Nejlepší ptačí knihou roku je atlas EBBA2, na němž se významně podílela i ČSO

Časopis British Birds a britská ornitologická organizace British Trust for Ornithology (BTO) vyhlašují každoročně vítěze ceny za nejlepší ptačí knihu roku. Vítězem za rok 2021 se stává druhý Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků (European Breeding Bird Atlas 2; EBBA2) autorského týmu ve složení Verena Keller, Sergi Herrando, Petr Voříšek, Martí Rodríguez-Franch, Marina Kipson, Pietro Milanesi, David Martí, Marc Anton, Alena Klvaňová, Mikhail V. Kalyakin, Hans-Günther Bauer a Ruud P. B. Foppen, vydaný nakladatelstvím Lynx Edicions na sklonku roku 2020.

Mezi 120 tisíci spolupracovníky z celé Evropy, kteří svými terénními údaji přispěli k tomuto dílu, bylo i několik set českých ornitologů, kteří se zapojili do mapování ptáků v letech 2013 až 2017. Mezi autory knihy jsou pak i tři pracovníci České společnosti ornitologické, která byla jedním ze tří hlavních center, odkud byl celý projekt EBBA2 koordinován.

 

Všech šest porotců, kteří o ceně rozhodovali, považuje tuto monumentální publikaci za nejvlivnější titul s největším dopadem a všichni jí udělili nejvyšší hodnocení. Vedle vysoké obsahové hodnoty porotci ocenili také způsob zpracování publikace – od čtivých textů až po různé typy map, které podávají údaje jasně a srozumitelně. Vzhledem k rostoucímu počtu ptačích druhů, které v Evropě vykazují změny početnosti i rozšíření, nabízí atlas nejen aktuální přehled současné situace, ale stane se také důležitým nástrojem, k němuž se budeme vracet a s nímž budeme srovnávat stav v nadcházejících desetiletích.

Do soutěže bylo přihlášeno celkem 45 titulů, z nichž porotci vybrali 11 do užšího výběru. Na druhém místě se umístila publikace All the Birds of the World (Všichni ptáci světa), Josep del Hoyo (ed.); Lynx Edicions, 2020. Kniha obsahující doslova všechny ptáky světa patřila k nejzajímavějším titulům v užším výběru a představuje vyvrcholení mnohaleté práce nakladatelství Lynx Edicions a Josepa del Hoya.

Třetí místo obsadila kniha Flight Identification of European Passerines and Other Selected Landbirds (Určování evropských pěvců a dalších vybraných ptáků v letu) od Tomasze Cofty; WILDGuides, 2021. Jakkoliv by se zdálo, že o určování ptáků v terénu již nelze nic nového napsat, přináší tato identifikační příručka zaměřená na pěvce v letu nové pojetí. Přestože jsou ilustrace v knize vynikající, skutečnou hodnotu podle porotců představuje text, v  němž nalezneme rady, jak pozorovat a určovat pěvce v letu, ale také podrobnosti o takových jevech, jako je chování hejn nebo způsob letu. Autorova znalost problematiky z knihy přímo vyzařuje a jen málokterý ornitolog či ptáčkař, včetně těch nejzkušenějších, by se z ní alespoň něco nenaučil.

Stephen Menzie, redaktor časopisu British Birds, řekl: „Toto prestižní ocenění udělujeme již více než čtyřicet let. Každý rok nás těší kvalita titulů, které se dostanou do užšího výběru, i když na druhou stranu je pro porotce stále složitější vybrat jen jediného vítěze! V užším výběru ročníku 2021 se objevilo několik velkých favoritů, ale nakonec byl vybrán jasný vítěz. Blahopřejeme celému týmu EBBA2 za mimořádný přínos ornitologické literatuře.“

