
Autor: Česká společnost ornitologická


První výsledky LSD – kolik druhů hostí které biotopy?
Předjarní LSD sčítáme od 22. února do 7. března!
Stávající spolupracovníci i noví zájemci naleznou potřebné informace na www.birdlife.cz/lsd a v podrobné metodice v PDF.

Continue reading „První výsledky LSD – kolik druhů hostí které biotopy?“

Pozvánka na členskou schůzi Jihomoravské pobočky

Pozvánka na členskou schůzi Slezské ornitologické společnosti

Pozvánka na členskou schůzi Severočeské pobočky
Kdy: v sobotu 16. 2. 2019 od 10 hodin
Kde: Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Komenského 48, 472 01 Doksy
Continue reading „Pozvánka na členskou schůzi Severočeské pobočky“

Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny

Chřástal polní patří podobně jako moták lužní nebo bekasina otavní mezi ptačí druhy, které se staly neodmyslitelnou součástí přírody Českomoravské vrchoviny. Zcela zásadní podíl na tom má bezpochyby velkoplošný monitoring hnízdního rozšíření druhu, jenž je v této oblasti každoročně prováděn již déle než 10 let. Výjimkou v tomto ohledu nebyl samozřejmě ani rok 2018, kdy byl vlastní monitoring realizován za podpory ČSO, a to v rámci tzv. malých členských grantů. Continue reading „Doplnění údajů o současném hnízdním rozšíření chřástala polního ve střední části Českomoravské vrchoviny“

O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu
Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.
Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.
Continue reading „O ptácích na krmítkách, o sčítání a taky o viru Usutu“
Přehled akcí ČSO v roce 2019
-> Přehled akcí v roce 2020
ROK 2019
4. – 6. 1. sčítání v rámci programu Ptačí krmítka
26. 1. – 16. 2. vycházky ke Světovému dni mokřadů
9. 2. schůze SOVDS
16. 2. schůze Severočeské pobočky, Doksy
2. 3. schůze Východočeské pobočky, Pardubice
2. 3. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
9. 3. členská schůze ČSO, Praha
9. 3. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
9. 3. úklid Josefovských luk, u Poklasního mlýna
21. 3. přednáška „Přežijí tetřívci v Krkonoších a Jizerských horách rok 2040?“, Liberec
23. 3. schůze JOK
6. 4. schůze Západočeské pobočky
10. 4. NGO Market, Praha
24. 4. Den Země, Toulcův dvůr
27. 4. Den Země, Zoo Liberec
6. – 12. 5. exkurze Itálie – Alpy, delta Pádu a Soči
11. 5. MayDay, Zoo Olomouc
18. – 19. 5. exkurze Třeboňsko
21. 5. seminář Ochrana synantropních ptáků, Ostrava
22. – 26. 5. Natura Viva, Lysá nad Labem
24. – 26. 5. VTV Pulčíny, Beskydy
24. – 26. 5. VVT Rozkoš
25. 5. Den stromů na hradě Lukov
29. 5. seminář pro učitele Přírodě na dosah, České Budějovice
31. 5. – 12. 6. exkurze Kazachstán
6. – 8. 6. Veletrh vědy – společně s Ústavem biologie obratlovců AV ČR
7. 6. Noční příroda Josefovských luk, u Poklasního mlýna
7. – 8. 6. Veletrh vědy a výzkumu, Pevnost poznání Olomouc
11. 6. Nástrahy života šelem a dravců v české přírodě, Langhans, Praha
13. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Božice
14. 6. výprava za rybáky, Tovačov
15. – 16. 6. exkurze Polsko – NP Stolové hory
17. 6. exkurze Pískovny pro břehule, Suchdol nad Lužnicí
21.6. – 19.7. večerní vycházky za ptačími sousedy
13. 7. Bioslavnosti, Staré město pod Sněžníkem
19. – 28. 7. volný pracovní tábor na Josefovských loukách
25. 8. – 1. 9. exkurze delta Dunaje, Rumunsko
30. 8. noc netopýrů na Josefovských loukách
6. 9. Světový den bahňáků 2019
6. – 8. 9. Víkend pro rodiny s dětmi
27. – 29. 9. Šestá jihočeská ornitologická konference
28. 9. členská schůze ČSO v rámci Jihočeské konference
30. 9. – 6. 10. Týden Skleněného zabijáka
19. 10. Biojarmark, Národní zemědělské muzeum
2. 11. zazimování Ptačího parku, Josefovské louky
9. – 10. 11. kroužkovací aktiv, Kostelec nad Černými lesy
17. 11. Vycházka za ptačími obyvateli do Milíčovského lesa
25. 11. Vycházka za ptáky do Královské obory, Praha
26. 11. Za ptáky našeho okolí – seminář pro učitele
30. 11. schůze Jihomoravské pobočky, Brno
30. 11. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
30.11. schůze Západočeské pobočky, Plzeň
30. 11. schůze Východočeské pobočky
5. 12. Mikulášská nadílka pro ptáky, Praha
6. 12. Předání petice za krajinu ministrovi zemědělství, Praha
7. 12. prodejní infostánek, farmářské tržiště Náplavka, Praha
7. 12. schůze Severočeské pobočky, Doksy
7. – 8. 12. infostánek o krmení ptáků, zahradnictví Chládek Praha

