Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 23.–29. září akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek . Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy. „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.
Podle Viktory jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. Největší riziko nastává, když je takováto plocha umístěná ve větším množství zeleně, kde se pohybuje i velké množství ptáků, např. v parcích, v lese nebo na břehu řeky. Rizikem se tak v posledních letech stávají i čím dál oblíbenější zážitkové tiny housy (tzv. glamping), které mají často prosklenou celou stěnu a jsou posazené na samotě, přímo v zeleni, takže se jedná o velmi nebezpečné pasti pro ptáky. „Ptáci se pohybují výrazně rychleji než savci a na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy, proto vidí nejostřeji do stran. Také nedovedou rozlišit, co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. Zrcadlové pláště budov, které vidíme povětšinou na obchodních centrech nebo výškových budovách, často zrcadlí oblohu a okolní zeleň a stávají se tak pro ptáky prakticky neviditelnými,“ vysvětluje důvody nárazů Viktora.
Co dělat při nálezu zraněného ptáka
Většina ptáků trpí po nárazu do skla otřesem mozku. Ptáka po nárazu poznáte podle toho, že je omráčený, schoulený, přivírá oči, nereaguje a není schopen se orientovat a odletět. V případě nálezu takto zraněného jedince je potřeba ho hlavně dostat do bezpečí, tj. dát ho nejlépe do suché krabice bez vody a potravy a kontaktovat příslušnou záchrannou stanici. Rozhodně není vhodné ho jen umístit na strom a nechat v místě nálezu, jelikož se může snadno stát obětí predátorů. Jen v pražské záchranné stanici skončí po nárazu do skla minimálně tisíc ptáků ročně, což je celá jedna třetina ptáků, kteří se zde během roku ocitnou. Z toho se podaří zpátky do přírody vypustit přibližně jednu polovinu.
K mapování nebezpečných míst vybízí Týden skleněného zabijáka
Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou v týdnu 23.–29. září pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou ČSO. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka. Smrt nárazem do skla se týká téměř všech druhů ptáků. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec.
Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných plochách nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.
Jedna silueta dravce nestačí
Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. „Jednotlivé siluety dravců jsou nefunkční. Nepředstavují pro ptáky reálnou hrozbu a jsou jen pevnými objekty, kolem kterých se ptáci snaží proletět. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějších tvarů, barev i motivů – klidně i dravců, ale musí být maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.
Velice nenápadným řešením jsou UV samolepky. Ptáci vidí na rozdíl od lidí i ultrafialovou část světelného spektra a jsou tak schopni detekovat odražené UV světlo z těchto samolepek, které jsou pro lidi téměř neviditelné. „Účinnost těchto polepů je však nižší a jejich životnost omezená, proto je nedoporučujeme na velkoplošné instalace,“ upozorňuje Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické a dává tip na levné a jednoduše aplikovatelné řešení pro velké plochy: „Před sklo se nainstaluje vodící lanko, na které se následně naváží volně spuštěná menší lanka. Dohromady pak vytváří závěs, který eliminuje zrcadlení a možnost průletu. Velkou službu však mohou udělat také venkovní žaluzie a pokud nedochází k zrcadlení, tak i obyčejné záclony.“
Semináře a školení
Kromě osvěty pro veřejnost ČSO pořádá školení, semináře a webináře pro architekty, stavaře, projektanty, úředníky i učitele. Dále se podílí na vývoji zabezpečovacích prvků a posuzování rizikových staveb a sbírá data o rizikových stavbách.
- Více ve videu ČSO: https://www.youtube.com/watch?v=b3W9v2Waxmo
Festival ptactva
Nejvíce problematickým obdobím roku, co se týká nárazů ptáků do skel, bývá podzim, kdy ptáci ve velkých hejnech migrují na jih a při tom musí čelit mnoha proskleným překážkám. ČSO již tradičně první říjnový víkend pořádá Festival ptactva, jehož cílem je upozornit na fenomén ptačí migrace a na nebezpečí, která ptáky na jejich cestách mohou potkat. Akce je mezinárodní kampaní BirdLife International, v rámci které partnerské organizace organizují v jednotlivých evropských zemích vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
- Seznam vycházek k Festivalu ptactva v ČR na https://www.birdlife.cz/pozvanka-na-podzimni-festival-ptactva-2024/
Kontakt pro další informace:
Lukáš Viktora, viktora@birdlife.cz, 777 579 542
Gabriela Dobruská, dobruska@birdlife.cz, 724 687 996
Informace k akci Týden skleněného zabijáka:
Jak se mohu zapojit?
Vydejte se od 23. do 29. září 2024 ke skleněným plochám ve vašem okolí a pátrejte po mrtvých a zraněných ptácích v blízkosti těchto míst. Ideální je vypravit se na mapování brzy ráno, kdy ještě mrtvolky nejsou odklizené úklidovými četami.
Doporučujeme se zaměřit hlavně na prosklené budovy (obytné, kancelářské, obchodní, průmyslové). V zájmu vaší bezpečnosti naopak nedoporučujeme protihlukové stěny, kde je pro zmapování potřeba pohybovat se v místech se zvýšenou dopravou.
Uložte si do mobilu číslo na nejbližší záchrannou stanici, v případě nálezu zraněného ptáka. Kontakty na záchranné stanice najdete na stránkách zvirevnouzi.cz nebo využijte stejnojmennou mobilní aplikaci.
Prosíme, respektujte při mapování soukromý majetek a zákazy vstupu.
Co vše je dobré sledovat?
Při nálezu mrtvého nebo zraněného ptáka si zaznamenejte:
- datum a čas nálezu
- co nejpřesnější místo a ideálně i orientaci stěny budovy (S/J/V/Z), u které jste ptáka našli
- nález vyfoťte se skleněnou plochou na pozadí, ne pouze detail uhynulého/poraněného ptáka
- o jaký druh se jedná (pokud ho máte vyfocený, přesné určení zajistí ČSO)
Co s nasbíranými údaji?
Údaje z mapování vložte do ornitologické databáze Avif na adrese birds.cz.
Po registraci/přihlášení stačí zadat datum a čas vycházky, místo nálezu (obec a ideálně bodem v mapě určete i přesné místo) a do poznámky zadejte orientaci skleněné plochy a heslo „Týden Skleněného zabijáka“ (krok 1). Pak se tlačítkem Uložit dostanete do kroku 2, kde zadáte ptačí druh a v poli Aktivita zvolte možnost zraněný pod skleněnou plochou či mrtvý pod skleněnou plochou. Nezapomeňte nahrát fotografii.
Pokud jste na stejném místě našli více ptáků, zadejte další druh (krok 2). Pro zadání dalšího místa zvolte tlačítko Uložit a začněte od kroku 1.
Pokud nemůžete vložit údaje do výše uvedené databáze, můžete nám je poslat e-mailem na adresu viktora@birdlife.cz.
Jak to pomůže ptákům?
Zraněným ptákům pomůžete přímo vy předáním do péče záchranné stanice a díky nasbíraným údajům získáme dobrý argument, o který se budeme moci opřít při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných staveb.
DALŠÍ INFORMACE
https://www.birdlife.cz/ptaci-a-skla/
https://www.zelenadomacnost.com/k/ochrana-ptaku-pred-narazy-do-skel
Osvětovým a vzdělávacím aktivitám z hlediska kolizí ptáků s prosklenými plochami v Praze se věnujeme s finanční podporou hlavního města Prahy v rámci projektu Protože vidět znamená přežít. Je zaměřen na problematické budovy, vytipování jejich problematických partií a na návrhy jejich zabezpečení.
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO přes 7000 členů.