Autor: Alena Klvaňová
//Pokud hledáte ten pravý dárek pro někoho, kdo má v srdci lásku k přírodě a radost z každodenního pozorování ptáků, máme pro vás tip, který si zamilujete. Druhé vydání knihy „Moje ptačí roky“ od známého zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého je tu!
Koupit knihu v e-shopu ČSO. Continue reading „Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!“
//V letošním roce skončí mandát současnému výboru ČSO, a proto proběhnou na podzim volby výboru nového. Všichni členové dostanou tento týden kadidátskou listinu a orazítkovaný volební lístek spolu s časopisem Ptačí svět. Během konference Jihočeského ornitologického klubu v Blatné budou během členské schůze ČSO konané 12. 10. 2024 dopoledne volby ukončeny, hlasy sečteny a výsledky zveřejněny.
Nejvyšším orgánem ČSO je členská schůze. V období mezi členskými schůzemi řídí ČSO výbor v jehož čele stojí předseda. Výbor je volen členskou schůzí na období čtyř let. Práce ve výboru je čestná, nehonorovaná. Volby výboru a kontrolní komise se konají podle Volebního řádu ČSO. Členská schůze je řízena podle Jednacího řádu členské schůze ČSO.
Při volbě do výboru ČSO můžete dát svůj hlas maximálně 9 kandidátům (při zaškrtnutí více než 9 kandidátů je volební lístek neplatný) a hlas doručit do kanceláře ČSO do 10. října, nebo odevzdat během konání konference v Blatné 11. 10., nebo nejpozději 12. 10. dopoledne. Abyste svou volbu mohli dobře promyslet, představujeme vám kandidáty v abecedním pořadí.
Peter Adamík, 43 let, Dlouhá Loučka, vedoucí Přírodovědného ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci a vědecký pracovník na katedře zoologie UP v Olomouci, 20 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Mám za sebou jedno (první a velmi aktivní) období ve výboru ČSO. Byly to desítky dní práce pro dobrou věc. Sedm let jsem pro ČSO vedl časopis Sylvia. Odborně vypomáhám s přípravou velkých konferencí ČSO v Mikulově. Připomínkoval jsem různé programy, např. Avif, zejména záznamy prvních příletů. Dělám Liniové sčítání druhů a jsem velký fanda monitoringu ptáků. Rád přemýšlím nad tím, jak udělat ČSO ještě lepší, než je.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Protože věřím, že silná občanská společnost tvoří zdravý základ demokracie. ČSO plní mnoho poslání a jedno z nich, které jí zvyšuje kredibilitu, je i odborná činnost. Z pozice akademika chci v názorovém koktejlu výboru rozvíjet odborné činnosti ČSO, zejména monitoring. Bez dobrých dat se těžko něco chrání. Po prvním období ve výboru vidím lépe do chodu ČSO a stojí před námi řada velkých výzev spojených s nebývalým růstem. Rád bych viděl silnější regionální pobočky i s vlastními zaměstnanci.
Pavel Benda, 56 let, Děčín, samostatný zoolog v soukromé firmě, 38 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen severočeské pobočky, kde jsem pracoval i ve výboru. Vedu Ornitologický klub při Labských pískovcích, který zároveň funguje i jako patronátní skupina Ptačí oblasti Labské pískovce. Klub má přes 30 členů a máme i vlastní webové stránky a každoročně vydáváme zpravodaj v tištěné formě. Koordinuji každoroční monitoring PO Labské pískovce. Zapojuji se do naprosté většiny odborných aktivit ČSO.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Byl jsem osloven některými kolegy, proto jsem se po úvaze rozhodl kandidovat. ČSO má spoustu velmi zajímavých aktivit, kde si myslím, že musí být vyváženost mezi odbornými aktivitami a aktivitami zaměřenými na širokou veřejnost. Velmi se mi líbí a podporuji vznik a rozvoj ptačích parků. V této souvislosti je nutná stabilizace a dlouhodobá finanční udržitelnost ptačích parků, a to i s využitím finančních zdrojů ze soukromého sektoru.
Barbora Kaminiecká, 48 let, Praha, zoolog, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 27 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Členka výboru ČSO v letech 2002–2006, 2014–2020 a 2020–2024, odpovědná redaktorka časopisu Ptačí svět (2000–2005), členka redakční rady Ptačího světa od roku 2005, členka organizačních výborů konferencí ČSO (Dravci a sovy, konference ČSO v letech 2006, 2011 a 2016), v roce 2014 jsem pomáhala rozjíždět projekt Čapí hnízda, v loňském roce jsem spolupracovala při předjednávání výkupů pozemků na Josefovských loukách.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: V práci pro ČSO vidím smysl a ráda bych přispěla k tomu, aby ČSO zůstala otevřená všem lidem se zájmem o ptáky a zároveň si udržela odbornost a nezávislost, což v dnešním rychlém a emotivním světě není jednoduché. Ve výboru chci pomáhat s organizací akcí pro členy i veřejnost – v roce 2026 nás čeká 100 let od založení ČSO, a to je pořádná výzva! Jsem zastáncem vzniku a rozvoje ptačích parků, jde na nich lidem ukázat, že vytvořit a následně chránit lokality má nejen pro ptáky obrovský význam.
Vojtěch Kodet, 44 let, Jihlava, ornitolog, 27 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Koordinátor Virtuálního informačního centra ČSO (2003–2004), šéfredaktor webových stránek ČSO (2004–2009), zastupuji ČSO v čestné radě ČSOP, člen výboru ČSO (od r. 2010), jednatel (2007–2016) a předseda (odr. 2017) Pobočky ČSO na Vysočině.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Vystudoval jsem ekologii, zabývám se ochranou ptáků a jejich lokalit, plánováním ochranářských managementů, revitalizacemi, praktickou péčí o pozemky, zapojuji se i do výzkumných aktivit. Své teoretické znalosti i praktické zkušenosti nabízím k dispozici ČSO i pro následující volební období.
Ondřej Kulhánek, 44 let, Praha, manažer v mezinárodní poradenské
společnosti, 15 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Jsem předsedou výboru Pobočky ČSO pro střední Čechy a Prahu, kde spolu s kolegy zajišťuji její kompletní činnost. Působím jako lektor v rámci kurzů ČSO, primárně na Kurzu určování ptáků a v rámci spolupráce s organizací Elpida (programy pro seniory). ČSO také nárazově vypomáhám při nejrůznějších projektech (například při zavádění GDPR nebo při tvorbě a testování nových verzí Avifu).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Profesně
se věnuji datům a informacím a na práci s nimi bych se chtěl primárně zaměřit i v rámci ČSO. Zároveň bych rád uplatnil i své ekonomické vzdělání a zaměřil se na oblast financí. Rád bych také přispěl určitým nadhledem, kdy díky zkušenostem z korporátního světa mohu neziskové organizaci, jakou je ČSO, přinášet nové pohledy.