Hazel McCambridge, členka poroty zastupující BTO, řekla: „S hodnocením knih pro tuto cenu mám několikaletou zkušenost. Vždycky dostaneme k dispozici široký a rozmanitý výběr knih o ptácích a ani letošní ročník nebyl výjimkou. Každá kniha na seznamu byla důstojným kandidátem, nicméně Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků byl jednoznačným vítězem ročníku. Knihu všichni hodnotitelé zařadili na nejvyšší příčku kvůli dopadu, který již prokázala a který bude mít na výzkum a ochranu přírody.“

Členka autorského týmu EBBA2, Alena Klvaňová z ČSO, k ocenění říká: „Tohoto prestižního ocenění si velmi vážím, zejména proto, že všem 120 000 dobrovolných terénních spolupracovníků i desítkám profesionálů, díky nimž kniha vznikla, přináší pozitivní signál o tom, že jejich práce měla smysl.“ Pro ni však podle jejích slov byla dostatečnou odměnou už sama možnost se na jedinečném díle podílet. „Přála bych si, aby úspěch atlasu povzbudil další znalce ptáků k aktivnímu zapojení do programů občanské vědy zaměřených na sčítání a mapování ptáků,“ říká Klvaňová.

Člen autorského týmu EBBA2, Petr Voříšek z ČSO, dodává: „Cena časopisu British Birds a BTO je v ornitologii pojem. Přispěje-li k tomu, že výsledky atlasu a obecně výsledky vědy, včetně občanské vědy, budou využívány v ochraně přírody, bude to jen dobře.“


 

 

 

Kurz Členové členům 2022

Po kovidové pauze se po čtyřech letech vrací do areálu Mohelenského mlýna na Vysočině kurz pro amatérské ornitology – Členové členům. Kurz proběhne od 27. dubna do 1. května 2022 v pestrém prostředí východní Vysočiny. Oblast je známá především výskytem teplomilné fauny a flory a z ptačí říše se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý či skřivan lesní.

V kurzu se účastníci naučí využívat svých schopností s určováním ptáků v praktickém terénním výzkumu a získají přehled o programech občanské vědy ČSO. Pod odborným vedením si vyzkouší metodiky jednotlivých projektů a dozví se, jak jsou výsledky těchto programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků. Samozřejmostí budou ranní terény se zkušenými průvodci se zaměřením na mapování ptáků metodikou LSD (Liniové sčítání druhů).

Čtyři dny plné výprav za ptačím zpěvem a zajímavých přednášek či večerní procházka za nočními ptáky s předními českými amatérskými a profesionálními ornitology obohatí jistě všechny účastníky kurzu o nové vědomosti a zážitky.

Více informací o kurzu naleznete na: https://www.birdlife.cz/co-delame/akce-pro-verejnost/kurz-clenove-clenum/. Uzávěrka přihlašování je 28. února 2022 (odkaz na přihlášku).

Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni. Účastníci předchozích kurzů Členové členům se nemohou účastnit opakovaně. Cena kurzu činí 4000 Kč včetně nákladů na ubytování.

Na setkání se těší organizátoři kurzu!

Strnad obecný

Biopásy pomáhají ptákům a savcům přečkat zimu

Biologická rozmanitost zemědělské půdy v posledních desetiletích prudce klesá. Přestože byla navržena různá ochranná opatření, u mnohých nebyl dosud vyhodnocen skutečný přínos pro biodiverzitu. Experti z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické dokázali v nové studii přínos jednoho z opatření – krmných biopásů. Výsledky jasně prokázaly, že druhová bohatost i početnost polních ptáků či zajíců byly výrazně vyšší v biopásech než v okolní zemědělské krajině, a proto mohou sloužit jako efektivní prvek pro celou řadu ubývajících druhů. Continue reading „Biopásy pomáhají ptákům a savcům přečkat zimu“

Zimní sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách v sezóně 2020/2021

