Srdečně zveme holky a kluky ve věku 10 – 15 let se zájmem o ornitologii na expedici Musílkova cesta.
Na rozdíl od Josefa Musílka, který se na svoji cestu přes Sibiř vydal nedobrovolně s Československými legiemi za první světové války, my se na expedici vydáme dobrovolně. V ideálním čase hnízdního období, kdy ptáci zpívají nejvíce, budeme podnikat dobrodružné výpravy do okolí. Čekají nás nové zážitky, během nichž si budeme vzájemně předávat zkušenosti v pozorování ptáků a pronikat do tajemství ptačích hlasů.
Poznáme, které druhy v dané oblasti žijí, které jsou nejběžnější a které naopak vzácné. Potkáme nové kamarády se stejným zájmem, prohlédneme si ptáky zblízka během kroužkování.
Podmínkou účasti je doprovod alespoň jednoho dospělého, vážný zájem o ptáky a o terénní práci ve skupinkách svých vrstevníků. Pro doprovod bude připraven dobrovolný program.
Cíl expedice:
Během omezeného času poznat, zmapovat a zdokumentovat co nejvíc ptactva v okolí expediční základny Bílá Skála na Jindřichohradecku.
16. – 18. května 2025, příjezd od 17:00, odjezd v neděli odpoledne
Expediční základna:
Ubytování ve čtyřlůžkových chatkách.
Nezbytné vybavení účastníků:
terénní oblečení, obuv do každého počasí i vlhkých luk, vlastní dalekohled, mobil (pořizování dokumentace, nahrávání hlasů), psací potřeby (tužka a zápisník)
Další drobnosti budou účastníkům upřesněny před akcí e-mailem.
Jaké ptáky se nám v okolí podaří objevit letos?
Cena (pro členy ČSO) za pobyt s programem a stravou:
ubytování v chatkách: děti 2 400,- Kč, dospělí 2 700,- Kč
Cena zahrnuje ubytování na 2 noci s plnou penzí (od páteční večeře do nedělního oběda) a hlavně připravený program na celý víkend spojený s poznáváním ptáků a terénní práce.
V ceně za chatky jsou zahrnuty lůžkoviny.
Na akci jsou přednostně přijímáni členové, nečleni až v případě nenaplnění kapacity. Nečlenská cena je na osobu o 500,- Kč vyšší, než výše uvedená cena členská.
Přihlášky a způsob platby:
Zájemce prosíme o vyplnění registračního formulářenejpozději do 31. 3. 2025. Následně Vám bude na základě údajů vyplněných při registraci vygenerována faktura.
Při odhlášení z akce méně než 10 dní před jejím začátkem garantujeme vrácení pouze ½ uhrazené částky.
Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,
není to dlouho, co proběhly zimní vycházky, na které můžete zavzpomínat ve fotoreportáži na webu. Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme! Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu, které letos připadá na víkend 3. – 4. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2025“
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele!
V letošním roce pro vás dobrovolníci připravili 30 vycházek, podrobnosti k jednotlivým akcím najdete v mapě. Prosíme, respektujte žádost organizátorů o případnou registraci na vycházky.
Upozornění! Vycházka „Praha – Modřany“ podél Vltavy oblastí modřanských tůní do Komořan v neděli 2. února 2025 od 09:50 se z důvodu nemoci ruší.
Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
V letošním roce proběhlo 8. mezinárodní sčítání čápů, při kterém se podařilo zkontrolovat 1631 hnízd. Zjistili jsme, že z 849 hnízd letos vylétlo 2520 mláďat. Alespoň v Česku byl tedy letošní rok pro čápy velmi úspěšný, za dobu trvání programu Čapí hnízda v mnoha ohledech dokonce rekordní. Jak na tom jsou čápi ve zbytku Evropy, si budeme muset ale ještě chvilku počkat.
Foto: Elena Valeriánová
Sčítání čápů, které přináší cenná data o stavu naší populace, má dlouhou tradici. První mezinárodní sčítání proběhlo již v roce 1934. Druhé pak v roce 1958 a od roku 1974 se sčítá v pravidelných desetiletých intervalech. Od roku 1984 máme zejména díky úsilí pana Bohumila Rejmana a mnoha jeho spolupracovníků po celé ČR velmi dobré informace o hnízdění čápů. Největší nárůst naší čapí populace byl zatím zaznamenán mezi lety 1958 a 1994, kdy vzrostla o 82 % (ze 469 na 853 hnízd)¹.
Že byla i letošní sezóna pro čápy úspěšná, jsme předběžně informovali již v tiskové zprávě v polovině srpna. Od té doby jsme zkontrolovali a vyhodnotili více než 15 tisíc záznamů. Za přístup k takovémuto množství dat vděčíme programu občanské vědy Čapí hnízda, který vznikl v roce 2014 právě při příležitosti mezinárodního sčítání čápů a na dlouhou tradici jsme tak navázali sčítáním čápů za pomoci široké veřejnosti.
Během sledování čapích hnízd můžeme být svědky i čapího páření. Foto: Pavel Široký
Počet spolupracovníků se od té doby více než zdvojnásobil (viz Graf 1). S jejich narůstajícím počtem roste i počet záznamů v databázi (Graf 2) – během 11 let jsme do databáze vložili více než 97 000 záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Tak jedinečný datový soubor bylo možné získat pouze díky spolupráci s velkým množstvím spolupracovníků.
Všem za spolupráci velice děkujeme.
Graf 1, 2 – Vývoj pozorovacího úsilí od počátku programu Čapí hnízda
Výsledky
Ze všech evidovaných hnízd (včetně hnízdních podložek) se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 %. Jejich počet, i díky mnoha náhradním podložkám, postupně narostl na více než 1600 hnízd / hnízdních podložek.
Navázáním na data Bohumila Rejmana, zpracované Markétou Nyklovou-Ondrovou¹, si můžeme udělat představu, jak se vyvíjela početnost obsazených hnízd v posledních 40 letech (Graf 3). Mějme na paměti, že před a po roce 2014 se data sbírala jiným způsobem, proto jsou i v grafu opticky oddělená. Na pokles počtu po roce 2014 mohl mít vliv přechod na nový způsob sledování, nedostatečné množství sesbíraných dat a možná i nepříznivé počasí v některých letech, nejspíše se nejednalo o reálný pokles početnosti čápů. Od roku 2018 se pak díky zvýšenému pozorovacímu úsilí pravděpodobně daří postupně zjišťovat obsazenost párem i přítomnost vzletných mláďat na větším podílu skutečně obsazených hnízd. Mezi lety 2022 a 2024 jsme zaznamenali 30 % nárůst počtu hnízd obsazených párem a 40 % nárůst počtu hnízd se vzletnými mláďaty. Zároveň však počet zapojených dobrovolníků vzrostl o 30 % a i množství pozorování vzrostlo o 40 % (Graf 1, 2).
