Ve středu 27. června se uskutečnilo pietní setkání k uctění památky Veleslava Wahla a dalších popravených studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy v politických procesech v letech 1949-1950 a popravené JUDr. Milady Horákové. Proběhlo od 10:00 u pamětní desky před budovou Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Continue reading „Pietní setkání k uctění památky Veleslava Wahla a dalších popravených studentů PF UK“
Autor: Česká společnost ornitologická
Sto let od narození Ing. Pavla Pelze, CSc.
Dne 25. června 2024 uplynulo sto let od narození našeho nejvýznamnějšího a nejznámějšího nahrávače hlasových projevů ptáků i jiných zvířat, čestného člena České společnosti ornitologické, Ing. Pavla Pelze, CSc.
Ing. Pavel Pelz, CSc. se narodil 25. 6. 1924 v Českých Budějovicích. Po roce se s rodiči přestěhoval do Brna. Od chlapeckých let se Pavel zabýval pozorováním živočichů v přírodě a věnoval se poznávání hlasových projevů zvířat. Učil se rozpoznávat hlasy jednotlivých druhů, zejména ptáků a snažil se zapamatovat si jejich nejrůznější hlasové a zvukové projevy. V tom mu pomáhala dobrá hudební paměť a citlivost pro vnímání celkové přírodní atmosféry.
Po vykonání dvouleté vojenské základní služby nastoupil v roce 1953 na umístěnku do zaměstnání v Praze. Kontakt s cizinou, kde existovaly bateriové reportážní magnetofony, byl v té době z politických důvodů nemyslitelný. Proto byl nadšen, když se v roce 1960 objevil na našem trhu malý přenosný bateriový tranzistorový magnetofon z továrny Tesla Liberec, značky START. Nedostatkem pro práci v terénu byla citlivost magnetofonu na meteorologické podmínky. Pavel okamžitě vyzkoušel činnost koupeného magnetofonu a jeho první nahrávkou vůbec byl hluk ulice z otevřeného okna bytu.
Na podzimním Brněnském veletrhu Pavel navštívil stánek výrobce mikrofonů rakouské firmy AKG a získal příslib zástupce, že mu do jednoho obchodu u nás zašle vybraný typ mikrofonu, který bude moci zakoupit za československé koruny. Firma slib splnila a zaslala mu dynamický mikrofon se superkardioidní směrovou charakteristikou a frekvenční charakteristikou v pásmu ± 4 dB zvukového pásma. Mikrofon Pavel instaloval do hliníkového zrcadla od teplometu, které bylo přibližně parabolického typu. Pro záznam hlasů vzdálených ptáků byl mikrofon stále ještě málo citlivý. Proto sestrojil malý transistorový mikrofonní předzesilovač. Pokrokem v roce 1965 bylo, když Tesla Liberec uvedla na trh další typ bateriového magnetofonu BLUES. Kvalita nahrávek byla jen o něco lepší než u magnetofonu Start. Dalším výrobkem Tesly Liberec byl magnetofon URAN. Byl to také cívkový bateriový magnetofon s možností půlstopého záznamu. Pavel ho okamžitě zakoupil a v Tesle Liberec mu ochotně seřídili provozní parametry na magnetofonový pásek AGFA PE 41.
Po získání magnetofonu propadl Pavel pravé nahrávací vášni. Nevynechal jedinou příležitost k cestě do „pražské divočiny“. Často i ve všední jarní dny vstával ve 3 hodiny ráno a za chvíli již byl v terénu na severozápadním okraji Prahy. V šedesátých letech minulého století byl v tuto dobu ještě všude klid a ticho. Byl minimální automobilový a letecký provoz a traktory v přírodě byly vzácností. Nepřítelem nahrávání byl jenom vítr a déšť. Pracovní doba začínala Pavlovi v půl deváté a tu musel vždycky stihnout. V práci se nasnídal a tajně i oholil. Večerní doba již z hlediska klidu nebyla tak výhodná, ale na nahrávání večerních a nočních hlasů sov již měl více času. Sobotní a nedělní dny a hlavně dovolené věnoval nahrávání. Občas v terénu potřeboval pomocníka, a to mu vždy ochotně pomáhala jeho žena, často jsem s ním také jezdil. Postupně nahrával na celém území Čech a Moravy. Zvláště výhodné podmínky měl na východním Slovensku díky příteli RNDr. Štefanu Dankovi.
