Už pojedenácté se letos uskuteční akce na podporu filantropie mezi českou veřejností Měsíc dobročinné závěti, kterou pořádá Koalice za snadné dárcovství. Smyslem Měsíce je poděkovat všem dárcům a dárkyním, kteří mysleli na podporu dobré věci ve své poslední vůli. Koalice Za snadné dárcovství, jejímž členem je i Česká společnost ornitologická, připravila pro veřejnost informace o tom, jakým způsobem je možné prostřednictvím poslední vůle podpořit charitativní projekty a jak a kde dary ze závětí již pomohly a stále pomáhají.
V tomto videu se dozvíte, jak dary ze závěti pomohly ve Výboru dobré vůle – nadaci Olgy Havlové, v Národním divadlu, v Diakonii, v Člověku v tísni a u nás v České společnosti ornitologické.
Kampaň odstartuje již tradičně na Mezinárodní den závěti, tedy dnes, 13. září. Letos vyšel tento den na pátek, přesto ale věříme, že bude mít kampaň podobný úspěch, jaký měly uplynulé ročníky. Koalice Za snadné dárcovství, která zahrnuje 44 členských organizací, bude v médiích ukazovat možnosti, jak mohou lidé podpořit dobrou věc i po své smrti. Díky dárcům získaly organizace v minulých letech prostředky a hmotné dary v hodnotě přesahující 400 milionů korun. Dary ze závěti pomohly seniorům v nouzi, znevýhodněným dětem, rozvoji kultury nebo právě ochraně ptáků a jejich životního prostředí.
Velkou soustavu tůní na Josefovských loukách jsme mohli v roce 2022 vybudovat díky daru ze závěti. Foto: Břeněk Michálek
I když Češi patří co do četnosti odkazů mezi méně aktivní národy, jejich dary ze závěti už pomohly k realizaci řadě důležitých projektů. Podle World Giving Indexu za rok 2021 se filantropie v České republice umístila na velmi pěkném 13. místě ze 119 sledovaných zemí světa – stali jsme se dokonce nejrychlejšími meziročními ´skokany´. Když je potřeba, jako národ pomoci umíme – dokázali jsme to při povodních i při tornádu, podporujeme válkou zmítanou Ukrajinu.
I v České společnosti ornitologické už máme s dary ze závěti zkušenost. „Štědrý dar ze závěti paní Venzarové výrazně pomohl stabilizovat organizaci a pomohl nám realizovat velké projekty, které jsme pouze díky němu mohli předfinancovat, což bychom si jinak nemohli dovolit. Mohli jsme tak vybudovat velkou soustavu tůní pro ptáky a další živočichy na Josefovských loukách, zavést pastvu na Kosteliskách a také se pořádně věnovat ochraně kriticky ohrožených sýčků obecných“, říká Lucie Hošková, vedoucí fundraisingu z ČSO a dodává: „Nesmírně si vážíme i dalších dárců, o kterých víme, že ve své poslední vůli také pamatovali na ochranu ptáků. Tato důvěra nás dojímá i zavazuje a mohu jen slíbit, že se dále budeme snažit usilovně pracovat na zlepšení životních podmínek pro naše ptactvo.“
I s financováním projektu na ochranu sýčků obecných pomohl dar ze závěti. Foto: Jiří Hornek
Pokud uvažujete nad sepsáním závěti a zvažujete i možnost podpořit v ní ochranu ptactva skrze ČSO, prozkoumejte web ČSO , kde najdete podrobnosti o naší práci pro ptáky. Více o závětech pro ptáky píšeme ZDE. Rádi vám ke své práci poskytneme více informací a případně pomůžeme s výběrem projektů, které si zaslouží vaši podporu. Kontaktovat můžete Lucii Hoškovou na tel. 602 972 368.
Vše o darování ze závěti a příběhy o tom, kde všude závěti skutečně pomohly, pak najdete na www.zavetpomaha.cz.
Zástupci České společnosti ornitologické (ČSO) převzali dva zapůjčené vozy Volkswagen Amarok
Zaměstnanci společnosti Porsche Česká republika budou pomáhat v ptačích parcích Josefovské louky a Kosteliska
Praha, 6. května 2024 – Společnost Porsche Česká republika zapůjčila zástupcům České společnosti ornitologické (ČSO) dva pick-upy Volkswagen Amarok a v rámci nově navázaného partnerství se bude se svými zaměstnanci podílet na ochraně volně žijících ptáků v ptačích parcích Josefovské louky u Jaroměře a Kosteliska u Dubňan. Tento krok je součástí nové strategie společnosti Porsche Česká republika v oblasti společenské odpovědnosti (CSR).
Zástupci ČSO (zleva) Zdeněk Vermouzek a Gašpar Čamlík přebírají vůz Volkswagen Amarok od Mirky Cimrové a Christopha Grüna z Porsche Česká republika
Porsche Česká republika rozšiřuje své aktivity v oblasti společenské odpovědnosti. V nově navázaném partnerství s Českou společností ornitologickou (ČSO) bude spolu se svými zaměstnanci podporovat ochranu volně žijících ptáků. Prvním krokem jsou „dva Amaroky na dva roky“: Dva nové pick-upy Volkswagen Amarok s elegantními polepy, které znázorňují spolupráci na rozvoji ptačích parků, poslouží zaměstnancům ČSO k ještě efektivnější péči o chráněná území ve vlastnictví ČSO.
„Mám velkou radost, že můžeme našimi robustními a všestrannými pick-upy Amarok dlouhodobě podporovat mimořádně záslužnou činnost České společnosti ornitologické,“ říká Christoph Grün, jednatel společnosti Porsche Česká republika, a dodává: „Jeden Amarok bude sloužit v ptačím parku Josefovské louky, druhý v ptačím parku Kosteliska. Předáním klíčků od dvou Amaroků však naše spolupráce zdaleka nekončí. V rámci tradičních dobrovolnických dnů se budeme do údržby obou ptačích parků zapojovat také s týmem našich zaměstnanců.“
Druhý vůz bude sloužit primárně v ptačím parku Josefovské louky. Správce parku Břeněk Michálek jej převzal od Martiny Hlůžkové z Porsche Česká republika
Zaměstnanci společnosti Porsche Česká republika již plánují minimálně dva dobrovolnické dny v ptačích parcích ČSO. Dobrovolníci budou ve svém volném čase pomáhat například s vyřezáváním náletových dřevin, sekáním invazních druhů rostlin či úpravou návštěvnických stezek. ČSO pak uspořádá pro zaměstnance společnosti Porsche Česká republika environmentálně zaměřené akce s přednáškami a názornými ukázkami kroužkování ptactva.
„Děkujeme Porsche Česká republika za zapůjčení dvou terénních vozů, díky kterým budeme moci zefektivnit naši ochranářskou práci. Věříme, že snadno zvládnou celoroční náročné podmínky, se kterými se v ptačích parcích denně potkáváme – od rozblácených cest po záplavy nebo sníh. Budou skvělými pomocníky při péči o divoké koně, pratury a uherský stepní skot, při převážení nářadí, materiálu na stavbu ohradníků, pozorovatelen a laviček či pro odvoz sena nebo vyřezaných větví. V neposlední řadě nám poslouží při reakcích na neočekávané urgentní události v parku,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Volkswagen Amarok v ptačím parku Josefovské louky
Spolek Česká společnost ornitologická (ČSO) s tradicí sahající až do roku 1926 má v současnosti více než 7500 členů. Profesionální i amatérští ornitologové, zájemci o pozorování ptáků a milovníci přírody sdružení v ČSO usilují o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. ČSO zkoumá a ochrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích. ČSO je neziskovou organizací a českým partnerem největšího mezinárodního sdružení na ochranu ptáků BirdLife International. Více informací naleznete na birdlife.cz.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a na přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do roku 2042 mít alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji Česka. Více o ptačích parcích ČSO na birdlife.cz/rezervace/.
Porsche Česká republika v oblasti společenské odpovědnosti (CSR) systematicky a dlouhodobě podporuje dobročinné projekty, jejichž cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji a ke zlepšování životního prostředí i zkvalitňování života obyvatel v České republice. Největší dovozce automobilů do ČR se v rámci nové strategie CSR pro období od roku 2024 zaměřuje především na podporu seniorů prostřednictvím neziskové organizace SUE RYDER, zapojením do různých charitativních akcí reaguje na aktuální dění a ekologicky zaměřenými projekty, nově právě s ČSO, se aktivně podílí na zajištění budoucnosti pro veškerý život na naší planetě.
Porsche Česká republika se sídlem v Praze je importér značek Volkswagen, Audi, SEAT, Volkswagen Užitkové vozy a CUPRA pro Českou republiku a patří do společnosti Porsche Holding Salzburg, která má zastoupení v 22 zemích Evropy, jakož i v Chile, Kolumbii, Číně, Malajsii a Singapuru.
Kontakty pro média:
Porsche Česká republika s.r.o.
Korporátní komunikace
V téměř stoleté historii ČSO to bylo poprvé, kdy členská schůze zavítala do středočeského Kolína. Na sv. Martina zahájil předseda ČSO Tomáš Bělka v kolínském Městském společenském domě letošní členskou schůzi vzpomínkou na v uplynulém období zemřelé členy a zejména připomněl osobnost dlouholetého předsedy Jiřího Flouska, který nás opustil loni v listopadu. Památku všech zemřelých členů uctili přítomní v sále minutou ticha. Poté se Tomáš Bělka věnoval radostnějším zprávám, mimo jiné uvítal na schůzi nejstaršího člena ČSO (délkou členství) pana Miloslava Nevrlého a připomněl, že dne 28. 10. 2023 jmenovaný obdržel na Pražském Hradě od prezidenta republiky státní vyznamenání.Státní vyznamenání obdržela i další členka ČSO paní Hana Librová. A když jsme u těch ocenění, Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO obdržel letos cenu Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.
Zdeněk Vermouzek přednáší zprávu o činnosti ČSO. Foto L. Korešová
Právě Zdeněk Vermouzek následně představil zprávu o činnosti ČSO v období 2022–2023. Uvedl klíčové body Výroční zprávy za rok 2022, která je zveřejněna na webu ČSO. Společnost má k dnešnímu dni již přes 7200 členů, 9 poboček, 9 pracovních skupin, 36 zaměstnanců plus 2 psy. Z nejvýznamnějších bodů výroční zprávy připomněl Strategii rozvoje ptačích parků, přijatou v loňském roce výborem ČSO. Pokud jde o hospodaření, ČSO hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a diverzifikovanými příjmy (nejsme závislí jen na grantech), což je dlouhodobě udržitelné. Následně představil Jan Buček zprávu Kontrolní komise. Podle stanov ČSO obě zprávy musí schvalovat členská schůze. Za tím účelem byli nejprve zvoleni oba skrutátoři, Jiří Pykal za členskou základnu a Lucie Hošková za kancelář ČSO (124 hlasy pro, 0 proti, 4 se zdrželi). V následném hlasování byly obě zprávy schváleny, včetně schválení hospodářského výsledky za rok 2022 v částce 144 697,46 Kč; kladný hospodářský výsledek je určen na pokrytí případných ztrát v příštích letech (v jednotlivých případech 125 hlasů pro, 0 proti, 3 se zdrželi).
Poté Zdeněk Vermouzek představil činnost ČSO v roce 2023 za jednotlivá oddělení kanceláře ČSO. Zdůraznil například podíl oddělení ochrany ptáků na založení již pátého ptačího parku ČSO Zbudovská blata. A když jsme u těch zpráv o ochraně ptáků, je třeba zmínit, že po hubeném roce 2022 letos opět stoupl počet sýčků (32 párů v jádrovém území v severních Čechách, 74 mláďat tamtéž) a byl též zaznamenán rekordní počet hnízdících orlů královských (přes 20 párů) na území ČR. Pokud jde o oddělení práce s veřejností, za zmínku určitě stojí pokračování Kurzu poznávání ptáků a Ornitologické akademie pro mladé ornitology do 25 let včetně účastníky vyžádaného cyklu webinářů o lobyingu. Významná je i mezinárodní činnost, v programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, koordinovaného ČSO je zapojeno 30 evropských zemí a ČSO pravidelně publikuje indikátory změn ptačích populací, bohužel díky tomu máme doložen 60% úbytek polních ptáků. ČSO též hostí kancelář Evropské rady pro sčítání ptáků. Obecně vědecká činnost ČSO nabývá na významu, máme množství vědeckých programů a za rok 2022 jsme publikovali 8 článků s afiliací ČSO.
Lucie Hošková dále představila informaci o dárcovství pro ČSO. Převažují jako v jiných letech dary na ptačí parky (letos hlavně na Zbudovská blata). Poté uvedla, že se blíží doplněné vydání knihy Pražské ptactvo Veleslava Wahla, uvedla medailon V. Wahla a charakterizovala novou knihu (ve které bude zmapován i současný stav pražské avifauny). Dále představila připravované akce ČSO pro veřejnost v roce 2024 a zahraniční exkurze ve spolupráci s CK Primaroute v roce 2024. V příštím roce se rovněž uskuteční volby do výboru a kontrolní komise ČSO, účastníci schůze byli vyzváni k zasílání nominací pro oba tyto orgány ČSO. Na závěr Lucie Hošková zmínila probíhající jednání o zapojení ČSO do volby národního ptáka, kterou zařadila vláda ČR do svého programového prohlášení a ČSO by měla garantovat odborné vedení a serióznost celé akce.
Slavnostním bodem programu schůze bylo udělování Ceny ČSO za významnou a dlouholetou činnost jednotlivců v oblasti ornitologie a udělení čestného členství ČSO udělovaného za nadstandardní a mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie a ČSO nebo o ochranu ptáků.
Miloslav Nevrlý s Cenou ČSO. Foto L. Korešová
Nejprve byla předána Cena ČSO panu Miloslavu Nevrlému (90 let, 75 let členem ČSO) za celoživotní literární tvorbu a motivaci k respektu k přírodě.
Dalším oceněným je Jaroslav Koleček (bývalý předseda MOS – středomoravské pobočky ČSO) za péči o mladé a začínající ornitology
Třetím oceněným je David Horal (bývalý předseda Jihomoravské pobočky ČSO) za péči o IBA Soutok–Tvrdonicko a výzkum a ochranu dravců.
Členská schůze ČSO dále odhlasovala, že uděluje čestné členství ČSOPetru Voříškovi za mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie, ČSO i ochranu ptáků v Česku i v Evropě. (127 hlasů pro, 0 proti, 1 se zdržel).
Petr Voříšek je členem ČSO 38 let. V roce 1996 se stal vedoucím kanceláře ČSO, kdy se společně s Janem Horou významně zasloužil o profesionalizaci ČSO. V roce 2002 se pak stal koordinátorem Celoevropského programu monitoringu běžných druhů ptáků, kdy mimo jiné prosadil Indikátor ptáků zemědělské krajiny jako základní strukturální indikátor EU. Byl jedním ze tří hlavních autorů druhého Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy. Paralelně s tím se podílel na přípravě metodiky Liniového sčítání druhů. Významně se zasloužil také o rozvoj monitoringu v zemích jihovýchodní Evropy. V roce 2022 se stal prvním zaměstnancem kanceláře European Bird Census Council (umístěné v ČSO v Praze). Je autorem nebo spoluautorem vyšších desítek odborných článků, včetně nejprestižnějších časopisů. V poslední době se intenzivně věnuje přípravě nového vydání Pražského ptactva Veleslava Wahla. Za svůj přínos ornitologii byl v roce 2019 oceněn cenou Marsh Award for International Ornithology. Svojí prací za téměř 30 let Petr Voříšek významně rozšířil dobré jméno ČSO, zejména ve vědeckých kruzích v zahraničí, kde se nyní s ČSO počítá jako s přirozeným partnerem celoevropských projektů ochranářské biologie. Je především Petrovou zásluhou, že nyní, 20 let po vzniku PECBMS, nejen ornitologové, ale velká část široké veřejnosti ví, že s polními a lučními ptáky to jde z kopce a je třeba s tím něco udělat.
Petr Voříšek přebírá diplom k čestnému členství udělenému členskou schůzí ČSO. Foto L. Korešová
Na tyto slavnostní okamžiky vhodně navázal Jaroslav Škopek, který pohovořil o dlouholetém jednateli a místopředsedovi ČSO Janu Hanzákovi, u příležitosti výročí 100 let jeho narození.
Od letošního roku má ČSO již pátý ptačí park Zbudovská blata a to v jižních Čechách nedaleko své terénní základny Blatec-Dívčice. Publiku jej představil nový správce parku Kryštof Chmel. Na začátek promítl krátké dokumentární video. Park se podařilo založit i díky zdařilé kampani pro veřejnost, díky níž se vybrala v rekordním čase nemalá finanční částka na nákup prvních pozemků (3 mil. Kč během pěti dní, celkově 4,5 mil. Kč).
Pro terénní výzkumníky velmi užitečný bod programu schůze znamenalo vystoupení Petra Janečka, který představil novou podobu faunistické databáze Avif. První verze byla spuštěna již v roce 2010, má dodnes více než osm tisíc uživatelů, bylo zaznamenáno více než 1 milion vycházek a téměř 4,5 milionu jednotlivých pozorování. I nadále funguje pod stejnou adresou http://avif.birds.cz, uživatelům jsou zachovány stále stejné přihlašovací údaje, a všechny staré záznamy zůstávají v databázi. Petr Janeček představil nový moderní design webu od grafičky Ivety Doležalové. Dále zmínil nové možnosti (funkce) vyhledávání v Avifu. Závěrem představil upravenou podobu vkládání dat, mimo jiné nově možnost utajení pozorovatelů.
Petr Janeček představuje novou verzi Avifu. Foto L. Korešová
Jiří Reif uvedl prezentaci „Trendy početnosti urbánních ptáků“ z dat Jednotného programu sčítání ptáků (základem je diplomová práce jeho studenta Jana Grünwalda). Předmětem monitoringu bylo 48 druhů ptáků, které se váží k městům (byla vybrána sídla nad 1500 obyvatel). Celkově ve městě i mimo ně více ubývají malé druhy (pěvuška, zvonek) a více přibývají velké druhy (šplhavci, hřivnáč), přičemž různé druhy ovlivňují různé faktory.
Tradičním bodem programu podzimní členské schůze bývá losování cen pro aktivní spolupracovníky programů JPSP a Liniového sčítání druhů. Letos byli vylosováni Ondřej Ryška a Michael Strnad (knižní ocenění) a hlavní cena byla vylosována pro Miloslava Haiflera (dalekohled od firmy Meopta Optika, které tímto děkujeme za poskytnutí přístroje).
Zdeněk Vermouzek oznamuje výherce dalekohledu Meostar B1 od firmy Meopta. Foto L. Korešová
Následovala dle slov Tomáše Bělky vědecká část schůze.
Gabriela Dobruská představila projekt „Okřídlení sousedé“, podpořený Norskými fondy, zaměřený na vybrané synantropní druhy. V rámci něj byly natočeny a promítnuty během schůze ČSO čtyři krátké dokumentární filmy. Prvním byl Život s čápy. Na něj navázala Gabriela Dobruská informacemi z programu ČSO Čapí hnízda aneb co přinesla letošní 10. (výjimečná) sezóna. Posluchače v sále zaujala tři překvapení letošní sezóny: V Horní Cerekvi bylo zdokumentováno páření čápa černého a čápa bílého (a letos k tomu došlo i v Německu, kde dokonce na rozdíl od ČR čápi vyvedli mláďata!). V Chýnově došlo k prvnímu zdokumentování hnízdění na jednom hnízdě dvou samic čápa bílého, celkem 8 vajec, vylíhla se pouze 3 mláďata a z nich úspěšně vyvedeno jen jedno mládě. Na Vysočině hnízdil čáp černý na zemi. Letošní sezóna byla i jinak úspěšná: bylo zaznamenáno nejvíce vzletných mláďat a nejvíce hnízd se vzletnými mláďaty za uplynulých třináct sezón monitoringu čápů. Zapojilo se i nejvíce dobrovolníků ze všech uplynulých sezón. Na závěr Gabriela Dobruská připomněla, že v roce 2024 proběhne 8. celoevropské sčítání čápů bílých.
Místní „obchůdek “ ČSO praskal o přestávce ve švech. Vpravo grafička nového Avifu Iveta Doležalová, s knihou předseda kontrolní komise Jan Buček. Foto L. Korešová
Po přestávce na oběd následoval odpolední program vědecké části členské schůze.
Ondřej Kulhánek představil novou pobočku ČSO – Střední Čechy a Praha. V současné době je zvolen výbor pobočky, byl již proveden zápis do soudního rejstříku spolků a fungují stránky pobočky stredcechcso.cz, kde je možno se přihlásit za člena. Poukazování svého podílu členského příspěvku ČSO pobočce může každý člen v členských profilech na moje.birds.cz. Pobočka má brhlíka jakožto erbovního ptáka. Hlavní programové oblasti pobočky jsou ochrana a výzkum ptáků středních Čech a Prahy, dále vzdělávání a popularizace ornitologie u veřejnosti a zejména propojení a rozvoj komunity ornitologů a zájemců o ptactvo na území středních Čech a Prahy.