Zima již je v plném proudu, my se však můžeme ve stručnosti podívat, jak dopadla ta minulá z pohledu Zimního sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách. Při hodnocení zimy 2020/21 je nutné především poděkovat všem dobrovolným spolupracovníkům, kteří se sčítání zúčastnili i za ztížených podmínek. Zvláštní poděkování pak patří K. Slabeyové a Z. Vermouzkovi z České společnosti ornitologické za součinnost v termínech, kdy byl výrazně omezen pohyb po území státu. Bez jejich pomoci by nebylo možné zorganizovat sčítání v plném rozsahu. Continue reading „Zimní sčítání vodních ptáků ve středních a východních Čechách v sezóně 2020/2021“

Vychází seznam ptáků Prahy

V roce 1944 vydal Veleslav Wahl poprvé své průkopnické dílo Pražské ptactvo. Jeho kniha podává ucelený obraz avifauny hlavního města v tehdejší době. V České společnosti ornitologické pracujeme na novém a doplněném vydání Wahlovy knihy v souladu s jeho poslední vůlí (https://www.birdlife.cz/k-vyroci-veleslava-wahla/). Základem pro nové vydání Pražského ptactva je seznam ptáků Prahy (Avifauna Prahy a její změny), který vychází jako samostatná elektronická publikace. Publikace ke stažení ZDE. Continue reading „Vychází seznam ptáků Prahy“

Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence

Mirea Peris, BirdLife | Na to, jak ptáci komunikují, pracují, hrají si, vychovávají mláďata a přemýšlejí, se dnes vědci dívají zcela novým pohledem. Na základě jejich zjištění se ukazuje, že existuje více způsobů, jak vytvořit vysoce inteligentní mysl. Zeptali jsme se Jennifer Ackermanové, autorky knihy Ptačí způsoby, co to znamená pro naše pochopení nejen ptáků, ale i nás samotných. Continue reading „Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence“

Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, ŽIVÁ VODA, z. s., SPP Čmelák a České společnosti ornitologické

Neziskové organizace a vědci vyzývají ministra zemědělství Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu, aby se nová vláda distancovala od návrhu rozdělení 140 miliard zemědělských dotací, který připravila předchozí vláda. Vláda musí návrh přepracovat, pokud chce splnit své sliby a řešit vážné problémy v zemědělské krajině. [1] Continue reading „Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra“

Podzimní exkurze pro absolventy Kurzu určování ptáků

I když letošní Kurz určování ptáků už definitivně skončil, pro většinu z nás účastníků to není uzavřená kapitola. S něčím tak skvělým a jedinečným se totiž neloučí lehce – ať už jde o zážitky nebo o lidi. A tak není divu, že když naši lektoři přišli s nabídkou podzimní kondiční exkurze pro absolventy obou dosavadních ročníků, zájem byl obrovský.

Nakonec se nás onoho prvního říjnového víkendu sešlo třicet šest. Sjeli jsme se do Žehrova u Turnova ze všech koutů republiky. Nestačili jsme se ani rozkoukat, a už nás lektoři vybavili přehrávači a poslali do terénu, abychom chladnou páteční noc náležitě využili. Monitoring sov nebyl sice toho večera na záznamy moc úspěšný, zato byl ale náležitě stmelující. Sobotu jsme celou strávili v přírodní rezervaci Žabakor odchytem do sítí, kroužkováním a pozorováním ptáků po okolí. Kochali jsme se břichatými brávníky na polích a hejnky mlynaříků a každý si přišel na své ‒ někdo pátral po pěvušce, někdo zase nadšeně odečítal kroužky labutím. Mezi zvlášť zajímavá pozorování patřila káně rousná nebo ostralka štíhlá. Se soumrakem program zdaleka nekončil, pokračovali jsme v teple u projektoru, kde pro nás organizátoři měli nachystané nejrůznější ornitologické kvízy a hry. Nutno přiznat, že v poznávacím bingu excelovala především dětská část osazenstva.