V sedmdesátých letech měl možnost jezdit do přírodní rezervace Serrahn v Meklenbursku v bývalé NDR. Do Serrahnu jezdil 12 let, hlavně na nahrávání hlasů dravců. Postupně pořizoval nahrávky v NDR i na pobřeží Baltu. Úžasné možnosti mu poskytovalo i pobřeží a jezera severního Polska kolem Olsztynu a prales rezervace Białowieski Park Narodowy se zubry. Také nahrával v pohoří Vertes v severním Maďarsku, v bauxitových dolech (skalník zpěvný) a v Národním parku Hortobágy na jezerech v pustě. Velké možnosti mu poskytly dvě návštěvy Dunajské delty a Transylvánských Alp v Rumunsku. Dále pořizoval nahrávky v Bulharsku a kolem jugoslávského (skalník modrý) a řeckého pobřeží. Významný a velmi úspěšný, z hlediska nahrávání, byl jeho zájezd do Turecka v roce 1992. Cesta vedla kolem západního pobřeží (s delšími odbočkami do hor) až na jih do mořského zálivu u Antalye. V Turecku získal řadu zajímavých nahrávek ptáků i savců. Protože jeho magnetofony byly v chodu téměř denně, trpěly hlavně v terénu velkým opotřebením.
Pavel byl úžasný člověk, čestný a výborný kamarád. Moc mě chybí. Úmrtím Ing. Pavla Pelze, CSc. ztratila česká a evropská ornitologie nejvýznamnějšího nestora bioakustiky.
Stanislav Chvapil, 19. 6. 2024
- Na rozšířený článek můžete těšit v dalším čísle časopisu Ptačí svět 3/2024.
- Přečtěte si článek v časopise Živa.
Poslechněte si nahrávky:
Výstavba lanovky v Brně se prozatím odkládá, soud je odročen na srpen
Ve čtvrtek 20. června proběhlo první stání u Městského soudu v Praze k žalobě České společnosti ornitologické (ČSO) proti výstavbě lanovky v Brně. Ornitologové zamýšlenou stavbu lanovky dlouhodobě kritizují, protože by měla devastující vliv na ptáky i přírodu na pravém břehu řeky Svratky. V rámci jednání se řešila nejen žaloba ČSO, ale i další tři žaloby občanů žijících na ulici Netroufalky, přes níž by zamýšlená lanovka vedla a které zastupuje advokátní kancelář Jaroslava Srby.
Continue reading „Výstavba lanovky v Brně se prozatím odkládá, soud je odročen na srpen“
Rada EU schválila s konečnou platností Nařízení na obnovu přírody
Společná tisková zpráva Greenpeace ČR, České společnosti ornitologické, WWF, Arniky, Hnutí DUHA a STUŽ:
Rada Evropské unie, složená ze zástupců členských států, dnes schválila nařízení o obnově přírody Nature Restoration Law. Byl to poslední krok nutný k tomu, aby tento zákon mohl začít platit.
Dnes, po napínavé diskusi, Rada EU pro životní prostředí konečně přijala zákon o obnově přírody. Tento výsledek je obrovskou výhrou pro evropskou přírodu, opatření v oblasti klimatu, občany a budoucnost.
