Brněnská lanovka ekonomicky „vychází“ pouze za cenu omezení spojů stávajících trolejbusů a autobusů • Česká společnost ornitologická

Spor o lanovku v Brně pokročil do další fáze. Město Brno si nechalo vypracovat hodnocení ekonomické efektivnosti CBA (cost-benefit analysis), která poměřuje náklady a přínosy projektu. Podle té se projekt vyplatí pouze za předpokladu redukce stávajících trolejbusových a autobusových linek.

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) dlouhodobě upozorňuje, že projekt lanovky za bezmála miliardu korun by nenávratně poškodil biologicky cennou lokalitu na pravém břehu Svratky.

„V rámci provozních dotací (myšleno na lanovku, pozn. aut.) města Brna, nebude třeba vynaložit žádné další náklady, protože vše se ušetří redukcí autobusových a trolejbusových linek“. CBA, Kapitola 4.2.6 Finanční udržitelnost projektu, str. 20.

Ekonomická analýza CBA, jejíž zpracování si Město Brno objednalo u firmy Pure Ventures, počítá s redukcí stávající MHD (trolejbusy č. 25, autobusy č. 44 a 84) hned v několika ohledech: kromě zmíněného ekonomického, má redukce MHD přinést snížení emisí, hluku i množství dopravy ve městě. Zástupci města a Dopravního podniku města Brna (DPMB) tuto skutečnost ale opakovaně popírají.

Na dotaz Jihomoravské pobočky ČSO, jak si město představuje redukci MHD v praxi, včetně upřesnění, jak bude ovlivněna dopravní obslužnost na celých trasách jednotlivých redukovaných linek, zpracovatelská firma Pure Venture odpověděla: „pokud není linka dostatečně vytížená, dochází k přirozené úpravě intervalu“. To je ovšem v přímém rozporu s tvrzením generálního ředitele DPMB Miloše Havránka, který tvrdí, že trolejbusová linka č. 25 je na hranici své kapacity, a proto je nutné ji lanovkou posílit.

„Je to absurdní. Aby CBA ekonomicky vyšla, zásadním faktorem, se kterým model počítá, je redukce linek. Zástupci města i DPMB tvrdí, že analýza je v pořádku, ale hned ve druhé větě redukci linek popírají. Jak může být takovéto jednání důvěryhodné?“, říká Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO.

„S vedením města a DPMB jsme se sešli již dvakrát, ale schůzky ukázaly, že se v názoru na smysluplnost lanovky se zástupci města stále zcela míjíme a tento stav se nemění. Rozpory a nepřesnosti v CBA jsme přitom našli nejen my, ale jednoznačně je potvrdilo několik oslovených dopravních odborníků. Pokud nám vedení města není ochotné tyto rozpory vysvětlit a stále jen trvá na tom, že dokument je v pořádku, považujeme další jednání za zbytečná“, dodává Sychra.

V září 2024 přitom proběhlo první kolo jednání mezi ornitology a zástupci města radním Petrem Kratochvílem a ředitelem DPMB Milošem Havránkem, na kterém byla vznesena celá řada dotazů týkajících se lanovky, bylo vysvětleno, proč je z hlediska ochrany životního prostředí potřeba lokalitu chránit a ne ji ničit pochybnými projekty. V lednu 2025 proběhlo druhé kolo jednání, tentokrát již nad zpracovanou CBA. Na konkrétní dotazy vznesené k CBA přitom zástupci města nedokázali odpovědět.

Jednání se kromě ornitologů účastnil i dopravní inženýr Petr Holcner, který projekt výstavby lanovky rovněž kritizuje. „V analýze není vůbec uvedeno, jaké se očekávají počty cestujících, kteří lanovku využijí. Není jisté, jestli město a dopravní podnik tyto hodnoty znají a pracují s nimi a záměrně je tají, nebo se tímto základním parametrem nezabývají. Z údajů uvedených v CBA lze stanovit hodnoty 2172 za den (rok 2027) a 2810 za den (rok 2050) cestujících v každém směru, kapacita lanovky je přitom 2000 cestujících za hodinu v každém směru. Snížení časových ztrát cestujících, o které se opírá ekonomický přínos lanovky v “CBA” není v uvedeném dopravním modelu přesvědčivě doložený“, vyjmenovává Holcner.

Nedostatky CBA jsou zároveň důkazem zbytečnosti lanovky

Analýza, za kterou město zaplatilo 280 000 Kč, potažmo 338 800 Kč vč. DPH, obsahuje řadu zásadních nedostatků, byť je podle zúčastněných zpracována v souladu s metodikami.

Pomineme-li zásadní fakt, že lanovka má ekonomicky vycházet pouze za předpokladu, že budou redukovány stávající spoje, včetně těch, které vůbec nejedou v trase lanovky a zároveň obsluhují polovinu Brna (linky č. 44 a 84), spatřujeme problémy dále v těchto oblastech:

V CBA není jasně definován dopravní problém, který má lanovka vyřešit.
Naopak jsou velmi vágně definované hlavní přínosy, které CBA spatřuje především „v oblasti ekologie a emocí“ (str. 6, kap. 1.2.2.). Konkrétně se má lanovkou údajně zvýšit atraktivita Riviéry, dojít k nárůstu turismu a zvýšení komfortu MHD. Ekologické výhody jsou pak značně v rozporu se zničením významné přírodní lokality a omezením již zavedeného trolejbusového spojení s čistě elektrickým pohonem.
Dopravně má lanovka pomoci řešit odbavení akcí, které budou pořádány v Aréně. Je ale jasné, že prim budou v celé oblasti hrát tramvaje, autobusy a trolejbusy. Lanovka, která má mít kapacitu 2000 osob / hodina v jenom směru, je v tomto ohledu absolutně nedostatečná. CBA naopak ukazuje, že lanovka bude mít i v budoucnu naprosto marginální dopravní význam.
Velmi diskutabilní je i očekávané zrychlení jízdy z Bohunic do Pisárek. Jízdní časy lanovky a trolejbusu jsou srovnatelné, navíc v případě lanovky není do časů jízdy započten čas na přestup z lanovky na navazující (redukovanou) MHD. K tomu není jasné, proč by cestující jedoucí trolejbusem č. 25, který je přímým spojem mezi kampusem, výstavištěm i centrem, měli jakoukoliv motivaci přestupovat na lanovku. Jízda lanovky tak bude v praxi vycházet hůře než při použití stávajících spojů.
Posuzována je pouze varianta bez lanovky a s lanovkou, není řešena žádná další dopravní varianta.
Ve standardních projektech se často objevuje sekce věnovaná konzultacím s veřejností nebo klíčovými zainteresovanými stranami, což zde chybí. Naopak, město až do nedávna odmítalo CBA zveřejnit a možnost veřejné diskuse nad touto analýzou rovněž dlouhodobě odmítá, což vyjádřilo např. v září 2024 na zasedání zastupitelstva v reakci na petici proti lanovce, kterou podepsalo 6000 lidí a kterou vedení města jen „vzalo na vědomí“.
Zcela chybí zohlednění faktu, že lanovka ohrozí významnou přírodní oblast s výskytem desítek zvláště chráněných druhů a největším nocovištěm krkavcovitých na jižní Moravě. I když zpracovatel tvrdí, že toto nemá být součástí CBA, v případě výpočtů, kolik bude lanovka stát, by jednoznačně měla být započtena i případná kompenzační opatření.

Město Brno by mělo od záměru výstavby lanovky ustoupit

Ačkoliv měla CBA prokázat ekonomický a dopravní přínos výstavby lanovky, ukázala pravý opak. Aby Brno nemuselo na lanovku doplácet, musí omezit stávající trolejbusovou a autobusovou dopravu a CBA navíc jednoznačně ukazuje, že dopravní význam lanovky bude v blízké i vzdálenější budoucnosti pro dotčenou lokalitu naprosto marginální v porovnání s trolejbusy a autobusy. Výstavba lanovky by tedy nejen nevratně poškodila cennou přírodní lokalitu, ale byla by i zbytečnou investicí. Zpracovaná CBA tedy podle našeho názoru neprokazuje veřejný zájem projektu a vedení města by proto od záměru lanovky mělo ustoupit.

Namísto miliardové investice by bylo vhodnější více investovat spíše do projektů na ochranu stávající zeleně, ať už to jsou zahrádkářské lokality, nebo ochrana konkrétních biologicky cenných míst, kterými je právě i lokalita nad Riviérou. „Místům, která si takovou ochranu zaslouží, se bude věnovat fotografický průvodce, který Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické připravuje. Navíc lokalitu nad Riviérou, která by byla výstavbou lanovky dotčena, představuje fotografická výstava Ptačí křídla nad Riviérou, která v únoru zahájila své turné po brněnských muzeích, klubech, kavárnách, volnočasových centrech a městských částech“ dodává Dana Nováková.

Více informací:

Kontakty pro média:

Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické, tel.: 603 901 754
Dana Nováková, koordinátorka kampaně proti lanovce Černá křídla nad Brnem, tel.: 605 541 224
doc. Ing. Petr Holcner, dopravní inženýr, tel.: 777 659 363