Autor: Česká společnost ornitologická
Pozvánka na Beskydské chřástalování
Moravský ornitologický spolek ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností a ZO ČSOP Orchidea Valašsko uspořádá pro své členy a příznivce Výzkumný terénní víkend (VTV), jehož hlavním cílem bude noční monitoring chřástalů polních (Crex crex) v jižní části CHKO Beskydy. Continue reading „Pozvánka na Beskydské chřástalování“
Sčítání ptáků na krmítkách ovládla sýkora koňadra
První lednový víkend byl v Česku ve znamení sčítání ptáků na krmítkách, do kterého se dobrovolně zapojilo přes 14 tisíc lidí. Díky spolupráci veřejnosti získala Česká společnost ornitologická (ČSO) údaje o tom, kteří ptáci kde navštěvují krmítka. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ČSO časem zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Kromě toho mohou čeští ornitologové porovnávat výsledky se zahraničím. Další ročník sčítání ptáků na krmítkách plánuje ČSO na 10.-12. ledna 2020.
Continue reading „Sčítání ptáků na krmítkách ovládla sýkora koňadra“
Pozvánka na schůzi Západočeské pobočky
Vážení členové a příznivci Západočeské pobočky ČSO při Západočeském muzeu v Plzni,
jménem výboru pobočky si Vás dovoluji pozvat na jarní členskou schůzi.
Bude se konat v sobotu 6. dubna od 9:00 hodin v přednáškovém sále Západočeského muzea v Plzni (Kopeckého sady 2). Vstup do muzea (včetně sálu) a šatna by měly být otevřené od 8:30.
Předběžný program:
Úvod a uvítání hostů – Informace pro členy pobočky – Zprávy ze sekretariátu ČSO – Informace o výsledcích loňského sčítání labutí velkých v západních Čechách – Přehled zajímavých pozorování ptáků – Případné dotazy či diskuse k vyslechnutým informacím a krátké prezentace předem nepřihlášených příspěvků (bude-li čas) – Přestávka.
Po schůzi a krátké přestávce se můžete těšit na přednášku ornitologa a vynikajícího fotografa Jana Vebera:
Poslední ráj Evropy
Napovím, že podle Honzy se do něho dostanete po řece D????i.
Těšíme se na shledanou s Vámi.
Mějte se hezky,
Roman Vacík
Pozvánka na přednášku „Přežijí tetřívci v Krkonoších a Jizerských horách rok 2040?“
Recenze: Anita a Norbert Schäffer – Krmíme ptáky v zahradě
Anita a Norbert Schäffer: Krmíme ptáky v zahradě po celý rok a přírodně, Mladá fronta, rok vydání 2018, 126 stran.
Nová kniha Anity a Norberta Schäfferových věnující se přikrmování ptáků zasluhuje pozornost všech zájemců o tuto problematiku. Ačkoliv je v názvu knihy zmíněno celoroční krmení, autoři se kriticky na podkladě vědeckých výzkumů zamýšlejí nad jeho pozitivy i ověřenými negativy. Continue reading „Recenze: Anita a Norbert Schäffer – Krmíme ptáky v zahradě“
Pozvánka na jarní členskou schůzi ČSO 2019
Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi ČSO 2019“
Pozvánky na přednášky o ptácích – Nýrsko a Janovice nad Úhlavou
Pozvánka na členskou schůzi Moravského ornitologického spolku
První výsledky LSD – kolik druhů hostí které biotopy?
Předjarní LSD sčítáme od 22. února do 7. března!
Stávající spolupracovníci i noví zájemci naleznou potřebné informace na www.birdlife.cz/lsd a v podrobné metodice v PDF.
Continue reading „První výsledky LSD – kolik druhů hostí které biotopy?“
Pozvánka na členskou schůzi Jihomoravské pobočky
Pozvánka na členskou schůzi Slezské ornitologické společnosti
Pozvánka na členskou schůzi Severočeské pobočky
Kdy: v sobotu 16. 2. 2019 od 10 hodin
Kde: Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Komenského 48, 472 01 Doksy
Continue reading „Pozvánka na členskou schůzi Severočeské pobočky“
Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny
Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů. Continue reading „Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny“
O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu
Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.
Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.
