Unikátní projekt České zemědělské univerzity v Praze odhaluje tajemství života čejky chocholaté a sluky lesní

V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.

Čejka označená satelitní vysílačkou v rámci projektu TAČR. Foto: Kateřina Trejbalová

Čejka chocholatá se jako optimální modelový druh otevřené zemědělské krajiny, který navíc v posledních desetiletích dramaticky ubývá, těší velkému zájmu vědců v celé Evropě. Díky výzkumu a monitoringu se prokázala také vysoká adaptabilita tohoto druhu, který v průběhu několika desítek let postupně nahradil mizející mokřadní louky a pastviny za ornou půdu. I přesto došlo k propadu početnosti čejek prakticky napříč celou Evropou, v případě České republiky jen od roku 1982 o celých 80 %. Slabou útěchu přináší výsledky monitoringu běžných ptačích druhů, podle kterých se v posledních 25 letech početnost čejek udržuje prakticky na stabilní úrovni. Na mnoha místech České republiky čejky zcela vymizely a i v tradičních oblastech je jich významně méně, než před půlstoletím.

U skrytě žijících sluk přispěje satelitní telemetrie k lepšímu poznání jejich života. Foto: Zdeněk Tunka/birdphoto.cz

I proto je snaha podpořit čejku pomocí nejrůznějších ochranářských opatření. Od vstupu do Evropské unie bylo součástí zemědělských dotací opatření na podporu lučních bahňáků, protože ale opatření neřešilo možnosti návratu vody, ale jen podmínky zemědělského hospodaření, nemělo pro bahňáky tolik očekávaný přínos. Od roku 2015 pak funguje opatření zacílené na hnízdiště na orné půdě, které se snaží ptáky chránit přímo na stanovištích, kde se pravidelně v hnízdní sezoně snaží hnízdit. Právě nový projekt může lépe objasnit, jak čejky nejen v těchto plochách přežívají, jaké typy prostředí s mláďaty i v pohnízdním období vyhledávají nebo jak se vypořádávají s dopady klimatických změn. Nová data nám pomohou lépe pochopit, kam do budoucna směřovat ochranářské aktivity na podporu nejen čejky chocholaté, kulíků říčních a vodoušů rudonohých, ale i ostatních bahňáků, kteří zemědělskou krajinu využívají třeba jen v době migrace jako významnou potravní zastávku.

Během září se sledované čejky nejčastěji zdržovaly v početných skupinách. V tomto hejnu přibližně 260 čejek u obce Roudnice jihozápadně od Hradce Králové byly také 3 samice označené vysílačkou. Foto: Václav Zámečník

Zatímco čejka chocholatá se těší velkému zájmu vědců, dat o sluce lesní je významně méně. Přitom otázky dalšího směřování hospodaření v lesích a větší tlak na posilování adaptační schopností lesní krajiny jsou v dnešní době stále více aktuální a zcela přirozenou součástí této debaty je i podpora biodiverzity. I v tom může projekt přinést nové informace, které se bez moderních technologií prakticky nedají získat.

Vedoucí projektu Martin Sládeček provádí základní biometrická měření odchycené samice. Foto: Václav Zámečník

Projekt „Využití nástrojů biologgingu a volně dostupných datových zdrojů pro hodnocení kvality habitatu, existenčních rizik a efektivní plánování ochrany u ptáků ohrožených úbytkem vody v krajině“ byl podpořen Technologickou agenturou ČR v rámci 7. výzvy Programu Prostředí pro život a trvá od dubna 2024 do června 2026.