Nastavení diktafonů

Postupem času byly pro akustický monitoring ověřeny následující modely záznamníků: OLYMPUS DS 50, 55, 65 a DM 450, 650, 670 a 720. V současnosti je nejvíce využívaný model DM 650, který se již nevyrábí a je nahrazen novějším typem DM-720.

Záznamníky OLYMPUS řady DS a DM umožňují programovatelné (časované) nahrávání (Timer Recording), tedy dopředu stanovit přesný a synchronní začátek a konec nahrávání, což umožňuje efektivnější využití baterií a kapacity paměti.

Pro vyhodnocení v programové sadě AMSrv lze využít prakticky veškeré typy diktafonů. Pokud nahrávají do formátu WMA, můžete být vyzváni k ručnímu zadání času začátku nahrávání (u zařízení OLYMPUS je čas uložen v záhlaví samotné nahrávky). Při nahrávání do jiných formátů (MP3, WAV) je nutné nahrávku napřed přeložit do formátu WMA. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že velikost totožné nahrávky ve formátu MP3 je zhruba 4× větší vzhledem k WMA, resp. až 20× větší v případě WAV vzhledem k WMA. Jako dostačující se jeví nahrávání WMA s přenosovou rychlosti 64 kbit/s.

Existence stereofonních mikrofonů na záznamníku umožňuje v kombinaci s intenzitou hlasitosti orientační přehled o směru a vzdálenosti zdroje zvuku.

Spotřeba energie se s novými modely postupně snižuje, u modelu DM-650 je s nabíjecími akumulátory (kapacita 1000 mAh) možno nahrávat přibližně 40 hodin v závislosti na okolní teplotě, u modelu DM-720, který je napájen pouze jednou baterií, je výdrž o něco nižší.

Prvotní nastavení záznamníků OLYMPUS

Po vybalení nového záznamníku z krabice doporučujeme sejmout fólii z displeje a nalepit ji na zadní stranu přes otvory reproduktoru. Případně lze otvory zalepit izolepou, pod kterou je vhodné vložit kontakt pro případ ztráty přístroje. Zvýší se tím ochrana proti vniku vlhkosti. Dále je potřeba zapnout záznamník (levým posuvníkem dolu), zvolit typ baterií a nastavit čas. Následující návod popisuje nastavení modelu DM-650, v závorce jsou kurzívou uvedeny odlišnosti u modelu DM‑720, ostatní modely mají nastavení prakticky shodné. Vstupte do MENU a proveďte nastavení následujícími kroky:

  • Rec Menu (2. v pořadí) – nastavení ručně aktivovaného nahrávání;
    •  Mic Select: Central Mic OFF
    •  Mic Sense: High (DM-720: tuto položku nemá)
    •  Rec Mode: WMA, 64kbps (DM-720: MP3, 128 kbps nebo vyšší)
    •  Rec Level: Manual (DM-720: High)
    •  Zoom Mic: -3 (Wide)
    •  Low Cut Filter: Off
    •  VCVA: Off
    •  V-Sync. Rec: Off
  • LCD/Sound Menu (4. v pořadí) – nastavení parametrů zařízení;
    • Backlight: LightingTime: nastavit podle svých preferencí, max. 10 s
    • Brightness: Low
    • Contrast: Level: 6
    • LED: Off
    • Beep: Off
    • Language: English (DM-720: lze nastavit i češtinu)
    • Intro Play: Off
  • Device Menu (5. v pořadí) – další nastavení zařízení;
    • Power Save: 5minutes
    • USB Settings: USB Connect: PC, USB Class: Storage
  • Nastavení označení záznamníku (netýká se modelu DM-720, OLYMPUS SONORITY je součástí balení záznamníku);
    • Nainstaluj OLYMPUS SONORITY
    • Připoj záznamník a nenechej ho nabíjet
    • Spusť OLYMPUS SONORITY
    • Device: Transmit User ID: zapiš jednoznačné označení (4 znaky, první písmeno*)
    • Ukonči program OLYMPUS SONORITY

* např. „A___“ nebo „AAAA“; „A“ bude základní označení diktafonu, které si vždy při jeho instalaci v terénu zapíšeme při zaměřování do GPS.

