Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Evropský parlament bude ve středu 24. dubna [1] hlasovat o radikálním návrhu Evropské komise zásadně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz vyčleněných na dotace zemědělcům prostřednictvím Společné zemědělské politiky (SZP). Například zrušení podmínky vymezit plochy pro přírodu by umožnilo opět aplikovat pesticidy v rámci EU až na 9 milionech hektarů půdy [2], čímž se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky nebo půdní organizmy. Pesticidům budou více vystaveni i venkovští obyvatelé. V ČR by pak šlo až o 330 tisíc hektarů, tedy o plochu Karlovarského kraje. [3] Návrh již podpořili ministři členských států včetně ministra zemědělství Marka Výborného.  Continue reading „Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci“

Reportáž z členské exkurze Lanzarote 2024

Text a fotografie: Patricie Halámková


Středa 7. února

7. února začal náš týdenní výlet na Kanárské ostrovy. Na letišti Césara Manriqua v Lanzarote se vše obešlo bez větších problémů, až na jeden chybějící kufr, který se vrátil až o pár dnů později. Naši řidiči obstarali auta a mohlo se vyrazit k ubytování. Někteří už po cestě pozorovali rorýse jednobarvé. Bydleli jsme v Costa Teguise, hezkém menším městečku omývaném Atlantským oceánem. Zde na nás čekaly vily či apartmány v komplexu Playa Roca. K večeru jsme se vydali na menší procházku s pozorováním ťuhýka šedého a volavky rusohlavé. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Lanzarote 2024“

Jak hlasovaly české politické strany v europarlamentu o přírodě a klimatu?

Hloubkový průzkum dat pěti organizací zabývajících se ochranou přírody a klimatu zjistil, že pouze menšina poslanců a poslankyň Evropského parlamentu během mandátu 2019-2024 jednala tak, aby chránila naši planetu a evropskou Zelenou dohodu. Continue reading „Jak hlasovaly české politické strany v europarlamentu o přírodě a klimatu?“

Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024

Ve dnech 21. 3.–24. 3. 2024 proběhl v Praze 4. ročník mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting pro začínající a mladé vědce v oblasti ornitologie. Sešla se více než stovka nadšených ornitologů z mnoha evropských zemí, dokonce ale i z USA. Celá konference proběhla hladce a v přátelské atmosféře. 

Continue reading „Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024“

Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů

Projekt Kosteliska – obnova nivních biotopů, který je financovaný z Norských fondů, se pomalu chýlí ke konci. Pojďte si připomenout některé momenty v krátkém filmu a podívat se na místa, o které jsme společně začali pečovat před čtyřmi lety. Continue reading „Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2024

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

 


Aleš, 23 let, Plzeňsko

Vztah k přírodě mám odjakživa, ale k ptákům jako takovým jsem se dostal až na vysoké škole, kde jsem vystudoval myslivost, která je také mým koníčkem. V rámci studia jsem v roce 2022 absolvoval terénní cvičení, jehož náplní bylo kroužkování ptáků. K tomu se postupně začaly přidávat další akce jako Vítání ptačího zpěvu nebo kroužkování sov, na které jsem se dostal díky kamarádovi, dnes již licencovanému kroužkovateli. Kromě kroužkování jsem se také začal aktivně věnovat birdingu, a tak jsem se rozhodl přidat do Ornitoakademie s vidinou toho, že se dostanu na akce, na které bych se normálně nedostal a seznámím se s lidmi, co mají podobné zájmy a rozumí dané problematice. Doufám, že se budu v tomto odvětví víc a víc rozvíjet.


Antonín, 18 let, Ústecko

Vztah k přírodě byl ve mně mými rodiči budován již velmi brzy. Prošel jsem si zoologickou školou v Ústí n. L. již během druhého stupně základní školy, kde jsem se leccos dozvěděl. Opravdovou vášeň k přírodě jsem však nalezl až během covidové pandemie, kdy jakákoliv chvíle venku byla pro mě naplňující. Ptákům jsem se začal věnovat již od počátku fotograficky a postupem času bych se rád propracoval i k některým ochranářským projektům. Letošní rok jsem se věnoval monitoringu sýčků v Ústí n. L. a dále se mi podařilo zvítězit v kategorii fotografické soutěže CZECH NATURE PHOTO Junior 2024. V budoucnu bych se chtěl věnovat ochraně přírody profesně.


