Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku

Atraktivně zbarvená poštolka rudonohá je u nás stále vzácným návštěvníkem a o to vzácnější je, když se jí podaří zahnízdit. Česko leží na západním okraji jejího aktuálního areálu rozšíření, který se táhne od střední Evropy na východ přes Rusko, Kazachstán až po Jakutii a severozápadní Čínu. Za posledních 30 let vymizela poštolka z okrajových zón svého původního hnízdního areálu, zejména v Evropě, ale i např. z okolí Bajkalského jezera, kde bývala považována za běžný druh, a obdobný negativní trend jejího poklesu je možno pozorovat i v Karpatské kotlině. V České republice hnízdí vzácně a pravidelně migruje. Z hlediska legislativy je u nás chráněna jako kriticky ohrožený druh.

Plně opeřená mláďata poštolky rudonohé (Falco vespertinus) na hnízdě po jeho úpravě pomocí pletiva, Veselí nad Moravou, okres Hodonín, 22. 7. 2023. Foto: Marek Palička

Jak se u nás poštolkám dlouhodobě daří, se rozhodli vyzkoumat Karel Poprach a Marek Palička. V letech 2020-2023 realizovali intenzivní monitoring hnízdních populací vybraných druhů dravých ptáků, včetně poštolek rudonohých, v zemědělské krajině Olomouckého, Zlínského a Jihomoravského kraje. Kromě vlastních dat si dali za cíl zpracovat i dostupná data o hnízdění poštolky rudonohé pro Českou republiku. Ta nejstarší pocházejí z roku 1907.

Jaké výsledky výzkum přinesl?

Od roku 1907 do roku 2023 u nás prokazatelně zahnízdilo 20 párů poštolek a u dalších 12 párů bylo zaznamenáno možné hnízdění. Kromě jednoho hnízdění v Čechách se všechna ostatní uskutečnila na Moravě. Nejvyšší hnízdní početnost u nás byla zaznamená právě v posledním sledovaném roce, kdy tu prokazatelně zahnízdily tři páry a další tři hnízdění byly možné. Poštolky hnízdily v nadmořské výšce od 172 do 633 m. n. m. nejčastěji ve stromových alejích, ale i v menších remízech, v luhu či na okraji lesa. Páry vždy obsadily hnízda jiných ptáků, konkrétně straky obecné, vrány šedé a kavky obecné. Zaznamenána byla 2× snůška se čtyřmi vejci a na dalších šesti hnízdech vyvedení 5× čtyř a 1× pěti mláďat. Výskyt poštolky rudonohé u nás ovlivňuje zejména dostupnost potravy a odradit ji může také chladné a deštivé počasí. Instalovaným budkám se naše poštolky zatím vyhýbají.

Více si o výzkumu Karla Popracha a Marka Paličky můžete přečíst v článku „Hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v České republice“ na str. 2-20. v aktuálním čísle časopisu Sylvia.

Tištěnou verzi čísla i předplatné koupíte v e-shopu ČSO:

Aktuální číslo

Předplatné