Dravci a sovy – po roce znovu v Přerově

sýček
sýček

K začátku února neodmyslitelně patří každoroční setkání specialistů na dravce a sovy. I letos se 40 členů a příznivců Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO sešlo 3. února na celodenním setkání na Ornitologické stanici Muzea Komenského v Přerově.

Hlavním bodem programu bylo vyhodnocení terénní práce v předešlém roce a prezentace výsledků specialistů na jednotlivé druhy dravců a sov. Většinu konkrétních výsledků a závěrů z přednesených prezentací bude možno časem najít v elektronickém Zpravodaji SOVDS.

Ačkoliv naprostá většina přítomných netušila, že ptákem roku 2018 bude sýček obecný, rozběhla se bohatá diskuse o příčinách úbytku a možnostech ochrany této zajímavé sovy hned po prvním referátu. Bylo poukázáno na velké nebezpečí, které představují duté betonové sloupy elektrického vedení v místech výskytu sýčka. Zároveň byl představen nový bezpečný typ hnízdní budky instalovaný právě na sloupy elektrického vedení. Samozřejmě se počítá s tím, že budou nejprve zabezpečeny proti případnému smrtelnému uvěznění sýčka uvnitř sloupu.

Podobný trend v ubývání početnosti je hlášen i u sovy pálené. Ta je nyní téměř bezezbytku odkázána na pomoc člověka. Skoro celá populace hnízdí v budkách. Potěšitelné je zjištění, že přibývá párů puštíků bělavých. Stejně tak se zatím nezpomalilo šíření a zvyšování početnosti u orla mořského, i když je tento druh silně ohrožen pokládáním otrávených návnad. V loňském roce byla poprvé zaznamenána otrava karbofuranem u 2 exemplářů orla královského, jednoho z našich nejvzácnějších dravců.

Přednášejícím Václavem Hlaváčem bylo upozorněno na nově se objevující problém –  charismatický dravec jestřáb lesní versus volně chovaná domácí drůbež. Státní ochrana přírody o tomto problému ví a snaží se jej řešit. Mezi ochranářské úspěchy patří vysoká hnízdní úspěšnost  motáka lužního. Postupný nárůst početnosti na nynějších přibližně 330 párů by bez ochranářských opatření obětavých členů SOVDS nebyl myslitelný.

posluchači na setkání SOVDS v Přerově 2018
Při přednáškách se soustředěně poslouchalo… Foto: Luboš Peške
Po polední přestávce pokračoval program informací o vývoji populace orla skalního na Moravě. Vloni poprvé po 4 letech pár vynechal hnízdění a nevyvedl žádné mládě. Nadějným se jeví vznik nového páru. Obsáhlý referát Kláry Hlubocké o poslání a hlavních cílech LIFE projektu PannonEagle zaujal všechny posluchače beze zbytku. Svědčila o tom následující diskuse. A to ještě nikdo z přítomných nemohl vědět o prvním dopadeném „traviči“, jak o tom informovala o dva dny později celostátní média.
Bohatá diskuse se rozběhla i po referátu o monitoringu sov. Nakonec byla sestavena skupina, která se bude touto problematikou podrobně zabývat. Velmi zajímavá byla i další přednáška o telemetrickém sledování jihomoravských orlů královských. Více informací nejenom o orlech královských je možno nalézt na www.birdtelemetry.cz. O telemetrii se hovořilo i v dalším krátkém příspěvku. Dva známí špičkoví odborníci na dravce Luboš Peške a Dušan Rak seznámili posluchače s jimi vyvíjeným GPS/ GSM  vysílačem na sledování ptáků a zároveň s novým počítačovým programem k vyhodnocování výsledků sledování.
občerstvení na setkání SOVDS 2018
… a při poledním občerstvení s plnou pusou diskutovalo. Foto: Luboš Peške

Celodenní setkání specialistů na dravce a sovy se neslo (bez přehánění a sentimentu!) v přátelském duchu, včetně odborných diskusí, které často na jiných ornitologických akcích postrádám. Svědčí o tom i několik zpráv, které mi po skončení akce přišly do mé elektronické pošty.

Příští setkání je plánováno na sobotu 2. února 2019, tentokrát již nikoliv do Přerova, ale do Čech, nejspíše do Pardubic. To proto, aby bylo dostupnější pro členy SOVDS ze západních a severních Čech. Jelikož je před námi další hnízdní sezóna a s tím spojená zajímavá terénní práce, rádi mezi námi přivítáme další zájemce o členství ve skupině. Stačí napsat na adresu info@sovds.info

Poděkování patří vrchovatou měrou pracovníkům Ornitologické stanice v čele s Josefem Chytilem.

Tomáš Bělka

Vyšel Vanellus 12

Vanellus 12, nové číslo časopisu Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků, je ke stažení na webu skupiny.

Vanellus je popularizačně odborný časopis Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB), pracovní skupiny České společnosti ornitologické (ČSO). V časopisu Vanellus jsou v českém, případně slovenském jazyce uveřejňovány recenzované odborné články (výsledky vědecké práce, review, úvahy), zajímavá pozorování, kroužkovací zprávy, postřehy z konferencí, cestopisné, fotografické a další příspěvky týkající se skupiny bahňáků v jejím tradičním pojetí. Vanellus vzniká v elektronické verzi pro členy SVOB a všechny příznivce bahňáků. Toto číslo stejně jako všechna předchozí čísla časopisu Vanellus naleznete ke stažení na webových stránkách SVOB.

Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017

V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl tu možnost poprvé v životě navštívit oblast Českého lesa – jeho severní část a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Mám několikaleté zkušenosti s touto „expediční“ ornitologií z východního Slovenska a tak jsem se na objevování a poznávání pro mne nových území velice těšil. Dostaly se ke mně i kusé informace o možném výskytu orla křiklavého v tomto regionu a tak jsem měl k těšení o důvod víc. Continue reading „Monitoring dravců v severní části Českého lesa v roce 2017“

O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie

Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také. Continue reading „O ornitologickém psaní (nejen) do Sylvie“

Marocké pobřeží Atlantiku

„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit. Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“