Každé jaro vyrážejí spolupracovníci ČSO do terénu na své lokality, kde sčítají a zaznamenávají všechny ptačí jedince, které spatří či zaslechnou. Monitoring hnízdních populací běžných druhů ptáků je dlouhodobě zavedenou a osvědčenou metodou, která poskytuje cenná data o vývoji ptačích populací. Populační trendy, tedy informace o tom, zda konkrétní druh přibývá, ubývá nebo zůstává stabilní, jsou zásadní nejen pro výzkum ptačí ekologie, ale i pro ochranu ptáků na národní i mezinárodní úrovni. V České republice byl výpočet těchto trendů až dosud založen na datech z Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), který probíhá nepřetržitě od roku 1982.
V roce 2018 zahájila ČSO nový dlouhodobý program – Liniové sčítání druhů (LSD). Stejně jako v případě JPSP data sbírají dobrovolní spolupracovníci. Oba programy běžely souběžně v letech 2018–2024, což nyní umožňuje porovnání jejich výsledků. Sezona 2024 byla pro JPSP poslední, avšak klíčová data z dlouhodobého monitoringu neztratíme – výsledky z obou programů kombinujeme do jedné kontinuální časové řady. Díky sedmiletému překryvu obou schémat můžeme plynule propojit poznatky z období od 80. let až do současnosti a navázat i na budoucí sledování, které bude pokračovat už jen v rámci LSD.
Dobrovolníci v terénu jsou pro sběr těchto důležitých údajů nepostradatelní – zapojte se do LSD i vy.
Vývoj početnosti – indexy a trendy
Typickým výstupem dlouhodobého monitoringu jsou indexy početnosti, populační trendy a indikátory. Pojďme si tyto pojmy přiblížit na příkladu skřivana polního (Alauda arvensis).
Index početnosti je časosběrný soubor údajů o početnosti ptáků daného druhu, který ukazuje vývoj na daném území. Vyjadřuje procentuální změnu oproti referenčnímu roku, obvykle prvnímu roku sčítání. Ukazuje tedy relativní změnu početnosti („za posledních 40 let se populace skřivana polního v Česku snížila na polovinu“), nikoli absolutní počty jedinců. Díky tomu lze indexy a následně trendy mezi jednotlivými druhy snadno porovnávat.
Na grafu 1 je modře znázorněn index početnosti založený na datech z JPSP. Rok 1982 je brán jako výchozí hodnota 100 % velikosti populace. Pro rok 2024 má skřivan v JPSP index 44,63 %, což znamená, že od roku 1982 do současnosti ubylo v Česku více než polovina skřivanů (konkrétně 55,37 %).
Populační trend je dlouhodobý směr vývoje početnosti druhu v dané lokalitě. Na rozdíl od indexu (který poskytuje data pro každý rok) je trend vyjádřen jedním číslem.1 Pokud je trend menší než 1, populace klesá; hodnota 1 značí stabilitu a hodnota větší než 1 odpovídá růstu populace. Rozdíl oproti hodnotě 1 vyjadřuje o kolik procent ročně populace ubývá, resp. roste.
V případě skřivana polního vychází populační trend na 0,982, což znamená pokles populace o 1,8 % ročně (1 – 0,982 = 0,018). Zjednodušeně si můžeme tento trend představit jako červenou čáru v grafu 1. Její sklon odpovídá tomu, zda populace klesá (což je příklad skřivana), zůstává stabilní (čára je vodorovná) nebo roste.
Analogicky lze indexy a trendy pro jednotlivé druhy spočítat také na základě dat z LSD a výsledky mezi oběma programy porovnat.
Indikátory kombinují indexy početnosti více druhů a slouží jako ukazatel celkového stavu životního prostředí. Například sloučením indexů specialistů na lesní biotopy vzniká tzv. lesní indikátor. Data o skřivanech polních se – společně s dalšími druhy – využívají pro indikátor ptáků zemědělské krajiny. Aktuální evropské ptačí indikátory najdete v článku zde.