Graf 3 – Vývoj počtu obsazených hnízd čápa bílého v Česku od roku 1984 (BR – publikované výsledky[1] na základě dat Bohumila Rejmana, ČH – data z programu Čapí hnízda)V letošním roce jsme zaznamenali 1008 hnízd obsazených čapím párem. Jak se nám daří zjišťovat jejich úspěšnost ukazuje Graf 4 (nejsou v něm zahrnuty známé prázdné, nikdy neobsazené hnízdní podložky). Velkou část hnízd s neznámým výsledkem představují hnízda s jediným negativním záznamem, často hned na počátku sezóny. Je pochopitelné, že po dlouhá léta prázdná podložka zjištěná na počátku sezóny ve stejném stavu nevybízí k dalším kontrolám. Bohužel, v rámci sezóny ji nemůžeme vyhodnotit jako neobsazenou, jelikož není jistota, že nebylo hnízdo dostaveno a ta se tak může dostat do kategorie hnízd s neznámým výsledkem.
Graf 4 – Zjištěná obsazenost hnízd
Klíčové pro stanovení hnízdní úspěšnosti jsou pak kontroly v období od 15. června do 15. července, kdy jsou na hnízdech velká mláďata a dá se již s vysokou pravděpodobností předpokládat, že mláďata hnízdo zdárně opustí.
V Žermanicích na Frýdeckomístecku se čápům v roce 2024 povedlo vyvést 6 mláďat. Foto: Rudolf Szkandera
Poslední dva roky byly pro mláďata velmi příznivé. Počasí s mírným létem a dostatkem potravy, kdy nepříznivé klimatické jevy přicházely pouze lokálně nebo mimo nejkritičtější období, umožnilo čápům vyvést letos více než 2500 mláďat, nejvíce v historii programu Čapích hnízd (Tab 1). Zaznamenali jsme i vzácný případ úspěšného vyvedení šesti mláďat na jednom hnízdě. Počet reálně vyvedených mláďat bude pravděpodobně ještě větší, jelikož u 38 hnízd, kde jsme o mláďatech věděli, se jejich vyvedení nepodařilo prokázat.
Tab. 1 – Celkový a průměrný počet vyvedených mláďat z úspěšně vyvedených hnízd (* z úspěšně vyvedených hnízd, n – počet vyhodnotitelných hnízd)
S vyšším pozorovacím úsilím se postupně daří snižovat podíl hnízd, u nichž neznáme osud mláďat (Graf 5). Velmi dobře je to patrné při porovnání žlutých sloupců v letech 2015–2017 s obdobím 2022–2024. Díky tomu máme přesnější představu, jak to s čapím hnízděním vypadá.
Graf 5 – Osud zjištěných mláďat (kategorie „neznámý výsledek“ v roce 2014 téměř chybí vzhledem k jinému způsobu sběru dat)
Zvýšený podíl neúspěšných hnízd v roce 2020, patrný v grafu 5, zapříčinilo nepříznivé počasí, které v prvních týdnech života může být pro mláďata fatální. V roce 2020 došlo k úhynu mláďat téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji (má ze všech krajů nejvíce hnízd) právě vlivem dlouhotrvajících dešťů.
Klikněte na infografiku pro zvětšení.
Výzva do dalších let
Výzvou do dalších let je zachování pozorovacího úsilí, a důraz na jeho udržení i v období velkých mláďat. Cílené kontroly hnízd s dříve zaznamenanými malými mláďaty prováděné v období mezi 15. červnem a 15. červencem přispívají ke snížení počtu mláďat s neznámým osudem. Opakovanými návštěvami hnízd, která se na mapě ukazují jako nezkontrolovaná nebo neobsazená, snížíme počet hnízd s neznámým výsledkem.
[1] Nyklová-Ondrová M., Pojer F., Lacina D., Vermouzek Z., Kaminiecká B., Čejka J., Chvapil S., Macháček P., Makoň K., Molitor P., Prášek V., Vlašín M., Vlček J., Vrána J., Toman A. & Zaňát J. 2016: Výsledky 7. mezinárodního sčítání čápa bílého (Ciconia ciconia) v České republice v roce 2014 – dlouhodobý vývoj početnosti, umístění hnízd a reprodukční úspěšnosti. Sylvia 52: 17-33.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Na projektu Čapí hnízda dlouhodobě spolupracujeme s distribuční společností EG.D, a.s., členem skupiny E.ON.
blíží se vánoční svátky a s nimi čas klidu a pohody. Pokuste se prosím během nich najít chvilku na naplánování zimních akcí ku příležitosti Světového dne mokřadů, který si připomínají lidé na celém světě. My si ho společně připomeneme 2. února již desátým ročníkem vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujte své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 1. – 2. 2. 2025. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech.
Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2025 přes formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky.
Uvítáme i nové spolupracovníky. Pokud znáte dobře ptáky, chtěli byste se nově pustit do organizace akcí a potřebovali s něčím poradit, neváhejte se na mě obrátit (dobruska@birdlife.cz).
Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.
U rybníků jsme sledovali jejich okolí, zaznamenávali ptáky na hladině a rušivé jevy, měřili průhlednost vody. Foto: Gabriela DobruskáNa některých rybnících se voda v září 2024 naprosto pročistila. Změřit její průhlednost ale nebylo možné kvůli mělké hloubce. Foto: Gabriela Dobruská, Křtiny
V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.
V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.
Graf 1 – Zjištěná kvalita vody na rybnících během roku (n – počet sledovaných rybníků v daném měsíci)
Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.
Graf 2 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet druhůGraf 3 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet jedinců
Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.
Mláďata poláků chocholaček jsme v Praze zaznamenali pouze na Lítožnici a na Milíčovských rybnících (konkrétně na rybníku Homolka). Foto: Zdeněk Tajbl, birds.cz
Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.
Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.
Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Mokřadní lokality jsou místa, která přitahují mnoho druhů ptáků a zvyšují biodiverzitu nejen v zemědělské krajině, ale i v městském prostředí. Zde působí doslova jako ostrůvky biodiverzity. Na rozdíl od jiných mokřadů jsou, s výjimkou retenčních nádrží, v drtivé většině cíleny na rekreaci obyvatel a tedy vystaveny silnému antropogennímu tlaku. Přesto se ptáci snaží místa, která jim nabízejí vše potřebné k životu, osídlit. Čelí pak nejen přirozeným predátorům, ale i rušení během hnízdění. A to nejen lidmi, ale i jejich čtyřnohými mazlíčky. Abychom dali ptákům šanci, je potřeba chovat se v těchto lokalitách, obzvláště v hnízdní době, ohleduplně. Víme ale jak? Proto jsme se k nim vydali s žáky pražských základních škol.
