Autor: Česká společnost ornitologická
//Při zateplování Mateřské školy U plavecké haly v Ústí nad Labem stavební firma zazdila hnízdiště rorýsů. Případu si v neděli 6. června všiml Václav Beran z ČSO a kontaktoval Českou inspekci životního prostředí. Dospělí rorýsi se snažili naletovat do již zazděných otvorů, aby se dostali k zazděným snůškám a mláďatům. Continue reading „Při zateplování mateřské školy zazdili hnízdiště rorýsů i s mláďaty“
//Společná tisková zpráva Společnosti přátel Jeseníků, České společnosti ornitologické, ČSOP Šumperk, spolku Malínské aleje a Hnutí DUHA Jeseníky:
Pět ekologických organizací [1] formou dopisu vyzvalo v pátek 28. 5. 2021 ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby neodkladně zastavili financování výstavby rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Důvodem je porušování podmínek stavebního povolení a smlouvy o udělení dotace a závažné poškozování výjimečné přírody na vrcholu hory. Výstavba 34 metrů vysoké rozhledny je součástí polsko-českého projektu a probíhá na polské straně, bezprostředně u hranice s Českem. Fotodokumentace stavby z konce května dokládá intenzivní rozsah poškozování vrcholu hory těžkou technikou a výkopovými pracemi [2]. Je to ale jen začátek masivní devastace unikátní horské přírody. Pokud bude rozhledna skutečně zprovozněna, dojde k výraznému nárůstu počtu turistů a pravděpodobně i kničení unikátního ekosystému alpínského bezlesí. Odpor proti stavbě rozhledny je i na polské straně Králického Sněžníku, kde vznikla petice „Sněžník bez rozhledny!“ [3]. Continue reading „Zastavte nelegální ničení evropsky výjimečné přírody Králického Sněžníku“
//Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, byla zapsána do vlastnictví České společnosti ornitologické. Nyní můžeme začít pracovat na tom, aby se v novém ptačím parku ČSO líbilo ptákům i lidem. Připravujeme návštěvnickou infrastrukturu – informační cedule, pozorovací kryty a přístup na lokalitu. Tak, abychom mohli ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na provozu ptačího parku se rozhodujícím dílem podílí Moravský ornitologický spolek. Continue reading „Malá Lipová zapsána do vlastnictví ČSO“
//Zdálo by se, že na takovou jednoduchou otázku v dnešní době přeci musíme znát odpověď, ale opak je pravdou! Chcete si zpestřit vycházku do terénu pozorováním zajímavého druhu a pomoc s výzkumem jeho zpěvu? Vyrazte v těchto dnech hledat lejsky malé a odměna v podobě poslechu krásného melodického zpěvu vás nemine. Continue reading „Jak zpívá lejsek malý? Zapojte se do nahrávání!“
//Společný tiskový komentář Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, Českého svazu ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Spolku vlastníků honebních pozemků, Svazu vlastníků půdy a Spolku pro obnovu venkova ČR k předání petice Českomoravské myslivecké jednotky za zachování spolkové myslivosti Poslanecké sněmovně. Continue reading „Tiskový komentář k předání petice ČMMJ za zachování spolkové myslivosti Poslanecké sněmovně“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s odborníky z Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity zkoumá, zda změna hospodaření na zemědělské půdě v majetku hlavního města Prahy přinese kýžené zlepšení stavu ptactva. Od roku 2020 ornitologové mapují ptactvo na polích, na nichž se má nově hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Ptáky sledují také na kontrolních plochách, kde se způsob hospodaření nemění. Robustní uspořádání výzkumu umožní zhodnotit, nakolik změna hospodaření ptákům pomohla. V loňském roce odborníci na polích a v jejich nejbližším okolí v Praze zjistili 55 ptačích druhů a bude zajímavé sledovat, zda a jak se druhové složení a počty ptáků změní v tomto roce. Continue reading „Na polích Prahy se bude hospodařit šetrným způsobem a ornitologové sledují, zda to pomůže ptákům“
//Ochrana přírody a ptáků je s rostoucí globalizací světa čím dál důležitější a má před sebou řadu nových výzev. Abychom na ně mohli reagovat a nadále pokračovat v kvalitní ochraně ptáků, potřebujeme v budoucí generaci podpořit osobní růst nových amatérských a profesionálních ornitologů, mapovatelů, vedoucích poboček a lídrů společnosti.
Česká společnost ornitologická má dlouholeté zkušenosti s ochranou ptáků a mezi jejími členy najdeme řadu profesionálních vědců, ochranářů, publicistů, stejně jako stovky zkušených dobrovolníků zapojujících se do mapování, pořádání akcí pro veřejnost nebo činnosti poboček. V ČSO proto připravujeme nový vzdělávací program pro mladé ornitology, který si klade za cíl propojit novou generaci s našimi zkušenými členy a maximálně ji podpořit.