Populační trendy – srovnání programů JPSP a LSD
Jak si stojí srovnání populačních trendů mezi JPSP a LSD? U kterých druhů se výsledky obou programů shodují a kde se odlišují?
Na grafu 2 najdeme srovnání trendů z let 2018–2024 pro 164 druhů ptáků. Každý bod v grafu představuje jeden druh. Na ose x je znázorněna hodnota trendu z JPSP (jak bylo vysvětleno dříve – hodnota blízko 1 znamená stabilní trend, hodnota menší než 1 pokles populace a hodnota větší než 1 nárůst populace). Na ose y je obdobně uvedena hodnota trendu z dat LSD. Čím blíže jsou body šikmé čáře (osa prvního a třetího kvadrantu, kde platí x = y), tím větší shodu vykazují trendy z obou programů.
Barevné označení bodů ukazuje počet lokalit, na kterých byl daný druh zaznamenán. Modré body představují druhy zaznamenané na podprůměrném počtu lokalit, zatímco červené body odpovídají druhům zaznamenaným na největším počtu lokalit. Je patrné, že druhy s vysokým počtem lokalit jsou koncentrovány blízko osy x = y, zatímco „rozptýlené“ body jsou převážně modré.
Naše očekávání se tedy potvrdila: míra shody mezi programy roste s počtem lokalit, na kterých byl druh sledován. Tento výsledek není překvapivý – čím více dat máme k dispozici, tím přesněji dokážou oba programy reflektovat skutečnost a dosahovat shodných výsledků. Naopak u druhů, které byly zaznamenány pouze na několika lokalitách, jsou větší rozdíly v trendech očekávatelné.
Vidíme, že i přes odlišnou metodiku zdárně plní oba programy – JPSP i LSD – stejný cíl: monitorovat populační trendy běžných druhů ptáků v České republice.
Srovnání indexů mezi JPSP a LSD
Kromě celkového pohledu na srovnání všech druhů je zajímavé podívat se také na jednotlivé druhy a vývoj jejich indexu rok po roce. Zachycují oba programy stejně i drobné změny v populacích z roku na rok? Které druhy vykazují lepší shodu a u kterých se průběh indexu odlišuje? Může hrát roli preferovaný biotop nebo migrační chování?
Odpovědi na tyto otázky pro všechny běžné ptačí druhy momentálně zkoumáme a analýza ještě není uzavřená. Na konkrétní příklady srovnání vývoje indexů se však můžeme podívat již nyní – viz grafy 3 a 4. Na podrobnější vysvětlení, proč se u některých druhů indexy mezi programy odlišují více než u jiných, si ale musíme ještě počkat.
Kombinace výsledků z obou programů
Situace, kdy se přechází z jednoho monitorovacího schématu na jiné, není ojedinělá, mají s ní zkušenosti i další země. Sedmiletý souběh obou programů poskytuje dostatečnou dobu pro spolehlivou kombinaci jejich výsledků. Na grafu 5 vidíme srovnání indexu zvonka zeleného (Chloris chloris) na základě JPSP (modře) a kombinace obou programů (černě). V letech 1982–2017 jsou grafy shodné, jelikož data jsou k dispozici pouze z JPSP. V období 2018–2024, kdy se využívají data z obou programů, přirozeně vznikají odchylky. V případě zvonka vidíme, že odchylky mezi JPSP a kombinací nejsou veliké, a především se v obou verzích shoduje celkový charakter průběhu indexu. Od roku 2025 bude výpočet indexů založen pouze na LSD, čímž se kontinuální řada od 80. let do současnosti bude prodlužovat.
Význam a úspěchy dlouhodobého monitoringu
Klíčovým prvkem programů JPSP a LSD je nejen dlouhodobost monitoringu, ale rovněž strukturovanost sbíraných dat a jasně vymezená metodika (termíny sčítání, atd), což umožňuje srovnání výsledků v čase i prostoru. To je zásadní pro identifikaci druhů s klesající či rostoucí populací, analýzu příčin úbytku a návrh ochranných opatření, stejně jako vyhodnocení jejich účinnosti.