V rámci výukového programu Má adresa: Mokřad jsme zamířili na čtyři pražské mokřadní lokality: na Modřanské a Komořanské tůně, k Milíčovským rybníkům, retenční nádrži Jiviny a k Nepomuckému rybníku ve Stodůlkách. Sledovali jsme, zda zde ptáci najdou vše potřebné k úspěšnému hnízdění a co jim naopak chybí, pozorovali, co by je na jednotlivých lokalitách mohlo rušit a vést třeba i k opuštění snůšky. A samozřejmě pozorovali ptáky – pokud tedy lokalita byla pro ptáky vhodná a bylo co pozorovat. Pokud ne, žáci dali dohromady důvody, proč zde ptáci nejsou.
Na městských rybnících jsou ptáci na lidi zvyklí, děti si je mohou prohlížet zblízka i bez dalekohledu. Milíčovské rybníky, foto archiv ČSO
Jelikož mokřadní lokality bývají i významnou tahovou zastávkou, poskytly nám prostor pro povídání o tahových cestách a významu mokřadů jako migračních zastávek. Žáci si během programu vyzkoušeli, jak těžké až nemožné musí pro ptáky být získat potravu ve vyschlém mokřadu a pochopili, jaké to pro ně může mít následky. Třešničkou na dortu pak byla ukázka kroužkování ptáků, kteří se zdržují v těsné blízkosti mokřadních ploch.
Program absolvovalo téměř 400 žáků z 20 tříd prvního i druhého stupně, proběhl v rámci projektu Za ptáky Prahy podpořeným hlavním městem Prahou.
srdečně vás zveme na speciální vycházky zaměřené na zadávání pozorování do faunistické databáze Avif. Pokud byste pozorování rádi zadávali, ale netroufáte si, nebo zadáváte, ale nejste si ve všem úplně jisti, pak jsou vycházky určené právě vám. Stejně jako všem, kteří by se chtěli zapojit do nějakého programu nebo si prostě jen „osahat“ mobilní aplikaci v praxi.
Vycházky jsou spojené s pozorováním ptáků, vše si ukážeme v praxi. Kromě dalekohledu si proto nezapomeňte telefon či tablet s nainstalovanou mobilní aplikací Avif. Nová mobilní aplikace je k dispozici jak pro Android, tak pro iPhone. Pokud jste si aplikaci stáhli kdysi dávno a nepoužívali, zkontrolujte, zda máte nejnovější verzi. Starší mobilní aplikace Avif Mobile, TRANS + LSD a Liniové sčítání druhů (LSD) jsou již zastaralé a plně je nahradila aplikace Avif.
U většiny vycházek je omezeno množství účastníků, abychom se vám mohli dostatečně věnovat. Pokud je tedy u vycházky tlačítko registrace, nezapomeňte se na ni přihlásit.
Vycházky se konají v rámci projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
srdečně vás zveme na další ročník mezinárodního Festivalu ptactva,který se uskuteční o víkendu5.–6. října 2024.
Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě, aby se stali přímými svědky fascinující ptačí migrace. Během vycházek zaznamenávají data o celkovém počtu pozorovaných druhů a jedinců ptáků, nejčastěji pozorovaných i vzácných druzích apod. Data ještě na konci víkendu jednotlivé země zpracují, vyhodnotí a pošlou evropskému koordinátorovi, kterým je slovenský partner BirdLife International SOS/BirdLife Slovakia.
V letošním ročníku je nahlášeno 48 vycházek, které chystají dobrovolníci po celé republice. Většina z nich se uskuteční přímo o výše zmíněném víkendu.
Připravili jsme zjednodušenou pozvánku, věříme, že pro vás bude přehlednější. Kliknutím na konkrétní vycházku v mapě se zobrazí veškeré informace k ní. Novinkou je i filtrování vycházek – můžete si nechat zobrazit třeba jen akce probíhající o nejbližším víkendu.
Zároveň se letos uskuteční i devět speciálních vycházek v Praze, Ústí nad Labem, Brně, Říčanech a Ivančicích zaměřených na zadávání pozorování do Avifu, které nejsou vázány na termín Festivalu ptactva. Jejich přehled najdete v druhé mapě a bude průběžně doplňován.
POZOR! Vycházka k Nesytu byla z důvodu nemoci zrušena.
Vycházky zaměřené na zadávání pozorování do faunistické databáze Avif:
Přejeme krásné zážitky při pozorování migrujících ptáků a všem organizátorům moc děkujeme!
Vycházky zaměřené na zadávání do faunistické databáze Avif byly podpořeny Ministerstvem životního prostředí v rámci projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě. Nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
blíží se období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním Festivalu ptactva. Hlavní termín Festivalu letos připadá na 5. – 6. října 2024. Uvítáme co nejvíce akcí přímo o tomto víkendu a budeme moc rádi jak za tradiční, tak nové vycházky.
Jelikož jde o celoevropskou akci, po níž vzápětí mezinárodní koordinátor připravuje souhrnnou tiskovou zprávu, potřebujeme mu během nedělního odpoledne poslat informace o proběhlých vycházkách. Prosíme proto, počítejte jako každým rokem s co nejrychlejším odesláním výsledků, ideálně do 15. hodiny nedělního odpoledne (podrobnější informace obdržíte před akcí).
Plánujete-li Festival, prosíme o nahlášení akcí nejpozději do 31. 8. 2024, a to prostřednictvím nového nahlašovacího formuláře. Nezapomeňte, prosím, že jde o tradiční akci České společnosti ornitologické jakožto partnera BirdLife International a ta by proto měla být uváděna vždy jako hlavní organizátor. Spolupráci s dalšími subjekty samozřejmě vítáme a logo ČSO na případnou vlastní pozvánku rádi zašleme.
Premiéru bude mít nová, doufáme, že pro návštěvníky přehlednější, pozvánka na akce. Jejím základem bude již známá mapa se všemi nahlášenými akcemi. Zmizí však dlouhý seznam akcí pod ní, veškeré informace o akci se zobrazí po kliknutí na vybraný bod v mapě a budou zobrazeny ve znění, v jakém je uvedete v přihlašovacím formuláři. Akce budou zveřejněny počátkem září po mém odsouhlasení, že se skutečně jedná o festivalovou vycházku (abychom předešli případným šprýmařům na webu). V případě nejasností při nahlašování akce mě neváhejte kontaktovat.
Noví zájemci o organizaci vycházek se mohou hlásit na dobruska@birdlife.cz. Rádi vám poskytneme informace potřebné ke konání akce. Organizátorům zašleme materiály a pokyny pro organizaci Festivalu.
Pokud se rozhodnete věnovat svůj čas a přiblížit úžasný ptačí svět lidem i s jejich problémy, kterým na svých cestách čelí, předem moc děkujeme!