Ondřej Kulhánek představuje novou pobočku ČSO. Foto L. Korešová
Martin Strnad představil v obsáhlé prezentaci aktivity Přírodovědného spolku Dobříš. Spolek je zaměřen nejen na ptáky. Z hlediska avifauny představil např. projekt Návrat sovy pálené zpět do přírody.
Následně byl promítnut druhý krátký film z projektu Okřídlení sousedé: Obyvatelé půd (nejen ptáci).
Poté přišel na řadu Jaroslav Cepák s velmi atraktivní přednáškou na téma „Petřín-ostrov přírody uprostřed velkoměsta“, zaměřenou nejen na ptáky. Aneb, kdo chce vidět roháče, sraz 20. června v 21:30 na Petříně sochy Karla Hynka Máchy.
Po krátké přestávce následovalo promítání zbývajících ohlášených krátkých filmů z projektu Okřídlení sousedé. První z nich, Ptáci a skla, byl zaměřený na velmi rizikovou oblast kolizí ptáků a skleněných ploch. Čtvrtý krátký film Jiřičky a vlaštovky byl zaměřen na soužití těchto ptáků s lidmi v urbánním prostředí.
Předseda výboru ČSO Tomáš Bělka. Foto L. Korešová
Na závěr členské schůze vystoupil s odborným příspěvkem i řídící schůze, předseda ČSO Tomáš Bělka, který představil letošní výjimečnou sezónu hnízdění dravců a sov v české krajině.
V neděli 12. 11. 2023 navázala na program sobotní členské schůze terénní exkurze pod vedením Jiřího Reifa na Žehuňský rybník.
Dnes, 1. 9. 2023, si připomínáme sté výročí narození jednoho z nejvýznamnějších členů ČSO, předního zoologa, spisovatele, popularizátora i ochranáře Jana Hanzáka. Kolik z nás leželo v dětství v knihách z edice Světem zvířat, přezdívaných „Hanzákův bestiář“!
Jan Hanzák. Z archivu M. Anděry.
RNDr. Jan Hanzák se narodil v Praze 1. září 1923, mládí prožil v Bystřici u Benešova. V roce 1943 odmaturoval, později byl totálně nasazen. Po válce absolvoval Přírodovědeckou fakultu v Praze, v roce 1946 začal pracovat v zoologickém oddělení Národního muzea, kterému zůstal věrný celý svůj profesní život. Významný český ornitolog a zoolog, dlouholetý jednatel a místopředseda České společnosti ornitologické, byl známý i v zahraničních odborných kruzích. Je autorem nebo spoluautorem více než stovky vědeckých prací. Nejznámějšími jsou sedmisvazková encyklopedie Světem zvířat, nebo Velký obrazový atlas ptáků. Zasloužil se o zákonnou ochranu rybníku Velký Tisý na Třebonsku a vybudoval zde první terénní stanici ČSO, dodnes velmi oblíbenou a navštěvovanou členy ČSO. Zemřel 20. září 1994 v Praze.
K nejznámějším dílům, pod nimiž je podepsán Jan Hanzák, bezesporu patří sedmidílná série Světem zvířat, poprvé vydaná v nakladatelství SNDK v roce 1965 a podruhé o deset let později v Albatrosu. Velký obrazový atlas ptáků vyšel v Artii roku 1974.
Podrobnější shrnutí ornitologické činnosti a významu Jana Hanzáka od Karla Hudce naleznete v Sylvii 30 (1994).
Jan Hanzák před čerstvě otevřenou terénní stanicí ČSO na Velkém Tisém. Z archivu ČSO.
Na Jana Hanzáka rádi zavzpomínali Lukáš Viktora z kanceláře ČSO a Jaroslav Škopek, bývalý dlouholetý zaměstnanec Kroužkovací stanice NM Praha.
Před 100 lety se narodil dr. Jan Hanzák
(Lukáš Viktora)
Už jako kluk jsem samozřejmě věděl, kdo je dr. Jan Hanzák. Jeho encyklopedie Světem zvířat byla mojí dětskou biblí s čestným místem na nočním stolku anebo rozevřená pod polštářem, když mě při jejím čtení zmohl spánek. A Velký obrazový atlas ptáků? To byl zlatý hřeb jedné z vánočních nadílek!
Ani ve snách jsem ovšem netušil, že se za pár let budeme potkávat nejen v podkrovních pracovnách budovy Národního muzea, ale i v terénu, a to rovnou na jedněch z nejkrásnějších míst u nás – na šumavských pláních.
A tak si dovolím trochu zavzpomínat….
Vzpomínám na krásnou pracovnu z masivním nábytkem a dřevem obloženými stěnami, mezi kterými se vznášel cigaretový kouř jako mlha nad šumavskými blaty. Za stolem dr. Hanzák s paklíkem oblíbených cigaret Clea nebo Safari v kapse košile, s brýlemi na čtení, balancujícími na špičce nosu.
Vzpomínám na srocení osazenstva zoologického oddělení v preparátorské dílně, když se vracel z oblíbené obory Obrok s pytlíky jeleního masa, aby se s námi o něj podělil. Mimochodem, byl jedním z mála zoologů, kteří se těšili značnému respektu myslivců, k nimž se hrdě hlásil. Mám před očima hostinu na oslavu úspěšného lovce v Českých Žlebech, kam jsme společně dorazili. Zábava byla již dávno v plném proudu, když jsme rozrazili dveře společenského sálu. „Jé, doktore, vítejte! Jestlipak máte tu příšernou kravatu s bažantama, co jsme Vám dali?“ Dr. Hanzák se zakabonil, nehnul však ani brvou a ptá se: „Kde je oslavenec?“ „Jó ten, zrovna tady před Váma, pod stolem!“
Vzpomínám na kruté vstávání v terénní stanici na Horské Kvildě, abych obstál ve zkoušce, které nás, ornitologické elévy, s oblibou podroboval: na proslulém tokaništi V kulisách poblíž Filipovy Hutě bylo podmínkou dojít až ke stromu, na kterém tokal tetřeví kohout Alfréd, a vrátit se zpět k dr. Hanzákovi, aniž by o tom měl legendární Alfréd ponětí. Obstál jsem, předtím však podroben nesmlouvavé kritice: „Proboha Lukáši, co to máte na sobě? Copak nevíte, že gumák šustí?! Musíte mít hubertus jako já, jinak se prozradíte!“ Hubertus byl a je oblíbený myslivecky kabát z vlněné plsti…
Vzpomínám do polední idylku, když seděl a podřimoval, obklopen svými jezevčíky, na lavici před stanicí, vystaven ostrému šumavskému slunci. Vstával velmi brzy a z terénu se vracel v době, kdy jsme teprve snídali. Pak odpočíval, aby odpoledne opět vyrazil za svými výzkumy. Občas jsem se přidal. Zkoušel mě z ptačích hlasů a pomáhal s jejich určením, když jsem si nebyl jistý. Jen vysoké hlasy vábících králíčků už tehdy neslyšel.
Dr. Hanzák byl, mimo odbornou výzkumnou a muzejní práci, skvělým popularizátorem zoologie. Myslím, že dodnes nedoceněným. Pod jeho často zamračenou tváří se skrývalo dobré srdce. Rád pomohl, byl-li o to požádán. Jsem vděčný za chvíle, které jsem s ním strávil. A nejenom za ně. Díky jeho šťastné ruce při výběru osobní asistentky jsem poznal svou budoucí manželku.
Jan Hanzák (vlevo) s dlouholetým předsedou ČSO Waltrem Černým, 1970. Z archivu M. Anděry.
Vzpomínky na RNDr. Jana Hanzáka, CSc.
(Jaroslav Škopek)
Se jménem dr. Jana Hanzáka jsem se poprvé setkal, když jsem jako školák dostal pod vánoční stromeček první díl encyklopedie Světem zvířat. Další dva svazky pojednávaly o ptácích, nadchly mě i obrázky Antonína Pospíšila. Hanzákova poutavá vyprávění o životě ptáků v průběhu roku jsem pak četl v knize Rok v přírodě. Poprvé jsem jeho tvář viděl v pořadu ostravského televizního studia Lovy beze zbraní, kam byli zváni ornitologové i jiní zoologové, fotografové přírody, ilustrátor Mirko Hanák i spisovatel Jaromír Tomeček.
„Na živo“ jsem pana doktora poprvé uviděl až při své první účasti na schůzi Československé ornitologické společnosti. Bylo to v roce 1973 v Praze-Holešovičkách. Od roku 1975 jsem začal docházet do Kroužkovací stanice Národního muzea čerpat data pro zadanou diplomovou práci. K tomu bylo nutno projít přes pracovnu dr. Hanzáka s masivním dřevěným nábytkem. Tou dobou mě nemohlo ani napadnout, že tam budu za pár let docházet na pracovní porady zoologického oddělení jako zaměstnanec Národního muzea.
Když jsem dokončil diplomovou práci (o sově pálené), řekl mi její vedoucí RNDr. Vladimír Hanák: „Sehnal jsem ti dobrého oponenta-dr. Hanzáka. Tak mu práci dones.“ A dr. Hanzák napsal příznivý posudek a přišel pak i na obhajobu této práce.
V době mé vojenské služby (slovenský Kežmarok) jsem netušil, kam po jejím skončení nastoupím do zaměstnání. Na doporučení dr. Vladimíra Hanáka jsem zkoušel nastoupit do Muzea Šumavy v Kašperských Horách. Dr. Hanák věřil, že na toto místo nastoupím. Poslal mě proto za dr. Hanzákem, aby využil svých známostí v lesnických kruzích a doporučil mi, kam se obrátit ohledně možnosti bydlení. Po pohovoru na ředitelství muzea v Sušici jsem pak na vojnu obdržel zprávu, že byl přijat jiný uchazeč. Neměl sice zoologické vzdělání, ale měl na tu dobu potřebné předpoklady. Přesně měsíc před odchodem do civilu jsem byl upozorněn na inzerát, který vyšel v deníku „Lidová demokracie“. Jednalo se o místo v Kroužkovací stanici Národního muzea. Obratem jsem se přihlásil a v polovině srpna 1978 jsem se dostavil na konkurz do Národního muzea. Zde mi vedoucí zoologického oddělení dr. Hanzák sdělil, že jsem byl přijat. Musel jsem asi vypadat dost „vyjeveně“, proto mi pak pravil: „Vy jste asi čekal nějaké velké klání, že ? A pokud půjdete za Formánkem, můžete mu blahopřát; dnes se mu narodila dcera“.
(Ukázka ze vzpomínek, které vyjdou v letošním čísle časopisu Sylvia).
Časopis Sylvia vydává Česká společnost ornitologická jedenkrát ročně.
Že byl Jan Hanzák výborným popularizátorem vědy a propagátorem ornitologie, si připomeňme úryvkem z knihy Rok v přírodě (1964, Orbis Praha), bohatě ilustrované fotografiemi. Hanzák byl jedním z patnácti spoluautorů, kteří čtenářům přibližovali dění v naší přírodě v jednotlivých měsících roku. Začtěme se do jeho výstižných slov o měsíci září, který je od nepaměti spjat s ptačím tahem.
Stěhování národů
Když se mluví o ptačím tahu, každý si obvykle představí ohromná hejna ptáků, plujících ve vyrovnaných šicích vysoko na nebi. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, že tento nápadný tah, jehož jsme každoročně svědky, se týká jen ptáků velkých, nebo alespoň středně velkých? Vysoko na nebi táhnou například divoké husy, čápi, jeřábi a kachny, z menších pak jsou to třeba havrani, jejichž hejna bývají protažena do nedozírné délky. Tito velcí opeřenci málokdy uniknou naší pozornosti, přestože jejich početnost je nesrovnatelně menší než množství drobných ptáků. Jak táhnou tito drobní obyvatelé křovin, sadů a rákosin? Proč v době tahu vidíme vysoko na obloze jen ty velké druhy? A kudy putují například naše milé vlaštovky? Snad by si někdo mohl myslet, že tito drobní pěvci táhnou tak vysoko, že je naše oko nemůže postřehnout. Ale stačí se zeptat některého ze zkušenějších kroužkovatelů, kde se dá na podzim a na jaře nachytat do sítí nejvíce táhnoucích ptáků. Každý z nich by vám odpověděl, že nejčastěji v hustém křoví nebo v rákosinách a vůbec podél vod.
A tak se tedy dovídáme, že tah většiny drobných ptáků probíhá vlastně skrytě. Takový rákosníček neopouští naše rybníky tak, že si jednoho dne prostě vylétne z rodné rákosiny do oblačných výšin, namíří si to k jihu nebo jihozápadu a letí a letí, ale naopak poletuje nízko nad zemí, z křoviny do křoviny, z rákosiny do brambořiště nebo po lesním okraji. Cesta mu při takovém způsobu cestování ubíhá opravdu pomalu a trvá několik měsíců, než se dostane do svého zimoviště. Tímto způsobem táhne mnoho tažných ptáků – například pěnice, rákosníci, ťuhýci, budníčci a červenky. Do této skupiny patří většinou hmyzožraví ptáci, kteří během svého putování hledají současně i potravu, jejíž spotřeba je v době tahu nesporně větší, vezmeme-li v úvahu velkou fyzickou námahu spojenou s dlouhým, vyčerpávajícím letem. U další skupiny ptáků je tah nápadnější, protože ti létají v hejnech přes volná prostranství a ve větší výšce – tedy ne už tak skrytě. K nim patří především pěnkavovití. Skoro každý den, zvláště za pěkného počasí, urazí slušnou řádku kilometrů. Táhnou hlavně dopoledne. Místa, která jim poskytnou prostřený stůl, je zlákají k odpočinku. Tu se nestačíme divit, když třeba na strništi, kde včera ještě pobíhala jediná rodinka koroptví, se to dnes hemží stovkami pěnkav a jikavců. Jindy zase můžeme zastihnout takové hejno v listnatých buko-habrových lesích, kde se živí semeny stromů. Někdy se zdrží na jednom místě i několik dnů. Na pěnkavovité ptáky narazíme snad všude. Uvážíme-li, že naše pěnkava obecná žije vlastně v sadech, zahradách a parcích, v polních lesích, v souvislých nížinných lesích i v horách, je to jistě jeden z nejrozšířenějších, ne-li vůbec nejhojnější pták Evropy. Proto se také za tahu vyskytuje v takových spoustách.
Zažil jsem již několik typických tahových dnů pěnkav, kdy od samého rána až do poledních hodin nad pozorovaným úsekem krajiny nízko přeletovala hejna pěnkav jedno za druhým. Zatímco jedno zmizelo na obzoru směrem k jihozápadu, už se od severovýchodu vynořilo další, a tak to šlo v nepřetržitém sledu. Přitom hejna pěnkav nejsou nijak urovnaná – tito ptáci nelétají v žádných klínech nebo snad v řadách, jak to často vidíme u velkých, zejména vodních ptáků. Jsou to nepravidelná uskupení, která se jeví na nebi jako nepravidelný zaoblený mráček, nejčastěji však jako dlouhá, do šířky protažená fronta hupkavě letících ptáků.
Když jsem jednou počet táhnoucích pěnkav v jednotlivých hejnech odhadoval a násobil počtem prolétnuvších hejn, došel jsem k cifře téměř deseti tisíc kusů za dopoledne. A to bylo jen nad malým úsekem, který neobsáhl ani celou hladinu rybníkaVelký Tisý! Dovedete si představit, kolik ptáků tak přetáhlo přes území široké dejme tomu sto kilometrů? Jen tak si můžeme učinit představu o velkoleposti ptačího stěhování. Kolik asi ptačích cestovatelů prolétně v době tahu nad našimi hlavami, aniž o tom máme tušení!
Na zbudovská Blata pěkná podívaná
Tichými vískami jsou jak ovázaná
Kolem Blat rybníky jako stráž převěrná
A v dáli je chrání Šumava nádherná
Píseň z jižních Čech
AKTUÁLNĚ: Milí dárci, sen se stává skutečností! Peníze potřebné k výkupům pozemků se sešly neskutečně rychle, během jednoho týdne od zveřejnění výzvy. Zbývalo dotáhnout k podpisu kupní smlouvu a dnes, 17. 7. jsme potřebnou částku zaplatili. Vřelé díky všem, kdo na Zbudovská blata přispěli a stále přispívají!
Tímto totiž nekončíme! I další dary, které stále přicházejí, najdou své důležité využití. Již nyní jednáme o výkupu dalších pozemků a peníze budou potřeba i na péči o nové pozemky, monitorinh, správu parku a první úpravy s cílem navrácení vody do krajiny. Společně dokážeme proměnit Zbudovská blata v to, co kdysi byla – v ptačí ráj!
Po dlouhém a pečlivém hledání vhodné lokality pro pátý ptačí park přicházíme společně s Jihočeským ornitologickým klubem – pobočkou ČSO, s finálním výběrem, který věříme, že leckterého milovníka ptáků opravdu potěší. Volba totiž padla na jihočeská Zbudovská blata, jedny z nejrozsáhlejších luk v celém Česku, místo, které před rozsáhlou meliorací bývalo skutečným rájem lučních a mokřadních ptáků. Ačkoli bylo území ve druhé polovině 20. století důkladně odvodněno, dodnes zůstává zajímavou lokalitou s velkým ornitologickým potenciálem. A především je to poslední hnízdiště vzácného břehouše černoocasého, který se zde stále ještě pokouší hnízdit, i když poslední dobou jsou jeho hnízdění neúspěšná. V každém případě není náhodou, že právě Zbudovská blata byla členy ČSO nejčastěji zmiňována jako tip na další ptačí park. A právě nyní máme šanci vykoupit první pozemky v této legendární lokalitě.
Louky na Zbudovských blatech jsou na jaře krásně rozkvetlé. Foto L. Korešová
O Zbudovských blatech
Zbudovská (dříve též Svobodná) blata jsou nejen dějiště knihy Karla Klostermanna Mlhy na Blatech a místo, kde podle legendy dal zbudovský rychtář Kubata svou hlavu za Blata. Tyto pro českou krajinu netypicky rozsáhlé louky obklopené rybníky a blatskými vesnicemi skrývajícími perly selského baroka jsou především známou ornitologickou lokalitou. Ostatně již ve starém českém filmu Mlhy na Blatech z roku 1943 hráli ptáci důležitou ilustrační roli – byly zde použity filmové záběry mokřadních ptáků od známého filmaře a fotografa V. J. Staňka.
Zbudovská blata se nalézají v oblasti mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou, konkrétněji mezi obcemi Zbudov, Zliv, Plástovice, Pištín a Sedlec.
Před rozsáhlými melioracemi a úpravami koryta Bezdrevského (neboli Soudného) potoka zde býval doslova ráj pro bahňáky a další ptáky vlhkých luk, jak dosud v téměř nezměněné podobě můžeme vidět v části přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků navazující na Zlivský rybník.
Jak jsme psali na začátku článku, nejvzácnějším ptačím obyvatelem Zbudovských blat je břehouš černoocasý, který se na jejich okraji ještě stále pokouší vyhnízdit. Na Zbudovská blata ho láká zejména výjimečný prostor – takovéto rozsáhlé louky opravdu hned tak někde u nás nenajdete. I možná proto ho již nikde jinde v Česku nenajdeme. A přesně ten velký prostor se líbí nejen břehoušům, ale i dalšímu vzácnému bahňákovi, který již v Česku také několik let nehnízdí – kolize velké.
Rozlehlé louky na Zbudovských blatech jsou ale stále oblíbenou migrační zastávkou – kromě břehoušů zde můžeme pozorovat např. čejky chocholaté, vodouše rudonohé, kolihy velké nebo kalouse pustovky. Výjimečně zavítá i velmi vzácný návštěvník, jako před několika lety keptuška stepní. Běžná jsou i pozorování dravců, např. orlů mořských, luňáků červených i hnědých, motáka pilicha a pochopa.
Ptákům ovšem chybí voda – Zbudovská blata byla v druhé polovině dvacátého století brutálně odvodněna systémem melioračních kanálů a podzemních trubkových drenáží, krásné meandry Bezdrevského potoka byly narovnány, mokřiny vysušeny.
Cílovými druhy, kterým bychom na Zbudovských blatech rádi vytvořili ideální prostředí pro hnízdění, jsou koliha velká a břehouš černoocasý.
Co chystáme na Zbudovských Blatech?
Právě nyní, v samém začátku vytváření ptačího parku, máme jedinečnou možnost vykoupit téměř 11 ha na Zbudovských blatech a v okolí. Z toho téměř 4 ha v blízkosti Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, poslední zachované části původních blat. Právě na ní bychom rádi navázali nově vznikajícím ptačím parkem. Část z vykupovaného území jsou nádherně kvetoucí louky, část podmáčený porost, jako stvořený pro obnovu mokřadů. Zbytek pak je převážně orná půda v okolí, ideální pro směnu za louky nejlépe v sousedství vykoupených lokalit.
Na vykoupených pozemcích pak vytvoříme mělké tůně a zrušíme podzemní meliorace tak, abychom vrátili vodu do krajiny a s ní i mokřadní ptáky. Rádi bychom ve spolupráci s krajem a obcemi někdy v budoucnu vrátili zregulovanému Bezdrevskému potoku jeho původní přirozené meandry. Vzniklé mokřady plánujeme udržovat osvědčenou pastvou odolných velkých kopytníků, ostatně i v minulosti sedláci na blatech běžně pásli. Se současnými sedláky chceme navázat a udržovat dobré kontakty, stejně tak i s obcemi a vůbec místními obyvateli. Při hospodaření budeme vycházet z paměti krajiny a historických i současných leteckých snímků, kde je původní říční síť patrná a hlavně z ekologických nároků hlavních cílových druhů: břehoušů a kolih.
Nový domov zde při správném hospodaření ale mohou nalézt i čejky chocholaté, vodouši rudonozí, bekasiny otavní, pisily čáponohé nebo tenkozobci opační.
Na fotografii uprostřed je vidět zregulované koryto Bezdrevského potoka. Vlevo jsou pak vidět stopy původních meandrů. Mezi potokem a tratí (napravo) máme možnost vykoupit část prvních pozemků. Foto ČSO.
Pomůžete založit pátý ptačí park Zbudovská blata?
Cena 11 ha prodávaných pozemků je 4 mil. Kč. Je to opravdu velká suma, ale díky několika štědrým darům významných podporovatelů máme již nyní k dispozici 1,2 milionu. Zbývají 2,8 milionu, které věříme, že dáme opět dohromady díky podpoře stovek dárců ČSO. Celou částku ovšem musíme zaplatit již do konce června!
Přidáte se k nám a pomůžete založit pátý ptačí park Zbudovská blata? Obnovíme společně výjimečné podmáčené louky a uchováme je pro příští generace – ptáků i lidí? Vrátíme břehouše a kolihy znovu do české krajiny? Za podporu srdečně děkujeme!
Více informací: Lucie Hošková, tel: 602 972 368, hoskova@birdlife.cz a Lucie Vacková vackova@birdlife.cz
Další vykupovaný pozemek v sousedství Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků. Foto L. Korešová
Odpověď ČSO na úbytek ptáků způsobený intenzivním hospodařením a klimatickou změnou.
Aktuálně vlastníme 100 ha pozemků a o dalších 40 ha pečujeme.
Navracíme vodu do krajiny pomocí budování tůní a řízených závlah.
Sečeme, paseme, udržujeme pestrou krajinu plnou života, vytváříme nový domov vzácným i běžným druhům ptáků.
A obnovujeme vztah člověka ke krajině – pomáhají nám tisíce dárců a dobrovolníků, lidé do parků jezdí obdivovat ptáky a přírodu, relaxovat a užívat si atmosféru míst, která se mění v přírodní ráj. Všem příznivcům ptačích parků srdečně děkujeme, bez vás by se tyto ptačí ráje nikdy nestaly skutečností!
Zápis z Členské schůze České společnosti ornitologické
Datum a místo konání: 24. 9. 2022, Zámek Mikulov
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference ČSO Ptáci a svět v pohybu. Členskou schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, který omluvil dlouhodobě nemocného předsedu Jiřího Flouska. Skrutátorem byl zvolen Martin Bacílek (149 pro, 0 proti, 0 se zdrželi). V úvodu ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek shrnul základní údaje o ČSO (aktuálně více než 6600 členů, kancelář o 24 zaměstnancích, 8 regionálních poboček). Následovalo připomenutí stého výročí BirdLife International, kterého je ČSO národním partnerem.
Zdeněk Vermouzek poté představil výroční zprávu a účetní uzávěrku za rok 2021, které jsou k dispozici na birdlife.cz/vyrocni-zpravy. Následovala zpráva revizní komise, která neshledala v řízení ČSO vážnější nedostatky. Za nepřítomné členy komise zprávu přečetl člen ČSO Jakub Hlaváček. Výroční zpráva, účetní uzávěrka (s hospodářským výsledkem za rok 2021 v částce 1 922 524,88 Kč) i zpráva revizní komise byly následně členy ČSO schváleny (148 pro, 0 proti, 1 se zdržel).
Poté Lucie Hošková představila připravované akce a programy.
Zdeněk Vermouzek představuje hospodaření ČSO za rok 2021. Foto L. Hošková
Další blok byl věnován změně stanov ČSO. Kompletní návrh byl vyvěšen na webu ČSO a členové měli možnost zaslat připomínky. Kancelář ani výbor žádné připomínky neobdrželi. . K nejzásadnějším úpravám patří obnovení funkce jednatele, jakožto druhého statutárního zástupce ČSO (kromě ředitele). Další důležitou úpravou je zavedení dvoutřetinové většiny pro zásadnější hlasování a ustanovení jednacího řádu schůze. Návrh na změnu stanov ČSO i jednací řád členské schůze byly schváleny ve společném hlasování (148 pro, 0 proti, 1 se zdržel).
V průběhu schůze byla přijata změna stanov ČSO. Foto P. Voříšek.
90 let činnosti Moravského ornitologického spolku, který je v současnosti středomoravskou pobočkou ČSO, shrnula ve své prezentaci Kateřina Ševčíková, předsedkyně MOSu.
Katka Ševčíková, předsedkyně Moravského ornitologického spolku, představila 90 let MOSu. Foto O. Belfín.
Cenu ČSO, udělovanou na návrh členů ČSO výborem organizace, převzali Ondřej Belfín a Jakub Hlaváček za úspěšnou přípravu a vedení tří ročníků Kursu určování ptáků.
Ondra s Jakubem přebírají Cenu ČSO. Foto P. Voříšek.
Poslední blok byl zaměřen na úspěšné programy ČSO – Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) a Liniové sčítání druhů (LSD). Součástí bloku byla i přednáška Jiřího Reifa na téma „Trendy početnosti lesních ptáků poukazují na dlouhodobé změny v lesním hospodaření.“ V závěru schůze vylosovali Zdeněk Vermouzek s Ondřejem Belfínem tradiční odměny pro spolupracovníky JPSP a LSD. Knihy v hodnotě 1000 Kč získal Vladimír Toman (sčítá 3 roky), knihy v hodnotě 2000 Kč získal Martin Pudil (sčítá 26 let) a binokulární dalekohled, který věnovala Meopta – Optika, získala Marie Süssová (sčítá 20 let).
Zdeněk Vermouzek a Ondra Belfín vylosovali příjemce dalekohledu z řad dlouholetých sčitatelů JPSP. Dalekohled věnovala Meopta – optika. Foto P. Voříšek.
Sčítání labutí velkých (Cygnus olor) má v naší zemi dlouhou tradici, největší rozmach nastal v 80. a 90. letech 20. století. Následovala však mnohaletá odmlka, která byla přerušena až nedávno z iniciativy původního koordinátora RNDr. Jana Hory. Díky regionálním pobočkám ČSO se podařilo v posledních letech zorganizovat sčítání téměř ve všech krajích. Letos sčítání proběhne ve Středočeském kraji a na území hlavního města Prahy, tedy na území, odkud bylo tradičně hlášeno nejvíce hnízdících párů.
Labuť velká na hnízdě. Foto Petr Šaj.
Žádáme všechny čtenáře o pomoc při sčítání. Pokud v této hnízdní sezóně potkáte ve středních Čechách nebo v Praze labutě, zapište vaše pozorování do databáze birds.cz. Nejcennější jsou pro nás záznamy z první poloviny června, ale uvítáme každé pozorování z období od května do srpna. Svými záznamy můžete výrazně zpřesnit výsledky sčítání. Labutě často dokáží obsadit i lokality, které jsou stranou ornitologického zájmu (návesní rybníčky, polabské tůně, bezejmenné rybníčky v polích apod.), a některé páry tak mohou uniknout pozornosti. V rámci sčítání se zjišťuje početnost hnízdících i nehnízdících labutí. U hnízdících párů se sleduje počet mláďat v rodinkách. Pokud to okolnosti dovolují, rozlišují se šedá a bílá (immutabilní) mláďata. O této barevné mutaci si přečtěte více v článku P. Dolaty a J. Mourkové.
Příklad labutí rodinky s mláďaty dvou barevných mutací. Foto M. Sobotka.
U nehnízdících labutí se zaznamenává podíl mladých ptáků ve 2. kalendářním roce. Pozorování zadávejte včetně hnízdní kategorie, oceníme i jakoukoliv poznámku a fotografii. Smysl mají i záznamy labutí na již známých hnízdištích, pomůžou odhalit více detailů z hnízdní biologie druhu, jako je například průběh ztrát mláďat v čase. Navštívili jste zastrčenou vodní plochu a labutě jste nezastihli?
I tento údaj je pro nás cenný. Zadejte do birds.cz jakýkoliv jiný pozorovaný ptačí druh a do poznámkyk lokalitě napište „labutě nezjištěny“.
V případě dotazů nás můžete kontaktovat na e-mailu scitani.stc@email.cz.
Je sobota 14. května 2022 ráno a já jsem konečně na místě. Stojíme v Rokytnici u Přerova, odkud se má vypravit historicky úplně první vycházka za vlhami pestrými do ptačí rezervace Malá Lipová. Místní se velmi diví, když z auta vytahujeme baťohy, dalekohledy a fotoaparáty. Bodejť by ne, koná se tu velká rybářská soutěž a skupinka třiceti osob s dalekohledy tu vypadá jaksi nepatřičně. Všichni se za námi otáčí a příliš nerozumí našemu vybavení. Kde máme pruty a návnady?!
Kousek od rybníčka nás přivítá Martin Vymazal z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově, který povede vycházku za našimi nejbarevnějšími ptáky, za vlhami pestrými. Představuje nám krátkou historii pískovny Malá Lipová. Nyní je to rok, kdy je ve vlastnictví České společnosti ornitologické. „Vlhy už přilétly a je jich tam opravdu spousta,“ ubezpečuje nás Martin. Všem se rozzáří obličeje. Všichni je chtějí vidět. Dodává ovšem, že letos v pískovně je pouze pár břehulí říčních, kterých vloni bylo asi na 600.
Z velkého loňského hejna břehulí zbylo letos jen několik párů. Kam asi zamířily ostatní? Ilustrační foto Jiří Bohdal.
Procházíme obcí směrem k pískovně. Postupně nás Martin upozorňuje na hrdličky zahradní, které považujeme za původní druh, ale jsou v České republice teprve krátce. Onen hrdliččin hlas, který zval ku lásce, jak známe od Karla Hynka Máchy, nepatřil hrdličce zahradní, ale té divoké. Tu ale v Rokytnici nevidíme. Postupně slyšíme štěbetající vrabce domácí i polní a ozývají se rehci domácí. Ve vzdušných proudech nad námi surfují vlaštovky a rorýsi.
Vycházíme na polní cestu za obcí. Nad našimi hlavami nekrouží žádný ptačí druh a létajícího hmyzu je tu poskromnu. Martin se zastavuje a upozorňuje nás na to ticho. „Slyšíte?“ My slyšíme, že nic neslyšíme. Je tu podezřele ticho. Doplňuje, že paradoxně v obci bylo mnohem více ptačích druhů než zde, kde jsou široká pole a jen pár remízků. Je to jak poušť.
Posunuli jsme se. Už jsme na dohled od pískovny a slyšíme mončičáčí zvuk, vlhy se ozývají. Mají nezaměnitelné dorozumívání. Zatím je vidíme jen na obzoru, ale víme, že tam jsou. Z houštin se ozývá slavík obecný a je vidět samce ťuhýka obecného, jak nás odlákává od hnízda. Prolétla i samotářská včela drvodělka fialová. Zde to už vypadá o poznání živěji.
Hnízdiště vlh pestrých v Malé Lipové. Foto E. Valinová.
A jsme na místě. V bývalé pískovně, která opravdu žije. Vlhy nám kličkují nad hlavami a některé poposedávají na odkrytých kořenech stromů a keřů. Je jich tu spousta. Snažíme se je spočítat – jedna, dva, tři, … Začínáme znovu. Jedna, dva, deset, třicet? Nikomu se to v té rychlosti nepovede spočítat. Jen víme, že jich je tu opravdu hodně. Krása pohledět. Jejich barva přechází od tyrkysové do žluté a od červené do zlaté. Jedná se totiž o takové papoušky naší krajiny.
Vlhy pestré dělají opravdu čest svému jménu, barevnějšího ptáka u nás těžko najdeme. Foto L. Klíž.
Martin nám přibližuje život vlh: „Sem přilétají začátkem května. Je to teplomilný druh a k zahnízdění potřebuje strmé písčité stěny, které postupně erodují. Hnízdo si každý rok hloubí nové.“ Ukazuje na písčitou stěnu a dodává: „Ty menší nory, které vidíte, jsou od břehulí, a ty větší pak od vlh. Vrabčáci si obsazují ty staré nory, kde už žádná vlha, ani břehule nehnízdí.“ Pak Martin ukazuje kamsi do křoví: „Vloni se na místě, kde jsme chtěli stavět pozorovatelnu pro návštěvníky, objevily vzácné druhy orchidejí, vstavače vojenské. Akorát teď kvetou, můžete se podívat. Jen buďte opatrní, ať je nepošlapete.“ A dodává, že pozorovatelnu postaví samozřejmě jinde.
Kvůli nálezu vzácných vstavačů vojenských rádi postavíme pozorovatelnu o kus dál. Foto E. Valinová.
Martin se vzdálí, aby natáhl ve křoví vedle pískovny síť kvůli ukázce kroužkování ptáků. Vysoko nad našimi hlavami zakrouží čáp bílý a je pryč. Za chvíli Martin hlásí, že se podařilo chytit vzhledově nenápadné, leč zpěvem velice výrazné slavíky a jednoho samce sýkory koňadry. Je to zajímavé, málokdo viděl slavíky naživo. Jsou to typičtí UHP – univerzálně hnědí ptáci, kteří mají větší korálkové oči. Pomalu se loučíme s vlhami, ještě posledních pár snímků a pohledů v dalekohledu a jdeme zpět do Rokytnice.
Jsme nadšení. Po více než 3 hodinách venku s vlhami a dalšími ptačími druhy se s námi Martin loučí. Nejsme smutní, my víme, že se můžeme kdykoliv vrátit. Jsme rádi, že tu krásné vlhy hnízdí, a jsme rádi, že existuje ptačí rezervace Malá Lipová, která nás očarovala. Je možná malá, ale na nás a na ptáky dělá velký dojem.
Aktuálně: Schůze Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov při ČSO byla zrušena pro nedostatečné množství přihlášených členů Skupiny.
Schůze Skupiny pro ochranu dravců a sov při ČSO se uskuteční 22. září 2022 v prostoru zámku v Mikulově. Bude předcházet konferenci ČSO konané od 23. do 25. září 2022
Program bude probíhat v Sala terrena (více o tomto náherném sále ZDE) na horním nádvoří zámku.
10:00 Zahájení
10:15 – 13:00 Zprávy koordinátorů z výzkumu jednotlivých druhů
13:00 – 14:00 Oběd
14:00 – 17:00 Krátké referáty a příspěvky členů SOVDS
Této schůze se mohou zúčastnit všichni zájemci o výzkum a ochranu dravců a sov, nejenom členové SOVDS. Účast není podmíněná registrací na Celostátní konferenci ČSO, která začíná další den.
Večer bude samozřejmě možné posedět v některé z místních restauraci a pokračovat v diskusi o ptácích – o dravcích a sovách především.
Noclehy si zajistí zájemci sami na základě instrukcí organizačního výboru konference ČSO (pokud se hlásí také na konferenci, jinak si zajišťují ubytování po vlastní ose, ale pozor, kapacity v Mikulově mohou být omezeny).
Na schůzi Vás srdečně zvou Bedřich Landsfeld (vedoucí SOVDS) a Tomáš Bělka (zástupce vedoucího SOVDS)
Srdečně vás zveme na celodenní členskou schůzi a setkání členů ČSO, které se uskuteční 6.11. 2021 od 10:00 v Náprstkově muzeu v Praze, Betlémské náměstí 1.
Můžete se těšit nejen na setkání s přáteli a podobně naladěnými lidmi, ale především na den nabitý zajímavým povídáním o ptácích a činnosti ČSO, jak si můžete přečíst v programu níže. Jsme velmi rádi, že po dvou letech můžeme uspořádat členskou schůzi opět naživo. Nicméně všichni víme, že se rychle zhoršuje epidemiologická situace, chceme, aby schůze proběhla bezpečně a také musíme dodržovat nařízení vlády.
Věnujte proto prosím pozornost následujícím pokynům k zajištění bezpečné účasti na akci. Předem děkujeme za jejich dodržování.
Členská schůze je volně přístupná, nicméně pouze do naplnění kapacity sálu, která je v sále Náprstkova muzea sto osob.
Pro účast na akci bude nutné se prokázat buď potvrzením o dokončeném očkování proti covidu – 19 nebo potvrzením o prodělání nemoci ne starším než 180 dní nebo platným negativním testem na covid -19 z oficiálního odběrového místa (antigen ne starší 24h, PCR test ne starší 72h). Případně je možné absolvovat (vlastní) antigenní samotest přímo na místě.
Na akci bude po celou dobu (s výjimkou konzumace občerstvení) nutno nosit respirátor. Výjimku mají přednášející.
Prosíme, abyste na schůzi nechodili, pokud máte jakékoli příznaky respiračního onemocnění. Ostatně, nejde jen o covid, i jiné virózy umějí pěkně potrápit.
Ze schůze připravíme videozáznam, který následně umístíme na web ČSO.
Součástí členské schůze bude i schvalování výroční zprávy za rok 2020. Pokud jste ji ještě nečetli, naleznete jí ZDE.
Program členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum 10:00 – 17:00):
Zahájení, jubilea, vzpomínka na zemřelé členy
ČSO slaví 95 let!
Nové Pražské ptactvo ve světle odkazu Veleslava Wahla
Zpráva o činnosti ČSO, připravované akce, schválení výroční zprávy a zprávy kontrolní komise
Předání ceny ČSO
Jak jsme dělali Evropský hnízdní atlas a co z toho vzešlo
Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR 2014 – 2017
40 let Jednotného programu sčítání ptáků
Přestávka na oběd 12:30 – 14:00
Ornitologický diskuzní panel
Jak migrují naše pěnice černohlavé
Přestávka
Na polích hl. města Prahy se bude hospodařit „ekologicky“. Pomůže to ptákům?
Tři roky s Ptačí hodinkou a sčítáme dál
Ptačí choroby a zodpovědné přikrmování
Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda
Občerstvení na schůzi nám věnovala společnost Pro-Bio. Děkujeme!
Po schůzi bude možné posedět v blízké restauraci Kozlovna.
Na členské schůzi bude možno zaplatit členské příspěvky ČSO a předplatit časopis Sylvia.
Součástí schůze bude i prodejní stánek ČSO, kde si účastníci budou moci zakoupit zboží nabízené v e-shopu ČSO. V naší nabídce najdete: určovací příručky a atlasy, dětské knížky, samolepky proti nárazům ptáků do skel, hrnečky, samolepky na auto s ptačími motivy, plyšové zpívající ptáčky, odznaky, kovové ptačí dekorace, bird-friendly kávu a mnohé další.
Zároveň vám nabízíme možnost doručení předem objednaného a zaplaceného zboží přímo na členskou schůzi bez placení poštovného. V případě zájmu si, prosím, objednejte zboží běžným způsobem, jako způsob doručení vyberte osobní odběr a do poznámky uveďte, že si přejete nákup doručit na členskou schůzi 6.11. Obratem vám přijde potvrzovací zpráva s platebními instrukcemi. Postupujte podle nich – použijte tedy číslo účtu i variabilní symbol v ní uvedené.
je nám líto, ale vzhledem k současné situaci ohledně šíření koronaviru, uzavření škol a zákazu akcí nad sto lidí rušíme Jarní setkání členů a příznivců ČSO, které mělo proběhnout tuto sobotu 14.3. v ZŠ U Vršovického nádraží.
Řádná členská schůze ČSO by měla proběhnout v rámci Východočeské ornitologické konference v sobotu 17.10. v hospitálu Kuks. O podrobnostech vás budeme včas informovat.
Milí členové ČSO, z důvodů šíření koronaviru a rušení akcí nad sto účastníků musíme Jarní setkání členů a příznivců ČSO zrušit. Za případné komplikace se omlouváme.
Milí členové, jak jsme již v průběhu minulého roku avizovali, výbor ČSO potvrdil již dříve uvažovanou přeměnu pražských (jarních) členských schůzí ČSO směrem k poněkud méně formálnímu setkání, které bude trochu více zaměřeno na ornitologické dění, témata a ptáky ve středočeském regionu, tedy v Praze a Středočeském kraji, kde doposud nefunguje regionální pobočka ČSO. Samozřejmě se během těchto setkání budeme věnovat i důležitým celostátním aktivitám ČSO. Continue reading „ZRUŠENO – Pozvánka na jarní setkání členů a příznivců ČSO“
Je to již třináct let, co jsme se rozhodli založit první soukromý ptačí park a zajistit tak ochranu mokřadním ptákům přímo na vlastních pozemcích ČSO. Díky stovkám dárců postupně vznikly Josefovské louky, na které se dnes můžeme dívat s opravdovou hrdostí. Děkujeme ze srdce všem, kdo rozvoj ptačího parku umožnili a podporují. S jeho zvelebováním rozhodně nekončíme – právě nyní dokončujeme jednání o dalších zásadních výkupech – máme šanci získat další skoro čtyři hektary. Už teď se také těšíme, jaký nový druh si ptačí park příští rok zvolí za svůj domov.
Exmoorští koně a čírky modré v Ptačím parku Josefovské louky. Foto: Marian Polák.
Josefovské louky nám také ukazují, že cesta, po které jsme se před třinácti lety vydali, je více než správná – na vlastních pozemcích vytvářet vhodná prostředí a aktivně zajistit ptákům ty nejlepší možné podmínky pro život. Proto jsme se již před rokem rozhodli, že společně se členy ČSO napřeme úsilí k hledání a vytváření dalších ptačích rezervací ČSO. Jsme moc rádi, že se mnozí členové aktivně zapojili – přišlo nám celkem 60 návrhů na nové rezervace. Nebylo lehké mezi nimi vybrat, ale po bedlivém posouzení a návštěvě mnoha míst jsme našli dokonce tři nové lokality, kterým se vedle „Josefovek“ chceme nadále věnovat. A některé další máme tak zvaně v šuplíku, odkud je rozhodně jednou chceme vytáhnout.
Představujeme vám všechny ptačí rezervace ČSO, stávající i nově vznikající
Mapa Josefovských luk. Žlutě pozemky právě vyjednávané k výkupu.
Většině milovníků ptáků již dobře známý ptačí park se rozprostírá v nivě řeky Metuje na kraji Jaroměře. Dosud jsme vykoupili 40,7 ha luk, opravili starý zavlažovací systém a dvakrát ročně louky zaplavujeme. Vybudovali jsme mnoho menších tůní i větší vodní plochu. S managementem nám ukázkově pomáhají divocí koně a brzy přijedou i pratuři. V ptačím parku jsme doposud zaznamenali výskyt 175 druhů ptáků. Hnízdí nebo se o hnízdění pokusili např. čtyři druhy chřástalů, čírky modré, jeřábi popelaví, čejky chocholaté, bekasiny otavní nebo vodouš rudonohý. Každoročně zde pořádáme sedm akcí pro veřejnost a množství školních exkurzí. V letošním roce získal ptačí park Cenu sympatie v celonárodní hlasovací soutěži o nejlepší projekt adaptace na klimatickou změnu Adapterra Awards.
Na základě prospěšnosti parku pro region Město Jaroměř svolilo k prodeji jeho pozemků na území ptačího parku do vlastnictví ČSO. V současnosti jsme těsně před podpisem smlouvy o výkupu 3,7 ha pozemků v celkové ceně přibližně 870 000 Kč. Jedná se především o luční pozemky, které po zakoupení vytvoří další velký komplex ve vlastnictví ČSO, na němž budeme moci rozšířit ptačník o další velké tůně a rozšířit tak domov nejvzácnějšímu obyvateli Josefovských luk – vodouši rudonohému. Kromě toho bychom rádi získali břehový pruh Nové Metuje kolem celého parku a vybudovali zde odpočívadla s pozorovacími stěnami, která budou sloužit ke sledování ptáků i koní bez rušení.
Ptačí park Mnišské louky – první pozemek čeká na vykoupení!
Mnišské louky. Foto: Josef Rutterle.
V nivě řeky Ploučnice, nedaleko České Lípy, jsme našli kouzelné místo pro vznik druhé rezervace ČSO. Podmáčené louky protkané zbytky starého koryta zarůstají dřevinami. Na louky shlíží vulkanická Mnišská hora. Jednou se i tady budou pást divocí koně a prohánět čejky, vodouši a chřástalové. Již nyní na okraji lokality hnízdí jeřábi, pozorovat lze ledňáčka říčního, z bahňáků pisíka a vodouše kropenatého, dále luňáka červeného, slavíka modráčka nebo bělořita šedého na tahu. Abychom Mnišské louky mohli přeměnit na ptačí park, musíme je nejprve vlastnit. Už teď je připraven první pozemek k výkupu – majitel nám fandí, a tak prvních 2 386 m2 můžeme vykoupit za krásných 45 000 Kč. Pozemek je v současnosti zarostlý náletovými dřevinami, které ihned po zakoupení vyřežeme a kořeny odstraníme, čímž vznikne první námi vytvořená tůň na Mnišských loukách, která hned může sloužit např. bekasinám otavním.
Ptačí park Kosteliska
Kosteliska u Dubňan. Foto: Gašpar Čamlík.
Lokalita Kosteliska se rozprostírá v nivě říčky Kyjovky v bezprostřední blízkosti ornitologicky atraktivních Mutěnických rybníků. Jedná se o velmi dynamické prostředí, v minulosti tu byl několikrát rybník, mokřad, nivní louka a pole, některá vyvýšená místa jsou pak kupodivu suchá a písčitá se zbytky pískomilné vegetace. V současnosti se jedná o silně podmáčenou džungli zarostlou směsí invazních druhů rostlin, která přímo volá po vhodném managementu, jako je např. kosení nebo pastva. Při správné údržbě se může stát ukázkou příkladné péče vytvářející v současné době tolik potřebné přírodní hodnoty (a to nejen pro ptáky). Kromě podpory celkové biologické rozmanitosti budou cílovými druhy například vodouš rudonohý, čejka chocholatá, pisila čáponohá, tenkozobec opačný, chřástal kropenatý, lžičák pestrý či bukač velký.
Lokalitu bude mít v péči Jihomoravská pobočka ČSO ve spolupráci s kanceláří ČSO. S výkupy pozemků začneme v polovině roku 2020.
Ptačí rezervace Malá Lipová
Vlha pestrá. Foto Dušan Boucný.
Malá Lipová je skutečně malá pískovna poblíž Přerova. Hlavním lákadlem jsou zde hnízdící vlhy pestré, které potřebují čas od času obnovit hnízdní stěnu. Pro úspěch celé rezervace je rozhodující přístup hlavního současného vlastníka, města Přerova, které předběžně souhlasí, případný výkup proběhne během příštího roku. Rezervace ČSO zde bude hodně vstřícná k veřejnosti, chceme vybudovat pozorovací kryty přímo u hnízdní stěny tak, abychom mohli tyto nádherné ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na přípravě i následném provozu rezervace se bude rozhodujícím dílem podílet Moravský ornitologický spolek.
DĚKUJEME ZA NEUTUCHAJÍCÍ PODPORU VŠEM, KTEŘÍ DOSUD DAROVALI NA VÝKUPY POZEMKŮ NEBO SE DAROVAT CHYSTAJÍ. S POMOCÍ ČLENŮ A PŘÍZNIVCŮ ČSO JSME VYKOUPILI JIŽ 40 HA POZEMKŮ PRO PTÁKY. NYNÍ MÁME ŠANCI SPOLEČNĚ POŘÍDIT PTÁKŮM NOVÉ DOMOVY NAPŘÍČ REPUBLIKOU. POMŮŽETE NÁM I TENTOKRÁT?
Ti , kdo chtějí darovat na ptačí rezervace, mohou níže využít zabezpečený portál Darujme.cz. DĚKUJEME!
14. – 16. června 2019 nás exkurze ČSO zavedla nedaleko za hranice – do Národního parku Stolové hory v Polsku, tedy do krajiny příkrých skal, skalních věží i téměř rovných náhorních plošin, tajemných soutěsek i hlubokých roklí, pospojovaných do rozsáhlých přírodních labyrintů. Hlavním lákadlem byly především sovy, neboť území je známé jako hnízdiště kulíšků, sýců rousných i výrů velkých.
Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.czLet o život . 70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd). Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost. Continue reading „Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří“
I prostřednictvím daru ze závěti lze konat dobré skutky, pomoci zachovat přírodu pro další generace nebo přispět na jakýkoli jiný dobročinný účel podle toho, co je komu blízké. Dnešním Mezinárodním dnem závětí startuje Měsíc dobročinných závětí, kdy bude dárcům a dárkyním, kteří ve své poslední vůli pamatují na jakoukoli dobročinnou organizaci blízkou jejich srdci, proplacen notářský poplatek za sepsání závěti.Continue reading „Závěť pomáhá i ptákům – dnes začíná Měsíc dobročinné závěti“
srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019 od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/
Z. Vermouzek, L. Hošková et al. – Zpráva o činnosti ČSO
G. Dobruská – Krajina pro čápy a Čapí hnízda
G. Dobruská – Pískovny pro břehule
V. Zámečník – Trávení hrabošů a zemědělská politika
Z. Vermouzek – Rezervace ČSO
V. Sychrová – Let o život – podpořme ochranu ptáků ve Středomoří!
Z. Vermouzek – LSD a JPSP, shrnutí sezóny a losování
L. Hošková – Připravované akce
Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.
Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.
Nikdy v minulosti jsme nezaznamenali tolik hnízdění a vyvedených mláďat sýčků jako letos. Výskyt jsme zjistili na 55 lokalitách, na 29 z nich jsme potvrdili i hnízdění. Celkově sýčci vyvedli nejméně 66 mláďat včetně rekordní snůšky se 7 mláďaty. Letos také sýčci zahnízdili už v 11 našich budkách, z toho v 8 bylo hnízdění úspěšné a z budek tak vyletělo 29 mláďat (z celkově 59 zjištěných mláďat). V dalších 17 budkách jsme nalezli alespoň pobytové stopy. To je při počtu 98 našich budek využívanost dosahující skvělých 29 %. Sýčkům jsme se snažili pomoci i jinak. Na 11 místech jsme domlouvali hospodaření zajišťující optimální loviště. Na mnoha lokalitách jsme nainstalovali berličky pro snadnější lov a také jsme odstranili desítky technických pastí ohrožujících zejména vyvedená mláďata. Snad i díky tomu přežije co nejvíce mladých ptáků.
Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří ochranu sýčků v ČR podporují.
Mirek Bažant a Martin Šálek
Partnerem ochrany sýčků v ČR je i Lafarge Cement a.s.
Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?
Bez pozorování ptáků není ornitologie, ale ne každý, kdo pozoruje ptáky, je ornitologem. Ptáky můžeme pozorovat jen tak pro potěšení, a rozhodně to není špatně. Ale stačí přidat jen málo a naše pozorování získávají nový význam — stávají se střípky v mozaice lidského poznání, pomáhají o maličko posunout hranice našich znalostí. Tou hranicí, kdy se člověk stává ornitologem — a občanským vědcem — je vedení a sdílení záznamů o pozorovaných ptácích.
