Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmách daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes nám agronom Petr Nosek představí zemědělský podnik Rovina Písek, a.s.
1. Mohl byste na úvod krátce představit váš zemědělský podnik?
Hospodaříme na 1160 ha půdy, z toho je 40 ha luk. Zabýváme se převážně rostlinnou výrobou, ze živočišné máme na výkrm přibližně 400 býků červenostrakatého skotu. Ten vykrmujeme senem, vojtěškou a kukuřicí. Hlavně se soustředíme na obiloviny, pěstujeme 300 ha pšenice, 100 ha jarního ječmene, 70 ozimého ječmene, až 150 ha kukuřice na zrno i na siláž a na přibližně 80 ha cukrovou řepu.
Agronom podniku Petr Nosek kontroluje výskyt čejek chocholatých na ploše navržené do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté.
Velikost: 1160 ha
Režim hospodaření: konveční
Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce
2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?
Aktuálně využíváme AEKO pro čejku chocholatou na 41 ha. Na těch polích podél Provodského potoka dřív bývaly hraběcí rybníky a i když se pak zasypaly, pořád se tam voda objevuje. Čejky tam vždycky bývaly a jak jsem přišel do podniku, tak jsem se o to opatření začal zajímat, protože to tomu místu krásně vyhovuje. Dřív jsme dělali i krmné biopásy, ale od roku 2023, kdy začaly platit nové podmínky, jsme je opustili a místo nich dnes děláme nektarodárné úhory. Z toho profituje prakticky všechno – včely, brouci i zajíci. A taky tu poblíž hnízdí dva páry orlů mořských a i pro ně jsou tahle opatření přínosem. Celkem máme na farmě v rámci celofaremního ekoschématu na 5 % výměry neprodukční plochy, nektarodárné úhory, a k tomu navíc agroenvi pro čejku.
Pole zařazené do AEKO pro čejku chocholatou na jaře v době hnízdění.
3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?
Výhodou je, že pokud máme AEKO pro čejku podél vody, tak už nemusíme dělat ochranná pásma, což je nová podmínka u ekoplatby. Problematické bylo zapravování porostu po 15. listopadu, to se teď posunulo na konec října a to je za nás určitě dobře. My tu plochu hlavně podrýváme a občas je to tam dost náročné kvůli vodě, ale zatím jsme to vždycky zvládli. I když jsme porost zapravovali v jednom roce až 15. prosince.
Negativem je, že se tam zapleveluje pole. To je velký problém, protože to nemůžeš chemicky ošetřit. Týká se to jak úhoru, tak i těch ploch pro čejku. A u těch úhorů nám přijde nelogický termín mulčování. Máme to dělat 15. srpna, ale to všechno ještě kvete a je to plné zvěře. Vždyť to nedává smysl. Určitě by bylo na místě ten termín posunout třeba až do října.
4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?
Snažíme se spolupracovat s myslivci, dávali jsme na pole bidýlka pro dravce. Ale letos jsme ne, protože loni nám je přes zimu někdo ukradl a ono to přece jen nějaké peníze taky stojí. Někdo prý viděl, jak to obchází paní s kárkou a prý je postupně sbírala. Oslovili jsme myslivce, aby z kulatiny něco dali dokupy, ale zatím je tedy nemáme.
A pak nám tu hnízdí sova pálená, dřív byla přímo v hale s obilím, ale to přece jen není hygienické, tak jak sem chodí ornitologové na kontrolu, umístili budku zvenku. Vždycky se ozvou, že dorazí, my tomu samozřejmě nijak nebráníme.
5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?
Nikdo to sice nesleduje systematicky, ale mám dojem, že k nějaké změně k lepšímu dochází. Já jsem tady pozoroval dokonce i 14 zajíců na jednom poli a rozhodně je jich víc, než kolik jich vidím v Hlušicích u Nového Bydžova, odkud pocházím. A taky mě potěšilo letošní pozorování jeřábů popelavých, ty jsem tu viděl poprvé. Sice jen protahovali, ale byl zážitek je na poli zblízka pozorovat.
Plocha zařazená do AEKO na ochranu čejky poskytuje od srpna potravu pro opylovače a další druhy živočichů.
6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?
Problematické je, když si někdo nechá vydat kus pole a musí si to oplotit. Okamžitě se tím zbytečně ztrácí kus pole, kde mohlo něco užitečného růst. A nelíbí se mi dotace na neprodukci. Podle mě by se měly dotace snížit těm zemědělcům, co nedělají produkční plodiny. Proč máme někoho podporovat jen proto, že zaseje na pole trávu a jenom ji mulčuje? On to na začátku zorá, pak oseje a pak si to jen nechá službou mulčovat. Nic tam neprodukuje, ale pobírá slušné peníze. Já to vnímám tak, že dotace zemědělci dostávají za to, že na půdě pracují, že produkují potraviny pro naše lidi. On i ten název dotace je vlastně špatný. Mělo by se to jmenovat podpora. Podpora zemědělců, abychom mohli mít potraviny za nízké ceny.
Autor: 