Mikuláš Řimánek, 23 let, Ostrava, student 3. LF UK, 7 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V posledních letech se v ČSO nejvíce věnuji práci s nastupující ornitologickou generací. Spoluorganizuji Ornitologickou akademii, která se již čtvrtým rokem snaží propojit a podpořit mladé nadšené ornitology. Tímto programem už prošlo 100 účastníků. Jsem také aktivním kroužkovatelem, čehož se snažím využívat i při osvětových akcích ČSO pro veřejnost, jako jsou Vítání ptačího zpěvu a Festivaly ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Rád bych do výboru přinášel pohled své generace. Chci se nadále věnovat mladým, aby pro ně ČSO byla otevřená a zajímavá, a mohla tak nadále hrát roli ve výchově budoucích ornitologů a ochranářů. Přeji si, aby si naše společnost i do dalších let zachovala jak svou vysokou odbornost, tak otevřenost novým zájemcům o ptáky. Aby nabízela prostor k propojování zkušených odborníků s nováčky. Rád bych jí v tomto pomáhal aktivně dál i prací ve výboru!
Ondřej Sedláček, 47 let, Praha, Katedra ekologie PřF UK Praha a Ochrana fauny ČR, o. p. s., 30 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen výboru ČSO v letech 2004–2008, věnoval jsem se mj. nové koncepci publikací ČSO, od r. 2001 člen redakční rady časopisu Sylvia, v minulosti šéfredaktor časopisu Buteo, moderátor prvních plesů ČSO, hrdý spoluautor nového vydání Wahlova Pražského ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Po zhruba patnáctileté pauze bych se rád vrátil do výboru a podílel se na strategických rozhodnutích, která posunou ČSO zase o kus dále směrem k efektivní ochraně ptáků vycházející z vědeckých základů. K tomu chci využít nabyté zkušenosti jak na poli vědy, tak v ochraně přírody. Velkou prioritou je pro mě rozvoj ptačích parků směrem k propojení ochrany ptáků a hmyzu. Velkým tématem je pro mě snaha zvrátit katastrofální stav rybníků. Rád bych do výboru přinesl humor a nadhled.
Zuzana Selementová, 35 let, Praha, advokátka (specializace občanské právo a právo životního prostředí), 6 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V ČSO jsem se podílela na vzniku poslední chybějící pobočky – Pobočky střední Čechy a Praha. Pobočku se nám v loňském roce podařilo založit. Nyní působím v jejím výboru, kde mám na starost (kromě administrativy a papírování) zejména propojování členů a rozvoj komunity. ČSO poskytuji příležitostné pro bono právní poradenství. A u Vltavy se snažím vysvětlovat dětem, proč neházet do vody rohlíky.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: ČSO považuji za významnou neziskovou organizaci, které se daří ovlivňovat přístup k ochraně přírody na celostátní úrovni. Tuto roli by měla i nadále rozvíjet: vyjadřovat se k národním záměrům, tvorbě legislativy i metodik v ochraně přírody; podporovat obnovu přírody lokálně ptačími parky i svým dobrým příkladem; šířit osvětu. Pro práci ve výboru nabízím pohled „nepřírodovědce“, znalost právního prostředí, komunikační schopnosti s cílem být transparentní dovnitř i navenek a nadšení pro věc.
Michael Strnad, 67 let, Chýnov, důchodce, 52 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od počátku se věnuji mládeži a popularizaci ornitologie. Přirozeným výsledkem bylo, že jsem pro školy natočil vzdělávací film Ptáci kolem nás. Kroužkuji od roku 1975. Zúčastnil jsem se všech mapování pro atlasy. Do důchodu jsem odešel, abych se věnoval ornitologii. Díky tomu mohu pracovat na dvou kroužkovacích projektech u obou druhů králíčků a sčítám na 10 čtvercích Liniové sčítání druhů. Rád cestuji. Jsem členem výboru Jihočeského ornitologického klubu.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Díky 53 letům v ČSO mám představu, kam ji směřovat. Měla by dávat příležitost uplatnění všem členům. Zkušenější by měli pomáhat nezkušeným rozvíjet znalosti, amatéři by měli pomáhat profesionálům se sběrem dat. I začátečníci mohou pomoci šířit dobré jméno ČSO a ornitologie. Myslím, že ČSO by neměla členy rozdělovat na „lepší“ a „horší“, ale naopak spojovat lidi stejného zájmu o ptáky, ať už na úrovni výzkumu, nebo pouhého obdivu. K tomu bych chtěl přispět
svými letitými manažerskými zkušenostmi.
Kateřina Ševčíková, 28 let, Olomouc, ornitoložka na volné noze, 14 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od roku 2019 jsem předsedkyní MOS – Středomoravské
pobočky ČSO a od roku 2020 členkou výboru ČSO. Na střední Moravě se věnuji správním řízením a biologickým průzkumům a dozorům. Organizuji Výzkumné terénní víkendy a Beskydská houkání, vedu i ornitologické exkurze a pracuji s mládeží. Pod hlavičkou Slezské ornitologické společnosti – Severomoravské pobočky ČSO spoluorganizuji kroužkovací akci Acrocephalus a zapojuji se i do monitorovacích akcí ČSO (Jednotný program sčítání ptáků, hnízdní atlas apod.).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Za uplynulé volební období ve výboru jsem se mnohé naučila. Mám pocit, že nabyté zkušenosti mi mohou sloužit jako odrazový můstek pro další efektivnější práci pro ČSO. Té (a hlavně ptákům) bych se svou činností chtěla odvděčit za mnoho krásných chvil a podpořit ji ve smysluplném poslání. V novém volebním období bych ve výboru ráda prosazovala větší propojení ČSO s pobočkami, věnovala se práci s mládeží a ochraně lesů, aby byly pro ptáky přívětivým prostředím.
Vlasta Škorpíková, 62 let, Znojmo, státní správa v ochraně přírody, 45 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Spousta témat – monitoring ptáků a ptačích oblastí, Liniové sčítání druhů, hnízdní atlasy, metodiky na téma ptáci versus větrné elektrárny nebo elektrická vedení, regionální faunistika, záchranné programy (raroh, sýček, drop), časopis Crex atd.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Kandiduji proto, že mi záleží na budoucnosti ČSO. Je to stále vlivnější a odvážnější organizace, je na správné cestě. Můžu přispět znalostmi a zkušenostmi z teorie i praxe ochrany ptáků. Priority – posilovat odbornost, účinně chránit ptáky a oceňovat dobrou práci.
//Jako členové ČSO máte nyní možnost přihlásit se k bezplatnému odběru anglicky psaného elektronického časopisu The BirdLife Magazine. V každém čísle tohoto čtvrtletníku se dočtete o úžasné a někdy i nebezpečné práci v terénu, kterou partneři BirdLife vykonávají po celém světě.
Díky 115 národním partnerům časopis nabízí skutečně globální pohled na moderní problémy ochrany přírody, a to prostřednictvím neuvěřitelných příběhů z každodenního života žen a mužů, kteří své životy zasvětili ochraně ptáků a životního prostředí. Dozvíte se o snahách předcházet úmrtím albatrosů, již se uprostřed oceánu zachytávají na rybářské háky, jak výzkum chřástala Ayresova, nejvzácnějšího a nejplaššího známého vodního ptáka, pomáhá jeho záchraně před vyhynutím, či o tom, jak probíhá obnova přírodních oblastí Blízkého východu zpustošených válkou.
The BirdLife Magazine přináší:
exkluzivní články a úžasné fotografie,
inspirativní články od předních odborníků na ptáky a biodiverzitu,
nejnovější objevy a poznatky sítě výzkumníků BirdLife,
úchvatné snímky od známých fotografů divoké přírody,
informace o ochranářských projektech přímo z terénu,
podnětné debaty o nejžhavějších tématech ochrany přírody a životního prostředí,
upozornění na ohrožené ptáky a stanoviště, o které si nemůžeme dovolit přijít,
rozhovory se slavnými i neslavnými hrdiny ochrany přírody a ptáků.
Pokud se chcete nejprve podívat na ukázkové číslo, některá jsou k dispozici online: magazine.birdlife.org.
Jako poděkování za vaši přízeň ČSO, partnerské organizace BirdLife, vám redakce čtvrtletníku zpřístupňuje The BirdLife Magazine v digitální podobě.
Přihlaste se k odběru časopisu The BirdLife Magazine.
Po kliknutí na odkaz vyplňte své jméno a e-mail. V kolonce BirdLife Partner of which you are a member *, uveďte: Czech Society for Ornithology (CSO). Pak ještě zaškrtněte, zda si přejete dostávat pouze magazín, nebo i pravidelný newsletter BirdLife. Po odškrtnutí souhlasu s uložením vaší e-mailové adresy v souladu se zásadami ochrany osobních údajů vám přijde e-mail od odesilatele BirdLife Team s předmětem Magazine Mailing: Please Confirm Subscription, v němž kliknete na potvrzovací odkaz (Yes, subscribe me to this list), potvrdíte, že nejste robot a pak už vám do schránky přijde uvítací e-mail s odkazem a heslem, pomocí nějž se dostanete k elektronické verzi posledního čísla The BirdLife Magazine. Nadále budete každé čtvrtletí dostávat odkaz a heslo k novému vydání.
Časopis je pro redakci Ptačího světa již dlouho velkou inspirací a vřele ho doporučujeme. Přejeme příjemné, zábavné i poučné čtení!
//Z titulní strany zbrusu nového čísla se na nás upřeně dívá jeden z nejroztomilejších druhů naší avifauny – kulíšek nejmenší. Uvnitř se dozvíme, jak se zapojit do letošního mezinárodního sčítání čápů černých a bílých, kolika let se dožívají naši ptáci, co způsobuje deformace zobáků a zda s nimi mohou ptáci žít nebo třeba jak poznat v terénu naše polní hrabavé.
Do pražské kanceláře právě dorazily výtisky druhého letošního čísla a v těchto dnech míří do schránek členů ČSO a předplatitelů. Na titulní stránce nám hledí do očí kulíšek nejmenší na fotografii Michala Mašíka (WWW.FAUFLOPHOTO.CZ), jehož snímky představujeme v rubrice Objektivem.
Věděli jste, že letos probíhá už 8. mezinárodní sčítání čápů bílých a 4. celostátní sčítání čápů černých? Jak se do nich zapojit, se dozvíte v článku Gabriely Dobruské a Františka Pojera. K čápovi se vrátíme ještě jednou a to v článku Jiřího Dvořáka, který nám představí čapího veterána z Krkonoš. Tipněte si, kolika let se asi dožil? Údaj o jeho věku máme díky kroužkování a konkrétně u tohoto jedince díky dlouholetému kroužkovateli, panu Janu Grúzovi z Prosečného v Krkonoších, který je mimo jiné držitelem Ceny ředitele Správy KRNAP za rok 2021. Díky souhlasu spřáteleného časopisu Krkonoše – Jizerské hory si můžete rozhovor s panem Grúzem přečíst v pdf.
Čápi černí po okroužkování. Foto: K. Brož
Téma oblíbené určovací rubriky Poznáte…? nás tentokrát zavede do zemědělské krajiny. Dana Rymešová a Martin Černý, kteří se polními druhy ptáků zabývají řadu let, nám představí skupinu našich polních hrabavých ptáků a poradí, kde se s nimi v přírodě setkat a jak je od sebe rozeznat. Schválně, kdy jste naposledy viděli koroptev nebo křepelku?
Poznáte polní hrabavé? Ilustrace Jana Hoška
V Rozhovoru s podtitulem Když pozoruji ptáky, starosti jdou stranou jsem si povídala se svou dlouholetou kolegyní a kamarádkou Gabrielou Dobruskou, která má v ČSO na starosti zejména vzdělávání, ale také vycházky pro veřejnost nebo Čapí hnízda. Také jste v dětství četli Příběh lvice Elsy Joy Adamsonové? Ten kdysi Gábinu nadchl pro ochranu přírody. Dále se dozvíme, jestli lze kroužkovat ptáky i během mateřské dovolené a že někdy je lepší jít na ptáky než do hospody.
Rozhovor jsme vedli s Gabrielou Dobruskou, která má v ČSO na starosti vzdělávání, je dlouholetou členkou redakční rady Ptačího světa a také členkou Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního divadla
Věděli jste, že kachny rády loví ryby? Nebo že volavka popelavá dokáže slupnout potápku? Záběry našich čtenářů vás přesvědčí v rubrice Co přinesl poštovní holub. Máte také zdokumentováno zajímavé pozorování? Budeme rádi, když se s námi podělíte a váš příspěvek rádi otiskneme třeba v příštím čísle.
