Data z Avifu pomáhají identifikovat místa častých srážek se zvěří

Data z ornitologické databáze birds.cz se nově promítají i na webu srazenazver.cz, který zobrazuje údaje o kolizích živočichů s dopravními prostředky. Webovou aplikaci, do které může laická i odborná veřejnost zadávat údaje o srážkách živočichů s automobilovou nebo železniční dopravou, představilo Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. před téměř čtyřmi lety. Postupem času se databáze rozrostla o informace z dalších zdrojů a od letošního února jsou zde k nalezení i údaje o ptácích z Faunistické databáze ČSO. Česká společnost ornitologická, která dlouhodobě podporuje projekty občanské vědy, tak pomáhá vytvářet ucelený obraz o problematice střetů zvířat a dopravy.

Rozsáhlá databáze kolizí zvířat s vozidly slouží jak pro výzkumné účely, tak i pro ryze praktické vymezení míst koncentrací (tzv. shluků, hotspots) těchto dopravních nehod, na které pak mohou směřovat opatření, která by kolizím měla zabránit.

Data o srážkách se zvěří slouží k identifikací shluků dopravních nehod. Zdroj: srazenazver.cz

Každý záznam o ptákovi nalezeném u silnice nebo železnice se automaticky přenese do databáze srazenazver.cz a uživatelé birds.cz tak nemusí zadávat žádné další informace navíc. V případě nálezu jiného sraženého zvířete jej mohou po registraci zaznamenat přímo na stránky srazenazver.cz.

Graf znázorňuje rozdělení sražených zvířat v průběhu roku. Výška sloupce odpovídá procentuálnímu podílu nehod daného druhu v daném měsíci. Součet výšek sloupců pro každého živočicha za rok se rovná 100 %.

Už z prvotního srovnání se ukazuje, že údaje z databáze birds.cz přinášejí nové informace. Zatímco u prasete divokého se většina sražených jedinců koncentruje do podzimních měsíců, u zajíce je to v brzkých jarních měsících a u ptáků v květnu a červnu. Jedná se zřejmě o čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata. Na jednoho sraženého dospělého ptáka v květnu připadá 2,3 nalezených juvenilních nebo tohoročních jedinců, v červnu 1,4 a v červenci pouze 0,4.

Velká variabilita existuje zejména v čase, kdy ke srážkám dochází. Zdroj: srazenazver.cz

Mnoho dalších otázek ale zůstává nezodpovězených. U srstnaté zvěře například pozorujeme, že se kolize soustřeďují do shluků, bude tomu tak i u ptáků? A pokud ano, jsou to stejná místa jako u srstnaté zvěře? Dochází tam k nehodám po celý rok, nebo jen v některých měsících, případně hodinách? A jací ptáci jsou vlastně nejčastěji oběťmi automobilů? Ze současných údajů vychází, že každý pátý sražený pták je kos černý a bezmála každý desátý je káně lesní. Tyto údaje jsou ale zřejmě zkreslené tím, že kosi umírají častěji ve městech, kde si jich člověk snáze všimne a káňata jsou velcí a i mimo město nepřehlédnutelní ptáci.

Doufáme, že údaje z avifu pomohou k dalšímu studiu problematiky kolizí zvířat s dopravou a že tato spolupráce bude motivací vkládat údaje i o druzích méně zajímavých a často opomíjených. I sraženého vrabce na okresce má význam zaznamenat a s Avifem mobile to zabere méně než minutu.

 

 

Literatura pro zájemce o více informací k problematice

Bartonička, T., Andrášik, R., Duľa, M., Sedoník, J., Bíl, M., in press. Identification of Local Factors Causing Clustering of Animal-Vehicle Collisions on Roads. Journal of Wildlife Management

Périquet, S., Roxburgh, L., le Roux, A., Collinson, W. J., 2018. Testing the Value of Citizen Science for Roadkill Studies: A Case Study from South Africa. Frontiers in Ecology and Evolution 6, DOI=10.3389/fevo.2018.00015.

Bíl, M., Andrášik, R., Bartonička, T., Křivánková, Z., Sedoník, J., 2018. An Evaluation of Odor Repellent Effectiveness in Prevention of Wildlife-Vehicle Collisions. Journal of Environmental Management 205C pp. 209-214.

