Návrh na změnu stanov ČSO 2022

Členská schůze ČSO, která se bude konat 24. září v Mikulově, bude mimo jiné rozhodovat o změně stanov. S návrhem změny, která prošla diskusí a schválením výboru, se má možnost seznámit každý člen. Členové mohou návrh připomínkovat do 11. září, aby i připomínky mohl výbor do finálního návrhu zapracovat. Připomínky posílejte e-mailem na verm@birdlife.cz.

Ke stažení:

Stanovy ČSO s vyznačením plánovaných změn (modře jsou označeny odkazy na prováděcí předpisy)

Komentář k hlavním bodům změn

Jednací řád členské schůze

 

Jakkoli se může na první pohled zdát, že je změn hodně, ve valné většině se jedná o drobné formulační úpravy. Vycházejí z dosavadních zkušeností a úředních potřeb a na praktické fungování organizace nemají velký dopad. Oporu ve stanovách získávají také některé nové věci, jako malé granty nebo Cena ČSO.

Několik zásadních změn má za cíl pružnější, bezpečnější a transparentnější fungování ČSO:

  1. Stanovy obnovují funkci jednatele, s níž je spojena formální pozice statutárního zástupce. Funkce předsedy se stává čestnější, předseda už nebude muset být statutárním zástupcem. Rozhodnutí o obsazení funkce jednatele je na výboru, čímž získáme potřebnou flexibilitu například v případě dlouhodobé nemoci předsedy.
  2. Pro rozhodování o zásadních otázkách (stanovy, volební řád, jednací řád členské schůze) se zavádí nutnost souhlasu dvoutřetinové většiny účastníků členské schůze. Cílem je zajištění co možná největší stability a bezpečnosti organizace.
  3. Zavádí se jednací řád pro jednání členské schůze. Řád přesně určí, jak a dokdy se předkládají návrhy pro hlasování, a že členská schůze může hlasovat jen o tom, co bylo řádně oznámeno v pozvánce. Smyslem je větší otevřenost vůči členům a prevence zásadních změn bez vědomí většiny členů (tj. prevence vytunelování organizace).

 

Podrobný komentář změn

§ 1 (sídlo)

Ve stanovách musí být uvedené sídlo organizace, ale nemusí být přesná adresa. Úprava umožní, aby se v případě, že by se ČSO v budoucnu stěhovala, nemusely měnit stanovy.

 

§ 2 (účel, poslání, cíl a předmět činnosti)

Přidáváme výzkum přímo do hlavního účelu činnosti, v odst. 2 oddělujeme do samostatných bodů výzkum a ochranu jako dva klíčové prvky činnosti. K výzkumu přidáváme slovo „nezávislý“ (definice výzkumných organizací) a u ochrany přírody výslovně uvádíme obnovní projekty (tj. ptačí parky).

Vypouštíme slovo „zemědělským“ z hospodaření na pozemcích, protože již máme ve vlastnictví i lesní pozemky.

 

§ 3 (členství a evidence členů)

Vypouštíme písemný souhlas zákonného zástupce u zájemců o členství pod 15 let. Naprostá většina přihlášek chodí elektronicky, kde písemný souhlas stejně nemáme, resp. nemůžeme ověřit jeho pravost. Dle občanského zákoníku může neplnoletý člověk za sebe jednat, pokud je schopen porozumět souvislostem a následkům svého jednání. Členství vzniká až zaplacením členského příspěvku, tj. přepokládáme, že buďto zákonný zástupce příspěvek zaplatí (a tím svůj souhlas vyjádří), nebo dal neplnoletému důvěru k nakládání s potřebnou částkou a tím potvrzuje jeho schopnost jednat v potřebném rozsahu.

Vypouštíme fyzickou osobu podnikající jako možného kolektivního člena. Žádná podnikající fyzická osoba kolektivním členem není. Fyzické osoby, které chtějí podporovat ČSO významněji než jen členským příspěvkem, směřujeme k dárcovství.

Právo být členem pobočných spolků převádíme z vlastního odstavce na jedno z členských práv (technická změna).

Přidáváme výslovné právo členů žádat o podporu činnosti a dávat návrhy na Cenu ČSO. Jsou to nové věci, které dosud neměly ve stanovách oporu.

Vypouštíme souhlas se zpracováním osobních údajů členů. Dle právního doporučení ČSO má právo zpracovávat údaje členů na základě svého oprávněného zájmu při výkonu činnosti. Souhlas není třeba, a naopak by neměl být vyžadován.

Vypouštíme nadbytečnou větu o platnosti právních předpisů v ochraně duševního vlastnictví, protože jakýkoli zákon je vždy nadřazen stanovám, ochrana práv duševního vlastnictví tedy platí, ať to ve stanovách je uvedeno nebo ne.

Z důvodů pro vyloučení člena vypouštíme nutnost zavinění porušení předpisů o ochraně přírody. Nově by pro vyloučení stačilo, že předpisy porušil, a výbor nemusí zkoumat, zda to bylo úmyslně nebo z nedbalosti. Totéž u trestného činu. Současně stále platí, že „člen může být vyloučen…“, tj. stále rozhoduje výbor (a v případě odvolání členská schůze), zda je přestupek tak závažný, aby byl důvodem k vyloučení.

 

§ 4 (statutární orgán)

Zásadní změna. Obnovujeme funkci jednatele, který bude statutárním zástupcem. Naopak předseda statutárním zástupcem být nemusí (ale může, protože může být současně předsedou i jednatelem). Výbor musí mít možnost snadno změnit statutárního zástupce např. v případě jeho déledobé zdravotní neschopnosti, aby nebyla ohrožena schopnost organizace jednat navenek. Současně nepovažujeme za vhodné v takové situaci odvolávat a znovu volit předsedu. Stručně řečeno, funkce předsedy se stává více reprezentativní a čestnější, formální úkony budou nově spojeny s funkcí jednatele.

 

§ 5 (členská schůze)

Zásadní změna. Zavádíme jednací řád členské schůze, jehož smyslem je stanovit pro rozhodování členské schůze závazná pravidla. Jde o prevenci proti případnému vytunelování ČSO, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se malá skupina lidí domluvila a na členské schůzi navrhla a odhlasovala něco, o čem by většina členské základny nevěděla. Všem členům jednací řád přinese jistotu, že budou s předstihem vědět o všem, o čem bude členská schůze hlasovat.

Vzhledem k rostoucímu počtu členů stanovujeme povinnost svolat členskou schůzi, požádá-li o to jen desetina členů.

Přidáváme výslovnou možnost konání členské schůze online, aby nebyly pochybnosti o její platnosti v případě, že bude tento postup opět potřeba.

Přidáváme výslovné ustanovení, že členská schůze je usnášeníschopná 30 minut po oznámeném začátku jednání při jakémkoli počtu členů, protože účast nadpolovičního počtu členů, kterou předpokládá zákon, v případě spolku velikosti ČSO nelze očekávat. Jedná o kodifikaci dosavadní praxe. Potřebnou bezpečnost při jednání členské schůze zajistí jednací řád.

Pro rozhodování o zásadních dokumentech, kterými jsou stanovy, volební řád a jednací řád členské schůze, stanovujeme potřebu souhlasu dvoutřetinové většiny hlasujících.

Přidáváme výslovné právo pobočného spolku odvolat se proti případnému zrušení.

 

§ 6 (výbor)

Zavádíme přesnější definici konce volebního období, abychom se nedostali do situace, kdy výboru skončil přesně čtyřletý mandát a nový výbor ještě není zvolený. K tomu docházelo např. v situaci, kdy byl výbor zvolen v září, ale další volební schůze byla až v říjnu.

K pravomocem výboru přidáváme výslovnou možnost odvolat předsedu, místopředsedu a jednatele a pravomoc rozhodovat o udělení podpory (myšleny jsou malé granty, ale formulace je obecná).

 

Změna stanov obsahuje i řadu drobných, většinou stylistických nebo pravopisných úprav, jež nepovažujeme za nutné samostatně komentovat.

 

 

 

40 let JPSP

Čtyřicátou sezónu má za sebou Jednotný program sčítání ptáků (JPSP). Na počátku 80. let minulého století ho založili ornitologové Jiří Janda a Karel Šťastný. V roce 1981 proběhla nultá, zkušební sezóna. Od roku 1982 běží sčítání hnízdních populací běžných druhů ptáků v téměř nezměněné podobě až do dneška. JPSP je se svými 40 sčítacími sezónami jedním z nejstarších programů systematického monitoringu běžných ptáků v Evropě. V zemích bývalého východního bloku je vůbec nejstarší (více na pecbms.info).

JPSP má za cíl dlouhodobé sledování vývoje početnosti jednotlivých druhů – stručně řečeno, abychom věděli, kteří ptáci ubývají a kteří přibývají. Tyto informace využívají vědci při dalších výzkumech a jsou i nezbytným podkladem pro úspěšnou ochranu přírody. Mimo jiné jsou trendy vývoje početnosti jedním z kritérií pro zařazování druhů do červených seznamů a vícedruhové indikátory slouží jako základní zdroj informací o přírodě celé Evropy.

Výsledky JPSP

Trendy početnosti více než stovky běžných druhů ptáků zveřejňujeme na webu jpsp.birds.cz. Díky osmdesátce dobrovolných spolupracovníků, kteří každoročně dvakrát během jara sčítají ptáky na dvaceti přesně určených bodech, můžeme takřka v přímém přenosu sledovat, jak se z běžných druhů stávají vzácné a naopak. K těm prvním patří kromě notoricky známých ptáků zemědělské krajiny chocholouše, čejky nebo koroptve nově například i zvonci, zřejmě následkem krmítkové nákazy – trichomonózy, nebo zvonohlíci, moudivláčci, cvrčilky říční či z lesních ptáků králíčci obecní. Společné pro většinu těchto druhů je, že přesné příčiny způsobující jejich úbytek neznáme.

moudivláček lužní u hnízda
Typické hnízdo moudivláčka najdeme již jen zcela výjimečně. Díky JPSP víme, že postupně ubýval napřed v Čechách, pak i na Moravě. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Na druhou stranu svoji početnost zvyšují hlavně druhy běžné a široce rozšířené, často osidlující i urbánní prostředí: pěnice černohlavá, kterou má ČSO v logu, kos, špaček, straka nebo holub hřivnáč. Výrazně narostly počty prakticky všech šplhavců, zřejmě v souvislosti se stárnutím lesů a se s tím spojenou zvýšenou nabídkou potravy.

Sloučením indexů početnosti vybraných druhů vznikají vícedruhové indikátory. Ty dodává ČSO i státu a objevují se pak jako zásadní indikátory například ve státní Zprávě o stavu životního prostředí.

Indikátor běžných druhů ptáků je hlavním výstupem 40 let JPSP. Se svými dvěma složkami, indikátorem lesních ptáků a ptáků zemědělské krajiny, podává základní obrázek o vývoji ptactva v Česku. Můžeme jej nalézt například ve Zprávě o stavu životního prostředí. (Orig. ČSO).

 

Sčítání pokračuje i po 40 letech

Čtyřicetiletý Jednotný program sčítání ptáků má i svého hrdinu. Je jím Karel Machač z Tachova (rozhovor s ním najdete v Ptačím světě 3/2020), který sbírá data JPSP od samého počátku. Během čtyřiceti let nevynechal ani jeden sčítací termín. Pro všechny ornitology, kteří by se chtěli nechat jeho přístupem inspirovat, je připraven přímý nástupce Jednotného programu, Liniové sčítání druhů (LSD). LSD se kromě hnízdních populací zaměřuje i na početnost během zimy. Nejbližší sčítací termín je od 1. do 15. listopadu a instrukce jsou k dispozici na www.birdlife.cz/lsd.

Celý čtyřicetiletý úspěch, desítky vědeckých publikací, indikátory a indexy jednotlivých druhů jsou zásluhou více než 220 spolupracovníků, kteří se JPSP za dobu jeho existence účastnili. My všichni, kteří jsme sčítali a sčítáme, si oslavu těch 40 let JPSP určitě zasloužíme.

 

bramborníček hnědý

Jak vyzkoušet LSD na nečisto

Jednou z podmínek pro zapojení do Liniového sčítání druhů je perfektní znalost ptáků – nejen podle vzhledu, ale především akusticky. Pokud si nejsme jisti, zda jsou naše schopnosti dostatečné, stojí za to vyzkoušet si LSD na nečisto.

bramborníček hnědý
V monitorovacích programech, jako je LSD, určujeme ptáky podle vzhledu i podle hlasu. Na snímku je bramborníček hnědý. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto. cz

Při sčítání přítomnost většiny ptáků zjišťujeme podle hlasu, aniž bychom příslušného ptáka vůbec viděli. Z dosavadních dat je takto určeno 73 % ptáků v době hnízdění, v zimě 61 %. Pokud je průměrný počet zaznamenaných ptáků na jedné linii 74, znamená to, že jsme 54 z nich určili podle hlasu. V zimě je to 22 ptáků z průměrných 36.

A právě potřeba dobré znalosti ptáků podle hlasu řadu zájemců od LSD odrazuje – jednoduše si nevěří, že ptáky znají dostatečně dobře. Jiným problematickým případem jsou lidé, kteří perfektní znalosti sice nemají, ale za to mají velké sebevědomí. Stojí tedy za to si LSD vyzkoušet na nečisto a teprve podle výsledků se rozhodnout, zda jsou naše znalosti dostatečné nebo potřebují ještě třeba rok tréningu.

Jsou dvě možnosti, jak to udělat, které se liší jen posledním krokem, tedy tím, zda a jak data odešleme. Začít bychom měli důkladným přečtením metodiky. Podle ní si vylosujeme sčítací čtverec a vytyčíme v něm dvě sčítací linie. Stáhneme aplikaci pro mobil či tablet a projdeme si linie, abychom se s nimi seznámili. Potom už můžeme vyrazit sčítat. Postupujeme přesně podle metodiky, zejména dodržíme předepsanou denní dobu sčítání (dodržení termínů není u sčítání na zkoušku nezbytně nutné). Po skončení hodinového sčítání na linii bychom měli být schopní posoudit, zda jsme zvládli určit skoro všechny ptáky, kteří se kde ozvali. V létě musíme rozhodně určit všechny zpěvy, v zimě všechny hlasy, které jsou typické a slýcháme je častěji. Naopak nemusíme určit úplně každé drobné pípnutí, což v případě některých typů hlasů ani není možné.

