Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Na samici luňáka někdo střílel z bezprostřední blízkosti se zřejmým cílem ji usmrtit. „Měla viditelná střelná poranění na hlavě a krku, několikrát přeražená obě křídla a také viditelnou ránu v oblasti ocasu,“ popisuje psovodka ČSO Klára Hlubocká, která se specializuje na dohledávání obětí ptačí kriminality a po nahlášení nálezu prohledávala místo se dvěma speciálně vycvičenými psy. „V okolí zastřeleného luňáka jsme nic dalšího podezřelého nenašli, a tak jsme kadaver předali policii k provedení pitvy a rentgenu. Vysílačka monitorující pohyb, díky které byl luňák nalezen, zůstala naštěstí neporušená a předali jsme ji k bližšímu zkoumání rakouským ornitologům,“ dodává Hlubocká.
Samice byla úspěšnou matkou. Vyvedla 18 mláďat včetně jednoho adoptivního
Díky značení kroužky a vysílačkou s označením AUKI27 mohli ornitologové určit, o kterého jedince se konkrétně jednalo. „Zastřelená osmiletá samice AUKI27 byla jedním z nejstarších značených luňáků v Česku. Vysílačku dostala jako mládě na hnízdě u Mikulova v roce 2016 díky společnému projektu Veterinární univerzity v Brně a rakouské společnosti TB Raab. Poprvé zahnízdila v roce 2018 již ve věku dvou let, což u tohoto druhu nebývá časté. Z výsledků telemetrických sledování vyplývá, že v tomto věku poprvé zahnízdí méně než třetina našich luňáků červených. Je obdivuhodné, že každé její hnízdění bylo úspěšné, a to včetně letošní sezóny. Během svého života se jí podařilo vyvést 17 vlastních mláďat a jedno nevlastní mládě ze záchranné stanice, což z ní činilo jednoho z našich nejproduktivnějších známých luňáků,“ říká Hynek Matušík, ornitolog, který se dlouhodobě zabývá monitoringem jihomoravské populace luňáků červených a hnědých.
„Tři její mláďata rovněž dostala vysílačky. Samec narozený v roce 2019 hnízdí v posledních dvou letech na Hodonínsku. Jedno ze dvou mláďat z roku 2018 označené jako AUKI51 bohužel zabil v březnu 2021 travič,“ dodává Matušík.
Ornitologové od začátku roku evidují tři zabité luňáky červené – zastřelenou AUKI27 a dva další otrávené. Loni pytláci a traviči zabili sedm luňáků – jednoho zastřelili a sedm otrávili. „Luňáci přitom nedělají žádné významné hospodářské škody. Naopak, významnou součást jejich potravy tvoří mršiny. Pomáhají tak přirozeně odstraňovat uhynulá zvířata a plní důležitou sanitární funkci, ale bohužel se kvůli tomu také často stávají obětí travičů či střetů s vozidly na silnicích,“ vysvětluje Matušík.
Luňák z Hodonínska je letos již čtvrtým zaevidovaným zastřeleným dravcem. Na začátku roku byla u osady Ondrušky na Žďársku nalezena zastřelená káně lesní, v březnu u Dobré Vody u Pacova orel mořský a v dubnu u Hranic u Aše káně lesní. V roce 2023 ČSO zaevidovala 10 zastřelených dravců. V Česku prozatím za zastřelení dravců nebyl nikdo odsouzen. „Případy, o kterých víme, jsou jen špičkou ledovce. O většině zastřelených ptáků se vůbec nedozvíme, a tak můžeme jen odhadovat, jaké jsou jejich skutečné počty,“ upozorňuje Hlubocká.
Častěji než se zastřelením dravců se ve své práci setkává s úmyslným trávením. Od roku 2017, kdy se psy začala v ČSO s dohledáváním otrávených návnad a jejich obětí, předala policii na 170 případů, jejichž obětmi se stalo více než 500 zvířat. Dle dat získaných v projektu LIFE EUROKITE plyne, že ilegální lov a trávení jsou nejčastějšími antropogenními příčinami úhynu luňáků v Evropě. ČSO proto apeluje na veřejnost, aby se obrátila na policii, pokud ví o případu trávení či jiného způsobu usmrcování dravců.
ČSO letos s kriminalisty spolupracovala na 20 případech ptačí kriminality. Ornitologové od začátku roku evidují 27 ptáků a 14 savců s podezřením na otravu a 4 zástřely ptáků.
Odsouzeni byli zatím tři traviči
V Česku byli za úmyslné zabití dravců odsouzeni prozatím tři lidé, všechny případy se týkaly otrav. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři z Klatovska trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Tento travič vinu odmítá. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů v roce 2021 v Milovicích. Přišel také o zbrojní průkaz. K trávení se přiznal. V roce 2024 dvaapadesátiletý myslivec a chovatel loveckých psů z Jesenice na Příbramsku dostal na základě dohody o vině a trestu dva roky podmíněně s odkladem na tři roky a pokutu čtvrt milionu korun za otrávení dvou orlů mořských a dalších šelem a dravců.
Mapy:
Další informace
Luňák červený (Milvus milvus) je dravec, který patří mezi jestřábovité. Jeho hlavním poznávacím znakem je hluboce vykrojený ocas, který je sytě oranžový. Hnízdí v otevřené krajině s mozaikou listnatých i jehličnatých lesů, polí, luk a pastvin, v údolích řek a potoků. Za poslední půlstoletí v Česku významně posílil populaci. Zatímco v letech 1973-1977 na území Česka prokazatelně hnízdil pouze jeden pár, v letech 1985-1989 to bylo již 30-50 párů. V období 2001-2003 pak ornitologové zaznamenali 70-100 hnízdních párů luňáků červených a v letech 2014-2017 dokonce 220-300 párů, což odpovídá současnému stavu. Za zhruba 30 let tak luňáci červení zaznamenali početní nárůst o zhruba 500 %. Luňák červený sice zaznamenává početní nárůst, ale také se čím dál častěji stává obětí otrav a dalších antropogenních pastí.
Luňáka červeného ohrožuje přímé pronásledování člověkem (otravy a zástřely), úhyny na nezabezpečených sloupech vysokého napětí, střety s vozidly, úbytek starých lesních porostů, lesní těžba a rušení na hnízdištích. Jedním ze způsobů, jak populaci luňáků červených efektivně chránit, je monitorovat pohyb vybraných jedinců prostřednictvím telemetrického zařízení. Jde o malou vysílačku, která se luňákům, nejčastěji již mláďatům na hnízdech, připevní na záda. Zařízení vysílá signál a v reálném čase dává ornitologům informace o tom, kde se pták vyskytuje. V případě, že se pták přestane pohybovat, často to znamená, že je mrtvý. Ornitologové mohou okamžitě reagovat a pokusit se zjistit příčinu úhynu. Rychlá reakce a dohledání mrtvého dravce je důležitá především v případech, kdy luňák zahyne po pozření otrávené návnady. Data z telemetrického monitoringu ptáků mohou být ovšem využita pro širokou škálu dalších cílů: k výzkumu velikosti využívané oblasti, migrační a zimující strategie, hnízdního a potravního chování, biotopové selekce; k analýze typu letu ptáků v závislosti na povětrnostních podmínkách; ke studiu metod překonávání přírodních bariér (např. hory, moře, oceány), nebo z důvodu ochrany přirozeného prostředí, potravní nabídky atd. Telemetrická zařízení ve vědě a výzkumu mají enormně pozitivní dopad na získávání nových informací a poznatků o studovaném živočichu, přičemž dochází k neustálému vývoji této technologie.
Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení
Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.
Další informace
Podezření na otravu. Jak poznat?
- víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
- podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
- mrtvé zvíře poblíž návnady
- mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
- mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
- mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)
Co dělat v případě nálezu?
- Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
- Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
- Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
- Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
- POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed
Zdroje informací
Karbofuran
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416
Trestní zákoník:
§ 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví
https://www.birdlife.cz/projekt-life-eurokite/
Projekt LIFE EUROKITE má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).
Projekt LIFE EUROKITE je spolufinancován Evropskou unií.