Bíl, M., Kubeček, J., Sedoník, J., Andrášik. R., 2017. Srazenazver.cz: A system for evidence of animal-vehicle collisions along transportation networks. Biological Conservation 213PA, pp. 167-174.

Bíl, M., Andrášik, R., Svoboda, T., Sedoník, J., 2016. The KDE+ software: a tool for effective identification and ranking of animal-vehicle collision hotspots along networks. Landscape Ecology 31, 231–237.

Bishop, C. A., Brogan, J. M., 2013. Estimates of Avian Mortality Attributed to Vehicle Collisions in Canada. Avian Conservation and Ecology 8 (2).

Bíl, M., Andrášik, R., Janoška, Z., 2013. Identification of Hazardous Road Locations of Traffic Accidents by means of Kernel Density Estimation and Cluster Significance Evaluation. Accident Analysis and Prevention 55, 265–273.

Kociolek, A. V., A. P. Clevenger, C. C. S. Clair, and D. S. Proppe. 2011. Effects of road networks on bird populations. Conservation Biology 25, 241–249.

Sullivan, J. M., 2011. Trends and characteristics of animal-vehicle collisions in the United States. Journal of Safety Research 42 (1), 9-16.

Benítez-López, A., Alkemade, R., Verweij, P. A., 2010. The impacts of roads and other infrastructure on mammal and bird populations: A meta-analysis. Biological Conservation 143 (6), 1307-1316.

Zástupci ČSO se zúčastnili školení specialistů kriminální policie

Ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek se spolu s psovodkou projektu PannonEagle Life Klárou Hlubockou a se zástupcem Ministerstva životního prostředí Arnoštem Cetkovským zúčastnil pravidelného školení specialistů kriminální policie. Aktuálně běžící projekt na potírání ptačí kriminality v panonské oblasti, PannonEagle Life, i cenné zkušenosti z předcházejícího projektu Helicon Life zde kriminalistům představil vedoucí projektu Márton Horváth z Maďarska. Zástupci České společnosti ornitologické využili školení k seznámení policistů s problematikou ptačí kriminality a také k domluvě společných postupů. Klára Hlubocká pak policistům předvedla se svými speciálně vycvičenými psy vyhledávání otrávených návnad a otrávených ptáků v praxi.

Klára Hlubocká předvedla kriminalistům vyhledávání otrávených návnad a mrtvých zvířat v praxi. Foto: Arnošť Cetkovský

Toto setkání představuje důležitý krok v ochraně ptáků a posloužilo jak k vzájemnému předání informací mezi ČSO a environmentálními kriminalisty, tak i k navázání osobních kontaktů, které se budou při vyšetřování trávení v budoucnosti hodit.

[logo-carousel id=pannoneagle]

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Lidé přivítají ptačí zpěv napříč Českem

Vítání ptačího zpěvu, tradiční jarní akce České společnosti ornitologické, letos proběhne od dubna do začátku června na více než 120 místech Česka. Milovníci ptactva a přírody tak budou mít příležitost oslavit příchod jara a návrat tažných ptáků vycházkami do přírody v doprovodu zkušených ornitologů. Lidé se mohou těšit nejen na informace o ptácích a možnostech jejich ochrany, ale na mnoha místech proběhnou například ukázky kroužkování ptáků, výstavky ptačích budek nebo soutěže pro děti. Podrobný seznam všech akcí najdou zájemci na webu České společnosti ornitologické.

Loňské Vítání ptačího zpěvu v Tchořovicích u Blatné. Foto: Petr Pavlík

Continue reading „Lidé přivítají ptačí zpěv napříč Českem“

Vzácní orli královští už začínají hnízdit

Orlům královským, klenotům mezi českými dravci, začala hnízdní sezóna. Nejméně jeden pár už sedí na vejcích a u dalších to ornitologové brzy očekávají. Loňský rok byl pro orly velmi vydařený a 10 úspěšně vyvedených mláďat je druhým nejlepším výsledkem od roku 1998, kdy v Česku orli královští zahnízdili vůbec poprvé. Zároveň to byl ale i historicky první rok, kdy se hned dva orli královští stali oběťmi otrávených nástrah. Po travičích a jedovatých nástrahách pátrá v rámci projektu PannonEagle Life speciální jednotka České společnosti ornitologické. Ochranáři zároveň všechna hnízda orlů královských sledují, aby ptákům zajistili klid pro hnízdění a mohli zasáhnout v případě ohrožení hnízd člověkem nebo například nepřízní počasí.

