Zveme Vás na terénní exkurzi za vzácnými motáky lužními, která se uskuteční 12. července 2024 od 16 hodin v obci Uhlířské Janovice na Kutnohorsku.
Motáci lužní byli ještě nedávno v Česku téměř na pokraji vyhynutí, avšak díky cílené ochraně hnízd ve spolupráci se zemědělci a péči o jejich přirozené prostředí se jejich počet postupně zvyšuje. Exkurzí Vás provede zkušený ornitolog Michal Kavka a pracovnice ČSO Michaela Kadavá, zabývající se ochranou ptáků v zemědělské krajině.
Hnízdo motáka lužního v již posečeném ozimém ječmenu chráněné oplůtkem, aby nedošlo k jeho vysečení. 25. 7. 2021, Pavlov (okr. Jihlava). Foto: Ivan Kunstmüller
Co se na exkurzi dozvíte?
Jak poznat motáka lužního a najít jeho hnízdo v zemědělských plodinách
Jaké existují hrozby v zemědělské krajině pro motáky a další polní ptáky
Jak probíhá přímá ochrana hnízd motáků lužních
Jak podporovat motáky lužní a další dravce v jejich přirozeném prostředí
…Nevíte, co od toho čekat? Přečtete si report z úspěšné akce z exkurze k hnízdu motáka lužního ze Svitavska z roku 2022. 🙂
Detaily místa setkání a jak se přihlásit
Sejdeme se na parkovišti u hřbitova v obci Uhlířské Janovice (GPS: 49.8775767N, 15.0576631E)
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto přihlašovacího formuláře nejpozději do 11. července 2024. Kapacita je omezená, proto neváhejte!
UPOZORNĚNÍ:Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu místa setkání. V takovém případě budou přihlášení účastníci informováni minimálně den dopředu.
Pro bližší informace kontaktujte Michaelu Kadavou na telefonním čísle +420 605 343 974 nebo na emailu kadava@birdlife.cz.
Těšíme se na společné zážitky v přírodě!
Projekt je realizován s finančním přispěním Středočeského kraje.
Jaro plné ptačího zpěvu se blíží ke svému konci. S vrcholící hnízdní sezónou mají ptáci čím dál více práce s krmením mláďat a zpěv začíná pomalu utichat. Pojďme zavzpomínat, jak jsme si ho užívali během vycházek Vítání ptačího zpěvu. Díky ochotě a nadšení dobrovolníků České společnosti ornitologické jsme si mohli vybrat z nabídky 151 různých akcí. Předpokládáme, že tuto nabídku využilo přes 4500 lidí. Moc všem dobrovolníkům, kteří ve svém volném čase přibližují úžasný svět ptáků dětem i dospělým a pomáhají nakouknout pod pokličku jejich ochrany, děkujeme!
I přes zamračenou oblohu většině akcí počasí letos přálo a účast byla velká.
Prvním místem, kde se Vítání konalo již počátkem dubna, byla Dendrologická zahrada v Průhonicích.
Návštěvníky akcí čekal speciál Ptačího světa s letošním ptákem roku a další propagační materiály.
Během vycházek se ptáci určovali nejen podle vzhledu, ale i podle zpěvu.
Hodně akcí je tradičních a na stejném místě se konají již několik let.
Naopak od Domu přírody Moravského krasu vedla vycházka k Punkevním jeskyním letos poprvé.
V Domažlicích se vydali za ptáky do parků a arboreta.
V Mladoticích zahájili akci netradičně myslivci.
VInařická hora nalákala 50 lidí.
Hodně vycházek však směřovalo k vodním plochám.
U vody je nejen příjemně, ale ptáci se zde i dobře pozorují.
Na Vavřineckém rybníce pozorovali rybáky bahenní.
Ve Stráži pod Ralskem viděli, jak byl orel mořský napaden rackem bělohlavým.
Objevily se nepůvodní, ale stále častější husice nilské i s mláďaty.
Potápka roháč je známá svými plovoucími hnízdy.
Nad hlavami kroužil luňák hnědý.
Příbuzný luňák červený má vykrojenější ocas a byl pozorován častěji.
V Pohořelicích měli štěstí na pozorování přeletu orla královského.
Na několika místech se podařilo pozorovat první kachňata.
V Brně účastníky seznámili s ohrožením lokality výstavbou lanovky.
Podepisovala se petice za havrany – proti lanovce.
Kachnička mandarinská z místní malé populace. Největším špekem byl však dospělý samec poštolky rudonohé, který přilétl na Červeném kopci a pózoval na větvi borovice.
Písečný vrch u Bečova nalákal také přes 50 lidí. Odměnou byli např. dudek, hrdlička divoká a strnad luční.
Ruderální stanoviště lákají pěnice hnědokřídlé, bramborníčky, kulíky či bělořity na tahu.
Bramborníček černohlavý s čírem.
