Proběhla série workshopů zaměřená na dohledávání čejčích hnízd 

Od 14. do 23. října proběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci v mimohnízdním období. Zatímco část našich čejek byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákal na akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích ČR a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.

 

První úkol měli dobrovolníci jasný, ne však zdaleka jednoduchý – vyhledat dalekohledem čejky sedící na hnízdech. Fotografie z workshopu v Přerově. Foto: Michaela Kadavá

Více dobrovolníků = více ochráněných hnízd 

V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.  

Akce zaměřené na dohledávání čejčích hnízd se dlouhodobě těší oblibě našich členů s jasným cílem: pomoci chránit ubývající ptačí druhy. Foto: Ludmila Korešová

Agroenvironmentálně-klimatické opatření pro čejku

Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny. Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročně hnízdí 

Na ploše zahrnuté do opatření „Ochrana čejky chocholaté“ se už od druhého roku závazku objevují rostlinné druhy z vysévané pestré směsi. V tomto případě to byla zejména komonice bílá. Foto: Václav Zámečník

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti  

Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.  

Workshop začal vždy přednáškou, na které byli účastníci seznámeni se spektrem aktivit, které ČSO dělá pro ochranu polních ptáků. Fotografie z workshopu v Milovicích. Foto: Ludmila Korešová
Velká část přednášky byla věnovaná informacím o hnízdním chování čejek. Fotografie z workshopu v Horních Ředicích. Foto: Michaela Kadavá
V místní základní škole v Polance nad Odrou byl zájem o workshop ze strany dobrovolníků pozoruhodný. Foto: Michaela Kadavá

Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečschoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.  

 

Plastový balabán čejky chocholaté instalovaný na uměle vytvořeném hnízdě v poli. Foto: Michaela Kadavá
Čejky sedící na hnízdě vypadaly skoro jako opravdové, a bohužel pro účastníky byly v některých případech stejně tak opravdově těžko k nalezení. Na fotografii pořízené mobilním telefonem přes dalekohled je čejka sedící zády k pozorovateli. Foto: Václav Zámečník

Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt, ačkoliv se někteří navigátoři u objektivu trochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.  

Dobrovolníci na workshopu v Milovicích vyhledávají naistalovaná čejčí hnízda. Foto: Ludmila Korešová
Většina dobrovolníků dorazila na workshop vybavená vlastními dalekohledy. Po nalezení potencionálního hnízda se však raději o svém nálezu ujistili ještě pohledem do stativového dalekohledu. Fotografie z workshopu v Josefově. Foto: Václav Zámečník
Ideálním způsobem, jak si „zapamatovat“ nalezené hnízdo, je jeho vyfocení přes objektiv dalekohledu. Fotografie z workshopu v Chlumu u Třeboně. Foto: Michaela Kadavá
Po vyhledání hnízda v poli zůstala část účastníků u dalekohledu a navigovala zbylé účastníky přímo na hnízdo. Foto: Ludmila Korešová
Po nalezení hnízda následovalo uložení jeho GPS pozice a označení pomocí dvou bambusových tyčí. Foto: Michaela Kadavá

Přidejte se k dobrovolníkům, kteří chrání čejky  

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.  

Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.  

Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz 

Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte! 

Zájem o workshopy projevili nejen potencionální dobrovolníci a naši členové, ale také média. Na workshopu v České Lípě je v pozadí na fotografii s mikrofonem redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Hoření. Foto: Martin Bacílek

Reportáž Českého Rozhlasu o workshopu z České Lípy. 

 


Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým Krajem.  Děkujeme! 

    

 

Akce dne 17. 10. 2024 proběhla ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.

      

Chcete pomoct čejkám chocholatým úspěšně vyhnízdit? Přihlaste se na workshop!

Česká společnost ornitologická pořádá v průběhu října 2024 sérii terénních workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých, a to hned v sedmi krajích České republiky. Přestože čejka zůstává nejběžnějším zástupcem bahňáků u nás, její početnost se v posledních desetiletích dramaticky snížila. Hlavním důvodem je změna krajiny. Zejména se negativně projevilo rozorávání a odvodnění podmáčených luk, kde čejky tradičně hnízdily. Čejky dnes dominantně hnízdí na polích, přednostně v oraništích, ale zde jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce. Bohužel na nemalém počtu lokalit hnízda nevědomky zničí zemědělská technika.

Přidejte se k dobrovolníkům, kterým není osud čejčích hnízd lhostejný, a pojďte se s námi naučit hnízda vyhledávat a označovat tak, aby se jim traktoristé mohli vyhnout!

Čejky snáší nejčastěji 4 vejce do mělkého důlku ledabyle vystlaného slámou nebo suchými zbytky rostlin. Foto: Michaela Kadavá

Plánované workshopy jsou vhodné jak pro úplné začátečníky, tak i pro zkušenější zájemce o ochranu přírody. Našim cílem je zapojit veřejnost do aktivní ochrany čejek a hravou formou naučit účastníky, jak hnízda vyhledávat a zajistit jejich bezpečí. 

Jak budou terénní workshopy probíhat? 

Každá akce se bude skládat z přednášky a terénní části. Během přednášky se seznámíte se zajímavostmi z rodinného života čejek chocholatých. Pomocí fotografií si ukážeme, jak čejky na hnízdech odhalit a také proč a jak zadávat data o hnízdním výskytu do faunistické databáze Avif. Následně se dozvíte, jak v LPIS vyhledat hospodařící zemědělské subjekty a jak s nimi komunikovat ohledně ochrany nalezených hnízd. 

V terénní části se přesuneme přímo na pole, kde si vyzkoušíte dohledávání čejčích hnízd v praxi. A pokud se vám podaří je najít, tak se dozvíte, jak hnízda správně označit. 

Akce začínají vždy od 16:00. Předpokládaný konec workshopu je v 18:30. Pokud máte zájem se akce zúčastnit a nestíháte její začátek, má smysl se připojit i později. Děkujeme, že nás o pozdnějším příchodu budete předem informovat telefonicky nebo emailem. V případě nevhodného počasí se akce nebude konat a všechny přihlášené účastníky budeme o této skutečnosti neprodleně telefonicky informovat. 

Fotografie z workshopu zaměřeného na ochranu čejčích hnízd. Pomocí vodního testu dobrovolníci zjišťují nasazenost snůšky. Foto: Ludmila Korešová

Termíny a místa školení:

1. Královéhradecký kraj 

14. 10. 2024 od 16 h – Správa ptačího parku Josefovské louky, Okružní 36, Josefov    Přihlásit se

2. Pardubický kraj   

15. 10. 2024 od 16 h – Hostinec U Červinků, Horní Ředice 47    Přihlásit se

3. Moravskoslezský kraj     

16. 10. 2024 od 16 h – ZŠ Polanka nad Odrou, Heleny Salichové 816/28, Ostrava    Přihlásit se

4. Olomoucký kraj     

17. 10. 2024 od 16 h – ORNIS, Bezručova 913/10, Přerov. Akce probíhá ve spolupráci s ORNIS    Přihlásit se

5. Jihočeský kraj    

21. 10. 2024 od 16 h Penzion Vyhlídka, Lutová 45, Chlum u Třeboně    Přihlásit se

6. Liberecký kraj    

22. 10. 2024 od 16 hVlastivědné muzeum, náměstí Osvobození 297/1, Česká Lípa     Přihlásit se

7. Středočeský kraj

23. 10. 2024 od 16 h – Restaurace u Janatů, Družstevní 135/28, Milovice    Přihlásit se

Značení hnízd čejek je plné nečekaných zážitků! Někdy se snažíte prorazit ztvrdlou zem bambusovou tyčí a máte pocit, že byste spíš potřebovali vrták. Jindy se po dešti brodíte rozmáčeným polem a ztratíte tam v blátě holínky. Foto: Michaela Kadavá a Václav Zámečník

Co si vzít s sebou:

Vhodné oblečení na ven i do nepříznivého počasí. Doporučujeme zejména nepromokavé boty (boty s membránou nebo holínky), dále dalekohled a případně teplý čaj do termosky.  

Pokud využijete veřejné dopravy a budete potřebovat pomoc s přesunem na místo konání, dejte nám vědět a zajistíme odvoz. 

Pokud se chcete připojit k aktivitám ČSO na ochranu čejky chocholaté, neváhejte a přihlaste se přes některý z výše uvedených formulářů. Kapacita každého školení je omezená, proto doporučujeme se přihlásit co nejdříve. Přijďte se naučit, jak předejít zbytečné ztrátě hnízda. Společně můžeme pomoct čejkám bezpečně vyvést kuřátka. Připojte se k ochráncům čejek!   

Těšíme se na Vaši účast.  


Kontakt: 

Michaela Kadavá 
E-mail: kadava@birdlife.cz 
Telefon: 605 343 974 
 
Václav Zámečník  
Email: zamecnik@birdlife.cz 
Telefon: 776 368 360 

 


Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým Krajem.  Děkujeme! 

 

 

Akce dne 17. 10. 2024 probíhá ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.

     

 

 

Fotoreportáž z exkurze k hnízdu motáka lužního

Dne 12. července se na Kutnohorsku uskutečnila exkurze zaměřená na praktickou ochranu hnízd motáků lužních, jednoho ze čtyř druhů motáků, kterého můžeme v České republice potkat a který zde zároveň hnízdí.

Moták lužní a stejně tak i moták pochop jsou oba dravci, kteří hnízdí přímo na zemi a s oblibou si vybírají porosty obilovin. Termín akce jsme směřovali právě do období sklizně obilovin, kdy jsou hnízda s mláďaty skrytá v polích vystavena riziku zničení zemědělskou technikou. Prevence těchto ztrát spočívá v cílené ochraně, kterou zajišťují zkušení ornitologové ve spolupráci se zemědělci. Jedním z klíčových opatření je instalace dřevěných oplocenek kolem hnízd. Tyto oplocenky nejenže chrání hnízdo před přejetím technikou, ale také poskytují ochranu proti některým druhům savčích predátorů, jako jsou např. lišky.

Exkurze přilákala přibližně 20 účastníků, převážně z řad obyvatel Středočeského kraje, kteří měli zájem dozvědět se více o ekologii motáků lužních a o konkrétních opatřeních na jejich ochranu. Hlavním bodem programu byla ukázka hnízda motáka lužního, které objevil a opatřil ochrannou oplocenkou ornitolog Michal Kavka. Účastníci měli jedinečnou příležitost nahlédnout do oplocenky umístěné na sklizeném poli, kde se nacházela mláďata, která se již brzy chystala na svůj první let mimo hnízdo.

Zvláštní poděkování patří nejen účastníkům akce, ale také všem ornitologům a široké veřejnosti, která se aktivně podílí na vyhledávání hnízd a v neposlední řadě zemědělcům. Bez jejich ochoty spolupracovat by ochrana motáků lužních nebyla možná. Motáci lužní se jim za to v budoucnu odmění lovením hrabošů polních, kteří tvoří hlavní složku jejich jídelníčku.