Potápka malá skončila ve chřtánu volavky popelavé. Foto: Martin Vondra
Letošní rok se mimo jiné ponese v duchu mezinárodního sčítání čápů bílých a černých. Zapojit se může každý, pokud vás to láká, neváhejte a přečtěte si, jak na to, v rubrice Zajímavosti z ptačí říše. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouho vlastně žijí naši ptáci? Díky projektu dlouhodobého sledování populací pomocí kroužkování o tom máme mnohem lepší představu. V článku Zdeňka Valeše se dozvíte hned o třech příkladech – kosu černém, slavíku modráčkovi a břehuli říční. Kdo z nich myslíte, že žije nejdéle?
V rubrice Rady, tipy, návody vás Ondřej Boháč přesvědčí, že zajímavé ptačí druhy se dají pozorovat i v na první pohled fádní zemědělské krajině. Vydejte se za ptáky do polí! Anebo kamkoli, kam to máte blízko! Petr Voříšek vám v recenzi článku Pozorování ptáku v době klimatických změn představí celou řadu možností, jak ptáky pozorovat i bez uhlíkové stopy. A o zkušenosti, jak revitalizovat oblast narušenou těžebním průmyslem, se podělí Martina Hanzlíková a Pavel Vít.
Mládě bělořita šedého na vrcholu jedné z kamenných mohyl. Foto: Martina Hanzlíková
Máme velkou radost, že jsme letos mohli založit nový ptačí park, díky mnoho z vás, kdo jste přispěli! Rádi bychom vás proto představili zbrusu nový park Rzy – legendární lokalitu! A nakonec doporučujeme, jaké novinky můžete zakout v e-shopu Zelené domácnosti. Jako exkluzivní prodejci výrobků Schwegler v Česku máme nyní například širokou nabídku budek včetně novinek pro kavky, ledňáčky, skorce či puštíky!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí světy vám pak nebudou chodit do schránky, ale budete si je moci stáhnout v pdf.
Děkujeme za vaši přízeň a přejeme inspirativní čtení!
Alena Klvaňová
šéfredaktorka
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Číslo ke stažení v pdf
Sledujte FB stránku časopisu
//Velmi nás těší, že jste ani v únoru v mapování rehků v zimě nepolevili. Počet mapovatelů zimního výskytu rehků domácích v Česku se v únoru vyšplhal na 304. I když je to nejméně za tři měsíce mapování, což se dalo vzhledem k postupně ubývajícím rehkům očekávat, přesto to považujeme za úspěch. Vždyť v únoru loňského roku údaje o pozorování rehka domácího zadalo nepoměrně méně lidí – 45! Do databáze Avif na www.birds.cz jste v únoru zadali 451 pozorování. Poprvé za letošní zimu byl počet vašich vycházek s rehkem nižší (127 čtverců) než bez rehka (128) – nicméně rozdíl činí pouhý jeden čtverec.
Foto: Nina Babicová
Heslo Rehci v zimě při zadávání údajů na Avif uvedlo do poznámky 124 mapovatelů.
Nejúspěšnější dobyvatelé čtverců, tzn. ti, kdo jako první v daném čtverci zadali vycházku s pozitivním nebo negativním pozorováním rehka domácího ve vhodném prostředí a jejichž vycházka trvala alespoň 15 minut, získávají slíbené odměny.
Jakub Handschuh* 16 dobytých čtverců
Alena Jechumtál Skálová* 13 dobytých čtverců
Jaroslav Zaňát* 10 dobytých čtverců
Marek Brabec* 9 dobytých čtverců
Petr Procházka* 9 dobytých čtverců
* Ze soutěže o ceny jsou vyřazeni organizátoři kampaně, zaměstnanci ČSO a již dříve ocenění mapovatelé, nebo ti, kdo nevyplnili poznámku Rehci v zimě.
Výsledky mapování v rámci kampaně Rehci v zimě v únoru 2023; viz také mapa: Rehci v zimě | Projekt České společnosti ornitologické (birdlife.cz)
| Počet mapovatelů | Počet dobytých čtverců |
| 1 | 17 |
| 1 | 16 |
| 1 | 13 |
| 2 | 10 |
| 2 | 9 |
| 1 | 8 |
| 1 | 6 |
| 1 | 5 |
| 2 | 4 |
| 6 | 3 |
| 17 | 2 |
| 88 | 1 |
| 124 |
Celkovým vítězem letošního mapování rehků v zimě se stává Jakub Handschuh, který dobyl 51 čtverců (ne však jedinečných – v následujících měsících jste se mohli vracet na již navštívené čtverce a bylo to i žádoucí), přičemž jeho úsilí bylo po celé tři měsíce konstantní. Získává tak hlavní cenu v soutěži – Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR a tašku plnou dobrot od firmy ProBio. Těsně za ním se pak umístila Alena Jechumtál Skálová. V tabulce níže se můžete podívat, jak se jednotlivým mapovatelům dařilo dobývat čtverce v průběhu celé akce. Gratulujeme a děkujeme za vaše nasazení!
| jméno | XII | I | II | celkem |
| Jakub Handschuh | 16 | 19 | 16 | 51 |
| Alena Jechumtál Skálová | 15 | 14 | 13 | 42 |
| Marek Brabec | 16 | 9 | 25 | |
| Kateřina Mrhačová | 8 | 5 | 5 | 18 |
| Filip Petřík | 8 | 5 | 5 | 18 |
| Jiří Polák | 17 | 17 | ||
| Petr Procházka | 7 | 9 | 16 | |
| Jakub Vlček | 11 | 11 | ||
| Lenka Cehelská | 10 | 10 | ||
| Jaroslav Zaňát | 10 | 10 | ||
| Jitka Nedbalová | 10 | 10 | ||
Stejně jako v loňské zimě jsme i letos v průběhu tří sledovaných měsíců pozorovali pokles počtu zimujících rehků domácích na našem území. Oproti prosinci jsme tak v únoru v Česku rehky společně zastihli jen v polovině čtverců. Poprvé za letošní zimu se tak vyrovnal počet čtverců s rehkem a bez rehka.
Chtěli bychom všem mapovatelům poděkovat, že přes klesající počty rehků vytrvali! Údaje, které jsme díky vám získali, zpracujeme a do konce letošního roku si o nich budete moci přečíst v časopise Ptačí svět i na webu.
Tým kampaně Rehci v zimě
//Po prosincové radosti z vaší velké účasti v kampani Rehci v zimě jsme s mírnými obavami vyhlíželi, jakou výdrž projevíte v lednu, kdy rehků u nás přece jen ubývá. Váš zájem naštěstí nijak výrazně nepolevil a my moc děkujeme všem, kdo v hledání přezimujících rehků vytrvali i v lednu. Vaše vysoké nasazení a výdrž i během druhého měsíce mapování je pro nás krásným překvapením.