Continue reading „O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu“
Přehled akcí ČSO v roce 2019
-> Přehled akcí v roce 2020
ROK 2019
4. – 6. 1. sčítání v rámci programu Ptačí krmítka
26. 1. – 16. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů
9. 2. schůze SOVDS
16. 2. schůze Severočeské pobočky, Doksy
2. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice
2. 3. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
9. 3. členská schůze ČSO, Praha
9. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
9. 3. úklid Josefovských luk, u Poklasního mlýna
21. 3. přednáška „Přežijí tetřívci v Krkonoších a Jizerských horách rok 2040?“, Liberec
23. 3. schůze JOK
6. 4. schůze Západočeské pobočky
10. 4. NGO Market, Praha
24. 4. Den Země, Toulcův dvůr
27. 4. Den Země, Zoo Liberec
6. – 12. 5. exkurze Itálie – Alpy, delta Pádu a Soči
11. 5. MayDay, Zoo Olomouc
18. – 19. 5. exkurze Třeboňsko
21. 5. seminář Ochrana synantropních ptáků, Ostrava
22. – 26. 5. Natura Viva, Lysá nad Labem
24. – 26. 5. VTV Pulčíny, Beskydy
24. – 26. 5. VVT Rozkoš
25. 5. Den stromů na hradě Lukov
29. 5. seminář pro učitele Přírodě na dosah, České Budějovice
31. 5. – 12. 6. exkurze Kazachstán
6. – 8. 6. Veletrh vědy – společně s Ústavem biologie obratlovců AV ČR
7. 6. Noční příroda Josefovských luk, u Poklasního mlýna
7. – 8. 6. Veletrh vědy a výzkumu, Pevnost poznání Olomouc
11. 6. Nástrahy života šelem a dravců v české přírodě, Langhans, Praha
13. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Božice
14. 6. výprava za rybáky, Tovačov
15. – 16. 6. exkurze Polsko – NP Stolové hory
17. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Suchdol nad Lužnicí
21.6. – 19.7. večerní vycházky za ptačími sousedy
13. 7. Bioslavnosti, Staré město pod Sněžníkem
19. – 28. 7. volný pracovní tábor na Josefovských loukách
25. 8. – 1. 9. exkurze delta Dunaje, Rumunsko
30. 8. noc netopýrů na Josefovských loukách
6. 9. Světový den bahňáků 2019
6. – 8. 9. Víkend pro rodiny s dětmi
27. – 29. 9. Šestá jihočeská ornitologická konference
28. 9. členská schůze ČSO v rámci Jihočeské konference
30. 9. – 6. 10. Týden Skleněného zabijáka
19. 10. Biojarmark, Národní zemědělské muzeum
2. 11. zazimování Ptačího parku, Josefovské louky
9. – 10. 11. kroužkovací aktiv, Kostelec nad Černými lesy
17. 11. Vycházka za ptačími obyvateli do Milíčovského lesa
25. 11. Vycházka za ptáky do Královské obory, Praha
26. 11. Za ptáky našeho okolí – seminář pro učitele
30. 11. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
30. 11. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
30.11. schůze Západočeské pobočky, Plzeň
30. 11. schůze Východočeské pobočky
5. 12. Mikulášská nadílka pro ptáky, Praha
6. 12. Předání petice za krajinu ministrovi zemědělství, Praha
7. 12. prodejní infostánek, farmářské tržiště Náplavka, Praha
7. 12. schůze Severočeské pobočky, Doksy
7. – 8. 12. infostánek o krmení ptáků, zahradnictví Chládek Praha
Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky
Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky. Tak se jmenuje publikace, kterou jsme dnešním dnem zveřejnili na internetových stránkách naší společnosti. Publikace zahrnuje přírodě blízké postupy, kterými se mohou vlastníci a správci zelených ploch (nejenom) ve městech řídit a které pomohou vytvářet atraktivní podmínky pro život ptáků. Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata
Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.
Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“
Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky
Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit? Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology
Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“
Krmíme ptáky, ale správně – recenze
Peter Berthold, Gabriele Mohrová
KRMÍME PTÁKY, ALE SPRÁVNĚ
KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK
Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz
Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je významný a krásný vánoční dárek
Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.
Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.
V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.
Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.
Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.
Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.
Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje
Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody
Revitalizace litorálu Počernického rybníka
Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“
Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018
V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.
Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“
Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko
Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“
Co mohu udělat pro krajinu
Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině
Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.
Co mohu udělat jako majitel pozemku?
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).
Co mohu udělat jako myslivec?
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.
Co mohu udělat jako řadový občan?
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Článek z Ptačího světa, jak můžete pomoct ptákům v zemědělské krajině ke stažení zde