Continue reading „Rada EU schválila s konečnou platností Nařízení na obnovu přírody“
Nad brněnskou lanovkou se stahují mračna. Soud přiznal správní žalobě ČSO odkladný účinek
Městský soud v Praze přiznal odkladný účinek žalobě České společnosti ornitologické (ČSO) proti stavbě brněnské lanovky a navíc nařídil osobní slyšení na druhou polovinu června v Praze, což je v případě projednávání správních žalob velmi neobvyklé. Město Brno se tak se svým plánem stavby lanovky dostává do nevýhody. Jihomoravská pobočka ČSO od ledna 2024 upozorňuje, že zamýšlená stavba lanovky z Pisárek do Bohunic by nenávratně poškodila cennou lesní lokalitu na pravém břehu řeky Svratky, včetně největšího jihomoravského nocoviště havranů a kavek, a apeluje na její úplné zamítnutí. Nedávné rozhodnutí soudu je podle ornitologů první krok, který může vést k přehodnocení projektu. Minimálně však k řádnému posouzení vlivu lanovky na životní prostředí.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Nad brněnskou lanovkou se stahují mračna. Soud přiznal správní žalobě ČSO odkladný účinek“
Upozornění pro návštěvníky ptačího parku Rzy
Hnízdní sezóna v ptačím parku Rzy je v plném proudu. Ptáci potřebují klid pro své hnízdění, sběr potravy a ochranu hnízd. Kvůli zvýšené návštěvnosti a neohleduplnosti některých návštěvníků ale dochází k jejich rušení. Continue reading „Upozornění pro návštěvníky ptačího parku Rzy“
Kurz sčítání a mapování ptáků 2024 pohledem účastnic
Kurz sčítání a mapování ptáků (dříve pod názvem Členové členům) se letos konal v první půlce května na Mohelenském mlýně – na místě jako stvořeném pro ornitologické vycházky. Přímo u ubytování v údolí řeky Jihlavy nás přivítaly rodinky konipasů horských a nespočet druhů lesních pěvců. Vzhledem k zaměření kurzu jsme se je ale přece jen pokusili spočítat. Continue reading „Kurz sčítání a mapování ptáků 2024 pohledem účastnic“
Transfer tří čápat ze sloupu elektrického vedení na nové hnízdo v Sudoměřicích byl úspěšný
V rámci spolupráce s distribuční společností EG.D se čápi v Sudoměřicích dočkali přesunu na nové hnízdo. To původní bylo umístěno na sloupu elektrického vedení, nový sloup s náhradním hnízdem byl připraven na podzim 2022 asi 60 m od původního hnízda. Jeden z páru se ho naučil využívat jako odsedávku. Obec v blízkosti nového hnízda vytvořila odpočinkové místo, vysela květnatý trávník a zasadila ukázku místních odrůd vín. Transfery čápů z hnízd na elektrických sloupech na náhradní hnízda provádíme ve spolupráci s EG.D, aby čápi nebyli ohroženi blízkostí vodičů pod napětím. Continue reading „Transfer tří čápat ze sloupu elektrického vedení na nové hnízdo v Sudoměřicích byl úspěšný“
Uspořádali jsme 4. ročník žákovské ornitologické konference
V pondělí 20. května 2024 Česká společnost ornitologická (ČSO) uspořádala v pražském Toulcově dvoře čtvrtý ročník žákovské ornitologické konference, tedy akce kde jednotlivci i badatelské týmy prezentují výsledky své ornitologické práce formou posteru či ústní prezentace. ČSO akci organizuje jednou za dva roky. Continue reading „Uspořádali jsme 4. ročník žákovské ornitologické konference“
Muzeum ORNIS získalo národní ocenění
Projekt „Rekonstrukce ORNIS a nová expozice“ získal 2. místo v kategorii počin roku 2023 v Národní soutěži muzeí Gloria musealis.
