proto vyzývá veřejnost, aby aktivně pomohla.
Zapojte se do mapování dravců
Na vycházkách v krajině sledujte ptáky v blízkosti elektrického vedení. Ať už živé, kteří na něm sedí, nebo mrtvé, který elektrický výboj zabil. Vaše pozorování zadávejte do Faunistické databáze avif na birds.cz, vyberte příslušnou kategorii v poli aktivita (sedící na sloupě, mrtvý pod sloupem, mrtvý pod dráty apod.). Pokud najdete zraněného ptáka, který potřebuje pomoc, kontaktujte záchrannou stanici. Kontakt najdete na zvirevnouzi.cz.
Častou příčinou, proč u nás dravci hynou, jsou bohužel také střety s auty, vlaky a dalšími vozidly. I tyto úhyny prosíme hlaste do Faunistické databáze s doplněním aktivity zraněný (případně mrtvý) u silnice/železnice.
Našli jste mrtvého dravce, u kterého není zřejmá příčina úhynu? Pozor, může být otrávený. Více k tématu se dočtete ZDE.
Luňák červený (Milvus milvus) je dravec, který patří mezi jestřábovité. Jeho hlavním poznávacím znakem je hluboce vykrojený ocas, který je sytě oranžový. Hnízdí v otevřené krajině s mozaikou listnatých i jehličnatých lesů, polí, luk a pastvin, v údolích řek a potoků. Za poslední půlstoletí v Česku významně posílil populaci. Zatímco v letech 1973-1977 na území Česka prokazatelně hnízdil pouze jeden pár, v letech 1985-1989 to bylo již 30-50 párů. V období 2001-2003 pak ornitologové zaznamenali 70-100 hnízdních párů luňáků červených a v letech 2014-2017 dokonce 220-300 párů, což odpovídá současnému stavu. Za zhruba 30 let tak luňáci červení zaznamenali početní nárůst o zhruba 500 %.
Luňák červený hnízdí zhruba na polovině území Česka, přičemž existují čtyři hlavní oblasti výskytu, kde je nejvyšší pravděpodobnost k zastižení luňáka – širší Tachovsko, Karlovarsko, sever Čech (Šluknovsko a Českolipsko) a jih Moravy.
Luňákovi červenému se sice v Česku početně daří, ornitologové ale bohužel také čím dál více zaznamenávají jeho nepřirozené úhyny způsobené člověkem, ať už přímo či nepřímo. Luňáka červeného ohrožuje přímé pronásledování člověkem (otravy a zástřely), úhyny na nezabezpečených sloupech vysokého napětí, střety s vozidly a dále i úbytek starých lesních porostů, lesní těžba a rušení na hnízdištích.
V 80. letech 20. století byl luňák červený zařazený do červeného seznamu mezi druhy kriticky ohrožené. I přes dlouhodobý početní vzestup mezi nimi zůstal dosud. Podobně je to také v Evropě. Luňák červený zde zaznamenává početní nárůst, ale také se čím dál častěji stává obětí antropogenních pastí. Zhruba 95 % celosvětové populace luňáků červených hnízdí ve státech Evropské unie. Jedním ze způsobů, jak populaci luňáků červených efektivně chránit, je monitorovat pohyb vybraných jedinců prostřednictvím telemetrického zařízení. Jde o malou vysílačku, která se luňákům, nejčastěji již mláďatům na hnízdech, připevní na záda. Zařízení vysílá signál a v reálném čase dává tak ornitologům informace o tom, kde se pták vyskytuje. V případě, že se pták přestane pohybovat, často to znamená, že je mrtvý. Ornitologové mohou okamžitě reagovat a pokusit se zjistit příčinu úhynu. Rychlá reakce a dohledání mrtvého dravce je důležitá především v případech, kdy luňák zahyne po pozření otrávené návnady.