V Kosticích si užili svatební tanec vodouše rudonohého.
A pozorování čejky na hnízdišti.
Letící kukačka může připomínat krahujce, ale má špičatá křídla.
Zahlédnout zpívající pěnici slavíkovou bývá jednodušší, než zahlédnout slavíka.
Co to tam zpívá?
Rehek zahradní, příbuzný letošního ptáka roku!
V Lutové si na návštěvníky počkali zimní hosté: hejnko 17 brkoslavů severních.
Kroužkování je jednou z nejatraktivnějších aktivit Vítání.
Pestré biotopy v okolí vod slibují i vyšší počty odchycených druhů.
Kde jinde máte šanci prohlédnout si volně žijící ptáky takto zblízka?
Někteří kroužkovanci měli již kroužky z předchozích let.
Pěnice černohlavá žije skrytě, ale patří mezi naše nejběžnější druhy.
Králíček ohnivý je jeden z našich nejmenších pěvců.
V Pardubicích se podařil odchyt hned tří strakapoudů velkých.
Strnad rákosní má jednoduchý zpěv, který se ale dá snadno naučit.
Pokud se ukázky kroužkování účastníte poprvé, bývá zážitkem i setkání s běžnými druhy.
Ani o ukázku dravců nebyla nouze – krahujec obecný.
Na Zbudovských blatech kouzlili.
A vykouzlili nejen kukačku.
Ale v předvečer akce i kalouse…
… a výrečka!
V Blatné se podařilo okroužkovat slavíka modráčka a zaslechnout chřástala vodního.
V Pardubicích si lidé mohli prohlédnout exponáty – různá ptačí hnízda.
Nejzajímavější bylo asi hnízdo moudivláčka lužního.
Na Bohdanečském rybníce kromě kroužkování potěšili i rybáci černí a hejnko jeřábů popelavých.
Některé akce bývají již tradičně spojeny s vypouštěním vyléčených pacientů zpět do přírody, zde kalous pustovka.
Pozornost jsme věnovali nejen ptákům.
Zaujaly i žáby nebo užovka obojková.
V podvečerních hodinách se konalo několik vycházek za zpěvem slavíků.
Lidé po poznání hlasu bývají překvapeni, že slavík není vzácný pták.
Slavíci zpívají i po západu slunce, kdy většina ostatních ptáků utichne.
Mistra mezi ptáky se dokonce podařilo odchytit.
Nad ohradou koní Převalského v pražských Radlicích jsme napočítali 29 třepetajících se poštolek.
Takové malé safari – obdoba vztahu afrických kopytníků a klubáků?
I přes nepříznivou předpověď se ve Struhách sešlo 17 lidí.
Odměnou bylo pozorování čejek vyhánějících samce motáka lužního.
Ve Studenci pozorovali 8 vlh pestrých i hrdličku divokou.
A krásného samce rehka domácího, letošního ptáka roku, si prohlédli zblízka.
V Turnově napočítali neuvěřitelných 65 druhů!
Podařilo se nalézt dutinu brhlíka se vstupem zmenšeným pomocí bahna.
Chvilku fotografům postál i skorec vodní.
Na Žabakor si ptáky přišel prohlédnout i jejich exotický příbuzný.
Mokřady jsou úžasným místem k procházce, zvláště v době, kdy ještě není moc komárů.
Zpěv sedmihláska je nádherný.
Děti určitě znají pohádku
o ošklivém káčátku. Je to ono? Kdo se z něho vyklube?
V Mníšku pod Brdy proběhlo Vítání tradičně mezi koňskými pastvinami.
Netradiční Vítání připravili dětem v družině v Berouně.
V pondělí 20. května 2024 Česká společnost ornitologická (ČSO) uspořádala v pražském Toulcově dvoře čtvrtý ročník žákovské ornitologické konference, tedy akce kde jednotlivci i badatelské týmy prezentují výsledky své ornitologické práce formou posteru či ústní prezentace. ČSO akci organizuje jednou za dva roky.Continue reading „Uspořádali jsme 4. ročník žákovské ornitologické konference“
Biosmršť je zpět! Zapojte se do třetího ročníku bleskového mapování nepůvodních druhů veřejností, který se koná již tento víkend 24.–26. května 2024. Projekt, zaměřený na nepůvodní druhy živočichů a rostlin, je organizovaný kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR. V rámci projektu budeme sledovat také tři ptačí druhy: husici nilskou, husici rezavou a kachničku mandarínskou. Všechny tyto druhy jsou spojené s vodním ekosystémem, proto můžeme současně mapovat i vodní plochy pro ptáky. Continue reading „Přichází Biosmršť 2024 – spojme mapování nepůvodních druhů s pátráním po vhodných lokalitách pro ptáky“
Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Zemědělec v traktoru se vyhýbá hnízdu čejky chocholaté, které bylo předtím označeno bambusovými tyčemi. Foto: Václav Zámečník
Zadejte pozorování čejek do Avifu a zajistěte ochranu hnízda
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorovánízadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
V rámci školení se v minulém roce podařilo dohledat v Hradci Králové i hnízdo kulíka říčního. Označeno bylo spolu s dalšími 5 čejčími hnízdy v zoraném poli. Foto: Ludmila Korešová
První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.