Správci ptačích parků ČSO se sešli na společné exkurzi
Česká společnost ornitologická spravuje již šest ptačích parků v různých koutech Česka. Aby nasdíleli zkušenosti a znalosti, v polovině května se sešli všichni správci ptačích parků na společné exkurzi. Navštívili oba moravské ptačí parky – Malou Lipovou a Kosteliska a také nejnovější ptačí park Rzy. Zároveň prodiskutovali jejich rozvoj. Zavítali i na Kozmické louky ve vlastnictví společnosti Semix. Continue reading „Správci ptačích parků ČSO se sešli na společné exkurzi“
Přichází Biosmršť 2024 – spojme mapování nepůvodních druhů s pátráním po vhodných lokalitách pro ptáky
Biosmršť je zpět! Zapojte se do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů veřejností, který se koná již tento víkend 24.–26. května 2024. Projekt, zaměřený na nepůvodní druhy živočichů a rostlin, je organizovaný kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR. V rámci projektu budeme sledovat také tři ptačí druhy: husici nilskou, husici rezavou a kachničku mandarínskou. Všechny tyto druhy jsou spojené s vodním ekosystémem, proto můžeme současně mapovat i vodní plochy pro ptáky. Continue reading „Přichází Biosmršť 2024 – spojme mapování nepůvodních druhů s pátráním po vhodných lokalitách pro ptáky“
Jihomoravské lužní lesy nezbytně potřebují řádnou ochranu, vyzývají opakovaně vládu odborné společnosti
Tisková zpráva osmi odborných společností
Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve. Continue reading „Jihomoravské lužní lesy nezbytně potřebují řádnou ochranu, vyzývají opakovaně vládu odborné společnosti“
Ministr Výborný navrhuje vykostit i zelené zemědělské dotace
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministerstvo zemědělství přišlo s radikálním návrhem oslabit podmínky stávajících dobrovolných dotací tzv. ekoplateb. Osmnáct miliard korun veřejných dotací pro zemědělce mělo do roku 2027 sloužit k udržitelnějšímu hospodaření ve vztahu k půdě a krajině. Podle návrhu by ale mohly mít nakonec menší environmentální přínos než podmínky v období Společné zemědělské politiky (SZP) EU za předchozí vlády. Hrozí, že většina peněz bude zemědělcům rozdána bez významnějšího zlepšení stavu krajiny, což by měla být hlavní podmínka těchto dotací. Ministerstvo kromě jiného rezignuje i na podmínku střídání plodin na jednom poli.
Continue reading „Ministr Výborný navrhuje vykostit i zelené zemědělské dotace“
Začali jsme s revitalizací odkaliště v ptačím parku Mnišské louky
V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy letos proběhne revitalizace staré rákosiny v jednom ze dvou bývalých odkališť čistírny odpadních vod (ČOV), jejichž činnost skončila před 30 lety. Přibližně hektarovou plochu tohoto odkaliště tvoří degradovaný porost rákosu, který již postupně v některých místech zarůstá keřovými vrbami, z nichž některé byly odstraněny při jarní brigádě pro veřejnost. Cílem revitalizace je zmlazení a obnovení rákosových porostů, ale především zlepšení vodního režimu vybudováním mělké a členité tůně o rozloze 800 m2. Samotná vodní plocha bude v průběhu roku nepochybně kolísat. Veškeré zmíněné aktivity cílí na podporu rákosinných druhů ptáků, především pak na slavíka modráčka středoevropského či chřástala vodního. Z opatření ale budou těžit i běžnější druhy, například strnad rákosní, rákosník obecný či rákosník proužkovaný. Continue reading „Začali jsme s revitalizací odkaliště v ptačím parku Mnišské louky“
Betonové ostrovy pro rybáky: na jižní Moravě hnízdilo 82 párů
V roce 2023 hnízdilo na jižní Moravě 251 párů rybáků obecných, z toho 82 hnízdilo na 4 nových betonových plovoucích ostrovech, které sem umístila Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO). Plovoucí ostrovy slouží vzácným rybákům jako náhradní stanoviště, jejichž přirozená hnízdiště v Česku mizí. V roce 2008, kdy jihomoravští ornitologové s praktickou ochranou rybáků začali, jich hnízdilo pouze 57. Většina párů přitom hnízdila na nevyhovujících ostrůvcích a s nízkou hnízdní úspěšností. Početnost tohoto ohroženého druhu se tak oproti roku 2008 zvýšila více jak čtyřnásobně. Continue reading „Betonové ostrovy pro rybáky: na jižní Moravě hnízdilo 82 párů“
Europoslanci a europoslankyně zatloukli další hřebík do rakve péče o přírodu a půdu v zemědělských dotacích
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament včera 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky. [1] Pro návrh hlasovala také většina českých vládních i opozičních europoslanců a europoslankyň. Ekologické organizace hodnotí rozhodnutí jako skandální a nešťastný krok, který z pohledu ochrany přírody a krajiny zemědělské dotace vrací alespoň o 10 let zpět a ohrožuje udržitelnost zemědělství v době sílících dopadů klimatické změny. Continue reading „Europoslanci a europoslankyně zatloukli další hřebík do rakve péče o přírodu a půdu v zemědělských dotacích“
Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament bude ve středu 24. dubna [1] hlasovat o radikálním návrhu Evropské komise zásadně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz vyčleněných na dotace zemědělcům prostřednictvím Společné zemědělské politiky (SZP). Například zrušení podmínky vymezit plochy pro přírodu by umožnilo opět aplikovat pesticidy v rámci EU až na 9 milionech hektarů půdy [2], čímž se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky nebo půdní organizmy. Pesticidům budou více vystaveni i venkovští obyvatelé. V ČR by pak šlo až o 330 tisíc hektarů, tedy o plochu Karlovarského kraje. [3] Návrh již podpořili ministři členských států včetně ministra zemědělství Marka Výborného. Continue reading „Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci“
Reportáž z členské exkurze Lanzarote 2024
Text a fotografie: Patricie Halámková
Středa 7. února
7. února začal náš týdenní výlet na Kanárské ostrovy. Na letišti Césara Manriqua v Lanzarote se vše obešlo bez větších problémů, až na jeden chybějící kufr, který se vrátil až o pár dnů později. Naši řidiči obstarali auta a mohlo se vyrazit k ubytování. Někteří už po cestě pozorovali rorýse jednobarvé. Bydleli jsme v Costa Teguise, hezkém menším městečku omývaném Atlantským oceánem. Zde na nás čekaly vily či apartmány v komplexu Playa Roca. K večeru jsme se vydali na menší procházku s pozorováním ťuhýka šedého a volavky rusohlavé. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Lanzarote 2024“
Jak hlasovaly české politické strany v europarlamentu o přírodě a klimatu?
Hloubkový průzkum dat pěti organizací zabývajících se ochranou přírody a klimatu zjistil, že pouze menšina poslanců a poslankyň Evropského parlamentu během mandátu 2019-2024 jednala tak, aby chránila naši planetu a evropskou Zelenou dohodu. Continue reading „Jak hlasovaly české politické strany v europarlamentu o přírodě a klimatu?“
Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024
Ve dnech 21. 3.–24. 3. 2024 proběhl v Praze 4. ročník mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting pro začínající a mladé vědce v oblasti ornitologie. Sešla se více než stovka nadšených ornitologů z mnoha evropských zemí, dokonce ale i z USA. Celá konference proběhla hladce a v přátelské atmosféře.
Continue reading „Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024“
Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů
Projekt Kosteliska – obnova nivních biotopů, který je financovaný z Norských fondů, se pomalu chýlí ke konci. Pojďte si připomenout některé momenty v krátkém filmu a podívat se na místa, o které jsme společně začali pečovat před čtyřmi lety. Continue reading „Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů“
Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2024
Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Aleš, 23 let, Plzeňsko
Vztah k přírodě mám odjakživa, ale k ptákům jako takovým jsem se dostal až na vysoké škole, kde jsem vystudoval myslivost, která je také mým koníčkem. V rámci studia jsem v roce 2022 absolvoval terénní cvičení, jehož náplní bylo kroužkování ptáků. K tomu se postupně začaly přidávat další akce jako Vítání ptačího zpěvu nebo kroužkování sov, na které jsem se dostal díky kamarádovi, dnes již licencovanému kroužkovateli. Kromě kroužkování jsem se také začal aktivně věnovat birdingu, a tak jsem se rozhodl přidat do Ornitoakademie s vidinou toho, že se dostanu na akce, na které bych se normálně nedostal a seznámím se s lidmi, co mají podobné zájmy a rozumí dané problematice. Doufám, že se budu v tomto odvětví víc a víc rozvíjet.
Antonín, 18 let, Ústecko
Vztah k přírodě byl ve mně mými rodiči budován již velmi brzy. Prošel jsem si zoologickou školou v Ústí n. L. již během druhého stupně základní školy, kde jsem se leccos dozvěděl. Opravdovou vášeň k přírodě jsem však nalezl až během covidové pandemie, kdy jakákoliv chvíle venku byla pro mě naplňující. Ptákům jsem se začal věnovat již od počátku fotograficky a postupem času bych se rád propracoval i k některým ochranářským projektům. Letošní rok jsem se věnoval monitoringu sýčků v Ústí n. L. a dále se mi podařilo zvítězit v kategorii fotografické soutěže CZECH NATURE PHOTO Junior 2024. V budoucnu bych se chtěl věnovat ochraně přírody profesně.
