Autor: Česká společnost ornitologická

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology

Česká společnost ornitologická / / Ochrana

Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Krmíme ptáky, ale správně – recenze

Česká společnost ornitologická / / Rady-tipy-návody

Peter Berthold, Gabriele Mohrová

KRMÍME  PTÁKY, ALE  SPRÁVNĚ

KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK

Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz

Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je  významný a krásný vánoční dárek

obálka knihy Krmíme ptáky ale správně

Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.

Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.

V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.

Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.

Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.

Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé  knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.

Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje

Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

Počernický rybník

Revitalizace litorálu Počernického rybníka

Česká společnost ornitologická / / Výzkum a ochrana ptáků

Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“

mapování ptáků v Českém lese

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Malé členské granty, Výzkum a ochrana ptáků

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.

mapování ptáků v Českém lese

Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Malé členské granty, Výzkum a ochrana ptáků

Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Co mohu udělat pro krajinu

Česká společnost ornitologická / / Výzkum a ochrana ptáků, Zemědělství

Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině

Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.

Co mohu udělat jako zemědělec?

Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Jedním z řešení, jak zlepšit druhovou rozmanitost krajiny a její schopnost zadržovat vodu, je vytváření krajinných prvků, například remízků, cest a křovin. Foto: Ludmila Korešová

Příběhy dobré zemědělské praxe

Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.

Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:

  • Rovina Písek 

  • Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.

Co mohu udělat jako majitel pozemku?

Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.

Co mohu udělat jako myslivec?

Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.

Co mohu udělat jako řadový občan?

Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.

Kam dál?

Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.

Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.

Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.

Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.

Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.

  • Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy

Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy

Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.

Další zdroje inspirace a příkladů dobré praxe: 

Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.

Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.

Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak  inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.

Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO

Česká společnost ornitologická / / Tiskové zprávy

Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme.  Continue reading „Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO“

logo jm pobočky ČSO

Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Info z poboček

Schůze se koná v sobotu 24. listopadu 2018 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.

PROGRAM:

1. Zahájení, osobní zprávy
2. Plán činnosti pobočky na rok 2019 (G. Čamlík)
3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2017 (D. Horal)
4. Volba výboru Jihomoravské pobočky ČSO na příští funkční období
5. Shrnutí členské exkurze do NP Podyjí v roce 2018 a pozvání na další exkurzi v roce 2019 (J. Sychra)
6. Cílový druh pobočky v roce 2018: vodouš rudonohý (J. Sychra)
7. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
8. Lokality v ohrožení : Střední nádrž Nové Mlýny a Vojenské cvičiště Bzenec
9. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
10. Synantropní chocholouši obecní na Brněnsku – aktuální situace a možnosti ochrany, výsledky projektu „Ochrana biodiverzity“ (L. Praus)
11. Záchrana hnízda chocholouše v Jiříkovicích (L. Řičánek)
12. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)

Seminář:

13. Výsledky mapování vodních toků na jižní Moravě – první výsledky projektu Živé břehy (G. Čamlík, Z. Janoška, K. Horák)
14. Management hnízdišť břehulí říčních v rámci projektu Živé břehy, výsledky monitoringu a plány do budoucna (G. Čamlík, P. Berka).

Odborná přednáška:
15. „Management hnízdišť břehulí říčních (Riparia riparia) – kde hledat příležitosti pro nová a jak udržet ta stávající?“ (Petr Heneberg)

Další:
16. Setkání mapovatelů vodních toků, plán monitoringu na příští rok (Gašpar Čamlík)
17. Návrh úpravy metodiky (Zbyněk Janoška).

(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka U Míka, Františkánská 15.

Na schůzi by mělo být distribuováno nové číslo časopisu Crex (37). Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2019, popř. za minulá léta.

Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO

Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru

Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (tel. 775 254 220) nebo e-mail jmpcso@seznam.cz.

