Autor: 
V letošním roce skončí mandát současnému výboru ČSO, a proto proběhnou na podzim volby výboru nového. Všichni členové dostanou tento týden kadidátskou listinu a orazítkovaný volební lístek spolu s časopisem Ptačí svět. Během konference Jihočeského ornitologického klubu v Blatné budou během členské schůze ČSO konané 12. 10. 2024 dopoledne volby ukončeny, hlasy sečteny a výsledky zveřejněny.
Nejvyšším orgánem ČSO je členská schůze. V období mezi členskými schůzemi řídí ČSO výbor v jehož čele stojí předseda. Výbor je volen členskou schůzí na období čtyř let. Práce ve výboru je čestná, nehonorovaná. Volby výboru a kontrolní komise se konají podle Volebního řádu ČSO. Členská schůze je řízena podle Jednacího řádu členské schůze ČSO.
Při volbě do výboru ČSO můžete dát svůj hlas maximálně 9 kandidátům (při zaškrtnutí více než 9 kandidátů je volební lístek neplatný) a hlas doručit do kanceláře ČSO do 10. října, nebo odevzdat během konání konference v Blatné 11. 10., nebo nejpozději 12. 10. dopoledne. Abyste svou volbu mohli dobře promyslet, představujeme vám kandidáty v abecedním pořadí.
Peter Adamík, 43 let, Dlouhá Loučka, vedoucí Přírodovědného ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci a vědecký pracovník na katedře zoologie UP v Olomouci, 20 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Mám za sebou jedno (první a velmi aktivní) období ve výboru ČSO. Byly to desítky dní práce pro dobrou věc. Sedm let jsem pro ČSO vedl časopis Sylvia. Odborně vypomáhám s přípravou velkých konferencí ČSO v Mikulově. Připomínkoval jsem různé programy, např. Avif, zejména záznamy prvních příletů. Dělám Liniové sčítání druhů a jsem velký fanda monitoringu ptáků. Rád přemýšlím nad tím, jak udělat ČSO ještě lepší, než je.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Protože věřím, že silná občanská společnost tvoří zdravý základ demokracie. ČSO plní mnoho poslání a jedno z nich, které jí zvyšuje kredibilitu, je i odborná činnost. Z pozice akademika chci v názorovém koktejlu výboru rozvíjet odborné činnosti ČSO, zejména monitoring. Bez dobrých dat se těžko něco chrání. Po prvním období ve výboru vidím lépe do chodu ČSO a stojí před námi řada velkých výzev spojených s nebývalým růstem. Rád bych viděl silnější regionální pobočky i s vlastními zaměstnanci.
Pavel Benda, 56 let, Děčín, samostatný zoolog v soukromé firmě, 38 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen severočeské pobočky, kde jsem pracoval i ve výboru. Vedu Ornitologický klub při Labských pískovcích, který zároveň funguje i jako patronátní skupina Ptačí oblasti Labské pískovce. Klub má přes 30 členů a máme i vlastní webové stránky a každoročně vydáváme zpravodaj v tištěné formě. Koordinuji každoroční monitoring PO Labské pískovce. Zapojuji se do naprosté většiny odborných aktivit ČSO.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Byl jsem osloven některými kolegy, proto jsem se po úvaze rozhodl kandidovat. ČSO má spoustu velmi zajímavých aktivit, kde si myslím, že musí být vyváženost mezi odbornými aktivitami a aktivitami zaměřenými na širokou veřejnost. Velmi se mi líbí a podporuji vznik a rozvoj ptačích parků. V této souvislosti je nutná stabilizace a dlouhodobá finanční udržitelnost ptačích parků, a to i s využitím finančních zdrojů ze soukromého sektoru.
Barbora Kaminiecká, 48 let, Praha, zoolog, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 27 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Členka výboru ČSO v letech 2002–2006, 2014–2020 a 2020–2024, odpovědná redaktorka časopisu Ptačí svět (2000–2005), členka redakční rady Ptačího světa od roku 2005, členka organizačních výborů konferencí ČSO (Dravci a sovy, konference ČSO v letech 2006, 2011 a 2016), v roce 2014 jsem pomáhala rozjíždět projekt Čapí hnízda, v loňském roce jsem spolupracovala při předjednávání výkupů pozemků na Josefovských loukách.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: V práci pro ČSO vidím smysl a ráda bych přispěla k tomu, aby ČSO zůstala otevřená všem lidem se zájmem o ptáky a zároveň si udržela odbornost a nezávislost, což v dnešním rychlém a emotivním světě není jednoduché. Ve výboru chci pomáhat s organizací akcí pro členy i veřejnost – v roce 2026 nás čeká 100 let od založení ČSO, a to je pořádná výzva! Jsem zastáncem vzniku a rozvoje ptačích parků, jde na nich lidem ukázat, že vytvořit a následně chránit lokality má nejen pro ptáky obrovský význam.