Jaro plné ptačího zpěvu se blíží ke svému konci. S vrcholící hnízdní sezónou mají ptáci čím dál více práce s krmením mláďat a zpěv začíná pomalu utichat. Pojďme zavzpomínat, jak jsme si ho užívali během vycházek Vítání ptačího zpěvu. Díky ochotě a nadšení dobrovolníků České společnosti ornitologické jsme si mohli vybrat z nabídky 151 různých akcí. Předpokládáme, že tuto nabídku využilo přes 4500 lidí. Moc všem dobrovolníkům, kteří ve svém volném čase přibližují úžasný svět ptáků dětem i dospělým a pomáhají nakouknout pod pokličku jejich ochrany, děkujeme!
I přes zamračenou oblohu většině akcí počasí letos přálo a účast byla velká.
Prvním místem, kde se Vítání konalo již počátkem dubna, byla Dendrologická zahrada v Průhonicích.
Návštěvníky akcí čekal speciál Ptačího světa s letošním ptákem roku a další propagační materiály.
Během vycházek se ptáci určovali nejen podle vzhledu, ale i podle zpěvu.
Hodně akcí je tradičních a na stejném místě se konají již několik let.
Naopak od Domu přírody Moravského krasu vedla vycházka k Punkevním jeskyním letos poprvé.
V Domažlicích se vydali za ptáky do parků a arboreta.
V Mladoticích zahájili akci netradičně myslivci.
VInařická hora nalákala 50 lidí.
Hodně vycházek však směřovalo k vodním plochám.
U vody je nejen příjemně, ale ptáci se zde i dobře pozorují.
Na Vavřineckém rybníce pozorovali rybáky bahenní.
Ve Stráži pod Ralskem viděli, jak byl orel mořský napaden rackem bělohlavým.
Objevily se nepůvodní, ale stále častější husice nilské i s mláďaty.
Potápka roháč je známá svými plovoucími hnízdy.
Nad hlavami kroužil luňák hnědý.
Příbuzný luňák červený má vykrojenější ocas a byl pozorován častěji.
V Pohořelicích měli štěstí na pozorování přeletu orla královského.
Na několika místech se podařilo pozorovat první kachňata.
V Brně účastníky seznámili s ohrožením lokality výstavbou lanovky.
Podepisovala se petice za havrany – proti lanovce.
Kachnička mandarinská z místní malé populace. Největším špekem byl však dospělý samec poštolky rudonohé, který přilétl na Červeném kopci a pózoval na větvi borovice.
Písečný vrch u Bečova nalákal také přes 50 lidí. Odměnou byli např. dudek, hrdlička divoká a strnad luční.
Ruderální stanoviště lákají pěnice hnědokřídlé, bramborníčky, kulíky či bělořity na tahu.
Bramborníček černohlavý s čírem.
V Kosticích si užili svatební tanec vodouše rudonohého.
A pozorování čejky na hnízdišti.
Letící kukačka může připomínat krahujce, ale má špičatá křídla.
Zahlédnout zpívající pěnici slavíkovou bývá jednodušší, než zahlédnout slavíka.
Co to tam zpívá?
Rehek zahradní, příbuzný letošního ptáka roku!
V Lutové si na návštěvníky počkali zimní hosté: hejnko 17 brkoslavů severních.
Kroužkování je jednou z nejatraktivnějších aktivit Vítání.
Pestré biotopy v okolí vod slibují i vyšší počty odchycených druhů.
Kde jinde máte šanci prohlédnout si volně žijící ptáky takto zblízka?
Někteří kroužkovanci měli již kroužky z předchozích let.
Pěnice černohlavá žije skrytě, ale patří mezi naše nejběžnější druhy.
Králíček ohnivý je jeden z našich nejmenších pěvců.
V Pardubicích se podařil odchyt hned tří strakapoudů velkých.
Strnad rákosní má jednoduchý zpěv, který se ale dá snadno naučit.
Pokud se ukázky kroužkování účastníte poprvé, bývá zážitkem i setkání s běžnými druhy.
Ani o ukázku dravců nebyla nouze – krahujec obecný.
Na Zbudovských blatech kouzlili.
A vykouzlili nejen kukačku.
Ale v předvečer akce i kalouse…
… a výrečka!
V Blatné se podařilo okroužkovat slavíka modráčka a zaslechnout chřástala vodního.
V Pardubicích si lidé mohli prohlédnout exponáty – různá ptačí hnízda.
Nejzajímavější bylo asi hnízdo moudivláčka lužního.
Na Bohdanečském rybníce kromě kroužkování potěšili i rybáci černí a hejnko jeřábů popelavých.
Některé akce bývají již tradičně spojeny s vypouštěním vyléčených pacientů zpět do přírody, zde kalous pustovka.
Pozornost jsme věnovali nejen ptákům.
Zaujaly i žáby nebo užovka obojková.
V podvečerních hodinách se konalo několik vycházek za zpěvem slavíků.
Lidé po poznání hlasu bývají překvapeni, že slavík není vzácný pták.
Slavíci zpívají i po západu slunce, kdy většina ostatních ptáků utichne.
Mistra mezi ptáky se dokonce podařilo odchytit.
Nad ohradou koní Převalského v pražských Radlicích jsme napočítali 29 třepetajících se poštolek.
Takové malé safari – obdoba vztahu afrických kopytníků a klubáků?
I přes nepříznivou předpověď se ve Struhách sešlo 17 lidí.
Odměnou bylo pozorování čejek vyhánějících samce motáka lužního.
Ve Studenci pozorovali 8 vlh pestrých i hrdličku divokou.
A krásného samce rehka domácího, letošního ptáka roku, si prohlédli zblízka.
V Turnově napočítali neuvěřitelných 65 druhů!
Podařilo se nalézt dutinu brhlíka se vstupem zmenšeným pomocí bahna.
Chvilku fotografům postál i skorec vodní.
Na Žabakor si ptáky přišel prohlédnout i jejich exotický příbuzný.
Mokřady jsou úžasným místem k procházce, zvláště v době, kdy ještě není moc komárů.
Zpěv sedmihláska je nádherný.
Děti určitě znají pohádku
o ošklivém káčátku. Je to ono? Kdo se z něho vyklube?
V Mníšku pod Brdy proběhlo Vítání tradičně mezi koňskými pastvinami.
Netradiční Vítání připravili dětem v družině v Berouně.
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi, který společně strávíme v ptačí kůži a budeme se dívat na svět ptačíma očima. Tentokrát zaletíme na Karlovarsko, do kempu Relax v Teplé u Mariánských lázní. (Pro koho by to bylo příliš daleko, dá se prý v případě volné kapacity přímo s majitelem domluvit prodloužený víkend.)
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží, jak ptáci žijí a co potřebují k životu. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala akce v minulém roce se můžete podívat ZDE.
Vloni se nám povedlo oživit krajinky. Od té původní, kterou drží naše pomocnice, jsou už k nerozeznání a plné života!