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky
Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky. Tak se jmenuje publikace, kterou jsme dnešním dnem zveřejnili na internetových stránkách naší společnosti. Publikace zahrnuje přírodě blízké postupy, kterými se mohou vlastníci a správci zelených ploch (nejenom) ve městech řídit a které pomohou vytvářet atraktivní podmínky pro život ptáků. Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata
Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.

Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky
Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit? Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology
Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“

Krmíme ptáky, ale správně – recenze
Peter Berthold, Gabriele Mohrová
KRMÍME PTÁKY, ALE SPRÁVNĚ
KRMENÍ, OCHRANA A BEZPEČÍ PRO PTÁKY PO CELÝ ROK
Vydalo nakladatelství KAZDA v roce 2018 www.knihykazda.cz
Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je významný a krásný vánoční dárek
Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.
Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.
V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.
Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.
Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.
Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.
Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje
Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody

Revitalizace litorálu Počernického rybníka
Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“

Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018
V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.
Continue reading „Monitoring dravců v jižní části Českého lesa v roce 2018“

Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko
Během čtyřletého mapování v letech 2014-2017 se podařilo pokrýt všech 89 malých čtverců, které spadají na území CHKO Křivoklátsko, navíc proběhlo v letech 2015-2016 i detailnější mapování v malých čtvercích na území Ptačí oblasti. Continue reading „Mapování hnízdního rozšíření ptáků na území CHKO Křivoklátsko“

Co mohu udělat pro krajinu
Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině
Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci. Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.

Příběhy dobré zemědělské praxe
Řada zemědělců dnes aktivně zavádí opatření, která prospívají nejen jejich podniku, ale i přírodě. Čím dál více farmářů například vysévá biopásy, vytváří remízky či zachovává polní mokřady. Taková opatření poskytují útočiště a potravu nejen ptákům, ale i dalším živočichům, jako jsou opylovači či drobní savci.
Zemědělci jsou pro nás v ČSO důležití partneři, s nimiž se setkáváme například v rámci odborných diskuzí nebo při domlouvání ochrany nalezených hnízd. V rámci našich setkání, jsme se zemědělců ptali, co na svých pozemcích pro ptáky dělají. Rozhovory s nimi si můžete přečíst zde:
- Rovina Písek
-
Zemědělská společnost Kratonohy: Traktorista pan Tomáš ve videu představuje způsob, jak předejít zničení hnízd ptáků hnízdících v polních kulturách.
Co mohu udělat jako majitel pozemku?
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. vytvoření biopásů nebo krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku). O tom, jak najít uvědomělého pachtýře nebo jak nastavit pachtovní smoouvu tak, aby půda neztrácela svou hodnotu se dozvíte např. na webu Živá půda.
Co mohu udělat jako myslivec?
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy. Více si o opatřeních si můžete přečíst v rozhovoru v časopise Myslivost.
Co mohu udělat jako řadový občan?
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Kam dál?
- Jak pomoci ptákům v zemědělské krajině (Zámečník, 2018)
Článek v Ptačím světě o tom, jak můžete pomáhat ptákům zemědělské krajiny z pohledu zemědělce či vlastníka pozemku.
- Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny (Chvátalová, Malá, Meierová, 2022)
Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry a spolupráci dále rozvíjet.
- Naše krajina (Dušková, 2021)
Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině.
- Rádce pro vlastníky půdy (Nadace Partnerství.)
Komplexní informace o tom, co to znamená být vlastníkem půdy.
- Živá půda (web Nadace Partnerství)
Vlastníci půdy se na tomto webu dozví, jak o půdu správně pečovat a zhodnocovat ji, zemědělcům ukazuje nové možnosti, jak na ní hospodařit a podporovat biodiverzitu.
- Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy
Online encyklopedie VÚMOP, která řeší téma ochrany půdy před erozí. Více zde: https://encyklopedie.vumop.cz/index.php/Ochrana_proti_erozi_zem%C4%9Bd%C4%9Blsk%C3%A9_p%C5%AFdy
- Příručka péče o půdu (WWF 2024)
Publikace vydaná WWF představuje možnosti, jak zlepšit kvalitu zemědělské půdy a zdržet její produkční potenciál i pro příští generace.
Další zdroje inspirace a příkladů dobré praxe:
Databáze úspěšných adaptačních opatření na změnu klimatu všech typů od rodinných domů přes městský prostor po hektary upravené zemědělské půdy.
Komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu v rámci členství v Asociaci soukromého zemědělství. Propagace krajinotvorných opatření, šetrných postupů v krajině a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.
Demonstrační farmy využívají nejnovější poznatky a technologie a obecně hospodaří šetrně s přírodními zdroji. Poskytují praktické ukázky, jak inovace fungují v praxi a jsou místem setkání, šíření a výměny informací a znalostí mezi různými aktéry.

Vychází Sylvia 54/2018
Právě vychází nové číslo časopisu Sylvia! Najdete zde přehledný souhrn aktuálních poznatků o významu rozptýlené zeleně pro ptáky, příběh prvního hnízdění labutě zpěvné v ČR, tradiční zprávu Faunistické komise ČSO a mnoho dalšího. Přejeme příjemné a poučné čtení.

Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO
Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.
Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. Continue reading „Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO“

Aby se ptákům ve městech líbilo
Ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů jsme 8. listopadu zorganizovali na půdě pražského magistrátu seminář pro odborníky státní správy, zaměřený na ochranu synantropních ptáků a netopýrů v městském prostředí. Continue reading „Aby se ptákům ve městech líbilo“

Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky
Schůze se koná v sobotu 24. listopadu 2018 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
PROGRAM:
1. Zahájení, osobní zprávy
2. Plán činnosti pobočky na rok 2019 (G. Čamlík)
3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2017 (D. Horal)
4. Volba výboru Jihomoravské pobočky ČSO na příští funkční období
5. Shrnutí členské exkurze do NP Podyjí v roce 2018 a pozvání na další exkurzi v roce 2019 (J. Sychra)
6. Cílový druh pobočky v roce 2018: vodouš rudonohý (J. Sychra)
7. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
8. Lokality v ohrožení : Střední nádrž Nové Mlýny a Vojenské cvičiště Bzenec
9. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
10. Synantropní chocholouši obecní na Brněnsku – aktuální situace a možnosti ochrany, výsledky projektu „Ochrana biodiverzity“ (L. Praus)
11. Záchrana hnízda chocholouše v Jiříkovicích (L. Řičánek)
12. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
Seminář:
13. Výsledky mapování vodních toků na jižní Moravě – první výsledky projektu Živé břehy (G. Čamlík, Z. Janoška, K. Horák)
14. Management hnízdišť břehulí říčních v rámci projektu Živé břehy, výsledky monitoringu a plány do budoucna (G. Čamlík, P. Berka).
Odborná přednáška:
15. „Management hnízdišť břehulí říčních (Riparia riparia) – kde hledat příležitosti pro nová a jak udržet ta stávající?“ (Petr Heneberg)
Další:
16. Setkání mapovatelů vodních toků, plán monitoringu na příští rok (Gašpar Čamlík)
17. Návrh úpravy metodiky (Zbyněk Janoška).
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka U Míka, Františkánská 15.
Na schůzi by mělo být distribuováno nové číslo časopisu Crex (37). Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2019, popř. za minulá léta.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (tel. 775 254 220) nebo e-mail jmpcso@seznam.cz.

Konference „Orli Palearktu“ v Rusku


Zveme do Bartošovic na podzimní členskou schůzi ČSO
Srdečně vás zveme na tradiční výjezdní podzimní členskou schůzi, která se uskuteční v termínu 16.–18. listopadu 2018 na Zámku v Bartošovicích (Bartošovice u Nového Jičína). Jako každý rok bude připraven zajímavý program, tentokráte již od pátečního večera. Přijeďte na celý víkend!

Continue reading „Zveme do Bartošovic na podzimní členskou schůzi ČSO“

Párty stan na naše akce darem od firmy Expodům

Spolupráce na úpravách Královské obory pokračuje i v letošním roce
Tak jako v uplynulých letech i letos jsme ve spolupráci s Odborem ochrany prostředí pražského magistrátu posuzovali vybrané dřeviny ve Stromovce – Královské oboře, která je jedním z nejvýznamnějších parků metropole. Continue reading „Spolupráce na úpravách Královské obory pokračuje i v letošním roce“