Konference „Orli Palearktu“ v Rusku

Česká společnost ornitologická / / PannonEagle
Ve dnech 7.–9. září 2018 proběhla v Rusku druhá mezinárodní konference pod názvem Orli Palearktu. První konference na stejné téma se konala před pěti lety v tatarské Jelabuze, místem konání té letošní byl Altaj. Konkrétně Park Hotel u jezera Aja u vesnice Katuň nedaleko hlavního města – Gornoaltajska. Druhý a třetí den probíhala konference ve dvou paralelních sekcích, takže byl člověk bohužel nucen oželet řadu zajímavých příspěvků.
Hnízdo orla stepního v oblasti Usť-Kan. Foto: David Horal

Continue reading „Konference „Orli Palearktu“ v Rusku“

zámek v Bartošovisích

Zveme do Bartošovic na podzimní členskou schůzi ČSO

Česká společnost ornitologická / / členské schůze, Info pro členy

Srdečně vás zveme na tradiční výjezdní podzimní členskou schůzi, která se uskuteční v termínu 16.–18. listopadu 2018 na Zámku v Bartošovicích (Bartošovice u Nového Jičína).  Jako každý rok bude připraven zajímavý program, tentokráte již od pátečního večera. Přijeďte na celý víkend!

V Bartošovicích se můžete těšit na setkání s dalšími milovníky ptactva ve velmi přátelském prostředí. Foto z předešlé členské schůze, archiv ČSO

Continue reading „Zveme do Bartošovic na podzimní členskou schůzi ČSO“

Logo Expodům

Párty stan na naše akce darem od firmy Expodům

Česká společnost ornitologická / / Nezařazené

Logo Expodům

Česká společnost ornitologická se během celého roku účastní mnoha nejrůznějších akcí. K možnosti prezentace naší organizace nám dlouhou dobu chyběl praktický rychlerozkládací stan. Náš problém vyřešila firma Expodum, která se rozhodla nás podpořit a party stan nám darovala. Stan je skladný a lze ho rozložit za pár minut. Za tuto vřelou nabídku a podporu naší organizace mnohokrát děkujeme.

Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu

Česká společnost ornitologická / / O ptácích, Rady-tipy-návody

V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí. Continue reading „Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu“

World Shorebirds Day logo

Světový den bahňáků – čtvrtek 6. září 2018 – přidejte se!

Česká společnost ornitologická / / Akce pro veřejnost, Info pro členy, Info z pracovních skupin

World Shorebirds Day 2018 logoNa 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o pátý ročník akce.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/

Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2018. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.

Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/globalshorebirdcounting/

V České republice bychom rádi přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.

K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2018 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.

Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během následujících dní v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!

 

Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR

Siluety dravců pokryly prosklené plochy autobusových zastávek v Třeboni

Česká společnost ornitologická / / Bezpečné zastávky, Ochrana

Úvodí slovo ČSO:

„Pravidelně vás informujeme o tom, že přibývá zastávek hromadné dopravy, které byly zabezpečeny proti kolizím ptáků. Prakticky vždy se jedná o aktivity jedinců, škol nebo spolků. S výjimkou Zlína, kde postupné zabezpečování zastávek probíhá již několik let, je aktivita města Třeboně ojedinělým případem, kdy ke zlepšení situace došlo z podnětu samosprávy a to bez toho, že by reagovala na stížnosti občanů nebo naše vyzvání. Proto jsme se rozhodli dát zde Třeboni prostor k představení výsledků.“

Zbyněk Janoška.

Continue reading „Siluety dravců pokryly prosklené plochy autobusových zastávek v Třeboni“

Logo Západočeskej pobočky ČSO

Pozvánka na 4. Západočeskou ornitologickou konferenci

Česká společnost ornitologická / / Akce pro veřejnost, Info pro členy, Info z poboček

Poběžovice (23.) 24.–25. 11. 2018

Hotel Hubertus, Poběžovice
Mariánská 91, 345 22 Poběžovice

O víkendu 24. až 25. listopadu pořádá Západočeská pobočka České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni již 4. Západočeskou ornitologickou konferenci, která se bude konat v sálu hotelu Hubertus v Poběžovicích. Od pátku do neděle bude v prostorách hotelu též zajištěno stravování a ubytování účastníků konference. Continue reading „Pozvánka na 4. Západočeskou ornitologickou konferenci“