Vojtěch Kodet, 44 let, Jihlava, ornitolog, 27 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Koordinátor Virtuálního informačního centra ČSO (2003–2004), šéfredaktor webových stránek ČSO (2004–2009), zastupuji ČSO v čestné radě ČSOP, člen výboru ČSO (od r. 2010), jednatel (2007–2016) a předseda (odr. 2017) Pobočky ČSO na Vysočině.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Vystudoval jsem ekologii, zabývám se ochranou ptáků a jejich lokalit, plánováním ochranářských managementů, revitalizacemi, praktickou péčí o pozemky, zapojuji se i do výzkumných aktivit. Své teoretické znalosti i praktické zkušenosti nabízím k dispozici ČSO i pro následující volební období.
Ondřej Kulhánek, 44 let, Praha, manažer v mezinárodní poradenské
společnosti, 15 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Jsem předsedou výboru Pobočky ČSO pro střední Čechy a Prahu, kde spolu s kolegy zajišťuji její kompletní činnost. Působím jako lektor v rámci kurzů ČSO, primárně na Kurzu určování ptáků a v rámci spolupráce s organizací Elpida (programy pro seniory). ČSO také nárazově vypomáhám při nejrůznějších projektech (například při zavádění GDPR nebo při tvorbě a testování nových verzí Avifu).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Profesně
se věnuji datům a informacím a na práci s nimi bych se chtěl primárně zaměřit i v rámci ČSO. Zároveň bych rád uplatnil i své ekonomické vzdělání a zaměřil se na oblast financí. Rád bych také přispěl určitým nadhledem, kdy díky zkušenostem z korporátního světa mohu neziskové organizaci, jakou je ČSO, přinášet nové pohledy.
Mikuláš Řimánek, 23 let, Ostrava, student 3. LF UK, 7 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V posledních letech se v ČSO nejvíce věnuji práci s nastupující ornitologickou generací. Spoluorganizuji Ornitologickou akademii, která se již čtvrtým rokem snaží propojit a podpořit mladé nadšené ornitology. Tímto programem už prošlo 100 účastníků. Jsem také aktivním kroužkovatelem, čehož se snažím využívat i při osvětových akcích ČSO pro veřejnost, jako jsou Vítání ptačího zpěvu a Festivaly ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Rád bych do výboru přinášel pohled své generace. Chci se nadále věnovat mladým, aby pro ně ČSO byla otevřená a zajímavá, a mohla tak nadále hrát roli ve výchově budoucích ornitologů a ochranářů. Přeji si, aby si naše společnost i do dalších let zachovala jak svou vysokou odbornost, tak otevřenost novým zájemcům o ptáky. Aby nabízela prostor k propojování zkušených odborníků s nováčky. Rád bych jí v tomto pomáhal aktivně dál i prací ve výboru!
Ondřej Sedláček, 47 let, Praha, Katedra ekologie PřF UK Praha a Ochrana fauny ČR, o. p. s., 30 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen výboru ČSO v letech 2004–2008, věnoval jsem se mj. nové koncepci publikací ČSO, od r. 2001 člen redakční rady časopisu Sylvia, v minulosti šéfredaktor časopisu Buteo, moderátor prvních plesů ČSO, hrdý spoluautor nového vydání Wahlova Pražského ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Po zhruba patnáctileté pauze bych se rád vrátil do výboru a podílel se na strategických rozhodnutích, která posunou ČSO zase o kus dále směrem k efektivní ochraně ptáků vycházející z vědeckých základů. K tomu chci využít nabyté zkušenosti jak na poli vědy, tak v ochraně přírody. Velkou prioritou je pro mě rozvoj ptačích parků směrem k propojení ochrany ptáků a hmyzu. Velkým tématem je pro mě snaha zvrátit katastrofální stav rybníků. Rád bych do výboru přinesl humor a nadhled.
Zuzana Selementová, 35 let, Praha, advokátka (specializace občanské právo a právo životního prostředí), 6 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V ČSO jsem se podílela na vzniku poslední chybějící pobočky – Pobočky střední Čechy a Praha. Pobočku se nám v loňském roce podařilo založit. Nyní působím v jejím výboru, kde mám na starost (kromě administrativy a papírování) zejména propojování členů a rozvoj komunity. ČSO poskytuji příležitostné pro bono právní poradenství. A u Vltavy se snažím vysvětlovat dětem, proč neházet do vody rohlíky.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: ČSO považuji za významnou neziskovou organizaci, které se daří ovlivňovat přístup k ochraně přírody na celostátní úrovni. Tuto roli by měla i nadále rozvíjet: vyjadřovat se k národním záměrům, tvorbě legislativy i metodik v ochraně přírody; podporovat obnovu přírody lokálně ptačími parky i svým dobrým příkladem; šířit osvětu. Pro práci ve výboru nabízím pohled „nepřírodovědce“, znalost právního prostředí, komunikační schopnosti s cílem být transparentní dovnitř i navenek a nadšení pro věc.
