Mnozí z nás si jistě vzpomenou na pravidelné vstupy Miroslava Bobka na Českém rozhlasu, který informoval o projektu Africká odysea.

V roce 1995 šlo o unikátní a tehdy velmi novátorský projekt telemetrického sledování čápů černých od jejich vylíhnutí na hnízdě až po cesty do Afriky. Bylo tak možné vybrané čápy doprovázet „krok za krokem“ na jejich pouti nebo je vyhledat v zimovištích a poznat nebezpečí, která jim hrozí.

Čápi s batůžky (tj. nesoucí satelitní vysílač) se stali symbolem Českého rozhlasu, který byl hlavním organizátorem projektů, a nejznámější čápici Kristýnu, její partnery a potomky sledované od vylíhnutí v přímém přenosu znaly děti i důchodci u nás a také v zahraničí. Nemálo k tomu přispěli neukáznění lovci ve Francii a v Itálii, kde naši čápi zahynuli pod jejich palbou. Velkou pozornost vzbudil i mladý čáp Jonáš, který se „zapomněl“ v Čechách a byl přepraven letadlem na jih Španělska, kde pak strávil zimu společně se svým otcem Davidem, prvním čápem černým ze střední Evropy prokazatelně zimujícím místo Afriky v jižní Evropě.

V projektu Africká odysea (1995–2000) bylo sledováno 18 čápů z ČR a navazující Nová odysea (2002–2006) se zabývala 11 čápy z jižní Sibiře a Mongolska. V roce 2005 proběhl celoevropský projekt Flying over Natura 2000, kdy na cestě do Afriky bylo monitorováno 19 čápů černých z osmi zemí (ze Španělska, Francie, Belgie, Lucemburska, z České republiky, Maďarska, Litvy a Estonska). V Pobaltí a v Maďarsku jsou čápi pomocí vysílačů sledováni dodnes, zájemci mohou nahlížet do hnízd na několika webových stránkách.

Mezi hlavní vědecké výsledky patří potvrzení migrační strategie čápů černých – v Evropě se vyhýbají Středozemnímu moři a v Asii nejvyšším pohořím světa, jak názorně ukazuje mapa. Česká republika leží na širokém tahovém rozhraní a ptáci odtud směřují do afrických zimovišť dvěma hlavními směry – jihozápadním přes Gibraltar a jihovýchodním přes Bospor nebo Dardanely. Zároveň bylo prokázáno, že v Africe i v asijských zimovištích létají ptáci opakovaně na stejná místa, což má pro ně mnohé výhody. Zkušení dospělí ptáci se při přeletu Sahary mohou vrátit zpět na sever a vyhnout se tak písečné bouři. V Asii zase někteří dovedou přeletět Karákóram, jedno z nejvyšších pohoří světa, průsmykem v nadmořské výšce téměř 5000 metrů. V obou sledovaných oblastech přispěly projekty k ochranářským opatřením, v Africe vznikla chráněná území, v Pákistánu byla zahájena osvětová kampaň za ochranu táhnoucích ptáků.

Satelitní mapa ukazuje migrační trasy čápů černých označených u nás a na Sibiři. Naši čápi černí využívají k cestě na zimoviště západní i východní trasu.

Více v článku Františeka Pojera v Ptačím světě nebo na stránkách Českého rozhlasu