Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Aleš, 23 let, Plzeňsko
Vztah k přírodě mám odjakživa, ale k ptákům jako takovým jsem se dostal až na vysoké škole, kde jsem vystudoval myslivost, která je také mým koníčkem. V rámci studia jsem v roce 2022 absolvoval terénní cvičení, jehož náplní bylo kroužkování ptáků. K tomu se postupně začaly přidávat další akce jako Vítání ptačího zpěvu nebo kroužkování sov, na které jsem se dostal díky kamarádovi, dnes již licencovanému kroužkovateli. Kromě kroužkování jsem se také začal aktivně věnovat birdingu, a tak jsem se rozhodl přidat do Ornitoakademie s vidinou toho, že se dostanu na akce, na které bych se normálně nedostal a seznámím se s lidmi, co mají podobné zájmy a rozumí dané problematice. Doufám, že se budu v tomto odvětví víc a víc rozvíjet.
Antonín, 18 let, Ústecko
Vztah k přírodě byl ve mně mými rodiči budován již velmi brzy. Prošel jsem si zoologickou školou v Ústí n. L. již během druhého stupně základní školy, kde jsem se leccos dozvěděl. Opravdovou vášeň k přírodě jsem však nalezl až během covidové pandemie, kdy jakákoliv chvíle venku byla pro mě naplňující. Ptákům jsem se začal věnovat již od počátku fotograficky a postupem času bych se rád propracoval i k některým ochranářským projektům. Letošní rok jsem se věnoval monitoringu sýčků v Ústí n. L. a dále se mi podařilo zvítězit v kategorii fotografické soutěže CZECH NATURE PHOTO Junior 2024. V budoucnu bych se chtěl věnovat ochraně přírody profesně.
Václav, 17 let, Blanensko
K ptákům jsem se dostal docela náhodou. Během karantény na mě na YouTube vyskočilo video o budkách pro sýkorky, a protože jsem se nudil, pár jsem jich dokonce vyrobil. Začal jsem se sýkorky učit, poznávat a trávit stále více času jejich pozorováním. Postupně jsem se zúčastnil prvních ornitologických akcí, poznal několik ornitologů a zapojil se do místní ochrany přírody. Na ptácích mě nejvíce baví, že dovedou kdykoliv a kdekoliv překvapit. Budoucnost si nechávám otevřenou – rád bych se jako amatérský ornitolog zapojil do monitorovacích i ochranářských projektů v okolí, nebo sdílel radost z jejich pozorování prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost.
Kuba, 18 let, Domažlicko
Život na malebném Chodsku mne odmalička vedl k zájmu o dění kolem. Fascinace prehistorickými dinosaury se postupně přetavila v nemenší zaujetí dinosaury současnými – ptáky. Záhy po nástupu na gymnázium přišly různé přírodovědné soutěže, ruku v ruce doprovázené poznáním spousty podobně zapálených přátel, jež se stalo zlomovým okamžikem. Dnes biologií vyplňuji většinu svého volného (i nevolného) času, nicméně ptáci mi stále zůstávají nejbližší – zbožňuji lelky, z pěvců nedám dopustit na lejskovité. Posledních pár let jako pomocník na rozličných akcích nahlížím do kroužkovatelského světa, který shledávám možností aktivně přispět k našemu poznání, jakož i s ním nutně spřažené ochraně ptáků. K těmto cílům bych rád směřoval i svá budoucí studia.
Anežka, 18 let, Praha
Příroda mě zajímala již odmalička, nejprve mě bavily kytičky, pak brouci a nakonec jsem se dostala k ptákům, a u těch už to zůstalo. Ve třinácti letech jsem absolvovala první ročník Kurzu určování ptáků od ČSO, a díky tomu jsem se začala ornitologii věnovat naplno. Časem jsem se začala zapojovat do různých projektů, jako je například sčítání vodních ptáků, ptačí hodinka… Po nějaké době jsem se dostala ke kroužkování, nejprve jsem pomáhala na Acrocephalu na Řežabinci. Teď pomáhám na projektech CES, Sylvie a RAS. Do budoucna bych si chtěla udělat kroužkovací licenci.
Jaroslav, 22 let, Strakonicko a Šumava
Ptáci a příroda obecně jsou mojí vášní od dětství. Zprvu mě zajímali spíše brouci a všichni bezobratlí. Když jsme si domu v mých šesti letech pořídili andulku, bylo jasno. Od té doby se ptákům snažím věnovat naplno. Chodím za nimi do přírody, občas se účastním odchytů a mám ve svém chovu řadu druhů hlavně jihoamerických papoušků, ale i dalších. Tento koníček mi napomohl i při výběru školy. Momentálně studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zde se v rámci své bakalářské práce zabývám antipredačním chováním ťuhýka obecného. Ptákům se chci takto věnovat i nadále.
Anna, 15 let, Přeloučsko a Pálava
Už odmala jsem tíhla k přírodě. Fascinovalo mě sledovat každodenní život jejích obyvatel a postupem času začala z širokého zájmu vybočovat právě ornitologie. Velkým vzorem, stejně jako pro mnoho dalších přírodovědců, mi byl David Attenborough. Jeho dechberoucí a obdivuhodné dokumenty mě utvrdily v tom, že bych chtěla v budoucnu přírodě co nejvíce pomáhat a chránit její křehkost. V té době, v roce 2020, se také stalo mým snem jednou pracovat v pražské zoologické zahradě, což mi vydrželo až doposud. Účastním se nejrůznějších biologických soutěží, juniorské vědecké konference na Univerzitě Karlově, soutěže Fotím v Zoo Praha nebo Nature photo. Právě focení přírody je mojí další velkou zálibou. Zadávám na faunistické databáze Avif a Ebird. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ťuhýci a vrubozobí. Srdcovou lokalitou pak Pálava a sever ostrova Mallorca.
Lída, 21 let, Českolipsko
Už od dětství mě bavilo pozorovat ptáky, ať už to bylo v lese nebo ve městě. Vždy mě něčím fascinovali. Můj zájem o ně se ještě víc prohloubil, když jsem během své maturitní práce sledovala jejich život u Manušických rybníků. Stala jsem se tedy členkou ČSO a začala chodit na různé akce, abych se toho o nich co nejvíce dozvěděla. Nyní začínám pracovat na své bakalářské práci, ve které se zaměřuji na ptačí druhy na Českolipsku. A jsem rozhodnutá, že se svým zájmem budu pokračovat dál. A třeba se mi někdy podaří získat kroužkovací licenci, abych mohla přispět k nějakému výzkumu a věnovat se ptákům víc profesně.
Lucie, 24 let, Plzeňsko
Přírodu jsem doslova opěvovala celý svůj život, a to hlavně skrze country a folkovou hudbu, která je mou největší vášní. V těchto písních se často objevují motivy přírody a toulání po lesích. Sama jsem se v lesích toulala, co si pamatuji, a kromě mě v nich zpívali i jiní tvorové… trochu opeřenější, kterým dodnes závidím výšky, které vidí. Konkrétně k ornitologii mě dovedla až vysoká škola, kde jsem se do ní zamilovala a absolvovala snad všechny možné předměty, které se jí dotýkaly. V rámci své bakalářské práce jsem se naplno ponořila do zájmu o bahňáky. Věnovala jsem se v ní hnízdění sluky lesní a načetla snad všechny dostupné články. Teď mám po vysoké, a v tuto chvíli je mým snem najít si práci, ve které bych mohla tento svůj zájem rozvíjet, a tu práci díky tomu milovat.
Petra, 16 let, Olomoucko
K přírodě mám blízký vztah již od dětství a vždy jsem si ráda hrála se slepicemi svých prarodičů. Do volně žijících opeřenců jsem se zamilovala, když mi bylo sedm let a doma jsem objevila starý atlas ptáků. Začala jsem se o ně intenzivně zajímat, pročítat knížky a navštěvovat akce ČSO pro veřejnost. Můj zájem trvá dodnes, velkou podporou jsou pro mě mí rodiče, ornitoložka Kateřina Ševčíková a další nadšení lidé. Ze všeho nejraději se toulám přírodou a pozoruji život kolem sebe, o ptácích také čtu, píšu, kreslím je a momentálně pracuji na výzkumu jejich kolizí se skly. Několikrát jsem se zúčastnila akce Acrocephalus a dělám instruktorku v přírodovědném kroužku v DDM Olomouc, kam jsem předtím sama chodila. Baví mě také soutěže a soustředění zaměřená na biologii. V budoucnu bych se ráda věnovala terénnímu výzkumu, ochraně přírody a popularizaci vědy, ať už profesně či volnočasově. Chtěla bych také získat kroužkovací licenci.