Výzva k podání nabídky – nákup terénního automobilu 4×4

Česká společnost ornitologická / / Nezařazené

Zadavatel

Česká společnost ornitologická

IČO: 4962549

Sídlo/místo podnikání:

Na Bělidle 252/34

150 00 Praha

Kontaktní osoba: Zdeněk Vermouzek

 

Specifikace VZ:

Název VZ: Nákup terénního automobilu 4×4 do 3,5 t pro projekt PannonEagle Life

Druh zadávacího řízení: VZMR: Otevřená výzva

Druh VZ: Dodávky (zboží)

 

Stručný popis: Předmětem plnění této veřejné zakázky je dodávka terénního automobilu typu pick-up pro provoz v rámci projektu PannonEagle Life (LIFE15 NAT/HU/000902).

Výzvu k podání nabídky včetně zadávací dokumentace najdete ZDE.

Jaký byl kurz členové členům 2018?

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy

Od pátku 27. 4. až do úterý 1. 5. 2018 probíhal ornitologický kurz Členové členům. A bude na co vzpomínat. Akce probíhala v nádherné přírodě okolo Mohelna, kde se nachází hned několik menších, nesmírně půvabných přírodních rezervací a památek, mezi nimiž vyniká zejména NPR Mohelenská hadcová step. Velmi nám přálo i počasí, kdy po celou dobu bylo slunečno, ale s příjemně chladivým vzduchem (zejména ráno…:-)).

Foto: Vojtěch Brlík

Mohelský mlýn

Ubytovali jsme se v areálu Mohelského mlýna, kde nás přivítali naši skvělí školitelé Vojta a Iva. Většina z nás hned využila pár volných chvil k prozkoumání okolí. Nádherné údolí řeky Jihlavy nám všem vyrazilo dech. Jeho rozmanitost a bohatost byla jasným signálem, že nás rozhodně čekají ornitologické žně. To se i brzy potvrdilo, když jsme hromadně vyrazili na Mohelenskou step k úvodnímu seznámení a měli jsme úžasný zážitek v podobě pozorování dvou Ostřížů lesních, kteří lovili poměrně blízko, plachtili proti větru a my si tak mohli plně vychutnat jejich ladné siluety a oranžové kalhotky…  Po návratu jsme si mohli prohlédnout řadu dostupných knih, domluvit se na druhý den a uspořádat první táborák.

Vycházky do terénu

Program byl velmi nabitý. Každý den v 5.00 sraz venku a vyráželo se do terénu. Z celého kurzu to ale bylo to nejlepší! Byli jsme rozděleni do třech skupin, každá měla své vlastní průvodce/instruktory a díky tomu jsme měli možnost velmi dobře poznat všechny ptačí druhy, na které jsme narazili. Zejména poznávání hlasů bylo pro většinu z nás obrovským přínosem a posunulo nás o velký kus vpřed na cestě poznání. Zároveň jsme dostávali i celou řadu zajímavých informací a ornitologických rad, nejen k ptákům samotným, ale i k biotopům a chování. Vyzkoušeli jsme si i vybrané metody pro mapování ptáků, zejména kompletní seznamy, hodinovky, ale i čerstvou novinku v podobě LSD (liniové sčítání druhů), při které se ukázalo, že budoucnost patří vyspělým technologiím.

Ven jsme vyrazili i v rámci vybraných přednášek. Velmi dobrodružné bylo zejména hledání ptačích hnízd, kde jsme měli štěstí a našli jsme je rychle a v solidním počtu. Mimo jiné díky některým velmi talentovaným účastníkům kurzu!

Po návratu z terénu jsme se vždy věnovali rekapitulaci pozorovaných druhů, včetně doplňujících informací a přehrávání hlasů pro lepší zapamatování. Byla i možnost klást doplňující dotazy a vracet se i k minulým dnům, což bylo velmi užitečné.

