V prvním díle článku k letošní hnízdní sezóně v ptačích parcích ČSO jsme shrnuli dění na Josefovských loukách, Mnišských loukách a Rzech, nyní se podíváme, jaká byla sezóna v dalších třech ptačích parcích.
Kosteliska
Na Kosteliskách jsme z vzácných druhů zaznamenali hnízdící sýkořice vousaté, kopřivky obecné, bukáčky malé, chřástaly malé či 6-7 párů motáků pochopů. Nově zahnízdil orel mořský, a to těsně za hranicí parku, bohužel neúspěšně, pravděpodobně kvůli nízkému věku samce. Ani pisilám čáponohým se hnízdění nevydařilo. Po vyvedení mláďat sem alespoň zaletovaly další rodiny pisil z okolí. Velmi úspěšná sezóna byla na pozorování užovek stromových, nejvzácnějších hadů v Česku. Podařilo se nám zjistit desítky jedinců. Mezi nové ptačí druhy můžeme počítat králíčka ohnivého, brkoslava severního, motáka stepního a chřástala polního. Potěšila nás návštěva čtyř volavek vlasatých, které lovily v blízkosti krav uherského stepního skotu.
Zajímavým a vzácným hmyzím druhem, který potřebuje obnažené půdy, a který byl zjištěn právě na obnovovaných písčinách, které jsme strhli buldozerem, je rýhonosec páskovaný. V letošním roce jsme dokončili tři projekty: projekt za podpory Norských fondů Kosteliska – obnova nivních biotopů, který umožnil zahájit pastvu, pořídit vybavení, krávy a pastevní infrastrukturu; dále Interreg Kam za ptáky, díky kterému jsme postavili turistickou infrastrukturu, pozorovatelnu, naučnou stezku apod. a projekt Norských fondů Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod, díky kterému vznikl jeden betonový hnízdní ostrov pro rybáky obecné a dva vegetační ostrovy v bezprostřední blízkosti Kostelisek.
Zahájili jsme také obnovu písčin a mokřadních biotopů a rozšířili jsme pastvu a péči o nové plochy, i když kvůli velkému množství srážek byla část pozemků zarostlejší než bychom potřebovali. Připravujeme rozšíření stáda krav uherského stepního skotu a snad se podaří dojednat i chovného býka. Nově nám pase písčiny 10 ovcí.
Inspirovali jsme se v jiných ptačích parcích a zorganizovali poprvé akci Noční přírodou a zopakovali řadu tradičních akcí, včetně monitorovacího dne dravců. V rámci projektu LIFE jsme zahájili spolupráci s hnutím Brontosaurus.
Malá Lipová
V nejmenším ptačím parku ČSO proběhly nově čtyři akce pro veřejnost, včetně jarní brigády, při které se připravovala a čistila stěna pískovny na hnízdní sezónu. Ta se v Malé Lipové opravdu povedla – vlhy pestré obsadily celkem 45 hnízdních nor. Břehule říční zahnízdily v počtu 10 párů.
Pilně pracujeme na stavbě nové pozorovatelny, které se snad návštěvníci dočkají ještě před začátkem příští hnízdní sezóny.
Zbudovská blata
Důležitou událostí pro rozvoj parku bylo rozšíření jádrové oblasti ze 4 na 12 hektarů námi vlastněných pozemků. První hnízdní sezona ptačího parku nám udělala radost. Podmáčená lokalita Mokřina pod statkem lákala čejky chocholaté a vodouše rudonohé. Vodouš rudonohý zde dokonce v květnu tokal, ale k hnízdění bohužel nedošlo. Dva páry čejek naznačovaly pokus o zahnízdění v období druhé nebo náhradní vlny hnízdění. Nicméně i přes intenzivní sledování jsme nemohli snůšku ani kuřata potvrdit. Lokalita bohužel rychle zarostla ostřicemi a mokřad se pro ně stal nepřístupný.
Na nové tůni Knopřík se zastavovali kulíci říční i čejky chocholaté a pro vlaštovky sloužila jako zdroj bahna pro stavbu hnízd. V loukách a přilehlých rákosinách jsme zaznamenali všechny druhy našich cvrčilek – zelenou, slavíkovou i říční. Podél Bezdrevského potoka v rákosinách a kopřivách hojně hnízdil rákosník proužkovaný, rákosník zpěvný a slavík modráček. Ve vyšším porostu podél stružek jsme pozorovali 2-3 páry bramborníčka černohlavého. Na loukách se líbí skřivanům polním, kteří v jádrové oblasti parku hnízdí v počtu 6-10 párů. V blízkosti ptačího parku se po celou hnízdní sezónu vyskytovaly a dokonce i tokaly tři kalousové pustovky. Hnízdění se nám bohužel prokázat nepodařilo.
Bezdrevský potok a přilehlé louky slouží jako potravní stanoviště pro čápy černé. Na fotopasti se nám podařilo zachytit letošní mládě chřástala vodního. Ke konci hnízdní sezóny v první polovině června využily čejky posekané louky k přivedení vzrostlejších kuřat z okolních hnízdních lokalit (pole u Mydlovar). Vlhký konec července přilákal na blata bahňáky, zejména bekasinu otavní (maximálně až 46 jedinců během jednoho pozorování) a vodouše bahenní (vždy kolem 10 jedinců) a několik jedinců vodouše kropenatého.
Hlavní cílový druh parku, břehouši černoocasí, úspěšně vyhnízdili. Ovšem nikoliv přímo v ptačím parku, ale v 2 km vzdáleném posledním známém hnízdišti tohoto druhu v Čechách. I díky naší péči byl letošní rok pro břehouše úspěšný. Na lokalitě se na jaře pohybovaly tři páry břehoušů, z toho dva se pokoušely o hnízdění, úspěšný byl nakonec jen jeden pár – všechna tři vylíhlá mláďata dorostla do vzletného stavu. Aby se toto povedlo, znamenalo to pečlivé a pravidelné sledování břehoušů a jejich chování, abychom se mohli včas domluvit s hospodářem a majitelem pozemku na správných podmínkách. Podařilo se nám například odložit vyhnání velkého stáda krav přímo na hnízdiště. Také plánovanou výměnu elektrického sloupu se nám podařilo odložit. Děkujeme všem za vstřícnost a jsme moc rádi, že mláďata břehoušů úspěšně vyletěla do světa. A budeme doufat, že se příští rok objeví třeba i v ptačím parku.
Nově jsme v ptačím parku pozorovali výrečka malého a volavku rusohlavou. V nové tůni Knopřík jsme zjistili pulce kuňky obecné, blatnice skvrnité a rosničky obecné. Proběhl sběr lokálního osiva, které se použije na plochách s plánovanou terénní úpravou. Za pomoc vděčíme ZO ČSOP Šumava a pracovníkům z Ekologie obnovy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.
V parku jsme zorganizovali devět akcí pro veřejnost, mezi nimi účast na místních Kubatových slavnostech, jarní brigádu nebo letní ruční kosení. Na Zbudovských blatech proběhl průzkum ryb, ze vzácnějších druhů byl zjištěn například karas obecný nebo mník jednovousý. Odborníci z Akademie věd ČR zjistili také tři velké druhy potápníků D. marginalis, D. circumcinctus a D. circumflexus.
Pokud je v letních měsících dostatek srážek, jsou blata atraktivní i pro bahňáky. Problémem je postupné zarůstání některých mokřin, tomu v budoucnu budeme chtít zabránit zavedením pastvy. Celkově máme na starosti plochu 9,5 ha, na které jsme nastavili mozaikovitý management. Část plochy ponecháváme neposekanou a tím vzniknou pásy pro vývoj hmyzu a jako zimoviště či případné hnízdiště pro kalouse pustovky.
Děkujeme!
Další rozvoj ptačích parků je možný jen díky zájmu velkého počtu podporovatelů a dárců. Ti svými dary umožňují především výkupy pozemků. Jsme nesmírně rádi za navázání nové spolupráce s Nadačním fondem rodiny Malých, který podporuje správu parků i jejich další rozvoj. Jsme také velmi rádi, že se podařilo navázat spolupráci s několika významnými firemními partnery, díky kterým může parky dále rozvíjet. Spolupráce s Porsche Česká republika nám přinesla dva terénní vozy Volkswagen Amarok, které se velmi rychle staly nepostradatelnými pomocníky správců na Josefovských loukách a Kosteliskách. Za nový stativový dalekohled děkujeme našemu dlouholetému partnerovi společnosti Swarovski. Za finanční dar a novou výkonnou tiskárnu jsme vděčni společnosti Canon.
V ptačích parcích se toho děje opravdu hodně a dalších mnoho novinek připravujeme. Děkujeme všem za neutuchající podporu a zájem.
Hnízdní sezóna v ptačích parcích: Josefovské louky, Mnišské louky, Rzy
Autor: 
//