Na konci linie, po proběhnutí 60 minut a průchodu kolem koncového bodu, se rozhodneme pro jedno z možných ukončení sčítání:

  • V menu zvolíme Předčasně ukončit sčítáníNenávratně smazat. Pozorování budou smazána z paměti mobilního zařízení a vůbec nebudou odeslána do databáze. Tuto možnost použijeme spíš při pokusech s aplikací, jinak je lepší následující možnost.
  • V menu zvolíme Předčasně ukončit sčítáníOdeslat jako kompletní seznam. Touto volbou změníme záznam LSD na standardní kompletní seznam. Pozorování tedy budeme mít uložená, můžeme se k nim kdykoli později vrátit, nebudou ale označená jako součást LSD a nebudou se používat pro analýzy. Tuto variantu použijeme ve všech případech, kdy na konci linie usoudíme, že v určování ptáků máme ještě mezery. Takovýchto zkušebních sčítání můžeme vytvořit neomezené množství, dokud si s určováním nejsme jisti.
  • Sčítání ukončíme červeným tlačítkem Ukončit přímo na hlavní obrazovce. Tuto volbu použijeme, pouze pokud si jsme jistí, že nám žádní ptáci neunikli a že záznamy má smysl nejen uchovat, ale i zařadit do souboru dat LSD. V tomto případě naší účasti v LSD nic nebrání a v příštím termínu je potřeba sčítat zase. (Pokud bychom odeslali sčítání, které nechceme do souboru LSD zařadit, je třeba napsat koordinátorovi na lsd@birds.cz. Koordinátor může sčítání „zneplatnit“. Data sice zůstanou uložená, ale nebudou se používat pro analýzy.)
vzhled aplikace LSD s označeným postupem LSD na nečisto
Zkoušíme-li si LSD na nečisto, můžeme využít dvě možnosti ukončení pozorování: Nenávratné smazání všech záznamů nebo odeslání jako kompletní seznam.

Zimní období je pro vyzkoušení LSD ideální, protože ptáků je v krajině celkově méně a větší část z nich je vidět. Termíny zimního sčítání jsou 1. až 15. listopadu, 25. prosince až 8. ledna a 22. února až 8. března.

Všem zájemcům přeji uspokojení ze skutečnosti, že pozorováním ptáků přispívají i k rozvoji našeho společného poznání i k ochraně ptactva!

obal knihy Wahl: Pražské ptactvo, LEDA 2021

Veleslav Wahl: Pražské ptactvo. LEDA 2021 (recenze)

obal knihy Wahl: Pražské ptactvo, LEDA 2021Nenapadlo mě, že někdy budu psát recenzi na Pražské ptactvo Veleslava Wahla a že budu důrazně nedoporučovat koupi této knihy. Veleslav Wahl by nám měl být vzorem v mnoha ohledech a jeho Pražské ptactvo je fenomenální dílo. Proč bychom si tedy neměli koupit knihu, kterou vydalo nakladatelství LEDA v roce 2021?

Pražské ptactvo napsal Wahl za druhé světové války, první vydání vyšlo v roce 1944. Ve čtivé knize shromáždil dostupné poznatky o výskytu ptáků na území Velké Prahy i v jejím blízkém okolí, a to jak své vlastní, tak publikované a převzaté od přátel a kolegů. S téměř stoletým odstupem oceňujeme knihu o to víc, že dává slušný základ pro srovnání pražské ptačí situace tehdy a dnes. O ono „tehdy“ se přitom vztahuje k době dávno před začátkem systematického sledování početnosti a rozšíření ptáků a získat ucelený obraz o tehdejším ptactvu je docela komplikované. Wahlovu knihu by tedy měli všichni vážní zájemci o ornitologii znát.

S knihou je nerozlučně spojen i pohnutý Wahlův osud. Veleslav Wahl byl aktivním a platným členem domácího protinacistického odboje a po roce 1948 i odboje protikomunistického. V roce 1950 ho komunisté popravili (více viz články na webu ČSO a v Bubínku Revolver Revue). Přestože se ještě za svého života dočkal i druhého vydání, sám nepovažoval podobu knihy za definitivní. Dokazuje to mimo jiné jeho závěť, kde si přeje nové vydání knihy doplněné a vylepšené, pokud možno s ilustracemi Karla Svolinského. A byla to paradoxně právě Wahlova předčasná smrt, která umožnila současné, kritizované vydání Pražského ptactva v nakladatelství LEDA po zániku autorských práv sedmdesát let od autorova úmrtí.

Z podoby recenzovaného vydání je až příliš patrné, že vydavatel nemá k Wahlovi, k ptactvu a možná ani ke knihám skutečný vztah. Snaží se jen využít Wahlova jména a knižní předlohy, která je volně k dispozici. Jinak si nejde vysvětlit celkové neuvěřitelně lajdácké provedení publikace. Redakce nejen že nové vydání neopatřila žádnou předmluvou ani vysvětlujícím komentářem (kromě textu na předsádce, o kterém se ještě zmíním), ale neobtěžovala se ani pořídit novou sazbu. Kniha přetiskuje původní podobu stránek, dodané je jen vlastní číslování stránek a nicneříkající fotografická příloha. Na ní je odfláknutá redakce, lacinost a nízká kvalita tisku vidět opravdu na první pohled (viz například dudek, jemuž se zobák nevešel na stránku, tak ho prostě kus chybí). Fotografie v původní knize byly naopak na danou dobu špičkové, jak samy o sobě, tak tiskovým provedením. Vydavatel dokázal zkazit i skenování původních černobílých obrázků ptáků volně doprovázejících Wahlovy texty. Zabránit tomu, aby měli ptáci šachovnicově strakaté břicho, lze kvalifikovaným použitím skeneru. I to bylo zřejmě pro vydavatele zbytečnou investicí. Vydavatel evidentně netuší ani to, že Pražské ptactvo vyšlo dvakrát (podruhé v roce 1945), a že aktuální vydání má být označeno jako třetí, ne jako druhé.

Neznalý čtenář navíc nezíská jasnou informaci, že jde o reedici historického díla. Na předsádce naopak vydavatel píše, že pro každý druh „je uvedeno, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí“. Úplně chybí upozornění, že o stavu pražského ptactva v 21. století se čtenář nedozví zhola nic.

Texty na obálce a předsádce ovšem za zmínku stojí i z jiného důvodu. Přestože zadní strana obálky slibuje pojednání o dvou tématech, o pražské avifauně a „o hrdinném, tragickém osudu mimořádně statečného a mravně zralého, schopného a obětavého mladého muže“, kniha žádné takové pojednání neobsahuje. Na zadní předsádce přináší jen tři stručné odstavce s nejzákladnějšími Wahlovými životopisnými údaji, obsahově mnohem chudší než Wikipedie, ze které zřejmě čerpaly. Formulace z přední předsádky zase nápadně připomínají části vzpomínkového článku k 70. výročí Wahlovy popravy. Chybně uvedené datum Wahlovy smrti už v tomto kontextu ani nepřekvapí.

Vydání od nakladatelství LEDA nenaplňuje Wahlovo přání, napsané v noci před popravou, aby další vydání knihy bylo doplněno a vylepšeno. Naprosto převládajícím dojmem z knihy je lacinost, snaha o co nejnižší výrobní náklady a nulový zájem o obsah, formu i souvislosti díla. To si kniha, ani Veleslav Wahl, rozhodně nezaslouží.

Docela často kolem sebe slyším nářky, že si jako národ málo připomínáme naše hrdiny. Popravdě, než si je připomínat tímto neuctivým, kořistnickým způsobem, to snad raději vůbec. A tuto knihu opravdu nekupovat. Tím spíš, že vážní zájemci si po troše googlení mohou čas od času koupit autentické první nebo druhé vydání Wahlova Pražského ptactva v některém antikvariátu.

 

 

Pavel Řepa

Vzpomínka na Pavla Řepu

Pavel Řepa
Pavel Řepa během oslavy svých 70. narozenin v roce 2013. Foto: Libor Schröpfer

Jsou zprávy, které se píšou nesmírně těžce. V noci z 12. na 13. března 2021 zemřel známý tachovský zoolog, muzejník, divadelník, literát a vůbec člověk, který miloval život – RNDr. Pavel Řepa (*23. 7. 1943). Chybí mi trochu slova, tak jen krátce. Rodilý Pražák se koncem 60. let dostává do Muzea Českého lesa v Tachově, věnuje se intenzivně terénní ornitologii, zajímá se zejména o metody registrace ptačích druhů v krajině. Je hnacím motorem pracovních skupin pro výzkum lysky černé a sčítání káně lesní. Zúčastňuje se významných ornitologických a zoologických konferencí zejména u nás. Dopisuje si s předními evropskými ornitology, publikuje odborné statě, biologická hodnocení i posudky. Pracoval i ve státní ochraně přírody (vedoucí oddělení ochrany přírody na Okresním úřadě v Tachově, pracovník Správy CHKO Slavkovský les), aby se opět vrátil do Muzea Českého lesa, kde definitivně skončil v roce 2020.

Znal jsem Pavla téměř 40 let, vypili jsme spolu spoustu piva a vína, počítali ptáky, zažili jsme sluníčko, průtrž mračen i mráz, vedli nekonečné debaty o ptácích i o životě jako takovém. Byl to člověk sršící nápady, dobrou náladou, dovedl být velmi vtipný, jeho zásobárna vtipů a nejrůznějších životních příhod byla takřka nevyčerpatelná. Kromě přírody bylo jeho vášní divadlo, které nejen hrál, ale byl činný i autorsky. Nemohu ještě jednou nezmínit jeho neskutečnou pisatelskou potenci, je autorem stovek zoologických větších i drobnějších sdělení, ale i knih. Vloni vyšlá kniha „Ptáci Tachova“ byla bohužel jeho poslední.
Od roku 2010 byl čestným členem České společnosti ornitologické.

Sbohem Pavle, čest Tvé památce!

Tvůj Libor Schröpfer

 

mapa lokalit LSD v roce 2020

Čtvrtá sezóna LSD 2021 startuje

22. února 2021 odstartuje čtvrtá sezóna Liniového sčítání druhů, do kterého se mohou zapojit všichni ornitologové, kteří bez problému poznávají ptáky ve svém okolí podle vzhledu i podle hlasu. Díky tomuto společnému úsilí můžeme sledovat změny početnosti ptáků v Česku, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a získat přesné údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí.

V loňském roce 2020 sčítalo LSD 82 spolupracovníků v celkem 151 čtvercích (127 v hnízdním období a 113 v zimě). To jsou rozhodně příznivá čísla, přesto sčítané čtverce nejsou rozloženy rovnoměrně.

mapa lokalit LSD v roce 2020
Sčítané čtverce LSD v roce 2020 jsou rozloženy značně nerovnoměrně. Podhodnoceny jsou hlavně zemědělské oblasti na jižní Moravě, v Polabí a v Poohří, většina pohraničních hor i některé části vnitrozemí. Orig. ČSO

Zatímco v některých oblastech se sčítá opravdu hodně nahusto (což je jen dobře), jiná, někdy i dost rozsáhlá území, jsou téměř prázdná. Zejména chybí sčítání v rozsáhlých zemědělských oblastech jižní a střední Moravy, Polabí a severozápadních Čech. Kupodivu málo sčítaných čtverců je ve většině pohraničních hor, zřejmě kvůli horší dostupnosti. Právě v těchto oblastech by bylo dobré sčítací čtverce doplnit, abychom získávali skutečně kompletní obrázek o českém ptactvu. Zemědělské oblasti se mohou zdát nezajímavými, ale i ony mohou skýtat nejedno překvapení (viz nedávné hnízdění poštolek rudonohých na Olomoucku).

Pro zájemce jsou veškeré instrukce dostupné na stránce LSD, případně je možné se s dotazy obrátit na můj e-mail nebo telefon.

Děkuji za všechna provedená sčítání a stávajícím i novým spolupracovníkům přeji krásnou ptačí sezónu!

Šoupálek dlouhoprstý

Zemřel František Bouček

Dne 10. listopadu 2020 se s námi rozloučil František Bouček, zapálený ornitolog a člen České společnosti ornitologické, pro kterého bylo fotografování ptačí říše celoživotní vášní.

Šoupálek dlouhoprstý
Šoupálek dlouhoprstý

Věnujte mu prosím tichou vzpomínku.

Děkujeme.

Manželka a děti s rodinami.

Velká Británie bude omezovat vypouštění lovných ptáků do chráněných území

Vládní agentura pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA), která ve Velké Británii zastává roli resortu životního prostředí, vypracovala vyhodnocení vlivu vypouštění lovných druhů ptáků (bažantů a orebic rudých) ve vztahu k ochraně lokalit soustavy Natura 2000. Od r. 2021 bude zaveden nový systém regulace (licencování) vypouštění ptáků do přírody. K tomuto hodnocení a zavedení regulace přistoupila DEFRA na základě podnětu spolku Wild Justice, který měl být projednáván před vrchním soudem. Continue reading „Velká Británie bude omezovat vypouštění lovných ptáků do chráněných území“

Zápis z členské schůze ČSO dne 17. 10. 2020 a výsledky voleb výboru a kontrolní komise

Zápis z členské schůze ČSO dne 17. 10. 2020

Již z minulých let známým propagačním videem „Máme rádi ptáky“ začala v sobotu 17. 10. 2020 v 15:45 letošní členská schůze, vzhledem k vládním protiepidemiologickým opatřením první on-line za celou dlouhou historii ČSO. Pro budoucí generace a technické fandy zaznamenávám, že schůze proběhla prostřednictvím aplikace Zoom, přenášena byla na YouTube a hlasování probíhalo přes slido.com. Celá schůze byla též nahrávána.

Úvodního slova se chopil předseda ČSO Jiří Flousek. Po přivítání všech on-line účastníků schůze vzpomněl jména za poslední období zesnulých členů ČSO, přičemž následovala tradiční minuta ticha, tentokrát symbolickým vypnutím obrazovek. Dále si vzal slovo ředitel kanceláře ČSO Zdeněk Vermouzek a vysvětlil technickou stránku přenosu schůze, způsob přihlašování do diskuse a způsob hlasování v průběhu schůze.

Následovala volba volební komise pro sčítání hlasů voleb do výboru a do kontrolní komise na období 2020-2024. Jak členové ČSO dobře vědí, letošní volby probíhaly pouze korespondenčně, členové měli v průběhu podzimu právo poslat poštou svůj hlasovací lístek na adresu sídla ČSO, kde se v sobotu 17. 10. 2020, tedy v průběhu členské schůze, sešla volební komise v navrženém složení Vojtěch Brlík, Gabriela Dobruská, Iva Šašková (zvoleni na začátku členské schůze 80 hlasy, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel). Volební komise se poté ujala sčítání došlých hlasů a pracovala po dobu konání členské schůze. Výsledky voleb uvádíme na závěr tohoto zápisu.

Mezitím pokračovala členská schůze dalšími body programu. Nejprve byly uděleny tradiční ceny ČSO za významné počiny v oblasti ornitologie. První letošní cena byla udělena Patronátní skupině Významného ptačího území Beskydy v čele s Danielem Křenkem a Jiřím Pavelkou, přičemž její zástupce Daniel Křenek pronesl poděkování. Druhé ocenění virtuálně převzal a poděkoval Jiří Reif za organizaci JPSP a LSD, zpracování a propagaci jejich výsledků a za podporu časopisu Sylvia.

V dalším bloku programu nejprve představili Zdeněk Vermouzek a Lucie Hošková Zprávu o činnosti ČSO za rok 2019, Jiří Flousek Zprávu o činnosti Výboru a Vojtěch Stejskal Zprávu Kontrolní komise. Poté byl dán prostor pro diskuzi, nikdo z členů ČSO jej však nevyužil. Představena byla rovněž Výroční zpráva ČSO za rok 2019. Jelikož o výroční zprávě je nutné podle Stanov ČSO hlasovat, proběhlo hlasování, z 83 hlasujících bylo 78 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.

Dalším bodem programu byl návrh na zvýšení členského příspěvku. Přestože bylo zdůvodnění již prezentováno na minulé členské schůzi ČSO a publikováno rovněž na webových stránkách ČSO a v periodikách vydávaných ČSO, před hlasováním Zdeněk Vermouzek ještě jednou vysvětlil důvody návrhu. Poté byl dán prostor pro diskuzi, nikdo z členů ČSO jej však nevyužil. V následném hlasování návrh na zvýšení členského příspěvku prošel, z 86 hlasujících bylo 80 pro, 2 proti, 4 se zdrželi.

V další části členské schůze Lucie Hošková a Alena Klvaňová představily výhled činnosti ČSO na roky 2020-2021, s tím, že řada akcí pro členy bude závislá na aktuální epidemiologické situaci v ČR a v zahraničí. Již letos na Vánoce však bude například na trhu 2. evropský hnízdní atlas ptáků, na kterém měla ČSO významný podíl spolu s Katalánským ornitologickým institutem a Švýcarským ornitologickým institutem.

Poté provedl za asistence kamer Zdeněk Vermouzek tradiční losování výherců jako jejich odměnu za aktivity v rámci sčítání ptáků v programech JPSP a LSD. Výherci 2. evropského hnízdního atlasu se stávají Hana Trachtulcová a Petr Hájek a výhercem dalekohledu Meopta 10*32 se stává Milan Tichai.

S technickými problémy, ale nakonec ve dvou úplných částech byl úspěšně odvysílán nový dokumentární film Jana Hoška a Mariána Poláka „Slyšet sýčka“ o ochraně sýčků v Čechách, kde hlavní hvězdou byl sýček a Martin Šálek (na okraj dodávám, že komentář namluvil renomovaný herec Miroslav Táborský, držitel prestižních mezinárodních hereckých ocenění).

A jak dopadly volby do nového výboru a kontrolní komise ČSO na léta 2020-2024? O vynucené technické pauze v průběhu vysílání filmu o sýčkovi se ze sídla ČSO v Praze 5, Na Bělidle, opět připojila volební komise. Bylo odevzdáno 624 platných volebních lístků a 3 lístky neplatné. Do kontrolní komise byli zvoleni (v pořadí dle obdržených hlasů) Petra Málková, Vojtěch Stejskal a Jan Buček. Do výboru byli zvoleni (v pořadí dle obdržených hlasů): Jiří Flousek, Tomáš Bělka, Barbora Kaminiecká, Kateřina Ševčíková, Vojtěch Kodet, Vlasta Škorpíková, Martin Pudil, Tomáš Pospíšil a Peter Adamík. Všem zvoleným gratulujeme a těm, co nebyli zvoleni, děkujeme.

Závěrečným rozloučením ukončil v 18:45 svižnou a zajímavou on-line členskou schůzi předseda Jiří Flousek. Vyjádřil naději, že na příští, jubilejní členské schůzi, na podzim 2021, kdy ČSO oslaví 95 let, se sejdeme již osobně, a to ve známém a malebném prostředí zámku v Mikulově. Všem členům popřál do té doby především pevné zdraví.

Zapsal: Vojtěch Stejskal

Ověřil: Jiří Flousek

 

Výsledky voleb výboru a kontrolní komise

Volby na volební období 2020—2024 byly ukončeny na členské schůzi 17. října 2020. Volební výsledky sčítala komise ve složení Gabriela Dobruská, Iva Šašková, Vojtěch Brlík.

Bylo odevzdáno 624 platných volebních lístků a 3 lístky neplatné.

Ve volbách do výboru se umístili následující kandidáti:

  1. Jiří Flousek (489 hlasů)
  2. Tomáš Bělka (457 hlasů)
  3. Barbora Kaminiecká (447 hlasů)
  4. Kateřina Ševčíková (439 hlasů)
  5. Vojtěch Kodet (434 hlasů)
  6. Vlasta Škorpíková (404 hlasů)
  7. Martin Pudil (386 hlasů)
  8. Tomáš Pospíšil (381 hlasů)
  9. Peter Adamík (380 hlasů)
  10. Gašpar Čamlík (359 hlasů)
  11. Patrik Molitor (335 hlasů)
  12. Vladimír Mikule (242 hlasů)

Prvních devět kandidátu (tučně) se stává členy výboru.

 

Ve volbách do kontrolní komise se umístili následující kandidáti:

  1. Petra Málková (543 hlasů)
  2. Vojtěch Stejskal (486 hlasů)
  3. Jan Buček (464 hlasů)

Všichni tři kandidáti se stávají členy kontrolní komise.

 

Volba předsedy a místopředsedy ČSO proběhla na ustavující schůzi nového výboru dne 20. října 2020. Aklamací byl zvolen předsedou Jiří Flousek, ze čtyř navržených kandidátů byl v tajné volbě zvolen místopředsedou Tomáš Pospíšil.

 

Blahopřejeme novému vedení ČSO a děkujeme všem kandidátům za ochotu věnovat svůj čas, znalosti a schopnosti rozvoji České společnosti ornitologické.

Modřinka nakažená Suttonellou

V Německu propukla nemoc postihující modřinky

Na západě Německa propukla nemoc postihující sýkory modřinky. V březnu a dubnu letošního roku se tam začala ve větší míře vyskytovat nákaza bakteriemi Suttonella ornithocola, které způsobují dýchací potíže, zápal plic a smrt. NABU, německému partneru BirdLife, přišlo za posledních čtrnáct dní přes 11 tisíc hlášení o mrtvých nebo viditelně nemocných modřinkách. Protože modřinky příliš nemigrují, je pravděpodobné, že se nákaza bude šířit pomalu; do Česka nicméně dorazit může. Proto bychom měli modřinkám věnovat větší pozornost, zejména v západní části republiky. Continue reading „V Německu propukla nemoc postihující modřinky“

Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD

Na zářijové členské schůzi ČSO v Českých Budějovicích proběhlo jako tradičně losování výherců odměn za účast v dlouhodobých monitorovacích programech JPSP – Jednotný program sčítání ptáků a LSD – Liniové sčítání druhů (viz birdlife.cz/lsd). Dalekohled Meopta 8*32 vyhrál Václav Plíhal (sčítá 14 let), knihy v hodnotě 2000 Kč vyhrál Petr Hájek a knihy v hodnotě 1000 Kč Martin Jůna. Taková věc rozhodně potěší, ale není to ten hlavní důvod, proč ptáky sčítáme. Continue reading „Ubývají kosi? Aneb k čemu je nám JPSP a LSD“

žluna zelená tesá dutinu

Zaplňujeme bílá místa v Liniovém sčítání druhů (LSD)

Zajímá vás, zda skutečně vymírají kosi? Zda v okolí Prahy skutečně ubývají víc než jinde?

Napadlo vás, jak asi zareagují ptáci na obrovské změny, kterých jsme svědky v našich lesích?

Nebo byste chtěli vědět, kterým ptačím druhům se u vás daří lépe nebo hůře, než je průměr pro republiku?

Můžete úbytek polních ptáků vidět i u vás?

žluna zelená tesá dutinu
Při pomalém procházení krajinou, které je při LSD potřeba, můžeme narazit například i na žlunu zelenou tesající hnízdní dutinu. Foto: Zdeněk Vermouzek

Jarní LSD sčítáme od 15. dubna

Na všechny tyhle otázky odpovídají dlouhodobé monitorovací programy ČSO. První jarní termín loni zahájeného Liniového sčítání druhů (LSD) začíná přesně za týden, 15. dubna. Je tedy právě správný čas učinit rozhodnutí, vylosovat si čtverec v blízkosti svého bydliště (nebo prostě tam, kde to máte rádi), stáhnout aplikaci do mobilu a vyrazit na zkušební sčítání podle metodiky. Účast má jen dvě základní podmínky: dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu (alespoň těch, kteří se běžně vyskytují v místě sčítání) a ochotu dodržovat metodiku. Oboje je důležité pro to, aby nový program přinášel relevantní a smysluplná data.

Přelomové zimní sčítání

Na začátku ledna byly noviny plné zpráv o prvním sčítání ptáků na krmítkách. Poněkud ve stínu tak zůstala další novinka, první kvantitativní sčítání zimních ptáků, které pomocí metodiky LSD probíhalo hned ve třech termínech: na začátku listopadu, na přelomu prosince a ledna a na přelomu února a března. V alespoň jednom z těchto tří termínů sčítalo ptáky 54 lidí, tedy dokonce o dva více než během loňské jarní sezóny. Počet alespoň jednou sčítaných čtverců již dosáhl téměř stovky, konkrétně 97, a počet všech spolupracovníků LSD stoupl na 63. Přesto je jejich distribuce nerovnoměrná, v některých oblastech je řada obsazených čtverců, v jiných jsou zatím rozsáhlé plochy bez jediného sčítání. Zaplnit tato bílá místa je jedním z úkolů pro tento a příští roky – jen tak budeme moci s čistým svědomím hovořit o skutečně reprezentativních výsledcích pro celou republiku. Sčítat má ovšem smysl kdekoli — i když už ve vašem okolí obsazený čtverec je.

LSD 2018
V průběhu prvního roku LSD jsme sčítali ptáky v téměř stovce čtverců. Jejich distribuce je ale velice nerovnoměrná. Pozorovatelé chybějí hlavně v západních, jižních Čechách a na pomezí Středočeského kraje a Vysočiny. Málo sčítaných čtverců je ale i ve všech úrodných nížinách — ačkoli právě odtamtud údaje o polních ptácích potřebujeme.

LSD je příjemná a užitečná zábava

Všimnout si každého jednotlivého ptáka, určit ho a zapsat jeho polohu do mapy, se může zdát na první pohled složité. A skutečně první vycházka LSD vyžaduje dost soustředění. Po prvním roce sčítání ale ti, kteří sčítají větší množství čtverců, potvrzují, že počáteční nejistota a zvýšené úsilí jsou skutečně jen dočasným jevem provázejícím cokoli nového. Po několika sčítáních zjišťujeme, že nad ovládáním aplikace v terénu již vůbec nepřemýšlíme, úplně se zautomatizovalo. Po několikerém projití linií poznáváme i jednotlivé keře na mapě tak, že umístění bodu do mapy je skutečně otázkou vteřiny a veškerou pozornost věnujeme opět ptákům. Pro mnoho lidí je možnost jednoduše si zapsat každého jednotlivého ptáka lákavá a náš čas, který trávíme jejich pozorováním, dostává hlubší smysl. Bez dlouhodobých monitorovacích programů bychom nemohli odpovědět ani na jednu z otázek v úvodu, ani vést kampaně jako Vraťme život do krajiny. Jedině díky dobrovolné účasti ornitologů v programech, jako je LSD, pro to máme základní předpoklad — přesné údaje o změnách početnosti jednotlivých druhů.

Všem, kdo se na tom podíleli a podílejí, patří velké poděkování!

 

Zdeněk Vermouzek, Jiří Reif a Petr Voříšek

titulka knihy Uprchlík na ptačím stromě

Ondřej Sekora – Uprchlík na ptačím stromě

titulka knihy Uprchlík na ptačím stromě

Ondřej Sekora: Uprchlík na ptačím stromě, Nakladatelství dětské literatury PIKOLA/Euromedia Group, rok vydání 2017, 224 stran.


V našem benefičním obchodě nabízíme jednu novou knížku. Jde o opětovné vydání oblíbených příběhů Ondřeje Sekory z ptačího stromu. Kolik ornitologů tahle knížka formovala, to už asi nezjistíme. Zcela jistě ale vím, že od prvního vydání v roce 1943 jich bylo několik generací. Sám si z dětství vybavuji, jak jsem, ještě číst neuměje, vyžadoval opakované předčítání vybraných pasáží: jak sýkorky tahaly Modrouška z dutiny, jak rytíř konipas nemohl svléknout brnění, jak vlaštovky zachránily skřivana před krahujci nebo jak si ostříži předávali uloveného ptáčka. Jen mne trošku mrzelo, že Modroušek nemohl zůstat na svobodě.