Foto: Lukáš Řezáč

Přednášky

Po obědě již byl čas na teoretickou část, která se skládala z velmi zajímavých přednášek, často i s praktickými ukázkami. Dozvěděli jsme se tak velkou spoustu informací o tom, jak vlastně ptáci žijí, jaká je jejich hnízdní biologie, jak ptáky akusticky monitorovat nebo jak je chránit. Zjistili jsme více o bahňácích, sýčcích nebo i programech a fungování ČSO. Nouze nebyla ani o zajímavé zážitky z praxe, jako třeba náhodné vyfocení druhu, který byl považován za vyhynulý, nebo řešení problémů s „domobranou“, když obcházíte školku s vybavením na monitoring hnízd…:-). Vše bylo prokládáno i přednáškami samotných účastníků, takže jsme měli možnost nahlédnout i na ptáky Nového Zélandu nebo monitoring slavíků v Mladé Boleslavi.

Pozorování

Asi se hlavně ptáte, jaké všechny druhy jsme nakonec viděli nebo alespoň slyšeli. Bylo toho opravdu dost a v podstatě vše, co bylo slíbeno, se i konalo. Hlavním tahákem pro všechny byl určitě dudek chocholatý. Většina z nás také měla první příležitost pozorovat chocholouše obecného nebo skřivana lesního, jehož nádherný zpěv nás okouzlil. Z dravců již zmiňovaný ostříž, ale třeba i moták lužní. Dál už je těžké jmenovat – budníčci, pěnice, bramborníčci, lejsci, žluva, koroptev, strnadi, sýkory, pěnkavovití atd. Neměli jsme nouzi ani o bahňáky (vodouši, kulík, čejka, pisík). Za zmínku možná ještě stojí dva konkrétní jedinci: žluna šedá a krutihlav obecný, kteří nám přímo u Mohelského mlýna téměř celý den koncertovali. Největším „úletem“ pak bylo setkání s berneškou velkou, která plavala na řece Jihlavě jen několik set metrů od mlýna. Těžko ale říci, zda šlo o zálet nebo únik ze zajetí.

Foto: Ivana Kroutilová

Celkově jsme nakonec pozorovali rovných 100 druhů, což potvrdila k tomu zřízená faunistická komise…:-). Některé druhy nám bohužel uznány nebyly, jako třeba kur domácí nebo motorovka lesní (jejíž poddruh zvaný „černota“ se velice rychle ukrývá v houští…:-)).

Poděkování

Za celý kurz patří velké díky zejména hlavním organizátorům – Vojtovi a Ivaně. Poklona potom všem dalším ornitologům, kteří nás doprovázeli na vycházky nebo nás obohatili svými přednáškami. Pokud někdo touží po zdokonalení svých ornitologických znalostí a zkušeností, pak asi nenajde lepší příležitost. Kurz všem vřele doporučujeme a už se nemůžeme dočkat pokračovaček!

Kurzem prováděli: Vojtěch Brlík, Ivana Kroutilová, Tomáš Grim, Martin Šálek, Zdeněk Vermouzek, Karel Weidinger, Vojtěch Kubelka, Martin Sládeček, Ondřej Belfín, Jaroslav Koleček, Ivo Hertl, Jaroslav Kouřil a Lukáš Řezáč.

Autor: Ondřej Kulhánek

Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách

Česká společnost ornitologická / / Info z poboček, O ptácích, Tiskové zprávy

Chráněné vlhy pestré v loňském roce poprvé ve větším počtu zahnízdily v Jihočeském kraji. Na dvou místech vyvedlo úspěšně mláďata celkem pět párů těchto pestrobarevných ptáků, kteří si vyhrabávají hnízdní nory, např. ve stěnách opuštěných pískoven.

Foto: Martin Reiser

Continue reading „Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách“

Už jste slyšeli zpívat lejska malého?

Česká společnost ornitologická / / Info pro členy, Výzkum a ochrana ptáků

Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.

 

 

Za případnou pomoc předem děkujeme!

 

Ondra Belfín a Lucia Turčoková

 

Více o výzkumu najdete také na stránce: ficedulaparva.webnode.cz.