Akce začala teoretickým seznámením se s ekologií a životem motáků lužních. Hned poté jsme se vydali přes sklizené pole přímo k nalezenému hnízdu. Foto: Michaela Kadavá
Účasníci akce se shromážili kolem obsekaného hnízda a využili tak jedinečnou příležitost prohlédnout si motáky lužní skutečně zblízka. Foto: Michaela Kadavá
Mladí motáci lužní měli na hlavách poslední zbytky prachového peří. Foto: Michaela Kadavá
Příležitost vyfotit si motáka lužního si nenechal ujít prakticky žádný účastník. Postačil k tomu i mobilní telefon. Foto: Michaela Kadavá
Vedoucí exkurze – ornitolog Michal Kavka ochotně odpovídal na veškeré dotazy účastníků. Ti se ptali mimo jiné na to, kolik hnízd se mu již podařilo takto ochránit a jak se takové hnízdo v poli hledá. Foto: Michaela Kadavá
Ornitolog Michal Kavka ukazuje účastníkům letošní mláďata motáka lužního, jejichž hnízdo ochránil pomocí naistalované oplocenky. Foto: Michaela Kadavá
Pravděpodobné rodiče mláďat z hnízda se nám podařilo pozorovat na obloze jen chvíli. Jejich charakteristický potácivý/motavý způsob letu dal nejspíše také vzniknout jejich českému jménu. Foto: Michaela Kadavá
Michal Kavka drží ve své levé ruce nejmladší ze všech mláďat z hnízda. Motáci lužní snáší vejce postupně v intervalu 0 – 3 dní. Proto jsou mezi mláďaty v jednom hnízdě i takové rozdíly v jejich stáří. Foto: Michaela Kadavá
V hnízdě bylo nalezeno 5 mláďat. Jedno z mláďat na fotografii není vidět. Schovávalo se v porostu ječmene. Foto: Michaela Kadavá
Účinná metoda ochrany hnízda spočívá v jeho oplocení, které zabraňuje jeho poseční a znemožňuje, aby se nelétavá mláďata rozutekla do okolí. Pro zemědělce to není žádná velká škoda – zůstane pouze nesklizený čtverec o půdorysu přibližně 2 x 2 metry. Foto: Michaela Kadavá

Akce proběhla s finančním přispěním Středočeského kraje.

Logo Středočeského kraje

 

Vydejte se s námi za motáky lužními na Kutnohorsko!

Zveme Vás na terénní exkurzi za vzácnými motáky lužními, která se uskuteční 12. července 2024 od 16 hodin v obci Uhlířské Janovice na Kutnohorsku.

Motáci lužní byli ještě nedávno v Česku téměř na pokraji vyhynutí, avšak díky cílené ochraně hnízd ve spolupráci se zemědělci a péči o jejich přirozené prostředí se jejich počet postupně zvyšuje. Exkurzí Vás provede zkušený ornitolog Michal Kavka a pracovnice ČSO Michaela Kadavá, zabývající se ochranou ptáků v zemědělské krajině.

mláďata motáků lužních v oplůtku
Hnízdo motáka lužního v již posečeném ozimém ječmenu chráněné oplůtkem, aby nedošlo k jeho vysečení. 25. 7. 2021, Pavlov (okr. Jihlava). Foto: Ivan Kunstmüller

Co se na exkurzi dozvíte? 

  • Jak poznat motáka lužního a najít jeho hnízdo v zemědělských plodinách
  • Jaké existují hrozby v zemědělské krajině pro motáky a další polní ptáky
  • Jak probíhá přímá ochrana hnízd motáků lužních
  • Jak podporovat motáky lužní a další dravce v jejich přirozeném prostředí

 

…Nevíte, co od toho čekat? Přečtete si report z úspěšné akce z exkurze k hnízdu motáka lužního ze Svitavska z roku 2022. 🙂

Detaily místa setkání a jak se přihlásit

Sejdeme se na parkovišti u hřbitova v obci Uhlířské Janovice (GPS: 49.8775767N, 15.0576631E)

Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto přihlašovacího formuláře nejpozději do 11. července 2024. Kapacita je omezená, proto neváhejte!

 

UPOZORNĚNÍ: Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu místa setkání. V takovém případě budou přihlášení účastníci informováni minimálně den dopředu.

Pro bližší informace kontaktujte Michaelu Kadavou na telefonním čísle +420 605 343 974 nebo na emailu kadava@birdlife.cz.

Těšíme se na společné zážitky v přírodě!


Projekt je realizován s finančním přispěním Středočeského kraje.

Logo Středočeského kraje


Ochraňte s námi čejčí hnízda!

Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.

Zemědělec v traktoru se vyhýbá hnízdu čejky chocholaté, které bylo předtím označeno bambusovými tyčemi. Foto: Václav Zámečník

Zadejte pozorování čejek do Avifu a zajistěte ochranu hnízda

Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorování zadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.

Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.

V rámci školení se v minulém roce podařilo dohledat v Hradci Králové i hnízdo kulíka říčního. Označeno bylo spolu s dalšími 5 čejčími hnízdy v zoraném poli. Foto: Ludmila Korešová

První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.

Akce zaměřená na vyhledávání hnízd již tento čtvrtek

Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.

Doporučujeme si vzít vhodné oblečení a obuv do terénu (počítejte s tím, že půjdete do pole, které může být podmáčené). Nezapomeňte si vzít dalekohled. Pokud na akci plánujete dorazit později, kontaktujte nás telefonicky. Více informací k akci na plakátě níže nebo u organizátora akce Václava Zámečníka (ČSO) na emailu: zamecnik@birdlife.cz nebo tel.: 776 368 360. Akce se koná i za nepříznivého počasí.

Budeme rádi, když se k nám připojíte!

 

 


Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.

     logo KHK  Logo Středočeského kraje

Díl 7: Vznik environmentálního spolku 

V ideálním případě stromy vzkvétají a lidé během počátečních setkání k plánování, při výsadbě a následné péči navazují vzájemné vztahy. Jak semínko započaté spolupráce dále rozvíjet a tím zvelebovat místní krajinu? Společné setkávání a práci je možné posunout na další úroveň a vytvořit spolek. 

Spolupráce při řešení problémů v krajině vyžaduje aktivní a dlouhodobější účast a přispění všech účastníků. Klade důraz na diskusi, při které si zúčastněné strany naslouchají a mluví nejen za účelem vzájemného přesvědčování, ale i učení se. Často usiluje o vytvoření konkrétní dohody, která se dá uskutečnit. Pravidelná spolupráce může být prevencí sporů a může napomáhat k odstranění předsudků mezi různými skupinami využívajícími krajinu.

DVL jako příklad fungujícího spolku pro péči o krajinu

Příkladem trvalé spolupráce jsou spolky pro péči o krajinu (Landschaftspflegeverband) fungující v Německu přes 35 let. Jejich cílem je zachování a zlepšení rozmanité kulturní krajiny se zaměřením na regionální rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Sdružení umožňuje hladší komunikaci mezi lidmi s často odlišnými zájmy v krajině, a tím snadnější domluvu na přípravě a realizaci různých opatření, ať už na zemědělské půdě nebo v přilehlé krajině. Ve spolcích totiž dobrovolně spolupracují zástupci samosprávy, zemědělců a ochránců přírody v určitém území, kteří mají rovnocenný hlas při vyjednávání.

Dlouhodobá spolupráce je postavena na přínosech pro členy. Spolek poskytuje všem poradenství ohledně ochrany přírody, pomáhá se získáním dotací, zpracovává, spravuje a realizuje plány opatření a péče o krajinu. Dobrovolní ochránci přírody vykonávají práci, na kterou zemědělci a obce nemají kapacitu. Zemědělcům navíc nabízí zapojení ve spolku další příjem z provádění terénních prací při péči o krajinu a nové příležitosti odbytu. Posiluje také image dobrého hospodáře díky veřejně prezentované práci na údržbě krajiny.

Spolek LPV je příkladem skutečně efektivní spolupráce jednotlivých zájmových stran. Foto: DVL

Téměř 200 lokálních spolků z celého Německa zastřešuje německý spolek pro péči o krajinu (Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V., DVL), který jim poskytuje školení a prosazuje zájmy u politiků. Na základě zkušeností doporučuje DVL postup vedoucí k založení spolku v následujících krocích:

  1. Analyzujte environmentální, sociální a ekonomické podmínky v daném místě 
  2. Promluvte si se všemi stakeholdery (zájmovými skupinami) v regionu
  3. Zjistěte, jaké jsou jejich přání a obavy
  4. Najděte příznivce pro založení spolku s chutí něco změnit 
  5. Naplánujte první akce spolku
  6. Pozvěte všechny stakeholdery na informační akci
  7. Zjistěte a definujte možný právní status spolku, sepište stanovy a získejte členy
  8. Definujte, co je předmětem založeného spolku – o co bude usilovat a jakým aktivitám se bude věnovat 
  9. Zajistěte finance na budoucí fungování spolku (např. veřejné a soukromé zdroje, členské příspěvky)

 

Kam dál? 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

Díl 6: Následná péče o výsadbu 

Vhodná zálivka

Výsadbou to nekončí! Domluva převzetí zodpovědnosti za následnou péči probíhá již před samotnou výsadbou. Teď nastává čas převést ji v praxi. Co vysazené stromy potřebují? Ve zkratce zálivku, řez a ochranu. Řez stromů by měl vždy provádět zkušený odborník.

Způsob péče se mění v čase s vývojem stromu. Největší pozornost a péči potřebuje v prvních třech letech, kdy se ujímá. Nejzásadnější je pro strom správná zálivka. Např. pro strom s obvodem kmenu 15 cm se doporučuje 1 zálivka 80 litrů. Příliš častá zálivka s menšími dávkami vody může mít za následek rozvoj kořenů hlavně ve svrchní vrstvě půdy a větší náchylnost k poškození suchem. Oproti tomu přílišná zálivka může způsobit vyplavování živin. Frekvence a intenzita zálivky závisí na místu výsadby, vývoji počasí i vysazených dřevinách. Většinou se doporučuje 8 – 10 zálivek v prvním vegetačním období po výsadbě, které se postupně snižují. Ve druhém roce je obvykle dostatečných 6 zálivek.

Po realizaci výsadby je důležité pravidelně kontrolovat nejen samotný stromek, ale také funkčnost oplocenky. Foto: Veronika Chvátalová

Další péče

Okolí vysazeného stromu je potřeba udržovat nezarostlé pomocí vytrhávání plevelů, kypření a vyžínání trávy. Při obsekávání je zásadní dbát na to, aby při něm nedošlo k poškození kmínku stromu. Toto nebezpečí lze snižovat mulčováním. Stromy je vhodné zamulčovat již během výsadby a pokračovat v tom minimálně dalších pět let. Výhodou mulčování je kromě udržení vlhkosti půdy také potlačení travní konkurence, kterou bychom jinak museli odstraňovat mechanicky. Navíc se z mulče pozvolna uvolňují živiny a zlepšuje půdní strukturu. I když jsou stromy dobře zamulčované, potřebují zejména v prvních třech letech častěji zalévat. Pravidelně kontrolujeme, zda není poškozené pletivo, kotvení ke kůlům a ochrana proti okusu, případně zjednáme nápravu. Předcházíme také zarůstání úvazků do kmínku.

V dalších dvou letech snižujeme intervaly mezi zálivkami a odstraníme úvazy, případně obnovíme zálivkovou mísu. Citlivě strom obsekáváme a dále mulčujeme. Po šesti letech od výsadby můžeme odstranit kotvení a nadále snižujeme zálivku. V této době se stromy upravují do charakteristického tvaru koruny, aby se pod nimi vytvořil prostor pro chodce nebo průjezd vozidel (průchozí výška 2,5 m, průjezdní 4,5 m). Dospělé stromy jsou méně náročné na péči. I přesto potřebují nadále ochranu před uhutněním půdy kolem kmene a poškozením kořenů, a jednou za 5 – 10 let zdravotní řez. Stárnoucí stromy pak vyžadují řez stabilizační a ochranu před rozlomením. 

