Každou zimu mi vrtalo hlavou, kam se přes léto ztrácí stehlíci z našeho krmítka. Teď už to vím. Neztrácí se nikam, jen je kvůli všudypřítomnému listí není prakticky vidět, o to víc jsou ale slyšet. Navíc to vypadá, jako by se k nám do okolí přistěhovala spousta nových ptáků. K vidění a slyšení jsou pěnice pokřovní, černo i hnědohlavé, zvonci, šoupálci, králíčci, brávníci, parukářky i babky, pěvušky a na jaře jsem u místního zemědělského družstva objevila dokonce i hrdličku divokou. V poslední době mám vůbec pocit, že se ptáci nastěhovali úplně všude. Dokonce i do naší dodávky, kam ke klempířské brašně a bedně na montáže střešních oken přibyla brašna s dalekohledem, diktafonem, zápisníkem a Svenssonem – ornitologickou určovací příručkou. Když totiž pracujete na střechách, dost těžko se ptákům odolává. Jste jim blízko, skvěle vidíte, takže si můžete užít třeba svatební lety krkavců, nebo lovící krahujce. Jenže to dost předbíhám.
Všechno začalo loni, kdy jsem si v Ptačím světě přečetla článek od účastníků předchozího Kurzu určování ptáků. Vau, to musí být geniální, říkala jsem si. Příležitost půl roku se intenzivně věnovat studiu ptáků. Nic neponechávám náhodně a na webu ČSO zadávám, aby mě informovali, jakmile bude nový kurz na obzoru. Email s přihláškou dorazil v lednu. Jenže co čert nechtěl, součástí přihlášky byl i drobný kvíz. Fotky ještě dobrý, ale po nich následovalo i několik hlasů. Škoda, že tam nebyla kukačka, tu bych poznala. Takhle jsem se smiřovala s tím, že na kurz můžu zapomenout, protože ptačí hlasy, to pro mě byl jeden velký chaos. O to větší byla moje radost, když jsem se dozvěděla, že od února začínáme.
Kurz určování ptáků běží od února do června a je to smršť osmi seminářů, tří terénních víkendových exkurzí a ornitologických vycházek, kterých můžete mít tolik, kolik dovolí vaše časové a dojezdové možnosti. K tomu ještě perfektně zpracované studijní materiály, ve kterých nechybí přehledné playlisty ptačích zpěvů a hlasů. Je nás pětadvacet účastníků a první měsíce se scházíme jednou týdně večer vždy na tři hodiny na Zoomu a pod taktovkou hlavních lektorů – Kuby a Ondry poznáváme šplhavce, pěvce, dravce, vrubozobé i brodivé atd. atd. Prezentace se přelévají do poznávaček, kvízů, fotky střídají spektrogramy, my špicujeme uši a snažíme naučit se ve zněti tónů rozpoznávat jednotlivé ptačí druhy. A hlasům je v kurzu věnována podstatná část, což postupně přináší první plody. Ale jako už bývá, když máte pocit, že vám to docela jde, přijdou bahňáci, pěnice, rákosníci a jim podobná ÚHáPéčka. Ovšem semináře jsou jen předzvěst toho, co přinesou terénních exkurze (a vycházky). Praha (fakt je tu spousta zajímavých biotopů), Josefovské louky a Rozkoš, Třeboňsko. Lektorský tým (mimochodem super je přítomnost dřívějších absolventů kurzu a kurzových hostů) nás s bezmeznou trpělivostí učí rozpoznávat, naslouchat, odhadovat, vysvětluje, prakticky ukazuje, zodpovídá nevyčerpatelnou lavinu dotazů, statečně čelí naší zvědavosti i nočním spontánním mini večírkům.
Kurz byl výborný ale i v jiných ohledech. Sešla se tu úžasná skrumáž lidí. S dalekohledem na oku se tu potkávají učitelé, lékařka, chemičky, ajťák, meteoroložka, holky ze ZOO, ochranářka z AOPK, lidi pohybující se ve stavebnictví a mnozí další. Všichni máme jedno společné. Propadli jsme stejné ptačí vášni. A tak se učíme, poznáme, napovídáme si, radíme se a je jasné, že kurzem naše ornitologické dobrodružství nekončí. Právě naopak, začíná. Ivet zakládá naši kurzovou WhatsApp skupinu, Marta iniciuje akci příští rok v Polsku, mnozí z nás se chystají na zářijovou konferenci Ptáci a svět v pohybu, budou další vycházky, setkání.
Po pravdě, je těžké shrnout dojmy do pár odstavců. Za mě představoval kurz jeden z nejintenzivnějších a nejsilnějších zážitků, které jsem v poslední době zažila, a mnohonásobně předčil všechna očekávání. Díky kurzu jsem viděla ptáky, které jsem donedávna znala jen z knížek. Navíc se povedlo to, co jsem zpočátku považovala za prakticky nemožné – řadu ptáků poznám i po hlase. A je to perfektní, jdete lesem, nic nevidíte, ale víte, že tu někde jsou mlynaříci, červenky, drozdi, hýlové. Moc ráda taky vzpomínám na praktické ukázky ornitologie – kroužkování, představení různých metod sčítání ptáků v terénu, akustický monitoring, představení různých faunistických databází, chytrých webů jako Xeno-canto nebo Featherbase a mnoho dalšího.
Ovšem je tu jedno riziko, na které třeba potenciální zájemce o kurz upozornit. Díky kurzu se totiž může vážným způsobem rozvinout až ornitologickou závislost. Ptáky začnete vidět všude, a pokud je neuvidíte, uslyšíte je a to je pak ještě horší. Budete chtít totiž víc. Víc vědět, vidět, slyšet, víc poznat. Začnete všude s sebou tahat všechny ty ornitologické propriety (jsou někdy dost těžké). Vaše zaujetí nebude znát mezí. Už se toho nezbavíte. A to taky hlavně proto, že kolem vás bude najednou spousta podobně trefených lidí, kteří vás v tom budou všemožně podporovat. Proto dobře zvažte, zda do toho půjdete.
Dana – absolventka kurzu 2022
Kurz určování ptáků pořádá ČSO od roku 2019, více informací najdete na jednotlivých stránkách:
O kurzu určování ptáků
Aktuální ročník
Zkušenosti účastníků
Chcete přednostně dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Kurzu určování ptáků ČSO? Přihlásit se můžete zde: https://forms.gle/1dqdXDZAycT6Kny46
Přihlášky do ročníku 2023 budou otevřeny v polovině listopadu.
2. února si na celém světě připomínáme 
ové mezinárodní kampani EuroBirdwatch, která letos oslaví 30. výročí! Tato úspěšná kampaň již tradičně probíhá o prvním říjnovém víkendu, během něhož ornitologové z České společnosti ornitologické organizují pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Blíží se období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním 