Několik poznámek k přikrmování ptáků

Česká společnost ornitologická / / O ptácích, Rady-tipy-návody

Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku.  Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.
Continue reading „Několik poznámek k přikrmování ptáků“

Zápis z jarní členské schůze ČSO 2018

Česká společnost ornitologická / / členské schůze, Info pro členy

Dne 10. 3. 2018 se uskutečnila v Základní škole U Vršovického nádraží v Praze 10  jarní členská schůze České společnosti ornitologické. Počasí bylo docela schůzovní, zataženo, po ranním dešti, teplota však spíše jarní, po nedávných mrazech rtuť teploměru vyšplhala až k 10 stupňům Celsia. Schůzi zahájil člen výboru Martin Fejfar. Jelikož se blíží dubnové výročí založení ČSO, uvedl nejprve videoklip, natočený již k devadesátinám ČSO v roce 2016.

Lucie Hošková v úvodním bloku představila členům, co chystá ČSO pro rok 2018. Jelikož byl zvolen Ptákem roku sýček, nejprve představila chystané akce Soví noci. Letos se budou konat i tradiční akce Jaro ožívá, Rorýsí školy, Vítání ptačího zpěvu (nově i pro zrakově handicapované), Večerní vycházky za synantropními druhy (což je loni úspěšně spuštěný nový typ vycházky), dále zářijový oblíbený víkend pro rodiny s dětmi a samozřejmě členské akce na Josefovských loukách (zde nově představíme také exmoorské divoké koně).

Řadu akcí organizuje ČSO pro školy. Budou probíhat semináře pro školy s projektem Sídla bezpečná pro ptáky, uskuteční se rovněž mezinárodní workshop pro učitele mateřských škol a 1. stupně základních škol, a to v Irsku a následně v ČR (s podporou programu Erasmus+).

V roce 2018 bude pokračovat zpracovávání hnízdních dat pro národní atlas a pro evropský atlas EBBA2. Členové, ale i jiní zájemci si mohou zakoupit své oblíbené ornitologické zboží (trička, plyšové hračky, publikace, atd.) též na novém webu www.eshop.birdlife.cz.

Lucie Hošková závěrem informovala členy o darech na činnost ČSO. Za rok 2017 činily celkem 3 659 000 Kč, z toho dary členů tvořily cca dvě třetiny, zbytek byl většinou z podpory hlavních sponzorských firem. Pokud jde o individuální dary, nejvíc jde na Josefovské louky, ochranu a výzkum sýčka a sponzoring Evropského hnízdního atlasu.

Zdeněk Vermouzek uvedl nový projekt – Liniové sčítání druhů (LSD). Jde o posunutí celostátního monitoringu ptáků na kvalitativně lepší úroveň díky moderním metodám a technologiím, bude to mít celostátní rozsah, zahrne všechny druhy ptáků, bude i zimní sčítání, získáme trendy početnosti (biotopově-specifické trendy), informace o nárocích na prostředí (budeme jedna z mála zemí Evropy, která to bude mít v takovém rozsahu) a odhady velikosti populací. Dále Zdeněk Vermouzek představil technické vybavení a popsal liniovou metodu sčítání. Základem je výběr lokality na základě náhodného výběru počítačem, aby to mělo vědečtější přínos (nemá totiž moc smysl chodit na tzv. provařené lokality). LSD nemá JPSP nahradit – oba programy mají běžet paralelně. Závěrem Zdeněk Vermouzek charakterizoval subjekty, pro které je tato metoda vhodná – pro všechny se zájmem o přírodu a techniku. Zájemci se mohou přímo obrátit na něj.

Vašek Zámečník hovořil o praktické ochraně ptáků v zemědělské krajině. Konkrétně se zaměřil na ochranu hnízd a hnízdišť, což je i naplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Představil smysl ochrany na příkladu čejky. Uvedl tři nejčastější metody ochrany hnízd: oplocení, viditelné vyznačení, ponechání části pole/louky v bezzásahovém režimu. Na konkrétních druzích (moták lužní, moták pochop, chřástal polní) pak uvedl konkrétní příklady ochrany. Pak se věnoval způsobům, jak hnízda hledat, zejména na příkladu čejky. Vysvětlil praktický význam veřejného registru půdy LPIS (vedeného Ministerstvem zemědělství) pro ochranu ptáků. Příspěvek vyvolal živou diskusi přítomných členů.