Mládě orla královského na hnízdě zachycené při kroužkování. Foto: Hynek Matušík

Continue reading „Vzácní orli královští už začínají hnízdit“

Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský

Policie se zabývá dalším nálezem mrtvého dravce s důvodným podezřením na otravu. Mrtvý orel mořský objevený na Strakonicku je jen za tento rok s největší pravděpodobností již devatenáctou obětí otrávených nástrah, které berou velmi brutálním způsobem život často extrémně vzácným a ohroženým druhům dravců. Orel si zřejmě přinesl část návnady na místo, kde se jejím pozřením otrávil. Zbytek nástrahy se smrtelně jedovatým karbofuranem tak může stále být v širším okolí nálezu a ohrožovat další dravce, ale i jiné živočichy včetně člověka. Lidé by se v případě podezřelého nálezu návnady nebo uhynulého zvířete neměli ničeho dotýkat, ale měli by neprodleně volat policii a Českou společnost ornitologickou.

Dospělý orel mořský se stal zřejmě již letošní devatenáctou obětí travičů. Foto: Pavel Kuncipál

Continue reading „Zvířat zabitých traviči přibývá, poslední obětí je orel mořský“

Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť

První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.

Ptačí navrátilci museli čelit silným mrazům. Vysílení ptáci ztráceli plachost. Foto: Filip Laštovic

Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“

Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď

Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.

Na zpěv skřivanů polních jsme si letos museli počkat o něco déle. Návrat ptáků zpomalily mrazy. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“

Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!“

Venku sice mrzne, až praští, ale přesto Jaro ožívá právě dnes! Jakmile mrazy poleví, je čas začít sledovat postupný přílet ptačích poslů jara – čápa, vlaštovky, kukačky, rorýse a vlhy na www.springalive.net! K letošnímu desátému výročí Jaro ožívá máme pro ptáky nachystaný dárek. Společně proměníme neviditelná skla v našem okolí ve viditelná, aby se o ně ptáci nezabíjeli. Výzva „Zabezpečte skla!“, téma letošního roku, poletí mezi dětmi od školy ke škole, od domu k domu. Šiřte ji a zapojte se i vy, zúčastněte se soutěže o nejlépe zabezpečenou skleněnou plochu. Vše se dozvíte na www.springalive.net.

Continue reading „Jaro ožívá již podesáté a vyzývá: „Zabezpečte skla!““

Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU

Na bruselském summitu lídrů členských států Evropské unie (proběhl 23. února), při kterém byl projednáván nový rozpočet Evropské unie, nebyla vůbec řešena problematika ochrany přírody. Do ulic Bruselu proto vyrazili demonstranti vedení organizací BirdLife Europe a partnerskou německou organizací NABU, a vyzvali evropské představitele států a vlád aby ukončili „Mlčení politických špiček“ a poskytli z připravovaného rozpočtu Evropské unie více peněz pro ochranu přírody a podporu druhové pestrosti. K výzvě se přidalo více než 130 evropských nevládních organizací.

Continue reading „Přes 130 nevládních organizací apeluje na evropské lídry – ochrana evropské přírody potřebuje více peněz z rozpočtu EU“

S péčí o ptáky na Josefovských loukách pomáhají divocí koně

V lednu 2018 jsme v ptačím parku Josefovské louky odstartovali nový směr v péči o ohrožené mokřadní druhy ptáků – vypustili jsme na louky divoké koně. Exmoorští hřebečci si na nový domov zpočátku zvykali v menší ohradě; tuto aklimatizační ohradu jsme jim už ale otevřeli a nejdříve dva a postupně všech pět koní začalo objevovat, rozdupávat a spásat ohrazenou plochu na zhruba 6 hektarech podmáčených luk. To vše by mělo vytvořit ideální podmínky pro luční bahňáky. Správce ptačího parku Břeněk Michálek hlásí, že „exmooři“ už spásají i místa, na kterých v předchozích letech hnízdili zástupci jednoho z našich cílových druhů – čejky chocholaté.