Kdo nám s tím pomůže?

Jak je vidět, nejen s rozdělením zodpovědnosti, ale i s náklady na péči musíme počítat již před výsadbou. Jak si nějaké starosti ušetřit a zároveň podpořit vztah místních ke krajině? Stejně jako výsadbu můžeme i kontrolu jejího stavu pojmout jako pravidelnou komunitní akci. V doprovodu někoho zkušeného si výsadbu společně projdeme a zkontrolujeme, zda kůly plní svou podpůrnou funkci, zda není poškozené nebo nadzvednuté pletivo, zda do kůry stromu nezarůstají úchyty nebo pletivo, jestli je okolí stromu během vegetačního období dostatečně zakryto mulčem, případně jestli je prosté trav a plevele a zálivková mísa může pojímat vodu. Zjištěné nedostatky rovnou napravujeme.

Místní lidé pak mohou při procházkách nedostatky rozpoznat a buď je sami odstranit nebo se obrátit na zodpovědnou osobu a žádat nápravu. Pokud komunitní setkání uspořádáme v době vegetačního klidu, lze pod dohledem odborníka provést řez. Možnost naučit se správně provádět řez stromů může některé motivovat se ke kontrolní akci připojit.

Příklad z realizované výsadby u Nechanic:

Zajištění následné péče bylo pro úspěch celého projektu výsadby klíčové. Myslivecký spolek měl k dispozici traktor i nádrž na vodu, proto jsme věděli, že budou schopni zajistit zálivku nejen v den výsadby, ale i v následujících letech poté. V rámci rozpočtu se jednalo o vůbec o nejnákladnější položku. Většina dotačních titulů podporujících výsadby zároveň obsahuje podmínku udržitelnosti projektu do dalších (obvykle min. 5 let). V našem případě je tento závazek dokonce 10 let od data vysazení, kdy musí například v případě úhynu stromku dojít k jeho nahrazení. 

V posledních letech je výsadba stromů u veřejnosti i obcí velmi oblíbená činnost. Mnoho výsadeb, ale bohužel skončí zanedbaná bez potřebné péče. Kotvící pásek po čase zarostl do kmínku stromu, výsadba je poškozená okusem, opěrné kůly chybí či jsou vyvrácené, stromy nikdo neprořezal a mají příliš hustou korunu, to jsou nejčastější problémy se kterými se některé výsadby po čase od jejich vysazení potýkají. Většině těchto problémů lze přitom předejít tím, že se inciátoři výsadby předem domluví s někým, kdo bude mít následnou péči po vysazení na starosti.”(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://www.sazimebudoucnost.cz/cs/nasledna-pece 

https://www.potulnysadar.cz/sucho-zalivka-a-mulcovani/ 

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/honza-kacer-zanedbane-vysadby-stromu.co-je-pro-ne-typicke-a-jak-se-jim-da-pomoct


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

 

Díl 5: Realizace projektu výsadby dřevin 

Jako příklad projektu, který má za cíl zvýšení biodiverzity v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině jsme zvolili vybudování biokoridoru (výsadba dřevin a vysetí travnatého pásu) na orné půdě u Hrádku u Nechanic. Pojďme si nyní obecně říci pár pravidel pro úspěšnou realizaci výsadby:

1. Časový harmonogram výsadby

Výsadbu plánujte s dostatečným předstihem a včas objednejte sadbový materiál a kůly ke stromům. Pro podzimní výsadby se obvykle objednává materiál nejpozději na jaře. Pokud ale budete chtít některé ze vzácnějších nebo hůře dostupných druhů, je potřeba provést objednávku ještě dříve. Objednáváním na poslední chvíli se vystavujete riziku, že výsadbový materiál již nebude v daném termínu k dispozici. Vždy zároveň domluvte také přesný datum odběru sazenic. Zejména u prostokořenných sazenic hrozí zasychání kořenů, které snižuje šanci, že strom bude v budoucnu prosperovat.

2. Příprava plochy před výsadbou

Před samotným sázením vyznačte rozmístění stromů podle plánu výsadby. V tomto případě již doporučujeme využít práce arboristy, který s ohledem na vybrané druhy, zvolí dostatečně velký spon mezi jednotlivými stromky. Podle rozsahu výsadby a očekávaného množství pomocníků zvažte přípravu terénu před samotným sázením. Pokud se jedná o pár stromů nebo máte menší sazenice v květináčích, můžete výsadbové jámy ručně vyhloubit v den výsadby. Při rozsáhlejším sázení, vzrostlých sazenicích s balem nebo utužené půdě je lepší nechat jámy předem vyhloubit bagrem. Zde je opět potřeba správné plánování. Pokud máte výsadbové jámy připravené předem, rozneste k nim i připravené stromky, předejdete tak záměně druhů. 

Nářadí můžete zajistit také pro nejmladší účastníky. Foto z výsadby u Hrádku: Michaela Kadavá

3. Materiál a nářadí potřebné pro výsadbu

Předtím než dorazí pomocníci je potřeba dovézt jak sadbový materiál, tak materiál ke kotvení a oplocení stromů (kůly, pletivo, úvazky, hřebíky, drát) a případně jejich mulčování a samozřejmě všechno potřebné nářadí pro nás i pro účastníky. Nejčastěji využijete hlavně rýče, palice na zatloukání kůlů nebo zatloukače, žebříky, kladiva, kleště, pilky, lopaty a hrábě. Dopředu se také domluvte např. s hasiči nebo zemědělci, zda by zajistili zálivku bezprostředně po výsadbě.

4. Správné zasazení stromku

Materiál je na místě, účastníci přicházejí. Organizátor akce je nejprve seznámí s průběhem výsadby a představí další osoby, na které se mohou obrátit s prosbou o radu a pomoc. Názorně předvede výsadbu včetně zatloukání kůlů, oplocení a mulčování. Zdůrazní kritické momenty pro přežití stromů.

Strom se sází tak hluboko do půdy, aby kořenový krček zůstal vždy nad zemí a zároveň aby kořeny nebyly vystaveny povětrnostním podmínkám. Kořeny nechte zakryté až do okamžiku, kdy přichází strom do jámy. Do výsadbové jámy můžete vhodit kompost promíchaný s půdou v místě nebo jiné hnojivo s ohledem na kvalitu půdy. V případě extrémně suchých stanovišť doporučujeme také použití hydrogelu, který se sype ke kořenům ve výsadbové jámě. Působí sice jen krátkodobě, ale pomáhá rostlinám zmírnit povýsadbový stres. Po přihrnutí zasazeného stromku půdu kolem ušlapejte a vytvořte tzv. závlahovou mísu, která pomůže udržet déle zálivku. Okolí stromku udržujte bez plevelu, který by zbytečně odčerpával živiny. Plevel vytrhejte a místo pod sazazeným stromkem následné zamulčujte dřevní hmotou (např. hoblinami). 

Dbejte na komfort účastníků akce a zdůrazněte vhodné oblečení a obutí již na pozvánce. V případě nepříznivého počasí zvažte posunutí termínu akce. Foto z výsadby u Hrádku: Michaela Kadavá

5. Organizace práce

V rámci organizačního týmu si nejprve předem rozdělte role. Během celé výsadby mějte zároveň zajištěný odborný dohled. O komfort účastníků a nabízení občerstvení se může starat další člověk. Zvolte si fotografa, který bude průběh sázení dokumentovat a pořídí i závěrečnou fotografii účastníků se zasazenými stromy. Fotky a videa můžeme připojit k příspěvkům o proběhlé akci do místního zpravodaje a na sociální sítě. Budou se vám hodit také k propagaci dalšího sázení a jako doklad pro kontrolu grantu.

6. Moc nebo málo pracovníků

Pro úspěšnost celé akce mějte zajištěný náhradní plán. Buďte připraveni na situaci, že na akci může dorazit více lidí než jste předpokládali nebo naopak méně. Tomu lze částečně předejít pomocí výzvy, aby se účastníci předem hlásili a zároveň odhlašovali, pokud nakonec nemohou dorazit. Pokud dorazí více účastníků, než jsme předpokládali, měli bychom pro ně vždy mít v zásobě dostatek nářadí i občerstvení. Práci rozvrhněte tak, abyste mohli zapojit větší počet účastníků. Zároveň počítejte také se situací, kdy dorazí lidí méně nebo nebudou ochotni pracovat celý den a dokončení výsadby bude čistě jen v režii organizačního týmu. 

Foto_výsadba_Hrádek_občerstvení_Foto: Michaela Kadavá
Některé návštěvníky možná nalákáte spíše než na práci právě na občerstvení. Po zvěřinovém guláši se v místní bažantnici jen zaprášilo… Foto: Michaela Kadavá

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

S výběrem vhodných sazenic a jejich nákupem velmi pomohl arborista Jan Samek, který zároveň zajistil vytyčení výsadby a také  odborný dohled v den sázení. Místo před výsadbou připravili sami zemědělci zoráním celé plochy. Do příprav před samotným dnem výsadby se zapojili dobrovolně také klienti z místní léčebny návykových onemocnění v Nechanicích. Patří jim velké díky zejména s ohledem na nepříznivé počasí v den přípravných prací. Následující den již bylo počasí jako na objednávku a tak s námi dorazilo sázet téměř 50 lidí z blízkého okolí. Po odborném zaškolení, jak správně sázet a instalovat oplocenku, jsme si ve skupinkách rozdělili práci. Někteří měli na starosti samotné sázení, jiní roznášeli ke stromkům hydrogel, další stavěli oplocenku nebo sypali mulč. Práce šla velmi rychle od ruky, a proto jsme se po dopoledním sázení mohli všichni přesunout do nedaleké bažantnice, kde pro nás myslivci připravili zvěřinový guláš.” (Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://www.potulnysadar.cz/komunitni-vysadba/ 

https://www.sazimebudoucnost.cz/ 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 4: Propagace projektu

Vezmeme-li v úvahu, že adaptační opatření v krajině slouží nejen přírodě, ale také lidem, kteří jsou její součástí a zároveň ji různými způsoby využívají a podaří-li se nám tuto myšlenku předat alespoň místním lidem, máme dobrý základ pro to, abychom je získali pro chystanou realizaci.

V případě výsadby může zapojení místní komunity nejen pomoci se samotným sázením, ale také s následnou péčí. Z našich zkušeností můžeme říci, že obvykle nebývá problém, aby v den sázení dorazilo dostatečné množství nadšených dobrovolníků. Je to většinou oblíbená činnost pro malé i velké a práce jde rychle od ruky. Obtížnější bývá oslovit dobrovolníky, kteří se budou podílet na zajištění následné povýsadbové péče. V tom může pomoci komunitní pojetí celé akce. Pokud totiž někdo strom vysadí a umístí k němu štítek se svým jménem, má zájem na tom, aby strom prosperoval, chodí jej zalévat a kontroluje, v jaké je kondici. Zároveň tím můžeme snížit riziko vandalismu. 

Zapojte komunitu!

V některých případech bývá zapojení komunity do projektu součástí dotačního titulu a environmentální projekty tak získávají společenský přesah. V každé obci se najde skupina lidí nebo jednotlivci, kteří rádi podpoří projekty z oblasti ochrany životního prostředí. Navíc dokáží k zapojení motivovat další občany. Abychom zapojili dobrovolníky do projektu je důležitá jeho správná propagace, tak aby se o ní dozvědělo co možná nejvíce lidí. Propagace akce zároveň slouží jako reklama pro partnery, kteří se na projektu podílejí. 

Jak oslovit lidi se zapojením do akce

Jak zapojit lidi v místě do výsadby? Pozvat můžeme zástupce obce nebo odboru životního prostředí, místní akční skupiny (MAS), spolky (např. myslivce, včelaře, rybáře, hasiče, sportovní kluby aj.), ochránce přírody (např. ČSOP, Hnutí Brontosaurus, okrašlovací spolky), školy, zemědělce, rodiny s dětmi, seniory a v neposlední řadě sponzory akce. 

Osobní nebo telefonické pozvání je nejúčinnější, jak ale oslovit širokou veřejnost? Ideální bude, když se domluvíte s někým ze samosprávy, z MAS nebo z infocentra na propagaci. Pomohou vám šířit pozvání skrze hlášení v místním rozhlase, na webu a sociálních sítích a zároveň mohou nabídnout místa k vyvěšení plakátů. Možností, jak akci můžete propagovat máte celou řadu a čím více kanálů využijete, tím lépe.  Pokud existuje místní zpravodaj a regionální TV, můžeme do nich připravit příspěvek s pozvánkou.

Co by měla obsahovat pozvánka na akci

Pozvánka musí obsahovat kromě přesného místa a času srazu také informace k tomu, co si mají účastníci vzít s sebou, zda je akce vhodná pro děti a kontaktní údaje organizátora. V případě, že byl váš projekt podpořen grantem, dotací nebo sponzorem, nezapomeňte to uvést na pozvánce včetně loga dané organizace. Do pozvánky vložte také mapu s vyznačeným místem srazu a možného parkování. Pokud chcete účastníkům dopravu ještě více usnadnit, doplňte také informace o veřejné dopravě. Pokud na účastníky čekají nějaké benefity, v pozvánce je zdůrazněte.

Kromě dobrého pocitu z toho, že pomáhají se zvelebováním místní krajiny, mohou být lidé k akci motivováni také neformálním navazováním kontaktů. Zkuste akci pojmout zároveň jako workshop. Naučte lidi, jak správně kosit louku, jak zasadit strom a zvolit vhodné odrůdy dřevin do daného prostředí. Nezapomeňte také na komfort účastíků, zejména pak v nevlídném podzimním počasí. Protože není vždy možné mít na akci přístřešek, kde se lidé mohou před nepřízní počasí schovat, vyžadujte po účastnících vhodný oděv a obutí. Správný pořadatel zajistí na akci alespoň drobné občerstvení, dostatek teplých tekutin v průběhu akce a ideálně také teplé jídlo jako odměnu po práci. K zapojení rodičů s dětmi můžeme přispět vytvořením doprovodného programu pro děti. 

Zájemci o zapojení do výsadby by se měli hlásit organizátorovi. Jeho úkolem je mít přehled o počtu lidí, pro které je potřeba zajistit nářadí a občerstvení. Pokud nechce být organizátor příliš zahlcený komunikací se zájemci o výpomoc, doporučujeme vytvořit jednoduchý online formulář, skrze který se mohou lidé hlásit. Nezapomeňte ale poskytnout možnost přihlásit se také skrze zavolání na telefonní kontakt. 

Plakát s pozvánkou na výsadbu dřevin umístilo město Nechanice na vývěsní tabuli na náměstí. Foto: Michaela Kadavá

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

S ohledem na to, že v regionu již nějakou dobu působíme, snažili jsme se oslovit co možná nejvíce lidí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Patřili mezi ně místní obecní zastupitelé, zemědělci, myslivci, včelaři, rybáři i široká veřejnost. Nejprve jsme vytvořili pozvánku, kterou jsme šířili na webu města, přes sociální sítě a také visela na vývěsní tabuli na náměstí. Město Nechanice o akci informovalo na svých webových stránkách a také v obecním rozhlase a místním zpravodaji. Lidé se nám na akci hlásili nejčastěji přes uvedený telefonní kontakt nebo odpověděli na email, ze kterého jim pozvánka přišla. Pokud ale plánujete udělat akci větších rozměrů, doporučujeme vám vytvořit formulář, přes který se lidé přihlásí. Usnadní to plánování akce.(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál?

Manuál propagace pro příjemce grantů od Nadace Via


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 3: Financování projektu 

Ve chvíli, kdy máme vytvořen projekt realizace spolu s finančními náklady, je načase uvažovat o zdrojích. Nejsnadnější je samozřejmě čerpat z těch vlastních. Pro finančně náročnější realizace ale existuje množství dotací na podporu různých krajinotvorných a půdoochranných opatření. Podpora může dosáhnout až 100 % celkových nákladů projektu. Výzvy k podávání žádostí o dotace např. na podzimní sázení se obvykle otevírají na jaře, na jarní sázení žádáte většinou na podzim.

Přehled finančních podpor v oblasti ochrany přírody a krajiny poskytovaných z národních a evropských dotačních programů představuje web Agentury ochrany přírody a krajiny . Kompletní přehled finančních zdrojů na krajinotvorná opatření na zemědělské půdě zahrnující i nestátních poskytovatele najdete na webu Živá půda. Granty na výsadby dřevin pravidelně poskytuje např. Nadace Partnerství, Nadace ČEZ nebo Nadační fond Škoda Auto. Pro zdárné získání finanční podpory ze zmiňovaných zdrojů je vždy naprosto klíčové detailní prostudování pravidel daného grantového/dotačního titulu. Mějte na paměti, že na financování nebo zajištění dobrovolnické práce se mohou podílet také místní spolky a samospráva.

Co by měl obsahovat rozpočet projektu? 

Rozpočet zpracujte ideálně v tabulkovém procesoru (např. v Excelu), který pomocí řady funkcí umožňuje různé výpočty a usnadní Vám tak přípravu rozpočtu, než kdybyste měli v ruce jen kalkulačku. Ideálně vytvořte rozpočet tak, že do jednotlivých sloupců vyplníte název položky, její počet, cenu za jednotku a pak celkovou cenu. Uveďte také  předpokládaný zdroj, z něhož položku uhradíte (vlastní/ dotace…) a doplňující komentář ve smyslu: 3000 Kč za odborný dozor při výsadbě, tzn. 5 hodin práce odborníka zaplacené fakturou. Efektivnost vynaložených nákladů na projekt je často hlavním hodnotícím kritériem při jeho posuzování hodnotící komisí.

Ukázka strukturovaného položkového rozpočtu v prostředí Grantys při podávání žádosti na výsadbu dřevin v rámci grantu Nadace Partnerství.

Rozpočet bývá obvykle rozdělený do několika kategorií. Jednou z vůbec nejnákladnějších bývá lidská práce. Velkou část prací můžete zajistit skrze dobrovolnictví. Vždy mějte zároveň připravený odhad, kolik času vám jednotlivé práce zaberou. V kategorii mzdových nákladů se kromě pracovníků, kteří jsou přímo zaměstnaní v rámci projektu, objevují i další typy sjednané práce např. na DPP nebo DPČ. Další práce přímo spojená s projektem se může objevit v kategorii služby. Zde se může jednat např. o grafické a tiskové služby spojené s propagací projektu nebo o odborný dozor, který dohlíží na správné dodržení postupů při realizaci. Poslední kategorii tvoří obvykle materiálové položky, v případě realizace výsadby se jedná o sazenice, materiál pro oplocenky, nářadí apod. 

Pokud žádáte pro projekt veřejnou podporu je vždy nutné vědět, které náklady jsou uznatelné a které nikoliv. Tyto informace naleznete obykle v pravidlech programu. Pokud si nejste jistí, zda je náklad uznatelný, kontaktujte přímo poskytovatele dotace. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

Poté co jsme se společně dohodli na finální podobě biokoridoru, přistoupili jsme k vytvoření položkového rozpočtu v tabulkovém editoru. Do rozpočtu jsme zahrnuli nejen veškeré náklady spojené s vysazením stromů, ale především s následnou péčí. Výchovný řez, dosazování uhynulých stromů a zálivka jsou nedílnou součástí pro zajištění udržitelnosti celého projektu do dalších let. Právě náklady spojené se zálivkou pro nás nebylo vůbec snadné odhadnout s ohledem na to, že se obvykle odvíjejí od počasí v daném roce.

Pro stanovení cen jednotlivých dřevin jsme oslovili několik zahradnictví, abychom měli lepší představu, kolik budou sazenice stát. Lesní školky mívají často oproti zahradnictvím výsadbový materiál i o polovinu levnější. Roli hraje zejména velikost sazenice. Nechtěli jsme příliš vzrostlé sazenice, které bývají obvykle dražší. Obávali jsme se, že bude technicky náročnější vzrostlé balové sazenice bez mechanizace vysadit a následně je i „udržovat při životě”. Proto jsme nakonec zvolili prostokořenné odrostky, které jsme kupovali těsně před výsadbou, abychom eliminovali usychání kořenů. Po sepsání rozpočtu jsme se rozhodli pro financování projektu využít grantu nabízeného Nadací Partnerství, který poskytuje na výsadby finanční podporu až 150 000 Kč.(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://dotace.nature.cz/

https://www.ziva-puda.cz/databaze-dotaci 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 2.: Jak sepsat projekt

Na co myslet před sepsáním projektového záměru 

Garanti jednotlivých opatření zajišťují následný postup vedoucí k jejich realizaci. To neznamená, že všechny kroky musí zvládnout sami. Jejich nezastupitelnou rolí však je dávat věci do pohybu, bdít nad vývojem záměru a zajistit jeho realizaci včetně následné péče. Už na setkání se mohou účastníci domluvit na tom, jak si vzájemně pomoci a rozdělit si úkoly. Místní obyvatelé obvykle mívají lepší přístup k tomu oslovit vlastníky půdy a ty, kterých se realizace týká, ale u vyjednávání nebyli. Zkušenější účastníci mohou pomoci s přípravou projektového návrhu, případně se lze obrátit na experta, který má se psaním projektů zkušenosti.

Nejprve identifikujte problém, který bude opatření v krajině řešit a k němuž bude také směřovat cíl projektu. Problém si můžeme představit jako počáteční stav nějakého místa a cíl jako stav, kterého chceme dosáhnout. Cesta mezi tím je lemována veškerými aktivitami, které přispívají k naplnění cíle. Problém definujte co nejvíce konkrétně s ohledem na veškeré informace dostupné o daném místě. Důležitá je také argumentace, proč má opatření vzniknout právě na tomto místě. V mnoha případech se ale při plánování přihlíží zejména k vlastnickým poměrům. Jistě pro vás bude jednodušší vybudovat opatření na obecní půdě než na místě, kde musíte pro získání všech souhlasů jednat s desítkami vlastníků. 

Při stanovení cílů projektu nám pomůže držet se metody SMART, která výrazně zvyšuje šanci na jejich dosažení.

Jaké kroky nejdříve podniknout

Pokud na setkání došlo např. ke shodě obce coby vlastníka pozemku a zemědělce jako jeho uživatele na obnově rozorané polní cesty a doprovodné výsadbě dřevin, je to první krok k úspěchu. Dříve než promítnete své nadšení do samotného sázení, měli byste si celou realizaci dobře naplánovat. Pojďme si ukázat realizaci krajinného prvku na příkladu výsadby dřevin níže a shrňme si vhodný postup v několika krocích:

1. Souhlasy vlastníků

Pokud již víme, kde a jaké opatření chceme realizovat, je potřeba nad mapovými podklady zjistit vlastnické poměry. Z katastru nemovitostí vyčteme nejen vlastníky pozemků ale také, zda je parcela cesty dostatečně široká na to, aby se na ní mohly stromy vysadit. I v případě, že se výsadba bude nacházet do 3 m od hranice pozemku jiných vlastníků, musíte získat jejich písemný souhlas. Fáze kontaktování vlasníků bývá časově velmi náročná a v mnoha případech nemá smysl se pouštět do dalších příprav bez souhlasu všech vlastníků. Jinak může nastat situace, kdy máte celý projekt již připraven k realizaci, ale nakonec poslední vlastník nedá svůj souhlas a veškeré přípravy přijdou vniveč.

Při nahlížení do katastru nemovistí zjistíte nejen vlastníka nemovitosti, ale také případné závazky nebo způsoby ochrany daného pozemku.

2. Uživatelé pozemku

Pokud jste již získali povolení od dotčených vlastníků, zaměřte se v dalším kroku na všechny uživatele pozemku. Zejména v případě, pokud se jedná o zemědělskou půdu, oslovte nejprve hospodařící zemědělský subjekt a návrh s nimi konzultujte. Předejdete tak situaci, kdy by nově vzniklá výsadba mohla zhoršit přístup k obdělávané půdě nebo by došlo k poškození nově vysazených dřevin. Výsledkem jednání může být plán umístění stromů pouze podél jedné strany cesty a ponechání neosázených míst, které umožní vjezd techniky na pozemek. Nově vzniklý krajinný prvek lze následně zanést do pachtovní smlouvy a může být součástí půdního bloku, na který zemědělec pobírá dotace. Dalšími uživateli, se kterými je vhodné záměr konzultovat, mohou být například myslivci, včelaři, sportovci, kteří si na daném místě chodí zaběhat nebo pejskaři, kteří zde venčí psy.

3. Vyjádření o (ne)existenci inženýrských sítí

Další zádrhel před realizací může vyplynout z charakteru daného místa. Výsadbu není možné realizovat na místě, kde vede kanalizace, vodovodní či plynové potrubí a jiné inženýrské sítě. Jejich přítomnost lze snadno ověřit na příslušných institucích. Většina z nich má na svém webu jednoduchý formulář, kde popíšete Váš záměr a vyznačíte v mapě plochu, kde plánujete záměr provést. Následně emailem obdržíte rozhodnutí, zda se na pozemku inženýrské sítě dané společnosti nacházejí. Vědět byste měli o (ne)existenci sítí u vašeho dodavatele vody, plynu, elektřiny a telefonního/internetového připojení. 

Pro získání vyjádření o neexistenci inženýrských sítí většinou stačí vyplnit na webu jednoduchý formulář a zakresit do mapy zájmové území. Obvykle do pár dní obdržíte písemné vyjádření včetně mapy se zákresem sítí.

4. Vhodně navržené parametry krajinného prvku

Následně byste měli vhodně zvolit parametry výsadby s ohledem na dané stanoviště, včetně zvážení habitatových nároků jednotlivých dřevin, zejmená prostoru, který budou vzrostlé dřeviny v budoucnu potřebovat. V ideálním případě oslovte experta (arboristu, zahradníka, krajinného architekta), který navrhne vhodnou druhovou skladbu, počet i rozmístění dřevin. Následně všechny tyto informace zaneste do mapového podkladu. Doporučujeme vybírat pouze původní druhy dřevin, které jsou většinou dobře dostupné pro nákup. Navíc původní druhy jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, protože se jim podařilo vyvinout mechanismy, jak se jim bránit.

V tuto chvíli se nezapomeňte domluvit také na následné péči a údržbě realizovaného opatření. Jasno byste měli mít v tom, kdo bude zodpovědný za zálivku, výchovný řez a kontrolu ochrany stromů či za dosazování uhynulých dřevin. U většiny dotančních programů se zároveň setkáme s podmínkou udržitelnosti projektu v hozintu třeba 10 let. Součástí plánování výsadby je také soupis nezbytného materiálu, potřebného pro výsadbu a celkový finanční odhad nákladů.

Přesný mapový zákres rozvržení jednotlivých dřevin na příšlušých pozemcích včetně seznamu druhů je klíčovým podkladem pro samotnou realizaci.

Projekt pro realizaci opatření sepište v každém případě. I pokud jej plánujete realizovat svépomocí bez finanční podpory druhé strany. Pomůže vám to držet se připraveného plánu a zároveň nezapomenout na nic důležitého. Po skončení projektu můžete navíc zhodnotit jeho úspěšnost. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

Projekt výsadby biokoridoru vznikal postupně v rámci společných setkání s místními zainteresovanými stranami. Finální verzi projektu jsme připravovali ve spolupráci s mysliveckým spolkem. Ten nechal u projekční společnosti OK zahrady zpracovat návrh, který obsahoval mapový zákres výsadby včetně oplocení, seznam a počet druhů dřevin a souhrn přínosů pro místní biodiverzitu. Tento návrh následně sloužil jako základ pro sepsání celého projektu a grantové žádosti.

V našem případě bylo vlastníkem pozemku město, které vydalo souhlas s realizací záměru. Následně jsme ověřili, zda se v místě nenacházejí nějaké inženýrské sítě. Další jednání se již týkala parametrů samotné výsadby. Podobu výsadby jsme od počátku konzultovali také s Nadací Partnerství, která v grantovém řízení výsadbu finančně podpořila. Původní plán vysadit na ploše asi tři čtvrtě hektaru téměř 600 kusů dřevin byl nakonec pozměněn na přibližně 100 kusů a zároveň se povedlo zvýšit počet druhů dřevin, přibyly např. některé ovocné stromy a pro dané stanoviště méně vhodné dřeviny jako byl např. buk jsme naopak z finálního projektu vyjmuli.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Metodiky pro jednotlivé typy výsadeb zde: https://www.sazimebudoucnost.cz/#section-type


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolkovoá nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 1.: Setkání s těmi, kteří mají na krajinu vliv

Jak začít

Co můžu dělat, když mi chybí zeleň v okolí obce, trápí mě stav místní krajiny, všímám si eroze, sucha, ubývajících druhů a rád bych to změnil/a? Pomůže spojit se s lidmi, kteří mají na krajinu v daném místě vliv. Nejprve oslovte zástupce obce a zjistěte, zda se nějaké kroky k nápravě krajiny již podnikají a co je v plánu do budoucna. Obvykle existuje množství návrhů opatření v územních plánech. Některé obce mají zároveň zpracovanou územní studii krajiny nebo studii zaměřenou na adaptaci na klimatickou změnu. Otázka je, jak tyto dokumenty uvést v praxi. Ke zjištění bariér a nalezení schůdných cest k jejich překonání může dobře posloužit společné setkání se zainteresovanými stranami.

Koho na setkání pozvat

Koho na takové setkání kromě zástupců obce pozvat? Právě z územní dokumentace, případně z vyhledávání v mapách, provedených průzkumů, ale i na základě vlastního pozorování nebo znalostí místních zjistěte, která místa v krajině jsou ohrožená a kde jsou navržena opatření. Pokud se jedná o zemědělskou půdu, můžete ve veřejném registru půdy LPIS dohledat, kdo na dotčených pozemcích hospodaří. V katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního následně zjistíte vlastníky půdy. Kromě zemědělců hospodařících na kritických místech pozvěte také ty hospodáře, kteří již půdoochranná a krajinotvorná opatření realizují. Mohou se podělit o své zkušenosti a inspirovat ostatní. U společného stolu by neměli chybět ochránci přírody přinášející odborný pohled na správu krajiny. Mohou navíc disponovat znalostí dotačních titulů.

Ve veřejném registru půdy LPIS můžete na mapě snadno vyhledat, kdo na pozemcích hospodaří. Kliknutím na jednotlivý půdní blok se Vám zobrazí hospodařící subjekt a vlevo po kliknutí na jeho název také příslušné kontaktní údaje.

Připravujeme společné setkání 

Setkání je vhodné uspořádat ve spolupráci s obcí, která může poskytnout prostor k jednání, případně pozvat některé další účastníky. Navíc plánovaná opatření se často mohou nacházet někde “v šuplíku” u obecních zastupitelů. Každá obec je totiž ze zákona povinna vést si seznam pozemků určených pro výsadbu. Můžeme jej zjistit například z územního plánu.

Pokud je to možné, doporučujeme nechat se diskusí u kulatého stolu provést profesionálním facilitátorem, který přispěje k vedení věcné a efektivní debaty. V diskusi účastníci nejprve pojmenují problémy spojené s krajinou, které ze svého pohledu vnímají. Následné shrnutí problémů je vhodné zasadit do kontextu vývoje změn v krajině (např. zaniklé polní cesty) a predikce do budoucna (dopady klimatické změny). Nechte účastníky zamyslet se nad tím, jak by měla krajina v jejich obci vypadat. Diskustujte společně různé návrhy řešení a opatření. Vašim cílem je najít taková opatření, která jsou přijatelná pro všechny a která mohou účastníci ovlivnit. Pokud se na řešení shodnou, je důležité určit garanty, kteří zajistí další kroky potřebné k realizaci.

Výsledkem je domluva dalšího postupu. Může to být uskutečnění navazujícího setkání ke hledání schůdných opatření či podniknutí kroků k realizaci prioritizovaného opatření. Ten, kdo setkání svolal, by měl zajistit zpracování výstupů v podobě map a seznamu vybraných opatření a zpřístupnit je všem zúčastněným. Svolavatel zejména bdí nad dalším vývojem a posouvá věci vpřed. Zvolte si společnou komunikační platformu, která umožní rychlé předávání aktuálních informací mezi členy vzniklé pracovní skupiny. Pro lepší komunikaci celého záměru, ale také pro snadnější financování z dotací či grantů může být zároveň výhodné založení spolku. O tom, jak založit spolek se můžete dočíst např. zde nebo v 7. dílu této série zde. 

Účastník kulatého stolu ve Stěžerech v rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině ukazuje přítomným v mapě problematická místa v krajině.

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

 “Na Nechanicku nás trápilo hned několik problémů. Z dříve pestré krajiny s řadou rybníků a pravidelně podmáčených ploch v okolí řeky Bystřice vymizelo v poslední době mnoho dříve běžných ptačích druhů, proto jsme jako ornitologové uspořádali celkem 6 kulatých stolů, na kterých nám zástupci obcí i místní spolky sdělili své plánované záměry a navíc vzešlo několik zcela nových myšlenek, jak krajině pomoci. Při identifikaci problémů nám velmi pomohla metoda „pocitových map“. Účastníci byly rozděleni do skupin, každá skupina obdržela mapu zájmového území, kde pomocí bodů různých barev indentifikovali místa, která se jim líbí nebo kde naopak vidí problém. Následně mohli sami přijít s konkrétními návrhy pro problematická místa, které prezentovali před všemi účastníky. Na základě probělých kulatých stolů jsme prioritizovali několik záměrů. Např. obnovu mokřadu v Komárově u Nechanic nebo obnovu meandrů řeky Bystřice. Vzniklé návrhy jsme dále projednávali s příslušnými úřady a organizacemi zaměřenými na ochranu krajiny.

Dozvěděli jsme se, že místní myslivecké sdružení Lověna Nechanice, které je v mikroregionu Nechanicka velmi aktivní, plánovalo na obecním pozemku vytvořit hustě osázený biokoridor. Tento projekt se zdál v porovnání s ostaními návrhy jako nejsnáze realizovatelný. Navazující setkání po proběhlých kulatých stolech tak proběhla již s konkrétními dotčenými stranami, mezi které patřila obec, na jejímž pozemku se plánovaná výsadba měla provést a zemědělec, který měl pole v pachtu. Po projednání postupu s vlastníkem a nájemcem jsme se pravidelně scházeli s mysliveckým spolkem a domlouvali společně další kroky k úspěšné realizaci celé akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Přečtěte si metodiku Ekotoxy Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny


Vznik článku byl podpořen v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

ČSO zve na webinář o praktických zkušenostech s krajinnými prvky

Česká společnost ornitologická a EKOTOXA s.r.o. pořádají webinář o krajinných prvcích, který proběhne 14. března 2024 od 18 hodin.  Krajinné prvky se do české krajiny vrací ve stále větší míře. Ne vždy jsou však vytvářeny vhodným způsobem. Na webináři se dozvíte, na co dbát při přípravě, realizaci a následné péči, aby krajinné prvky vzkvétaly a plnily své funkce pro přírodu i lidskou společnost. Přednášky a diskuse praktických zkušeností jsou určeny především vlastníkům půdy, zemědělcům, zastupitelům obcí, místním akčním skupinám a neziskovým organizacím. Přihlásit se mohou i zájemci o ochranu krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu z řad veřejnosti, a to do 14. 3. Účast je zdarma.

Narůstající zájem o krajinné prvky a jejich navracení do krajiny je potěšujícím trendem posledních let. Nadšení s sebou ale může přinášet i nejrůznější úskalí nejen pro ty, kdo se do obnovy a vytváření pustí, ale často i pro krajinu samotnou. Bohužel se v poslední době setkáváme i s bezmyšlenkovitým sázením stromů na místa, kde se stromy nehodí nebo nemají příliš  šancí na přežití. Častým problémem je i zanedbání následné péče, kdy přijdou vniveč měsíce příprav, investované peníze i nadšení těch, kdo se příprav a výsadeb zúčastnili. V případě realizace mokřadu zase může více škody než užitku způsobit neznalost hydrogeologických podmínek dané lokality,” přibližuje František Jurečka z Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny EKOTOXA.

Realizované mokřady v Hovoranech na Hodonínsku. Foto: EKOTOXA

Na webináři proto chceme zájemce o návrat krajinných prvků do krajiny seznámit s kroky, jak se těmto problémům vyvarovat. Oslovit chceme zejména vlastníky půdy, zemědělce, zastupitele obcí, místní akční skupiny a neziskové organizace, a další, kteří takto mohou pomoci tvořit odolnou a pestrou krajinu.

Zkušenosti s retencí vody v krajině budou sdílet Petr Fučík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Jaroslav Kršňák, vedoucí projektant se zaměřením na různé druhy kořenových čistíren odpadních vod (JAMI Projekt). Zdeňka Flousková, členka rady Okrašlovacího spolku ve Vrchlabí nás seznámí s tím, na co si dát pozor při výsadbách v krajině.

Přiblížíme také zkušenosti, jak může fungovat spoluprace mezi jednotlivými aktéry, kterých se krajinotvorná opatření týkají. Spolupráce bývá podceňována kvůli často náročné komunikaci, přitom je ale zásadní pro zdárnou přípravu, realizaci, a hlavně životnost krajinných prvků. Díky projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině můžeme čerpat z dlouholetých zkušeností našich německých kolegů a zkoušet rozvíjet spolupráci mezi hlavními hybateli změn v krajině, tedy ochránci přírody, myslivci, zemědělci nebo zástupci místních samospráv. Na Nechanicku (okr. Hradec Králové) se díky zapojení těchto skupin a širší veřejnosti povedlo vysadit biokoridor v poli a začít připravovat obnovu mokřadu,” zdůrazňuje Veronika Chvátalová (externí spolupracovnice ČSO).

Výsadba biokoridoru u Hrádku na Nechanicku. Foto: Michaela Kadavá (ČSO)

V rámci projektu pořádáme kulaté stoly v mikroregionu Hrušovanska na jižní Moravě, kde diskutujeme ohrožení krajiny a možnosti její nápravy na základě odborných podkladů a zkušeností místních obyvatel. Díky úspěšným vyjednáváním se nám povedlo společně vysadit stromořadí podél obnovené polní cesty. V současné době připravujeme protierozní opatření,” doplňuje František Jurečka ze společnosti EKOTOXA s.r.o.

K nalezení shody na podobě realizace krajinotvorných opatření je klíčové vzájemné pochopení bariér a motivací všech zúčastněných. Právě ty na straně zemědělců představí Tamara Meierová, externí spolupracovnice ČSO.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/webinar-krajinne-prvky/.

Kontakt: 

Veronika Chvátalová

Email: everonika.ch@gmail.com

Tel: +420 608 868 629


Konání webináře bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU).

 

Partneři projektu:

          

 

Za koroptvemi mezi svátky do Hradce Králové

Ve středu 27. 12. 2023 od 9:00 proběhne již podruhé v Trebši (v Hradci Králové) vycházka, která se zaměří na pozorování koroptví v zimě. Terénní vycházku povedou opět Libor Praus a Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Oba mají s monitoringem a pozorování koroptví řadu zkušeností a rádi se o ně s Vámi podělí.

Podobná akce proběhla také v minulém roce s velmi zajímavým výsledkem. Podařilo se nám pozorovat hned dvě hejnka koroptví, dohromady asi v počtu 24 jedinců! Potěšilo nás zároveň i sledování konopek obecných, drozdů kvíčal či strnadů obecných. Koroptve a ostatní zmíněné druhy vyletovaly z porostu staré nesklizené kukuřice. Tato zkušenost jen potvrzuje důležitost ponechávání alespoň drobných nesklizených ploch v krajině, které slouží v zimě jako přirozený zdroj potravy např. pro zrnožravé ptactvo nebo zvěř. Zvláště řada ptáků zemědělské krajiny se neodváží v zimě přiletět na krmítko jako jiné druhy více vázané na lidská sídla (sýkory, kosi…). Snaží se potravu hledat v jejich přirozeném prostředí, bohužel v zimě je jí na mnoha místech nedostatek a ptáci strádají.

vycházka za koroptvemi_hradec králové_2022_foto: kadavá michaela
Při vycházce za koroptvemi v prosinci 2022 jsme objevili toto políčko nesklizené kukuřice. Zajímavé se ukázalo být nejen pro nás, ale i pro přítomné koroptve a drobné zrnožravé ptactvo. Foto: Michaela Kadavá

Rádi bychom zároveň zjistili, kde všude v Hradci Králové a blízkém okolí se koroptve v současnosti vyskytují. Zvláště nás zajímá, zda koroptve neobsadily nové lokality, kde dříve nebyly zaznamenány. Pokud máte v posledních letech nějaká pozorování koroptví na tomto území, budeme velmi rádi, pokud se o ně podělíte s Václavem Zámečníkem z ČSO. Můžete jej kontaktovat skrze email: zamecnik@birdlife.cz.

 

Děkujeme za informace k výskytu koroptví a těšíme se na Vaši účast na vycházce!

Vydejte se s námi opět mezi svátky na Vánoční vycházku za koroptvemi!

Konference pro vlastníky půdy představuje cesty ke zdravé zemědělské krajině

Ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 pořádají Česká společnost ornitologická, Beleco a Ekotoxa konferenci určenou vlastníkům půdy. Akce se koná v prostorách ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách, zájemci se  mohou přihlásit do 15. listopadu. Konference je součástí přeshraničního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině, jehož cílem je propojování aktérů, kteří mají přímý vliv na podobu současné krajiny a mají zároveň potenciál ji ovlivnit. Kromě přednášek a diskuse budou představeny možnosti zvyšování kvality půdy ukázkami jednotlivých opatření přímo na farmě a v jihomoravské obci Šumice. 

Zemědělská půda představuje vzácnou komoditu, která není důležitá pouze pro produkci potravin, ale také pro přirozenou retenci vody a poskytování různých ekosystémových služeb. Vlastníci zemědělské půdy dnes aktivně obhospodařují méně než polovinu její výměry. Většina půdy je pronajímána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům, z nichž někteří i přes stále přísnější podmínky pro získání zemědělských dotací hospodaří způsoby, které přispívají ke snížení její kvality. Proto je osvěta vlastníků půdy a zemědělců významnou součástí snah o lepší správu krajiny. Provedení vhodných opatření umožňuje předcházet ztrátám ornice [1] i úbytku dříve běžných druhů zemědělské krajiny, jako jsou např. čmeláci nebo koroptve [2], [3].

„Současný způsob využívání krajiny v kombinaci s dopady klimatické změny mají přímý vliv na život obyvatel, životní prostředí a navíc způsobuje majetkové škody. S větší četností se objevují extrémní projevy počasí a schopnost krajiny na ně reagovat se snižuje. Osvětovou činností je třeba cílit právě na vlastníky zemědělské půdy a ukázat jim možnost urychlení adaptace naší krajiny. K tomu může být významným pomocníkem i dnes tolik zmiňovaná umělá inteligence, jejíž využití testujeme v rámci projektu Living Landscape. Tématem zádrže vody v zemědělské krajině se zabýváme již několik let a to i ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi, vědeckou obcí a dalšími institucemi.“ říká Lucie Obstová ze spolku Beleco, z. s. 

Na klimatickou změnu reagují zaváděním různých opatření zejména ti vlastníci půdy, kteří půdu sami využívají k hospodářské nebo jiné činnosti. Města a obce se v posledních letech potýkaly s extrémními projevy počasí, zejména se suchem, a proto začaly více investovat do modro-zelené infrastruktury. Zemědělci mají vinou sucha nižší úrodu. Roste tak jejich zájem pěstovat meziplodiny, které zvyšují podíl organické hmoty v půdě, chrání ji před větrnou a vodní erozí a posilují její schopnost zadržet dešťové srážky. Současně se zvyšuje poptávka po využívání závlah [4]. 

František Jurečka ze společnosti Ekotoxa k tomuto uvedl: „V rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině se soustředíme na území mikroregionu Hrušovanska (okr. Znojmo). Tato oblast je typická vysokým zastoupením orné půdy, která je ohrožena nevhodným hospodařením, silným utužením, nízkým obsahem organické hmoty a dalšími negativními faktory. Znojemsko se potýká také se zemědělským a hydrologickým suchem, a to zejména v důsledku vyšších teplot a nerovnoměrného rozložení srážek v průběhu roku, se kterými se v posledních letech setkáváme.”

Krajina s květnatými pásy, remízky, mezemi nebo stromořadím má potenciál čelit vlivům klimatické změny lépe, než rozlehlé lány monokultur. Foto: Václav Zámečník, ČSO

„Česká společnost ornitologická dlouhodobě motivuje zemědělské podniky a vlastníky, aby více využívali finanční nástroje k oživení intenzivně využívané krajiny, která neposkytuje dostatečný životní prostor ptákům a dalším živočichům. Věříme, že jednou z cest je i rozvoj ekologického zemědělství, které má velký potenciál k ozdravení vyčerpané a málo úrodné půdy. Přechod z konvenčního zemědělství na ekologické je náročný na vědomosti, finance i čas. I proto jsme se rozhodli uspořádat naši konferenci právě na farmě ve Velkých Hostěrádkách, která už od roku 2007 hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Své bohaté zkušenosti představí účastníkům konference zejména během exkurze, která proběhne 22 listopadu,“ doplňuje Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/konference-pro-vlastniky-pudy. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů. 

Kontakt: 

Michaela Kadavá, kadava@birdlife.cz, 605 343 974 

Více o projektu se dozvíte zde: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/cesta-ke-zdravejsi-zemedelske-krajine/. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů.


Poznámky:

[1] CENIA (2022). Zpráva o životním prostředí České republiky 2021. Česká informační agentura životního prostředí.
Dostupné z:
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/04/Zprava_ZPCR_2021.pdf

[2] Ghisbain G., Thiery W., Massonnet F., Erazo D., Rasmont P., Michez D., Dellicour S. Projected decline in European bumblebee populations in the twenty-first century. Nature. 2023 Sep 13. doi: 10.1038/s41586-023-06471-0. 

[3] Keller, V., Herrando, S., Voříšek, P., Franch, M., Kipson, M., Milanesi, P., Martí, D., Anton, M., Klvaňová, A., Kalyakin, M.V., Bauer, H.-G. & Foppen, R.P.B. (2020). European Breeding Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and Change. European Bird Census Council & Lynx Edicions, Barcelona.

[4] Slenička P., Kottová B.,  Černý Pixová K., Kravka M., Závlahy v České republice – východiska směrem k adaptaci na klimatickou změnu. (2020) Praha: Státní pozemkový úřad ČR, 39s.

 


Exkurze za hnízdy čejek chocholatých

Od roku 1980 došlo k poklesu početnosti čejek chocholatých o 80 %. Z některých oblastí čejky vymizely úplně, na tradičních hnízdíštích bohužel ubývají. V takové situaci má smysl před koly traktoru chránit každé hnízdo. O tom, jak se taková ochrana v praxi v terénu provádí a jak vy sami můžete čejkám pomoci se dozvíte právě na této akci.
Čejka chocholatá. Foto: Jan Vratislav

 

Bambusové tyče s reflexní barvou používané pro označování hnízd. Foto: Michaela Kadavá
Sejdeme se 21. 4. 2023 v 16 hodin v Hradci Králové (Slatina) na ulici Piletická 178/61 před vjezdem do průmyslového areálu Dr. Kulich Pharma (GPS: 50.2364175N, 15.8898956E). K akci je možné se připojit i později, v takovém případě nás kontaktujte telefonicky.
V případě něpříznivého počasí může být akce zrušena. 
S sebou doporučujeme vzít si vhodnou obuv do terénu (holínky) a dalekohled.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formuláře nejpozději do 20. 4. 2023. 
Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na tel.: +420 605 343 974 nebo na emailu: kadava@birdlife.cz
Těšíme se na Vás!

Vánoční vycházka za koroptvemi v Hradci Králové

Dovolujeme si Vás pozvat na vánoční vycházku za koroptvemi. Věříme, že je to dobrá příležitost, jak se na chvíli odpoutat od televizních pohádek a táců s cukrovím. Navíc na bílých polích jsou koroptve v zimě dobře viditelné. Není zatím jisté, zda budeme mít šanci koroptve pozovat na sněhu nebo „na blátě“. Jisté ovšem je, že se účastníci vycházky dozví, jak koroptve v terénu pozorovat, kam svá pozorování zadávat a jak tím mohou přispět k samotné ochraně.

Akci povede místní terénní ornitolog Libor Praus z Východočeského muzea v Pardubicích a specialista na ochranu polních ptáků z České společnosti ornitologické Václav Zámečník.

Sejdeme se 27. 12. 2022 od 9:00 v Třebši (Hradec Králové) na parkovišti u Penny Marketu. 

Těšíme se na Vaši hojnou účast a přejeme klidné prožití vánočních svátků.

 

 

 

 

 

Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve

Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové. Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“

Ornitologové se snaží zachránit kriticky ohroženého strnada zahradního, uspořádali proto na Osoblažsku setkání se zemědělci

Slyšet ve volné krajině zpívat strnada zahradního znamená mít opravdu štěstí. Podle odhadů z roku 2015 pro celou Českou republiku u nás zpívá jen asi 75–100 samců. Jednu z posledních populací tohoto kriticky ohroženého pěvce můžeme najít v Osoblažském výběžku. Bohužel, i zde jejich počty stále klesají. „Zahradníky“ zde dlouhodobě sleduje Patrik Molitor ze Slezské ornitologické společnosti. Ornitologové se dlouhodobě snaží zlepšit situaci strnadů navrhováním vhodných opatření v zemědělské krajině. Pro záchranu druhu je klíčová právě spolupráce s hospodáři v krajině, proto  se ornitologové rozhodli uspořádat  9. 12. 2022 přímo v Osoblaze seminář, zaměřený na to,  jakými dostupnými prostředky mohou sami zemědělci strnady zahradní na svých polích podpořit. 

Zpívající samec strnada zahradního. Foto: Patrik Molitor

Strnad zahradní (Emberiza hortulana) patří v řadě evropských zemí mezi nejrychleji ubývající ptáky otevřené zemědělské krajiny. Ve Francii patřili strnadi dlouhá desetiletí k vyhledávané pochoutce. Než se však strnad dostal na talíř, byl nejprve oslepen a následně držen v kleci, dokud se nezvýšily jeho tukové zásoby. Poté byl doslova utopen v brandy a na závěr opečen. Ačkoliv byl v roce 1999 vydán ve Francii celoplošný zákaz lovu, úředníci, s ohledem na kulturní tradici, nad pytláctvím stále přivírají oči. Lov strnadů v Evropě způsobil od roku 1980 pokles populace až o 84 %.

Tato praktika však nebyla jedinou příčinou úbytku strnadů u nás i v Evropě. Další ránu strnadům totiž zasadila intenzifikace zemědělství a velké půdní celky, které vytvořily vhodné podmínky pro využití těžké mechanizace. S nárůstem používání pesticidů ubývá strnadům hlavní zdroj potravy – hmyz.

K tomu abychom mohli strnady zahradní v zemědělské krajině efektivně chránit, potřebujeme nejprve dobře znát jejich biotopové nároky. S tím mohou ornitologům pomoci nejen profesionální, ale i amatérští pozorovatelé. Pozorování strnadů mohou lidé zadávat do faunistické databáze Avif. Zároveň je dobré k zápisu připojit i popis, prostředí, kde byl strnad pozorován a zda byla na místě zjištěna i  přítomnost samice. Výskyt strnada zahradního v zemědělské krajině je vázaný na pestrou zemědělskou krajinu tvořenou mozaikou menších polí, které se střídají s  s místy neobdělávané půdy, remízky a dalšími krajinnými prvky. Velmi oblíbeným stanovištěm tohoto druhu je hranice listnatého lesa s biopásem, který volně přechází v pole. Právě v těchto místech bylo opakovaně zjištěno jeho hnízdění.

Typická ukázka opakovaně obsazované hnízdní lokality strnada zahradního je hranice listnatého lesa a pole. Foto: Patrik Molitor

Největší vliv na početnost strnadů v zemědělské krajině mají zemědělci, kteří rozhodují o tom, jak se bude v krajině hospodařit. Na programu semináře konaného 9. 12. 2022 v Osoblažsku je proto navázání spolupráce, která povede k ochraně nejen strnadů ale i dalších obyvatel zemědělské krajiny.   S nástupem nového programového období společné zemědělské politiky nebude pro mnohé zemědělce snadné se v nových dotačních možnostech na podporu biodiverzity správně orientovat. Účelem semináře je popsání vývoje početnosti a příčin úbytku polních ptáků a představení budoucí podoby zemědělských dotací, které mají potenciál dalšímu poklesu zabránit.

Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické:

„Na dnešním semináři bych rád zemědělcům představil negativní vývoj početnosti ptáků zemědělské krajiny, příčiny jejich úbytku a možná řešení, jak podpořit biodiverzitu na polích. Od roku 2023 budou muset zemědělci vykázat část své plochy ve prospěch přírody a to by mohlo vést i k většímu využívání biopásů, které jsou pro strnady zahradní přínosné. Proto chceme zemědělce motivovat, aby se pokusili spojit požadavky plynoucí z budoucí zemědělské politiky a životní potřeby strnadů zahradních a cíleně využívali nejen biopásy, ale i další opatření přínosná pro ubývající ptáky zemědělské krajiny.“  

Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti:

Strnada zahradního v zemědělské krajině mohou podpořit zemědělci vhodným hospodařením. Na základě provedeného monitoringu na Osoblažsku v letech 2012–2020 se ukázalo, že strnadi zahradní preferují stanoviště na rozhraní listnatých lesů a pole, které je doplněno biopásem s řídkým osevem jařiny. Zajímavá jsou pro ně i maková pole. Budu velmi rád, pokud se mi na semináři podaří navázat se zemědělci spolupráci, která povede k záchraně tohoto kriticky ohroženého druhu.“

Kontakty:

Ing. Václav Zámečník, zemědělský specialista České společnosti ornitologické, 776 368 360, zamecnik@birdlife.cz

RNDr. Patrik Molitor, předseda Slezské ornitologické společnosti, patrik.molitor@seznam.cz

 

_____________________________________________________________________________________________________________________________

Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek

V dubnu vyzývala ČSO veřejnost k mapování čejek chocholatých. Čejky právě začínaly hnízdit a v krajině jsme mohli pozorovat jejich akrobatické dovednosti. V tuto chvíli již čejky z našeho území odlétají na zimoviště do západní a jihozápadní Evropy a severní Afriky. Rádi bychom poděkovali těm, kteří svá pozorování zadali do faunistické databáze Avif. Zároveň se chceme obrátit na ty z vás, kteří tak doposud neučinili, aby svá pozorování vložili do databáze co nejdříve, ideálně do 18. 10. 2022. Vaše pozorování přispějí k navrhování nových ploch pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě. Současně bychom vás chtěli vyzvat, abyste poslali své návrhy vhodných hnízdišť s pravidelným výskytem čejek na zamecnik@birdlife.cz a podpořili tím ochranu čejky chocholaté.  Continue reading „Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek“

Za motáky lužními (nejen) na Svitavsko!

V první polovině srpna proběhla v Újezdci na Svitavsku terénní exkurze ČSO pro veřejnost s cílem představit motáky lužní a možnosti jejich ochrany v zemědělské krajině. Akce přilákala nejen zkušené birdwatchery (pozorovatele ptáků), ale také místní obyvatele, kteří měli to štěstí pozorovat jak dospělé motáky lužní na obloze, tak i mláďata krátce před vzletností zachráněná před zbytečnou smrtí oplocením hnízda.

Mláďata motáka lužního v pšenici. Foto: Václav Zámečník

Proč na Svitavsku?

Oproti jiným letům proběhlo v letošním roce hnízdění rychleji a zdejší lokalita byla jedna z mála, kde bylo možné v polovině srpna ještě pozorovat nezvletná mláďata. Tip na lokalitu u Újezdce jsme dostali od ornitologa Karla Popracha, který se monitoringu a praktické ochraně tohoto atraktivního dravce dlouhodobě věnuje. Součástí jeho práce je i satelitní telemetrie. I díky této moderní technologii můžeme prakticky na vlastní oči sledovat, jak už od srpna motáci lužní postupně odlétají na zimoviště v tropické a jižní Africe. Cesty GSM vysílačkami označených jedinců je možné najít na webu spolku TYTO.

Okres Svitavy je podle dat z faunistické databáze Avif jednou z těch, kde se motáci lužní pravidelně vyskytují. Na stránkách databáze můžete skrze vyhledávání pozorování a zadaní konkrétní lokality jednoduše zjistit, zda byli v minulosti motáci pozorování např. i v okolí vašeho bydliště. V okrese Svitavy bylo v loňském roce zaznamenáno 39 pozorování zejména v polních kulturách v Radiměři a Vendolí.

Účastníci exkurze během povídání o ochraně motáků lužních a ptáků zemědělské krajiny. Foto: Václav Zámečník

Sešli jsme se!

Navzdory horkému letnímu počasí dorazilo v sobotu 13. 8. 2022 krátce po poledni na pole u Újezdce na Svitavsku 13 účastníků. Úvodní slovo exkurze měl Václav Zámečník, zemědělský specialista z ČSO, který účastníkům představil problémy, se kterými se ptáci hnízdící v zemědělské krajině potýkají a možnosti jejich ochrany včetně významu mapových podkladů a důležitosti zapojení veřejnosti při jejich mapování. Pak už přišel na řadu samotný moták lužní. O střípky svých životních zkušeností získaných při jeho ochraně se z Vysočiny přijel podělit Ivan Kunstmüller, který je autorem řady odborných publikací a v posledních 30 letech zachránil už více než 200 hnízd.

Měli jsme to štěstí, že jsme si o motácích nemuseli pouze povídat. Skrze objektivy dalekohledů jsme již cestou ke hnízdu pozorovali hned tři dospělé ptáky. K detailnějšímu prozkoumávání typických určovacích znaků nám posloužili dva větší stativové dalekohledy.

Účastníci exkurze přicházejí k oplocence s mláďaty motáků lužních. Foto: Michaela Kadavá

To už jsme se blížili ke zlatému hřebu našeho setkání. Strništěm po sklizené pšenici jsme došli k jedinému místu v celém poli, kde dosud ještě pšenice stála. Důvodem byla malá oplocenka vyrobená z dřevěných kůlů a nataženého pletiva, kterou zde na ochranu mláďat umístil Karel Poprach a při sklizni ji traktorista objel. Zpočátku nebylo jisté, zda mláďata již hnízdo neopustila a neuvidíme pouze prázdnou oplocenku. Měli jsme však štěstí a tři mláďata těsně před dosažením vzletnosti byla stále ještě na hnízdě. U oplocenky si účastníci exkurze mohli uvědomit, že v rámci velkého lánu pole je její velikost opravdu zanedbatelná. Ivan Kunstmüller účastníkům názorně popsal rozdíly mezi samcem a jeho dvěma sestrami a zodpověděl celou řadu zvídavých dotazů účastníků nejen o biologii, ale i praktické ochraně tohoto druhu.

Jak poznat motáka lužního?

Moták lužní je jedním z několika druhů motáků, které u nás můžeme pozorovat. Odlišit některé druhy od sebe je přitom poměrně náročné. Právě zvědavost a touha naučit se lépe určovat dravce přivedla na akci dva účastníky. O akci se dozvěděli úplnou náhodou, když si po pozorování dravce na obloze chtěli na internetu ověřit, zda opravdu pozorovali motáka. Zkusili si do vyhledávače zadat hesla „moták lužní Svitavsko“ a objevila se jim pozvánka na stránkách ČSO.

Letící samec motáka lužního. Typickým znakem jsou černé pásky v křídlech.  Foto: Petr Šaj (birdphoto.cz)

Moták lužní je v letu charakteristický velmi dlouhými a úzkými křídly, štíhlým tělem a dlouhým ocasem. Samec je svrchu šedý, spodina těla je také šedá a přechází směrem k běhákům do bílé. Výrazným poznávacím znamením jsou černé proužky přes loketní letky. Dospělá samice je shora tmavě hnědá s bílým skvrnitým kostřcem, spodina je bělavá a výrazně hnědě podélně skvrněná. Juvenilní jedinci jsou velmi podobní samicím, jejich pohlaví je možné rozeznat zblízka podle barvy duhovky. Zatímco samci mají duhovku více do žluta, samice ji mají hnědou.

Samice motáka lužního. Foto: Tomáš Pospíšil (birdphoto.cz)

Neposekat mláďata, aneb každé hnízdo se počítá

Motáci u nás hnízdí převážně na zemi v polích s pícninami a obilovinami od května do konce srpna. Hnízdní období se však zároveň překrývá se sklizní zemědělských plodin. Posečením zemědělskou technikou jsou ohrožena nejen hnízda s vajíčky a mláďata, ale v případě nočních sklizní i dospělí jednici, kteří nocují v okolí hnízda.

Účastníci si mohli zblízka prohlédnout, jak vypadá oplocenka kolem hnízda s motáky lužními. Foto: Václav Zámečník

Pokud zemědělec zjistí přítomnost motáků lužních na svém poli, je nejlepším řešením kontaktovat zkušené ornitology, kteří hnízdo vyhledají a instalují funkční oplocenku o velikosti přibližně 2 x 2 m, která umožní motákům bezpečně vyhnízdit. Výhodou tohoto opatření je nejen zabránění vysečení hnízda, ale navíc i antipredační ochrana mláďat před liškou nebo divokými prasaty. Je zcela pochopitelné, že zemědělci nemají kapacitu jednotlivá hnízda sami vyhledávat, proto je vždy dobré se spojit s oborníky na ochranu ptáků, aby nedošlo byť nevědomě k jeho zničení. Pokud by se jednalo o zničení úmyslné, je na motáky i na ostatní volně žijící ptáky myšleno v § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hovoří jasně: chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Zakázané je také poškozování, ničení a odstraňování hnízd.

Ivan Kunstmüller ukazuje účastníkům exkurze mládě motáka lužního. Foto: Václav Zámečník

Hnízdní úspěšnost přes 90 % dokládají u instalovaných oplocenek mezi roky 2012 až 2020 data ze Zpráv MOS (Středomoravského ornitologického časopisu). U nechráněných hnízd byla hnízdní úspěšnost pouze 35 %. Přímá ochrana hnízd má významný podíl na stále zvyšující se populaci motáků lužních v České republice. Zatímco v roce 2000 u nás hnízdilo jen asi 25 párů, tak v roce 2016 to už bylo zhruba desetkrát více.

Společně chránit motáky

Pokud se chcete dozvědět více o životě motáků lužních, doporučujeme přečíst si článek o ochraně hnízd nebo navštívit webové stránky spolku Tyto, kde se dozvíte veškeré potřebné informace, jak lze motáky chránit. Budeme rádi, pokud se zapojíte do pozorování motáků lužních a svá data vložíte do databáze Avif. Pokud naleznete hnízdo motáků lužních, které není chráněno oplocenkou a existuje riziko jeho zničení zemědělskou technikou, kontaktujte Václava Zámečníka z ČSO (zamecnik@birdlife.cz). Nejen data získaná monitoringem profesionálními ornitology, ale také občanská věda pomáhá chránit polní ptáky a přispívá ke zvyšování efektivity zemědělských dotací. Děkujeme všem zemědělcům, kteří spolupracují na ochraně hnízd polních ptáků a také všem, kterým není lhostejný jejich úbytek.

Mládě motáka lužního. Foto: Václav Zámečník 

Použité zdroje:

KUNSTMÜLLER, Ivan. Hnízdní ekologie motáka lužního (Circus pygargus) v závislosti na hnízdním prostředí. Tichodroma 25 (2013): 20-36.

KUNSTMÜLLER, Ivan, KODET Vojtěch, SKŘÍČEK Tomáš, and HOBZA Pavel. Praktická ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus). Zprávy MOS 73: 4–19.

Moták lužní – Popis, nedatováno [online]. [cit. 19. 8. 2022]. Dostupné z: https://motak.tyto.cz/subdom/motak/index.php/motak-luzni/popis

POPRACH, Karel, Ivan KUNSTMÜLLER a Josef VESELÝ. Moták lužní. Nenakonice: TYTO, 2016. ISBN 978-80-906125-1-8.

SHIRIHAI, Hadoram a Lars SVENSSON. Ptáci: pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Přeložil Robert DOLEŽAL, přeložil Jan GRÜNWALD, přeložil Anna LUČANOVÁ, přeložil Zuzana MUSILOVÁ, přeložil Adéla ŠENKÝŘOVÁ, přeložil Petr MUSIL, přeložil Karel ŠŤASTNÝ, přeložil Jiří HRUBÝ, přeložil Zdeněk KYMLA, přeložil Markéta SCHUBERTOVÁ, přeložil Tereza ŠVEJCAROVÁ, přeložil František TYMR. Praha: Euromedia Group, 2021. Universum (Euromedia Group). ISBN 978-80-242-7675-5. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)

ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)

ZÁMEČNÍK, Václav. Polní ptáci: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2015. ISBN 978-80-87572-13-9. (Příručka je dostupná na eshopu ČSO)

__________________________________________________________________________________________________________

Článek vznikl za podpory Ministerstva životního prostědí.

 

Exkurze za motáky lužními

Exkurze za motáky lužními

Zachráněné hnízdo motáků lužních  u obce Koněšín. Foto: Ivan Kunstmüller

Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.

Sejdeme se 13. 8. 2022 ve 14 hodin v obci Újezdec na Svitavsku u odbočky směrem na Horní Plesy (GPS: 49.8840033N, 16.2098283E).

 

Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená. 

Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na emailu: kadava@birdlife.cz
Akce byla podpořena Ministerstvem životního prostředí.

Na raftech za slíďákem břehovým a dalšími ukázkami ochranářské práce německého spolku pro péči o krajinu DVL

Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.

Účastníky exkurze přivítalo v Sasku slunečné počasí a předseda LPV Andy Paul. Foto: Veronika Chvátalová
Účastníky exkurze přivítalo v Sasku slunečné počasí a předseda LPV Andy Paul. Foto: Veronika Chvátalová

V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži.  Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.

Obnova třešňové aleje v Kirschallee

Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.

Stará třešňová alej v Saském Kirschallee. Foto: Veronika Chvátalová

V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce. 

Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku

Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).

Bývalý povrchový důl Berzdorfer See určený k těžbě hnědého uhlí, dnes rekultivační jezero využívané k rekreaci. Foto: Frank Vincentz
Vážka plavá byla poprvé pozorovaná na jezeře Berzdorfer See v roce 2019. Foto: Istvan Palfi

Za slíďákem břehovým na raftech po řece Nise

Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.

V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.

Vyjížďka na raftech po řece Nise. Foto: Václav Zámečník
Slíďák břehový se nám nakonec ukázal v celé své kráse přímo na jednom z raftů. Foto: Ivana Šabaková

Výsadba pobřežních křovin pro podporu bobra i ťuhýků

Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.

Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.

Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!

Modrásek očkovaný na krvavci totenu. Foto: Chris van Swaay

Jak na výrobu hmyzích hotelů?

Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.

Účastníci exkurze obdivují velký hmyzí hotel. Foto: Ivana Šabaková

Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!

Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.

Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu

Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů

V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.

Alej hlavatých lip. Foto: Václav Zámečník

 

Ukázka obnovy mokřadů v Olberdorfu. Foto: Veronika Chvátalová

Osvěta + spolupráce = cesta ke zdravé krajině

Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.

Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:

… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit

… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly

… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.

Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.

Své dotazy směřujte na pracovníky projektu:

Václav Zámečník –  (zemědělský specialista) – e-mail: zamecnik@birdlife.cz; tel: 776 368 360

Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974

 

Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.