Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu.
Ptáci zemědělské krajiny, jako jsou skřivani, chocholouši, koroptve či strnadi, představují jeden z klíčových indikátorů zdraví ekosystémů. Jejich úbytek odráží dramatické změny v hospodaření s půdou, zejména přechod k intenzivnímu zemědělství. V zemích západní Evropy, jako jsou Velká Británie, Francie nebo Nizozemí, k němu dochází již dlouhá desetiletá, avšak země přistoupivší do EU v roce 2004 či později byly dlouho považovány na místa, kterým takové úbytky vyhnuly.
V roce 2019 jsme publikovali studii v časopise Conservation Letters2, která pomocí dat z Jednotného sčítání ptáků ukázala, že v České republice se v období 2005-2016 početnost polních ptáků vůči období 1993-2004 výrazně snížila. Zároveň jsme zjistili, že za toto snížení je zodpovědná zejména intenzifikace zemědělské výroby. Článek vzbudil poměrně velký ohlas, ovšem trpěl dvěma nedostatky. Za prvé, pracoval pouze s relativní početností, a ne s populačním trendem. To může být zavádějící: máme-li dlouhodobě klesající populaci a rozdělíme-li období, během kterého pokles sledujeme, na dvě části (např. dobu před vstupem a po vstupu do EU), bude relativní početnost vždy vyšší v první periodě (tedy před vstupem) než ve druhé (tedy po něm), a zjistíme tedy nevyhnutelně populační úbytek. To ovšem nemusí znamenat, že se vstup do EU promítl do jeho tempa – tohle prostě touto cestou nezjistíme. Korektní test vlivu vstupu do EU by přineslo srovnání populačního trendu mezi periodami: pokud úbytek výrazně zrychlil (tedy trend se stal více negativním), jde o silný důkaz, že se opravdu v souvislosti se vstupem něco stalo.
Druhý problém představuje zaměření pouze na Česko. Máme zde širé lány a rozvinutý průmysl, takže nemusíme environmentální podmínky v dalších „nových členských zemích“ příliš dobře reprezentovat. Na místě byla tedy otázka, co se stane, když studii rozšíříme o další státy a v obdobích před a po vstupu do EU spočítáme pro jednotlivé druhy ptáků v těchto zemích populační trendy. S těmito ambicemi jsme se odhodlali k vytvoření nové studie, založené na dlouhodobém monitoringu populací běžných druhů ptáků, která v říjnu 2024 vyšla v časopise Science of the Total Environment.
Ta odstranila oba metodické zádrhele: pracovala již s osmi zeměmi (mezi jinými s Polskem, Bulharskem a Pobaltskými státy) a srovnala v nich trendy početnosti ptáků zemědělské krajiny před a po vstupu do EU. Výsledek byl jednoznačný: trendy v období po vstupu signalizovaly průkazně rychlejší úbytek populací než před ním. Z toho lze vyvodit, že začlenění do Společné zemědělské politiky EU populace ptáků zemědělské krajiny skutečně poškozuje, jakkoliv zemědělským podnikům prospívá. Zároveň jsme totiž odhalili, že tempo intenzifikace zemědělství, tedy např. nárůst množství použitých hnojiv, se po přistoupení do EU zrychlilo. Myslíme si, že tyto procesy přinesl systém dotací, které v rámci Společné zemědělské politiky motivují zemědělce zejména ke zvyšování produkce na jednotku plochy, což zase škodí ptákům.
Tento závěr je poměrně alarmující i z toho důvodu, že ta samá Společná zemědělská politika se svými jinými nástroji naopak snaží biodiverzitu v zemědělské krajině podporovat. Zde sice vidíme lokální úspěchy, ovšem nedaří se je přetavit v reálný přínos na velké prostorové škále. Bylo by tedy namístě uzpůsobit parametry dotační politiky tak, aby vedle zemědělství profitovala v krajině i biodiverzita. Úbytek ptáků totiž není jen ztrátou jediné skupiny organismů, ale varovným signálem, že naše krajina a ekosystémy jsou v ohrožení. Evropská unie má nyní šanci ukázat, že je možné skloubit produkci potravin s ochranou přírody – ale vyžaduje to odvážné kroky a změny.
Důležité je, abychom si uvědomili, že každý z nás může přispět – například volbou ekologicky šetrných produktů nebo zapojením do dlouhodobých monitorovacích programů, jako je Liniové sčítání druhů, pomocí nichž můžeme zkoumat, jak lze ptákům v zemědělské krajině prospět. Ptáci jsou symbolem života, a pokud budou mizet, ztrácíme s nimi i kus našeho vlastního světa.
Jiří Reif
1 Reif J., Gamero A., Hološková A., Aunins A., Chodkiewicz T., Hristov I., Kurlavičius P., Leivits M., Szép T. & Voříšek P. (2024): Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession. Science of the Total Environment 946: 174281.
2 Reif J. & Vermouzek Z. (2019): Collapse of farmland bird populations in an Eastern European country following its EU accession. Conservation Letters 12: e12585.