Akce zaměřená na vyhledávání hnízd již tento čtvrtek
Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.
Doporučujeme si vzít vhodné oblečení a obuv do terénu (počítejte s tím, že půjdete do pole, které může být podmáčené). Nezapomeňte si vzít dalekohled. Pokud na akci plánujete dorazit později, kontaktujte nás telefonicky. Více informací k akci na plakátě níže nebo u organizátora akce Václava Zámečníka (ČSO) na emailu: zamecnik@birdlife.cz nebo tel.: 776 368 360. Akce se koná i za nepříznivého počasí.
Budeme rádi, když se k nám připojíte!
Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2024“
V loňském roce, v rámci kampaně Pták roku 2023 jsme připravili doprovodnou aktivitu, pomocí níž jsme lákali do přírody a vyzývali k procházkám kolem vodních ploch. Cílem bylo najít rybníky pro poláka velkého, který byl loňským ptákem roku. Potěšilo nás, že se zapojilo téměř 100 dobrovolníků a ze získaných dat se podařilo zjistit zajímavé výsledky (viz Vaše výpravy za ptákem roku, Ptačí svět 2023/4, str. 30). Ukázalo se, že přítomnost poláka lze chápat jako ukazatel ptačí diverzity – na vodních plochách s polákem byl vyšší počet dalších vodních ptáků. Continue reading „I letos hledáme rybníky pro ptáky“
Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,
není to dlouho, co skončily zimní vycházky (na webu najdete fotoreportáž z proběhlých akcí). Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme! Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu.
Letos připadá Vítání ptačího zpěvu na víkend 4. – 5. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu.
Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory přes google formulář nejpozději do 24. března. Přehled vycházek najdete v dubnu na webu ČSO. Organizátorům zašleme materiály a pokyny pro organizaci Vítání.
VPZ 2024, foto Miloslav Anderle
Budeme rádi i za nové akce, zvláště na Vysočině a v Podkrušnohoří. Pokud byste měli zájem rozšířit řady dobrovolníků pořádajících Vítání ptačího zpěvu, neváhejte nás kontaktovat, nejlépe na dobruska@birdlife.cz.
A jak zaslat zpětnou vazbu o proběhlé akci?
Seznam druhů pozorovaných během vycházky zadejte prosím do Avifu s poznámkou k vycházce „VPZ 2024“, informaci o počtech účastníků, zajímavých druzích a dalších detailech pak přes google formulář. Pár fotek do fotoreportáže spolu se sebranými novými kontakty účastníků (bude zaslána prezenční listina) mi prosím zasílejte přímo na e-mail dobruska@birdlife.cz.
Předem děkujeme za vaše nadšení a čas, který věnujete přiblížení ptačího světa veřejnosti a osvětě jejich ochrany!
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 26 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zatažené, ale jinak přívětivé počasí o hlavním termínu a přítomnost mnoha zajímavých severských druhů přitáhla k vodním plochám více než 800 návštěvníků. Zde čekaly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (např. morčáků malých, hoholů, hvízdáků, tisíců hus), ale třeba i potápek roháčů, skorců, ledňáčků nebo konipasů horských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!
Zatažená obloha na většině akcí rozhodně neodradila lidi od výletu do přírody.
Většina vycházek směřuje k řekám nebo jezerům, které v zimě nezamrzají a stávají se tak útočištěm pro vodní ptáky.
Mezi tradičně nejvyhlášenější lokality patří jezero Milada, kde se i letos sešlo přes 70 lidí.
Malí i velcí mohli pozorovat desítky potápek roháčů, někteří viděli i turpany.
Účast na další vyhlášené lokalitě, jezera Most byla neuvěřitelná, odhadnutá na 150 účastníků! A všichni měli štěstí na bernešku tmavou!
V Brandýse nad Labem počasí slibovalo příjemnou vycházku podél řeky.
I v místech, kde není vodních ptáků moc, je co pozorovat – třeba všude přítomné červenky.
Nebo dokonale upletené, shora kryté hnízdo straky.
V Roztokách u Křivoklátu měla vycházka svoji premiéru a hned se sešlo téměř 40 lidí. Kromě různých ptáků viděli i mnoho pobytových stop bobrů.
Naopak v pražské Troji byla vycházka komorní.
Krásně se nám předvedl ledňáček,
pozorovali jsme tokající hoholy.
Pozorovali jsme dění v hnízdní kolonii volavek v pražské ZOO.
A perličkou, podobně jako v Chebu, byl kormorán malý sedící mezi kachnami.