Svou přítomností budou koně pomáhat lučním ptákům hned několika způsoby. Nepravidelným spásáním vznikne mozaika vypasené nízké a nespasené vyšší vegetace, která ptákům poskytne vhodné prostředí pro sběr potravy, hnízdění i úkryt. Kopyty koně naruší souvislý travní porost a vzniklé bahnité tůňky spolu s obnaženou zeminou přilákají a zpřístupní hmyz a poskytnou tak ptákům další zdroj potravy. Exmoorští koně jsou velmi odolné plemeno a díky tomu, že nebudou na rozdíl od běžné praxe dostávat odčervovací prostředky (jsou vysoce toxické) a antibiotika, bude jejich trus bohatý na hmyz a tím se stane dalším lákadlem pro vzácné luční bahňáky. V zahraničí (například v belgickém Rietbeemdu) je obhospodařování cenných přírodních stanovišť extenzivní pastvou divokých koní zcela běžný postup.

Prvotní inspirací k využití divokých koní při udržování prostředí vhodného pro luční druhy bahňáků byla Česká krajina, která do Česka divoké koně přivezla. A právě odrostlá hříbata prvních koní dovezených z anglického Exmooru do bývalého vojenského prostoru Milovice, se nyní prohánějí po Josefovských loukách. Od první myšlenky vypustit na Josefovské louky divoké koně až k jejich samotnému přivítání, uplynulo pět let plných plánování, příprav, vyjednávání a vykupování pozemků.

Nyní nás čeká několik let plných experimentování s tvarem a velikostí ohrady – uvidíme například, zda koně zvládnou dostatečně spásat vyhrazenou plochu nebo jestli jim naopak stávající plocha nebude malá. Držte nám palce!

Samotný ptačí park, který nyní hostí divoké koně, by nevznikl bez finanční podpory stovek drobných i větších dárců. A jen díky této podpoře se plocha území spravovaného Českou společností ornitologickou stále rozrůstá postupným vykupováním a pronájmem pozemků. Darovat na výkup dalších předjednaných pozemků lze jednoduše na dárcovském portále https://www.darujme.cz/projekt/438, kde lze nalézt i další podrobnosti o ptačím parku. Za poskytnuté dary patří všem veliký dík!

Děkujeme všem partnerům, bez kterých by byli divocí koně na Josefovských loukách stále jen hezkým snem a nikoliv úžasnou skutečností. Veliký dík patří České krajině, která koně zapůjčila a ZO ČSOP JARO Jaroměř, jehož členové za pomoci řady dobrovolníků – např. mladých ochránců přírody Puštíků z Jaroměře nebo studentů náchodského Jiráskova gymnázia – stavěli dlouhé týdny ve dne a někdy i v noci ohrady v těch nejméně přívětivých podmínkách začátku ledna.

Ne všechny parcely jsou ve vlastnictví ornitologů. Maximálně vstříc nám vyšla rodina Petra Kalhouse, která umožnila jejich pozemky pro pastvu využívat. Po několikaletém vyjednávání svolilo k využívání pozemků k pastvě také Biskupství královéhradecké. V neposlední řadě to byli zemědělci Jaroslav Erban st. a Jaroslav Erban ml., kteří přenechali pozemky, o které se léta starali, pro divoké koně.

Celý projekt ptačího parku by bez nadsázky nebyl možný bez ochoty celého úřednického aparátu Městského úřadu Jaroměře od starosty Jiřího Klepsy po jednotlivá pracoviště odborů výstavby, majetku města a hlavně životního prostředí. Nejsme si jistí, jestli bychom se jinde v republice setkali při podobném záměru s takovou nadstandartní ochotou, vstřícností a pochopením pro moderní územní ochranu přírody.

Poděkování patří také všem, kteří dlouhodobě podporují ptačí park a přispívají na výkup pozemků. Pomoc při akcích pro veřejnost se také nikdy nezdráhají poskytnout Ochránci památek pevnosti Josefov Ravelin XIV. a Středisko Pevnost Josefov. Nakonec musíme vyjádřit vděk za dosavadní bezproblémový pobyt divokých koní všem návštěvníkům parku, kteří dodržují dohodnutá pravidla: nepokouší se koně krmit a drží své psí miláčky na vodítku.