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Místo konání:kemp Relax v Teplé u Mariánských lázní
Termín:
Začátek: v pátek 6. 9. 2024, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu Konec : v neděli 8. 9. 2024 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování v chatičkách s plnou penzí (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Člen ČSO: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 12 let 2 200,- Kč
Ostatní: dospělý 3 100,- Kč, dítě do 12 let 2 700,- Kč
SLEVApro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu. Jelikož se jedná o členskou výhodu, mají členové ČSO v účasti na akci přednost.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny.
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu vylétneme na celodenní výlet se spoustou zajímavých stanovišť. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků.
Na mapě čapích hnízd se objevila první oranžová kolečka, značící první letošní čapí mláďata. Čápi na vajíčkách sedí okolo 33 dnů. Na svatého Řehoře (12. března) jsme zaznamenali již 80 obsazených hnízd. Je tedy možné, že některé páry tehdy již začínaly i snášet a inkubace jejich vajec se v těchto dnech bude blížit ke konci.
Zaznamenat takto malá mláďata není vůbec jednoduché. Pokud nám pohled do hnízda neposkytuje webkamera, můžeme na jejich přítomnost usuzovat pouze z chování – když například zastihneme rodiče přinášejícího potravu, kterou rozděluje pod sebe do hnízda. Jinak si musíme ještě chvilku počkat, než budeme mít šanci zahlédnout první hlavičku. Buďme trpěliví a opravdu si počkejme, než abychom naši netrpělivost řešili prostřednictvím dronů a riskovali vyrušení sedícího rodiče.
Malá mláďata se líhnou postupně, stejně jako jsou postupně snášena vejce. K jejich sledování by nám měly stačit již instalované kamery.
Čáp bílý patří mezi zvláště chráněné druhy a jakékoli rušení v okolí hnízda, kterým létající dron bezesporu je, je porušením zákona. Pomatujme na to, zvláště v následujících dnech, kdy bohužel předpověď počasí není pro malé čápy právě příznivá. V období prvních dní života jsou totiž velmi zranitelní a špatné počasí bývá velmi častou příčinou úmrtí malých mláďat v prachovém šatě. Proto je dobré v následujících dnech hnízda kontrolovat, ale zpovzdálí, a sledovat, jak se čápi na hnízdě chovají. Pokud na hnízdě, kde jsme již pravidelně pozorovali sedícího jedince, uvidíme čápy postávat či dokonce zastihneme hnízdo zcela prázdné, může to ukazovat na ztrátu snůšky či malých mláďat. Doufejme, že takových hnízd bude co nejméně, ale buďme připraveni i na smutná zjištění. Je to přirozený průběh hnízdění – tak to v přírodě prostě chodí a my jenom, na rozdíl od našich předků, toho můžeme být svědky v přímém přenosu. To by nás ale nemělo od sledování průběhu hnízdění odradit, vždyť je to jeho přirozenou součástí.
V tomto týdnu jsme doplnili do Čapích hnízd některé funkce. Objevila se šedá kolečka značící prázdné podložky, stejně jako dříve mění hnízda na mapě v průběhu sezóny barvu, nově ale i tvar. Kromě tradičních kroužků se setkáme i s trojúhelníky, které značí, že hnízdo potřebuje kontrolu. Trojúhelníky se objevují vždy po měsíci od poslední kontroly. Modrý trojúhelník například značí, že na hnízdě byl čáp či dokonce pár, ale už dlouho nebylo hnízdo kontrolováno. Nevíme tedy, zda čápi hnízdí nebo ne a proto je žádoucí hnízdo znovu zkontrolovat. Naším cílem tedy je, aby na mapě bylo co nejméně trojúhelníků. Pouhý pohled na mapu nám ukáže, jaká hnízda v okolí potřebují kontrolu nejvíce.
Dále jsme do detailu hnízda doplnili „kategorii umístění„, kde se v rámci rolovacího menu vybírá umístění hnízda. Tato kategorie nám do budoucna pomůže nejen vyčlenit prázdné, nikdy neobsazené podložky (a vyhodnocovat např. jak dlouho trvá, než je poprvé obsazena), ale i hnízda na sloupech elektrického vedení a sledovat, zda je patrný vzrůstající trend v obsazování tohoto typu hnízdiště. Proto prosíme, až budete zadávat svá pozorování, o vyplnění této kategorie u hnízd, kde zatím vyplněná není. K úpravě detailu hnízda se dostanete přes tlačítko „upravit“ v pravém horním rohu detailu hnízda.
Předem děkujeme za spolupráci a přejeme jen pozitivní zážitky. Kéž je pro mláďata letošní sezóna příznivá!
v letošním roce probíhá opět po 10 letech celostátní sčítání čápů černých. Hlavním cílem je odhadnout aktuální počet hnízdících párů na celém území ČR.
Čáp černý je méně známý příbuzný čápa bílého. Je rozšířen z centrální Evropy po sibiřskou tajgu až po severovýchodní Čínu a Koreu. Je mnohem plašší než jeho bílý příbuzný, žije skrytě v lesích a vzájemné setkání je opravdu vzácné.
Jak to bylo s čápem černým v minulosti?
Na začátku 20. století tento druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Čáp černý opětovně osídlil území České republiky od 40. let minulého století. Předtím hnízdilo několik párů pouze v lužních lesích na jižní Moravě. Znovuosídlení probíhalo ze severovýchodu, koncem 40. let 20. století byla prokázána hnízdění na severní a střední Moravě, v roce 1952 bylo nalezeno první hnízdo v Čechách v Krkonoších a přibližně o 10 let později již hnízdil v Čechách na více místech, především v pohraničních horách a v zachovalých lesních porostech chráněných území. Počet černých čápů rychle narůstal – v roce 1966 byl odhadován na 50 párů, v letech 1973-77 to bylo již 150 párů.
Od prvního sčítání v roce 1994, kdy byl jejich počet odhadnut již na 330 párů, počty utěšeně narůstaly (400 párů v roce 2004 až na 505 párů v roce 2014). Víme to zejména díky Vám, kteří svoje pozorování zapisujete do Avifu.
V posledních letech přicházejí z různých míst a oblastí zprávy o tom, že čápi černí téměř vymizeli a nejsou pozorováni. Možnou příčinou jsou velká sucha a vyschnutí drobnějších potoků a tedy nedostatek potravy pro dospělé čápy i pro mláďata. Z tohoto důvodu je letošní sčítání velmi důležité, abychom zjistili aktuální stav čápů černých a mohli jej porovnat s rokem 2014.
Mapa hnízdního rozšíření čápa černého na základě dat z předchozího celostátního sčítání v roce 2014.
Jak akce probíhá?
Hlavním organizátorem sčítání je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Celou akci podobně jako v minulých letech koordinuje František Pojer z AOPK ČR – frantisek.pojer@nature.cz, 724 166 122, na kterého se můžete obracet s případnými dotazy.