Continue reading „Ondřej Sekora – Uprchlík na ptačím stromě“

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.

Zimní LSD je v plném proudu

Po 14 dní od 25. prosince až do pondělí 7. ledna sčítáme ptáky v zimním termínu Liniového sčítání druhů. Za první tři sčítací dny odevzdalo sčítání již 7 lidí v 8 čtvercích. Je tedy pravděpodobné, že zimní LSD bude alespoň tak úspěšné, jako to podzimní. Přestože zimní monitoring ptáků nemá u nás tradici (s výjimkou vodních ptáků), na začátku listopadu se do sčítání pustilo 40 spolupracovníků. Dohromady jsme obsadili celkem 59 čtverců a sebrali údaje o poloze a chování 13 606 jedinců 101 ptačích druhů.

Mapa lokalit LSD obsazených v listopadovém termínu 2018.
Mapa obaszených čtverců LSD v listopadovém sčítacím termínu 2018.

Pokrytí území našeho státu přesto zůstává nerovnoměrné. Na mapě vidíme i celé nepokryté kraje (Plzeňský a Karlovarský), a i jinde jsou rozsáhlé oblasti zcela bez údajů — tam jsou noví spolupracovníci potřeba nejvíce. Sledování ptáků je ale žádoucí kdekoli.

Účast v LSD má jen dvě podmínky: jednak dobrou znalost určování ptáků podle vzhledu i podle hlasu, jednak ochotu dodržovat metodiku popsanou na www.birdlife.cz/lsd. Pak už se stačí jen odhodlat a vyrazit s tabletem či telefonem na vylosovanou linii. V terénu ji pak můžeme užívat třeba i vylepšeného zadávání hlasem (nově se dá nadiktovat skutečně celý záznam).

Pojďme tedy vykročit do Nového roku společně s LSD!

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.

(Pod)zimní LSD startuje právě dnes

Vyzkoušejte LSDDnes je 1. listopadu, tedy první den prvního zimního sčítání LSD — i když by se pro něj hodil název „podzimní“ a aktuální teploty jsou spíš letní. Ale začněme od začátku: Jaký význam má sčítat běžné druhy mimo hnízdní sezónu?

 

K čemu je dobré zimní LSD?

Cílem Liniového sčítání druhů, nového programu občanské vědy ČSO, je sledovat změny početnosti našich ptáků, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a poskytnout údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí. Přitom je jasné, že ptáci žijí v krajině po celý rok a že využívají i rozdílná prostředí. Například typicky lesní holubi hřivnáči se v této době objevují v hejnech na polích.

Na polích jsou právě v této době k vidění často i velká hejna hřivnáčů. Foto: Zdeněk Tunka, birdphoto.cz.

Kvantitativní údaje o našich ptácích v zimě prakticky neexistují, totéž platí o významu jednotlivých typů prostředí. Přitom právě období zimního nedostatku potravy se mnoha ptákům stává osudným a přežívání zimy je jedním z významných faktorů ovlivňujících početnost ptačích druhů. Věnovat se ptákům v zimě, včetně sčítání, tedy má rozhodně smysl — i když to u nás nemá velkou tradici.

Termíny zimního sčítání jsou tři: začátek listopadu, přelom prosince a ledna a přelom února a března. Více krátkých sčítacích termínů je potřeba, protože zima je dlouhá a podmínky se během ní dost zásadně mění. Ptáci reagují jak na aktuální počasí a aktuální přístupnost potravy, tak na dobu roku jako takovou. Příkladem mohou být čížci, kteří se během podzimu a zimy živí především semeny stromů, ale v předjaří, kdy je potrava v přírodě čím dál vzácnější, navštěvují houfně krmítka. Velmi pravděpodobně vyhledávají jiné prostředí na začátku a na konci zimy. Platí to ale pro všechny čížky a každý rok? Odpovědět podobné otázky by mělo pomoci právě zimní LSD. Pomocí tří vybraných termínů postihneme změny v chování i početnosti ptáků na začátku zimy, uprostřed zimy i v předjaří, kdy navíc získáme údaje i o časně hnízdících druzích. Například strakapoudi nebo sýkory v té době již aktivně obhajují teritoria.

Čížek lesní se krmí olšovými semínky.
Kde hledají čížci potravu v různých částech zimy? To, stejně jako mnoho jiných věcí, pořádně nevíme, a odpovědi by nám mělo dát LSD. Foto: Tomáš Bělka, birdphoto.cz.

 

Kdy a jak se do podzimního LSD zapojit?

Metodika LSD je shodná pro jarní i zimní období, je zveřejněna na www.birdlife.cz/lsd. V době publikace tohoto článku sice ještě neobsahuje popis nejnovějších funkcí mobilní aplikace, ale ten jednak bude brzy doplněn, jednak jde o drobná, snadno pochopitelná vylepšení.

Sčítat ptáky může ve svém okolí každý, kdo je bezpečně pozná podle vzhledu i po hlase. Zvláště hlasy mohou být v zimním období těžší, protože mnoho z nás zatím nemělo potřebu věnovat se detailně každému pípnutí. Zdatných ornitologů je ale přesto u nás dostatek. A pokud si nevěříte, bude nejlepší vyzkoušet si sčítání na nečisto.

Pro výběr čtverců a vytyčení sčítacích linií platí stejná pravidla, jako na jaře, která jsou popsaná v metodice. Spolupracovníci, kteří již mají své jarní linie, mohou buďto sčítat na nich nebo si mohou na zimu vylosovat jiný čtverec. Linie v jednom čtverci ovšem zůstávají stejné trvale, bez ohledu na roční období.

Den sčítání by měl spadat mezi 1.—14. listopad a čas sčítání není omezen, tedy sčítat můžeme od východu do západu slunce, přičemž nejlepší je sčítat ráno a dopoledne. Při volbě času sčítání bychom měli mít na paměti, že v následujících letech bychom měli začínat stejně. Pokud budu například letos sčítat 3. listopadu od 7:30, v následujícím roce mohu sčítat sice opět kterýkoli den od 1. do 14. listopadu, ale začít bych měl mezi 7 a 8 hodinou.

 

Zimní novinky

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Pokud ještě někdo s účastí v LSD váhá, mohly by ho přesvědčit novinky, které jsme na zimní sezónu připravili. Tou první je, že všichni zájemci dostanou propisku s dotykovým hrotem, která se bude velice hodit pro práci s mobilem či tabletem, až bude opravdu zima.

Řady změn a vylepšení se díky ochotě programátora Přémy Černého dočkala mobilní aplikace. Nově jde otáčet mapou, zmenšit štítky s názvy již zapsaných druhů nebo přiřadit (téměř) libovolný druh na tlačítko pro rychlé zadávání. To vše jsou ale jen malé krůčky ve srovnání s velikým skokem vpřed, kterým je kompletní hlasové zadávání. Funguje sice bohužel jen na místech s dobrými signálem mobilního telefonu, protože využívá rozpoznávání hlasu vyvinuté Googlem, ale i tak může sčítání hodně usnadnit. Celý záznam lze totiž nadiktovat, i se všemi podrobnostmi o chování ptáka a okolnostech pozorování. Stačí říct například „strakapoud velký viděný ostatní dva hotovo“ a pokud Google nadiktovanému textu správně porozumí, vytvoří aplikace záznam dvou neteritoriálních jedinců strakapouda velkého. Jak to bude fungovat v terénu za různých podmínek, je ovšem teprve potřeba vyzkoušet. LSD je skutečně dobrodružstvím v neprobádaných končinách obrazně i doslova.