Potěšit se pozorováním ptáků před prací přišla i skupinka lidí do centra Prahy.
V plavebním kanále se předvedl samec kopřivky a po chvilce se objevil i hvízdák.
Racci se dali nejen prohlédnout, ale odečetli jsme i jejich kroužky. Odkud byli najdete pod fotogalerií.
Vycházka na Rašínově nábřeží v Praze měla největší podíl dětských účastníků, které potěšila potápka malá.
Modřanská vycházka nás, po již tradičním pozorování lžičáka, zavedla do pražské divočiny.
Na Lítožnici proběhla i ukázka kroužkování, která u zimních vycházek nebývá běžná.
Zblízka potěší i běžné druhy, natož nenápadný strnad rákosní.
Od Dehtáře vedla vycházka do ptačího parku Zbudovská blata.
Mezi více než dvěma tisíci hus běločelých se podařilo odhalit jednu husu malou.
Na atrapu výra krásně zareagovala káně.
Poštolky se podařilo chytit hned dvě – samce a samici.
Koně přispívájí spásáním k vytvoření ideálních podmínek pro ptáky. Foto: Lucie Vacková
Stejně jako na mnoha jiných vycházkách bylo nutné překonat podmáčený terén.
Odpolední načasování umožnilo pozorovat hejna více jak 60 strak přiletujících na nocoviště i nocující kormorány velké.
Nakonec se ukázali i jeřábi popelaví.
Ve Stéblové se navzdory silnému větru společnými silami podařilo odhalit 32 druhů ptáků.
I přes ledovou krustu nebyla o vodní ptáky nouze.
Mezi největší zážitky ve Stéblové patřilo pozorování morčáků malých.
Silným zážitkem bylo pozorování racka bělohlavého dorážejícího na orla mořského.
Na Kroměřížsku směřovali podél Moravy k Záhlinickým rybníkům.
Někde cestu zpestřilo překonávání překážek, které vždy ocení hlavně děti.
Místy vykouklo sluníčko a hlavně létali ptáci…
Hejno poláků chocholaček.
Přeletovala rovněž hejna husí.
V pískovně a mokřadech ve Svatobořicích měli štěstí na dravce – motáka pilicha, orla mořského a káni rousnou.
Nutrie už jsou snad všudypřítomné.
Ale tak obrovské hejno husí se úplně kdekoli pozorovat nedá.
Některé vycházky končily v teple, jako ta kolem Vavřineckého rybníka. Čas na sdílení zážitků, prohlídku propagačních materiálů a plánování dalších výletů za ptáky. Užijte si je!
V centru Prahy se během vycházky podařilo odečíst několik odečítacích kroužků racků. Po jejich nahlášení na Kroužkovací stanici Národního muzea jsme se dozvěděli, že kroužkovaní ptáci byli:
Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 u Záhřebu v roce 2016, 6. 12. 2016 odečten v Praze na Klárově, od té doby každoročně zimuje (pravidelně odečítán) v Praze na Vltavě Racek chechtavý – kroužkován 14. 2. 2017 u Antwerp v Belgii, u nás odečten poprvé Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 v centru Prahy, od roku 2021 pravidelně odečítán v centru Prahy Racek bouřní – kroužkován 23. 7. 2023 jako mládě v Polsku (Wyszogród, Mazowieckie)
Pražské vycházky byly podpořeny hlavním městem Prahou v rámci projektu Za ptáky Prahy.
Přihlašování ukončeno, uzávěrka zasílání přihlášek byla do 15. března 2024.
Po dvou letech opět tady! Oblíbený kurz pro amatérské ornitology, dříve známý pod názvem Členové členům, proběhne od 10. do 14. května 2024 na Vysočině v areálu Mohelenského mlýna. Stejně jako dříve nás čtyři dny plné ranních výprav za ptáky a zajímavých přednášek s předními českými profesionálními ornitology obohatí o nové vědomosti a zajímavosti z ptačí říše.
Mohelenský mlýn leží poblíž známé národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step tyčící se nad meandrem řeky Jihlavy. Tato oblast je známá především výskytem teplomilné fauny (například ještěrky zelené či kudlanky nábožné) a flóry (třeba sleziníku hadcového). Z ptáků se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý, chocholouš obecný či skřivan lesní.
