Letošní hnízdní sezónu v ptačích parcích ČSO ovlivnil extrémně teplý a vlhký nástup jara, následné ochlazení a časný a velmi rychlý růst vegetace, což mělo vliv na hnízdění zejména některých lučních a mokřadních druhů. Po celou hnízdní sezónu parky dobře sloužily jako útočiště a hnízdiště pro mnoho druhů ptáků a objevily se některé nové hnízdící druhy.
V září ptačí parky postihly rozsáhlé povodně. Už před záplavami jsme přehnali do bezpečí spásače (koně, pratury a krávy) a udělali opatření, abychom zabránili významným škodám. Dramatickou situaci se naštěstí podařilo ustát, nivy potoků zadržely obrovské množství vody, která sice zatopila okolní louky, ale brzy po povodních začala ustupovat. Podmáčené louky se pak staly atraktivním zdrojem potravy pro ptáky.
Pokračujeme v postupném rozvoji parků, vykupujeme další pozemky a pořádáme akce pro veřejnost. Na jaře jsme také vyhlásili nový, již šestý, ptačí park ve Rzech na Pardubicku. Pojďme se podívat, co se tedy v ptačích parcích ČSO dělo. A protože se toho událo opravdu hodně, pro přehlednost jsme článek rozdělili na 2 části. Druhou část najdete zde.
Nejprve ale rychlý přehled – v letošním roce se podařilo zatím vykoupit 4,8 hektarů v ptačím parku na Mnišských loukách, 3,3 hektarů v novém ptačím parku ve Rzech, 6,4 hektarů na Kosteliskách a 8,5 hektarů na Zbudovských blatech. Na některých z těchto pozemků již probíhají managementová opatření. O nákupu dalších pozemků intenzivně jednáme s vlastníky.
Josefovské louky
Na Josefovských loukách zahnízdil zřejmě nejvyšší počet kulíků říčních v historii parku. Tok a páření probíhaly po celou hnízdní sezónu a mláďata jsme pozorovali na několika místech parku. Další cílový druh vodouš rudonohý se sice v parku vyskytoval v počtu několik jedinců, ti ale bohužel letos netokali a nepářili se. Čejky chocholaté se stáhly do parku až po vyschnutí okolní krajiny v květnu, a hned na několika místech úspěšně vyhnízdily. Bekasiny otavní intenzivně tokaly a pravděpodobně i vyhnízdily.
Opět po letech byly v parku v hnízdní sezóně zaznamenány čtyři druhy chřástalů – vodní, kropenatý, polní a malý. Velmi nás potěšilo pozorování bukáčka malého v hnízdní době, včetně vzletného mláděte, z toho usuzujeme na možné hnízdění tohoto druhu. Opakovaně jsme pozorovali hejnko 10 mladých koroptví polních, pravděpodobně z hnízda z blízkého okolí. Jeřábi popelaví tentokrát nevyhnízdili, přestože si stavěli hnízdo. Bramborníčci černohlaví se zdržovali v jednom páru po celou letošní zimu a pak vyhnízdili minimálně se třemi mláďaty. V parku vyhnízdil i morčák velký a také větší množství strnadů lučních. Opětovně jsme odchytili dva stejné samce slavíka modráčka jako minulý rok. Zaznamenali jsme i samici, ale mladé ptáky se zatím pozorovat nepodařilo.
Na seznam pozorovaných druhů letos přibylo hned pět položek – konipas citronový, tenkozobec opačný, polák malý, kvakoš noční a potápka černokrká. Zajímavostí letošní hnízdní sezóny bylo rekordní hejno 24 ostralek štíhlých a pravděpodobný nárůst populace kuněk obecných, které se ozývaly opakovaně z několika míst ptačího parku. Předpokládáme, že už jejich počty už jdou počítat na nižší desítky.
Nejvýznamnější událostí roku se stalo dokončení Centrálního ptačníku a okrajových tůní. Již nyní je jasné, že nové tůně ptačníku přilákaly velké množství ptáků, obojživelníků i vážek.
O pastvu na ploše 40 hektarů se stará aktuálně 23 koní, 3 pratuři a 1 osel. Výhledově na Josefovské louky přijedou další exmoorští pony, kteří se budou pást na pastvinách vzniklých rozšířením ohrad.
V rámci rozvoje parku se podařilo opravit stezky a vykoupit další pozemky. Celkem má ČSO ve vlastnictví 2/3 plochy parku. Od začátku roky proběhla řada plánovaných akcí pro veřejnost, a také 17 průvodcovaných školních a zájmových exkurzí.
Mnišské louky
Hnízdní sezónu u cílových druhů hodnotíme jako slabší: u čírek modrých došlo k neúspěšnému pokusu o hnízdění, čejky chocholaté na lokalitu zavítaly, nicméně se o hnízdění nepokusily, jeřábi popelaví se drželi celou sezónu a pravděpodobně hnízdili, ale žádné mládě jsme nepozorovali. Nezaznamenali jsme ani chřástaly polní, kromě jednoho volajícího samce ke konci července. U cílových druhů tak můžeme považovat za jediný úspěch pravděpodobné hnízdění 2-3 párů bekasin otavních, a to vždy na plochách obhospodařovaných ČSO, což je nárůst oproti předchozím rokům.
Rozhodně ale nejsme nějak zklamaní! Své mladé vyvedli chřástali vodní, slavíci modráčci, ledňáčci říční, ale také několik párů žluv hajních a kukaček obecných, které s chutí využívají jako adoptivní rodiče pro svá mláďata množství hnízdících rákosinových ptáků, zejména rákosníků. Potěšilo nás také opakované pozorování ostřížů lesních, což naznačuje potenciální hnízdění v blízkosti parku. Z nových druhů ptáků jsme pozorovali výra velkého a lindušku horskou.
Nově jsme se zaměřili na monitoring některých skupin hmyzu, zejména denních motýlů a vážek, a ihned se ukázala vysoká diverzita místních mokřadů či některých květnatých luk. Potěšil nás nález poměrně početných modrásků očkovaných i bahenních, z vážek pak například šídlo rákosní či lesklice skvrnitá. Celkem jsme dosud zaznamenali 33 druhů denních motýlů a 28 druhů vážek.
Úspěšně jsme dokončili revitalizaci odkaliště, která spočívala ve zmlazení rákosových porostů a následném vyhloubení dvou tůní, přičemž hloubení větší tůně finančně podpořila Nadace Tipsport. Započali jsme také spolupráci se dvěma místními zemědělci na šetrném obhospodařování dvou větších pozemků o celkové rozloze přibližně 6 hektarů. Chystáme se také dokončit rozšíření pastviny exmoorských pony o další 4 hektary. V plánu jsou též další obnovy místních mokřin formou prohlubování historických ramen.
Pět exmoorských pony se adaptovalo na místní podmínky poměrně rychle. V polovině března se navíc neočekávaně narodila další kobylka, která již od útlého věku zvládá naprosto samostatně pohyb v mokřadech. Koně vytvořili ve své pastvině skvělou mozaiku porostů, nicméně jen minimálně eliminují rychle rostoucí zblochan, který zarůstá mokřadní plochy – je třeba ho do budoucna potlačovat. V pastvině jsme pravidelně pozorovali chřástaly vodní, zalétal mimo park hnízdící pár motáků pochopů pro potravu, za tahu jsme zjistili v pastvině slučky. Pastvinu také využila naše největší sova výr velký jako trhaniště kořisti. V osluněných a vypasených částech pastviny jsme nalezli užovku hladkou, mokřadní místa využívá velké množství užovek obojkových. Zahájili jsme přípravu dvou nových naučných panelů, značení hlavních stezek a vytvoření naučného návštěvnického okruhu.
Proběhla celá řada akcí pro veřejnost, včetně nové akce ke Světovému dni mokřadů – pozorování zimujících kormoránů velkých a nocujících desítek strak obecných. Proběhlo také osm exkurzí pro školy či skupiny zájemců, květnová exkurze České botanické společnosti a dvě brigády v rámci Skautského patronátu.
Rzy
V novém ptačím parku v Dobříkově u Chocně vyhlášeném v dubnu letošního roku, díky obrovskému zájmu a podpoře mnoha dárců, se hned na začátku podařilo vykoupit 6 hektarů klíčových pozemků přímo v samotném mokřadu. Zahájili jsme jednání s hospodařícími zemědělci, vlastníky pozemků, obcí, zájmovými spolky, místními i krajskými orgány ochrany přírody. Podařilo se zajistit lepší přítok vody, díky kterému mokřad ani v horkém létě nevyschl. Probíhá podrobný monitoring lokality, a to nejen co se týče ptáků, ale také rostlin, obojživelníků, hmyzu nebo kvality vody. Na podzim letošního roku chystáme první akce pro veřejnost, a také první managementové opatření ve spolupráci s Pardubickým krajem – vysekání části starých rákosin na našich pozemcích. Díky vzniklým pásům dojde k naředění a zpestření ploch pro rákosinové druhy ptáků.
Velikou radost máme z mnoha vyvedených mláďat – z kachen tu letos úspěšně vyhnízdily kopřivky obecné, lžičáci pestří, z potápek potápka malá, z chřástalovitých slípky zelenonohé a chřástali vodní. Z bahňáků úspěšně vyvedly své mladé na přilehlém poli minimálně dva páry čejek chocholatých, v mokřadu pak kulíci říční. Sice jsme opakovaně pozorovali tok a stavbu hnízda vodoušů rudonohých a pisil čáponohých, ale vyhnízdit se jim bohužel nepodařilo. Z dalších hnízdících druhů můžeme jmenovat jeřába popelavého, motáka pochopa, ledňáčka říčního a mnoho druhů rákosinových pěvců – slavíky modráčky středoevropské, strnady rákosní, rákosníky velké, proužkované a obecné, cvrčilky zelené a slavíkové.
Děkujeme!
Další rozvoj ptačích parků je možný jen díky zájmu velkého počtu podporovatelů a dárců. Ti svými dary umožňují především výkupy pozemků. Jsme nesmírně rádi za navázání nové spolupráce s Nadačním fondem rodiny Malých, který podporuje správu parků i jejich další rozvoj. Jsme také velmi rádi, že se podařilo navázat spolupráci s několika významnými firemními partnery, díky kterým může parky dále rozvíjet. Spolupráce s Porsche Česká republika nám přinesla dva terénní vozy Volkswagen Amarok, které se velmi rychle staly nepostradatelnými pomocníky správců na Josefovských loukách a Kosteliskách. Za nový stativový dalekohled děkujeme našemu dlouholetému partnerovi společnosti Swarovski. Za finanční dar a novou výkonnou tiskárnu jsme vděčni společnosti Canon.
V ptačích parcích se toho děje opravdu hodně a dalších mnoho novinek připravujeme. Děkujeme všem za neutuchající podporu a zájem.
Hnízdní sezóna v ptačích parcích: Kosteliska, Malá Lipová, Zbudovská blata