Samotné zavedení pastvy koní na Josefovských loukách bylo financováno Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

[logo-carousel id=josefovky-2017]

Vyšel Panurus 26 (2017)

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 26. číslo ornitologického časopisu Panurus. Panurus 26 (2017) má rozsah 106 stran textu formátu A5 a vydán byl nákladem 250 výtisků. Obsahuje 11 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků a ornitologickém dění převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je v tomto čísle mimo jiné podrobně zpracována avifauna Třesického rybníka v letech 2007–2016, faunisticky cenné je i první zdokumentované zahnízdění kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky na Jičínsku v roce 2013, nebo zastižení již několik desetiletí vyhynulého skalníka zpěvného (Monticola saxatilis) v Podkrkonoší na jaře 2016. Velmi záslužné je i otištění kompletní bibliografie emeritního zoologa Východočeského muzea v Pardubicích RNDr. Jana Sklenáře zpracované při příležitosti jeho osmdesátiletého jubilea. Díky plnobarevnému tisku mohly být v tomto čísle otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vyšel Panurus 26 (2017)“

Pták roku 2018 – sýček obecný

Sýček už dávno smrt nevěští, naopak sám je na pokraji vyhynutí a symbolizuje tak osud živočichů zemědělské krajiny.

V

Česká společnost ornitologická vyhlásila Ptákem roku 2018 sýčka obecného. Sýček převzal pomyslné žezlo od datla černého a po lesích se teď pozornost ochranářů i veřejnosti upírá na zemědělskou krajinu. Udělením titulu u nás téměř vyhynulé sově Česká společnost ornitologická upozorňuje na osud, který hrozí mnoha dalším druhům zemědělské krajiny. S intenzivním obděláváním krajiny totiž zaniká její pestrost a s ní mizí i jeden živočich za druhým. Drobná sova považovaná dříve v některých kulturách za předzvěst smrti, je teď sama v ohrožení. Osudnými se jí mohou stát například i člověkem vytvořené pasti, jako jsou sudy s vodou, odstavené roury nebo komíny. Proto ornitologové nyní vyzývají všechny milovníky ptactva a přírody, aby ve svém okolí zabezpečili technické pasti, které mohou znamenat zbytečnou smrt pro obrovské množství živočichů včetně sýčka, Ptáka roku 2018. S vyhlášením Ptáka roku vydala Česká společnost ornitologická zvláštní číslo časopisu Ptačí svět, které je již tradičně věnované právě aktuálnímu Ptákovi roku. Na stránkách birdlife.cz/sycek se lidé nejenom dozvědí více podrobností, ale mohou zde i přispět na záchranu Ptáka roku 2018.

Sýček obecný, Pták roku 2018, je naší nejohroženější sovou – v Česku jich zbývá kolem 120 posledních párů. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Pták roku 2018 – sýček obecný“

Pozvánka na členskou schůzi ČSO

Jarní členská schůze ČSO se uskuteční v sobotu 10. 3. od 10 hodin v sále ZŠ U Vršovického nádraží 1, Praha 10 (budova naproti železniční stanici Praha-Vršovice). V případě, že se do půl hodiny po začátku nesejde nadpoloviční většina členů, začíná od 10:31 náhradní členská schůze.

Program:

  1. Fundraisingové okénko + Co chystáme
  2. Liniové sčítání druhů (LSD)
  3. Praktická ochrana ptáků v zemědělské krajině
  4. Sídla bezpečná pro ptáky
  5. První žákovská ornitologická konference
  6. Minulé i budoucí exkurze ČSO
  7. Vrchbělá – golfové hřiště v ptačí oblasti
  8. Pták roku 2018 – sýček
  9. Slatina – významná pražská mokřadní lokalita
  10. Exkurze ČSO do Ománu

 

Těšíme se na setkání s co největším počtem členů ČSO; vítáni jsou i návštěvníci z řad nečlenů!

Jiří Flousek a Zdeněk Vermouzek

Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně

Na Josefovské louky dnes ornitologové dopravili divoké exmoorské koně. Pět mladých hřebečků, kteří pocházejí z pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá, bylo na zasněžené louky vypuštěno za přihlížení více než stovky fanoušků ptačího parku. Svou přítomností budou divocí koně z Exmooru pomáhat udržovat prostředí nezbytné pro luční mokřadní druhy ptáků, kteří patří mezi cílové druhy Josefovských luk. Koně svou přítomností částečně nahradí doposud používanou těžkou techniku. Ornitologové apelují na návštěvníky parku, aby koním nenosili žádné pamlsky „na přilepšenou“, které koním mohou uškodit nebo je dokonce zabít.

Pětice divokých koní byla vypuštěna do aklimatizační ohrady na Josefovských loukách. Foto: Zuzana Karlíková, Česká společnost ornitologická

Continue reading „Ornitologové vypustili na Josefovské louky divoké koně“

Přivítání divokých koní na Josefovských loukách

Zveme všechny příznivce ptactva na slavnostní přivítání divokých exmoorských koní, kteří budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna!