Samice (nebo maldý samec v šatě cairii) rehka domácího přezimující v Brně; listopad 2023 Foto: Ludmila Korešová
V lednu mapovalo zimní výskyt rehků domácích v Česku 367 mapovatelů, jen o 51 méně než v prosinci. Do databáze Avif na www.birds.cz jste zadali 540 pozorování, během nichž jste navštívili 178 čtverců s rehkem a 126 bez rehka. Projevila se tak dřívější zkušenost, například z projektu Rehci v Brně, že s postupující zimou počet rehků na našem území klesá. I z lednových dat je vidět, že oproti údajům z prosince počet čtverců s rehkem klesá, zatímco počet čtverců bez rehka roste. Tyto rozdíly jsou statisticky průkazné.
A jak dopadla soutěž v dobývání čtverců? Heslo Rehci v zimě při zadávání údajů na Avif uvedlo do poznámky 177 mapovatelů.
Na interaktivní mapě vidíme, ve kterém čtverci byla v lednu 2024 zaznamenána vycházka zacílená na rehky.
Lednová pozorování rehka domácího zaznamená do databáze Avif: žlutě pozitivní a černě negativní nálezy; modré čtverečky představují pozorování rehka během Ptačí hodinky (5.–7. 1.) a ukazují, že oblastí s rehkem je ještě více
Nejúspěšnější dobyvatelé čtverců, tzn. ti, kdo jako první v daném čtverci zadali vycházku s pozitivním nebo negativním pozorováním rehka domácího ve vhodném prostředí a jejichž vycházka trvala alespoň 15 minut a zároveň nezapomněli do poznámky k vycházce zadat heslo Rehci v zimě, získávají slíbené odměny.
* Ze soutěže o ceny jsou vyřazeni organizátoři kampaně a zaměstnanci ČSO. Jakub Handschuh už vyhrál prosincovou výzvu a postupuje tedy do tříměsíční výzvy.
O jaké ceny hrajeme, se dozvíte na stránce věnované soutěži.
Lednové výsledky
| počet mapovatelů | počet dobytých čtverců |
| 1 | 19 |
| 1 | 14 |
| 1 | 13 |
| 1 | 10 |
| 1 | 9 |
| 1 | 8 |
| 1 | 6 |
| 2 | 5 |
| 4 | 4 |
| 8 | 3 |
| 16 | 2 |
| 140 | 1 |
Před námi je poslední měsíc výzvy. Vydejme se tedy prohledat města a vesnice i jejich okolí. Navštivme hlavně brownfieldy, staveniště, nádražní budovy, vozovny, továrny nebo haly logistických center, kde máme velkou šanci se s rehky potkat. Velmi důležitá je i blízkost zdrojů potravy. Zatímco za slunečného počasí loví rehci hmyz na osluněných střechách, zdech či hromadách suti, během zamračených dnů se živí bobulemi loubince (známého také jako přísavník či psí víno), svídy, brslenu a dalších dřevin. Právě přítomnost stěn porostlých loubincem s dostatkem bobulí se zdá být v chladných zimách klíčem k úspěšnému přečkání mrazivého počasí.
Pokračujme až do samotného konce února, i když rehků možná potkáme o dost méně. Zvláště důležité je vrátit se na lokality, které jsme již navštívili, abychom zjistili, zda se výskyt rehků v jednotlivých čtvercích v průběhu zimy mění. Po ukončení letošního mapování data zpracujeme a s výsledky vás seznámíme v některém z příštích čísel Ptačího světa.
V únoru jdeme do finále, a máme tak poslední šanci stát se dobyvatelem čtverců a vyhrát některou z cen. Ale především máme poslední šanci pomoci pochopit dynamiku výskytu rehků v rámci zimy u nás. Bude velmi zajímavé sledovat, jestli rehci ještě ubydou, nebo naopak už koncem zimy s přicházejícím oteplováním začnou přibývat? Pojďme to zjistit!
Všem mapovatelům srdečně děkujeme za spolupráci!
Tým kampaně Rehci v zimě
//Požádali jsme tři účastníky doprovodné akce ke kampani Pták roku 2024, aby se s námi podělili o své zážitky při mapování rehků. Pokud jste se ještě nezapojili, třeba vás jejich odpovědi zlákají. Rehky v zimě mapujeme až do konce února. Continue reading „Proč mapuji rehky v zimě?“
//Máme velkou radost, že nová kampaň Rehci v zimě oslovila tolik z vás! Dosud přinesla více výsledků, než jsme se odvažovali doufat. V prosinci se počet mapovatelů zimního výskytu rehků domácích v Česku zastavil na krásném čísle 399. Do databáze Avif na www.birds.cz jste zadali 572 pozorování, během nichž jste navštívili 238 čtverců s rehkem a 87 bez rehka.
Přezimující sameček rehka domácího. Foto: Jiří Parůžek
A jak dopadla soutěž v dobývání čtverců? Heslo Rehci v zimě při zadávání údajů na Avif uvedlo do poznámky 195 mapovatelů.
Na interaktivní mapě vidíme, ve kterém čtverci byla v prosinci 2023 zaznamenána vycházka zacílená na rehky.
Nejúspěšnější dobyvatelé čtverců, tzn. ti, kdo jako první v daném čtverci zadali vycházku s pozitivním nebo negativním pozorováním rehka domácího ve vhodném prostředí a jejichž vycházka trvala alespoň 15 minut, získávají slíbené odměny.
* Ze soutěže o ceny jsou vyřazeni organizátoři kampaně a zaměstnanci ČSO.
O jaké ceny hrajeme, se dozvíte na stránce věnované soutěži.
Výsledky mapování v rámci kampaně Rehci v zimě v prosinci 2023
Díky vašemu nasazení se o změně migračního chování tohoto běžného a spíše nenápadného ptáka můžeme dozvědět mnohem víc. V prosinci 2022 zadalo pozorování rehka pouze 85 pozorovatelů v 69 čtvercích, nikdo však pochopitelně neuváděl negativní pozorování, a tak o většině našeho území nevíme, zda v něm rehci skutečně nepřezimovali, nebo jen nebyli pozorováni.
Nyní bude velmi důležité v naší společné snaze nepolevit! Očekáváme, i podle dřívější zkušenosti z projektu Rehci v Brně, že v lednu bude rehků méně – počty přeživších statečných s postupující zimou klesají, jak ukazují i zaznamenaná pozorování z loňska. Proto velmi prosíme, abyste ve vycházkách za rehky pokračovali, i když rehků možná potkáte o dost méně. Zvláště důležité je vrátit se i v tomto měsíci na lokality, které jste navštívili v prosinci. Velmi cenná budou i případná negativní pozorování z míst, kde se rehek v prosinci zdržoval. Bude velmi zajímavé sledovat, zda se výskyt rehků v jednotlivých čtvercích v průběhu zimy mění.
Lednová výzva tedy zní: Navštivte rehka, kterého jste pozorovali v prosinci! Ale samozřejmě i nadále platí, že velmi oceníme údaje o rehkovi z jakékoli vycházky za ptáky, kterou budete v lednu na Avif zadávat. Pokud do poznámky zapíšete heslo Rehci v zimě, zařadíme vás do lednové soutěže o ceny.
Všem mapovatelům srdečně děkujeme za spolupráci!
Tým kampaně Rehci v zimě
//V Brně probíhá projekt zaměřený na monitoring zimujících rehků domácích. Cílem projektu je zjistit, jak velké okrsky zimující rehci mají, kolik se jich napřesrok vrátí, zda se meziročně v zimě vracejí na stejné místo a kde tito ptáci hnízdí. Abychom se dozvěděli více o jejich životě, rehky v zimních měsících značíme kromě standardních hliníkových kroužků i oranžovými plastovými kroužky. Ty nám totiž umožňují identifikaci značených jedinců bez nutnosti jejich opětovného odchycení. Tyto kroužky mají černý dvoumístný alfanumerický kód, který je možné odečíst z fotografie.
U mladých ptáků v šedém šatě obvykle nelze určit pohlaví. S ročním odstupem je to však jasné. Vlevo mladý rehek domácí v listopadu 2022, u nějž nešlo podle zbarvení pohlaví určit pohlaví. Vpravo tentýž pták v prosinci 2023 v šatě dospělého samce. Snímky: Petr Procházka a Marek Brabec.
Pilotní sezona proběhla v zimě 2020/2021, kdy bylo v centru Brna označeno pět rehků domácích. Poté, co se v následující zimě podařilo odečíst tři z nich, se ukázalo, že má smysl takovýto zimní projekt rozjet, a proto jsme v zimě 2021/2022 kroužkovali již 30 a v zimě 2022/2023 dokonce 46 rehků domácích na různých místech v Brně. V minulé zimě jsme navíc odečty prokázali zimování u dalších 12 rehků označených v předchozích zimních sezonách. A jak jsme na tom v prvním měsíci této zimy? K 17. prosinci 2023 jsme nově okroužkovali už 27 rehků domácích a 8 dalších jedinců z předcházejících zim jsme odečetli.
Tato data nám přinesla první střípky vědomostí o tom, jak to se zimujícími rehky v Brně je. Díky odečtům v hnízdním období víme, že část zimujících rehků v Brně i hnízdí, a to obvykle nedaleko od místa zimování. U řady dalších ptáků ale nemáme z jara ani léta žádné záznamy, takže netušíme, kde se nacházejí jejich hnízdiště. Dále se ukazuje, že část rehků se celou zimu zdržuje na poměrně malém území; někteří ptáci ale v průběhu zimy zmizí neznámo kam. Domníváme se, že by to mohlo být zčásti způsobeno tím, jak v průběhu zimy postupně docházejí zásoby bobulí loubince (Parthenocissus sp.). Ty slouží rehkům jako záložní zdroj potravy během chladných zimních dnů, kdy se jim nedaří najít dostatek hmyzu.
Zimující rehky domácí potkáte nejčastěji v blízkosti potravního zdroje, kterým jsou například bobule loubince. Ty jsou vítaným zpestřením rehčího jídelníčku, zejména za mrazivého počasí, kdy bezobratlí živočichové neaktivují. Foto: Petr Procházka
Proto budeme moc rádi, když si při mapování rehků budete všímat, jestli Vámi objevený rehek náhodou nemá kromě hliníkového kroužku i oranžový odečítací kroužek. Pokud na takového rehka narazíte a podaří se vám ho vyfotit a odečíst (vhodný je fotoaparát s ultrazoomem), kontaktujte prosím Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze (krouzkovaci.stanice@nm.cz). Odměnou Vám bude zpětné hlášení, kde se dozvíte nejen to, kde a kdy byl rehek okroužkován, ale i celou historii všech jeho odečtů. A pokud Vás tento projekt zaujal, můžete se přidat do skupiny „Rehci v Brně“ na Facebooku, kde můžete pravidelně sledovat nejnovější zprávy o zimujících rehcích v Brně.
Díky barevnému značení víme o některých rehcích zimujících v Brně řadu zajímavých údajů. Příkladem může být samec s kódem MF (přezdívaný Mafián) okroužkovaný 18. 2. 2022 v parku Studánka. Tento jedinec pak byl opakovaně odečítán na hradě Špilberk, kde se Marku Brabcovi koncem května 2023 podařilo nalézt i hnízdo. Snímky: Filip Petřík a Marek Brabec.
//
Felix Weiβ: Zahradní ptáci. Rozpoznejte snadno 75 druhů. Kazda 2022
Útlá kapesní knížka představuje 75 druhů ptáků, s nimiž se můžeme setkat na zahradách a v jejich okolí. Její hlavní předností jsou výstižné ilustrace zkušeného ilustrátora Paschalise Dougalise, které zaručují, že jsou všechny důležité určovací znaky věrně zachyceny. Continue reading „Recenze: Zahradní ptáci“
//V sobotu 28. října udělil prezident Petr Pavel státní vyznamenání 62 osobnostem, mezi nimiž byli i dva členové České společnosti ornitologické. Socioložce a environmentalistce Haně Librové byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy a přírodovědce, poutníka a vypravěče Miloslava Nevrlého prezident ocenil medailí Za zásluhy o stát v oblasti kultury. Oběma laureátům srdečně blahopřejeme a vážíme si jejich dlouholeté podpory.
Brněnská rodačka Hana Librová (*1943) je členkou ČSO od roku 2004. Zabývá především environmentálními souvislostmi životního stylu, zajímá se o krajinu jako o ekologický, sociologický a kulturní fenomén, a o postoje, chování a životní způsob lidí ve vztahu k ekologickým problémům. O dobrovolné skromnosti a ekologicky šetrných způsobech života napsala několik knih. Vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně (později Masarykovy univerzity), kde na Katedře sociologie Filozofické fakulty později pracovala a v roce 1997 se stala profesorkou sociologie. O rok později zde založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. Za svou činnost získala řadu ocenění, mimo jiné jí v roce 1998 Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška a roku 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu.
Vybrané publikace v češtině:
LIBROVÁ, Hana, Vojtěch PELIKÁN, Lucie GALČANOVÁ a Lukáš KALA. Věrní a rozumní: kapitoly o ekologické zpozdilosti. 1. vyd. Brno: Munipress, 2016. 328 s. ISBN 978-80-210-8454-4. doi:10.5817/CZ.MUNI.M210-8412-2016.