S novým názvem přichází přeci jenom jedna změna. Jak nový název kurzu napovídá, kurz je určen pro zájemce, kteří se chtějí více dozvědět o tom, jak své dosavadní znalosti využít v programech zaměřených na sčítání a mapování ptáků. Není tedy určen pro začátečníky, naopak u zájemců předpokládáme pokročilejší znalost ptáků. Pro ty, kdo se chtějí naučit ptáky „od píky“, doporučujeme Kurz určování ptáků. Během Kurzu sčítání a mapování ptáků se zdokonalíme v určování ptačích druhů a to především podle hlasů. Zaměříme se na problematické skupiny a pod odborným vedením si vyzkoušíme různé metody výzkumu přímo v terénu. Kromě toho se seznámíme s hnízdní biologií ptáků a získáme přehled o programech občanské vědy ČSO a dozvíme se, jak jsou výsledky monitorovacích a sčítacích programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků na národní i mezinárodní úrovni. Samozřejmostí budou každodenní ranní výpravy do terénu se zkušenými průvodci, zaměřené na mapování ptáků metodikou LSD (Liniového sčítání druhů). Jak při oficiálním programu (vycházkách, přednáškách), tak při večerním neformálním posezení u ohně nebude chybět prostor pro vaše dotazy. Kromě cenných znalostí o ptácích získáte i osobní zkušenosti s lidmi z ČSO a kontakty na podobně naladěné lidi.
Dudek chocholatý, foto: D. StříbrnáChocholouš obecný, foto: P. Štěpánek
Odkaz na přihlášku naleznete ZDE. Uzávěrka zasílání přihlášek je 15. března 2024. Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni na základě přihlášek s vyplněnými dotazníky. Cena kurzu včetně ubytování a materiálů je 6 100 Kč pro členy ČSO (7 300 Kč pro nečleny). Na základě žádosti a řádného odůvodnění je možné cenu kurzu snížit.
Prostřednictvím série vycházek na začátku února si každoročně připomínáme Světový den mokřadů, kde pozorujeme vodní druhy ptáků a zdůrazňujeme význam mokřadů pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Letos můžete po celém Česku navštívit tři desítky vycházek, přičemž některé z nich pořádáme také v ptačích parcích ČSO, kde za podpory dárců a příznivců obnovujeme mokřadní lokality. Srdečně zveme!
Na 2. února připadá Světový den mokřadů, v rámci kterého si na celém světě připomínáme důležitost těchto vodních ploch pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Datum odkazuje na den podepsání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam, jinak známé jako Ramsarská úmluva, 2. února 1971. U příležitosti oslav je naplánovaných mnoho akcí po celém světě, Česká společnost ornitologická (ČSO) se připojuje pořádáním vycházek na třech desítkách míst Česka.
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
V letošním roce pro vás dobrovolníci připravili 26 vycházek. Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
Ve středu 27. 12. 2023od 9:00 proběhne již podruhé v Trebši (v Hradci Králové) vycházka, která se zaměří na pozorování koroptví v zimě. Terénní vycházku povedou opět Libor Praus a Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Oba mají s monitoringem a pozorování koroptví řadu zkušeností a rádi se o ně s Vámi podělí.
Podobná akce proběhla také v minulém roce s velmi zajímavým výsledkem. Podařilo se nám pozorovat hned dvě hejnka koroptví, dohromady asi v počtu 24 jedinců! Potěšilo nás zároveň i sledování konopek obecných, drozdů kvíčal či strnadů obecných. Koroptve a ostatní zmíněné druhy vyletovaly z porostu staré nesklizené kukuřice. Tato zkušenost jen potvrzuje důležitost ponechávání alespoň drobných nesklizených ploch v krajině, které slouží v zimě jako přirozený zdroj potravy např. pro zrnožravé ptactvo nebo zvěř. Zvláště řada ptáků zemědělské krajiny se neodváží v zimě přiletět na krmítko jako jiné druhy více vázané na lidská sídla (sýkory, kosi…). Snaží se potravu hledat v jejich přirozeném prostředí, bohužel v zimě je jí na mnoha místech nedostatek a ptáci strádají.
Při vycházce za koroptvemi v prosinci 2022 jsme objevili toto políčko nesklizené kukuřice. Zajímavé se ukázalo být nejen pro nás, ale i pro přítomné koroptve a drobné zrnožravé ptactvo. Foto: Michaela Kadavá
Rádi bychom zároveň zjistili, kde všude v Hradci Králové a blízkém okolí se koroptve v současnosti vyskytují. Zvláště nás zajímá, zda koroptve neobsadily nové lokality, kde dříve nebyly zaznamenány. Pokud máte v posledních letech nějaká pozorování koroptví na tomto území, budeme velmi rádi, pokud se o ně podělíte s Václavem Zámečníkem z ČSO. Můžete jej kontaktovat skrze email: zamecnik@birdlife.cz.
Děkujeme za informace k výskytu koroptví a těšíme se na Vaši účast na vycházce!
Vydejte se s námi opět mezi svátky na Vánoční vycházku za koroptvemi!
Ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 pořádají Česká společnost ornitologická, Beleco a Ekotoxa konferenci určenou vlastníkům půdy. Akce se koná v prostorách ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách, zájemci se mohou přihlásit do 15. listopadu. Konference je součástí přeshraničního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině, jehož cílem je propojování aktérů, kteří mají přímý vliv na podobu současné krajiny a mají zároveň potenciál ji ovlivnit. Kromě přednášek a diskuse budou představeny možnosti zvyšování kvality půdy ukázkami jednotlivých opatření přímo na farmě a v jihomoravské obci Šumice.
Zemědělská půda představuje vzácnou komoditu, která není důležitá pouze pro produkci potravin, ale také pro přirozenou retenci vody a poskytování různých ekosystémových služeb. Vlastníci zemědělské půdy dnes aktivně obhospodařují méně než polovinu její výměry. Většina půdy je pronajímána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům, z nichž někteří i přes stále přísnější podmínky pro získání zemědělských dotací hospodaří způsoby, které přispívají ke snížení její kvality. Proto je osvěta vlastníků půdy a zemědělců významnou součástí snah o lepší správu krajiny. Provedení vhodných opatření umožňuje předcházet ztrátám ornice [1] i úbytku dříve běžných druhů zemědělské krajiny, jako jsou např. čmeláci nebo koroptve [2], [3].
„Současný způsob využívání krajiny v kombinaci s dopady klimatické změny mají přímý vliv na život obyvatel, životní prostředí a navíc způsobuje majetkové škody. S větší četností se objevují extrémní projevy počasí a schopnost krajiny na ně reagovat se snižuje. Osvětovou činností je třeba cílit právě na vlastníky zemědělské půdy a ukázat jim možnost urychlení adaptace naší krajiny. K tomu může být významným pomocníkem i dnes tolik zmiňovaná umělá inteligence, jejíž využití testujeme v rámci projektu Living Landscape. Tématem zádrže vody v zemědělské krajině se zabýváme již několik let a to i ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi, vědeckou obcí a dalšími institucemi.“ říká Lucie Obstová ze spolku Beleco, z. s.
Na klimatickou změnu reagují zaváděním různých opatření zejména ti vlastníci půdy, kteří půdu sami využívají k hospodářské nebo jiné činnosti. Města a obce se v posledních letech potýkaly s extrémními projevy počasí, zejména se suchem, a proto začaly více investovat do modro-zelené infrastruktury. Zemědělci mají vinou sucha nižší úrodu. Roste tak jejich zájem pěstovat meziplodiny, které zvyšují podíl organické hmoty v půdě, chrání ji před větrnou a vodní erozí a posilují její schopnost zadržet dešťové srážky. Současně se zvyšuje poptávka po využívání závlah [4].
František Jurečka ze společnosti Ekotoxa k tomuto uvedl: „V rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině se soustředíme na území mikroregionu Hrušovanska (okr. Znojmo). Tato oblast je typická vysokým zastoupením orné půdy, která je ohrožena nevhodným hospodařením, silným utužením, nízkým obsahem organické hmoty a dalšími negativními faktory. Znojemsko se potýká také se zemědělským a hydrologickým suchem, a to zejména v důsledku vyšších teplot a nerovnoměrného rozložení srážek v průběhu roku, se kterými se v posledních letech setkáváme.”
Krajina s květnatými pásy, remízky, mezemi nebo stromořadím má potenciál čelit vlivům klimatické změny lépe, než rozlehlé lány monokultur. Foto: Václav Zámečník, ČSO
„Česká společnost ornitologická dlouhodobě motivuje zemědělské podniky a vlastníky, aby více využívali finanční nástroje k oživení intenzivně využívané krajiny, která neposkytuje dostatečný životní prostor ptákům a dalším živočichům. Věříme, že jednou z cest je i rozvoj ekologického zemědělství, které má velký potenciál k ozdravení vyčerpané a málo úrodné půdy. Přechod z konvenčního zemědělství na ekologické je náročný na vědomosti, finance i čas. I proto jsme se rozhodli uspořádat naši konferenci právě na farmě ve Velkých Hostěrádkách, která už od roku 2007 hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Své bohaté zkušenosti představí účastníkům konference zejména během exkurze, která proběhne 22 listopadu,“ doplňuje Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.
[2] Ghisbain G., Thiery W., Massonnet F., Erazo D., Rasmont P., Michez D., Dellicour S. Projected decline in European bumblebee populations in the twenty-first century. Nature. 2023 Sep 13. doi: 10.1038/s41586-023-06471-0.
[3] Keller, V., Herrando, S., Voříšek, P., Franch, M., Kipson, M., Milanesi, P., Martí, D., Anton, M., Klvaňová, A., Kalyakin, M.V., Bauer, H.-G. & Foppen, R.P.B. (2020). European Breeding Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and Change. European Bird Census Council & Lynx Edicions, Barcelona.
[4] Slenička P., Kottová B., Černý Pixová K., Kravka M., Závlahy v České republice – východiska směrem k adaptaci na klimatickou změnu. (2020) Praha: Státní pozemkový úřad ČR, 39s.
blíží se zima a s ní čas na plánování zimních akcí. Již podeváté oslavíme Světový den mokřadů, který si lidé na celém světě připomínají 2. února. My si ho společně připomeneme prostřednictvím vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujete své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 3. – 4. 2. 2024. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech. Continue reading „Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů“
Máme za sebou další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. Nejen o víkendu 7. – 8. října, ale i během víkendů sousedních, připravili organizátoři 46 vycházek, kterých se i přes nepříznivé počasí u některých akcí zúčastnilo více než 1 300 lidí. Na některých místech proběhl první ročník, jinde je již tradice opravdu mnohaletá. Nejpočetnějšími druhy letošního Festivalu byl špaček obecný (pozorováno přes 2 700 jedinců), následován holubem hřivnáčem (1 900) a kachnou divokou (1 500). Nechyběla ale ani vzácná pozorování, jako poštolka rudonohá, orlovec říční, potápka černokrká, kulík bledý, polák malý, slučka malá a další.
Bližší informace najdete ve fotoreportáži:
Přes 50 lidí jako na Josefovských loukách se letos sešlo na 9 akcích.
Největší zájem nejen u dětí je tradičně o kroužkování.
Je to jedinečná příležitost si ptáky nejen zblízka prohlédnout, ale i vyfotit.
Technologie jsou dnes dostupné. Zachytí foťák i jaký druh to byl?
Festival je ale hlavně o pozorování ptáků během migrace pod vedením zkušených ornitologů.
V Jihlavě pozorovali hejna holubů hřivnáčů, pěnkav a kvíčal.
V Roudnici nad Labem a mnoha dalších místech slípku zelenonohou.
V Mělníce měli štěstí na luňáka červeného, kterého je v posledních letech možné spatřit stále častěji.
Tito dravci jsou u nás na vzestupu a během Festivalu byli pozorováni i např. v Roudnici nad Labem, Plzni, Tišnově či na Mnišských loukách.
Ani ve Studénce nebyla o vzácná pozorování nouze.
Kromě potápky černokrké a orlovce říčního objevili bekasinu otavní.
Na volné hladině pak hned 6 olímcovaných husí.
Premiéru měl Festival na pražské Lítožnici. Upuštěný rybník přinesl pozorování kulíka písečného, jespáka obecného a slučky malé.
I na Zbudovských blatech proběhl Festival poprvé.
Mohli jsme si prohlédnout 15 druhů odchycených ptáků.
Mezi nimi např. pěvušku modrou.
Příjemně překvapil i strnad rákosní.
Zastavení na okraji Zbudovských blat přineslo pozorování 8 kolih velkých, cílového druhu pro nový ptačí park.
Na Vavřineckém rybníce byla kromě odchycených ptáků k vidění největší hejna hřivnáčů a pěnkav letošního Festivalu, v obou případech více než 500 jedinců.
I na Mnišských loukách se sešlo přes 50 lidí a nechyběla ukázka kroužkování.
Chytil se nenápadný lesní obyvatel – šoupálek.
V Plzni se lidé sešli u upuštěného Boleveckého rybníka.
Na jeho hladině vodily labutě svůj dorost.
Zvládnout tak velký počet lidí při kroužkování, aby si všichni ptáky užili, není úplně jednoduché.
Koně na Josefovských loukách byli příjemným zpestřením. V jejich společnosti již několikátým rokem hnízdí čejky.
Vyplašili jsme odpočívající volavky popelavé.
Cesta džunglí na Josefovských loukách.
V džungli se ukázal i nevítaný obyvatel – bílá forma nepůvodního norka amerického.
Jaké překvapení ukrýval další pytlík? Brhlíka.
V Blatné se předvedl jeden z našich nejmenších ptáků – střízlík.
V Dobrém se podařilo chytit párek ledňáčků. Naskytla se tak příležitost porovnat samce a samici.
I když je ledňáček klenot, nenápadný skorec vodní je na akcích mnohem vzácnějším úlovkem.
Při porovnání dvou mlynaříků vidíme, že u nich existuje jistá variabilita ve zbarvení hlavy.
Vždy potěší možnost prohlédnout si zblízka i běžné návštěvníky krmítek, jako tuto sýkoru koňadru.
Kdo by neznal modřinku? Ale kde ji uvidíme takto zblízka?
Sýkora uhelníček tak často jako její příbuzné na naše krmítka nechodí.
„Obyčejný“ vrabec polní udělal radost nejen návštěvníkům. Kupodivu se totiž tak snadno nechytá.
Setkání s králíčkem ohnivým zdaleka moc běžné není.
Šplhavci, jako žluna zelená, opoutají svojí velikostí i barevností.
A samozřejmě hlasem jako tento strakapoud velký.
V Kytíně se za brzkého rána podařilo k velkému nadšení účastníků ulovit dvojici puštíků.
Stejně tak v Dubči vykouklo z pytlíku opravdu velké překvapení – kalous ušatý.
V Plzni končila akce návštěvou záchranné stanice.
V Dobrém zase ohýnkem.
S opravdovými ptáčky se mazlit nejde, s těmi dřevěnými a plyšovými ano. A stejně jako ti živí zůstanou vzpomínkou na Festival.
Podobně jako materiály, které si návštěvníci jednotlivých akcí odnesli domů.
Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!
O druhém zářijovém víkendu (8. – 10. 9.) proběhl u Hořic v Podkrkonoší další ročník víkendu pro rodiny s dětmi, tentokrát s podtitulem Krajina je mým domovem. 31 dětí v doprovodu svých rodičů, prarodičů či dalších příbuzných pátralo, co jednotliví ptáci potřebují k životu, jak se přizpůsobují svému prostředí a snažily se jednotlivým vybraným druhům najít vhodné prostředí.
Průběh víkendu přinášíme v krátké fotoreportáži:
(Autoři fotografií: Štěpánka a Martin Bacílkovi, Jitka Nováková a Gabriela Dobruská)
Seznámili jsme se hned zvečera – při sestavování potravních řetězců.
Ranních ptáčat, která přišla ještě před snídaní na ukázku kroužkování, bylo opravdu hodně.
Po snídani a stažení sítí nás čekal celodenní výlet.
Každý dostal obrázek krajiny s velkými lány. Podaří se ji během víkendu změnit na pestrou krajinu plnou ptáků?
Cesta nás zavedla do lesa. Hledali jsme suché a mokré dřevo a zkoušeli, jak které zní.
Tady se datlům zalíbilo! Jen pro dutinu tenhle strom už nebude…
Ve smrkovém lese byla první vhodná zastávka na hru Kůrovci a strakapoudi.
Jakmile kůrovci napadli les, začalo se to jimi jen hemžit, zároveň se ale množili i strakapoudi, kterých se krásně zhostili dospělí účastníci.
Některá stanoviště byla více odpočinková, ale každé přineslo další ptačí druh nebo krajinný prvek do obrázku.
V poledne jsme našli zasloužený stín na hrázi rybníka.
Děti se pustily do lovení vodních breberek.
Na břehu pak určovaly ulovené splešťule, jepice, okružáky a další droboť.
Přišel i čas na zasloužený odpočinek a oběd.
Děti v roli potápek splétaly plovoucí hnízda z vodních rostlin.
Udrží se hnízdo na hladině i s „vajíčky“ zakrytými rostlinami?
Po návratu do tábora na nás už čekal Kamil a následovaly další ukázky kroužkování, mezi nimi jsme se mohli svlažit v bazénu.
I když se balabán snažil, sovy jsme se ani letos nedočkali…
V neděli dopoledne pokračovaly aktivity v táboře.
Každý se snažil získat poslední obrázky do své krajiny.
Víkend utekl jako voda a je tu loučení.
Proměnit krajinky se nám ale povedlo. Od té původní, kterou drží naše pomocnice, jsou už k nerozeznání a plné života!
Téměř tisíc lidí se v Česku zúčastnilo vycházek v rámci Festivalu ptactva, který koordinovala Česká společnost ornitologická (ČSO). Většina z nich proběhla o uplynulém víkendu. Do mezinárodní akce EuroBirdwatch se každoročně zapojují desítky partnerských organizací BirdLife International, které prostřednictvím vycházek, pozorování či kroužkování ptáků představují veřejnosti fenomén ptačí migrace a symbolicky se loučí s ptáky na cestě do jejich zimovišť. Letos proběhl již jedenatřicátý ročník. Continue reading „Festival ptactva v Česku navštívilo tisíc lidí. Pozorovali ptáky na cestě do zimovišť“
V neděli 1. října 2023 jsme zorganizovali první akci pro veřejnost ve vznikajícím ptačím parku Zbudovská blata v jižních Čechách – podzimní Festival ptactva. Zúčastnilo se 59 návštěvníků, kteří se seznámili s fenoménem ptačí migrace a pozorovali 35 druhů ptáků, některé z nich i detailně během kroužkování. Dále se návštěvníci dozvěděli bližší informace o konceptu ptačích parků i konkrétních plánech České společnosti ornitologické na Zbudovských blatech. Vrcholem akce bylo pozorování vzácných kolih velkých, které společně s břehouši černoocasými patří k cílovým druhům parku.Continue reading „V ptačím parku Zbudovská blata jsme uspořádali první akci“
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Letos připadá 
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 26 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zatažené, ale jinak přívětivé počasí o hlavním termínu a přítomnost mnoha zajímavých severských druhů přitáhla k vodním plochám více než 800 návštěvníků. Zde čekaly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (např. morčáků malých, hoholů, hvízdáků, tisíců hus), ale třeba i potápek roháčů, skorců, ledňáčků nebo konipasů horských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