Václav, 17 let, Blanensko
K ptákům jsem se dostal docela náhodou. Během karantény na mě na YouTube vyskočilo video o budkách pro sýkorky, a protože jsem se nudil, pár jsem jich dokonce vyrobil. Začal jsem se sýkorky učit, poznávat a trávit stále více času jejich pozorováním. Postupně jsem se zúčastnil prvních ornitologických akcí, poznal několik ornitologů a zapojil se do místní ochrany přírody. Na ptácích mě nejvíce baví, že dovedou kdykoliv a kdekoliv překvapit. Budoucnost si nechávám otevřenou – rád bych se jako amatérský ornitolog zapojil do monitorovacích i ochranářských projektů v okolí, nebo sdílel radost z jejich pozorování prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost.
Kuba, 18 let, Domažlicko
Život na malebném Chodsku mne odmalička vedl k zájmu o dění kolem. Fascinace prehistorickými dinosaury se postupně přetavila v nemenší zaujetí dinosaury současnými – ptáky. Záhy po nástupu na gymnázium přišly různé přírodovědné soutěže, ruku v ruce doprovázené poznáním spousty podobně zapálených přátel, jež se stalo zlomovým okamžikem. Dnes biologií vyplňuji většinu svého volného (i nevolného) času, nicméně ptáci mi stále zůstávají nejbližší – zbožňuji lelky, z pěvců nedám dopustit na lejskovité. Posledních pár let jako pomocník na rozličných akcích nahlížím do kroužkovatelského světa, který shledávám možností aktivně přispět k našemu poznání, jakož i s ním nutně spřažené ochraně ptáků. K těmto cílům bych rád směřoval i svá budoucí studia.
Anežka, 18 let, Praha
Příroda mě zajímala již odmalička, nejprve mě bavily kytičky, pak brouci a nakonec jsem se dostala k ptákům, a u těch už to zůstalo. Ve třinácti letech jsem absolvovala první ročník Kurzu určování ptáků od ČSO, a díky tomu jsem se začala ornitologii věnovat naplno. Časem jsem se začala zapojovat do různých projektů, jako je například sčítání vodních ptáků, ptačí hodinka… Po nějaké době jsem se dostala ke kroužkování, nejprve jsem pomáhala na Acrocephalu na Řežabinci. Teď pomáhám na projektech CES, Sylvie a RAS. Do budoucna bych si chtěla udělat kroužkovací licenci.
Jaroslav, 22 let, Strakonicko a Šumava
Ptáci a příroda obecně jsou mojí vášní od dětství. Zprvu mě zajímali spíše brouci a všichni bezobratlí. Když jsme si domu v mých šesti letech pořídili andulku, bylo jasno. Od té doby se ptákům snažím věnovat naplno. Chodím za nimi do přírody, občas se účastním odchytů a mám ve svém chovu řadu druhů hlavně jihoamerických papoušků, ale i dalších. Tento koníček mi napomohl i při výběru školy. Momentálně studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zde se v rámci své bakalářské práce zabývám antipredačním chováním ťuhýka obecného. Ptákům se chci takto věnovat i nadále.
Anna, 15 let, Přeloučsko a Pálava
Už odmala jsem tíhla k přírodě. Fascinovalo mě sledovat každodenní život jejích obyvatel a postupem času začala z širokého zájmu vybočovat právě ornitologie. Velkým vzorem, stejně jako pro mnoho dalších přírodovědců, mi byl David Attenborough. Jeho dechberoucí a obdivuhodné dokumenty mě utvrdily v tom, že bych chtěla v budoucnu přírodě co nejvíce pomáhat a chránit její křehkost. V té době, v roce 2020, se také stalo mým snem jednou pracovat v pražské zoologické zahradě, což mi vydrželo až doposud. Účastním se nejrůznějších biologických soutěží, juniorské vědecké konference na Univerzitě Karlově, soutěže Fotím v Zoo Praha nebo Nature photo. Právě focení přírody je mojí další velkou zálibou. Zadávám na faunistické databáze Avif a Ebird. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ťuhýci a vrubozobí. Srdcovou lokalitou pak Pálava a sever ostrova Mallorca.