 

Za okny je barevný podzim, pojďme tedy o víkendu vyrazit za ptáky a posunout společně naše ornitologické poznání zase o kousek dál! Přeji vám krásné zážitky s podzimním LSD!

Vyzkoušejte LSD

Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky

Ve vlivném mezinárodním časopise Conservation Letters právě vyšla studie dokládající, že od vstupu Česka do Evropské unie ubývají naši polní ptáci rychleji. Je evidentní, že Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny.

V posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. V zemědělské krajině je její úbytek obzvlášť citelný a početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří. Naše nová studie ukazuje, že po vstupu Česka do Evropské unie došlo ke zhoršení situace.

Skřivanů, které stále považujeme za symbol živoucí polní krajiny, máme nyní už jen polovinu oproti situaci před pětatřiceti lety. Foto: Petr Šaj/birdphoto.cz, zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků/ČSO.

Continue reading „Zemědělská politika EU – pohroma pro polní ptáky“

O víkendu do nížin na špačky růžové

Zdá se, že v posledních dnech jsme po mnoha letech svědky invaze špačků růžových do střední Evropy. V posledních dnech pozorování těchto pro nás exotických ptáků z okolních zemí jen prší, v Srbsku dokonce snad i hnízdí. V Maďarsku se objevují i více než stohlavá hejna. Že se špačci růžoví objevují i u nás, potvrdil ve středu 23. května Igor Uhřinovský z Olomoucka.

Část z hejna 10 špačků růžových pozorovaných 23. května na Olomoucku. Foto: Igor Uhřinovský, avif.birds.cz

Continue reading „O víkendu do nížin na špačky růžové“

Je ideální čas vyrazit na Liniové sčítání druhů

Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).

Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.

 

Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.

 

Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.

Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?

 

Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.

Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Úspěšný start Liniového sčítání druhů

Nadcházející týden, včetně prodlouženého víkendu, je posledním, kdy lze sčítat v historicky prvním termínu Liniového sčítání druhů. Zveřejňujeme přehled současné situace, aby si dosud váhající nenechali ujít příležitost být u toho.

LSD využívá možností mobilních zařízení s androidem, díky kterým je zadávání polohy i chování každého zjištěného ptáka jednoduché a rychlé.

Z velkého počtu více než devadesáti zájemců o LSD jich ke 2. květnu odeslalo sčítání 27, další se na sčítání ještě chystají. Potěšitelné je, že odsčítaných čtverců je již nyní 40 (každý po dvou liniích), neboť šest lidí sčítalo dva čtverce, jeden člověk tři a jeden dokonce šest čtverců. Od více spolupracovníků mám bez přehánění nadšené reakce, alespoň pro některé z nás (včetně mě) se tedy LSD stává skutečně návykovým.

Podrobnější pohled na data říká, že jsme zatím zaznamenali 8016 jedinců 126 druhů, přičemž na jeden čtverec připadá průměrně 177 jedinců 33 druhů. V první pětce co do počtu jedinců se umístili (překvapivě 🙂 špaček, pěnkava, černohlávek, koňadra a kos. Takovýto přehled ale ve skutečnosti znamená jen to, že jde o druhy běžné a současně snadno zjistitelné. Jaké jsou skutečné početnosti, se dovíme až ze statistického modelování po několika sezónách.

První smysluplné výsledky LSD ale budou rozhodně již na podzim. Díky všem spolupracovníkům!

Na základě současného stavu si dovoluji vyslovit optimistické přesvědčení, že cílových 50 čtverců v prvním roce se podaří splnit. A bylo by příjemné, kdybychom se alespoň přiblížili i 50 spolupracovníkům. Můžeme k tomu přispět jak vlastním zapojením, tak motivací kamarádů.

Na závěr jen připomínám známou věc, že podrobná metodika je ke stažení na www.birdlife.cz/lsd a návod na hlasové zadávání je na https://www.birdlife.cz/hlasove-zadavani-v-avif-mobile/. Hlasové zadávání je opravdu velký pomocník, bohužel ale na mnoha místech v terénu nefunguje.

 

Přeji všem příjemný prodloužený víkend s LSD!

Hlasové zadávání v Avif Mobile

Jedna stará poučka říká, že technologie nám velice usnadňují práci, kterou bychom nikdy nedělali, kdybychom je neměli. Když už ovšem ve světě technologií žijeme a používáme je, je rozumné právě ta usnadnění znát a používat je.

Jedním takovým usnadněním je hlasové zadávání pozorovaných ptáků do mobilní aplikace avifu. Google si již velmi obstojně poradí s češtinou, rozpoznávání řeči ovšem bohužel zatím běží jen na serverech. A z toho plyne první velké omezení: Rozpoznávání řeči v praxi funguje jen s dobrým internetovým připojením LTE. Ve vzdálenějších místech v terénu, kde je slabší signál, nemáme šanci. Ale míst s dobrým signálem stále přibývá, takže pokud chodíte na ptáky někam do civilizované krajiny, mohou se vám následující řádky hodit.

Nejpracnější a nejprotivnější součástí zadávání pozorování do Avif Mobile je bezpochyby zápis druhu. Na displeji telefonu musíme vyťukat alespoň několik písmen a pak druh vybrat z nabídky. A mokrými či zmrzlými prsty to jde těžko, každou chybu je potřeba opravit. Hlasové zadávání je proto vynikající alternativou. Samo o sobě nesouvisí vůbec s avifem, zajišťuje ho klávesnice Gboard. Tu je napřed potřeba do telefonu nainstalovat a zvolit jako výchozí.

Na Google Play najdeme a nainstalujeme klávesnici Gboard. Potom v nastavení telefonu zkontrolujeme, že je Gboard zvolena jako výchozí klávesnice. (Přesný vzhled obrazovek se může lišit podle telefonu a podle verze androidu.)

Nyní již stačí v Avif Mobile (nebo kdekoli jinde, kde potřebujeme zadat text) stisknout na klávesnici tlačítko mikrofonu a nadiktovat název druhu, poznámku či co je potřeba — a převedený text se za pár vteřin objeví na obrazovce. Tak jednoduché to je. A české názvy ptáků umí google výborně!

Místo psaní textu stačí na Gboard ťuknout na mikrofon, chviličku počkat, než začne telefon „poslouchat“, a potřebný text jednoduše nadiktovat.

A teď už je nejvyšší čas přestat si hrát s mobilem a vyrazit do terénu! S hlasovým zadáváním druhů bude zas o něco víc času na ptáky.

Vývoj aplikace Avif mobile podpořila společnost E.ON, Česká republika, s.r.o.  Děkujeme!

LSD je klíčovým programem občanské vědy v ČSO.

Liniové sčítání druhů je spuštěno

LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.

Continue reading „Liniové sčítání druhů je spuštěno“