V neděli nás čekala terénní zátěžová zkouška – vyrazili jsme pozorovat migrující hejna ptáků přes horské sedlo u Rašovky. O co jasnější bylo počasí, o to větší byla zima. A při několikahodinovém stání na pozorovacím místě od úsvitu do poledne jsme mnozí jen těžko zaměřovali dalekohledy, jak nás zábly ruce. Stálo to ale za všechny vrstvy podvlíkaček – nad hlavou nám táhla početná hejna hus, kormoránů, čížků, pěnkav a holubů hřivnáčů i osamoceně letící lindušky. Štěstí jsme měli také na několik prvních zimních hostů – drozdy cvrčaly a pěnkavy jikavce. Kluci nám ukazovali, jak poznat jednotlivé druhy podle siluety, letu nebo jediného pípnutí.

Domů jsme se rozjížděli jen neradi. Nezbývá poděkovat organizátorům – Ondrovi, Kubovi, Dáše, Janě a Radkovi – za skvělý víkend a veškerou péči. Díky nim jsme se vraceli zase o něco znalejší a utvrzení v tom, že ptáci se dají pozorovat v každé roční době.

Lenka Dvořáková

jaro

Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda

Sčítání čápů má dlouhou tradici. Probíhá dokonce i mezinárodní sčítání, první proběhlo již v roce 1934! V roce 2014, kdy byli čáp černý a čáp bílý vyhlášeni ptákem roku, proběhlo již 7. mezinárodní sčítání (podrobné výsledky a shrnutí vývoje čapí populace před 2014 vyšly v Sylvii [3]). Právě při této příležitosti vznikl web Čapí hnízda a hnízdění čápů jsme začali sledovat v rámci občanské vědy – se zapojením široké veřejnosti. Ohromné množství získaných dat je velice cenné nejen např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro jejich ochranu. K té od roku 2021 přispívá i SOS tlačítko u každého hnízda, které umožňuje dobrovolníkům dát rychlou zprávu o negativním dění na hnízdě. Continue reading „Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda“

slavík modráček středoevropský

„Za mých mladých let, to bylo ptáků!“

Vědci z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity se pokusili o zhodnocení historických změn početnosti ptáků na základě vzpomínek ornitologů starší generace. Výsledky se podařilo publikovat v časopise Ecological Indicators doi: 10.1016/j.ecolind.2021.107909 a stručnou zprávu o tomto výzkumu si můžete přečíst v Ptačím Světě 4/2021. Zde přinášíme podrobnější informace. Continue reading „„Za mých mladých let, to bylo ptáků!““

Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání

První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt. Continue reading „Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání“

Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam

Zápis z členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum, Praha, 10:00 – 17:00)

Za slunečného podzimního počasí se členové ČSO setkali na letošní členské schůzi v krásných prostorách Náprstkova muzea na Betlémském náměstí v Praze 1.  Členskou schůzi zahájil předseda ČSO Jiří Flousek. Následovala vzpomínka na zemřelé členy a pietní minuta ticha. V té souvislosti byl promítnut krátký film (výňatek z filmu Natura paradoxa) jako vzpomínka na dlouholetého ředitele Kroužkovací stanice NM Jiřího Formánka, který zemřel letos ve věku 91 let a byl členem ČSO 75 let. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam“

Dramatický úbytek ptáků Evropské unie

Dnes jsme s kolegy z RSPB a BirdLife International zveřejnili studii, která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během mého života z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, když mě maminka vozila v kočárku, zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků. Continue reading „Dramatický úbytek ptáků Evropské unie“

Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků

Hlavní sdělení:

  • Nová analýza údajů ukazuje, že od roku 1980 zmizelo z Evropské unie 600 milionů hnízdících ptáků.
  • Značná část těchto ztrát je důsledkem masivního úbytku běžných a hojných druhů ptáků.
  • Největší propad početnosti pozorujeme u vrabce domácího, jehož populace se zmenšila o 247 milionů jedinců. Následuje ho konipas luční s úbytkem 97 milionů jedinců, špaček se ztrátou 75 milionů jedinců a skřivan polní, jehož populace se ztenčila o 68 milionů jedinců.