Pojmenování záznamníků je důležité zejména při větším počtu využívaných zařízení, pro orientaci mezi nahrávkami a usnadnění vyhodnocení současně pořízených záznamů. Alternativně je možné přejmenovávat až samotné nahrávky (WMA soubory) při kopírování ze záznamníku do počítače, tedy před zahájením převodu nahrávek.

Až na nastavení typu baterií a času (tyto údaje po vyjmutí baterií občas „zmizí“ a po vložení nových baterií je potřeba opětovně aktuální údaje nastavit) není potřeba toto nastavení měnit resp. kontrolovat, pokud záznamníky pracují bez problémů. Naopak po resetu zařízení do továrního nastavení (factory defaults) je potřeba celé nastavení provézt vždy znovu. Zejména při používání většího počtu diktafonů je časově rychlejší a pohodlnější provádět nastavení času připojením k počítači a synchronizací v programu Olympus Sonority.

Výroba pouzdra pro diktafon

Akustický monitoring provádíme především za bezvětrných a nedeštivých nocí. Někdy nás však počasí překvapí a záznamníky je proto potřeba umístit do pouzdra, které je chrání před povětrnostními vlivy. Současně také toto pouzdro přispívá k maskování zařízení. Pro výrobu pouzdra budeme potřebovat izolepu, protivětrný kryt (například SAMSON WS-1 nebo podobný na průměr 40-50 mm, dostupný v hudebninách), originální textilní kryt, snop vodoinstalační koudele (případně jiné maskování, např. zelenou a hnědou kobercovou pásku) a nůžky.
Prvním krokem je výroba krytu na mikrofon. Použijeme originální pouzdro. Aby nebyly mikrofony zastíněny, vyplníme dno pouzdra nesmáčivým materiálem asi 1,5 cm. Pro výrobu krytu zasuneme záznamník do pouzdra. Tělo pouzdra se záznamníkem ovineme širokým pruhem izolepy, lepem nahoru! Zasuneme pouzdro do protivětrného krytu tak, aby polovina pruhu byla uvnitř krytu a nalepila se na něj. Následně ovineme pouzdro s protivětrným krytem izolepou lepem dolů.

Kryt mikrofonu je hotov. Záznamník v pouzdře můžeme otočit a zasunout do něj. Pokračujeme ve výrobě vnějšího krytu. Ten bude umístěn směrem nahoru a vystaven srážkám. Bude tedy chránit záznamník před dopadající vlhkostí. Záznamník v originálním pouzdře po odstřižení poutka vložíme do krytu mikrofonu. Směrem od jeho uzavřené části originální pouzdro ovineme izolepou s lepem směrem nahoru. Jakmile dosáhneme polovinu pásu izolepy na krytu mikrofonu, izolepu otočíme a ovíjíme pouzdro zpět směrem k uzavřenému konci s lepem směrem dolů.

Protože je velikost takto vyrobeného vnějšího krytu téměř stejná jako velikost krytu mikrofonu, špatně se nasouvá přes jeho okraj. Nasuneme tedy opatrně vnější kryt na něj a proces výroby opakujeme. Po vyjmutí pomocného krytu je nový vnější kryt už dostatečně větší a snáze se nasouvá na originální pouzdro záznamníku a kryt mikrofonu. Pro snazší nasunutí ještě jednu stranu mírně zkrátíme.

Záznamník v originálním pouzdře vložíme do krytu a pro zvýšení maskování použijeme snop vodoinstalační koudele. K její fixaci použijeme obyčejnou gumičku. Pouzdro je připraveno k instalaci v terénu, kde jej k tenčím kmínkům připevňujeme provázkem mikrofonem směrem dolů a displejem směrem dopředu. Takto vyrobené pouzdro má životnost několik let, doplňuje se pouze dle potřeb množství koudele.

Další možností je namísto koudele použít límec (kapuci) ze silnější látky, kterou lze navíc naimpregnovat. Přitom lze do pouzdra z izolepy upevnit poutko, které „kapucí“ prochází a slouží k uchycení nahrávače ke kmeni stromu nebo větvi (viz níže, autor B. Kloubec). Pozornost je však potřeba věnovat umístění záznamníku tak, aby se nemohl ve větru chvět a měnit svoji orientaci.