Pro jednotlivé kraje byli dohodnuti koordinátoři, zejména zaměstnanci AOPK ČR, na které se rovněž můžete obracet s konzultacemi v průběhu sezóny a kteří po skončení hnízdní sezóny vyhodnotí početnost čápů pro jednotlivé kraje a CHKO ve třech „atlasových“ kategoriích – jako prokázané, pravděpodobné a možné hnízdění. Součtem pak dospějeme k celkovému odhadu hnízdních párů v ČR.
ČSO i její pobočky proto vyzývají nejen své členy, ale i další zájemce o sledování čápů, k zadávání jakéhokoli pozorování čápa černého do Avifu. Metodika není nijak složitá, důležité je vyplnit počet pozorovaných jedinců a aktivitu. Podrobnosti najdete ve výzvě k zapojení. Jihočeský ornitologický klub dokonce vyhlásil čápa černého pobočkovým ptákem roku.
Jak je to s hledáním hnízd čápů černých?
Čápi černí jsou na rozdíl od jejich blízkých bílých příbuzných velmi plaší. Pohyb v okolí hnízda je ruší a opakované návštěvy mohou vést dokonce k opuštění hnízda. Hlavním úkolem proto není hledání hnízd, ale záznamy opakovaných pozorování v hnízdní době. Ty naznačují přítomnost hnízdního páru a jeho teritorium – tedy pravděpodobné hnízdění, tj. nejdůležitější kategorii. Ani známá hnízda není potřeba navštěvovat, ty zkontrolují zkušení kroužkovatelé ve spolupráci s lesními hospodáři, aby nedocházelo k vyrušování hnízdících ptáků. Případné nové nálezy hnízd zadávejte skrytě a konzultujte s koordinátory, kteří zajistí i přiměřenou ochranu lokality.
Samozřejmě se můžete kdykoliv obrátit i mě jako hlavního koordinátora. Prosím, přijměte tuto výzvu ke spolupráci a pojďte do toho s námi. Občanská věda láká a čáp černý je nádherný a stále trochu tajemný pták.
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2024“
Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,
není to dlouho, co skončily zimní vycházky (na webu najdete fotoreportáž z proběhlých akcí). Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme! Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu.
Letos připadá Vítání ptačího zpěvu na víkend 4. – 5. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu.
Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory přes google formulář nejpozději do 24. března. Přehled vycházek najdete v dubnu na webu ČSO. Organizátorům zašleme materiály a pokyny pro organizaci Vítání.
VPZ 2024, foto Miloslav Anderle
Budeme rádi i za nové akce, zvláště na Vysočině a v Podkrušnohoří. Pokud byste měli zájem rozšířit řady dobrovolníků pořádajících Vítání ptačího zpěvu, neváhejte nás kontaktovat, nejlépe na dobruska@birdlife.cz.
A jak zaslat zpětnou vazbu o proběhlé akci?
Seznam druhů pozorovaných během vycházky zadejte prosím do Avifu s poznámkou k vycházce „VPZ 2024“, informaci o počtech účastníků, zajímavých druzích a dalších detailech pak přes google formulář. Pár fotek do fotoreportáže spolu se sebranými novými kontakty účastníků (bude zaslána prezenční listina) mi prosím zasílejte přímo na e-mail dobruska@birdlife.cz.
Předem děkujeme za vaše nadšení a čas, který věnujete přiblížení ptačího světa veřejnosti a osvětě jejich ochrany!
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 26 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zatažené, ale jinak přívětivé počasí o hlavním termínu a přítomnost mnoha zajímavých severských druhů přitáhla k vodním plochám více než 800 návštěvníků. Zde čekaly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (např. morčáků malých, hoholů, hvízdáků, tisíců hus), ale třeba i potápek roháčů, skorců, ledňáčků nebo konipasů horských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!
Zatažená obloha na většině akcí rozhodně neodradila lidi od výletu do přírody.
Většina vycházek směřuje k řekám nebo jezerům, které v zimě nezamrzají a stávají se tak útočištěm pro vodní ptáky.
Mezi tradičně nejvyhlášenější lokality patří jezero Milada, kde se i letos sešlo přes 70 lidí.
Malí i velcí mohli pozorovat desítky potápek roháčů, někteří viděli i turpany.
Účast na další vyhlášené lokalitě, jezera Most byla neuvěřitelná, odhadnutá na 150 účastníků! A všichni měli štěstí na bernešku tmavou!
V Brandýse nad Labem počasí slibovalo příjemnou vycházku podél řeky.
I v místech, kde není vodních ptáků moc, je co pozorovat – třeba všude přítomné červenky.
Nebo dokonale upletené, shora kryté hnízdo straky.
V Roztokách u Křivoklátu měla vycházka svoji premiéru a hned se sešlo téměř 40 lidí. Kromě různých ptáků viděli i mnoho pobytových stop bobrů.
Naopak v pražské Troji byla vycházka komorní.
Krásně se nám předvedl ledňáček,
pozorovali jsme tokající hoholy.
Pozorovali jsme dění v hnízdní kolonii volavek v pražské ZOO.
A perličkou, podobně jako v Chebu, byl kormorán malý sedící mezi kachnami.
Potěšit se pozorováním ptáků před prací přišla i skupinka lidí do centra Prahy.
V plavebním kanále se předvedl samec kopřivky a po chvilce se objevil i hvízdák.
Racci se dali nejen prohlédnout, ale odečetli jsme i jejich kroužky. Odkud byli najdete pod fotogalerií.
Vycházka na Rašínově nábřeží v Praze měla největší podíl dětských účastníků, které potěšila potápka malá.
Modřanská vycházka nás, po již tradičním pozorování lžičáka, zavedla do pražské divočiny.
Na Lítožnici proběhla i ukázka kroužkování, která u zimních vycházek nebývá běžná.
Zblízka potěší i běžné druhy, natož nenápadný strnad rákosní.
Od Dehtáře vedla vycházka do ptačího parku Zbudovská blata.
Mezi více než dvěma tisíci hus běločelých se podařilo odhalit jednu husu malou.
Na atrapu výra krásně zareagovala káně.
Poštolky se podařilo chytit hned dvě – samce a samici.
Koně přispívájí spásáním k vytvoření ideálních podmínek pro ptáky. Foto: Lucie Vacková
Stejně jako na mnoha jiných vycházkách bylo nutné překonat podmáčený terén.
Odpolední načasování umožnilo pozorovat hejna více jak 60 strak přiletujících na nocoviště i nocující kormorány velké.
Nakonec se ukázali i jeřábi popelaví.
Ve Stéblové se navzdory silnému větru společnými silami podařilo odhalit 32 druhů ptáků.
I přes ledovou krustu nebyla o vodní ptáky nouze.
Mezi největší zážitky ve Stéblové patřilo pozorování morčáků malých.
Silným zážitkem bylo pozorování racka bělohlavého dorážejícího na orla mořského.
Na Kroměřížsku směřovali podél Moravy k Záhlinickým rybníkům.
Někde cestu zpestřilo překonávání překážek, které vždy ocení hlavně děti.