LIBROVÁ, Hana. Environmentálně orientované motivace a potenciál zklamání. Sociologický časopis/Czech Sociological Review. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2013, roč. 49, č. 1, s. 53-74. ISSN 0038-0288. URL info
LIBROVÁ, Hana. Vlažní a váhaví (Kapitoly o ekologickém luxusu). 1. vyd. Brno: Doplněk, 2003. 320 s. Společensko-ekologická edice, svazek 8. ISBN 8072391496. info
Miloslav Nevrlý je členem ČSO vůbec nejdéle ze všech členů – 75 let! Stal se jím v roce 1948, ve svých patnácti letech, kdy ho okouzlili ptáci. Patřil mezi „garážníky“, kteří v garáži Otty Kadlece, vedoucího Kroužkovací stanice, ručně vyráběli ornitologické kroužky. Později vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu UK, kde byl jeho učitelem Walter Černý a kde se potkal s pozdějšími významnými zoology, jako byl Zdeněk Veselovský nebo Vladimír Hanák. Hned po studiích, v roce 1957, nastoupil Miloslav Nevrlý na místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci, kde nakonec působil až do roku 2000 jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Jizerské hory si zamiloval. Zabýval se zejména zde žijícími netopýry, ale i historií, a po mnoho let vykonával dobrovolnou funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Je autorem a spoluautorem stovek prací včetně map, turistických průvodců či novinářských a časopiseckých článků. 
Nejvíce však čtenáře ovlivnil svými knihami. Kniha o Jizerských horách, vyprávění o vztahu člověka ke krajině a její historii, vyšla již před třiceti lety a od té doby se dočkala pěti vydání (poslední vyšlo letos). Asi nejzásadnější Nevrlého knihou jsou ale Karpatské hry, kde se poetické popisy rumunských hor, které autor mnohokrát prochodil, prolínají s hrami, které jsou filozofickým zamyšlením nad svobodou, skromností a vírou a mohou být chápány jako návod na život. Následovaly Chvály Zadní země o českém Švýcarsku, Nejkrásnější sbírka o chráněných územích Česka a Slovenska, Zašlá chuť morušek o Krkonoších a další tituly. V roce 2017 jsme s panem Nevrlým prožili krásné měsíce při přípravě dosud poslední knihy Moje ptačí roky, kterou vydala ČSO ve spolupráci s Kroužkovací stanicí NM a díky sbírce přispěvatelů, kteří vydání podpořili. Útlá knížka se skládá ze tří částí: Čižbáři a čižba ve spodním devonu, v níž autor vzpomíná na dětství a mládí, strávené toulkami za ptáky, jejich kroužkováním a studiem; Rok s ptačími křídly pojednává o tom, co můžeme v ptačím světě vidět a zažít v jednotlivých měsících roku; a nakonec se nám podařilo pana Nevrlého přemluvit, aby zařadil i své Ptačí pranostiky – sbírku kouzelných říkanek o tom, co se na svátky vybraných světců odehrává v přírodě.
Miloslav Nevrlý získal v roce 2017 cenu Ivana Dejmala a letos kromě státního vyznamenání také čestné občanství města Liberce.
Tento týden je pro pana Nevrlého výjimečně rušný. Po sobotním udílení vyznamenání ve Vladislavském sále oslavil v neděli, 29. 10., 90. narozeniny a hned v pondělí představil v Severočeském muzeu v Liberci za účasti 180 hostů spolu s Alešem Palánem knihu rozhovorů nazvanou podle staré skautské přezdívky Náčelník. Včera byla kniha, vydaná v nakladatelství Kazda, představena také pražským čtenářům v do posledního místečka nabité Knihovně Václava Havla.
Miloslavu Nevrlému přejeme hodně zdraví a radosti do dalších let!
Miloslav Nevrlý (vpravo) s dlouholetým vedoucím Kroužkovací stanice Jiřím Formánkem na tradičním setkání kroužkovatelů v Hostivaři v roce 2016.
Více například zde: Miloslav Nevrlý | Regionální osobnosti LK (osobnostilibereckehokraje.cz)
RNDr. Miloslav Nevrlý :: Liberec v minulosti a soucasnosti
Představení knihy Moje ptačí roky: (51) Křest knihy Moje ptačí roky – Miloslav Nevrlý, přezdívaný Náčelník – YouTube
Bibliografie: Miloslav Nevrlý knihy | Databáze knih (databazeknih.cz)
//Letní číslo hýří barvami! Představíme si naše nejpestřejší ptáky, nový ptačí park nebo ptačí ráj v Brně, vyzpovídáme nejcitovanějšího českého ornitologa Tomáše Grima a prozradíme vám, jak můžete v přírodě vidět více. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět „
//Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, kteří zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny. Continue reading „Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy“
//Jedním z úkolů oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu ČSO je pomáhat rozvíjet monitoring ptáků v oblastech, kde buď žádné programy dosud neexistují, anebo jsou v plenkách. Oblastí velkého zájmu je Balkánský poloostrov a celá jihovýchodní Evropa. Jednou z nadějných zemí je v tomto směru Moldavsko, kde máme velmi nadšené a pracovité kolegy, Silvii Ursul a Vitalije Ajdera. Založení programu sčítání běžných druhů ptáků ve své zemi věnovali obrovské úsilí a jejich nasazení a zápal pro věc jsou jedinečné. I když jsou podmínky v jejich zemi složité – zkušených ornitologů i financí je žalostně málo, nehledě na složitou politickou situaci – dokázali v loňské sezoně rozjet pilotní ročník monitoringu a ten se opravdu vydařil. Continue reading „Podpořte sčítání ptáků v Moldavsku“
//Ornitologové dnes zveřejnili nejnovější verzi indikátorů evropských ptáků ukazující, že jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 60% úbytek polních ptáků. V samotné Evropské Unii však polní ptáci oproti loňsku ubyli méně. Letos totiž indikátor EU kvůli Bexitu poprvé nezahrnuje data z Velké Británie, kde počty druhů, jako jsou skřivani polní, hrdličky divoké nebo vrabci polní, dramaticky klesají. Neznamená to, že by se teď ptákům v EU dařilo lépe, naopak to zdůrazňuje nezbytnost dlouhých časových řad údajů pro získání realistického obrazu skutečnosti. Continue reading „Daří se ptákům v EU po Brexitu lépe?“
//V úterý 27. září 2022 byla zveřejněna nová, aktualizovaná zpráva Wildlife Comeback Report pojednávající o 50 volně žijících evropských druzích živočichů. Zpráva, kterou zaštítila organizace Rewilding Europe, vyzdvihuje druhy, které se do Evropy navrátily během posledních čtyřiceti až padesáti let, zkoumá důvody obnovy jejich populací a poskytuje výhled do budoucnosti obnovy evropské divočiny. Continue reading „Dáme-li přírodě prostor k obnově, mnohé druhy se vrátí, ukazuje nová zpráva European wildlife comeback“
//Hlavní sdělení:
Praha, 26. června 2022. Tažných ptáků celosvětově ubývá v důsledku toho, jak lidé během posledních desetiletí pozměnili krajinu. Nový výzkum Východoanglické univerzity (UEA), portugalských univerzit v Portu a v Lisabonu a České společnosti ornitologické (ČSO) podrobně zmapoval jednotlivé příčiny ohrožení stěhovavých druhů ptáků. Continue reading „Lidské stavby, lov a změna klimatu jsou příčinou obrovského úbytku stěhovavých ptáků“
// 
Karel Šťastný – Anton Krištín: Ottův obrazový atlas. Ptáci Česka a Slovenska. Ottovo nakladatelství, rok vydání 2021, 568 stran.