Jinou alternativní možností je vyrobit pouzdro se 2–3 úchyty s upevňováním na větve a kmínky pomocí velkých připínáčků. Pro zvýšení voděodolnosti a tepelné izolace (pro nahrávání v mrazu) je obal olepen několika vrstvy izolepy prokládanými tvrdým papírem. Na povrchu je obal maskován kobercovou páskou (viz níže, autor V. Kodet & D. Kodetová, J. Havlíček).

Praktické je mít každý záznamník a pouzdro nezaměnitelně označen (např. nálepkou s ID) a toto označení si ihned po umístění záznamníku v terénu zaznamenávat do mapy nebo GPS zařízení.

Umisťování a maskování záznamníků v terénu

Vhodné umístění záznamníku je zásadní pro maximalizaci území, ze kterého jsme schopni zaznamenat hlasy. V průběhu let byly záznamníky použity v mnoha prostředích od bezlesí po rybníky. V lesích se testoval vliv pověšení v různých výškách. Jako nejjednodušší se ukázalo umisťování záznamníků pod husté koruny stromů, v případě pasek a mladých porostů nad úroveň porostů mladých stromků. V případě rybníků potom nad úroveň rákosí. Záznamníky v pouzdře umisťujeme nejlépe na tenké kmínky stromů tak, aby vlastní kmínek co nejméně „stínil“ zezadu. Větve záznamník dobře maskují a po kmínku nestéká při dešti voda. Záznamník umisťujeme vždy mikrofony (tedy protivětrnou ochranou) směrem dolu a displejem do prostoru (od kmene). Umístíme-li záznamník na tlustý kmen starého stromu, výrazně omezíme nahrávání „zezadu“ a určení směru příchodu zvuků bude téměř jednoznačné. Nahrávat budeme ovšem pouze v poloprostoru. Toho lze využít, pokud potřebujeme částečně „odstínit“ nějaký trvalý zdroj hluku (silnice, potok, tovární provoz…). Jako ideální se v lesích s přítomností mladých smrků jeví umístění záznamníků na jejich tenké kmínky (při upevňování pomocí připínáčků dochází ale k mírnému zasmolení pouzder).

Okolní prostředí také do značné míry ovlivňuje velikost území, ze kterého jsme schopni zaznamenat hlasy. Husté „neprodyšné“ porosty snižují „dosah“ záznamníků až na polovinu oproti otevřeným pasekám nebo světlejším lesům. Pro většinu druhů je také vhodné využívat rozhraní prostředí (například okraj paseky, rákosiny atd.). Rušivě působí zurčení potoků a říček, ruch na dopravních komunikacích nebo šustění především suchého listí stromů. Podobně vyhodnocení záznamů komplikují srážky a vítr s průměrnou rychlostí nad 2 m/s.

Pozici každého umístěného záznamníku v terénu (nahrávacího stanoviště) zaznamenáváme do GPS zařízení a důsledně zapisujeme a uchováváme u nahrávky včetně orientace záznamníku. Udáváme světovou stranu (S, SV atd) kam směřuje displej záznamníku. Nahrávky archivujeme, protože je kdykoli možné je využít pro revizi, dodatečné vyhodnocení jiných druhů nebo skupin živočichů i další analýzy.

Příprava a nastavení záznamníků před nahráváním

Vzhledem k tomu, že samotný roznos záznamníků zabere vždy nějaký čas a potřeba opakovat roznos a umístění záznamníku při selhání nahrávání značně komplikuje práci u vyhodnocení celkových výsledků, je důležité věnovat dostatečnou pozornost kontrole a nastavení zařízení před jeho umístěním v terénu.

Pozornost je potřeba věnovat stavu baterií. U některých typů akumulátorů dochází k rychlejšímu samo-vybíjení, a tak záznamník měsíc uložený ve skříni může disponovat jen částí očekávané kapacity energie.

Důležité je průběžně odstraňovat nahrávky z paměti, ať už interní nebo karty. Zaplnění paměti není indikováno, a tak se může stát, že záznamník nenahraje celé požadované časové rozmezí. Nahrávání se ukončí v okamžiku zaplnění paměti.

Časované (programované) nahrávání nastavíme v Rec Menu → Timer Rec takto:

Preset 1:

  • On/Off: On
  • Day: One Time – při první příležitosti (jednorázově) nebo Everyday – opakovaně
  • Time: od – do dle aktuální potřeby
  • Rec Mode: WMA/64kbps (DM-720: MP3/128 kbps nebo vyšší)
  • Folder: Built-in/Folder A (pokud nemáme kartu) nebo microSD Card (máme-li vloženu kartu)
  •    (DM-720: Internal memory/Folder A nebo microSD Card)
  • Mic Sense: High (DM-720: Rec Level: High)
  • Finish (DM-720: O úroveň výše (volba Preset 2…) se dostaneme stisknutím šipky doleva I<< )

Nastavení dalších dvou předvoleb Preset 2 a Preset 3 nastavíme v případě potřeby stejným způsobem, dlouhé celodenní (celonoční) nahrávky lze rozdělit do více intervalů. Hraniční časy mohou uvádět stejný čas, nesmí se vzájemně překrývat. Osvědčily se například tři intervaly, první v období kolem západu slunce, druhý uvnitř noci a třetí kolem východu slunce.

Záznamník před umístěním do pouzdra necháváme zapnutý a „uzamknutý“ přepínačem hold na boku zařízení.

Péče o nabíjecí baterie (akumulátory)

Jedním z omezujících faktorů využití diktafonů (případně celého akustického monitoringu) je doba, po kterou jednotlivá zařízení dokáží nahrávat. Vliv na ni má několik okolností.

Provozní odběr zařízení prakticky neovlivníme. U starších modelů řady DS je odběr nejvyšší a při stejné kapacitě akumulátorů můžeme nahrávat nejkratší dobu. Novější modely řady DM vykazují až třetinový odběr vzhledem k nejstarším modelům.

Jmenovitá (průměrná výrobní nebo minimální výrobní) kapacita akumulátorů je dána výrobcem a většinou je součástí označení jednotlivých typů akumulátorů. Řádově se pohybuje od 600 do 1100 mAh. Může se však stát, že baterie s označením 900 mAh mohou v praxi vydržet déle než výrobky jiného výrobce s označením 1100 mAh. Příčinou může být například to, že jde o parametr „nabíjecí kapacita“, znamenající, kolik energie musí být do akumulátoru vloženo k jeho plnému nabití, namísto energie využitelné z akumulátoru. Osvědčenými typy jsou například SANYO 1000 nebo ENELOOP a ENERGIZER 1000. U nových modelů s nižší spotřebou dostatečnou službu odvedou i baterie OLYMPUS dodávané se záznamníky samotnými.

Aktuální (provozně využitelná) kapacita akumulátoru je dána jeho kvalitou, stářím a způsobem jeho údržby. Akumulátory lze běžně dobíjet přímo v diktafonu (po připojení USB diktafonu do PC, nebo nabíječky s USB výstupem se nabíjení potvrdí stisknutím tlačítka OK), avšak každý akumulátor si zaslouží provést občas jeho zformování na programovatelné „inteligentní“ nabíječce. Tento proces znamená úplné nabití, řízené vybití na bezpečnou napěťovou mez a opětovné plné nabití akumulátoru. Tento cyklus se navíc může i vícekrát opakovat. Inteligentní nabíječky také dokáží měřit energii při vybíjení a dají nám tedy informaci o aktuální kapacitě akumulátoru, platnou pro konkrétní teplotu okolí a vybíjecí proud. V praxi se osvědčilo například zařízení IPC-1L, které dokáže současně (ale nezávisle) nabíjet čtyři kusy akumulátorů.

Zformování je vhodné provést také před prvním použitím, po koupi nových akumulátorů nebo například na začátku sezóny po delším období, kdy akumulátory nebyly využity.

Provozní teplota ve velké míře také ovlivňuje množství využitelné energie akumulátoru a spotřebu energie záznamníkem. Platí přitom, že v mrazivém počasí může dosažitelná výdrž zařízení být až 2/3 oproti teplému dni.

◄ AKUSTICKÝ MONITORING

► PROGRAMOVÁ SADA AMSrv