Místy vykouklo sluníčko a hlavně létali ptáci…
Hejno poláků chocholaček.
Přeletovala rovněž hejna husí.
V pískovně a mokřadech ve Svatobořicích měli štěstí na dravce – motáka pilicha, orla mořského a káni rousnou.
Nutrie už jsou snad všudypřítomné.
Ale tak obrovské hejno husí se úplně kdekoli pozorovat nedá.
Některé vycházky končily v teple, jako ta kolem Vavřineckého rybníka. Čas na sdílení zážitků, prohlídku propagačních materiálů a plánování dalších výletů za ptáky. Užijte si je!
V centru Prahy se během vycházky podařilo odečíst několik odečítacích kroužků racků. Po jejich nahlášení na Kroužkovací stanici Národního muzea jsme se dozvěděli, že kroužkovaní ptáci byli:
Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 u Záhřebu v roce 2016, 6. 12. 2016 odečten v Praze na Klárově, od té doby každoročně zimuje (pravidelně odečítán) v Praze na Vltavě Racek chechtavý – kroužkován 14. 2. 2017 u Antwerp v Belgii, u nás odečten poprvé Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 v centru Prahy, od roku 2021 pravidelně odečítán v centru Prahy Racek bouřní – kroužkován 23. 7. 2023 jako mládě v Polsku (Wyszogród, Mazowieckie)
Pražské vycházky byly podpořeny hlavním městem Prahou v rámci projektu Za ptáky Prahy.
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
V letošním roce pro vás dobrovolníci připravili 26 vycházek. Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
Průběh letošní hnízdní sezóny přinesl několik zajímavých a neobvyklých okamžiků. Byli jsme svědky přímého přenosu prvního známého hnízdění stejnopohlavního páru dvou samic, kterým se ze společně nakladených 8 vajec vylíhla 3 mláďata, nakonec však úspěšně vyvedly pouze jedno z nich. Podařilo se zdokumentovat výjimečné mezidruhové páření samce čápa černého se samicí čápa bílého. K zahnízdění, na rozdíl od sousedního Německa, kde smíšený pár úspěšně vyvedl 2 mladé, však nedošlo.
Graf 1 – Počet vzletných mláďat čápa bílého zaznamenaných v rámci programu občanské vědy Čapí hnízda a jejich průměrný počet na hnízdo (n = počet vyhodnotitelných hnízd). *z úspěšně vyvedených hnízd
Hlavně jsme však byli svědky velmi úspěšné hnízdní sezóny, zaznamenali jsme nejvyšší počet hnízd s mláďaty v historii programu Čapí hnízda. Ze 715 hnízd letos vylétlo neuvěřitelných 2109 mláďat (viz Tab. 1). Tolik úspěšně vyvedených hnízd se v historii programu Čapí hnízda dosud nepodařilo zaznamenat.
Pozitivní je i skutečnost, že jsme se v počtu vyhodnotitelných hnízd, tedy hnízd, u kterých víme, zda byla obsazená či nikoli, přiblížili roku 2014. V roce 2014 probíhal sběr dat jiným způsobem, data byla získávána od oblastních koordinátorů a byla tedy komplexnější než v roce následujícím. Pohled na tabulku či graf 1 budí dojem, že v roce 2015 došlo k poklesu počtu hnízd se vzletnými mláďaty. Tento pokles však není reálný, neboť počet vyhodnotitelných hnízd (n) byl v roce 2015 výrazně nižší.
Reálný počet úspěšně vyvedených hnízd a tedy i mláďat bude pravděpodobně ještě vyšší, protože u 43 hnízd s malými mláďaty se nepodařilo udělat kontrolu ke konci sezóny a nevíme, zda z nich byla mláďata úspěšně vyvedena. Vloni takových hnízd bylo 50, těší nás, že se jejich množství podařilo letos snížit (viz Graf 2 a 3). Dokonce se jejich podíl snižuje kontinuálně několik posledních let (zmenšuje se žluté pole „neznámý výsledek“ v grafu). Ztrátu vajec jsme zaznamenali v 11 případech, úhyn všech mláďat na 19 hnízdech. To je v součtu srovnatelné s loňských, rovněž úspěšných rokem.
Graf 2,3 – Vývoj počtu hnízd s mláďaty, u nichž se podařil o zjistit úspěšné či neúspěšné vvvedení.
Moc děkujeme všem spolupracovníkům, kteří letos svým pozorováním na web Čapích hnízd přispívali. Jen díky obrovskému úsilí a zapojení velkého počtu lidí (1 021 dobrovolníků) se i letos podařilo zkontrolovat 1566 (96 %) všech hnízd a hnízdních podložek zaznamenaných na mapě (o 110 více než vloni), na 1011 jsme alespoň 1x zaznamenali přítomnost čápů.
Graf 4 – Počet jednotlivých kontrol čapích hnízd během hnízdních sezón jednotlivých let
Graf 5 – Počet zapojených dobrovolníků do programu Čapí hnízda v jednotlivých letech
Ještě jednou moc děkujeme za vaše úsilí a těšíme se na spolupráci i v příští hnízdní sezóně,
blíží se zima a s ní čas na plánování zimních akcí. Již podeváté oslavíme Světový den mokřadů, který si lidé na celém světě připomínají 2. února. My si ho společně připomeneme prostřednictvím vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujete své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 3. – 4. 2. 2024. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech. Continue reading „Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů“
Máme za sebou další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. Nejen o víkendu 7. – 8. října, ale i během víkendů sousedních, připravili organizátoři 46 vycházek, kterých se i přes nepříznivé počasí u některých akcí zúčastnilo více než 1 300 lidí. Na některých místech proběhl první ročník, jinde je již tradice opravdu mnohaletá. Nejpočetnějšími druhy letošního Festivalu byl špaček obecný (pozorováno přes 2 700 jedinců), následován holubem hřivnáčem (1 900) a kachnou divokou (1 500). Nechyběla ale ani vzácná pozorování, jako poštolka rudonohá, orlovec říční, potápka černokrká, kulík bledý, polák malý, slučka malá a další.
Bližší informace najdete ve fotoreportáži:
Přes 50 lidí jako na Josefovských loukách se letos sešlo na 9 akcích.
Největší zájem nejen u dětí je tradičně o kroužkování.
Je to jedinečná příležitost si ptáky nejen zblízka prohlédnout, ale i vyfotit.
Technologie jsou dnes dostupné. Zachytí foťák i jaký druh to byl?
Festival je ale hlavně o pozorování ptáků během migrace pod vedením zkušených ornitologů.
V Jihlavě pozorovali hejna holubů hřivnáčů, pěnkav a kvíčal.
V Roudnici nad Labem a mnoha dalších místech slípku zelenonohou.
V Mělníce měli štěstí na luňáka červeného, kterého je v posledních letech možné spatřit stále častěji.
Tito dravci jsou u nás na vzestupu a během Festivalu byli pozorováni i např. v Roudnici nad Labem, Plzni, Tišnově či na Mnišských loukách.
Ani ve Studénce nebyla o vzácná pozorování nouze.
Kromě potápky černokrké a orlovce říčního objevili bekasinu otavní.
Na volné hladině pak hned 6 olímcovaných husí.
Premiéru měl Festival na pražské Lítožnici. Upuštěný rybník přinesl pozorování kulíka písečného, jespáka obecného a slučky malé.
I na Zbudovských blatech proběhl Festival poprvé.
Mohli jsme si prohlédnout 15 druhů odchycených ptáků.
Mezi nimi např. pěvušku modrou.
Příjemně překvapil i strnad rákosní.
Zastavení na okraji Zbudovských blat přineslo pozorování 8 kolih velkých, cílového druhu pro nový ptačí park.
Na Vavřineckém rybníce byla kromě odchycených ptáků k vidění největší hejna hřivnáčů a pěnkav letošního Festivalu, v obou případech více než 500 jedinců.
I na Mnišských loukách se sešlo přes 50 lidí a nechyběla ukázka kroužkování.
Chytil se nenápadný lesní obyvatel – šoupálek.
V Plzni se lidé sešli u upuštěného Boleveckého rybníka.
Na jeho hladině vodily labutě svůj dorost.
Zvládnout tak velký počet lidí při kroužkování, aby si všichni ptáky užili, není úplně jednoduché.
Koně na Josefovských loukách byli příjemným zpestřením. V jejich společnosti již několikátým rokem hnízdí čejky.
Vyplašili jsme odpočívající volavky popelavé.
Cesta džunglí na Josefovských loukách.
V džungli se ukázal i nevítaný obyvatel – bílá forma nepůvodního norka amerického.
Jaké překvapení ukrýval další pytlík? Brhlíka.
V Blatné se předvedl jeden z našich nejmenších ptáků – střízlík.
V Dobrém se podařilo chytit párek ledňáčků. Naskytla se tak příležitost porovnat samce a samici.
I když je ledňáček klenot, nenápadný skorec vodní je na akcích mnohem vzácnějším úlovkem.
Při porovnání dvou mlynaříků vidíme, že u nich existuje jistá variabilita ve zbarvení hlavy.
Vždy potěší možnost prohlédnout si zblízka i běžné návštěvníky krmítek, jako tuto sýkoru koňadru.
Kdo by neznal modřinku? Ale kde ji uvidíme takto zblízka?
Sýkora uhelníček tak často jako její příbuzné na naše krmítka nechodí.
„Obyčejný“ vrabec polní udělal radost nejen návštěvníkům. Kupodivu se totiž tak snadno nechytá.
Setkání s králíčkem ohnivým zdaleka moc běžné není.
Šplhavci, jako žluna zelená, opoutají svojí velikostí i barevností.
A samozřejmě hlasem jako tento strakapoud velký.
V Kytíně se za brzkého rána podařilo k velkému nadšení účastníků ulovit dvojici puštíků.
Stejně tak v Dubči vykouklo z pytlíku opravdu velké překvapení – kalous ušatý.
V Plzni končila akce návštěvou záchranné stanice.
V Dobrém zase ohýnkem.
S opravdovými ptáčky se mazlit nejde, s těmi dřevěnými a plyšovými ano. A stejně jako ti živí zůstanou vzpomínkou na Festival.
Podobně jako materiály, které si návštěvníci jednotlivých akcí odnesli domů.
Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!
O druhém zářijovém víkendu (8. – 10. 9.) proběhl u Hořic v Podkrkonoší další ročník víkendu pro rodiny s dětmi, tentokrát s podtitulem Krajina je mým domovem. 31 dětí v doprovodu svých rodičů, prarodičů či dalších příbuzných pátralo, co jednotliví ptáci potřebují k životu, jak se přizpůsobují svému prostředí a snažily se jednotlivým vybraným druhům najít vhodné prostředí.
Průběh víkendu přinášíme v krátké fotoreportáži:
(Autoři fotografií: Štěpánka a Martin Bacílkovi, Jitka Nováková a Gabriela Dobruská)
Seznámili jsme se hned zvečera – při sestavování potravních řetězců.
Ranních ptáčat, která přišla ještě před snídaní na ukázku kroužkování, bylo opravdu hodně.
Po snídani a stažení sítí nás čekal celodenní výlet.
Každý dostal obrázek krajiny s velkými lány. Podaří se ji během víkendu změnit na pestrou krajinu plnou ptáků?
Cesta nás zavedla do lesa. Hledali jsme suché a mokré dřevo a zkoušeli, jak které zní.
Tady se datlům zalíbilo! Jen pro dutinu tenhle strom už nebude…
Ve smrkovém lese byla první vhodná zastávka na hru Kůrovci a strakapoudi.
Jakmile kůrovci napadli les, začalo se to jimi jen hemžit, zároveň se ale množili i strakapoudi, kterých se krásně zhostili dospělí účastníci.
Některá stanoviště byla více odpočinková, ale každé přineslo další ptačí druh nebo krajinný prvek do obrázku.
V poledne jsme našli zasloužený stín na hrázi rybníka.
Děti se pustily do lovení vodních breberek.
Na břehu pak určovaly ulovené splešťule, jepice, okružáky a další droboť.
Přišel i čas na zasloužený odpočinek a oběd.
Děti v roli potápek splétaly plovoucí hnízda z vodních rostlin.
Udrží se hnízdo na hladině i s „vajíčky“ zakrytými rostlinami?
Po návratu do tábora na nás už čekal Kamil a následovaly další ukázky kroužkování, mezi nimi jsme se mohli svlažit v bazénu.
I když se balabán snažil, sovy jsme se ani letos nedočkali…
V neděli dopoledne pokračovaly aktivity v táboře.
Každý se snažil získat poslední obrázky do své krajiny.
Víkend utekl jako voda a je tu loučení.
Proměnit krajinky se nám ale povedlo. Od té původní, kterou drží naše pomocnice, jsou už k nerozeznání a plné života!
O víkendu 7. -. 8. 10. 2023 se uskuteční další ročník mezinárodního Festivalu ptactva, na který vás srdečně zveme. Za pozorováním ptáků se o tomto víkendu vydají lidé nejen v České republice, ale i v dalších zemích po celé Evropě, aby se stali přímými svědky fascinující ptačí migrace. Během vycházek zaznamenávají data o celkovém počtu pozorovaných druhů a jedinců ptáků, nejčastěji pozorovaných druzích, vzácných druzích apod. Data ještě na konci víkendu jednotlivé země zpracují, vyhodnotí a pošlou evropskému koordinátorovi, kterým je slovenský partner BirdLife International SOS/BirdLife Slovakia. Výsledky letošního Festivalu budou opět k dispozici na našem webu. Continue reading „Pozvánka na podzimní Festival ptactva 2023“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.