Abychom mohli nový program vytvořit doslova na míru pro všechny zúčastněné, hledáme začínající i zkušené zájemce o ptáky ve věku 15–25 let, kteří by se chtěli se stejně nadšenými vrstevníky aktivně podílet na jeho vytváření.
Jak to bude probíhat?
Proč bys neměl/a váhat s přihláškou?
Pokud tě program zaujal, vyplň prosím tuhle přihlášku nejpozději do půlnoci 14. května.
O výsledcích tě budeme informovat v dalších dnech.
//Přelomový rozsudek dnes padl u okresního soudu ve Strakonicích. Historicky poprvé byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Soudce uznal muže vinným ve všech třech bodech obžaloby. Nepravomocný rozsudek je 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. U soudu svědčila psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, která v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech a podklady předává policii. Continue reading „Dnes byl v Česku historicky poprvé odsouzen travič dravců“
//Káně lesní patří mezi naše nejhojnější dravce. V době hnízdění se nejčastěji vyskytuje v hustotách mezi 20 a 30 hnízdícími páry na 100 km2. Občas se vyskytnou území, kde káně hnízdí řidčeji, ale také v hustotách mnohem vyšších. Jedním z takových je komplex Milovického lesa na území CHKO Pálava. Continue reading „Káně v Milovickém lese. Příběh jedné lokální populace“
//Dočkali jsme se a máme ohromnou radost! Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, bude již brzy patřit České společnosti ornitologické! Původní vlastník, město Přerov, podepsalo kupní smlouvu na 1,68 ha klíčových pozemků za celkovou částku 130 000 Kč, peníze jsme již uhradili a zhruba do měsíce by pískovna měla být připsána do vlastnictví ČSO. Continue reading „Ptačí park pro vlhy pestré Malá Lipová bude patřit ČSO!“
//
Dne 15. dubna 2021 zemřel v 85 letech významný český ornitolog Václav Bošek z Plzně. Narodil se 28. června 1935 v Plzni. Jeho otec byl jedním z prvních spolupracovníků kroužkovací stanice v Praze. Malý Václav doprovázel svého otce na ornitologické vycházky, při kterých často došlo k odchytu a kroužkování ptáků. Tím byla ornitologická dráha pana Boška zpečetěna. Byla to doba ptačí hojnosti, a tak se setkal s druhy, které jsou dnes velmi vzácné. Kombinace výchovy jeho otce a neustálého pohybu v terénu byla vynikajícím základem pro jeho další ornitologickou praxi.
Celý svůj pracovní život strávil v plzeňských Škodových závodech, velkou část v náročném provozu slévárny a kovárny. Své řemeslo zámečníka začal využívat při sestavování ornitologických zařízení. Byl velmi zručný a vynalézavý. Upletl mnoho sítí v domácích podmínkách jeho bytu 2+1 v Plzni na Doubravce. V zámečnické dílně pak vznikaly geniálně jednoduché sklopky na všechny možné druhy ptáků, hliníkové tyče na sítě a stupačky na stromy. Vše se dalo vždy snadno složit, rozebrat a hlavně nandat do batohu, který byl neodmyslitelnou součástí Václavovy postavy. Každý, kdo s ním jezdil na ornitologické výpravy, ho již tak na dálku poznal. Spolehlivě se objevil na lokalitě v blízkosti železnice. Vlakem totiž procestoval téměř celé tehdejší Československo. Do terénu často bral, jak sám říkával, „kočku a babku“. Tím myslel svoji ženu a tchyni.
Ptáky znal dokonale; určit druh, pohlaví a věk nebyl nikdy velký problém. Dokázal nachytat ročně stovku slavíků a ledňáčků, jezdil na bahňáky, v zimě pak s oblibou na dravce a sovy. Každoročně tak dokázal okroužkovat okolo 3 000 ptačích jedinců. Za svůj život pochytal a okroužkoval k 80 000 ptáků. Výborně znal krajinu na soutoku Berounky u sv. Jiří v Plzni, Kvášňovický a Tchořovický rybník. Velmi rád jezdil do Přírodní rezervace Postřekovské rybníky na Chodsku.
Osud mu nedopřál mít vlastní děti. V devadesátých letech se však potkal s partou mladých nadšenců, plzeňských ornitologů. Jeho osobnost stála u vzniku Záchranné stanice živočichů v Plzni, ze které poté odešel. Následujících 25 let byl členem Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko, kde se věnoval i některým aktivitám praktické ochrany ptáků. Každý z nás, kdo s ním měl čest jezdit do terénu, hltal s respektem jeho ptačí řemeslo. Výchova byla tvrdá, mluvil jasně a stručně. Uměl být tvrdohlavý, ale vždy spravedlivý a se srdcem na dlani. Z našeho koníčka se stalo velké přátelství a dočkal se tak i náhradních vnoučat. Každoroční návštěvy na vánoční svátky se neobešly bez nadšení našich dětí, které se těšily na jeho moučné červy pro odchyt ptáků a molitanové atrapy výra.
