V ideálním případě stromy vzkvétají a lidé během počátečních setkání k plánování, při výsadbě a následné péči navazují vzájemné vztahy. Jak semínko započaté spolupráce dále rozvíjet a tím zvelebovat místní krajinu? Společné setkávání a práci je možné posunout na další úroveň a vytvořit spolek. 

Spolupráce při řešení problémů v krajině vyžaduje aktivní a dlouhodobější účast a přispění všech účastníků. Klade důraz na diskusi, při které si zúčastněné strany naslouchají a mluví nejen za účelem vzájemného přesvědčování, ale i učení se. Často usiluje o vytvoření konkrétní dohody, která se dá uskutečnit. Pravidelná spolupráce může být prevencí sporů a může napomáhat k odstranění předsudků mezi různými skupinami využívajícími krajinu.

DVL jako příklad fungujícího spolku pro péči o krajinu

Příkladem trvalé spolupráce jsou spolky pro péči o krajinu (Landschaftspflegeverband) fungující v Německu přes 35 let. Jejich cílem je zachování a zlepšení rozmanité kulturní krajiny se zaměřením na regionální rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Sdružení umožňuje hladší komunikaci mezi lidmi s často odlišnými zájmy v krajině, a tím snadnější domluvu na přípravě a realizaci různých opatření, ať už na zemědělské půdě nebo v přilehlé krajině. Ve spolcích totiž dobrovolně spolupracují zástupci samosprávy, zemědělců a ochránců přírody v určitém území, kteří mají rovnocenný hlas při vyjednávání.

Dlouhodobá spolupráce je postavena na přínosech pro členy. Spolek poskytuje všem poradenství ohledně ochrany přírody, pomáhá se získáním dotací, zpracovává, spravuje a realizuje plány opatření a péče o krajinu. Dobrovolní ochránci přírody vykonávají práci, na kterou zemědělci a obce nemají kapacitu. Zemědělcům navíc nabízí zapojení ve spolku další příjem z provádění terénních prací při péči o krajinu a nové příležitosti odbytu. Posiluje také image dobrého hospodáře díky veřejně prezentované práci na údržbě krajiny.

Téměř 200 lokálních spolků z celého Německa zastřešuje německý spolek pro péči o krajinu (Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V., DVL), který jim poskytuje školení a prosazuje zájmy u politiků. Na základě zkušeností doporučuje DVL postup vedoucí k založení spolku v následujících krocích:

1. Analyzujte environmentální, sociální a ekonomické podmínky v daném místě 
2. Promluvte si se všemi stakeholdery (zájmovými skupinami) v regionu
3. Zjistěte, jaké jsou jejich přání a obavy
4. Najděte příznivce pro založení spolku s chutí něco změnit 
5. Naplánujte první akce spolku
6. Pozvěte všechny stakeholdery na informační akci
7. Zjistěte a definujte možný právní status spolku, sepište stanovy a získejte členy
8. Definujte, co je předmětem založeného spolku – o co bude usilovat a jakým aktivitám se bude věnovat 
9. Zajistěte finance na budoucí fungování spolku (např. veřejné a soukromé zdroje, členské příspěvky)

Kam dál? 

• Metodika popisuje přehled kroků “Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny”. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry, jak uspořádat setkání a spolupráci dále rozvíjet.
• Brožura “Cooperative nature conservation to benefit people” poskytuje přehled o práci evropských sdružení péče o půdu. Představuje pracovní oblasti sdružení Landcare a zdůrazňuje klíčové faktory pro kooperativní ochranu přírody ve prospěch lidí. 
• Brožura “First steps to landcare in Europe” představuje kroky k tomu, jak založit spolek po vzoru německých spolků pro péči o krajinu 
• Web německého spolku pro péči o krajinu (v němčině a částečně angličtině), který zastřešuje téměř 200 lokálních spolků z celého Německa, nabízí materiály o spolupráci mezi jednotlivými aktéry pro péči o krajinu.
• Web Landcare Europe, sítě podporující biologickou rozmanitost, odolné ekosystémy a kvalitu života v krajině ve spolupráci se zemědělci a ochránci přírody.
• Metodika “Working Together to Build a Successful Initiative: The PEGASUS Toolkit” představuje souhrn rad, pokynů a nápadů pro plánování místních iniciativ nebo projektů na podporu udržitelnějšího zemědělství a lesnictví.

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Vhodná zálivka

Výsadbou to nekončí! Domluva převzetí zodpovědnosti za následnou péči probíhá již před samotnou výsadbou. Teď nastává čas převést ji v praxi. Co vysazené stromy potřebují? Ve zkratce zálivku, řez a ochranu. Řez stromů by měl vždy provádět zkušený odborník.

Způsob péče se mění v čase s vývojem stromu. Největší pozornost a péči potřebuje v prvních třech letech, kdy se ujímá. Nejzásadnější je pro strom správná zálivka. Např. pro strom s obvodem kmenu 15 cm se doporučuje 1 zálivka 80 litrů. Příliš častá zálivka s menšími dávkami vody může mít za následek rozvoj kořenů hlavně ve svrchní vrstvě půdy a větší náchylnost k poškození suchem. Oproti tomu přílišná zálivka může způsobit vyplavování živin. Frekvence a intenzita zálivky závisí na místu výsadby, vývoji počasí i vysazených dřevinách. Většinou se doporučuje 8 – 10 zálivek v prvním vegetačním období po výsadbě, které se postupně snižují. Ve druhém roce je obvykle dostatečných 6 zálivek.

Další péče

Okolí vysazeného stromu je potřeba udržovat nezarostlé pomocí vytrhávání plevelů, kypření a vyžínání trávy. Při obsekávání je zásadní dbát na to, aby při něm nedošlo k poškození kmínku stromu. Toto nebezpečí lze snižovat mulčováním. Stromy je vhodné zamulčovat již během výsadby a pokračovat v tom minimálně dalších pět let. Výhodou mulčování je kromě udržení vlhkosti půdy také potlačení travní konkurence, kterou bychom jinak museli odstraňovat mechanicky. Navíc se z mulče pozvolna uvolňují živiny a zlepšuje půdní strukturu. I když jsou stromy dobře zamulčované, potřebují zejména v prvních třech letech častěji zalévat. Pravidelně kontrolujeme, zda není poškozené pletivo, kotvení ke kůlům a ochrana proti okusu, případně zjednáme nápravu. Předcházíme také zarůstání úvazků do kmínku.

V dalších dvou letech snižujeme intervaly mezi zálivkami a odstraníme úvazy, případně obnovíme zálivkovou mísu. Citlivě strom obsekáváme a dále mulčujeme. Po šesti letech od výsadby můžeme odstranit kotvení a nadále snižujeme zálivku. V této době se stromy upravují do charakteristického tvaru koruny, aby se pod nimi vytvořil prostor pro chodce nebo průjezd vozidel (průchozí výška 2,5 m, průjezdní 4,5 m). Dospělé stromy jsou méně náročné na péči. I přesto potřebují nadále ochranu před uhutněním půdy kolem kmene a poškozením kořenů, a jednou za 5 – 10 let zdravotní řez. Stárnoucí stromy pak vyžadují řez stabilizační a ochranu před rozlomením. 

Kdo nám s tím pomůže?

Jak je vidět, nejen s rozdělením zodpovědnosti, ale i s náklady na péči musíme počítat již před výsadbou. Jak si nějaké starosti ušetřit a zároveň podpořit vztah místních ke krajině? Stejně jako výsadbu můžeme i kontrolu jejího stavu pojmout jako pravidelnou komunitní akci. V doprovodu někoho zkušeného si výsadbu společně projdeme a zkontrolujeme, zda kůly plní svou podpůrnou funkci, zda není poškozené nebo nadzvednuté pletivo, zda do kůry stromu nezarůstají úchyty nebo pletivo, jestli je okolí stromu během vegetačního období dostatečně zakryto mulčem, případně jestli je prosté trav a plevele a zálivková mísa může pojímat vodu. Zjištěné nedostatky rovnou napravujeme.

Místní lidé pak mohou při procházkách nedostatky rozpoznat a buď je sami odstranit nebo se obrátit na zodpovědnou osobu a žádat nápravu. Pokud komunitní setkání uspořádáme v době vegetačního klidu, lze pod dohledem odborníka provést řez. Možnost naučit se správně provádět řez stromů může některé motivovat se ke kontrolní akci připojit.

Příklad z realizované výsadby u Nechanic:

“Zajištění následné péče bylo pro úspěch celého projektu výsadby klíčové. Myslivecký spolek měl k dispozici traktor i nádrž na vodu, proto jsme věděli, že budou schopni zajistit zálivku nejen v den výsadby, ale i v následujících letech poté. V rámci rozpočtu se jednalo o vůbec o nejnákladnější položku. Většina dotačních titulů podporujících výsadby zároveň obsahuje podmínku udržitelnosti projektu do dalších (obvykle min. 5 let). V našem případě je tento závazek dokonce 10 let od data vysazení, kdy musí například v případě úhynu stromku dojít k jeho nahrazení. 

V posledních letech je výsadba stromů u veřejnosti i obcí velmi oblíbená činnost. Mnoho výsadeb, ale bohužel skončí zanedbaná bez potřebné péče. Kotvící pásek po čase zarostl do kmínku stromu, výsadba je poškozená okusem, opěrné kůly chybí či jsou vyvrácené, stromy nikdo neprořezal a mají příliš hustou korunu, to jsou nejčastější problémy se kterými se některé výsadby po čase od jejich vysazení potýkají. Většině těchto problémů lze přitom předejít tím, že se inciátoři výsadby předem domluví s někým, kdo bude mít následnou péči po vysazení na starosti.”(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://www.sazimebudoucnost.cz/cs/nasledna-pece 

https://www.potulnysadar.cz/sucho-zalivka-a-mulcovani/ 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/honza-kacer-zanedbane-vysadby-stromu.co-je-pro-ne-typicke-a-jak-se-jim-da-pomoct

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Jako příklad projektu, který má za cíl zvýšení biodiverzity v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině jsme zvolili vybudování biokoridoru (výsadba dřevin a vysetí travnatého pásu) na orné půdě u Hrádku u Nechanic. Pojďme si nyní obecně říci pár pravidel pro úspěšnou realizaci výsadby:

1. Časový harmonogram výsadby

Výsadbu plánujte s dostatečným předstihem a včas objednejte sadbový materiál a kůly ke stromům. Pro podzimní výsadby se obvykle objednává materiál nejpozději na jaře. Pokud ale budete chtít některé ze vzácnějších nebo hůře dostupných druhů, je potřeba provést objednávku ještě dříve. Objednáváním na poslední chvíli se vystavujete riziku, že výsadbový materiál již nebude v daném termínu k dispozici. Vždy zároveň domluvte také přesný datum odběru sazenic. Zejména u prostokořenných sazenic hrozí zasychání kořenů, které snižuje šanci, že strom bude v budoucnu prosperovat.

2. Příprava plochy před výsadbou

Před samotným sázením vyznačte rozmístění stromů podle plánu výsadby. V tomto případě již doporučujeme využít práce arboristy, který s ohledem na vybrané druhy, zvolí dostatečně velký spon mezi jednotlivými stromky. Podle rozsahu výsadby a očekávaného množství pomocníků zvažte přípravu terénu před samotným sázením. Pokud se jedná o pár stromů nebo máte menší sazenice v květináčích, můžete výsadbové jámy ručně vyhloubit v den výsadby. Při rozsáhlejším sázení, vzrostlých sazenicích s balem nebo utužené půdě je lepší nechat jámy předem vyhloubit bagrem. Zde je opět potřeba správné plánování. Pokud máte výsadbové jámy připravené předem, rozneste k nim i připravené stromky, předejdete tak záměně druhů. 

3. Materiál a nářadí potřebné pro výsadbu

Předtím než dorazí pomocníci je potřeba dovézt jak sadbový materiál, tak materiál ke kotvení a oplocení stromů (kůly, pletivo, úvazky, hřebíky, drát) a případně jejich mulčování a samozřejmě všechno potřebné nářadí pro nás i pro účastníky. Nejčastěji využijete hlavně rýče, palice na zatloukání kůlů nebo zatloukače, žebříky, kladiva, kleště, pilky, lopaty a hrábě. Dopředu se také domluvte např. s hasiči nebo zemědělci, zda by zajistili zálivku bezprostředně po výsadbě.

4. Správné zasazení stromku

Materiál je na místě, účastníci přicházejí. Organizátor akce je nejprve seznámí s průběhem výsadby a představí další osoby, na které se mohou obrátit s prosbou o radu a pomoc. Názorně předvede výsadbu včetně zatloukání kůlů, oplocení a mulčování. Zdůrazní kritické momenty pro přežití stromů.

Strom se sází tak hluboko do půdy, aby kořenový krček zůstal vždy nad zemí a zároveň aby kořeny nebyly vystaveny povětrnostním podmínkám. Kořeny nechte zakryté až do okamžiku, kdy přichází strom do jámy. Do výsadbové jámy můžete vhodit kompost promíchaný s půdou v místě nebo jiné hnojivo s ohledem na kvalitu půdy. V případě extrémně suchých stanovišť doporučujeme také použití hydrogelu, který se sype ke kořenům ve výsadbové jámě. Působí sice jen krátkodobě, ale pomáhá rostlinám zmírnit povýsadbový stres. Po přihrnutí zasazeného stromku půdu kolem ušlapejte a vytvořte tzv. závlahovou mísu, která pomůže udržet déle zálivku. Okolí stromku udržujte bez plevelu, který by zbytečně odčerpával živiny. Plevel vytrhejte a místo pod sazazeným stromkem následné zamulčujte dřevní hmotou (např. hoblinami). 

5. Organizace práce

V rámci organizačního týmu si nejprve předem rozdělte role. Během celé výsadby mějte zároveň zajištěný odborný dohled. O komfort účastníků a nabízení občerstvení se může starat další člověk. Zvolte si fotografa, který bude průběh sázení dokumentovat a pořídí i závěrečnou fotografii účastníků se zasazenými stromy. Fotky a videa můžeme připojit k příspěvkům o proběhlé akci do místního zpravodaje a na sociální sítě. Budou se vám hodit také k propagaci dalšího sázení a jako doklad pro kontrolu grantu.

6. Moc nebo málo pracovníků

Pro úspěšnost celé akce mějte zajištěný náhradní plán. Buďte připraveni na situaci, že na akci může dorazit více lidí než jste předpokládali nebo naopak méně. Tomu lze částečně předejít pomocí výzvy, aby se účastníci předem hlásili a zároveň odhlašovali, pokud nakonec nemohou dorazit. Pokud dorazí více účastníků, než jsme předpokládali, měli bychom pro ně vždy mít v zásobě dostatek nářadí i občerstvení. Práci rozvrhněte tak, abyste mohli zapojit větší počet účastníků. Zároveň počítejte také se situací, kdy dorazí lidí méně nebo nebudou ochotni pracovat celý den a dokončení výsadby bude čistě jen v režii organizačního týmu. 

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

“S výběrem vhodných sazenic a jejich nákupem velmi pomohl arborista Jan Samek, který zároveň zajistil vytyčení výsadby a také  odborný dohled v den sázení. Místo před výsadbou připravili sami zemědělci zoráním celé plochy. Do příprav před samotným dnem výsadby se zapojili dobrovolně také klienti z místní léčebny návykových onemocnění v Nechanicích. Patří jim velké díky zejména s ohledem na nepříznivé počasí v den přípravných prací. Následující den již bylo počasí jako na objednávku a tak s námi dorazilo sázet téměř 50 lidí z blízkého okolí. Po odborném zaškolení, jak správně sázet a instalovat oplocenku, jsme si ve skupinkách rozdělili práci. Někteří měli na starosti samotné sázení, jiní roznášeli ke stromkům hydrogel, další stavěli oplocenku nebo sypali mulč. Práce šla velmi rychle od ruky, a proto jsme se po dopoledním sázení mohli všichni přesunout do nedaleké bažantnice, kde pro nás myslivci připravili zvěřinový guláš.” (Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://www.potulnysadar.cz/komunitni-vysadba/ 

https://www.sazimebudoucnost.cz/ 

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Vezmeme-li v úvahu, že adaptační opatření v krajině slouží nejen přírodě, ale také lidem, kteří jsou její součástí a zároveň ji různými způsoby využívají a podaří-li se nám tuto myšlenku předat alespoň místním lidem, máme dobrý základ pro to, abychom je získali pro chystanou realizaci.

V případě výsadby může zapojení místní komunity nejen pomoci se samotným sázením, ale také s následnou péčí. Z našich zkušeností můžeme říci, že obvykle nebývá problém, aby v den sázení dorazilo dostatečné množství nadšených dobrovolníků. Je to většinou oblíbená činnost pro malé i velké a práce jde rychle od ruky. Obtížnější bývá oslovit dobrovolníky, kteří se budou podílet na zajištění následné povýsadbové péče. V tom může pomoci komunitní pojetí celé akce. Pokud totiž někdo strom vysadí a umístí k němu štítek se svým jménem, má zájem na tom, aby strom prosperoval, chodí jej zalévat a kontroluje, v jaké je kondici. Zároveň tím můžeme snížit riziko vandalismu. 

Zapojte komunitu!

V některých případech bývá zapojení komunity do projektu součástí dotačního titulu a environmentální projekty tak získávají společenský přesah. V každé obci se najde skupina lidí nebo jednotlivci, kteří rádi podpoří projekty z oblasti ochrany životního prostředí. Navíc dokáží k zapojení motivovat další občany. Abychom zapojili dobrovolníky do projektu je důležitá jeho správná propagace, tak aby se o ní dozvědělo co možná nejvíce lidí. Propagace akce zároveň slouží jako reklama pro partnery, kteří se na projektu podílejí. 

Jak oslovit lidi se zapojením do akce

Jak zapojit lidi v místě do výsadby? Pozvat můžeme zástupce obce nebo odboru životního prostředí, místní akční skupiny (MAS), spolky (např. myslivce, včelaře, rybáře, hasiče, sportovní kluby aj.), ochránce přírody (např. ČSOP, Hnutí Brontosaurus, okrašlovací spolky), školy, zemědělce, rodiny s dětmi, seniory a v neposlední řadě sponzory akce. 

Osobní nebo telefonické pozvání je nejúčinnější, jak ale oslovit širokou veřejnost? Ideální bude, když se domluvíte s někým ze samosprávy, z MAS nebo z infocentra na propagaci. Pomohou vám šířit pozvání skrze hlášení v místním rozhlase, na webu a sociálních sítích a zároveň mohou nabídnout místa k vyvěšení plakátů. Možností, jak akci můžete propagovat máte celou řadu a čím více kanálů využijete, tím lépe.  Pokud existuje místní zpravodaj a regionální TV, můžeme do nich připravit příspěvek s pozvánkou.

Co by měla obsahovat pozvánka na akci

Pozvánka musí obsahovat kromě přesného místa a času srazu také informace k tomu, co si mají účastníci vzít s sebou, zda je akce vhodná pro děti a kontaktní údaje organizátora. V případě, že byl váš projekt podpořen grantem, dotací nebo sponzorem, nezapomeňte to uvést na pozvánce včetně loga dané organizace. Do pozvánky vložte také mapu s vyznačeným místem srazu a možného parkování. Pokud chcete účastníkům dopravu ještě více usnadnit, doplňte také informace o veřejné dopravě. Pokud na účastníky čekají nějaké benefity, v pozvánce je zdůrazněte.

Kromě dobrého pocitu z toho, že pomáhají se zvelebováním místní krajiny, mohou být lidé k akci motivováni také neformálním navazováním kontaktů. Zkuste akci pojmout zároveň jako workshop. Naučte lidi, jak správně kosit louku, jak zasadit strom a zvolit vhodné odrůdy dřevin do daného prostředí. Nezapomeňte také na komfort účastíků, zejména pak v nevlídném podzimním počasí. Protože není vždy možné mít na akci přístřešek, kde se lidé mohou před nepřízní počasí schovat, vyžadujte po účastnících vhodný oděv a obutí. Správný pořadatel zajistí na akci alespoň drobné občerstvení, dostatek teplých tekutin v průběhu akce a ideálně také teplé jídlo jako odměnu po práci. K zapojení rodičů s dětmi můžeme přispět vytvořením doprovodného programu pro děti. 

Zájemci o zapojení do výsadby by se měli hlásit organizátorovi. Jeho úkolem je mít přehled o počtu lidí, pro které je potřeba zajistit nářadí a občerstvení. Pokud nechce být organizátor příliš zahlcený komunikací se zájemci o výpomoc, doporučujeme vytvořit jednoduchý online formulář, skrze který se mohou lidé hlásit. Nezapomeňte ale poskytnout možnost přihlásit se také skrze zavolání na telefonní kontakt. 

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

“S ohledem na to, že v regionu již nějakou dobu působíme, snažili jsme se oslovit co možná nejvíce lidí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Patřili mezi ně místní obecní zastupitelé, zemědělci, myslivci, včelaři, rybáři i široká veřejnost. Nejprve jsme vytvořili pozvánku, kterou jsme šířili na webu města, přes sociální sítě a také visela na vývěsní tabuli na náměstí. Město Nechanice o akci informovalo na svých webových stránkách a také v obecním rozhlase a místním zpravodaji. Lidé se nám na akci hlásili nejčastěji přes uvedený telefonní kontakt nebo odpověděli na email, ze kterého jim pozvánka přišla. Pokud ale plánujete udělat akci větších rozměrů, doporučujeme vám vytvořit formulář, přes který se lidé přihlásí. Usnadní to plánování akce.” (Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál?

Manuál propagace pro příjemce grantů od Nadace Via

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Ve chvíli, kdy máme vytvořen projekt realizace spolu s finančními náklady, je načase uvažovat o zdrojích. Nejsnadnější je samozřejmě čerpat z těch vlastních. Pro finančně náročnější realizace ale existuje množství dotací na podporu různých krajinotvorných a půdoochranných opatření. Podpora může dosáhnout až 100 % celkových nákladů projektu. Výzvy k podávání žádostí o dotace např. na podzimní sázení se obvykle otevírají na jaře, na jarní sázení žádáte většinou na podzim.

Přehled finančních podpor v oblasti ochrany přírody a krajiny poskytovaných z národních a evropských dotačních programů představuje web Agentury ochrany přírody a krajiny . Kompletní přehled finančních zdrojů na krajinotvorná opatření na zemědělské půdě zahrnující i nestátních poskytovatele najdete na webu Živá půda. Granty na výsadby dřevin pravidelně poskytuje např. Nadace Partnerství, Nadace ČEZ nebo Nadační fond Škoda Auto. Pro zdárné získání finanční podpory ze zmiňovaných zdrojů je vždy naprosto klíčové detailní prostudování pravidel daného grantového/dotačního titulu. Mějte na paměti, že na financování nebo zajištění dobrovolnické práce se mohou podílet také místní spolky a samospráva.

Co by měl obsahovat rozpočet projektu? 

Rozpočet zpracujte ideálně v tabulkovém procesoru (např. v Excelu), který pomocí řady funkcí umožňuje různé výpočty a usnadní Vám tak přípravu rozpočtu, než kdybyste měli v ruce jen kalkulačku. Ideálně vytvořte rozpočet tak, že do jednotlivých sloupců vyplníte název položky, její počet, cenu za jednotku a pak celkovou cenu. Uveďte také  předpokládaný zdroj, z něhož položku uhradíte (vlastní/ dotace…) a doplňující komentář ve smyslu: 3000 Kč za odborný dozor při výsadbě, tzn. 5 hodin práce odborníka zaplacené fakturou. Efektivnost vynaložených nákladů na projekt je často hlavním hodnotícím kritériem při jeho posuzování hodnotící komisí.

Rozpočet bývá obvykle rozdělený do několika kategorií. Jednou z vůbec nejnákladnějších bývá lidská práce. Velkou část prací můžete zajistit skrze dobrovolnictví. Vždy mějte zároveň připravený odhad, kolik času vám jednotlivé práce zaberou. V kategorii mzdových nákladů se kromě pracovníků, kteří jsou přímo zaměstnaní v rámci projektu, objevují i další typy sjednané práce např. na DPP nebo DPČ. Další práce přímo spojená s projektem se může objevit v kategorii služby. Zde se může jednat např. o grafické a tiskové služby spojené s propagací projektu nebo o odborný dozor, který dohlíží na správné dodržení postupů při realizaci. Poslední kategorii tvoří obvykle materiálové položky, v případě realizace výsadby se jedná o sazenice, materiál pro oplocenky, nářadí apod. 

Pokud žádáte pro projekt veřejnou podporu je vždy nutné vědět, které náklady jsou uznatelné a které nikoliv. Tyto informace naleznete obykle v pravidlech programu. Pokud si nejste jistí, zda je náklad uznatelný, kontaktujte přímo poskytovatele dotace. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

“Poté co jsme se společně dohodli na finální podobě biokoridoru, přistoupili jsme k vytvoření položkového rozpočtu v tabulkovém editoru. Do rozpočtu jsme zahrnuli nejen veškeré náklady spojené s vysazením stromů, ale především s následnou péčí. Výchovný řez, dosazování uhynulých stromů a zálivka jsou nedílnou součástí pro zajištění udržitelnosti celého projektu do dalších let. Právě náklady spojené se zálivkou pro nás nebylo vůbec snadné odhadnout s ohledem na to, že se obvykle odvíjejí od počasí v daném roce.

Pro stanovení cen jednotlivých dřevin jsme oslovili několik zahradnictví, abychom měli lepší představu, kolik budou sazenice stát. Lesní školky mívají často oproti zahradnictvím výsadbový materiál i o polovinu levnější. Roli hraje zejména velikost sazenice. Nechtěli jsme příliš vzrostlé sazenice, které bývají obvykle dražší. Obávali jsme se, že bude technicky náročnější vzrostlé balové sazenice bez mechanizace vysadit a následně je i „udržovat při životě”. Proto jsme nakonec zvolili prostokořenné odrostky, které jsme kupovali těsně před výsadbou, abychom eliminovali usychání kořenů. Po sepsání rozpočtu jsme se rozhodli pro financování projektu využít grantu nabízeného Nadací Partnerství, který poskytuje na výsadby finanční podporu až 150 000 Kč.“ (Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://dotace.nature.cz/

https://www.ziva-puda.cz/databaze-dotaci 

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Na co myslet před sepsáním projektového záměru 

Garanti jednotlivých opatření zajišťují následný postup vedoucí k jejich realizaci. To neznamená, že všechny kroky musí zvládnout sami. Jejich nezastupitelnou rolí však je dávat věci do pohybu, bdít nad vývojem záměru a zajistit jeho realizaci včetně následné péče. Už na setkání se mohou účastníci domluvit na tom, jak si vzájemně pomoci a rozdělit si úkoly. Místní obyvatelé obvykle mívají lepší přístup k tomu oslovit vlastníky půdy a ty, kterých se realizace týká, ale u vyjednávání nebyli. Zkušenější účastníci mohou pomoci s přípravou projektového návrhu, případně se lze obrátit na experta, který má se psaním projektů zkušenosti.

Nejprve identifikujte problém, který bude opatření v krajině řešit a k němuž bude také směřovat cíl projektu. Problém si můžeme představit jako počáteční stav nějakého místa a cíl jako stav, kterého chceme dosáhnout. Cesta mezi tím je lemována veškerými aktivitami, které přispívají k naplnění cíle. Problém definujte co nejvíce konkrétně s ohledem na veškeré informace dostupné o daném místě. Důležitá je také argumentace, proč má opatření vzniknout právě na tomto místě. V mnoha případech se ale při plánování přihlíží zejména k vlastnickým poměrům. Jistě pro vás bude jednodušší vybudovat opatření na obecní půdě než na místě, kde musíte pro získání všech souhlasů jednat s desítkami vlastníků. 

Jaké kroky nejdříve podniknout

Pokud na setkání došlo např. ke shodě obce coby vlastníka pozemku a zemědělce jako jeho uživatele na obnově rozorané polní cesty a doprovodné výsadbě dřevin, je to první krok k úspěchu. Dříve než promítnete své nadšení do samotného sázení, měli byste si celou realizaci dobře naplánovat. Pojďme si ukázat realizaci krajinného prvku na příkladu výsadby dřevin níže a shrňme si vhodný postup v několika krocích:

1. Souhlasy vlastníků

Pokud již víme, kde a jaké opatření chceme realizovat, je potřeba nad mapovými podklady zjistit vlastnické poměry. Z katastru nemovitostí vyčteme nejen vlastníky pozemků ale také, zda je parcela cesty dostatečně široká na to, aby se na ní mohly stromy vysadit. I v případě, že se výsadba bude nacházet do 3 m od hranice pozemku jiných vlastníků, musíte získat jejich písemný souhlas. Fáze kontaktování vlasníků bývá časově velmi náročná a v mnoha případech nemá smysl se pouštět do dalších příprav bez souhlasu všech vlastníků. Jinak může nastat situace, kdy máte celý projekt již připraven k realizaci, ale nakonec poslední vlastník nedá svůj souhlas a veškeré přípravy přijdou vniveč.

2. Uživatelé pozemku

Pokud jste již získali povolení od dotčených vlastníků, zaměřte se v dalším kroku na všechny uživatele pozemku. Zejména v případě, pokud se jedná o zemědělskou půdu, oslovte nejprve hospodařící zemědělský subjekt a návrh s nimi konzultujte. Předejdete tak situaci, kdy by nově vzniklá výsadba mohla zhoršit přístup k obdělávané půdě nebo by došlo k poškození nově vysazených dřevin. Výsledkem jednání může být plán umístění stromů pouze podél jedné strany cesty a ponechání neosázených míst, které umožní vjezd techniky na pozemek. Nově vzniklý krajinný prvek lze následně zanést do pachtovní smlouvy a může být součástí půdního bloku, na který zemědělec pobírá dotace. Dalšími uživateli, se kterými je vhodné záměr konzultovat, mohou být například myslivci, včelaři, sportovci, kteří si na daném místě chodí zaběhat nebo pejskaři, kteří zde venčí psy.

3. Vyjádření o (ne)existenci inženýrských sítí

Další zádrhel před realizací může vyplynout z charakteru daného místa. Výsadbu není možné realizovat na místě, kde vede kanalizace, vodovodní či plynové potrubí a jiné inženýrské sítě. Jejich přítomnost lze snadno ověřit na příslušných institucích. Většina z nich má na svém webu jednoduchý formulář, kde popíšete Váš záměr a vyznačíte v mapě plochu, kde plánujete záměr provést. Následně emailem obdržíte rozhodnutí, zda se na pozemku inženýrské sítě dané společnosti nacházejí. Vědět byste měli o (ne)existenci sítí u vašeho dodavatele vody, plynu, elektřiny a telefonního/internetového připojení. 

4. Vhodně navržené parametry krajinného prvku

Následně byste měli vhodně zvolit parametry výsadby s ohledem na dané stanoviště, včetně zvážení habitatových nároků jednotlivých dřevin, zejmená prostoru, který budou vzrostlé dřeviny v budoucnu potřebovat. V ideálním případě oslovte experta (arboristu, zahradníka, krajinného architekta), který navrhne vhodnou druhovou skladbu, počet i rozmístění dřevin. Následně všechny tyto informace zaneste do mapového podkladu. Doporučujeme vybírat pouze původní druhy dřevin, které jsou většinou dobře dostupné pro nákup. Navíc původní druhy jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, protože se jim podařilo vyvinout mechanismy, jak se jim bránit.

V tuto chvíli se nezapomeňte domluvit také na následné péči a údržbě realizovaného opatření. Jasno byste měli mít v tom, kdo bude zodpovědný za zálivku, výchovný řez a kontrolu ochrany stromů či za dosazování uhynulých dřevin. U většiny dotančních programů se zároveň setkáme s podmínkou udržitelnosti projektu v hozintu třeba 10 let. Součástí plánování výsadby je také soupis nezbytného materiálu, potřebného pro výsadbu a celkový finanční odhad nákladů.

Projekt pro realizaci opatření sepište v každém případě. I pokud jej plánujete realizovat svépomocí bez finanční podpory druhé strany. Pomůže vám to držet se připraveného plánu a zároveň nezapomenout na nic důležitého. Po skončení projektu můžete navíc zhodnotit jeho úspěšnost. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

“Projekt výsadby biokoridoru vznikal postupně v rámci společných setkání s místními zainteresovanými stranami. Finální verzi projektu jsme připravovali ve spolupráci s mysliveckým spolkem. Ten nechal u projekční společnosti OK zahrady zpracovat návrh, který obsahoval mapový zákres výsadby včetně oplocení, seznam a počet druhů dřevin a souhrn přínosů pro místní biodiverzitu. Tento návrh následně sloužil jako základ pro sepsání celého projektu a grantové žádosti.

V našem případě bylo vlastníkem pozemku město, které vydalo souhlas s realizací záměru. Následně jsme ověřili, zda se v místě nenacházejí nějaké inženýrské sítě. Další jednání se již týkala parametrů samotné výsadby. Podobu výsadby jsme od počátku konzultovali také s Nadací Partnerství, která v grantovém řízení výsadbu finančně podpořila. Původní plán vysadit na ploše asi tři čtvrtě hektaru téměř 600 kusů dřevin byl nakonec pozměněn na přibližně 100 kusů a zároveň se povedlo zvýšit počet druhů dřevin, přibyly např. některé ovocné stromy a pro dané stanoviště méně vhodné dřeviny jako byl např. buk jsme naopak z finálního projektu vyjmuli.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Metodiky pro jednotlivé typy výsadeb zde: https://www.sazimebudoucnost.cz/#section-type

Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolkovoá nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

Jak začít

Co můžu dělat, když mi chybí zeleň v okolí obce, trápí mě stav místní krajiny, všímám si eroze, sucha, ubývajících druhů a rád bych to změnil/a? Pomůže spojit se s lidmi, kteří mají na krajinu v daném místě vliv. Nejprve oslovte zástupce obce a zjistěte, zda se nějaké kroky k nápravě krajiny již podnikají a co je v plánu do budoucna. Obvykle existuje množství návrhů opatření v územních plánech. Některé obce mají zároveň zpracovanou územní studii krajiny nebo studii zaměřenou na adaptaci na klimatickou změnu. Otázka je, jak tyto dokumenty uvést v praxi. Ke zjištění bariér a nalezení schůdných cest k jejich překonání může dobře posloužit společné setkání se zainteresovanými stranami.

Koho na setkání pozvat

Koho na takové setkání kromě zástupců obce pozvat? Právě z územní dokumentace, případně z vyhledávání v mapách, provedených průzkumů, ale i na základě vlastního pozorování nebo znalostí místních zjistěte, která místa v krajině jsou ohrožená a kde jsou navržena opatření. Pokud se jedná o zemědělskou půdu, můžete ve veřejném registru půdy LPIS dohledat, kdo na dotčených pozemcích hospodaří. V katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního následně zjistíte vlastníky půdy. Kromě zemědělců hospodařících na kritických místech pozvěte také ty hospodáře, kteří již půdoochranná a krajinotvorná opatření realizují. Mohou se podělit o své zkušenosti a inspirovat ostatní. U společného stolu by neměli chybět ochránci přírody přinášející odborný pohled na správu krajiny. Mohou navíc disponovat znalostí dotačních titulů.

Připravujeme společné setkání 

Setkání je vhodné uspořádat ve spolupráci s obcí, která může poskytnout prostor k jednání, případně pozvat některé další účastníky. Navíc plánovaná opatření se často mohou nacházet někde “v šuplíku” u obecních zastupitelů. Každá obec je totiž ze zákona povinna vést si seznam pozemků určených pro výsadbu. Můžeme jej zjistit například z územního plánu.

Pokud je to možné, doporučujeme nechat se diskusí u kulatého stolu provést profesionálním facilitátorem, který přispěje k vedení věcné a efektivní debaty. V diskusi účastníci nejprve pojmenují problémy spojené s krajinou, které ze svého pohledu vnímají. Následné shrnutí problémů je vhodné zasadit do kontextu vývoje změn v krajině (např. zaniklé polní cesty) a predikce do budoucna (dopady klimatické změny). Nechte účastníky zamyslet se nad tím, jak by měla krajina v jejich obci vypadat. Diskustujte společně různé návrhy řešení a opatření. Vašim cílem je najít taková opatření, která jsou přijatelná pro všechny a která mohou účastníci ovlivnit. Pokud se na řešení shodnou, je důležité určit garanty, kteří zajistí další kroky potřebné k realizaci.

Výsledkem je domluva dalšího postupu. Může to být uskutečnění navazujícího setkání ke hledání schůdných opatření či podniknutí kroků k realizaci prioritizovaného opatření. Ten, kdo setkání svolal, by měl zajistit zpracování výstupů v podobě map a seznamu vybraných opatření a zpřístupnit je všem zúčastněným. Svolavatel zejména bdí nad dalším vývojem a posouvá věci vpřed. Zvolte si společnou komunikační platformu, která umožní rychlé předávání aktuálních informací mezi členy vzniklé pracovní skupiny. Pro lepší komunikaci celého záměru, ale také pro snadnější financování z dotací či grantů může být zároveň výhodné založení spolku. O tom, jak založit spolek se můžete dočíst např. zde nebo v 7. dílu této série zde. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

 “Na Nechanicku nás trápilo hned několik problémů. Z dříve pestré krajiny s řadou rybníků a pravidelně podmáčených ploch v okolí řeky Bystřice vymizelo v poslední době mnoho dříve běžných ptačích druhů, proto jsme jako ornitologové uspořádali celkem 6 kulatých stolů, na kterých nám zástupci obcí i místní spolky sdělili své plánované záměry a navíc vzešlo několik zcela nových myšlenek, jak krajině pomoci. Při identifikaci problémů nám velmi pomohla metoda „pocitových map“. Účastníci byly rozděleni do skupin, každá skupina obdržela mapu zájmového území, kde pomocí bodů různých barev indentifikovali místa, která se jim líbí nebo kde naopak vidí problém. Následně mohli sami přijít s konkrétními návrhy pro problematická místa, které prezentovali před všemi účastníky. Na základě probělých kulatých stolů jsme prioritizovali několik záměrů. Např. obnovu mokřadu v Komárově u Nechanic nebo obnovu meandrů řeky Bystřice. Vzniklé návrhy jsme dále projednávali s příslušnými úřady a organizacemi zaměřenými na ochranu krajiny.

Dozvěděli jsme se, že místní myslivecké sdružení Lověna Nechanice, které je v mikroregionu Nechanicka velmi aktivní, plánovalo na obecním pozemku vytvořit hustě osázený biokoridor. Tento projekt se zdál v porovnání s ostaními návrhy jako nejsnáze realizovatelný. Navazující setkání po proběhlých kulatých stolech tak proběhla již s konkrétními dotčenými stranami, mezi které patřila obec, na jejímž pozemku se plánovaná výsadba měla provést a zemědělec, který měl pole v pachtu. Po projednání postupu s vlastníkem a nájemcem jsme se pravidelně scházeli s mysliveckým spolkem a domlouvali společně další kroky k úspěšné realizaci celé akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Přečtěte si metodiku Ekotoxy Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny

Vznik článku byl podpořen v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: