Začneme-li mluvit o ohrožení čápů, vybaví se nám asi jako první zničená hnízda. Jsou velká, viditelná, a zničí-li někdo obsazené hnízdo čápů s vejci či mladými, považujeme to za vrchol barbarství.
Přesto jde o výjimečné situace, které znamenají jednoznačně tragédii pro danou čapí rodinu, na celkovém stavu populace se ale těžko projeví. Většina lidí má stále čápy ráda a v případě potřeby jde hnízdo z ohroženého místa úspěšně přesunout. Mnohem větší vliv na oba druhy čápů má na evropských hnízdištích počasí. Dlouhotrvající deště v době sezení a krmení malých mláďat, jako tomu bylo v roce 2013, způsobily, že naprostá většina párů skončila bez mláďat. K úhynům čápů dochází pravidelně na sloupech elektrického vedení a zejména při tahových cestách jsou nezabezpečené sloupy a všudypřítomné dráty velký problém. Jednoznačně největším ohrožením na hnízdištích tak zůstává stále intenzivnější hospodaření v krajině, zřejmě kvůli němu se čápi bílí stěhují ze sterilní zemědělské krajiny nížin, v pahorkatinách je přece jen mozaika krajiny pestřejší a čápi zde nacházejí dostatek potravy.
Jaká ohrožení tedy na čápy čekají a kolik z nich má na svědomí člověk?
Počasí
Velký nepřítel pro malá mláďata je nepříznivé počasí v červnu a červenci. Pokud hodně prší a je chladno, čápata prochladnou a mohou uhynout. Špatné počasí v době krmení malých mláďat je pro čápy kritické a o život může přijít až třetina čápat. Tragickou byla z tohoto pohledu hnízdní sezóna 2013, kdy čápi úspěšně vyvedli jen minimum mláďat. Ale i s jednou takto neúspěšnou sezónou se dlouhověcí čápi snadno vyrovnají, tedy alespoň pokud nebude k podobným výkyvům docházet častěji. Bohužel právě stále častějšími extrémy se projevuje lidmi způsobená a stále prohlubovaná klimatická změna.
Elektrické vedení
Čápi bílí rádi hnízdí na přehledném místě, ze kterého mají dobrý rozhled do okolí. Jako vhodné se tak jeví v krajině sloupy elektrického vedení nebo různé jiné stožáry. Ptáci však dráty snadno přehlédnou, zvláště pokud je třeba mlha. Pro čápata, která se teprve učí létat jsou tyto „pasti“ ještě nebezpečnější. K úhynům mladých nezkušených čápů dochází pravidelně na sloupech elektrického vedení, jejich zabezpečení se ale postupně lepší a nejhorší časy, alespoň z tohoto hlediska, snad již mají čápi za sebou. Značné úhyny však dosud způsobují nezabezpečená elektrická vedení a lopatky větrných elektráren při tahových cestách čápů.
Co dělat s nalezeným zraněným čápem
Hnízdo v ohrožení
Čápi své hnízdo každoročně dostavují. To může mít za následek, že stará hnízda váží i několik set kilogramů. Pro budovu, na které je takové hnízdo umístěno, je to poměrně velká zátěž a někdy může dojít i k narušení objektu. Pokud je hnízdo postaveno ledabyle, může časem i spadnout. Stromová hnízda zase občas zarostou větvemi, což se čápům nelíbí a tato hnízda opouštějí. Další potíž se skrývá v materiálu používaném při stavbě hnízda. Čápi často donesou na hnízdo i různé odpadky v podobě provázků či plastů. Čápata si pak mohou tyto předměty zaplést různě kolem končetin a způsobit si tak trvalá zranění někdy i smrt. A někdy prostě čapí hnízdo z nějakého důvodu na stavbě vadí. I pro tyto případy však existuje řešení.
Když je potřeba přemístit hnízdo
Nevhodné hospodaření a otravy
Jednoznačně největším ohrožením na hnízdištích tak zůstává stále intenzivnější hospodaření v krajině, zřejmě kvůli němuž se čápi bílí stěhují ze sterilní zemědělské krajiny nížin do vyšších poloh. Odvodněné lány polních plodin nejsou pro čápy vhodným prostředím. V pahorkatinách je přece jen mozaika krajiny pestřejší a čápi zde nacházejí více potravy. V zemědělství se navíc stále používají na trávení hlodavců a různých rostlinných škůdců rozličné chemikálie, které samozřejmě škodí i těm, kteří se hlodavci živí, jako jsou právě čápi, ale i draví ptáci či sovy. Nebezpečné jedy jako např. karbofuran jsou již od roku 2008 v EU zakázané, stále se však objevují otravy zvířat způsobené tímto prudkým nervovým jedem, který byl součástí insekticidu používaného pod názvem Furadan.
Nebezpečné cestování
Ačkoli si to často neuvědomujeme, oba druhy čápů u nás tráví jen polovinu života. Také polovinu všech ohrožení, anebo možná mnohem více, musíme hledat mimo náš stát, na dlouhých tahových cestách a v zimovištích. Problémy jsou podobné jako u nás, často ale v mnohem větším rozsahu a s tragičtějšími dopady. Například snímky stovek mrtvých čápů, kteří za mlhy či v noci narazili do drátů velmi vysokého napětí na Arabském poloostrově, již několikrát obletěly svět. Je přitom jasné, že valnou většinu takovýchto neštěstí na pouštích nikdo neobjeví. Ještě zásadnější je ale opět stav krajiny. Jako příklad uveďme opakovaná sucha v oblasti Sahelu, v travnatém pásu táhnoucím se po jižním okraji Sahary napříč celou Afrikou. Pro čápy jde o oblast nesmírně důležitou pro doplnění zásob při přeletu Sahary. Je doloženo, že sucho v období migrace znamená pro čápy větší katastrofu než všechna ostatní ohrožení dohromady – pokud hejna nenajdou oázu, kde by se mohla nakrmit a napít, hynou po stovkách a tisících. Dílo zkázy pak dokonává DDT, vysušování mokřadů a lov pro zábavu i obživu.