Ať již pozorujeme ptáky v zimě na krmítku za oknem, v městském parku, na přehradní nádrži nebo na horských hřebenech, vedení zápisků nám pomůže se později k pozorováním vrátit, konzultovat je s přáteli nebo s odstupem času třeba i odborně vyhodnotit. Nejjednodušším způsobem, jak dnes ornitologické zápisky vést a současně je snadno zpřístupnit pro pozdější vědecké zpracování, je Faunistická databáze ČSO (avif). K dispozici je i mobilní aplikace Avif Mobile (fungující na platformě Android).
Avif je určen všem zájemcům o ptactvo z řad široké veřejnosti, „amatérských“ ornitologů, birdwatcherů i vědců a slouží ke sdílení a uchovávání záznamů o pozorování všech druhů ptáků na českém území. Slouží nejen ke sdílení zajímavých a neobvyklých pozorování, ale také ke sběru kompletních seznamů všech pozorovaných druhů (tj. včetně běžných druhů) pro pozdější vědecké využití.
Avif poskytuje prostřednictvím četných nadstaveb prostředí pro záznam, uchování a využívání údajů ze specializovaných projektů, jako je sledování čapích hnízd, výzkum zpěvu strnadů, mapování hnízd čejek, ale i pro nový atlas hnízdního rozšíření nebo nový dlouhodobý monitorovací program LSD. Díky datům z Avifu vznikl i nový web Ptačí pasti, který upozorňuje na ta nejnebezpečnější místa a také na důvody, proč se zde ptáci zabíjejí. Informace z webu budou sloužit jak odborníkům, tak i široké veřejnost a představují důležitý první krok na cestě k odstraňování ptačích pastí. Data z Avifu se promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Údaje z Avifu také významně přispívají k naší spolupráci se společností E.ON, Česká republika s.r.o. na co nejefektivnějším zabezpečení sloupů v oblastech významných pro hnízdění ptáků. Cenné jsou i fotografie ptáků sedících na sloupech elektrického vedení – díky nim můžeme vyhodnocovat jak ptáci tyto“posedy“ používají a využít tyto poznatky k lepšímu zabezpečení.
Proto, až vyrazíte na ptáky, nezapomeňte údaje zaznamenávat a vkládat do faunistické databáze Avif.birds.cz!
SRDEČNĚ DĚKUJEME! Díky neskutečné dárcovské odezvě se podařilo vykoupit všech 6 předjednaných ha, včetně 4ha koňské pastviny!
Když se v polovině listopadu podařilo po dlouhých jednáních přesvědčit jaroměřskou církev, aby prodala 4 ha pozemků na Josefovských loukách, které ČSO do té doby pronajímala pro potřeby koňské pastviny, měli jsme ohromnou radost i obavy současně. Radost z toho, že máme možnost uskutečnit vůbec největší nákup, že by se nejistý nájem mohl proměnit ve vlastnickou jistotu, že takto velký pozemek, navíc obhospodařovaný koníky, poskytne ptákům dostatečný prostor pro hnízdění i sběr potravy a že se kontrola ČSO nad pozemky konečně může přehoupnout přes vysněnou polovinu. Ovšem, i když jsme vyjednali velmi příznivou cenu za metr, plocha je to veliká, takže cena tomu odpovídala – celkem, i s dalšími předjednanými pozemky, 1,2 mil Kč. A ke splacení do konce ledna. Obavy tedy byly také.
Nicméně, jak se ukázalo, lidem na ochraně ptáků skutečně záleží a po našich výzvách dary doslova pršely. Malé i velké částky, všechny velmi důležité. Od zmíněné poloviny listopadu se doteď jen na Josefovské louky podařilo vybrat více než 1,5 milionu Kč, které nejen, že pokryly všechny nákupy, ale ještě zbyde na nezbytné další výdaje související s vyřízením nákupů i na případné další menší výkupy.
Musíme přiznat, že jsme skutečně dojatí a všem dárcům opravdu ze srdce děkujeme. Nejen za peníze, ale především za jejich zájem o ptáky a přírodu vůbec a za krásná slova podpory.
Co se podařilo vykoupit?
Kromě koňské pastviny o rozloze 4,17 ha jsme získali louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.
Veškeré platby již proběhly a církev nyní odesílá na katastr návrh na vklad. Definitivně budou pozemky připsány ČSO do dvaceti dní, tedy v polovině února.
Mimochodem, konkrétních 41 683 m2 koňské pastviny představuje největší jednorázový nákup v historii Josefovek. Současně kupní cena 833 660 Kč je nejvyšší cena dosud zaplacená za jednorázový nákup.
ČSO tak nyní kontroluje (včetně spoluvlastnictví) 39,7 ha, tj. 52% Ptačího parku. Tedy téměř 40 ha určených pro ochranu mokřadních a lučních ptáků a dalších živočichů a rostlin.
Děkujeme za ptáky, koně a celou přírodu Josefovských luk!
Srdečně děkujeme všem dárcům, kteří posílají peníze na Josefovské louky! Je vás opravdu hodně a díky tomu jsme již nyní před Vánocemi mohli uskutečnit první nákup z celkem 6ha předjednaných pozemků. Za 234 763 Kč jsme vykoupili 1,2 ha cenných pozemků – např. se podařilo získat louky těsně přiléhající ke Slavíkovskému ptačníku, tedy největší soustavě tůní, kde budou tvořit důležitou nárazníkovou zónu mezi strojově sečenými loukami a ptačníkem. Další širší pruh pozemků jsme získali ve střední části luk a díky tomuto výkupu se podařilo scelit pozemky o výměře 5 ha.
Největší nákup cca 4 ha pozemků nás čeká na konci ledna, kdy byćhom měli vykupovat celou dosavadní koňskou pastvinu za 883 000 Kč. Pevně věříme, že se nám tuto částku podaří shromáždit, úžasná odezva dárců tomu napovídá. Uspějeme-li, získá ČSO konečně nadpoloviční většinu pozemků a bude tak moci ještě lépe ovlivňovat ochranu ptáků.
Pokud byste rádi také podpořili výkup pozemků na Josefovských loukách, využijte prosím zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz
Veškeré dotazy ohledně darů vám ráda zodpovím na hoskova@birdlife.cz.
Na přání rodiny oznamujeme odchod dlouholetého člena ČSO, kroužkovatele a milovníka ptáků pana Karla Kněžínka. Společně s rodinou děkujeme všem, kdo na něj vzpomene.
Příjemná atmosféra, mnoho zajímavých přednášek z činnosti ČSO, povídání o ptácích nejen jižních Čech, výměna zkušeností mezi organizátory vycházek za ptáky, uvedení nového programu sčítání ptáků, spousta nových produktů z e-shopu ČSO, k tomu setkání mnoha podobně naladěných lidí jak během vlastní akce, tak večer v útelné hospůdce, nedělní exkurze na rybník Řežabinec spojený s ukázkou vyhledávání mrtvých ptáků specielně vycvičenými psy. Taková byla ve zkratce výjezdní členská schůze ČSO, která proběhla v Písku během minulého víkendu 25.-26.11.2017.
Partnery akce byla společnost E.ON, ČR, s.r.o., Swarovski – Optik a Pro-Bio, které na akci poskytlo občerstvení.
Statutární město Zlín nechalo vypracovat studii úmrtnosti ptáků na skleněných zastávkách, ze které vyplývala naléhavost řešení. Pro zabezpečení zvolili tenké černé proužky ve vzdálenosti asi 3 cm, které vzhled zastávky nijak výrazně nezmění. K postupnému zabezpečování těchto zastávek bylo přistoupeno podle stupně nebezpečí pro ptáky. Nové zastávky jsou již instalované automaticky včetně těchto polepů.
Statutární město Zlín – zabezpečená zastávka
Středočeské Mnichovice. Zabezpečení celoskleněných zastávek inicioval na městském úřadě ochránce přírody Petr Dobrý. Akce proběhla ve spolupráci se žáky tamní základní školy – během jednoho dne opatřili speciálními polepy 5 nejrizikovějších zastávek. Náklady na celou akci přitom dosáhly asi 2000,- Kč, což je přibližná cena jejich jednorázového umytí.
Středočeské Mnichovice, Zastávka před polepemStředočeské Mnichovice, Zastávka po polepu
Rakovnicko, Žatecko – členové ČSO manželé Tichaiovi prozkoumali 3 města a 26 obcí a určili 21 rizikových staveb (z toho 15 zastávek MHD), ať už podle nálezů uhynulých ptáků (celkem 6 nálezů) anebo na základě umístění stavby v okolí zelených ploch. Výsledky s pořízenou fotodokumentací a s vysvětlujícím dopisem a žádostí o nápravu předali případně zaslali na příslušné místní úřady daných obcí a měst (obce Petrohrad, Petrovice, Řevničov, Rakovník, Nové Strašecí, Podbořany, Lužná). K 30.9.2015 potvrdily realizaci ochranných opatření (polepů) dvě obce, s dalšími manželé Tichaiovi jednají.
Praha 5, Smíchov – paní učitelka Melichárková z mateřské školky U Santošky si domluvila u dopravního podniku svolení k polepu nebezpečené zastávky Santoška a společně s dětmi zastávku polepili barevnými siluetami ptáků.
Zabezpečená zastávka Santoška
Rousínov – místní organizace ČSOP a pan Jiří Bartl prosadili u města Rousínov zabezpečení rizikové zastávky Rousínov, škola. Polepy zhotovila reklamní agentura a cena se pohybovala okolo 3000 Kč.
Rousínov, škola
Kněževes – zabezpečení zastávek v obci domluvila a s dětmi z místní školy provedla členka ČSO paní Farová. Inovativní polep navrhla reklamní agentura a zabezpečení sedmi zastávek v obci stálo méně než 5000 Kč.
Realizace zabezpečení zastávky, Kněžěves
Kromě výše zmíněných příkladů byly zabezpečeny zastávky v těchto obcích a městech: Manětín, Vrchlabí.
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Autor: 
Pozorujete rádi ptáky? Předpokládáme, že ano, ale zaznamenáváte údaje a sdílíte je s ostatními? Víte, že každé vaše pozorování je cenné a může významně přispět k poznání a ochraně ptáků?
Nicméně, jak se ukázalo, lidem na ochraně ptáků skutečně záleží a po našich výzvách dary doslova pršely. Malé i velké částky, všechny velmi důležité. Od zmíněné poloviny listopadu se doteď jen na Josefovské louky podařilo vybrat více než 1,5 milionu Kč, které nejen, že pokryly všechny nákupy, ale ještě zbyde na nezbytné další výdaje související s vyřízením nákupů i na případné další menší výkupy.