Lída, 21 let, Českolipsko
Už od dětství mě bavilo pozorovat ptáky, ať už to bylo v lese nebo ve městě. Vždy mě něčím fascinovali. Můj zájem o ně se ještě víc prohloubil, když jsem během své maturitní práce sledovala jejich život u Manušických rybníků. Stala jsem se tedy členkou ČSO a začala chodit na různé akce, abych se toho o nich co nejvíce dozvěděla. Nyní začínám pracovat na své bakalářské práci, ve které se zaměřuji na ptačí druhy na Českolipsku. A jsem rozhodnutá, že se svým zájmem budu pokračovat dál. A třeba se mi někdy podaří získat kroužkovací licenci, abych mohla přispět k nějakému výzkumu a věnovat se ptákům víc profesně.
Lucie, 24 let, Plzeňsko
Přírodu jsem doslova opěvovala celý svůj život, a to hlavně skrze country a folkovou hudbu, která je mou největší vášní. V těchto písních se často objevují motivy přírody a toulání po lesích. Sama jsem se v lesích toulala, co si pamatuji, a kromě mě v nich zpívali i jiní tvorové… trochu opeřenější, kterým dodnes závidím výšky, které vidí. Konkrétně k ornitologii mě dovedla až vysoká škola, kde jsem se do ní zamilovala a absolvovala snad všechny možné předměty, které se jí dotýkaly. V rámci své bakalářské práce jsem se naplno ponořila do zájmu o bahňáky. Věnovala jsem se v ní hnízdění sluky lesní a načetla snad všechny dostupné články. Teď mám po vysoké, a v tuto chvíli je mým snem najít si práci, ve které bych mohla tento svůj zájem rozvíjet, a tu práci díky tomu milovat.
Petra, 16 let, Olomoucko
K přírodě mám blízký vztah již od dětství a vždy jsem si ráda hrála se slepicemi svých prarodičů. Do volně žijících opeřenců jsem se zamilovala, když mi bylo sedm let a doma jsem objevila starý atlas ptáků. Začala jsem se o ně intenzivně zajímat, pročítat knížky a navštěvovat akce ČSO pro veřejnost. Můj zájem trvá dodnes, velkou podporou jsou pro mě mí rodiče, ornitoložka Kateřina Ševčíková a další nadšení lidé. Ze všeho nejraději se toulám přírodou a pozoruji život kolem sebe, o ptácích také čtu, píšu, kreslím je a momentálně pracuji na výzkumu jejich kolizí se skly. Několikrát jsem se zúčastnila akce Acrocephalus a dělám instruktorku v přírodovědném kroužku v DDM Olomouc, kam jsem předtím sama chodila. Baví mě také soutěže a soustředění zaměřená na biologii. V budoucnu bych se ráda věnovala terénnímu výzkumu, ochraně přírody a popularizaci vědy, ať už profesně či volnočasově. Chtěla bych také získat kroužkovací licenci.
Natalie Emma, 23 let, Praha
Jsem studentka anglistiky a psychologie, ornitologie je pro mne spíše, ačkoliv velmi důležitý, koníček. Hodně mě baví o ptácích číst – miluji knihy Jennifer Ackermanové, Ptačí svět, atlasy&příručky. Ptáky pozoruji všude např. v okolí chalupy a parcích. Stále přivádím své přátele k šílenství, když je přerušuji, abych mohla určit a vypozorovat každý hlas, co se ozve. Nejvíc mám asi ráda krkavcovité, protože obdivuji jejich chytrost a hravost. V budoucnosti bych se ráda dále ptákům věnovala ještě více, možná skrze dobrovolničení, nebo pomocí s propagací. Také se ráda věnuji “ptákům v kultuře” – na univerzitě jsem zkoumala, jak vnímali ptáky Anglosasové.