Continue reading „Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2021

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Matěj, 19 let, Ostravsko

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům jsem se dostal díky dokumentu Rajští ptáci. Baví mě hlavně chodit do terénu, moje oblíbená skupina jsou šplhavci, o strakapoudu jižním píšu středoškolskou odbornou činnost. Velmi mě zajímají také tropičtí ptáci a jejich ekologie. V budoucnu bych chtěl za ptáky hodně cestovat a rád bych se podílel na jejich ochraně a výzkumu.

 

 

 

Lukrécia, 20 let, Olomoucko + Praha

Už v kočárku jsem s mamkou pozorovala ptáky za pomocí atlasu, i když to byli třeba jen kosi. Když jsem byla trochu větší, chodila jsem na ornitologické výpravy s přírodovědným oddílem Lid medvědího potoka. Během dospívání mě ale vůbec nenapadlo, že bych se ptákům jednou chtěla věnovat. Prvního ptáka jsem si ze sítě vymotala sama v roce 2018, což spustilo lavinu v mém zájmu o ornitologii. Začala jsem opět s pozorováním ptactva v okolí Olomouce, a nakonec se zúčastnila několika výzkumů, týkajících se migrační ekologie rákosníků obecných a závislosti míry skvrnitosti vajec na kvalitě samic vlaštovek obecných. Momentálně studuji na PřF UK a mám v plánu svůj zájem o ornitologii jen rozvíjet, a to nejen v rámci chystaného článku. Můj nejoblíbenější dinosaurus je Diplodocus.

Lukáš, 17 let, Přerovsko

Příroda mě fascinovala už v útlém dětství. V devíti letech mi ale po návštěvě muzea ORNIS v Přerově zcela učarovali ptáci a od té doby se můj veškerý zájem soustředí právě sem. Na střední škole se tento vztah k ornitologii ještě prohloubil a nyní ptáky především pozoruji, fotím a monitoruji. Zajímám se také o jejich ochranu a ekologii. Díky cestám po republice i do ciziny jsem měl možnost seznámit se s různými biotopy a řadou zajímavých a vzácných druhů. A protože mi ptáci a cestování přirostli k srdci nejvíce, chci v budoucnu biologii vystudovat a stát se „bird guidem“ – mým snem je seznamovat stejně zapálené lidi s tímto úžasným světem plným barev, tvarů a zvuků.

 

Šárka, 18 let, Jizerské hory

Dlouhá léta u mě vedli na první příčce dinosauři. Tak jako šel vývoj s nimi k ptákům, tak šel i vývoj s mým zájmem a pokročila jsem i já. I když nastal tento pokrok nedávno, ptáci mě zajímaly pasivně i před tím, a to díky andulkám, které jsme chovali. O papoušky jsem se díky nim zajímala více a více, až jsem jimi zazdila dinosaury. Zároveň jsem již dlouho členem Českého svazu ochránců přírody Jizerka. Ochrana přírody je tedy jedním z mých dalších hlavních zájmů. Dnes mě zajímá hlavně ekologie, evoluce a etologie ptáků, a to především u papoušků, a tak v budoucnu bych se chtěla zaměřit hlavně na ně. Pokud se vše podaří, chtěla bych jednou pracovat na některém světovém záchranném programu ve volné přírodě či v zoologických zahradách.

Kuba, 20 let, jižní Morava + Praha

O přírodu jsem se zajímal už od mala, postupně ale můj zájem o ptáky převládl nad savci, hmyzem, dinosaury i vším ostatním. Zatím byla mým největším ornitologickým počinem asi má Středoškolská odborná činnost – zjišťoval jsem, jestli a jak ptákům pomáhají nebo škodí lesní průseky kolem elektrického vedení. Výsledky mojí práce se mi také podařilo vydat ve vědeckém článku. A výzkumu ptáků se chci věnovat i dál – teď studuji na Přírodovědecké fakultě UK a připravuji projekt mé bakalářské a pak snad i diplomové práce. Ze všech ptáků mám nejradši šoupálka – hlavně kvůli jeho roztomilému hopsání po kmenech. Naopak moc velký kámoš nejsem se strakami, které mi už párkrát snědly oběd.