Údaje z dlouhodobého monitoringu tvoří základ pro ptačí indikátory, jak již bylo dříve zmíněno. Tyto ukazatele reflektují stav životního prostředí a například indikátor ptáků zemědělské krajiny jasně ilustruje dramatický úbytek druhů vázaných na pole a louky. To představuje alarmující zprávu nejen pro ptáky, ale i pro kvalitu krajiny jako celku. Aktuální podrobnosti o evropských indikátorech najdete zde.
Úspěšná ochrana hrdličky divoké
Dlouhodobý a systematický monitoring ptáků poskytuje konkrétní výsledky v podobě účinných ochranářských opatření. Příkladem úspěchu je vědecky podložené doporučení pozastavit lov hrdličky divoké, které už po třech letech vedlo k obratu v trendu její populace na západní tahové cestě. Více o tomto opatření najdete zde.
Mapy rozšíření ptáků
Jedním z praktických výstupů dat ze strukturovaných programů jsou aktuální mapy rozšíření ptáků, které umožňují rychle reagovat na změny v populacích a podporují ochranářská rozhodnutí, například při výběru lokalit nevhodných pro větrné elektrárny. Zatímco vydání evropských atlasů EBBA a EBBA 2 od sebe dělí 30 let, online verze tuto prodlevu odstraňují a přinášejí průběžně aktualizovaná data. Pilotní mapy pro polní druhy ptáků již dnes najdete na EBBA2 Live Farmland a pravidelně jsou aktualizovány o nová data. Čím více lokalit bude zahrnuto do sčítání, tím budou výsledné mapy přesnější a hodnotnější pro ochranu ptáků i krajiny.
Spolupracovníci v terénu: klíč k pochopení změn v přírodě
Jak říká biolog David Storch: „Ornitologové dobrovolně zapojení do dlouhodobých monitorovacích programů ČSO poskytují svojí prací neocenitelné podklady pro fundované návrhy řešení jak místních, tak globálních problémů ochrany přírody.“
Sčítání LSD: Potřebujeme vás
V současnosti se do Liniového sčítání druhů zapojuje přibližně 100 spolupracovníků. Pro podrobnější a spolehlivější data by však bylo ideální, kdyby se tento počet ztrojnásobil. Na území velkém jako Česká republika je každá lokalita cenná.
Pokud vás baví terénní ornitologie a spolehlivě rozpoznáváte ptáky podle hlasu, zvažte své zapojení. Vaše účast může výrazně přispět k pochopení změn v naší krajině.
Co když si zatím nejste jistí?
Nemáte zatím dostatek zkušeností s určováním ptačích hlasů? Nebo se chcete zdokonalit? ČSO pořádá kurzy pro začátečníky i pokročilé, které vás na sčítání připraví. Více informací naleznete zde:
- Kurz určování ptáků https://www.birdlife.cz/kurz-cso/
- Kurz sčítání a mapování ptáků https://www.birdlife.cz/kurz-scitani-mapovani/
- Tematické kurzy určování ptáků (různé ptačí skupiny) https://www.birdlife.cz/nove-tematicke-kurzy-urcovani-ptaku/
A pokud si opravdu jen nejste jistí, vyzkoušejte LSD nanečisto!
Odkazy
- Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) – www.birdlife.cz/jpsp
- Liniové sčítání druhů (LSD) – www.birdlife.cz/lsd
Děkujeme všem dobrovolníkům, kteří sčítali či sčítají JPSP a LSD!
1. Pro zjednodušení pomíjíme, že všechny zmiňované výsledky – indexy, trendy i indikátory – nejsou pouze jedním konkrétním číslem, ale zahrnují také odhad přesnosti. Tento odhad je vyjádřen standardní chybou (standard error, SE), která odráží variabilitu a nejistotu spojenou s daty.