Loni náš knižní trh obohatil titul, u nějž už samotná jména autorů dávají tušit, že bychom měli zbystřit. Po bližším seznámení se potvrzuje, že kniha za pozornost rozhodně stojí. Ostřílení autoři a znalci ptáků – Karel Šťastný v případě Česka a Anton Krištín Slovenska – spojili své síly a vytvořili typ publikace, který tu ještě nebyl. Continue reading „Recenze: Karel Šťastný a Anton Krištín – Ottův obrazový atlas. Ptáci Česka a Slovenska“
//
Michael Schmolz, Grada Publishing, a. s , Praha, 2021, 224 stran
Vloni v létě vyšla jedna útlá, na první pohled možná trochu nenápadná knížka Radost z pozorování ptáků ve městě a okolí. Když ji ale otevřete, zjistíte, že nejde jen o další z řady atlasů středoevropských ptačích druhů. Tuto příručku totiž napsal opravdový milovník ptáků a profesionální ornitolog, který ptáky od dětství vášnivě pozoruje. Jeho nadšení je mezi řádky patrné a vtáhne vás nejen do četby, ale věřím, že dokáže přitáhnout i k birdwatchingu jako koníčku. Continue reading „Recenze: Michael Schmolz – Radost z pozorování ptáků ve městě a okolí“
//
Pozorujte a určujte celkem 100 druhů ptákůSýkoru koňadru, vrabce domácího a kosa černého zahlédnete na zahradě nejčastěji. Věděli jste ale, že se u krmítka ráda zastaví i sýkora babka? Anebo že budníčka menšího přilákáte, pokud na zahradě zasadíte vrbu?
Continue reading „Recenze: Ulrich Schmidt – Poznáte ptáky našich zahrad?“
//
Tradiční podzimní členská schůze se uskutečnila v sobotu 28. září 2019 během Šesté jihočeské ornitologické konference konané u příležitosti 50. výročí vzniku Jihočeského ornitologického klubu (JOK) na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
//
Jennifer Ackerman: Genialita ptáků, Nakladatelství Kazda, rok vydání 2018, 351 stran.
Konečně u nás vychází úspěšná kniha přeložená do dvaceti jazyků a ověnčená řadou cen. Český čtenář se tak díky počinu malého rodinného nakladatelství Kazda poprvé setkává s uznávanou popularizátorkou vědy Jennifer Ackermanovou. Její styl vyprávění je místy napínavý, jinde vtipný, ale vždy zejména čtivý a srozumitelný. Předkládá nám zcela nový pohled na ptačí mozek, který věda získala teprve v posledních desetiletích. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci nemohou dosahovat inteligence savců kvůli nedostatku šedé kůry mozkové. Nyní se ukazuje, že ptačí mozek disponuje obdobnou strukturou obsahující stejné množství neuronů jako savčí mozková kůra, jen jsou v ní jinak poskládané – zatímco u savců jsou složeny do šesti vrstev jako překližka, u ptáků jsou seskupeny jako stroužky česneku. Ptáci během 300 milionů let samostatné evoluce dospěli k odlišné stavbě mozku, jeho výkonností si však se savci nezadají.
Continue reading „Recenze: Jennifer Ackerman – Genialita ptáků“
//
Detlef Singer: Ptáci. Všechny druhy střední Evropy. Ševčík, 2017399 stran, 346 evropských druhů, 396 ilustrací, kolem 650 fotografií a 346 map rozšíření
Kapesní fotografický atlas zahrnuje všechny druhy ptáků, které hnízdí nebo zaletují do Evropy. Obsahuje tak i druhy, se kterými se nesetkáme v České republice, na tuto skutečnost ale upozorňuje text ve stati Výskyt a lze ji získat i z přehledné mapky rozšíření, která je uvedena u každého druhu. Popis druhu zahrnuje český a latinský název, příslušnou čeleď, dobu výskytu v Evropě, stručnou charakteristiku druhu zdůrazňující typické rysy ve vzhledu, chování či způsobu života. Každý druh je zobrazen na barevné fotografii, která představuje samce ve svatebním šatě. U některých druhů je ještě vložen malý snímek zachycující ptáka v letu. Na malé barevné ilustraci je pak uvedena samice, mládě nebo je zdůrazněn některý výrazný znak opeření, typické hnízdo, způsob letu apod. Continue reading „Recenze: Detlef Singer – Ptáci“
//Střední Pomoraví, 13. – 15. 10. 2017
Podzimní exkurze tentokrát směřovala na Střední Pomoraví. Sešli jsme se v pátek večer v Přerově, kam se každý z nás dostal vlastními silami. Ubytováni jsme byli v krásném pensionu Za Mlýnem, kde nám nic nechybělo. Přivítali jsme se ve společenské místnosti se starými známými a vedoucí zájezdu Jožka Nožička nás seznámil s programem. Gurmáni pak mohli využít kuchyň vyhlášené restaurace U Labutě v sousedství. Continue reading „Reportáž z členské exkurze na střední Moravu 2017“
//
Na konci září 2016 vydalo renomované české nakladatelství Grada Publishing, a. s. knížku Kam za ptáky v České republice, kterou sestavila šéfredaktorka Ptačího světa Alena Klvaňová a na níž se podílel autorský kolektiv zkušených ornitologů, většinou členů ČSO.
První průvodce svého druhu představuje 23 ornitologicky zajímavých míst od Krušných hor po Beskydy a nabízí 46 vycházek od jara do zimy. Trasy podrobně popsali místní znalci přírody, ornitologové, kteří se s námi dělí o své zážitky a zkušenosti, abychom měli co největší šanci spatřit rozmanité druhy ptáků v jejich přirozeném prostředí na vlastní oči. Continue reading „Vychází průvodce Kam za ptáky v České republice“
