Uzavíráme kamennou prodejnu Zelené domácnosti v Braníku. Chystáme modernizaci e-shopu 

Po dlouhém rozhodování a podrobné ekonomické analýze jsme se rozhodli uzavřít prodejnu Zelené domácnosti v pražském Braníku, a to ke 30. dubnu letošního roku. Do té doby je možné v kamenné prodejně koupit veškerý sortiment se slevou 25 % kromě ptačích budek. Do 30. dubna včetně je také možné využít prodejnu k vyzvednutí objednaného zboží. Poté bude možné vyzvednutí na hlavním výdejním místě ve skladu v Mirošovicích a samozřejmě doručování prostřednictvím České pošty, PPL, Zásilkovny, GLS a DPD. E-shop zelenadomacnost.com bude i nadále fungovat tak, jak jste zvyklí. Continue reading „Uzavíráme kamennou prodejnu Zelené domácnosti v Braníku. Chystáme modernizaci e-shopu „

Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo

Autor: Daniel Křenek 

O víkendu 21.–23. března probíhla v jižní části Chráněné krajinné oblasti Jeseníky akce zaměřená na mapování sov pod názvem II. Jesenické houkání. Celkem 24 dobrovolníků prošlo 22 tras o celkové délce přibližně 216 km. Mapování probíhalo tak, že v pátek večer po setmění vyrážely skupinky po dvou až třech lidech na trasy a vracely se přibližně kolem půlnoci. V sobotu prošly nové trasy nejprve za dne, kdy zaznamenávaly denní druhy ptáků, a po setmění se vracely zpět a mapovaly sovy.   Continue reading „Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo“

Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci

Česká společnost ornitologická (ČSO) se dlouhodobě snaží podpořit ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Jedním z nich je i čejka chocholatá, černobílý pták velikosti holuba s výraznou chocholkou na hlavě. Její početnost se od roku 1982 propadla o více než 80 %, a proto se ornitologové s pomocí veřejnosti a zemědělců snaží čejky podpořit. Kromě cílené ochrany významných hnízdišť prostřednictvím speciálního dotačního titulu se dobrovolníci učí dohledávat hnízda na polích, kde je ohrožují zemědělské práce. Tradiční terénní školení pro veřejnost se zájmem o ochranu přírody se chystají v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, které ochranu čejek v roce 2025 finančně podpořily.
Continue reading „Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci“

Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více

Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Continue reading „Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více“

brigáda Malá lipová

Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět

V sobotu 5. dubna pomohlo přes 40 dobrovolníků připravit ptačí park Malá Lipová mezi Olomoucí a Přerovem na přílet vlh pestrých a břehulí říčních. Ty už tradičně hnízdí a vyvádějí svá mláďata v této bývalé pískovně uprostřed hanáckých polí. Continue reading „Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět“

Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou

Se zahájením hnízdní sezóny jsme začali napouštět vodou čtyři terénní sníženiny o celkové rozloze 6000 m2, vybudované přes zimu podél Bezdrevského potoka. Naším cílem je obnovit na lokalitě původní mokřadní biotopy, které zde v minulosti zanikly v důsledku regulace potoka a po vybudování melioračního systému. S tím nám mají pomoci solární čerpadla, která zajistí, že mokřad nevyschne ani během suchých jarních období.  Continue reading „Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou“

Nová ptačí oblast Západní Krušné hory

Koncem loňského roku byla završena dlouhá cesta k vyhlášení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Prosincovým rozhodnutím Vlády ČR (č. 384/2024 ze dne 12. prosince 2024) se podařilo pokrýt dosud nechráněnou populaci tetřívka obecného. Spolu s již existujícími ptačími oblastmi Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská jsou nyní pod ochranou soustavy Natura 2000 nejvýznamnější stanoviště tohoto druhu v Krušných horách. Continue reading „Nová ptačí oblast Západní Krušné hory“

Hledáme specialistu obnovy přírody

Hledáme nového kolegu či kolegyni, kteří budou v ČSO koordinovat práce na přípravě národního plánu obnovy přírody. Na podobě tohoto zásadního dokumentu, za jehož předložení Evropské komisi odpovídá stát, bude záviset, jakou skutečnou změnu přinese loni schválené evropské Nařízení o obnově přírody.  Continue reading „Hledáme specialistu obnovy přírody“

Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky

V ptačím parku Rzy jsme ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje instalovali tři nové hnízdní ostrůvky s oblázkovým povrchem. Ty budou sloužit k hnízdní podpoře ubývajících druhů ptáků – racků chechtavých a rybáků obecných.  Continue reading „Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky“

Recenze: Co sova ví

Jennifer Ackermanová: Co sova ví. Nakladatelství KAZDA, 2024.

Formát: 135 x 208 mm
Počet stran: 320 + 8 stran barevné přílohy
Pevná vazba
Ukázka knihy

Úryvky z knihy čte od 1. února v pořadu Českého rozhlasu Meteor Dana Černá.

Jennifer Ackermanová je světově známá a oceňovaná autorka, která více než tři desítky let píše o vědě, přírodě a biologii člověka, přičemž zejména v posledních deseti letech podlehla fascinujícímu kouzlu ptačí říše.


Její předchozí tituly jako Genialita ptáků (2016) či Ptačí způsoby (2020) se staly bestsellery, které svojí čtivou a srozumitelnou formou v kombinaci s hlubokým vhledem přitáhly miliony lidí napříč celým světem k poznání a ochraně našich ptačích souputníků. Ve své nejnovější knížce Co sova ví (What an Owl Knows), kterou výborně přeložila Alena Klvaňová, nás autorka zavádí do tajemného světa pod pokličkou noci, kde ožívají podmaniví a mýty opředení tvorové, kteří odedávna vzbuzují fascinaci a pozornost člověka – sovy.

Před začátkem čtení knihy se mi na mysl vkrádaly myšlenky, zda toto dílo dokáže poskytnout nové informace i odborníkům, kteří se sovami již delší dobu zabývají. Nicméně hned první kapitoly mé obavy vyvrátily. Ackermanová svým poutavým stylem postupně seznamuje čtenáře s detailními informacemi o sovách, o jejich životě a chování. Dovedně shrnuje nejnovější poznatky vědců a ochranářů, kteří různým aspektům studia sov zasvětili svůj život, a dokážou tak být sugestivní průvodci, již svojí vášní a odhodláním umějí zatáhnout čtenáře do dobrodružství vědeckého poznávání. Chvíli se tak brodíme hlubokým sněhem v třeskutě mrazivé noci v liduprázdné krajině na Dálném východě, kde hledáme stopy po jednom z nejzáhadnějších druhů sov – výru Blakistonovu, a pak se zase na písčitých pobřežních pláních Atlantického lesa snažíme najít způsob, jak odchytit „nepolapitelné“ sýčky králičí.

V devíti kapitolách se postupně dovídáme informace o původu a evoluci sov (kapitola 1), jejich důmyslných adaptacích pro život v noci a lov těžko postřehnutelné kořisti (přizpůsobení sluchu, zraku či morfologie; kapitola 2) či odlišných metodách monitoringu a odchytu v různých typech prostředí. Zde autorka mimo jiné představuje využití speciálně vycvičených psů pro detekci sov (kapitola 3). Jednou z nejzajímavějších částí je kapitola věnovaná úsilí porozumění soví řeči, ať už jedinců žijících v přírodě, či v zajetí (kapitola 4). Právě tento obor zaznamenal v posledním desetiletí dynamický rozvoj, například i díky rychlému nástupu pasivního akustického monitoringu, automatizaci vyhodnocení nahrávek, rozvoji speciálních softwarů a algoritmů strojového učení. Tyto techniky umožňuji vědcům dekódovat ohromnou diverzitu a funkci soví vokalizace (například sestavením kompletního hlasového repertoáru) či identifikovat jedince v závislosti na jejich unikátním akustickém podpisu, a tak neinvazivně studovat jejich populace.

V dalších kapitolách nás Ackermanová seznámí s rozmnožováním (námluvami, hnízděním a výchovou mláďat; kapitola 5) a migrací sov, kde nás mimo jiné zasvětí do výsledků satelitního sledování migrace sovice sněžní, či nás vezme na shromaždiště až 30 tisíc zimujících kalousů ušatých v okolí srbského města Kikinda (kapitola 6; viz také Ptačí svět 2/2020). V kapitole 7 autorka popisuje péči profesionálů a dobrovolných ošetřovatelů o handicapované jedince, ale předkládá i důležité zamyšlení o etice využívání sov pro zábavu, zejména jako domácích mazlíčků. Neméně vzrušující částí (kapitola 8) je vhled do mytologie a spirituálního spojení člověka (lidských civilizací) se sovami. Důkazem těchto symbolických spojení jsou nalezené kresby sov z období i před 36 000 lety. V některých kulturách jsou sovy považovány za duchovní bytosti, bohyně či zvěstovatelky štěstí a v jiných zase za předzvěst zkázy, zloby či smrti. V závěrečné kapitole (kapitola 9) Ackermanová shrnuje vše, co se o sovách naučila skrze svoji pečlivou rešerši, zkušenosti nabyté v terénu či díky svému úzkému propojení s vědeckou komunitou. Nezapomíná dodat, jaké vzrušující poznatky ještě čekají na své odhalení.

Doslov je esejí o ochraně sov a jejich životního prostředí. Stejně jako mnoho druhů jsou i sovy výrazně ohroženy lidskou činností, jako je odlesňování či intenzivní zemědělství. Právě ony se proto mohou stát důležitými ambasadorkami ochrany přírody, a zprostředkovat tak široké veřejnosti poselství o efektivní ochraně biotopů sov a s nimi i celé palety dalších druhů. Vždyť představa, že některé dříve běžně rozšířené a početné druhy z naší krajiny úplně vymizí, je extrémně znepokojivá, a přitom řešení máme často ve svých rukou.

Kniha Co sova ví je fantastické dílo, které kombinuje směs nejnovějších fascinujících poznatků a poutavého vyprávění o sovách, což z ní dělá povinnou četbu pro milovníky přírody i odbornou veřejnost. A možná po přečtení této knihy pocítíte neodolatelné nutkání vyrazit do přírody a zažít setkání se sovami na vlastní kůži. Vždyť – jak Ackermanová na svém, ale i řadě dalších případů jasně demonstruje – i jen letmé setkání s těmito tajemnými a skrytě žijícími tvory vám může změnit život.

Martin Šálek


Koupit knihu Co sova ví v benefičním obchodu ČSO

Ohlédnutí za jarními brigádami v ptačích parcích

Na přelomu února a března jsme v ptačích parcích uspořádali první dobrovolnické brigády, jejichž cílem bylo připravit parky na nadcházející hnízdní sezonu. Akce doprovázelo příjemné předjarní počasí a kromě slunečních paprsků hřála dobrovolníky zejména práce, které bylo v ptačích parcích víc než dost. Jako vždy se však našel čas také na odpočinek, společné povídání u ohně i pozorování ptáků. Na všech brigádách panovala skvělá atmosféra a pevně věříme, že si dobrovolníci čas strávený v ptačích parcích užili a rádi se vrátí i na další akce.
Continue reading „Ohlédnutí za jarními brigádami v ptačích parcích“

Devastace řeky Olše na Jablunkovsku. Požadujeme okamžitou nápravu a změnu přístupu k údržbě řek

V katastru obce Písek na Frýdecko-Místecku došlo k bezprecedentní devastaci řeky Olše, kde státní podnik Povodí Odry provedl rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah způsobil nenapravitelné škody na evropsky významné lokalitě Olše, která chrání cenné říční a lužní biotopy i populace řady zvláště chráněných a ohrožených druhů.

Česká společnost ornitologická, společně s dalšími vědeckými společnostmi, požaduje zastavení likvidace cenných biotopů řeky Olše a důsledné prošetření příčin a odpovědností, jak mohlo k popsanému jednání státní organizace vůbec dojít.

Continue reading „Devastace řeky Olše na Jablunkovsku. Požadujeme okamžitou nápravu a změnu přístupu k údržbě řek“

Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha

Pastva velkých kopytníků probíhá již v několika ptačích parcích. Na Mnišských loukách u České Lípy jsme s pastvou exmoorských pony začali na začátku prosince 2023 na 5 ha a díky podpoře Nadace ČEZ došlo v únoru letošního roku k jejímu rozšíření na 9 ha. Continue reading „Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha“

V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka

Ve čtvrtek 13. 2. jsme uspořádali v Mostě besedu s občany o novém ptačím parku Střimická výsypka. Přišlo přes padesát návštěvníků, kteří zaplnili přednáškový sál v Oblastním muzeu a galerii Most. Continue reading „V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka“

Ptačí park Kosteliska ani přes zimu nespí

V ptačích parcích je stále co dělat, pracujeme i během zimních měsíců na probíhajících projektech a připravujeme parky na novou sezónu. Kolegové a dobrovolníci z ptačího parku Kosteliska na Hodonínsku vykonali během podzimu a zimy spoustu práce, díky které vás můžeme informovat o řadě novinek. Continue reading „Ptačí park Kosteliska ani přes zimu nespí“

Nadace Tipsport poskytla prostředky na obnovu mokřin v ptačím parku Zbudovská blata

Náš projekt podaný v rámci výzvy Nadace Tipsport: Sázíme na klima 2024 byl s naší velkou radostí podpořen. Cílem projektu je v ptačím parku Zbudovská blata přivést pomocí solárních čerpadel vodu do obnovených terénních sníženin a zajistit:

Nově vytvořené terénní sníženiny pro luční bahňáky na Zbudovských blatech

Podél Bezdrevského potoka jsme v ptačím parku obnovili čtyři terénní sníženiny, které v období zvýšených srážek zadrží vodu a doplní přilehlé louky o chybějící mokřadní biotop. Sníženiny o celkové rozloze 6 000 m2 byly vytvořené z dotačního programu Agentury ochrany přírody (POPFK) a věříme, že se z nich brzy stanou atraktivní potravní stanoviště pro řadu druhů mokřadních ptáků. Naším největším přáním je nalákat břehouše černoocasého. Tento kriticky ohrožený velký druh bahňáka na blatech v minulosti početně hnízdil. Po jejich odvodnění se spolu s vodou vytratil i břehouš a dnes se poslední 1-3 páry v rámci Česka vyskytují pouze na Českobudějovicku nedaleko ptačího parku.

Abychom vzniklým sníženinám vdechli život i během sušších období (často právě v období hnízdění ptáků), budeme tyto plochy zavodňovat solárními čerpadly. Během loňského podzimu byl ve spolupráci s firmou Agrotrans s.r.o. sestaven testovací solární modul pro čerpání vody (díky podpoře od Nadačního fondu rodiny Malých i vstřícnému přístupu dodavatelské firmy). Otestovaný systém funguje a pro zajištění přívodu vody do dalších sníženin jsme podali grant v rámci výzvy Sázíme na klima (Nadace Tipsport). Jsme velice rádi, že byl projekt podpořen a nyní se již vyrábějí další tři solární sestavy. Instalace proběhne během března před začátkem hnízdní sezóny cílových druhů ptáků.

Foto: Ludmila Korešová


Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku

Atraktivně zbarvená poštolka rudonohá je u nás stále vzácným návštěvníkem a o to vzácnější je, když se jí podaří zahnízdit. Česko leží na západním okraji jejího aktuálního areálu rozšíření, který se táhne od střední Evropy na východ přes Rusko, Kazachstán až po Jakutii a severozápadní Čínu. Za posledních 30 let vymizela poštolka z okrajových zón svého původního hnízdního areálu, zejména v Evropě, ale i např. z okolí Bajkalského jezera, kde bývala považována za běžný druh, a obdobný negativní trend jejího poklesu je možno pozorovat i v Karpatské kotlině. V České republice hnízdí vzácně a pravidelně migruje. Z hlediska legislativy je u nás chráněna jako kriticky ohrožený druh. Continue reading „Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku“

Kurz praktické ornitologie v Orlickém Záhoří

Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie, který se koná v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce. Termín je stanoven na 6.–10. června 2025. Kurz je určený pro všechny, kteří chtějí začít nebo se dále zlepšit v určování ptáků a ornitologii. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Více podrobností a přihlášku najdete na webu ptacikurzy.cz.

Brněnští havrani a kavky se stahují do centra. Někdo je úmyslně plaší

Řada lidí v Brně si všimla neobvyklého chování nocujících hejn havranů a kavek, která se oproti minulým zimám objevují v samotném centru města. Průběh letošní zimy je z tohoto pohledu opravdu velmi netradiční, přičemž velkou roli zjevně hraje i plašení hejn nocujících ptáků.

V listopadu 2024 bylo ještě obsazeno tradiční zimoviště u kampusu v Bohunicích, ale už začátkem prosince jsme zaznamenali netypické chování, kdy byla hejna často ve vzduchu i v době, kdy obvykle spí, a přeletovala mezi jednotlivými porosty. Následně došlo k změně a nocování probíhalo v porostu u ulice Jihlavská nedaleko výškové budovy FN Bohunice. Po Novém roce se však nocující hejna začala dále přesouvat, přičemž vystřídala řadu lokalit, ze kterých se vždy po pár dnech opět přesunula jinam. Díky velkému nasazení některých brněnských ornitologů víme, že takto nocovali u staré vrátnice nemocnice na Jihlavské, v oblasti Okrouhlé a Švermovy v Bohunicích, následně v oblasti hlavního vchodu Brněnského výstaviště, na Žlutém kopci a v parku na Špilberku. Nápadné je pak v průběhu ledna 2025 zjištěné nocování na platanech u Červeného kostela v samotném centru Brna.

Na celé řadě z těchto míst jsme zjistili cílené plašení hejn včetně používání pyrotechniky a střelby, přičemž některé případy máme i zdokumentované. Máme rovněž důvodné podezření, že právě plašení hejn mohlo být i na počátku současné změny v nocování havranů v Brně, kteří se z klidného místa oblasti nad Riviérou přesunuli do zástavby, kde se dostávají do těsné blízkosti k lidem, kteří jejich hejna cíleným plašením doslova honí po celém městě. Z toho důvodu jsme podali podnět na Českou inspekci životního prostředí a upozorňujeme, že plašení hejn těchto ptáků, které je velmi stresuje a poškozuje vlivem nedostatku spánku, je kvůli přítomnosti zvláště chráněného druhu kavky obecné i z důvodu obecné ochrany havrana polního protizákonné a hrozí za něj peněžitá pokuta.

Projekt lanovky nadále ohrožuje chráněné druhy

Zároveň chceme upozornit, že popsaný vývoj nocování brněnských havranů a kavek neznamená, že oblast mezi Riviérou a bohunickým kampusem již není jejich nocovištěm, a tudíž by bylo možné zde stavět lanovku. Jde o tradiční nocoviště, kam se ptáci s velkou pravděpodobností budou vracet i v příštích letech a kde bude z výše popsaných důvodů probíhat i detailnější monitoring plašení hejn. Navíc je nutné upozornit, že byl na dotčené lokalitě v minulých letech zjištěn výskyt dalších téměř 30 zvláště chráněných druhů. Právě z toho důvodu, že záměr výstavby lanovky nebyl řádně posouzen z pohledu životního prostředí, především pak z pohledu ochrany (všech) zvláště chráněných druhů, bylo městským soudem v Praze zrušeno stavební povolení tohoto projektu.

Více informací:


Kontakty pro novináře:

  • Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO, tel.: 603 901 754
  • Dana Nováková, organizační tým kampaně Černá křídla nad Brnem, : 605 541 224

V únoru v Brně vypukne HAVRANEC. Plejáda kulturních akcí s ptáky v hlavní roli

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické připravila na celý únor sérii kulturních akcí, které mají vyzdvihnout význam cenné přírodní lokality na pravém břehu Svratky, v oblasti nad Riviérou v Brně. Tuto oblast ohrožuje záměr výstavby lanovky, kterou se Jihomoravské pobočce ČSO loni podařilo dočasně zastavit. Jak napovídá název, cílem je rovněž upozornit na jedinečný fenomén hromadného zimního nocoviště havranů a kavek, které se v Brně nachází.

Již příští týden v úterý 4. 2. 2025 odstartuje měsíc trvající maraton kulturních akcí. Úterky budou věnované ornitologickým přednáškám, ve kterých představíme ptačí obyvatele nad Riviérou. Dvě přednášky budou věnovány krkavcovitým ptákům – havrani, kavky, vrány, krkavci jsou známí jedinečnou schopností učit se, řešit spletité rébusy, ale také svým sociálním chováním. V Brně máme úžasnou příležitost být toho součástí a v přímém přenosu sledovat fenomén společného zimování těchto ptáků. Nezapomene ale ani na vodní ptáky a dravce, s nimiž se u Svratky a nad Riviérou můžeme setkat. Plánována je proto i exkurze podél řeky Svratky za probouzejícím se jarem, která proběhne v neděli 23. 2. 2025.

Čtvrtky proběhnou ve znamení Ozvěn Ekofilmu. V prostorám Lipky, pracoviště Rozmarýnek na Rozmarýnové a kavárně Trojka na Dominikánské promítneme vybrané dokumenty a oceňované snímky s ptáky v hlavní roli. Začneme filmem Ptačí zpěv a loňským dokumentem z dílny Nedej se Lanovka z ptačí perspektivy mapujícím záměr výstavby brněnské lanovky. Proč ptáci mizí a proč jsou důležití pro naše vlastní přežití? Na tuto otázku bude hledat odpovědi dokument Pohřešovaní – Kde ti všichni ptáci jsou?. Film Hanební dropi je zase odyseou jednoho druhu a snahy o jeho záchranu.

Chybět nebude ani hudba. V sobotu 8. 2. 2025 proběhne v restauraci Vegalité na Slovákově koncert undergroundové skupiny Zuby nehty, na kterém představíme novinky z kampaně proti výstavbě lanovky v Brně. V pondělí 24. 2. vystoupí tamtéž skupina Ty Syčáci, brněnská legenda alternativní hudby.

Maraton akcí vyvrcholí ptačím plesem v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea

Pomyslné vyvrcholení přinese benefiční Ptačí ples v pátek 21. 2. 2025 – exkluzivně v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea. Na plese, jenž se ponese v rytmu swingu, proběhne dražba uměleckých děl (například obrazu brněnského výtvarníka a spisovatele Pavla Čecha) i soutěž o ceny. V rámci plesu bude také pokřtěn komiks Lanovka v Brně?! a představena fotografická výstava Ptačí křídla nad Riviérou.


Smyslem akce je ukázat, že za přírodou nemusíme jezdit nikam daleko, stačí se rozhlédnout kolem. Údolí Čertíka nad Riviérou je domovem desítek chráněných druhů ptáků a nejen jich. Za klidem a přírodou si sem míří odpočinout mnoho brněnských občanů. Jestli to tak zůstane, záleží jen na nás“ říká Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.


Více informací:


Kontakty pro novináře:

  • Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO, tel.: 603 901 754
  • Dana Nováková, organizační tým kampaně Černá křídla nad Brnem, : 605 541 224

Vycházky ke Světovému dni mokřadů v ptačích parcích ČSO

Na začátku února si připomínáme den, kdy byla podepsána Ramsarská úmluva – mezinárodní smlouva sloužící k ochraně mokřadů. Přijďte s námi oslavit výročí této mimořádné události do ptačích parků a přesvědčte se sami o jedinečnosti mokřadních biotopů. Na vycházkách se můžete těšit na komentované pozorování vodního ptactva, které vám odborníci obohatí o fascinující poznatky z jejich života a přiblíží vám význam mokřadů nejen pro ptáky, ale i pro další živočichy, rostliny i člověka. Pokud to máte do ptačích parků daleko, můžete si vybrat i z dalších 30 vycházek ve vašem okolí. Continue reading „Vycházky ke Světovému dni mokřadů v ptačích parcích ČSO“

Panelová výstava v pražské botanické zahradě Ptáci v Praze

Seznamte se s fascinujícím světem ptačích obyvatel našeho hlavního města. Výstava Ptáci v Praze v Botanické zahradě Praha v Troji vám představí ptáky, kteří obývají různé pražské biotopy. Objevíte nejen druhy, které zde pravidelně hnízdí, ale i ty, které máme možnost pozorovat během jejich migrace či zimování. Ptačí společenství našeho města se v průběhu let neustále mění – některé druhy pomalu mizí, zatímco jiné se nově usazují.

Havrani na poli. Ilustrace: Jan Hošek

Vstupujete do světa pražských opeřenců, ale nečekejte je v klecích ani ve vycpaných exemplářích. Představí se vám v podobě nádherných kreseb ilustrátora a zoologa Jana Hoška, jež ožívají na stránkách knihy Pražské ptactvo 1800–2020. To vše vám výstava ve spolupráci s Českou společností ornitologickou přiblíží a nabídne pohled na ptáky, kteří spoluvytvářejí atmosféru našeho městského života.

Na co se můžete těšit?

„Pražské ptactvo je co do počtu druhů zde hnízdících, i co do počtu ptactva průtažného a vzácných hostů velice pestré. Bohatství tohoto ptačího života je dáno v prvé řadě nejrůznějšími krajinnými charaktery okolí města. V těsné blízkosti máme ještě dosti míst, kde se lidé díky nevýhodnému komunikačnímu spojení, nebo pro špatnou schůdnost terénu nepříliš často objevují, takže ptáci jen občas vyrušeni sem zabloudivším párem milenců si zde žijí nijak obtěžováni člověkem a jeho zásahy. Že však je jejich život možný i v nejrušnějších místech, kde jen za časných ranních hodin je klid, nám dokazují krásné pražské parky, kde se to ptáky hemží. Jsou to ony druhy, které člověka a jeho činnost ignorují a dovedou se přizpůsobiti lehce i značně změněným podmínkám životním.“ Veleslav Wahl (1922-1950)

Výstava Ptáci v Praze vychází z knihy Pražské ptactvo 1800-2020, kterou napsal kolektiv autorů pod vedením Petra Voříška. Je to vlastně kniha v knize: původní text Veleslava Wahla je porovnáván se současným stavem; porovnávány jsou jak jednotlivé biotopy, tak i jednotlivé ptačí druhy v pořadí, jak je uváděl Veleslav Wahl. Jeho krátkému, ale pestrému životu je věnován úvod knihy. Ukazovat budeme malované obrazy vybraných druhů. Autorem ilustrací je Jan Hošek, obrázky vychází z knihy vydané v roce 2024. Knihu Pražské ptactvo 1800-2020 lze zakoupit na e-shopu ČSO.

Havran polní. Ilustrace: Jan Hošek

Výstava bude k vidění na terase u Výstavního sálu v expozici Ornamentální zahrady od 24. ledna do 23. února 2025. Vstupenky a další informace najdete na webu botanické zahrady.

Těšíme se na vaši návštěvu!