V letošním roce proběhlo 8. mezinárodní sčítání čápů, při kterém se podařilo zkontrolovat 1631 hnízd. Zjistili jsme, že z 849 hnízd letos vylétlo 2520 mláďat. Alespoň v Česku byl tedy letošní rok pro čápy velmi úspěšný, za dobu trvání programu Čapí hnízda v mnoha ohledech dokonce rekordní. Jak na tom jsou čápi ve zbytku Evropy, si budeme muset ale ještě chvilku počkat.
Sčítání čápů, které přináší cenná data o stavu naší populace, má dlouhou tradici. První mezinárodní sčítání proběhlo již v roce 1934. Druhé pak v roce 1958 a od roku 1974 se sčítá v pravidelných desetiletých intervalech. Od roku 1984 máme zejména díky úsilí pana Bohumila Rejmana a mnoha jeho spolupracovníků po celé ČR velmi dobré informace o hnízdění čápů. Největší nárůst naší čapí populace byl zatím zaznamenán mezi lety 1958 a 1994, kdy vzrostla o 82 % (ze 469 na 853 hnízd)¹.
Že byla i letošní sezóna pro čápy úspěšná, jsme předběžně informovali již v tiskové zprávě v polovině srpna. Od té doby jsme zkontrolovali a vyhodnotili více než 15 tisíc záznamů. Za přístup k takovémuto množství dat vděčíme programu občanské vědy Čapí hnízda, který vznikl v roce 2014 právě při příležitosti mezinárodního sčítání čápů a na dlouhou tradici jsme tak navázali sčítáním čápů za pomoci široké veřejnosti.
Počet spolupracovníků se od té doby více než zdvojnásobil (viz Graf 1). S jejich narůstajícím počtem roste i počet záznamů v databázi (Graf 2) – během 11 let jsme do databáze vložili více než 97 000 záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Tak jedinečný datový soubor bylo možné získat pouze díky spolupráci s velkým množstvím spolupracovníků.
Všem za spolupráci velice děkujeme.
Výsledky
Ze všech evidovaných hnízd (včetně hnízdních podložek) se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 %. Jejich počet, i díky mnoha náhradním podložkám, postupně narostl na více než 1600 hnízd / hnízdních podložek.
Navázáním na data Bohumila Rejmana, zpracované Markétou Nyklovou-Ondrovou¹, si můžeme udělat představu, jak se vyvíjela početnost obsazených hnízd v posledních 40 letech (Graf 3). Mějme na paměti, že před a po roce 2014 se data sbírala jiným způsobem, proto jsou i v grafu opticky oddělená. Na pokles počtu po roce 2014 mohl mít vliv přechod na nový způsob sledování, nedostatečné množství sesbíraných dat a možná i nepříznivé počasí v některých letech, nejspíše se nejednalo o reálný pokles početnosti čápů. Od roku 2018 se pak díky zvýšenému pozorovacímu úsilí pravděpodobně daří postupně zjišťovat obsazenost párem i přítomnost vzletných mláďat na větším podílu skutečně obsazených hnízd. Mezi lety 2022 a 2024 jsme zaznamenali 30 % nárůst počtu hnízd obsazených párem a 40 % nárůst počtu hnízd se vzletnými mláďaty. Zároveň však počet zapojených dobrovolníků vzrostl o 30 % a i množství pozorování vzrostlo o 40 % (Graf 1, 2).
V letošním roce jsme zaznamenali 1008 hnízd obsazených čapím párem. Jak se nám daří zjišťovat jejich úspěšnost ukazuje Graf 4 (nejsou v něm zahrnuty známé prázdné, nikdy neobsazené hnízdní podložky). Velkou část hnízd s neznámým výsledkem představují hnízda s jediným negativním záznamem, často hned na počátku sezóny. Je pochopitelné, že po dlouhá léta prázdná podložka zjištěná na počátku sezóny ve stejném stavu nevybízí k dalším kontrolám. Bohužel, v rámci sezóny ji nemůžeme vyhodnotit jako neobsazenou, jelikož není jistota, že nebylo hnízdo dostaveno a ta se tak může dostat do kategorie hnízd s neznámým výsledkem.
Klíčové pro stanovení hnízdní úspěšnosti jsou pak kontroly v období od 15. června do 15. července, kdy jsou na hnízdech velká mláďata a dá se již s vysokou pravděpodobností předpokládat, že mláďata hnízdo zdárně opustí.
Poslední dva roky byly pro mláďata velmi příznivé. Počasí s mírným létem a dostatkem potravy, kdy nepříznivé klimatické jevy přicházely pouze lokálně nebo mimo nejkritičtější období, umožnilo čápům vyvést letos více než 2500 mláďat, nejvíce v historii programu Čapích hnízd (Tab 1). Zaznamenali jsme i vzácný případ úspěšného vyvedení šesti mláďat na jednom hnízdě. Počet reálně vyvedených mláďat bude pravděpodobně ještě větší, jelikož u 38 hnízd, kde jsme o mláďatech věděli, se jejich vyvedení nepodařilo prokázat.
S vyšším pozorovacím úsilím se postupně daří snižovat podíl hnízd, u nichž neznáme osud mláďat (Graf 5). Velmi dobře je to patrné při porovnání žlutých sloupců v letech 2015–2017 s obdobím 2022–2024. Díky tomu máme přesnější představu, jak to s čapím hnízděním vypadá.
Zvýšený podíl neúspěšných hnízd v roce 2020, patrný v grafu 5, zapříčinilo nepříznivé počasí, které v prvních týdnech života může být pro mláďata fatální. V roce 2020 došlo k úhynu mláďat téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji (má ze všech krajů nejvíce hnízd) právě vlivem dlouhotrvajících dešťů.
Výzva do dalších let
Výzvou do dalších let je zachování pozorovacího úsilí, a důraz na jeho udržení i v období velkých mláďat. Cílené kontroly hnízd s dříve zaznamenanými malými mláďaty prováděné v období mezi 15. červnem a 15. červencem přispívají ke snížení počtu mláďat s neznámým osudem. Opakovanými návštěvami hnízd, která se na mapě ukazují jako nezkontrolovaná nebo neobsazená, snížíme počet hnízd s neznámým výsledkem.
[1] Nyklová-Ondrová M., Pojer F., Lacina D., Vermouzek Z., Kaminiecká B., Čejka J., Chvapil S., Macháček P., Makoň K., Molitor P., Prášek V., Vlašín M., Vlček J., Vrána J., Toman A. & Zaňát J. 2016: Výsledky 7. mezinárodního sčítání čápa bílého (Ciconia ciconia) v České republice v roce 2014 – dlouhodobý vývoj početnosti, umístění hnízd a reprodukční úspěšnosti. Sylvia 52: 17-33.
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Na projektu Čapí hnízda dlouhodobě spolupracujeme s distribuční společností EG.D, a.s., členem skupiny E.ON.