Natalie Emma, 23 let, Praha
Jsem studentka anglistiky a psychologie, ornitologie je pro mne spíše, ačkoliv velmi důležitý, koníček. Hodně mě baví o ptácích číst – miluji knihy Jennifer Ackermanové, Ptačí svět, atlasy&příručky. Ptáky pozoruji všude např. v okolí chalupy a parcích. Stále přivádím své přátele k šílenství, když je přerušuji, abych mohla určit a vypozorovat každý hlas, co se ozve. Nejvíc mám asi ráda krkavcovité, protože obdivuji jejich chytrost a hravost. V budoucnosti bych se ráda dále ptákům věnovala ještě více, možná skrze dobrovolničení, nebo pomocí s propagací. Také se ráda věnuji “ptákům v kultuře” – na univerzitě jsem zkoumala, jak vnímali ptáky Anglosasové.
Nela, 26 let, Praha
Ptáky jsem byla nadšená už od dětství. Pamatuji si svůj první ptačí atlas, a jak jsem pozorovala a určovala ptáky na krmítku spolu se svým taťkou. Na nějaký čas vystřídalo můj zájem o ptáky jezdectví, ale vrátila jsem se k této zálibě na konci studia gymnázia, kdy jsem přemýšlela o přihláškách na vysokou školu a bylo mi jasné, že ornitologie má v mém srdci své permanentní místo. Cenné zkušenosti s opeřenci jsem například získala během praxí v zoologických zahradách, o několika sezónách v záchranné stanici či během stáže na Kanárských ostrovech. K získání kroužkovatelské licence jsem se rozhodla po dobrovolničení v Polsku během tzv. „Operation Baltic“, kde jsem objevila svou zálibu mimo jiné v mořských ptácích a bahňácích. Po čas studií na České zemědělské univerzitě v Praze, kde jsem vystudovala obor Zájmové chovy, jsem tíhla taktéž k exotických ptačím sousedům. V závěrečných pracích jsem se věnovala nelegálnímu obchodu s indonéskými pěvci prostřednictvím sociálních médií a v budoucnu bych ráda zůstala v akademických kruzích a věnovala se výzkumu a ochraně přírody. Velký smysl také vidím v pořádání vzdělávacích akcí a rozšiřování osvěty o opeřencích, jejich ochraně a palčivých problémech dnešní doby. Ve svém volném čase se kromě jarabáků věnuji také například entomologii či teraristice.
Honza, 19 let, Rokycansko
K přírodě obecně, a dá-li se říct k biologii, jsem se dostal už jako opravdu malý. Nikdy jsem si nehrál s auty a nikdy jsem se nezajímal o stejné věci, jako ostatní kluci, které jsem jako dítě znal. Už od primy dělám každý rok Biologickou olympiádu, stejně jako další přírodovědné soutěže. K ornitologii jsem se dostal nejspíš tak nějak pozvolnou specializací a možná i částečně kvůli své další zálibě, kterou je chovatelství. Dlouho před nástupem na gymnázium jsem už začal chovat ptáky. Začal jsem s různými kachnami a časem jsem přešel k bažantům, kteří se stali mou srdeční záležitostí. Často se tato moje obliba setkává s nepochopením, ale mým snad nejmilejším řádem jsou hrabaví. Ornitologii bych se rád věnoval i profesně, ale předně bych jí chtěl věnovat víc času (a hlavně na ní mít víc času).
Štěpán, 22 let, Praha
Příroda mě fascinuje už odmalička. K ornitologii jsem si našel cestu už na základce, při výpravách do přírody s kamarády a na skautu. Vystudoval jsem Biologii a Ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a dál pokračuji ekologií na „Karlovce“. Nejvíce mě baví pozorovat soužití ptáků s člověkem a celkově se zajímám o etologii. Té jsem se také věnoval ve své bakalářce. Rád bych se v dalším výzkumu na diplomku věnoval hlavně ochraně ptáků. Chtěl bych se zaměřit na ptáky zemědělské krajiny, kteří jsou v důsledku intenzivního a bezohledného zemědělství nejvíce ohrožení.
Matylda, 15 let, Kutnohorsko
Už od malička mě baví pozorovat přírodu, ale nejvíce mě na ní zajímají ptáci. Ráda chodím ven a u toho je sleduji a zkoumám, jak se chovají. Svoje znalosti o nich prohlubuji na různých přírodovědně zaměřených akcích, v akademii a při kroužkováních. Momentálně studuji Expediční střední Scioškolu. Ptákům a přírodě bych se chtěla věnovat i v budoucnu.
Autor: 
//