Posledních pár let mu jeho zdravotní stav neumožňoval chodit do terénu. Konec jeho kroužkovací kariéry byl symbolický a hodný jeho královských znalostí. Poslední kroužek totiž patřil králi ptačí říše, orlu mořskému na Manětínsku.
Jeho odchodem přišla nejen Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze, ale celá česká ornitologická obec o jednu z významných osobností amatérské ornitologie.
Čest jeho památce a děkujeme za vše!
Jaroslav Hruška, David Melichar, Vladimír Šťovíček, Ondřej Lukavský
//Schůze se koná on-line v pátek 23. dubna 2021 od 16:00 hod.
Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi Jihomoravské pobočky ČSO“
//
Pavel Forejtek patřil v roce 1993 mezi prvních 44 zakládajících členů na ustavující schůzi Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Byl i aktivním kroužkovatelem a v posledních letech také nadšeným (a dobrým) fotografem ptáků. Dlouhodobě se věnoval např. sledování tradičního nocoviště havranů a kavek v Knížecím lese a jeho okolí. Jeho práce v monitoringu i ochraně hnízdících i zimujících dravců v okolí Židlochovic a Vranovic byla neocenitelná. S elánem se zapojil do činnosti neformální skupiny, zkoumající oba druhy luňáků s využitím satelitní telemetrie nebo umělého přikrmování a dalších metod, spoluorganizoval i mezinárodní seminář o luňácích v Lanžhotě v únoru 2019. Každému byl vždy připraven pomoci, i se začínajícími a o generaci či dvě mladšími ornitology jednal přátelsky a s respektem. Ač byl celoživotně zakotven v mysliveckém prostředí, svými názory např. na roli dravců a sov v ekosystému stál mnohdy proti hlavnímu názorovému proudu, a na rozdíl od mnoha jiných je neváhal dávat najevo, a to i veřejně.
Čest jeho památce!
David Horal
//Letos slaví Česká společnost ornitologická již 95 let svého působení v oblasti výzkumu a ochrany ptactva. Ačkoli se vynikající československá a později česká ornitologie provozovala a stále provozuje v rámci dalších institucí, ČSO a její ochranářské a výzkumné programy vždy patřily ke špičce ornitologické činnosti naší vlasti. Pojďme se v tomto článku ohlédnout za vývojem ČSO od založení až po současnost.
//Dne 26. března vychází nová publikace projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) koordinovaného ČSO. Zásadní publikace vyšla v prestižním časopise Scientific Data: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds (Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků). Je výsledkem spolupráce šedesáti šesti evropských ornitologů a podrobně popisuje metodiku, výsledky a použití zveřejněných údajů ve vědě i ochraně přírody.
Spolu s článkem byla také zpřístupněna samotná databáze přinášející nadnárodní i národní indexy změn početnosti 170 druhů ptáků z 28 evropských zemí. Věříme, že tento jedinečný soubor dat, který vznikl díky úsilí více než 15 000 zkušených dobrovolníků sčítajících ptáky, povzbudí jeho další využití v ochraně přírody či ve vědě a pomůže nám porozumět změnám, kterými evropští ptáci procházejí. Continue reading „Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné“
//V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy.
V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky. Tyto termíny v polovině června a srpna byly zvoleny tak, aby ve dvouměsíčním intervalu překlenuly období mezi sezónami Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách.
Hlavní sčitatelé se mohou zapisovat do následující tabulky:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1-MkhOvNj_5XXiYFDIjx8VSo55CtinYvp95M_cnss6Mk/edit?usp=sharing
Prosíme též o potvrzení účasti ve sčítání na mail scitani.stc@email.cz.
Kompletní metodika je uvedena ZDE.