Martin Fejfar krátce pohovořil o pobočkách ČSO. Výbor ČSO dlouhodobě stojí o to, aby v regionu Praha-Středočeský kraj vznikla také pobočka. Výbor vyzval případné zájemce o vznik této pobočky, aby se zamysleli nad tím, zda a jak by toto realizovali. Postupně by tak přicházelo v úvahu transformovat jarní členskou celostátní schůzi v Praze na schůzi pražského a středočeského regionu.

Lukáš Viktora hovořil o dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky, zaměřeném za prvé na prevenci kolizí ptáků se zrcadlícími se stěnami a za druhé na prevenci ochrany sídel synantropních ptáků na stavbách. V roce 2018 budou organizovány přednášky na vysokých školách pro studenty architekty. Na konci vystoupení připomněl loňskou úspěšnou kampaň (Ne)Bezpečné zastávky.

Katarína Slabeyová představila akce ČSO pro veřejnost. ČSO uskuteční První žákovskou ornitologickou konferenci 22. 5. 2018 v Praze, ve středisku ekologické výchovy Toulcův dvůr pro žáky 2. stupně ZŠ a studenty středních škol. Dále představila vycházky ke Světovému dni mokřadů, viz i www.worldwetlandsday.com. Shrnula členské exkurze 2017 a představila exkurze ČSO v roce 2018.

Po přestávce byl nejprve promítnut dokumentární film Jana Hoška a Mariana Poláka Lidé, kteří pozorují ptáky.

Zdeněk Vermouzek upozornil na potenciální ohrožení zájmů ochrany přírody v lokalitě Vrchbělá (krajina pod Bezdězem, převážně bezlesé plochy po bývalém armádním prostoru). Jedná se o významnou lokalitu pro lelka lesního, ale i sluku lesní a křepelku polní v ptačí oblasti a CHKO Dokesko-Máchův kraj. V loňském roce byl podán (prozatím naštěstí neúspěšně) podnikatelský projekt odkupu pozemků od města Bělá pod Bězdězem na vybudování nové vilové čtvrti a 200 ha golfového hřiště.

Vrcholem schůze byl příspěvek Martina Šálka o Ptákovi roku 2018, jímž se stal sýček obecný. Nejprve hovořil o rozšíření, početnosti, biologii a příčinách ohrožení. Představil Projekt Athene 2014–2020, financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. V něm je pozornost zaměřena mimo jiné na eliminaci rizikových technických prvků v teritoriu rozšíření (sudy na dešťovou vodu, komíny, duté sloupy, zemědělské fukary). K sýčkovi bylo již letos vydáno číslo časopisu Ptačí svět.

Vít Štancl informoval o práci skupiny pro ochranu mokřadní lokality Slatina u Dubče na východě Prahy. Jedná se o retenční nádrž o rozloze cca. 9 ha s bohatými litorálními porosty  šíře až 50 metrů. Monitoring probíhá od 2010, dosud zaznamenáno 172 druhů, 67 jsou na seznamech zvláště chráněných druhů zákona o ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv ČSO již před několika lety podala návrh na vyhlášení lokality za zvláště chráněné území, dosud Praha s rozhodnutím otálí.

Závěrem si členové vychutnali odborně podaný, ale přesto velmi zajímavý příspěvek Lukáše Viktory o exkurzi ČSO do Ománu, která proběhla v listopadu 2017. Neznalého posluchače překvapila především bohatost druhů ptáků v této končině Arabského poloostrova.

Ve 14:00 Martin Fejfar členskou schůzi ČSO ukončil a popřál všem hodně ornitologických zážitků v pomalu se rozjíždějící jarní sezóně.

Zapsal: Vojtěch Stejskal