Vědci vyzývají europoslance ke schválení Nature Restoration Law

Přinášíme český překlad výzvy více než 150 vědců, kteří apelují na europoslance a europoslankyně, aby schválili nařízení EU na obnovu přírody Nature Restoration Law. Více o tomto důležitém nařízení si lze přečíst ZDE, kde se rovněž můžete připojit k výzvě veřejnosti směrem k europoslancům. Děkujeme!

Continue reading „Vědci vyzývají europoslance ke schválení Nature Restoration Law“

Je čas na obnovu přírody, žádáme europoslance. Přidáte se?

Rok od zveřejnění návrhu evropského Nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law se schyluje k hlasování v Evropském parlamentu (pravděpodobně 12. července). Jde o prozatím nejdůležitější evropský nástroj v ochraně přírody tohoto století, který má ambice zastavit ubývání druhů a obnovit přírodně cenná území poničená člověkem. Aby se to povedlo, je třeba oslovit politiky a požádat je, aby schválili nařízení v co nejsilnější podobě. Přidáte se? 

Oslovte české europoslance/kyně a ministra životního prostředí. Můžete jim také poslat fotku místa, které byste si přáli obnovit. Jednoduše to můžete udělat ZDE. Děkujeme!

Téma obnovy přírody a Nature Restoration Law bylo pro nás v roce 2022 prioritní a prolínalo se mnohou činností ČSO, od zveřejnění strategie rozvoje ptačích parků, přes zemědělské aktivity, výzkum až po spolupořádání celoevropské konference na téma obnovy přírody. Teď stojíme před nejdůležitějším momentem – finiš před hlasováním v Evropském parlamentu. 

Nařízení EU na obnovu přírody je zásadní pro řešení vzájemně propojených krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a přinese velké výhody pro přírodu, zmírňování dopadu klimatické změny a adaptaci na ni, dlouhodobou potravinovou bezpečnost, lidské zdraví a blahobyt a také pro ekonomiku.

Přírodu už nestačí chránit, je potřeba ji obnovovat. #RestoreNature

Nařízení má jednu základní myšlenku: pokud chceme zastavit dlouhotrvající úbytek druhů, nestačí jen chránit zbytky toho hodnotného, co nám z přírody zůstalo, ale musíme ji aktivně obnovovat. Taková obnova může mít mnoho podob, od odstraňování nepotřebných hrází na řekách přes rušení melioračních systémů až po šetrné hospodaření na polích a v lesích. 

Nature Restoration Law je zřejmě poslední nadějí pro evropskou přírodu a její mizející druhy a přichází za pět minut dvanáct. Je nejvyšší čas na skutečně ambiciózní Nature Restoration Law!

Ptačí park Josefovské louky, který ČSO vytváří u Jaroměře už 15 let za pomoci dárců a podporovatelů. Vytvořili jsme tu velké mokřady pro ptáky, vyhloubili přes dvacet menších tůní pro obojživelníky a dále pracujeme na rozvoji parku a obnově přírody pro lidi i pro ptáky, kterých jsme tu spočítali už bezmála 200 druhů. Ptačí park chceme v každém kraji Česka, zatím máme 4.

Evropská komise představila Nature Restoration Law 22. června 2022 a navrhuje například obnovu ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnovu říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně. 

Teď bude záležet na europoslankyních a europoslancích, v jaké podobě návrh schválí. Každopádně budou mít v rukách budoucnost evropské přírody. Nature Restoration Law patří mezi tři klíčové evropské „zákony“ na ochranu přírody – vedle směrnice o ptácích (1979) a směrnice o stanovištích (1992).

Cestou obnovy přírody jsme se v České společnosti ornitologické vydali už před 15 lety, kdy jsme začali spravovat první ptačí park. Teď máme čtyři a připravujeme další parky, kde budeme vykupovat pozemky a vracet je přírodě. Víme, že když přírodě dáme prostor, navrátí se!

A proto take víme, že nyní jde o hodně. Nature Restoration Law je příležitost, kterou nesmíme promarnit.

Výzva

Je čas na obnovu přírody!

Hnízdíme, prosíme nerušit!

Sýčkové nyní jsou v nejkritičtějším období za celý rok. Doba hnízdění je pro ně extrémně náročná, protože musí zajistit dostatek potravy nejenom pro mláďata, ale i pro sebe. Ne náhodou v tomto období je jeden z vrcholu mortality dospělých ptáků. Právě proto je potřeba zajistit ptákům co největší klid a nerušit je. Continue reading „Hnízdíme, prosíme nerušit!“

Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za poslední století je zabití člověkem, zjistila rozsáhlá analýza

Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data o úhynu u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců a sov v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhy navíc ohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí. Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation. Continue reading „Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za poslední století je zabití člověkem, zjistila rozsáhlá analýza“

lejsci

Pozvánky na exkurze – Beskydy a Horní Vsacko

Zveme na dvě pobočkové exkurze na zajímavé ptačí lokality pořádané v rámci projektu KAM (č. 304021BMX4). Obě se konají v neděli 21. 5. a vedou do ptačích oblastí. V Beskydech se mimo ptáky (očekávat lze i takové vzácnosti, jako jsou lejsci malí, strakapoudi bělohřbetí nebo puštíci bělaví) zaměříme na velké šelmy. Exkurze v ptačí oblasti Horní Vsacko se zaměří na ptáky a na orchideje, celý výklad navíc bude tlumočen do ukrajinského jazyka. Continue reading „Pozvánky na exkurze – Beskydy a Horní Vsacko“

Hlaste informace o uhynulých raccích. Šíří se u nich ptačí chřipka

V posledních týdnech byly na více lokalitách v Česku zjištěny hromadné úhyny racků chechtavých. Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku v SVÚ Praha potvrdila u vyšetřených ptáků vysoce patogenní subtyp viru ptačí chřipky H5N1. Zatímco v minulých měsících i letech tento subtyp napadal u volně žijících ptáků především labutě a v menší míře i další vodní ptáky (kachny, husy, volavky), tento poslední genotyp H5N1 je vysoce infekční pro racky a to především racky chechtavé. Vzhledem k jejich koloniálnímu způsobu života se u nich nákaza velmi rychle šíří. Continue reading „Hlaste informace o uhynulých raccích. Šíří se u nich ptačí chřipka“

Kolik ptáků najdeme v různých typech prostředí?

Na tuto velmi jednoduchou otázku snadno odpoví každý ornitolog. Nejvíce ptáků přeci uvidíme okolo mokřadů, popřípadě uslyšíme v lese, nejméně naopak někde na poli. Když však chceme tuto častou terénní zkušenost doložit nějakou studií založenou na datech, ocitneme se v úzkých. Práce, které by toto ukazovaly, téměř neexistují – pokud se někdo zabývá počty druhů ptáků v různých biotopech, většinou si položí nějakou více či méně specializovanou otázku – např.: jak souvisí diverzita ptáků se strukturou vegetace nebo produktivitou prostředí? Nebo – jak je počet ptačích druhů ovlivňován postupem rostlinných invazí, ekologické sukcese či urbanizace? A na doložení té úplně nejjednodušší a na pohled zjevné pravdy se pak už obvykle nedostane. Proto jsme se rozhodli, že tento chybějící článek v jinak velmi rozvinutém výzkumu ptačí ekologie zaplníme. Continue reading „Kolik ptáků najdeme v různých typech prostředí?“

Mapovací exkurze Jihomoravské pobočky ČSO na Tišnovsko

Za podpory malého členského grantu České společnosti ornitologické se ve dnech 24.–26. března 2023 uskutečnila tradiční exkurze Jihomoravské pobočky ČSO. Cílem exkurze bylo získat údaje o druhovém složení ptáků a u vybraných druhů také o jejich početnosti v širokém okolí Tišnova směrem na Českomoravskou vrchovinu, k hranicím s krajem Vysočina. Při mapování jsme se zaměřili zejména na lesní ptáky, konkrétně teritoria šplhavců, holubů doupňáků a sov. Výsledky mapování budou veřejně přístupné a využitelné například pro orgány ochrany přírody. Continue reading „Mapovací exkurze Jihomoravské pobočky ČSO na Tišnovsko“

Fotoreportáž ze vzpomínkového večera na Jirku Flouska

V úterý 28. března 2023 jsme ve sloupovém sále Sněmovní 7 v Praze uspořádali Vzpomínkový večer na Jirku Flouska – mimořádného člověka, celoživotního ochranáře, všestranného zoologa KRNAP a respektovaného předsedu ČSO, který nás velmi předčasně opustil na podzim loňského roku. Podívejte se na fotografie z tohoto večera.  Continue reading „Fotoreportáž ze vzpomínkového večera na Jirku Flouska“

Na Mutěnických rybnících masivně uhynuli racci chechtaví

Na Mutěnických rybnících o víkendu masivně uhynuli racci chechtaví. Na rybníce Třetí Zbrod ornitologové z Jihomoravské pobočky ČSO v sobotu spočítali přes 100 mrtvých a umírajících racků.

Aktualizace 4. dubna – Laboratorní analýza Státní veterinární správy potvrdila u testovaných ptáků PTAČÍ CHŘIPKU. Omezení chovu drůbeže v této lokalitě veterináři nechystají vzhledem k tomu, že ptačí chřipka byla zjištěna jen u volně žijících ptáků.

Aktulizace 5. dubna – Napříč Českem se bohužel objevily další případy hromadného úhynu racků na ptačí chřipku. Čtěte více informací na webu Státní veterinární správy.

Continue reading „Na Mutěnických rybnících masivně uhynuli racci chechtaví“

Co se děje s populacemi českých ptáků?

Každý, kdo chodí do přírody, si všímá jejích rychlých změn. Amatérští ornitologové se už od začátku osmdesátých let podílejí na Jednotném programu sčítání ptáků (JPSP), který poskytuje unikátní data o změnách stavu našich ptačích populací. Ta byla využita pro řadu studií, které se zabývaly tím, proč některé druhy ubývají a jiné přibývají. Ukázalo se například, že ubývají ptáci zemědělské krajiny, zatímco lesním ptákům se daří relativně dobře a mnohé teplomilné druhy dokonce přibývají. Jenže populační změny našich ptáků se nevyčerpávají jen tím, jestli daný druh ubývá nebo přibývá – populace často vykazují složitější dynamiku, kdy třeba zpočátku rostou a pak začnou klesat, nebo naopak. Jak charakterizovat tyto složitější trajektorie populačních změn a jak je spojit se změnami prostředí nebo vlastnostmi druhů? Continue reading „Co se děje s populacemi českých ptáků?“

Pomozte zjistit, kdo hnízdí ve jmelí a ochmetu

Jmelí je zejména ve východní polovině Česka značně rozšířený poloparazit. Na severovýchodní Moravě místy dochází až k masivnímu napadení stromů, jehož následkem jich mnoho zahyne. Nejvíce jsou napadeny lípy srdčité a ovocné stromy, ale jmelí už parazituje na většině našich dřevin. Šíření napomáhají nejvíce ptáci, kteří konzumují lepkavé bobule. Semena projdou trávicím traktem a s trusem ulpívají na kůře stromů, kde začnou klíčit. Continue reading „Pomozte zjistit, kdo hnízdí ve jmelí a ochmetu“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2023

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.



Patricie, 23 let, východní Čechy

Lásku k přírodě mám už od malička, raději jsem koukala na dokumenty o zvířatech místo na pohádky. Cesta k ní byla ale složitější a špatný výběr střední školy tomu moc nepomohl. Co chci dělat, mi bylo dlouho nejasné, nakonec jsem se dala správným směrem. Začalo to brigádou v soukromé zoo u kopytníků, potom studiem na VOŠ zemědělské, díky které jsem se dostala přes praxi do záchranné stanice a také ve mně odstartovala lásku k ornitologii. Účastnila jsem se Vítání ptačího zpěvu, ukázky kroužkování a informace o ptácích i jejich zpěvu jsem se učila postupně taky. Letos jsem se stala členem Ornitologické akademie a splnil se mi sen. V kalendáři mám už zapsaných několik výletů za ptáky a taky kurzů, kde můžu svoje znalosti zlepšovat. Ve škole mě čeká absolventská práce na téma Monitoring avifauny v mojí vesnici. V budoucnu bych si přála věnovat se více práci na zahradě a přetvářet ji v biodiverzitně bohatší a svoje znalosti šířit, také ráda maluji a tak by se mi líbilo své malby dále využívat k ochraně ptáků a celkově přírody.

Instagram: hpatriciebird

Dorča, 19 let, Beskydy a Olomoucko

Na přírodě mě vždy nejvíce zajímalo, jak je v ní vše propojené. Ráda bych pochopila tento systém do hloubky a jsem si jistá, že ptáci jsou pro tento účel výbornou modelovou skupinou. K ornitologii mě přivedl především skvělý kolektiv Ornitologické akademie a k zájmu o přírodu jako takovou samozřejmě nespočet úžasných přírodopisných dokumentů a jistě i skutečnost, že jsem vyrůstala obklopena krásnou přírodou Moravskoslezských Beskyd. Studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a kromě ornitologie se věnuji také poznávání vodních bezobratlých a hmyzu. Svá pozorování aktivně vkládám do online databází a několikrát jsem se zúčastnila také kroužkování ptáků (včetně akce Acrocephalus). V budoucnu bych se nadále chtěla věnovat studiu biologie, ochraně přírody a popularizaci vědy.

Hynek, 17 let , Liberecko

Jako mnohé další i mě zájem o přírodu provází už od mala. První ryze ornitologickou vzpomínku mám ale asi čtyři roky nazpět, kdy se mi naskytla možnost pozorovat zásnubní tance jeřábů. Poté už věci nabrali poměrně rychlý spád, začal jsem navštěvovat ornitologický kroužek, přišly také první kroužkovací akce, které můj zájem dále prohlubovaly. K nim se v poslední době přidaly i různé mapovací a sčítací projekty. V budoucnu bych určitě rád v těchto aktivitách dál pokračoval, společně s další ochranou přírody a popularizací vědy.

 

Víťa, 15 let, jižní Morava

Divoká zvířata mě zajímají odmalička. Ptákům jsem se začal více věnovat asi v roce 2021, kdy jsem pozoroval hnízdění vlh pestrých v okolí svojí vesnice. Nejvíce mě ale zajímají dravci. V roce 2022 jsem připravil příspěvek o hnízdění kání lesních na Žákovskou ornitologickou konferenci. V letošním roce budu ve sledování kání pokračovat, plánuji se zapojit do monitoringu káně lesní ve skupině pro ochranu a výzkum dravců a sov. Ptáky také fotografuji. Chodím do ornitologického kroužku a účastním se s ním ornitologických víkendovek. Jezdím také na exkurze, které pořádá Jihomoravská pobočka ČSO. V budoucnosti bych se chtěl věnovat výzkumu ptáků, zejména jejich chování, ale hlavně také ochraně přírody.

Patrik, 15 let, Olomoucko

Už od mala mě rodiče vedli k přírodě. K ptákům jsem se dostal i díky dědovi, který se věnuje fotografování a pozorování ptactva. Vše začalo již v roce 2018, v tom roce  jsem zapsal svoje první hlášení na avif. K ornitologii jsem se pořádně dostal až v roce 2021, začal jsem chodit víc do terénu a začal jsem se pravidelně zúčastňovat akcí ČSO. Moji vášeň pak prohloubilo hnízdění výrečka malého (Otus scops) v Olomouci. V budoucnu bych chtěl vystudovat právnický titul a pomáhat v ČSO s právními úkony. Pozorování ptáků bych nechal jako koníček. Taky se snažím fotografovat a natáčet ptáky, které potkám na svých cestách. Fotky a videa dávám na můj Instagram a YouTube.

 

Žofka, 15 let, Praha

Moje rodina je hodně vědecky zaměřená a v tom duchu jsem byla vychována i já, takže mě příroda fascinovala odjakživa. K ptákům jsem se dostala přes přátele ornitology, kteří mi potom i pomáhali s různými projekty, jako s žákovskou konferencí, kde jsem měla příspěvek o teritoriální agresivitě budníčků. V budoucnu bych chtěla jít na Českobudějovickou univerzitu studovat ornitologii, případně obor zoologie. Mám hrozně ráda holuby a chtěla bych se jim věnovat, takže bych ráda směřovala k zaměření na zlepšení vztahů mezi lidmi a holuby a na péči o ně, plus na zlepšení jejich postavení ve městech.

 

Matouš, 15 let, Mladoboleslavsko

O ptáky jsem se začal zajímat již v osmi letech, kdy jsme s kamarádem pozorovali a obdivovali dlaska na krmítku a považovali ho za velikou vzácnost. Postupem času mě ptáci a jejich focení začalo bavit víc a víc. Začal jsem chodit na ornitologický kroužek a hlavně díky své rodině, která mě velmi podporovala, poznával nové lidi a získával více zkušeností. S novými lidmi a více zkušenostmi bylo i více příležitostí se účastnit odchytů ptáků. Odchyty ptáků mě vždy bavily, ale ještě více mě bavilo ptáky pozorovat na velmi malou vzdálenost ve volné přírodě. V současnosti se věnuji projektům jako je zimní sčítání vodních ptáků (IWC) a liniové sčítání druhů (LSD). Také se velmi rád věnuji monitoringu ptáků na konkrétních lokalitách. Do budoucna bych se rád více zaměřil na kroužkování, praktickou ochranu ptáků a jejich biotopů a na monitoring lokalit, nejen co se týká ptáků, ale obecně živočichů, protože mě sice ptáci zajímají nejvíce, ale ostatní příroda mě také velmi baví.

Kuba, 15 let, Písecko

Ptákům se věnuji asi od 6 let. Vše začalo na rybníku Řežabinec, kde se dodnes koná kroužkovací akce Acrocephalus. Právě tady jsem se poprvé seznámil s ornitologií, ale ještě jsem netušil, že to bude můj koníček. Zde jsem se seznámil Jirkou Šebestiánem, ornitologem, který mě nechal přičichnout k terénní práci. Potkal jsem tu i svého současného mentora Jaroslava Závoru, který mě zasvětil do ornitologie a všemu, co k tomu patří.  V projektu “Vrabci v Zoo Hluboká“ jsem potkal dalšího důležitého člověka který mi hodně přinesl do života a otevřel nové obzory ve vyšší ornitologii a tím je Martin Šálek. V současné době jsem terénní pracovník v tomto projektu, kde provádím odečty vrabců s barevnými kroužky a v posledních třech letech pozoruji zcela bílé vrabce. Účastním se různých kroužkovacích akcí, monitoringu vodního ptactva či mapování rehků domácích v obci Skály. V obci Skály mám několik projektů zaměřených na pomoc ptákům ve spolupráci s obcí a veřejností. V budoucnu se pokusím získat kroužkovací licenci, rád bych se věnoval vrabcům domácím a chtěl bych studovat biologii se zaměřením na ptactvo.

Lukáš, 18 let, Třeboňsko

K přírodě mám kladný vztah již od malička, kdy jsem chodil na vycházky do přírody se svým dědou. Postupem času jsem začal jezdit na rybníky Českobudějovicka a objevovat jejich krásy i všímat si nešetrného hospodaření. Vodní ptactvo mě okouzlilo natolik, že se mu věnuji doposud a rozhodně v tom nehodlám přestat. Můj zájem o ornitologii se prohloubil, zejména když jsem se seznámil se zkušenějšími ornitology, kteří mě ve všem hodně posunuli. Možnosti se samozřejmě také hodně otevřely, když mi rodiče koupili stativový dalekohled. V současné době studuji na Gymnáziu Jírovcova v Českých Budějovicích. Ve volném čase věnuji nejvíce času právě ptákům, a to zejména husám, kachnám, rackům a bahňákům. Ať už je to v rámci pravidelného monitoringu, nebo při mé nejoblíbenější činnosti, dlouhodobém sledování barevně značených jedinců. V budoucnu bych se rád podílel na výzkumu, ochraně i kroužkování ptáků. Dále bych chtěl pokračovat ve studiu biologie a občas za ptáky někam vycestoval.

Kristýna, 21 let, Českobudějovicko

O ptáčky jsem se zajímala už jako malá. Vždy jsme totiž společně s mladší sestrou rády pozorovaly a určovaly vše živé. Už od začátku mě přitahovaly hlavně drobné druhy pěvců. S babičkou jsem pozorovala ptáčky na krmítku a můj zájem se prohloubil, když jsem začala sledovat hnízdící rehky domácí a mé vysněné vlaštovky obecné, jejichž pozorování se věnuji již téměř 10 let. Na hnízdění synantropních a zahradních druhů ptáků jsem zaměřila i svou maturitní práci. V současné době studuji biologii na Jihočeské univerzitě. V rámci mé bakalářské práce zaměřené na funkční diverzitu ptačích společenstev mapuji ptáky v Českých Budějovicích a soustředím se hlavně na jejich rozpoznávání podle hlasu, v čemž bych se ráda zlepšila. Občas také vyrazím na kroužkování s členy CKE (Centrum kognitivní etologie). Ve volném čase stále pozoruji vlaštovky a další ptačí sousedy, s rodinou vyvěšujeme budky, nebo občas zajdu s kamarádkou na ornitologickou vycházku. Ptákům bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Ráda bych vyzkoušela více věcí a zůstala u toho, co mě bude naplňovat nejvíce. Určitě bych se ráda věnovala také kroužkování.

Anička, 15 let, Praha

K ptákům jsem se dostala díky tátovi, takže se o ně a přírodu zajímám od doby, co si pamatuji. Jsem členem ČSO a účastním se různých přírodovědných akcí (Festivaly ptactva, Vítání ptačího zpěvu, Ornitologická konference, Biologická olympiáda, Ptačí hodinka, akce v Orlickém Záhoří, …). S tátou jsme se také zapojili do LSD. Přírodě bych se určitě chtěla věnovat i profesně. Zatím ale nevím, jak přesně.

 

 

Filip, 15 let, Šumpersko

Zájem o přírodu jsem měl už jako malý a společně s rodinou jsem v ní trávil hodně času. Účastnil jsem se také různých přírodovědných soutěží. Na Zlatém listu ve Štramberku jsem se poprvé více dostal k ptákům a rozhodl se, že bych se jim chtěl více věnovat. Nejvíc mě zajímají horské druhy ptáků s jejich stanovišti. Momentálně se také zaměřuji na psaní Středoškolské odborné činnosti na téma reintrodukce tetřívka obecného. Ptáky mě baví pozorovat, poslouchat i fotit. Rád bych do budoucna získal kroužkovací licenci a propojil ornitologii se svým zaměstnáním.

 

Káťa, 21 let, Praha a severní Čechy

Příroda mě baví a fascinuje odjakživa. Mým nejoblíbenějším předmětem ve škole byla vždycky biologie. Každoročně jsem se účastnila Biologické a Ekologické olympiády, kam jsme jezdili s partou kamarádů. K ptákům jako takovým jsem se však dostala až později, a to díky přírodovědnému kroužku, se kterým jsme chodili hodně do terénu, učili se o přírodě a v neposlední řadě jezdili na různé biologické soutěže, konkrétně třeba Indiánská stezka nebo Zlatý list. Na národní kolo Zlaťáku jsem se pokaždé moc těšila, protože jsem tam byla mezi svými. Rok co rok se na jednom místě ČR sešla správná parta lidí, všichni se stejným zájmem a na stejné vlně. Právě na Zlatém listu jsem poprvé spatřila kroužkování ptáků. Aktivně se ornitologii věnuji od roku 2019, kdy jsem měla to štěstí a narazila na skvělou ornitologickou bandu, v čele s Jirkou Vaníkem. Joo… a tím začala moje ornito jízda. Společně jsme jezdili každý víkend do terénu pozorovat, poslouchat a kroužkovat ptáky. Mým nejoblíbenějším ptáčkem je malý bandita, brhlík lesní.

Co se týká mého nynějšího studia, tak už na nižším stupni gymnázia jsem věděla, že chci jít dál studovat biologii. Sen se mi splnil a momentálně jsem ve 2. ročníku na Přírodovědecké fakultě UK. Na naší fakultě jsem součástí výzkumné skupiny, která se zabývá evoluční neurobiologií a neuroanatomií obratlovců. Já se věnuji především neurobiologii ptáků. Kvůli škole teď na ptáky nemám tolik času, jak bych chtěla. Ve svém volném čase se snažím chodit kroužkovat nebo jen tak s přáteli pozorovat, kde co lítá, a následně zadávám svá pozorování do Ebirdu. Taky mě moc baví ptáky malovat. Ornitologie pro mě není jen koníček, ale životní styl. V budoucnu bych se chtěla ptákům určitě dál věnovat, ať už po vědecké stránce, třeba právě skrz neurobiologii, nebo jejich popularizaci.

Natalie, 17 let, Praha

Od dětství jsem měla vášeň a zvídavost k přírodě, především ptákům. Narodila jsem se a žila deset let v San Diegu, kde jsem dobře znala biotop Kalifornského chaparralu a pacifického pobřeží. Ve volném času jsem vždycky ráda chodila do terénu sledovat a fotit ptáky. V Česku se mi prohloubil vztah s ornitologií a vším živým. V roce 2022 jsem začala pracovat na práci o vlivu kontaminace těžkými kovy na hematologické znaky u mláďat sýkory koňadry pro Středoškolskou odbornou činnost v rámci PřF UK. Během jednoho ze svých výletů do terénu ke sběru dat jsem získala možnost okroužkovat svého prvního ptáka. Měla jsem možnost sledovat stavění hnízd a růst života z malých skvrnitých vajíček až po téměř dospělá mláďata, která už začala opouštět hnízda. Od té chvíle jsem věděla, že bych se chtěla v budoucnu věnovat ptákům a přírodním vědám, ale přesný směr zatím nevím, protože teď se snažím rozšířit své znalosti a vstřebat nové zkušenosti v přírodovědných oblastech.

Marie, 27 let, Karvinsko

Příroda mě fascinovala od mala, k ptákům jsem se dostala asi díky knihám Ptáci Evropy (Rob Hume) a Výpravy do ptačího světa (Mike Unwin a David Chandler). Ráda se zapojuji do monitorovacích programů ČSO typu atlasového mapování, či LSD. V rámci pobočkové činnosti se účastním např. monitoringu pobočkového ptáka roku. Spolupracuji s místním SVČ a muzeem na pořádání přírodovědných vycházek a workshopů. Ve volném čase se věnuji kroužkování. Na Univerzitě Palackého v Olomouci jsem studovala zoologii, má diplomová práce se zaměřovala na chování ptáků během kladení. Největší životní náplní je pro mě kresba a malba, nejčastěji ptáků, kteří jsou pro mě velkou inspirací, a do budoucna bych se chtěla věnovat právě této činnosti.

IG: https://www.instagram.com/nosuri.art/

Beáta, 14 let, Broumovsko

O ptáky se zajímám už od malička a dostala jsem se k nim díky mojí sestře. Ptákům se zatím profesně nevěnuji a mám je jako koníček, ale do budoucna bych se jim profesně věnovala ráda. Nejvíce bych chtěla kroužkovat a zkoumat ptačí migraci. Moje oblíbené skupiny jsou drozdovití, lejskovití a šplhavci.

 

 

 

Alča, 17 let, Plzeňsko

Od dětství jsem ráda sledovala filmy o přírodě. K samotné ornitologii jsem se dostala až na druhém stupni základní školy na semináři z přírodopisu. Začala jsem zpracovávat vstupní úkol na olympiádu na téma „vodní ptactvo“. Nyní píšu seminární práci na téma ornitologické lokality ČR. Do budoucna chci pokračovat se SOČ. Po gymnáziu bych ráda studovala na přírodovědecké fakultě a věnovala se ekologii ptáků a problematice ptáků v intenzivně zemědělsky využívané krajině.

 

 

Marťa, 18 let, Praha

Odjakživa mě přitahovala příroda. V přírodovědných dokumentech mě vždycky fascinovaly výhledy do krajiny a zajímavosti o fauně a flóře světa. Chtěla bych toho co nejvíc vidět na vlastní oči. Ráda se toulám přírodou s krosnou na zádech a s partou kamarádu po boku. K ornitologii jsem se dostala díky seriálu o pozorování ptáků v časopisu v ABC. To mi otevřelo oči a ukázalo, že pozorovat přírodu se dá i za barákem a nemusí se jezdit na druhý konec světa. Mojí nejoblíbenější skupinou ptáků jsou sovy, které pozoruji v nedalekém lese a píši o nich SOČ. V budoucnu bych se určitě chtěla věnovat studiu biologie. Zajímá mě, jak funguje celý ekosystém a chtěla bych zkoumat přírodu a pomáhat jí.

 

Lucka, 21 let, Brno

Příroda mě zajímala odjakživa, vždycky jsem ráda sledovala dokumenty v televizi i všechno živé okolo sebe. Během studia na gymnáziu jsem se rozhodla, že se chci biologii věnovat i dále, a nakonec jsem se rozhodla pro studium zoologie na Masarykově univerzitě. Vždycky jsem tíhla hlavně k savcům, ale v poslední době se velmi prohloubil i můj zájem o ptáky. Hodně tomu pomohl také semestr, který jsem strávila na Erasmu v Etiopii, tamní ptačí fauna mi opravdu učarovala a rozhodla jsem se, že se ptákům budu trochu víc věnovat i doma. Ráda bych i v budoucnosti zůstala u vědy, ptákům se zatím věnuju pouze ve volném čase, chtěla bych se zapojit do aktivit ČSO nebo dalších ornitologických projektů. Ornitologická akademie je v tomhle skvělá příležitost naučit se spoustu nového a poznat skvělé a zajímavé lidi.

Hanuš, 18 let, Dačicko

Zájem o ptáky jsem měl prakticky od mala, protože nám každoročně na dvorek přilétali a do dneška přilétají rehci. Mé zálibě v ptácích a biologii obecně napomohlo i to, že pocházím z malé vesnice, kde máme přírodu hned za dveřmi. Můj zájem se ještě prohloubil, když jsem poprvé absolvoval biologickou olympiádu. Momentálně pracuji na Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kde dokumentuji druhovou rozmanitost fauny a flóry na znovu se obnovující uzavřené skládce. Zajímavé momenty v krajině se snažím zachytit ve fotografii nebo ve filmu.

 

Nikol, 20 let, Olomoucko

O přírodu, včetně opeřenců, se zajímám již od nepaměti. Proto má cesta vedla na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde momentálně studuji molekulární biologii. V budoucnu se v rámci svého studia plánuji věnovat imunologickým molekulárním procesům, nevyjímaje těch ptačích. Práce v laboratoři mě sice baví, terén však navštěvuji s ještě větší oblibou. Tam ptáky fotím, sčítám a nově se zaobírám vlastní kroužkovatelskou činností a související lopotou. Ráda také cestuji, a proto mě těší, když mám možnost svou zálibu skloubit i s ptáčkařením.

 

Fanda, 15 let, jižní Morava

K ornitologii jsem se dostal asi v 8 letech, když jsem poprvé viděl v lese strakapouda. Ptáky jsem pak příležitostně pozoroval na krmítku a na rodinných výletech. Více jsem se o ně začal zajímat, když mě můj známý vzal na jaře do blízkých Jaroslavic na bahňáky. Od té doby navštěvuji pravidelně nejen Jaroslavické rybníky, ale také např. rybníky na Břeclavsku a Hodonínsku.

Aktuálně studuji na gymnáziu ve Znojmě. Poslední 2 roky ptáky také fotím a pozorování vkládám do databází Avif a eBird. V budoucnu bych chtěl studovat na škole technického zaměření a ptákům se věnoval ve svém volném čase.

Káťa, 22 let, Královéhradecko

O přírodu a zvířátka se zajímám už od malička. Začalo to mým zájmem o paleontologii a přerostlo v nadšení pro všechny možné biologické obory. I přes mé zájmy v ostatních přírodovědných oborech u mě však ornitologie zůstává na prvním místě. Ve volném čase pak nejraději chodím do přírody a pozoruji ptáky.

V současnosti studuji na Přírodovědecké fakultě Univerzity Hradce Králové obor Biologie a ekologie. Tématem mé bakalářské práce je charakteristika a využití hnízdních dutin šplhavců v místních lesích, se zaměřením na strakapouda velkého. Do budoucna bych si chtěla pořídit kroužkovací licenci a začít se věnovat více projektům, které zkoumají ptáky.

Matouš, 15 let, Praha

O přírodu se zajímám už od svého útlého dětství. Vždy mě zajímala celkově všechna zvířata, ale ptáci si mě získali svou pestrostí, barevností a tím, že je můžu najít všude. Svoje zkušenosti a znalosti o přírodě jsem začal nabírat hlavně za covidu, kdy jsme byli několik měsíců na chalupě a já měl tak krásnou přírodu hned za barákem. Poslední roky se velmi zajímám i o plazy a obojživelníky. S kamarády natáčím videa, ve kterých se snažíme ukázat, že jsou to stejně fascinující tvorové jako všichni jiní a není třeba se jich bát.

Výzkum mezi zemědělci potvrzuje, že mají zájem spolupracovat s ornitology na záchraně sýčka

Sýčkům se možná blýská na lepší časy. Výzkum mezi zemědělci ukázal, že mají i nadále zájem spolupracovat s ornitology na záchraně této kriticky ohrožené sovy. Klíčové jsou pro ně osobní konzultace s ornitology a přivítali by zjednodušení komunikace s úřady, kterou teď hodnotí jako přehnaně byrokratickou a mnohdy nesrozumitelnou. Proto většinou rezignují na podávání žádostí o dotace. Výzkum zadala Česká společnost ornitologická (ČSO), aby lépe porozuměla potřebám a motivacím zemědělců, kteří jsou zásadními spojenci v ochraně sýčků. ČSO chce spolupráci prohloubit a naplánovat potřebné kroky v ochraně sýčka, kterého v Česku zbývá jen zhruba sto párů. Hlavním důvodem je velkoplošné intenzivní hospodaření vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Continue reading „Výzkum mezi zemědělci potvrzuje, že mají zájem spolupracovat s ornitology na záchraně sýčka“

Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF Central and Eastern Europe

Vyčlenění alespoň tří procent orné půdy pro přírodu a biodiverzitu mělo být hlavní novou ekologickou podmínkou pro dotace ze Společné zemědělské politiky. Opatření mělo napomoci řešit alarmující úbytek biodiverzity, vyčerpání půdy a potřebu adaptovat krajinu na klimatické změny. Ministerstvo zemědělství však na středeční jednání vlády po netransparentní přípravě a na poslední chvíli předkládá ke schválení nařízení, které zemědělcům umožní povinnost obejít. [1] Ekologické organizace považují kroky ministerstva za neakceptovatelné. Continue reading „Ministr Nekula rezignuje na ekologii v zemědělských dotacích. Na poslední chvíli významně oslabil podporu biodiverzity“

Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků

Když poprvé vyrážíte na ptáky, zajímá vás zejména druhová rozmanitost. Ejhle, špaček! Á, vrabec polní, straka, sýkora modřinka… Hned při druhé vycházce vám ale samotná rozmanitost přestává stačit. Těch špačků je víc než posledně, zato vrabců polních je v naší vsi nějak málo. Začala vás bavit početnost ptáků. A hned vzápětí vyvstane ve většině myslí otázka: „Proč?“ Proč je sýkor hodně a straku potkáváme tu a tam? Dědeček vypravoval, že vrabců byla plná zahrada a dneska si tohoto „obyčejného ptáčka“ dost užívám. Jednoduše, ptačí druhy se liší lokální početností i velikostí celé populace; oboje se navíc významně mění v čase. Continue reading „Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků“

Novým předsedou ČSO je Tomáš Bělka

V pondělí 16. ledna 2023 byl na schůzi výboru ČSO konsensuálně zvolen novým předsedou ČSO Tomáš Bělka, který tak nahradil zesnulého Jiřího Flouska.

Jako devátý člen výboru byl kooptován jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík, který v minulých volbách výboru dostal nejvyšší počet hlasů z nezvolených kandidátů. Continue reading „Novým předsedou ČSO je Tomáš Bělka“

Reportáž z členské exkurze Irsko 2022 – 1. část

Text a foto: Jan Pláteník


Neděle 3. 7. 2022: Dublin One

Tuto exkurzi se v předloňském a ani v loňském roce nepodařilo uskutečnit, neboť Irové v boji s Covidem trvali na 14-denní karanténě pro všechny příchozí. Až letos nám v této dlouho plánované cestě nic nebrání. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Irsko 2022 – 1. část“

Ornitologa na drátě od ledna vysíláme v novém formátu

Oblíbený online pořad Ornitolog na drátě má již 31 dílů. Velmi děkujeme všem příznivcům a divákům! Jsou vás tisíce, a to nás těší a motivuje k přípravě dalších dílů. Od ledna 2023 začínáme pořad vysílat v novém půlhodinovém formátu. Budeme se zaměřovat na detailnější témata poutavou formou krátké přednášky doplněnou o videa, fotografie a další vizuální materiály. V prvním díle nové série se Vojtěch Brlík zaměří na to, co dělají tažní ptáci na zimovišti. Všechny odvysílané díly hledejte ZDE.

Continue reading „Ornitologa na drátě od ledna vysíláme v novém formátu“