Jennifer Ackermanová: Co sova ví. Nakladatelství KAZDA, 2024.
Formát: 135 x 208 mm
Počet stran: 320 + 8 stran barevné přílohy
Pevná vazba
Ukázka knihy
Úryvky z knihy čte od 1. února v pořadu Českého rozhlasu Meteor Dana Černá.
Jennifer Ackermanová je světově známá a oceňovaná autorka, která více než tři desítky let píše o vědě, přírodě a biologii člověka, přičemž zejména v posledních deseti letech podlehla fascinujícímu kouzlu ptačí říše.
Její předchozí tituly jako Genialita ptáků (2016) či Ptačí způsoby (2020) se staly bestsellery, které svojí čtivou a srozumitelnou formou v kombinaci s hlubokým vhledem přitáhly miliony lidí napříč celým světem k poznání a ochraně našich ptačích souputníků. Ve své nejnovější knížce Co sova ví (What an Owl Knows), kterou výborně přeložila Alena Klvaňová, nás autorka zavádí do tajemného světa pod pokličkou noci, kde ožívají podmaniví a mýty opředení tvorové, kteří odedávna vzbuzují fascinaci a pozornost člověka – sovy.
Před začátkem čtení knihy se mi na mysl vkrádaly myšlenky, zda toto dílo dokáže poskytnout nové informace i odborníkům, kteří se sovami již delší dobu zabývají. Nicméně hned první kapitoly mé obavy vyvrátily. Ackermanová svým poutavým stylem postupně seznamuje čtenáře s detailními informacemi o sovách, o jejich životě a chování. Dovedně shrnuje nejnovější poznatky vědců a ochranářů, kteří různým aspektům studia sov zasvětili svůj život, a dokážou tak být sugestivní průvodci, již svojí vášní a odhodláním umějí zatáhnout čtenáře do dobrodružství vědeckého poznávání. Chvíli se tak brodíme hlubokým sněhem v třeskutě mrazivé noci v liduprázdné krajině na Dálném východě, kde hledáme stopy po jednom z nejzáhadnějších druhů sov – výru Blakistonovu, a pak se zase na písčitých pobřežních pláních Atlantického lesa snažíme najít způsob, jak odchytit „nepolapitelné“ sýčky králičí.
V devíti kapitolách se postupně dovídáme informace o původu a evoluci sov (kapitola 1), jejich důmyslných adaptacích pro život v noci a lov těžko postřehnutelné kořisti (přizpůsobení sluchu, zraku či morfologie; kapitola 2) či odlišných metodách monitoringu a odchytu v různých typech prostředí. Zde autorka mimo jiné představuje využití speciálně vycvičených psů pro detekci sov (kapitola 3). Jednou z nejzajímavějších částí je kapitola věnovaná úsilí porozumění soví řeči, ať už jedinců žijících v přírodě, či v zajetí (kapitola 4). Právě tento obor zaznamenal v posledním desetiletí dynamický rozvoj, například i díky rychlému nástupu pasivního akustického monitoringu, automatizaci vyhodnocení nahrávek, rozvoji speciálních softwarů a algoritmů strojového učení. Tyto techniky umožňuji vědcům dekódovat ohromnou diverzitu a funkci soví vokalizace (například sestavením kompletního hlasového repertoáru) či identifikovat jedince v závislosti na jejich unikátním akustickém podpisu, a tak neinvazivně studovat jejich populace.
V dalších kapitolách nás Ackermanová seznámí s rozmnožováním (námluvami, hnízděním a výchovou mláďat; kapitola 5) a migrací sov, kde nás mimo jiné zasvětí do výsledků satelitního sledování migrace sovice sněžní, či nás vezme na shromaždiště až 30 tisíc zimujících kalousů ušatých v okolí srbského města Kikinda (kapitola 6; viz také Ptačí svět 2/2020). V kapitole 7 autorka popisuje péči profesionálů a dobrovolných ošetřovatelů o handicapované jedince, ale předkládá i důležité zamyšlení o etice využívání sov pro zábavu, zejména jako domácích mazlíčků. Neméně vzrušující částí (kapitola 8) je vhled do mytologie a spirituálního spojení člověka (lidských civilizací) se sovami. Důkazem těchto symbolických spojení jsou nalezené kresby sov z období i před 36 000 lety. V některých kulturách jsou sovy považovány za duchovní bytosti, bohyně či zvěstovatelky štěstí a v jiných zase za předzvěst zkázy, zloby či smrti. V závěrečné kapitole (kapitola 9) Ackermanová shrnuje vše, co se o sovách naučila skrze svoji pečlivou rešerši, zkušenosti nabyté v terénu či díky svému úzkému propojení s vědeckou komunitou. Nezapomíná dodat, jaké vzrušující poznatky ještě čekají na své odhalení.
Doslov je esejí o ochraně sov a jejich životního prostředí. Stejně jako mnoho druhů jsou i sovy výrazně ohroženy lidskou činností, jako je odlesňování či intenzivní zemědělství. Právě ony se proto mohou stát důležitými ambasadorkami ochrany přírody, a zprostředkovat tak široké veřejnosti poselství o efektivní ochraně biotopů sov a s nimi i celé palety dalších druhů. Vždyť představa, že některé dříve běžně rozšířené a početné druhy z naší krajiny úplně vymizí, je extrémně znepokojivá, a přitom řešení máme často ve svých rukou.
Kniha Co sova ví je fantastické dílo, které kombinuje směs nejnovějších fascinujících poznatků a poutavého vyprávění o sovách, což z ní dělá povinnou četbu pro milovníky přírody i odbornou veřejnost. A možná po přečtení této knihy pocítíte neodolatelné nutkání vyrazit do přírody a zažít setkání se sovami na vlastní kůži. Vždyť – jak Ackermanová na svém, ale i řadě dalších případů jasně demonstruje – i jen letmé setkání s těmito tajemnými a skrytě žijícími tvory vám může změnit život.
Martin Šálek