Michael Strnad, 67 let, Chýnov, důchodce, 52 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od počátku se věnuji mládeži a popularizaci ornitologie. Přirozeným výsledkem bylo, že jsem pro školy natočil vzdělávací film Ptáci kolem nás. Kroužkuji od roku 1975. Zúčastnil jsem se všech mapování pro atlasy. Do důchodu jsem odešel, abych se věnoval ornitologii. Díky tomu mohu pracovat na dvou kroužkovacích projektech u obou druhů králíčků a sčítám na 10 čtvercích Liniové sčítání druhů. Rád cestuji. Jsem členem výboru Jihočeského ornitologického klubu.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Díky 53 letům v ČSO mám představu, kam ji směřovat. Měla by dávat příležitost uplatnění všem členům. Zkušenější by měli pomáhat nezkušeným rozvíjet znalosti, amatéři by měli pomáhat profesionálům se sběrem dat. I začátečníci mohou pomoci šířit dobré jméno ČSO a ornitologie. Myslím, že ČSO by neměla členy rozdělovat na „lepší“ a „horší“, ale naopak spojovat lidi stejného zájmu o ptáky, ať už na úrovni výzkumu, nebo pouhého obdivu. K tomu bych chtěl přispět
svými letitými manažerskými zkušenostmi.
Kateřina Ševčíková, 28 let, Olomouc, ornitoložka na volné noze, 14 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od roku 2019 jsem předsedkyní MOS – Středomoravské
pobočky ČSO a od roku 2020 členkou výboru ČSO. Na střední Moravě se věnuji správním řízením a biologickým průzkumům a dozorům. Organizuji Výzkumné terénní víkendy a Beskydská houkání, vedu i ornitologické exkurze a pracuji s mládeží. Pod hlavičkou Slezské ornitologické společnosti – Severomoravské pobočky ČSO spoluorganizuji kroužkovací akci Acrocephalus a zapojuji se i do monitorovacích akcí ČSO (Jednotný program sčítání ptáků, hnízdní atlas apod.).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Za uplynulé volební období ve výboru jsem se mnohé naučila. Mám pocit, že nabyté zkušenosti mi mohou sloužit jako odrazový můstek pro další efektivnější práci pro ČSO. Té (a hlavně ptákům) bych se svou činností chtěla odvděčit za mnoho krásných chvil a podpořit ji ve smysluplném poslání. V novém volebním období bych ve výboru ráda prosazovala větší propojení ČSO s pobočkami, věnovala se práci s mládeží a ochraně lesů, aby byly pro ptáky přívětivým prostředím.
Vlasta Škorpíková, 62 let, Znojmo, státní správa v ochraně přírody, 45 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Spousta témat – monitoring ptáků a ptačích oblastí, Liniové sčítání druhů, hnízdní atlasy, metodiky na téma ptáci versus větrné elektrárny nebo elektrická vedení, regionální faunistika, záchranné programy (raroh, sýček, drop), časopis Crex atd.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Kandiduji proto, že mi záleží na budoucnosti ČSO. Je to stále vlivnější a odvážnější organizace, je na správné cestě. Můžu přispět znalostmi a zkušenostmi z teorie i praxe ochrany ptáků. Priority – posilovat odbornost, účinně chránit ptáky a oceňovat dobrou práci.
Pokud se chcete nejprve podívat na ukázkové číslo, některá jsou k dispozici online: 
Na 
Felix Weiβ: Zahradní ptáci. Rozpoznejte snadno 75 druhů. Kazda 2022
Nejvíce však čtenáře ovlivnil svými knihami. Kniha o Jizerských horách, vyprávění o vztahu člověka ke krajině a její historii, vyšla již před třiceti lety a od té doby se dočkala pěti vydání (poslední vyšlo letos). Asi nejzásadnější Nevrlého knihou jsou ale Karpatské hry, kde se poetické popisy rumunských hor, které autor mnohokrát prochodil, prolínají s hrami, které jsou filozofickým zamyšlením nad svobodou, skromností a vírou a mohou být chápány jako návod na život. Následovaly Chvály Zadní země o českém Švýcarsku, Nejkrásnější sbírka o chráněných územích Česka a Slovenska, Zašlá chuť morušek o Krkonoších a další tituly. V roce 2017 jsme s panem Nevrlým prožili krásné měsíce při přípravě dosud poslední knihy Moje ptačí roky, kterou vydala ČSO ve spolupráci s Kroužkovací stanicí NM a díky sbírce přispěvatelů, kteří vydání podpořili. Útlá knížka se skládá ze tří částí: Čižbáři a čižba ve spodním devonu, v níž autor vzpomíná na dětství a mládí, strávené toulkami za ptáky, jejich kroužkováním a studiem; Rok s ptačími křídly pojednává o tom, co můžeme v ptačím světě vidět a zažít v jednotlivých měsících roku; a nakonec se nám podařilo pana Nevrlého přemluvit, aby zařadil i své Ptačí pranostiky – sbírku kouzelných říkanek o tom, co se na svátky vybraných světců odehrává v přírodě.
Karel Šťastný – Anton Krištín: Ottův obrazový atlas. Ptáci Česka a Slovenska. Ottovo nakladatelství, rok vydání 2021, 568 stran.
Michael Schmolz, Grada Publishing, a. s , Praha, 2021, 224 stran
Pozorujte a určujte celkem 100 druhů ptáků
Detlef Singer: Ptáci. Všechny druhy střední Evropy. Ševčík, 2017