Nela, 26 let, Praha
Ptáky jsem byla nadšená už od dětství. Pamatuji si svůj první ptačí atlas, a jak jsem pozorovala a určovala ptáky na krmítku spolu se svým taťkou. Na nějaký čas vystřídalo můj zájem o ptáky jezdectví, ale vrátila jsem se k této zálibě na konci studia gymnázia, kdy jsem přemýšlela o přihláškách na vysokou školu a bylo mi jasné, že ornitologie má v mém srdci své permanentní místo. Cenné zkušenosti s opeřenci jsem například získala během praxí v zoologických zahradách, o několika sezónách v záchranné stanici či během stáže na Kanárských ostrovech. K získání kroužkovatelské licence jsem se rozhodla po dobrovolničení v Polsku během tzv. „Operation Baltic“, kde jsem objevila svou zálibu mimo jiné v mořských ptácích a bahňácích. Po čas studií na České zemědělské univerzitě v Praze, kde jsem vystudovala obor Zájmové chovy, jsem tíhla taktéž k exotických ptačím sousedům. V závěrečných pracích jsem se věnovala nelegálnímu obchodu s indonéskými pěvci prostřednictvím sociálních médií a v budoucnu bych ráda zůstala v akademických kruzích a věnovala se výzkumu a ochraně přírody. Velký smysl také vidím v pořádání vzdělávacích akcí a rozšiřování osvěty o opeřencích, jejich ochraně a palčivých problémech dnešní doby. Ve svém volném čase se kromě jarabáků věnuji také například entomologii či teraristice.
Honza, 19 let, Rokycansko
K přírodě obecně, a dá-li se říct k biologii, jsem se dostal už jako opravdu malý. Nikdy jsem si nehrál s auty a nikdy jsem se nezajímal o stejné věci, jako ostatní kluci, které jsem jako dítě znal. Už od primy dělám každý rok Biologickou olympiádu, stejně jako další přírodovědné soutěže. K ornitologii jsem se dostal nejspíš tak nějak pozvolnou specializací a možná i částečně kvůli své další zálibě, kterou je chovatelství. Dlouho před nástupem na gymnázium jsem už začal chovat ptáky. Začal jsem s různými kachnami a časem jsem přešel k bažantům, kteří se stali mou srdeční záležitostí. Často se tato moje obliba setkává s nepochopením, ale mým snad nejmilejším řádem jsou hrabaví. Ornitologii bych se rád věnoval i profesně, ale předně bych jí chtěl věnovat víc času (a hlavně na ní mít víc času).
Štěpán, 22 let, Praha
Příroda mě fascinuje už odmalička. K ornitologii jsem si našel cestu už na základce, při výpravách do přírody s kamarády a na skautu. Vystudoval jsem Biologii a Ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a dál pokračuji ekologií na „Karlovce“. Nejvíce mě baví pozorovat soužití ptáků s člověkem a celkově se zajímám o etologii. Té jsem se také věnoval ve své bakalářce. Rád bych se v dalším výzkumu na diplomku věnoval hlavně ochraně ptáků. Chtěl bych se zaměřit na ptáky zemědělské krajiny, kteří jsou v důsledku intenzivního a bezohledného zemědělství nejvíce ohrožení.
Matylda, 15 let, Kutnohorsko
Už od malička mě baví pozorovat přírodu, ale nejvíce mě na ní zajímají ptáci. Ráda chodím ven a u toho je sleduji a zkoumám, jak se chovají. Svoje znalosti o nich prohlubuji na různých přírodovědně zaměřených akcích, v akademii a při kroužkováních. Momentálně studuji Expediční střední Scioškolu. Ptákům a přírodě bych se chtěla věnovat i v budoucnu.
Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu
V sobotu 16. března 2024 strávili členové a příznivci Moravského ornitologického spolku pracovní dopoledne v ptačím parku Malá Lipová v bývalé pískovně mezi Olomoucí a Přerovem. Cílem bylo připravit park na další sezónu. Je domovem zajímavé druhy fauny a flóry s cílovými druhy vlhou pestrou a břehulí říční. Čtyřicítka dobrovolníků vyčistila ptačí park od odpadků, umístila k posezení návštěvníků dřevěné lavičky, vyklestila náletové dřeviny, spálila starou trávu a umístila zábrany, které vlhám a břehulím zajistí klidné hnízdění v osluněné stěně pískovny. Continue reading „Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu“
Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil. Continue reading „Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství“