//Moták lužní na titulní fotografii napovídá, jakým tématem se zabývá nové číslo Ptačího světa. To je na počest půl století organizovaného výzkumu a ochrany dravců a sov na Slovensku a v Česku věnované právě těmto atraktivním ptákům. Rarozi velcí, sýčci obecní nebo sokoli stěhovaví – i o těch se dočtete na celkem 36 stranách nového podzimního vydání. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024“
//Datum a místo konání: 12. 10. 2024, Blatná
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu.
Schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, jelikož po nedávném odstoupení předsedy Tomáše Bělky nebyla funkce předsedy obsazena.
Hned v úvodu byla zvolena volební komise pro volby do výboru a kontrolní komise ČSO ve složení Vojtěch Kubelka, Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová (84 pro, 0 proti, 2 se zdrželi). Komise se vzápětí odebrala do samostatné místnosti sčítat odevzdané volební lístky. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024“
//V letošním roce skončil čtyřletý mandát výboru České společnosti ornitologické. Volby do nového výboru a revizní komise ČSO proběhly 12. října 2024 na členské schůzi ČSO v Blatné. Volební výsledky sčítala komise ve složení Vojtěch Kubelka (předseda), Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová.
Continue reading „Výsledky voleb výboru a kontrolní komise na období 2024–2028“
//Nejdéle sloužící členové Výboru ČSO na sklonku tohoto volebního mandátu konstatují, že to bylo doposud nejnáročnější období, které zažili. Není se čemu divit, covidové roky byly výzvou pro všechny, a i výbor se v tomto období začal scházet nejenom osobně, ale také online. Citelně nás v roce 2022 zasáhla ztráta předsedy ČSO Jiřího Flouska. Předsednictví posléze převzal Tomáš Bělka, který musel ze zdravotních důvodů v polovině roku 2024 rezignovat a v celé agendě byl nepostradatelný svou činností z pozice místopředsedy Tomáš Pospíšil. Samotná ČSO za tyto čtyři roky zažila nebývalý růst, jak v šíři svých činností, odbornosti, respektu v ochraně přírody, tak například i v členské základně.
Stali jsme se respektovaným partnerem v několika mezinárodních projektech (PannonEagle Life, Interreg atd.) i v morální podpoře Taiwan Wild Bird Federation, která byla za nestandardních okolností vyloučena z členství BirdLife International. Od roku 2022 máme také tu čest hostit kancelář European Bird Census Council, který vydal European Breeding Bird Atlas (EBBA2).
Diskutovali jsme strategický plán pro období 2023–2029, abychom věděli, kam směřujeme a čeho chceme společně dosáhnout v oblasti ochrany ptáků, osvěty, vzdělávání, ale také v mezinárodní spolupráci. Na plnění společně stanovených cílů se významně podíleli zaměstnanci kanceláře, za což jim patří velké poděkování. Stále se daří vydávat nejen časopis Ptačí svět ale i odbornější Sylvii a došlo také k rozvoji digitální databáze AVIF. Spolková činnost byla podporována aktivní komunikací s regionálními pobočkami, podporou rozličných pracovních skupin i organizací osvětových akcí pro veřejnost.
Důležitým krokem pro konkrétní podporu biodiverzity bylo rozšíření počtu a plochy ptačích parků ČSO. Tento projekt se setkal s velmi výraznou podporou členů i veřejnosti, a tak jsme zpracovali strategii jejich dalšího rozvoje pro roky 2022–2042. Naším záměrem je tato chráněná území postupně rozšířit do všech krajů Česka. První vznikl již v roce 2006 na Josefovských loukách, ale od roku 2020 jich přibylo dalších pět. Cílem je nejen tyto parky zakládat, ale zejména je dlouhodobě financovat a rozvíjet. V přípravě je několik dalších, které budou pro řadu členů nejen velkým překvapením, ale také velkou výzvou.
Jakákoliv občanská společnost je jen natolik zdravá nakolik dokáže být ve svých rozhodnutích nezávislá. Významně rostoucí agenda ČSO pro svou budoucí stabilitu a nezávislost vyžaduje také diferencované zdroje financování. Výbor se tedy zabýval nejen plánováním a kontrolou průběžného financování, ale také změnou struktury do budoucnosti. Součástí této postupné změny bylo i nelehké rozhodnutí o akvizici benefičního e-shopu Zelená domácnost na počátku roku 2024, kterou se rozpočet ČSO téměř zdvojnásobil.
Rozhodování o desítkách drobných agend v průběhu celého volebního období znamenala pro všechny členy výboru často pečlivou přípravu i následné zdlouhavé jednání dlouho do večerních hodin. Ačkoliv jsme ne vždy došli k tomu správnému řešení, za což nám členská základna jistě vystaví své hodnocení, tak přesto nám tato práce vždy dávala smysl a přistupovali jsme k ní s velkým respektem a odpovědností.
Před příštím výborem ČSO, který by se mimo jiné měl zhostit upořádání oslav stého výročí od založení Československé společnosti ornitologické v roce 1926, stojí mnoho rozdělaných i nových úkolů, ale s podporou všech členů i zaměstnanců aktuálně největší ochranářské organizace v Česku to jistě bez problémů zvládne.
Za výbor, který pracoval ve složení: Peter Adamík, Tomáš Bělka (do 8. 8. 2024), Gašpar Čamlík (od 16. 1. 2023), Jiří Flousek (do 14. 11. 2022), Barbora Kaminiecká, Vojtěch Kodet, Tomáš Pospíšil, Martin Pudil, Kateřina Ševčíková a Vlasta Škorpíková.
Výbor ČSO
//Ve čtvrtek 3. října proběhlo vyhlášení vítězů 7. ročníku Cen SDGs, mezi kterými byla tentokrát i ČSO. Ocenění od roku 2017 uděluje Asociace společenské odpovědnosti udržitelným projektům, které posouvají Česko i svět směrem k udržitelné budoucnosti. Slavnostní galavečer se konal v Černínském paláci na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Do letošního ročníku Cen SDGs se přihlásilo 269 projektů v 7 kategoriích a do finále postoupilo celkem 37 projektů. Continue reading „ČSO zvítězila s projektem ptačích parků v Cenách SDGs“
//O minulém víkendu byl proveden kompletní nátěr stanice ČSO Na Velkém Tisém na Třeboňsku. Kvalitu práce po celou dobu kontrolovaly stovky hus velkých, min. 15 orlů mořských, kvakoši, rybáci, jeřábi a další opeřenci. Životnost stanice, která je i po více než 70 letech provozu v obdivuhodné kondici, tak byla opět o několik let prodloužena.
Mgr. Jaroslav Cepák, Ph.D.
vedoucí Kroužkovací stanice
Terénní stanice Velký Tisý je v perfektním stavu především díky mnohaleté dobrovolné práci správce Jaroslava Cepáka, který do péče o stanici zapojuje i členy rodiny. Děkujeme!
//Předposlední zářijový víkend letošního roku proběhne v prostorách ZŠ a MŠ Polanka nad Odrou, v těsné blízkosti CHKO Poodří, podzimní členská schůze Slezské ornitologické společnosti k příležitosti 50. výročí od jejího založení. Program je vskutku nabitý.
Členové a hosté se mohou těšit na poutavé přednášky z ptačích oblastí severní Moravy a Slezska, které budou doplněny zajímavými příspěvky z výzkumu a ochrany ptáků. Během sobotního dne bude předem nahlášeným členům SOS s řádně zaplacenými členskými příspěvky zajištěn oběd a večeře a také případný nocleh. Druhý den se členové mohou zúčastnit vycházky do národní přírodní rezervace Polanská niva.
Pro všechny, kteří nejsou členové SOS a chtěli by se víkendového setkání zúčastnit, je vstup na sobotní přednáškový program zpoplatněn částkou 300 Kč/osoba. Možné je zajistit pro zájemce také oběd (vepřový řízek nebo smažený květák s bramborovou kaší a okurkovým salátem) v částce 150 Kč/osoba či večeři (zvěřinový guláš s houskovým knedlíkem či chlebem) rovněž v částce 150 Kč/osoba.
V případě zájmu o účast na sobotní konferenci prosíme, aby nám členové i případně další zájemci dali vědět na e-mail sos.cso@seznam.cz, a to nejpozději do 15. září 2024. Poté už nejsme schopni zajistit výše uvedený servis.
Těšíme se na viděnou.
//
//Nové letní číslo na první pohled zaujme podmanivou fotografií buřňáka ledního. Těšit se můžete na článek o čím dál vzácnější hrdličce divoké, rozhovor se správcem ptačího parku nebo na návod, jak rozeznat jednotlivé druhy kormoránů. Aktuální vydání nás navíc potěší celkem 32 stranami poutavého čtení o ptácích, což je o 4 strany více než v předchozích číslech. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 3/2024“
//V letošním roce skončí mandát současnému výboru ČSO, a proto proběhnou na podzim volby výboru nového. Všichni členové dostanou tento týden kadidátskou listinu a orazítkovaný volební lístek spolu s časopisem Ptačí svět. Během konference Jihočeského ornitologického klubu v Blatné budou během členské schůze ČSO konané 12. 10. 2024 dopoledne volby ukončeny, hlasy sečteny a výsledky zveřejněny.
Nejvyšším orgánem ČSO je členská schůze. V období mezi členskými schůzemi řídí ČSO výbor v jehož čele stojí předseda. Výbor je volen členskou schůzí na období čtyř let. Práce ve výboru je čestná, nehonorovaná. Volby výboru a kontrolní komise se konají podle Volebního řádu ČSO. Členská schůze je řízena podle Jednacího řádu členské schůze ČSO.
Při volbě do výboru ČSO můžete dát svůj hlas maximálně 9 kandidátům (při zaškrtnutí více než 9 kandidátů je volební lístek neplatný) a hlas doručit do kanceláře ČSO do 10. října, nebo odevzdat během konání konference v Blatné 11. 10., nebo nejpozději 12. 10. dopoledne. Abyste svou volbu mohli dobře promyslet, představujeme vám kandidáty v abecedním pořadí.
Peter Adamík, 43 let, Dlouhá Loučka, vedoucí Přírodovědného ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci a vědecký pracovník na katedře zoologie UP v Olomouci, 20 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Mám za sebou jedno (první a velmi aktivní) období ve výboru ČSO. Byly to desítky dní práce pro dobrou věc. Sedm let jsem pro ČSO vedl časopis Sylvia. Odborně vypomáhám s přípravou velkých konferencí ČSO v Mikulově. Připomínkoval jsem různé programy, např. Avif, zejména záznamy prvních příletů. Dělám Liniové sčítání druhů a jsem velký fanda monitoringu ptáků. Rád přemýšlím nad tím, jak udělat ČSO ještě lepší, než je.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Protože věřím, že silná občanská společnost tvoří zdravý základ demokracie. ČSO plní mnoho poslání a jedno z nich, které jí zvyšuje kredibilitu, je i odborná činnost. Z pozice akademika chci v názorovém koktejlu výboru rozvíjet odborné činnosti ČSO, zejména monitoring. Bez dobrých dat se těžko něco chrání. Po prvním období ve výboru vidím lépe do chodu ČSO a stojí před námi řada velkých výzev spojených s nebývalým růstem. Rád bych viděl silnější regionální pobočky i s vlastními zaměstnanci.
Pavel Benda, 56 let, Děčín, samostatný zoolog v soukromé firmě, 38 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen severočeské pobočky, kde jsem pracoval i ve výboru. Vedu Ornitologický klub při Labských pískovcích, který zároveň funguje i jako patronátní skupina Ptačí oblasti Labské pískovce. Klub má přes 30 členů a máme i vlastní webové stránky a každoročně vydáváme zpravodaj v tištěné formě. Koordinuji každoroční monitoring PO Labské pískovce. Zapojuji se do naprosté většiny odborných aktivit ČSO.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Byl jsem osloven některými kolegy, proto jsem se po úvaze rozhodl kandidovat. ČSO má spoustu velmi zajímavých aktivit, kde si myslím, že musí být vyváženost mezi odbornými aktivitami a aktivitami zaměřenými na širokou veřejnost. Velmi se mi líbí a podporuji vznik a rozvoj ptačích parků. V této souvislosti je nutná stabilizace a dlouhodobá finanční udržitelnost ptačích parků, a to i s využitím finančních zdrojů ze soukromého sektoru.
Barbora Kaminiecká, 48 let, Praha, zoolog, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 27 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Členka výboru ČSO v letech 2002–2006, 2014–2020 a 2020–2024, odpovědná redaktorka časopisu Ptačí svět (2000–2005), členka redakční rady Ptačího světa od roku 2005, členka organizačních výborů konferencí ČSO (Dravci a sovy, konference ČSO v letech 2006, 2011 a 2016), v roce 2014 jsem pomáhala rozjíždět projekt Čapí hnízda, v loňském roce jsem spolupracovala při předjednávání výkupů pozemků na Josefovských loukách.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: V práci pro ČSO vidím smysl a ráda bych přispěla k tomu, aby ČSO zůstala otevřená všem lidem se zájmem o ptáky a zároveň si udržela odbornost a nezávislost, což v dnešním rychlém a emotivním světě není jednoduché. Ve výboru chci pomáhat s organizací akcí pro členy i veřejnost – v roce 2026 nás čeká 100 let od založení ČSO, a to je pořádná výzva! Jsem zastáncem vzniku a rozvoje ptačích parků, jde na nich lidem ukázat, že vytvořit a následně chránit lokality má nejen pro ptáky obrovský význam.
Vojtěch Kodet, 44 let, Jihlava, ornitolog, 27 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Koordinátor Virtuálního informačního centra ČSO (2003–2004), šéfredaktor webových stránek ČSO (2004–2009), zastupuji ČSO v čestné radě ČSOP, člen výboru ČSO (od r. 2010), jednatel (2007–2016) a předseda (odr. 2017) Pobočky ČSO na Vysočině.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Vystudoval jsem ekologii, zabývám se ochranou ptáků a jejich lokalit, plánováním ochranářských managementů, revitalizacemi, praktickou péčí o pozemky, zapojuji se i do výzkumných aktivit. Své teoretické znalosti i praktické zkušenosti nabízím k dispozici ČSO i pro následující volební období.
Ondřej Kulhánek, 44 let, Praha, manažer v mezinárodní poradenské
společnosti, 15 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Jsem předsedou výboru Pobočky ČSO pro střední Čechy a Prahu, kde spolu s kolegy zajišťuji její kompletní činnost. Působím jako lektor v rámci kurzů ČSO, primárně na Kurzu určování ptáků a v rámci spolupráce s organizací Elpida (programy pro seniory). ČSO také nárazově vypomáhám při nejrůznějších projektech (například při zavádění GDPR nebo při tvorbě a testování nových verzí Avifu).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Profesně
se věnuji datům a informacím a na práci s nimi bych se chtěl primárně zaměřit i v rámci ČSO. Zároveň bych rád uplatnil i své ekonomické vzdělání a zaměřil se na oblast financí. Rád bych také přispěl určitým nadhledem, kdy díky zkušenostem z korporátního světa mohu neziskové organizaci, jakou je ČSO, přinášet nové pohledy.
Mikuláš Řimánek, 23 let, Ostrava, student 3. LF UK, 7 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V posledních letech se v ČSO nejvíce věnuji práci s nastupující ornitologickou generací. Spoluorganizuji Ornitologickou akademii, která se již čtvrtým rokem snaží propojit a podpořit mladé nadšené ornitology. Tímto programem už prošlo 100 účastníků. Jsem také aktivním kroužkovatelem, čehož se snažím využívat i při osvětových akcích ČSO pro veřejnost, jako jsou Vítání ptačího zpěvu a Festivaly ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Rád bych do výboru přinášel pohled své generace. Chci se nadále věnovat mladým, aby pro ně ČSO byla otevřená a zajímavá, a mohla tak nadále hrát roli ve výchově budoucích ornitologů a ochranářů. Přeji si, aby si naše společnost i do dalších let zachovala jak svou vysokou odbornost, tak otevřenost novým zájemcům o ptáky. Aby nabízela prostor k propojování zkušených odborníků s nováčky. Rád bych jí v tomto pomáhal aktivně dál i prací ve výboru!
Ondřej Sedláček, 47 let, Praha, Katedra ekologie PřF UK Praha a Ochrana fauny ČR, o. p. s., 30 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Člen výboru ČSO v letech 2004–2008, věnoval jsem se mj. nové koncepci publikací ČSO, od r. 2001 člen redakční rady časopisu Sylvia, v minulosti šéfredaktor časopisu Buteo, moderátor prvních plesů ČSO, hrdý spoluautor nového vydání Wahlova Pražského ptactva.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Po zhruba patnáctileté pauze bych se rád vrátil do výboru a podílel se na strategických rozhodnutích, která posunou ČSO zase o kus dále směrem k efektivní ochraně ptáků vycházející z vědeckých základů. K tomu chci využít nabyté zkušenosti jak na poli vědy, tak v ochraně přírody. Velkou prioritou je pro mě rozvoj ptačích parků směrem k propojení ochrany ptáků a hmyzu. Velkým tématem je pro mě snaha zvrátit katastrofální stav rybníků. Rád bych do výboru přinesl humor a nadhled.
Zuzana Selementová, 35 let, Praha, advokátka (specializace občanské právo a právo životního prostředí), 6 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: V ČSO jsem se podílela na vzniku poslední chybějící pobočky – Pobočky střední Čechy a Praha. Pobočku se nám v loňském roce podařilo založit. Nyní působím v jejím výboru, kde mám na starost (kromě administrativy a papírování) zejména propojování členů a rozvoj komunity. ČSO poskytuji příležitostné pro bono právní poradenství. A u Vltavy se snažím vysvětlovat dětem, proč neházet do vody rohlíky.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: ČSO považuji za významnou neziskovou organizaci, které se daří ovlivňovat přístup k ochraně přírody na celostátní úrovni. Tuto roli by měla i nadále rozvíjet: vyjadřovat se k národním záměrům, tvorbě legislativy i metodik v ochraně přírody; podporovat obnovu přírody lokálně ptačími parky i svým dobrým příkladem; šířit osvětu. Pro práci ve výboru nabízím pohled „nepřírodovědce“, znalost právního prostředí, komunikační schopnosti s cílem být transparentní dovnitř i navenek a nadšení pro věc.
Michael Strnad, 67 let, Chýnov, důchodce, 52 let členem ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od počátku se věnuji mládeži a popularizaci ornitologie. Přirozeným výsledkem bylo, že jsem pro školy natočil vzdělávací film Ptáci kolem nás. Kroužkuji od roku 1975. Zúčastnil jsem se všech mapování pro atlasy. Do důchodu jsem odešel, abych se věnoval ornitologii. Díky tomu mohu pracovat na dvou kroužkovacích projektech u obou druhů králíčků a sčítám na 10 čtvercích Liniové sčítání druhů. Rád cestuji. Jsem členem výboru Jihočeského ornitologického klubu.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Díky 53 letům v ČSO mám představu, kam ji směřovat. Měla by dávat příležitost uplatnění všem členům. Zkušenější by měli pomáhat nezkušeným rozvíjet znalosti, amatéři by měli pomáhat profesionálům se sběrem dat. I začátečníci mohou pomoci šířit dobré jméno ČSO a ornitologie. Myslím, že ČSO by neměla členy rozdělovat na „lepší“ a „horší“, ale naopak spojovat lidi stejného zájmu o ptáky, ať už na úrovni výzkumu, nebo pouhého obdivu. K tomu bych chtěl přispět
svými letitými manažerskými zkušenostmi.
Kateřina Ševčíková, 28 let, Olomouc, ornitoložka na volné noze, 14 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Od roku 2019 jsem předsedkyní MOS – Středomoravské
pobočky ČSO a od roku 2020 členkou výboru ČSO. Na střední Moravě se věnuji správním řízením a biologickým průzkumům a dozorům. Organizuji Výzkumné terénní víkendy a Beskydská houkání, vedu i ornitologické exkurze a pracuji s mládeží. Pod hlavičkou Slezské ornitologické společnosti – Severomoravské pobočky ČSO spoluorganizuji kroužkovací akci Acrocephalus a zapojuji se i do monitorovacích akcí ČSO (Jednotný program sčítání ptáků, hnízdní atlas apod.).
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Za uplynulé volební období ve výboru jsem se mnohé naučila. Mám pocit, že nabyté zkušenosti mi mohou sloužit jako odrazový můstek pro další efektivnější práci pro ČSO. Té (a hlavně ptákům) bych se svou činností chtěla odvděčit za mnoho krásných chvil a podpořit ji ve smysluplném poslání. V novém volebním období bych ve výboru ráda prosazovala větší propojení ČSO s pobočkami, věnovala se práci s mládeží a ochraně lesů, aby byly pro ptáky přívětivým prostředím.
Vlasta Škorpíková, 62 let, Znojmo, státní správa v ochraně přírody, 45 let členkou ČSO
Dosavadní činnost v ČSO: Spousta témat – monitoring ptáků a ptačích oblastí, Liniové sčítání druhů, hnízdní atlasy, metodiky na téma ptáci versus větrné elektrárny nebo elektrická vedení, regionální faunistika, záchranné programy (raroh, sýček, drop), časopis Crex atd.
Proč kandiduji a co považuji za priority pro období 2024–2028: Kandiduji proto, že mi záleží na budoucnosti ČSO. Je to stále vlivnější a odvážnější organizace, je na správné cestě. Můžu přispět znalostmi a zkušenostmi z teorie i praxe ochrany ptáků. Priority – posilovat odbornost, účinně chránit ptáky a oceňovat dobrou práci.
//Ke dni 8. srpna 2024 Tomáš Bělka odstoupil ze zdravotních důvodů z funkce předsedy ČSO. Současně se vzdal i svého členství ve výboru ČSO. Continue reading „Předseda ČSO Tomáš Bělka ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce“
//Letošní členská schůze proběhne v sobotu 12. října 2024 v Blatné v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu. Continue reading „Pozvánka na členskou schůzi ČSO“
//Dne 21. 7. 2024 se sešel výbor ČSO k opakovanému projednání situace, která nastala okolo činnosti Názvoslovné komise ČSO. Tato pracovní skupina vznikla rozhodnutím výboru ČSO 10. března 2021 na základě podnětu několika členů ČSO za účelem vedení a aktualizace seznamu českých jmen ptáků. Ačkoliv si výbor ČSO stále myslí, že české názvosloví ptáků světa je potřebné, rozhodl se po diskusi většinou svých členů Názvoslovnou komisi zrušit. Hlavními důvody pro ukončení činnosti komise, jsou: Continue reading „Výbor ČSO zrušil Názvoslovnou komisi ČSO“
//Jako členové ČSO máte nyní možnost přihlásit se k bezplatnému odběru anglicky psaného elektronického časopisu The BirdLife Magazine. V každém čísle tohoto čtvrtletníku se dočtete o úžasné a někdy i nebezpečné práci v terénu, kterou partneři BirdLife vykonávají po celém světě.