Ondra, 24 let, Plzeňsko

Od útlého věku jsem doslova ujížděl na dokumentech Davida Attenborougha. Ze všeho nejvíc mě v nich fascinovala rozmanitost zvířecího chování. Na vysoké škole jsem se odhodlal proniknout do chování právě ptáků, protože jejich chování je jedno z nejzajímavějších. Stal jsem se součástí výzkumného týmu (Facebook), se kterým studuji chování jednoho z nejagresivnějších ptáků ťuhýka obecného. Postupně se snažím poznávat nové a nové druhy opeřených dinosaurů, a i díky akademii se to úspěšně daří. V budoucnu bych se chtěl věnovat opravdovému výzkumu ptačího chování a zjistit, jak tito úžasní tvorové vnímají svět okolo sebe.

 

Adéla, 22 let, Sedlčansko

Zvířata a příroda pro mě byly už od malička nedílnou součástí života a dychtivější zájem o opeřence se projevil ještě v plenkách mojí první chycenou slepicí u nás na dvorku. Nejbližšími se mi stali dravci a pěvci, takže jsem začala před pár lety vyrábět krmítka, pítka a budky. To je zatím asi moje největší aktivita v oblasti ornitologie. V budoucnu bych rozhodně chtěla dosáhnout lepší spolupráce mezi ornitology a soukromými zemědělci, mezi které patří i má rodina a naši předci. Z mého pohledu zemědělce a milovníka ptáků vidím, že dochází k mnoha nedorozumění a nevědomosti a to bych chtěla změnit, protože na komunikaci a spolupráci mezi těmito skupinami podle mě stojí budoucnost nejen ptačí populace.

Ondra, 19 let, Beskydy

K přírodě jsem byl veden již od mala, ale nakonec u mě zvítězila ornitologie. Dostal jsem se k ptákům, přes chov drobných exotů až po pozorování a aktivitu v terénu. V nejbližší možné době, bych si rád udělal kroužkovací licenci a věnoval se kroužkování a podílení se na výzkumu. Jinak se snažím vyrábět budky pro ptáky a rozvěšovat je po okolí. Je zajímavé pozorovat, jak se hnízdění každý rok mění a díky kroužkování vím, že někteří ptáci mi v nich hnízdí již pravidelně. Do budoucna bych se určitě rád ptákům věnoval nadále.

 

Sylvie, 15 let, Krkonoše

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům mě přivedl dědeček. Ráda trávím hodně času v terénu, nejvíce se zajímám o horské druhy pěvců. Jsem členkou Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP, kde spolupracuji na mapovacích projektech. V budoucnu bych chtěla studovat zoologii a věnovat se ochraně přírody. Myslím si, že Akademie je skvělou příležitostí pro mladé lidi poznat vrstevníky, kteří se zajímají o ptáky a velkou příležitostí se přiučit od zkušenějších.

 

 

Honza, 23 let, Úvaly + Praha

Od útlého věku jsem se zajímal o přírodu. Začalo to dinosaury a skončilo to (prozatím) …taky dinosaury, tedy jedinými dodnes přeživšími, tedy ptáky. Ačkoliv mě baví asi od sedmi let, v pubertě jsem se na chvíli od zájmu o ně odvrátil, abych se jim mohl od roku 2015 opět naplno věnovat. To mi vydrželo dodnes, kdy mě zájem o přírodu jako celek zavál až na Přírodovědeckou fakultu UK, na které aktuálně dokončuji magisterské studium. Ve škole se věnuji ekologii městských společenstev ptáků, ve volném čase pak vedu od roku 2017 ornitologický kroužek v Úvalech, ptáky pozoruji, kroužkuji, fotím a píšu o nich blog. Rád jezdím za novými druhy v ČR i do zahraničí. V budoucnu bych se chtěl i dále věnovat popularizaci přírody a samozřejmě hlavně ptákům, a to jak ve volném čase, tak i ve vědě.

Verča, 18 let, Ostravsko

Příroda je mým koníčkem už odmala. Vyrůstala jsem na dokumentech o zvířatech a pravidelně jsem se ze zvědavosti účastnila všech možných soutěží. Mou vášní je zoologie a do budoucna ji určitě plánuji studovat společně s ekologií a evolucí. Miluji výpravy do terénu a bádání. To jsem si mohla vyzkoušet při vypracování mé SOČ v rámci Ostravské univerzity. Tam jsem sice nezkoumala opeřenstvo, nýbrž hmyz, konkrétně brouky. Vzpomínám si, že u toho se nám podařilo najít hnízdo, u kterého jsme strávili celý den a brouky jsme přesunuli na druhou kolej. Tehdy se ve mně opět probudilo nadšení do ornitologie a v dnešních dnech už chodím do terénu převážně za tímto účelem.

Honza, 17 let, Šumpersko

Už jako malé dítě jsem byl fascinován přírodou. Asi jako spousta malých kluků jsem se zajímal o dinosaury, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Později jsem se ale začal zajímat spíše o přírodu současnou. Ptáky mám rád odjakživa, ovšem významným milníkem, díky kterému jsem ptákům nejvíce propadl, byl vstupní úkol do Biologické olympiády, který jsem si vybral a ve kterém jsem pozoroval ptáky vázané na vodní plochy v roce 2019/20. Opeřenci mi přirostli k srdci a já se od té doby vydávám do přírody primárně za účelem pozorovat jejich úžasný život. Určitě bych chtěl, aby mé budoucí povolání bylo spjaté s přírodou. Momentálně studuji na gymnáziu. Na ptácích mě nejvíce fascinuje jejich biodiverzita – každý pták je unikát, každý je něčím výjimečný!

Kuba, 22 let, Mělnicko

K zájmu o přírodu mě vedla rodina už od útlého dětství, už jako úplně malý kluk jsem byl fascinován hlavně podmořským světem, sledoval jsem různé dokumenty a chtěl jsem být mořským biologem. Ale moře je daleko, a tak jsem zjistil, že ani u nás to není nuda, tak jsem se asi kolem 13 let začal naplno věnovat ptákům. Kromě pozorování ptáků pro radost, se rád zapojuji i do různých monitoringů (IWC, LSD), v kterých vidím velký smysl. Můj zájem o přírodu vyvrcholil přihláškou na PřF UK, kde nyní studuji bakalářské studium. Ač jsou ptáci mým velkým koníčkem, studijně se hodlám věnovat druhé skupině létajících obratlovců – netopýrům. Zoologii a přírodovědě bych se chtěl věnovat i v budoucnu, snad budu mít to štěstí…

Gabča, 25 let, Brněnsko

Ptáci mě uchvátili už když jsem byla malá, prvním pozorováním byl brhlík lezoucí hlavou dolů u nás doma na smrku. Blíže jsem se s nimi seznámila ale až na konci střední školy a rozhodla se, že se jim budu věnovat i na vysoké. Ve výzkumu se zabývám hlavně hnízdním parazitismem kukaček a studuji obranné mechanismy jejich hostitelů. Mimo školu se pak zapojuji do mapování pro Jihomoravskou pobočku ČSO a jezdím pomáhat na kroužkovací akce. V Brně jsem spoluvedoucí ornitologického kroužku pro děti a v budoucnu bych se ráda více zapojila do dalších aktivit, které souvisí s ochranou ptáků.

 

Mikuláš, 20 let, Ostravsko

Od mala jsem se zajímal o přírodu a všechno živé. Pro ptáky jsem se nadchnul v 11 a od té doby mě to nepustilo. V 16 jsem měl možnost strávit rok na střední škole v USA, kde jsem poznal úžasnou ptáčkařskou komunitu, trochu jiný přístup k ptáčkaření a spoustu nových druhů.  Na vysoké škole nakonec nestuduji ptáky, ale všeobecné lékařství. Ptáci mi přesto zůstali jako krásný koníček, který mě připravuje o většinu mého volného času. Vždycky rád vyrazím na nějakou zajímavou lokalitu, i když většinu času na ptácích teď trávím kroužkováním.

Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka

Nově vzniklá koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) v koaliční smlouvě uvádí nápad vybrat pro Česko národního ptáka: „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka – českého národního ptáka.“ (str. 43 koaliční smlouvy).

Na četné dotazy médií i veřejnosti uvádíme prohlášení: Continue reading „Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka“

Kniha Ptáci Hradce Králové

titulka knihy Ptáci Hradce KrálovéJiří Porkert a Miloslav Hromádka (edd.): Ptáci Hradce Králové, Nakladatelství Pavel Mevart, rok vydání 2021, 432 stran.


Kniha Ptáci Hradce Králové, která vyšla s přispěním malého grantu ČSO, je prvním souborným zpracováním informací o ptactvu tohoto města. V letech 1985-1989 a opět v letech 2009-2015 zde byl prováděn kolektivní ornitologický výzkum mapování hnízdního rozšíření ptáků. Získaný jedinečný soubor dat umožňuje zdokumentovat vývoj avifauny na území města za poslední zhruba čtvrtstoletí, kdy také samo město prošlo velkou proměnou.

Koupit knihu Ptáci Hradce Králové v benefičním obchodě ČSO.

Continue reading „Kniha Ptáci Hradce Králové“

Zpěv ptáků na jaře je čím dál tišší a méně různorodý, ukazuje nová studie

Zvuky přírody a mezi nimi zejména ptačí zpěv hrají zásadní roli v tom, jak se tvoří a udržuje vztah člověka k přírodě. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications[1] ukazuje, že zvuky jarní přírody se mění: ranní koncerty ptáků v Severní Americe i v Evropě jsou tišší a méně různorodé. Spoluautory studie jsou odborníci z České společnosti ornitologické. Continue reading „Zpěv ptáků na jaře je čím dál tišší a méně různorodý, ukazuje nová studie“

Cesta ke zdravější zemědělské krajině – pozvánka na seminář

Téma ozdravení zemědělské krajiny na území Královéhradeckého a Jihomoravského kraje je na programu dvou seminářů pořádaných ve dnech 1.–4. listopadu 2021 Českou společností ornitologickou (ČSO) a Ekotoxou. Akce proběhnou v rámci pilotního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců, který vznikl společně s německým spolkem pro péči o krajinu Deutscher Verband für Landschaftspflege (DVL). Cílem projektu je po vzoru německých kolegů zahájit plodnou diskuzi o zemědělské krajině a možnostech její ochrany se všemi zúčastněnými stranami. Continue reading „Cesta ke zdravější zemědělské krajině – pozvánka na seminář“

Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021

Zpráva z realizace Malého grantu ČSO:

Rok 2021 byl pro většinu dravců a sov rokem velmi atypickým. Nejinak tomu bylo i v případě hnízdění motáků lužních v okrese Třebíč na Vysočině. A to z důvodu naprostého nedostatku jejich hlavní potravy – hrabošů polních. Oproti předcházejícím dvěma rokům (2019, 2020), kdy byla gradace hrabošů, zahnízdil na Třebíčsku jen zlomek párů. Zatímco v roce 2019 se podařilo na okrese prokázat hnízdění celkem 59 párů a v roce 2020 celkem 54 párů, v roce 2021 to bylo pouhých 9 párů!

Continue reading „Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021“