V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy letos proběhne revitalizace staré rákosiny v jednom ze dvou bývalých odkališť čistírny odpadních vod (ČOV), jejichž činnost skončila před 30 lety. Přibližně hektarovou plochu tohoto odkaliště tvoří degradovaný porost rákosu, který již postupně v některých místech zarůstá keřovými vrbami, z nichž některé byly odstraněny při jarní brigádě pro veřejnost. Cílem revitalizace je zmlazení a obnovení rákosových porostů, ale především zlepšení vodního režimu vybudováním mělké a členité tůně o rozloze 800 m2. Samotná vodní plocha bude v průběhu roku nepochybně kolísat. Veškeré zmíněné aktivity cílí na podporu rákosinných druhů ptáků, především pak na slavíka modráčka středoevropského či chřástala vodního. Z opatření ale budou těžit i běžnější druhy, například strnad rákosní, rákosník obecný či rákosník proužkovaný.
V září budeme hloubit tůně
Projekt Revitalizace odkaliště – návrat vody pro mokřadní ptáky byl podpořen z prostředků Nadace Tipsport, přičemž samotná realizace hloubení tůně byla přesunuta z důvodu teplého konce zimy na září tohoto roku, na období po hnízdění ptáků a rozmnožování obojživelníků.
![](https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2024/05/mniske-louky-odkaliste-revitalizace-stav-po-seci-unor-2024-jerab-Josef-Rutterle-300x169.jpg)
Vzhledem k historické zátěži nebude pravděpodobně ani po revitalizaci plocha příliš botanicky cenná. Nicméně fakt, že místo využívají ptáci již od dob aktivní činnosti odkaliště až po současnost, vypovídá o dostatečném potenciálu ke zlepšení právě pro zmíněné ptačí druhy. Plochy bývalých odkališť jsou vhodným místem k obnově rákosinných porostů na území parku a do budoucna se počítá i s revitalizací druhého z odkališť, nicméně za předpokladu vykoupení této plochy do vlastnictví České společnosti ornitologické (ČSO). Navíc, již letos dojde kolem těchto ploch k vyznačení návštěvnického okruhu.
![](https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2024/05/mniske-louky-revitalizace-odkaliste-brigada-brezen-2024-Lucie-Vackova-300x200.jpg)
Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje ČSO od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Na části plochy parku již probíhá pastva stáda exmoorských koní. Vytyčené území o velikosti 100 hektarů vykupuje ČSO z darů podporovatelů ptačích parků ČSO, kterých je nyní v ČR šest.
Více informací o ptačím parku Mnišské louky: https://www.birdlife.cz/mnisske-louky/
ČSO aktivně obnovuje přírodu v ptačích parcích již více než 15 let a výsledky se dostavují. Z dříve fádních luk či území zarostlých náletovými dřevinami a nepůvodními druhy jsou nyní ptačí ráje v různých koutech republiky. Ornitologové v ptačích parcích vykupují pozemky a vracejí je přírodě prostřednictvím obnovních projektů jako je vytváření mokřadů a tůní, seč či pastva. ČSO tím jednak podporuje biodiverzitu, jednak připravuje krajinu na lepší zvládání klimatické změny.
Kontakty pro další informace:
Josef Rutterle, rutterle@birdlife.cz, 728 110 441
Martin Bacílek, bacilek@birdlife.cz, 724 911 592
Projekt Revitalizace odkaliště – návrat vody pro mokřadní ptáky byl podpořen z prostředků Nadace Tipsport v rámci grantové výzvy Sázíme na klima 2023.
Další informace
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky vytvořila ČSO založený především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další již existující ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně a ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny, pozorovací místa a stezky pro návštěvníky.