Exmoorští koně jsou nejbližší příbuzní vyhynulým divokým koním. Na josefovských loukách budou udržovat prostředí vhodné pro luční druhy ptáků. Foto: David Dirga

Continue reading „Přivítání divokých koní na Josefovských loukách“

Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky

Ptačí park Josefovské louky má za sebou další úspěšný rok. Ornitologové s pomocí stovek dárců vykoupili již 42 ha pozemků, obnovili luční závlahy, vybudovali různě velké vodní plochy a provádí další ochranářské aktivity. Letos v parku proběhl rozsáhlý průzkum rostlin a živočichů a výsledky jsou více než uspokojivé. Vysoká koncentrace hned 25 druhů ohrožených a jinde vzácných vážek, přes 200 druhů brouků, stovky obojživelníků a hlavně rostoucí počty ptáků potvrzují zdárný rozvoj prvního soukromého ptačího parku České společnosti ornitologické, který by nevznikl bez podpory mnoha set dárců. Ve zvelebování parku budou ornitologové pokračovat i příští rok, kdy se na loukách objeví divocí koně.

Letošní průzkum Josefovských luk ukázal, že zavlažování a další ochranářské aktivity do parku přilákaly nejen ptáky, ale i mnoho jiných skupin živočichů. Foto: Luděk Klíž

Continue reading „Z obyčejné louky ornitologové vytvořili ráj nejen pro ptáky“

Jak Evropská komise promarnila příležitost reformovat Společnou zemědělskou politiku EU

Návrh reformy Společné zemědělské politiky Evropské unie, který nyní představila Evropská komise, úplně ignoruje závažnost stavu, v jakém se naše životní prostředí nachází – od úbytku druhové rozmanitosti, až po devastaci půdních zdrojů a vody. Návrh nenabízí žádné východisko ze současné situace, kdy většinu rozpočtu společné zemědělské politiky tvoří tzv. přímé platby bez jasného cíle. Hlavní novinkou se zdá být mnohem volnější ruka pro členské země při rozhodování o využití finančních zdrojů. Nicméně chybí návrh mechanismů, které zaručí, že veřejné peníze budou využívány ke skutečnému naplňování společných cílů Evropské unie.
Celkem 35 hnízd motáků lužních se letos podařilo zachránit díky aktivní ochraně hnízd. U běžných druhů je ale tato metoda nepoužitelná a pomůže jen změna zemědělské politiky Evropské unie. Foto: Tomáš Pospíšil, Birdphoto.cz

Continue reading „Jak Evropská komise promarnila příležitost reformovat Společnou zemědělskou politiku EU“

Nosí sýček smrt?

Houkání přepisované jako „půůůjď“ si lidé vysvětlovali jako lákání na onen svět. Zvědaví sýčci se navíc občas nechali přilákat světlem v okně, a protože se celou noc svítilo obvykle jen u těžce nemocných, pověra byla na světě. Sýčci si svým hlasem a chováním neprávem vysloužili označení poslů smrti či průvodců posmrtným životem, a to nejen u nás, ale v některých starých kulturách, jako byli Féničané, staří Číňané nebo Egypťané. Ve středověku byly sovy včetně sýčků dokonce součástí ďábelské trojice spolu s kozlem a opicí. Naopak mnohé staré národy v Mezopotámii, starověkém Řecku nebo Sýrii si sýčka vážili, zobrazovali ho na cenných uměleckých předmětech, brali ho jako symbol moudrosti nebo ho například při pohřbívání dávali do hrobů jako dobrého průvodce při přechodu na onen svět. Jako dobré znamení sýčky vnímali i Athéňané, kteří si sovy dokonce vozili s sebou do bitev, aby mohli jejich vypuštěním dodat odvahu vojákům.
Dosavadní výzkum pracovníků ČSO provedený na datech o výskytu sýčka a počtu zemřelých v celkem 51 obcích ukázal, že lidé ve vesnicích obydlených sýčky neumírají častěji než lidé v sýčky neobsazených vesnicích. Při současném počtu sýčků v Česku je tedy zaslechnutí naříkavého „půůůjď“ spíše důvodem k radosti, protože k zaslechnutí této ohrožené sovy je potřeba velká dávka štěstí.

Jak sýčkovi pomoci?

Inspirujte se, jak pomoci nejen sýčkům, ale i jiným ptákům, drobným savcům, obojživelníkům, ještěrkám, broukům, motýlům, čmelákům, včelám a dalším živočichům. 

Odstraněním technických pastí, jako jsou například nádrže s hladkými stěnami, odstavené vertikálně postavené roury a trubky nebo pohozené provázky a síťovina.
Ponecháním neposečených pásů trávy – kořist sýčka žije ve vyšším porostu, odkud se ale dostává i do okolních posekaných ploch, kde ji sýček může ulovit.
Pastvou, která by neměla být intenzivní. Po zvířatech by tak měla zůstat mozaika různě vysokého porostu.
Instalací berličky pro lov – jednoduchého posedu ve tvaru T po okrajích rozlehlejších luk nebo polí beze stromů či jiných vhodných posedů v okolí, se bude dobře lovit nejen sýčkům.
Omezením trávení hlodavců a chemie, která zabíjí potravu sýčků. Vhodnější je vytvořit dobré podmínky pro přirozené predátory škůdců.
Podporou udržitelné produkce, to znamená upřednostňováním biopotravin a potravin a výrobků z místní produkce.
Ponecháním starých stromů poskytneme ptákům místo pro úkryty a posedy.
Sázením stromů nebo rovnou alejí vytvoříme ptákům pestřejší krajinu a místo pro odpočinek a lov potravy.
Vyvěšením bezpečných hnízdních budek, které sýčkům poskytnou vhodné místo pro hnízdění a ochrání mláďata před kunami. Podrobnější informace o výrobě a instalaci budek jsou na www.birdlife.cz/sycek.

Podrobnosti naleznete ve zvláštním čísle časopisu ČSO – Ptačí svět – Pták roku 2018.

V Praze se chystá 1. žákovská ornitologická konference

Praha, 5. prosince 2017. Česká společnost ornitologická připravuje v letošním školním roce 1. žákovskou ornitologickou konferenci pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol na území Hlavního města Prahy. Účastníci budou mít příležitost prezentovat výsledky své badatelské činnosti, zlepšit si komunikační dovednosti, čerpat nové zkušenosti a setkat se s podobně naladěnými vrstevníky.
Continue reading „V Praze se chystá 1. žákovská ornitologická konference“

Ptačí Romeo a Julie boří mýtus!

V Praze, 15. listopadu 2017. Nové video zveřejněné Českou společností ornitologickou lidem názorně ukazuje, jak účinně zabezpečit skleněné plochy před nárazy ptáků. Zároveň snímek, ve kterém jsou dva hlavní ptačí aktéři rozděleni skleněnou plochou, vyvrací rozšířenou představu, že jedna černá silueta dravce má na ptáky odstrašující vliv. Ornitologové věří, že jim video pomůže nebezpečný mýtus jedné siluety konečně vyvrátit a zároveň naučí širokou veřejnost, jak nebezpečné skleněné plochy účinně zabezpečit – stačí vylepit nálepky jakéhokoli tvaru dostatečně hustě.

Orel královský hnízdí v Česku 20 let. Klenoty mezi našimi dravci ale ohrožují jejich vlastní chatrná hnízda a nově i traviči

V Praze, 12. října 2017. Hnízdění orlů královských bylo v Česku poprvé zaznamenáno teprve v roce 1998. Od té doby u nás vzácní orli hnízdí pravidelně a jejich počty pomalu narůstají – v letošním roce ornitologové napočítali 7 hnízdících párů a 10 vyvedených mláďat. Zdaleka ne všem orlím párům se ale podaří dovést svá mláďata až k samostatnosti. Orli královští si totiž stavějí nestabilní hnízda, která se mohou vlivem silného větru zbortit nebo z nich mladí orli vypadnou. K nepříznivým přírodním vlivům se letos bohužel přidal i člověk – dva orli královští byli na našem území otráveni karbofuranem.

Orel královský zahnízdil v Česku poprvé před 20 lety. Od té doby počty hnízdících párů přibývají. Foto: zdroj: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaiseradler_Aquila_heliaca_e_amk.jpg

Continue reading „Orel královský hnízdí v Česku 20 let. Klenoty mezi našimi dravci ale ohrožují jejich vlastní chatrná hnízda a nově i traviči“