Václav, 17 let, Blanensko

K ptákům jsem se dostal docela náhodou. Během karantény na mě na YouTube vyskočilo video o budkách pro sýkorky, a protože jsem se nudil, pár jsem jich dokonce vyrobil. Začal jsem se sýkorky učit, poznávat a trávit stále více času jejich pozorováním. Postupně jsem se zúčastnil prvních ornitologických akcí, poznal několik ornitologů a zapojil se do místní ochrany přírody. Na ptácích mě nejvíce baví, že dovedou kdykoliv a kdekoliv překvapit. Budoucnost si nechávám otevřenou – rád bych se jako amatérský ornitolog zapojil do monitorovacích i ochranářských projektů v okolí, nebo sdílel radost z jejich pozorování prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost.


Kuba, 18 let, Domažlicko

Život na malebném Chodsku mne odmalička vedl k zájmu o dění kolem. Fascinace prehistorickými dinosaury se postupně přetavila v nemenší zaujetí dinosaury současnými – ptáky. Záhy po nástupu na gymnázium přišly různé přírodovědné soutěže, ruku v ruce doprovázené poznáním spousty podobně zapálených přátel, jež se stalo zlomovým okamžikem. Dnes biologií vyplňuji většinu svého volného (i nevolného) času, nicméně ptáci mi stále zůstávají nejbližší – zbožňuji lelky, z pěvců nedám dopustit na lejskovité. Posledních pár let jako pomocník na rozličných akcích nahlížím do kroužkovatelského světa, který shledávám možností aktivně přispět k našemu poznání, jakož i s ním nutně spřažené ochraně ptáků. K těmto cílům bych rád směřoval i svá budoucí studia.


Anežka, 18 let, Praha

Příroda mě zajímala již odmalička, nejprve mě bavily kytičky, pak brouci a nakonec jsem se dostala k ptákům, a u těch už to zůstalo. Ve třinácti letech jsem absolvovala první ročník Kurzu určování ptáků od ČSO, a díky tomu jsem se začala ornitologii věnovat naplno. Časem jsem se začala zapojovat do různých projektů, jako je například sčítání vodních ptáků, ptačí hodinka… Po nějaké době jsem se dostala ke kroužkování, nejprve jsem pomáhala na Acrocephalu na Řežabinci. Teď pomáhám na projektech CES, Sylvie a RAS. Do budoucna bych si chtěla udělat kroužkovací licenci.

 


Jaroslav, 22 let, Strakonicko a Šumava

Ptáci a příroda obecně jsou mojí vášní od dětství. Zprvu mě zajímali spíše brouci a všichni bezobratlí. Když jsme si domu v mých šesti letech pořídili andulku, bylo jasno. Od té doby se ptákům snažím věnovat naplno. Chodím za nimi do přírody, občas se účastním odchytů a mám ve svém chovu řadu druhů hlavně jihoamerických papoušků, ale i dalších. Tento koníček mi napomohl i při výběru školy. Momentálně studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zde se v rámci své bakalářské práce zabývám antipredačním chováním ťuhýka obecného. Ptákům se chci takto věnovat i nadále.


Anna, 15 let, Přeloučsko a Pálava

Už odmala jsem tíhla k přírodě. Fascinovalo mě sledovat každodenní život jejích obyvatel a postupem času začala z širokého zájmu vybočovat právě ornitologie. Velkým vzorem, stejně jako pro mnoho dalších přírodovědců, mi byl David Attenborough. Jeho dechberoucí a obdivuhodné dokumenty mě utvrdily v tom, že bych chtěla v budoucnu přírodě co nejvíce pomáhat a chránit její křehkost. V té době, v roce 2020, se také stalo mým snem jednou pracovat v pražské zoologické zahradě, což mi vydrželo až doposud. Účastním se nejrůznějších biologických soutěží, juniorské vědecké konference na Univerzitě Karlově, soutěže Fotím v Zoo Praha nebo Nature photo. Právě focení přírody je mojí další velkou zálibou. Zadávám na faunistické databáze Avif a Ebird. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ťuhýci a vrubozobí. Srdcovou lokalitou pak Pálava a sever ostrova Mallorca.


Lída, 21 let, Českolipsko

Už od dětství mě bavilo pozorovat ptáky, ať už to bylo v lese nebo ve městě. Vždy mě něčím fascinovali. Můj zájem o ně se ještě víc prohloubil, když jsem během své maturitní práce sledovala jejich život u Manušických rybníků. Stala jsem se tedy členkou ČSO a začala chodit na různé akce, abych se toho o nich co nejvíce dozvěděla. Nyní začínám pracovat na své bakalářské práci, ve které se zaměřuji na ptačí druhy na Českolipsku. A jsem rozhodnutá, že se svým zájmem budu pokračovat dál. A třeba se mi někdy podaří získat kroužkovací licenci, abych mohla přispět k nějakému výzkumu a věnovat se ptákům víc profesně.


Lucie, 24 let, Plzeňsko

Přírodu jsem doslova opěvovala celý svůj život, a to hlavně skrze country a folkovou hudbu, která je mou největší vášní. V těchto písních se často objevují motivy přírody a toulání po lesích. Sama jsem se v lesích toulala, co si pamatuji, a kromě mě v nich zpívali i jiní tvorové… trochu opeřenější, kterým dodnes závidím výšky, které vidí. Konkrétně k ornitologii mě dovedla až vysoká škola, kde jsem se do ní zamilovala a absolvovala snad všechny možné předměty, které se jí dotýkaly. V rámci své bakalářské práce jsem se naplno ponořila do zájmu o bahňáky. Věnovala jsem se v ní hnízdění sluky lesní a načetla snad všechny dostupné články. Teď mám po vysoké, a v tuto chvíli je mým snem najít si práci, ve které bych mohla tento svůj zájem rozvíjet, a tu práci díky tomu milovat.


Petra, 16 let, Olomoucko

K přírodě mám blízký vztah již od dětství a vždy jsem si ráda hrála se slepicemi svých prarodičů. Do volně žijících opeřenců jsem se zamilovala, když mi bylo sedm let a doma jsem objevila starý atlas ptáků. Začala jsem se o ně intenzivně zajímat, pročítat knížky a navštěvovat akce ČSO pro veřejnost. Můj zájem trvá dodnes, velkou podporou jsou pro mě mí rodiče, ornitoložka Kateřina Ševčíková a další nadšení lidé. Ze všeho nejraději se toulám přírodou a pozoruji život kolem sebe, o ptácích také čtu, píšu, kreslím je a momentálně pracuji na výzkumu jejich kolizí se skly. Několikrát jsem se zúčastnila akce Acrocephalus a dělám instruktorku v přírodovědném kroužku v DDM Olomouc, kam jsem předtím sama chodila. Baví mě také soutěže a soustředění zaměřená na biologii. V budoucnu bych se ráda věnovala terénnímu výzkumu, ochraně přírody a popularizaci vědy, ať už profesně či volnočasově. Chtěla bych také získat kroužkovací licenci.


Natalie Emma, 23 let, Praha

Jsem studentka anglistiky a psychologie, ornitologie je pro mne spíše, ačkoliv velmi důležitý, koníček. Hodně mě baví o ptácích číst – miluji knihy Jennifer Ackermanové, Ptačí svět, atlasy&příručky. Ptáky pozoruji všude např. v okolí chalupy a parcích. Stále přivádím své přátele k šílenství, když je přerušuji, abych mohla určit a vypozorovat každý hlas, co se ozve. Nejvíc mám asi ráda krkavcovité, protože obdivuji jejich chytrost a hravost. V budoucnosti bych se ráda dále ptákům věnovala ještě více, možná skrze dobrovolničení, nebo pomocí s propagací. Také se ráda věnuji “ptákům v kultuře” – na univerzitě jsem zkoumala, jak vnímali ptáky Anglosasové.


Nela, 26 let, Praha

Ptáky jsem byla nadšená už od dětství. Pamatuji si svůj první ptačí atlas, a jak jsem pozorovala a určovala ptáky na krmítku spolu se svým taťkou. Na nějaký čas vystřídalo můj zájem o ptáky jezdectví, ale vrátila jsem se k této zálibě na konci studia gymnázia, kdy jsem přemýšlela o přihláškách na vysokou školu a bylo mi jasné, že ornitologie má v mém srdci své permanentní místo. Cenné zkušenosti s opeřenci jsem například získala během praxí v zoologických zahradách, o několika sezónách v záchranné stanici či během stáže na Kanárských ostrovech. K získání kroužkovatelské licence jsem se rozhodla po dobrovolničení v Polsku během tzv. „Operation Baltic“, kde jsem objevila svou zálibu mimo jiné v mořských ptácích a bahňácích. Po čas studií na České zemědělské univerzitě v Praze, kde jsem vystudovala obor Zájmové chovy, jsem tíhla taktéž k exotických ptačím sousedům. V závěrečných pracích jsem se věnovala nelegálnímu obchodu s indonéskými pěvci prostřednictvím sociálních médií a v budoucnu bych ráda zůstala v akademických kruzích a věnovala se výzkumu a ochraně přírody. Velký smysl také vidím v pořádání vzdělávacích akcí a rozšiřování osvěty o opeřencích, jejich ochraně a palčivých problémech dnešní doby. Ve svém volném čase se kromě jarabáků věnuji také například entomologii či teraristice.


Honza, 19 let, Rokycansko

K přírodě obecně, a dá-li se říct k biologii, jsem se dostal už jako opravdu malý. Nikdy jsem si nehrál s auty a nikdy jsem se nezajímal o stejné věci, jako ostatní kluci, které jsem jako dítě znal. Už od primy dělám každý rok Biologickou olympiádu, stejně jako další přírodovědné soutěže. K ornitologii jsem se dostal nejspíš tak nějak pozvolnou specializací a možná i částečně kvůli své další zálibě, kterou je chovatelství. Dlouho před nástupem na gymnázium jsem už začal chovat ptáky. Začal jsem s různými kachnami a časem jsem přešel k bažantům, kteří se stali mou srdeční záležitostí. Často se tato moje obliba setkává s nepochopením, ale mým snad nejmilejším řádem jsou hrabaví. Ornitologii bych se rád věnoval i profesně, ale předně bych jí chtěl věnovat víc času (a hlavně na ní mít víc času).


Štěpán, 22 let, Praha

Příroda mě fascinuje už odmalička. K ornitologii jsem si našel cestu už na základce, při výpravách do přírody s kamarády a na skautu. Vystudoval jsem Biologii a Ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a dál pokračuji ekologií na „Karlovce“. Nejvíce mě baví pozorovat soužití ptáků s člověkem a celkově se zajímám o etologii. Té jsem se také věnoval ve své bakalářce. Rád bych se v dalším výzkumu na diplomku věnoval hlavně ochraně ptáků. Chtěl bych se zaměřit na ptáky zemědělské krajiny, kteří jsou v důsledku intenzivního a bezohledného zemědělství nejvíce ohrožení.

 


Matylda, 15 let, Kutnohorsko

Už od malička mě baví pozorovat přírodu, ale nejvíce mě na ní zajímají ptáci. Ráda chodím ven a u toho je sleduji a zkoumám, jak se chovají. Svoje znalosti o nich prohlubuji na různých přírodovědně zaměřených akcích, v akademii a při kroužkováních. Momentálně studuji Expediční střední Scioškolu. Ptákům a přírodě bych se chtěla věnovat i v budoucnu.

Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu

V sobotu 16. března 2024 strávili členové a příznivci Moravského ornitologického spolku pracovní dopoledne v ptačím parku Malá Lipová v bývalé pískovně mezi Olomoucí a Přerovem. Cílem bylo připravit park na další sezónu. Je domovem zajímavé druhy fauny a flóry s cílovými druhy vlhou pestrou a břehulí říční. Čtyřicítka dobrovolníků vyčistila ptačí park od odpadků, umístila k posezení návštěvníků dřevěné lavičky, vyklestila náletové dřeviny, spálila starou trávu a umístila zábrany, které vlhám a břehulím zajistí klidné hnízdění v osluněné stěně pískovny. Continue reading „Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu“

Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním  návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil.  Continue reading „Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství“

V Praze bude mezinárodní setkání mladých ornitologů

Od 22. do 24. března bude v Praze probíhat čtvrtý ročník mezinárodního setkání mladých ornitologů EOU Fledglings Meeting. Jedním z partnerů akce je Česká společnost ornitologická. Akce se uskuteční v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 
Continue reading „V Praze bude mezinárodní setkání mladých ornitologů“

Vyjádření ředitele ČSO k dopisu o údajné nevhodnosti budek v Zelené domácnosti

Do kanceláře ČSO nám přišel dopis, ve kterém pisatelé (podepsaní jako ochránci zvířat) píší o údajné nevhodnosti až nebezpečí budek pro ptáky v e-shopu ČSO Zelená domácnost. Zveřejňujeme odpověď ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka. Continue reading „Vyjádření ředitele ČSO k dopisu o údajné nevhodnosti budek v Zelené domácnosti“

hříbě

Na Mnišských loukách se narodilo hříbě exmoorského pony

V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy se 11. března narodilo hříbě exmoorského pony, je to samička. Jde o částečně předpokládaný, ale i tak překvapivý, přírůstek do pětičlenného stáda klisen, které je v parku od loňského prosince. Spásáním a sešlapáváním podmáčených luk přispívají k jejich pestrosti a k tomu, aby se na tu dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám. Continue reading „Na Mnišských loukách se narodilo hříbě exmoorského pony“

I letos hledáme rybníky pro ptáky

V loňském roce, v rámci kampaně Pták roku 2023 jsme připravili doprovodnou aktivitu, pomocí níž jsme lákali do přírody a vyzývali k procházkám kolem vodních ploch. Cílem bylo najít rybníky pro poláka velkého, který byl loňským ptákem roku. Potěšilo nás, že se zapojilo téměř 100 dobrovolníků a ze získaných dat se podařilo zjistit zajímavé výsledky (viz Vaše výpravy za ptákem roku, Ptačí svět 2023/4, str. 30). Ukázalo se, že přítomnost poláka lze chápat jako ukazatel ptačí diverzity – na vodních plochách s polákem byl vyšší počet dalších vodních ptáků. Continue reading „I letos hledáme rybníky pro ptáky“

Velký den pro přírodu. Evropský parlament schválil Nařízení na obnovu přírody

Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, STUŽ a WWF 

Evropský parlament dnes pohodlnou většinou (329 pro/275 proti) schválil definitivní podobu Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.

Continue reading „Velký den pro přírodu. Evropský parlament schválil Nařízení na obnovu přírody“

Havrani v Brně: spouštíme petici a zveme na exkurzi

V polovině ledna jsme informovali, že v Brně se plánuje stavba velkokapacitní lanovky, která by ovšem měla devastující vliv na ptáky i přírodu, přičemž v bezprostředním ohrožení by bylo největší jihomoravské zimní nocoviště havranů. Téma vzbudilo velký ohlas médií a veřejnosti, za což velmi děkujeme! Nyní můžete podepsat oficiální petici a zúčastnit se exkurze na nocoviště havranů, kavek a vran. Mnohé další kroky chystáme, abychom mohli společně ochránit tuto unikátní lokalitu. Continue reading „Havrani v Brně: spouštíme petici a zveme na exkurzi“

Kurz sčítání a mapování ptáků 2024

Přihlašování ukončeno, uzávěrka zasílání přihlášek byla do 15. března 2024.

Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské ornitology, dříve známý pod názvem Členové členům, proběhne od 10. do 14. května 2024 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna. Stejně jako dříve nás čtyři dny plné ranních výprav za ptáky a zajímavých přednášek s předními českými profesionálními ornitology obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.

Odkaz na přihlášku naleznete ZDE.

Mohelenský mlýn leží poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Tato oblast je známá především výskytem teplomilné fauny (například ještěrky zelené či kudlanky nábožné) a flóry (třeba sleziníku hadcového). Z ptáků se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý, chocholouš obecný či skřivan lesní.

S novým názvem přichází přeci jenom jedna změna. Jak nový název kurzu napovídá, kurz je určen pro zájemce, kteří se chtějí více dozvědět o tom, jak své dosavadní znalosti využít v programech zaměřených na sčítání a mapování ptáků. Není tedy určen pro začátečníky, naopak u zájemců předpokládáme pokročilejší znalost ptáků. Pro ty, kdo se chtějí naučit ptáky „od píky“, doporučujeme Kurz určování ptáků. Během Kurzu sčítání a mapování ptáků se zdokonalíme v určování ptačích druhů a to především podle hlasů. Zaměříme se na problematické skupiny a pod odborným vedením si vyzkoušíme různé metody výzkumu přímo v terénu. Kromě toho se seznámíme s hnízdní biologií ptáků a získáme přehled o programech občanské vědy ČSO a dozvíme se, jak jsou výsledky monitorovacích a sčítacích programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků na národní i mezinárodní úrovni. Samozřejmostí budou každodenní ranní výpravy do terénu se zkušenými průvodci, zaměřené na mapování ptáků metodikou LSD (Liniového sčítání druhů). Jak při oficiálním programu (vycházkách, přednáškách), tak při večerním neformálním posezení u ohně nebude chybět prostor pro vaše dotazy. Kromě cenných znalostí o ptácích získáte i osobní zkušenosti s lidmi z ČSO a kontakty na podobně naladěné lidi.

Dudek chocholatý, foto: D. Stříbrná
Chocholouš obecný, foto: P. Štěpánek

Odkaz na přihlášku naleznete ZDE. Uzávěrka zasílání přihlášek je 15. března 2024. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky. Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 6 100 Kč pro členy ČSO (7 300 Kč pro nečleny). Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit.

Na setkání se těší,

organizátorky kurzu

Gábina Dobruská a Eliška Konopáčová

Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Ministerstvo zemědělství chce na základě povolení od Evropské komise umožnit zemědělcům rozorat úhory a další prospěšné plochy pro stále chřadnoucí přírodu. Ty jsou přitom jednou z hlavních ekologických podmínek zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP). Důvody zatím ministerstvo nezveřejnilo. V lednu také navrhlo odložit nové podmínky pro ochranu půdy před vodní erozí o další rok. [1] Jedná se tedy o další rychle za sebou navržené zásadní oslabení ekologických ambic Strategického plánu SZP. Nově navržená výjimka přitom skutečné problémy zemědělců nevyřeší, napsaly ekologické organizace ministrům Výbornému a Hladíkovi v otevřeném dopise. [2] Continue reading „Evropská komise i ministr Výborný chtějí opět oslabit ekologické požadavky zemědělských dotací. Skutečné problémy zemědělství tím neřeší“

Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:

Ministerstvo zemědělství chce Evropskou komisi požádat o odklad nových podmínek pro účinnější ochranu půdy před vodní erozí v rámci zemědělských dotací z podzimu 2024 až na podzim 2025. Původně se přitom počítalo se začátkem platnosti od jara 2024. Důvodem odkladu je pomalá příprava implementace podmínek ze strany státu. Ekologické organizace s odkladem nesouhlasí. Žádají spuštění podmínek v přechodném režimu, který by pomohl zemědělcům i státu protierozní systém vyzkoušet a předejít budoucím problémům. Zároveň náhradou žádají o zvýšení ochrany životního prostředí v rámci jiných dotačních podmínek, jelikož se jedná už o několikáté oslabení ekologických ambic Společné zemědělské politiky.  Continue reading „Ministr Výborný chce odložit potřebnou ochranu půdy proti erozi o další rok. Hrozí další oslabení ekologických ambic nových zemědělských dotací“

Revolver Revue a ČSO vydávají mimořádnou knihu Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) Veleslava Wahla a kolektivu autorů

Revolver Revue a Česká společnost ornitologická vydávají mimořádnou knihu s názvem Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny). Obsáhlý svazek přináší slovem i obrazem pozoruhodné ornitologické dílo Veleslava Wahla a zároveň přibližuje osud tohoto odbojáře proti dvěma totalitám, který za své přesvědčení zaplatil životem. Continue reading „Revolver Revue a ČSO vydávají mimořádnou knihu Pražské ptactvo 1800–2020 (Ptáci – město – příběh hrdiny) Veleslava Wahla a kolektivu autorů“

Slavičí háj u Dolního Bousova vstupuje do dvanácté sezóny

Park vznikl jako náhradní prostředí pro populaci slavíka obecného, která zbudováním komplexu sběrného dvora přišla o hnízdiště. Upraveny k nárokům druhu byly dva pozemky, křovinatý lem cesty a ovocný sad bývalé ekofarmy a čekalo se, zda „bydlení na klíč“ ptáci přijmou. Hned první jaro jeden ze slavíků přesídlil, ostatní zmizeli beze stopy. S prodlevou, ale přeci, došlo v prostředí k vzniku páru a k zahnízdění. Vyvedena pak byla první mláďata s domovenkou „Slavičí háj“. Continue reading „Slavičí háj u Dolního Bousova vstupuje do dvanácté sezóny“

ČSO je novým majitelem e-shopu Zelená domácnost

Česká společnost ornitologická (ČSO) se k 1. lednu 2024 stala majitelem a provozovatelem e-shopu Zelená domácnost.com. Využili jsme nabídku zakladatelů Zelené domácnosti Zuzany a Petra Dobrých, kteří z e-shopu za 13 let vytvořili aktuálně nejznámější obchod zaměřený na ochranu přírody. Zakoupením Zelené domácnosti ČSO směřuje k tomu, aby si stále rostoucí a rozvíjející se organizace udržovala různorodé financování nezávislé na státních dotacích. S počtem více než 7 tisíc členů je ČSO nejsilnější ochranářskou organizací v Česku. Continue reading „ČSO je novým majitelem e-shopu Zelená domácnost“

Kurz vodní ptáci v zimě a zimní hosté

Díky zkušenostem z jarního velkého kurzu určování ptáků jsme se rozhodli nabídnout kurz zaměřený na vodní ptáky v zimě a zimní hosty, se kterými se během jarního kurzu nepotkáme.

Pro koho je kurz určen?

Pro začátečníky až mírně pokročilé, kteří si chtějí procvičit své dovednosti v určování vodních ptáků v zimě a dalších zimních hostů.

Co se naučíte?

Jaké druhy vodních ptáků a zimních hostů u nás můžeme v zimě pravidelně pozorovat a jak je vizuálně odlišit od podobných druhů. Proč u nás tyto druhy tráví zimu a kde jsou nejlepší místa na jejich pozorování?

Na exkurzi si potom procvičíme určování přímo v terénu. Očekáváme pozorovat obrovská hejna zimujících hus a dalších vodních ptáků (hoholi, morčáci, …), orly mořské, zimující druhy potápek, potáplice, ze zimních hostů zedníčka skalního, s trochou štěstí brkoslavy severní, sněhule severní nebo deniště kalousů. Všechna zajímává pozorování v oblasti zadaná do databáze Avif najdete zde.

Co kurz obsahuje?

  • Dvouhodinový teoretický online seminář pod vedením zkušených lektorů.
    • Úterý 16. ledna 19-21:00
  • Víkendovou exkurzi v okolí vodní nádrže Nové Mlýny v malé skupince 20 účastníků s výkladem dvou zkušených lektorů.
    • 19. ledna (18:00 hod) – 21. ledna (15:00 hod)

Jak probíhá doprava, ubytování a stravování na exkurzi?

Dopravu na exkurzi a stravování si zařizuje každý sám, přičemž doprava na místě většinou probíhá po domluvě ve sdílených autech. V sobotu a neděli máme rezervované restaurace na jedno hlavní jídlo, snídaně a večeře si každý zajišťuje sám. Pro hladký průběh programu nabízejí organizátoři možnost ubytování pro všechny zájemce dohromady. Cena za ubytování je 600 Kč za noc.

Jaký je předběžný program exkurze?

  • pátek
    • 18-21:00 seznámení a společné cvičení na určování očekávaných druhů
  • sobota
    • 7-17:00 terénní pozorování v okolí vodní nádrže Nové Mlýny s pauzou na oběd
    • 19-21:00 společné procvičování pozorovaných druhů
  • neděle
    • 7-14:00 terénní pozorování v okolí vodní nádrže Nové Mlýny s pauzou na oběd

Cena

Členové ČSO 2 500 Kč vč. DPH | Nečlenové 3 000 Kč vč. DPH
Cena nezahrnuje ubytování a stravu.

Jak se do kurzu registrovat?

Zájemci se mohou registrovat a zaplatit kurzovné pomocí následujícího odkazu. Kapacita je 20 míst.

Lektoři

Exkurzi povedou zkušení lektoři z ČSO Lukáš Brezniak a Ondřej Ryška.

Často kladené dotazy

Jsem úplný začátečník a nepoznám spolehlivě ani kachnu divokou, můžu se i přesto do kurzu přihlásit?

Rozhodně ano, v kurzu probereme vše od úplných začátků. Důležitý je zájem a snaha se rozvíjet.

Kolik času kurz zabere?

Nad rámec naplánovaných aktivit je žádoucí věnovat 2 hodiny na trénink studijních materiálů.

Musím mít vlastní dalekohled, abych se mohl/a zúčastnit exkurze?

Nemusíte, ale vážní zájemci by si ho měli v budoucnu určitě pořídit. Pro zájemce nabízíme několik dalekohledů k zapůjčení.

Musím mít vlastní auto a řidičák, abych se mohl/a zúčastnit exkurze?

Rozhodně ne, stačí se přidat do auta k nějakému z dalších účastníků nebo se na místo dopravit veřejnou dopravu. V krajním případě by pro vás zajel někdo z lektorů nebo účastníků.