Děkujeme za spolupráci
Martin Fejfar & Jan Krejčík
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí. Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí. Zcela postrádá preventivní opatření, čímž Ministerstvo popřelo svůj původní záměr z roku 2017, kdy se vyhláškou začalo zabývat. Continue reading „Návrh protierozní vyhlášky nechrání půdu před erozí, ale naopak ji toleruje“
//
Mgr. Pavel Čech (15. prosince 1947 – 16. března 2021)
Pavel Čech byl dlouholetým spolupracovníkem Kroužkovací stanice Národního muzea i Českého hydrometeorologického ústavu, a také zakládajícím členem 02/09 ZO ČSOP Vlašim, kde v Podblanickém ekocentru řadu let vykonával i funkci vedoucího Stanice pro handicapované živočichy a záchranného centra CITES pro exotické ptactvo. Od roku 2006 byl předsedou 02/19 ZO ČSOP Alcedo ve Vlašimi. V regionu Podblanicka se přes 45 let zabýval výzkumem, ochranou a popularizací místního přírodního bohatství. Kromě každodenní pedagogické a mentorské činnosti vystupoval s těmito tématy např. i v řadě dílů pořadu TV Prima – Receptář prima nápadů. Ačkoli byl přírodovědcem širokého, vpravdě renesančního záběru, jeho doménou byli vždy zejména ptáci – holubi, dravci, ťuhýci, čápi, skorec vodní a především pak milovaný ledňáček říční. Od roku 1994 byl také odborným garantem národního projektu ČSOP „Alcedo – ledňáček“ v rámci programu Ochrana biodiversity. Byl autorem několika set odborných nebo populárně naučných publikací, především s ornitologickou tématikou, v časopisech a sbornících jako jsou např. Pod Blaníkem, Krása našeho domova, Nika, Naše příroda, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, Veronica, Ptačí svět, Chovatel, Svět holubů, Zprávy ČSO, Živa, Sylvia aj., i v mezinárodních žurnálech jako jsou Waterbirds, Hydrobiologia, Bird Study, nebo Ardea. Jeho nejvýznamnější publikace byly citovány odborníky z více než dvaceti zemí světa včetně Irska, Dánska, Švédska, Islandu, Ruska, USA, Kanady, Bangladéše nebo Nového Zélandu. Postupem času se Pavel Čech stal světově uznávaným odborníkem na výzkum a ochranu ledňáčka říčního a organizátorem a odborným garantem tří mezinárodních seminářů zabývajících se jeho ochranou a výzkumem (editor sborníků z těchto setkání ve Vlašimi, které vyšly v letech 2006, 2009 a 2017). Byl autorem metodiky Českého svazu ochránců přírody č. 34 – Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum z roku 2007. Výzkum ledňáčka říčního v kraji pod Blaníkem v poslední době popularizoval i na YouTube. Přes zhoubný nádor, který ho v recidivující formě ničil poslední tři roky, byl jako terénní ornitolog neustále aktivní, plný života, plánů, vizí a optimismu. Jeho poslední práce o různých aspektech biologie ledňáčka říčního lze najít v časopisech Sylvia (2020), Acta Oecologica (2020) a Ardea (2021). V časopise Kroužkovatel vyjde v letošním roce jeho obsáhlá práce o určování věku ledňáčka říčního. Coby souhrn celoživotních poznatků, a při uvážení jeho, v té době již velmi špatného zdravotního stavu, ji lze chápat jako jakýsi vědecký odkaz pro ledňáčkology následovatele. Po statečném boji, ornitolog, chovatel a obdivovatel přírody, Pavel Čech, dne 16. března 2021 ve večerních hodinách podlehl na COVIDovém oddělení vinohradské nemocnice těžkému zápalu plic.
//
//Představa jedu nasypaného do jídla v nás vyvolává obraz středověkých paláců a pokoutního soupeření o moc. Ovšem úkladné vraždy pomocí jedů jsou bohužel součástí i našich dní a nevyhýbají se ani dravcům. Stále se najdou lidé, kteří mají potřebu vládnout přírodě a využívají k tomu jakýchkoli prostředků. Continue reading „Otravy dravců v jedenadvacátém století“
//V lednu 2021 se ornitologové a dobrovolníci ze sedmi států zapojili do 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů, kteří zimují v Panonské pánvi. Ta na území České republiky zasahuje výběžkem na jižní Moravě, kde se do sčítání zapojilo 15 ornitologů. Sčítání proběhlo v rámci projektu LIFE PannonEagle. Continue reading „Výsledky 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů v Panonské pánvi“
//V druhé polovině roku 2019 jsem připravil výzkumný projekt, který dostal podporu Malého členského grantu ČSO. V tomto příspěvku bych vám rád představil hlavní cíle, průběh projektu a předběžné výsledky z hnízdní sezóny 2020. Hlavními cíli projektu bylo zjistit, jestli výška vyvěšení budky ovlivňuje načasování a průběh hnízdění, zejména pak počet mláďat a jejich váhu. Continue reading „Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?“
//Tiskový komentář České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Českého svazu ochránců přírody ke schválení bezprecedentního ohrožení chráněných živočichů v Zemědělském výboru: Continue reading „Návrh poslance Josefa Kotta ohrožuje chráněné živočichy“
//Včera jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. K situaci už se veřejně vyjádřil radní pro územní plánování Filip Chvátal. Rádi bychom jeho prohlášení okomentovali. Zároveň děkujeme veřejnosti za podporu, kterou nám vyjadřujete. Continue reading „Černovická terasa: komentář ČSO k vyjádření města“
//