Díky 115 národním partnerům časopis nabízí skutečně globální pohled na moderní problémy ochrany přírody, a to prostřednictvím neuvěřitelných příběhů z každodenního života žen a mužů, kteří své životy zasvětili ochraně ptáků a životního prostředí. Dozvíte se o snahách předcházet úmrtím albatrosů, již se uprostřed oceánu zachytávají na rybářské háky, jak výzkum chřástala Ayresova, nejvzácnějšího a nejplaššího známého vodního ptáka, pomáhá jeho záchraně před vyhynutím, či o tom, jak probíhá obnova přírodních oblastí Blízkého východu zpustošených válkou.
The BirdLife Magazine přináší:
exkluzivní články a úžasné fotografie,
inspirativní články od předních odborníků na ptáky a biodiverzitu,
nejnovější objevy a poznatky sítě výzkumníků BirdLife,
úchvatné snímky od známých fotografů divoké přírody,
informace o ochranářských projektech přímo z terénu,
podnětné debaty o nejžhavějších tématech ochrany přírody a životního prostředí,
upozornění na ohrožené ptáky a stanoviště, o které si nemůžeme dovolit přijít,
rozhovory se slavnými i neslavnými hrdiny ochrany přírody a ptáků.
Pokud se chcete nejprve podívat na ukázkové číslo, některá jsou k dispozici online: magazine.birdlife.org.
Jako poděkování za vaši přízeň ČSO, partnerské organizace BirdLife, vám redakce čtvrtletníku zpřístupňuje The BirdLife Magazine v digitální podobě.
Přihlaste se k odběru časopisu The BirdLife Magazine.
Po kliknutí na odkaz vyplňte své jméno a e-mail. V kolonce BirdLife Partner of which you are a member *, uveďte: Czech Society for Ornithology (CSO). Pak ještě zaškrtněte, zda si přejete dostávat pouze magazín, nebo i pravidelný newsletter BirdLife. Po odškrtnutí souhlasu s uložením vaší e-mailové adresy v souladu se zásadami ochrany osobních údajů vám přijde e-mail od odesilatele BirdLife Team s předmětem Magazine Mailing: Please Confirm Subscription, v němž kliknete na potvrzovací odkaz (Yes, subscribe me to this list), potvrdíte, že nejste robot a pak už vám do schránky přijde uvítací e-mail s odkazem a heslem, pomocí nějž se dostanete k elektronické verzi posledního čísla The BirdLife Magazine. Nadále budete každé čtvrtletí dostávat odkaz a heslo k novému vydání.
Časopis je pro redakci Ptačího světa již dlouho velkou inspirací a vřele ho doporučujeme. Přejeme příjemné, zábavné i poučné čtení!
//Od pondělí 15. července do 11. srpna můžete ve vybraných prodejnách Tesco hlasováním podpořit ptačí parky Zbudovská blata a Mnišské louky, a to v rámci grantového programu Vy rozhodujete, my pomáháme Nadačního fondu Tesco. Vítěze v každém regionu vybírají zákazníci formou hlasování v obchodech Tesco. Za každý nákup v Tesco získáte žeton, který dáte do hlasovacího boxu vámi zvoleného projektu. V každé prodejně vybíráte mezi třemi projekty. Každý vítězný projekt bude podpořen grantem 45 000 Kč. Continue reading „Hlasování pro ptačí parky v supermarketech Tesco“
//AKTUALIZACE 24. 7. 2024: Výbor ČSO na svém zasedání dne 21. 7. 2024 Názvoslovnou komisi ČSO v její současné podobě zrušil. Tento formulář již tedy není funkční.
Názvoslovná komise vznikla v roce 2021 jako jedna z pracovních skupin České společnosti ornitologické (ČSO). Hlavním důvodem bylo doplnit české názvy u druhů, které dosud český název neměly, a vytvořit nové názvy pro druhy, které byly v poslední době nově objeveny nebo vznikly rozdělením jednoho druhu do více druhů nových. V neposlední řadě bylo potřeba u některých starých názvů český název revidovat. Obdobně jako u předešlých názvosloví ptáků ČR / světa, nebyly některé změny veřejností jednoznačně přijaty. Continue reading „Názvoslovná komise ČSO: formulář pro návrhy a připomínky“
//Žáci výtvarného oboru ZUŠ Olešská v Praze použili knihu Pražské ptactvo jako inspiraci ke svému projektu. Pod vedením učitelky Lucie Fryčové vytvořili několik desítek výtvarných děl s tematikou ptáků Prahy a společně svá díla vytvářeli několik měsíců. Svoje ilustrace a kresby děti představily ve středu 26. 6. 2024 na malé zahradní slavnosti v Trmalově vile v Praze Strašnicích, kde měly také příležitost popovídat si s členem autorského týmu Pražského ptactva Petrem Voříškem.
//Ve středu 27. června se uskutečnilo pietní setkání k uctění památky Veleslava Wahla a dalších popravených studentů Právnické fakulty Univerzity Karlovy v politických procesech v letech 1949-1950 a popravené JUDr. Milady Horákové. Proběhlo od 10:00 u pamětní desky před budovou Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Continue reading „Pietní setkání k uctění památky Veleslava Wahla a dalších popravených studentů PF UK“
//Dovolujeme si oznámit, že autorům a autorkám publikace Pražské ptactvo 1800–2020 (ptáci – město – příběh hrdiny): Veleslavu Wahlovi, Petru Voříškovi, Jaroslavu Cepákovi, Kateřině Ebelové, Janu Horovi, Jakubu Hoškovi, Janu Hoškovi, Ondřeji Sedláčkovi a Jaroslavu Škopkovi, byla letos udělena Cena Josefa Hlávky za knižní práce z oblasti vědy o živé přírodě (pořádá Nadace Český literární fond a Nadace Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových). Continue reading „Cena Josefa Hlávky pro Pražské ptactvo 1800–2020“
//Dne 25. června 2024 uplynulo sto let od narození našeho nejvýznamnějšího a nejznámějšího nahrávače hlasových projevů ptáků i jiných zvířat, čestného člena České společnosti ornitologické, Ing. Pavla Pelze, CSc.
Ing. Pavel Pelz, CSc. se narodil 25. 6. 1924 v Českých Budějovicích. Po roce se s rodiči přestěhoval do Brna. Od chlapeckých let se Pavel zabýval pozorováním živočichů v přírodě a věnoval se poznávání hlasových projevů zvířat. Učil se rozpoznávat hlasy jednotlivých druhů, zejména ptáků a snažil se zapamatovat si jejich nejrůznější hlasové a zvukové projevy. V tom mu pomáhala dobrá hudební paměť a citlivost pro vnímání celkové přírodní atmosféry.
Po vykonání dvouleté vojenské základní služby nastoupil v roce 1953 na umístěnku do zaměstnání v Praze. Kontakt s cizinou, kde existovaly bateriové reportážní magnetofony, byl v té době z politických důvodů nemyslitelný. Proto byl nadšen, když se v roce 1960 objevil na našem trhu malý přenosný bateriový tranzistorový magnetofon z továrny Tesla Liberec, značky START. Nedostatkem pro práci v terénu byla citlivost magnetofonu na meteorologické podmínky. Pavel okamžitě vyzkoušel činnost koupeného magnetofonu a jeho první nahrávkou vůbec byl hluk ulice z otevřeného okna bytu.
Na podzimním Brněnském veletrhu Pavel navštívil stánek výrobce mikrofonů rakouské firmy AKG a získal příslib zástupce, že mu do jednoho obchodu u nás zašle vybraný typ mikrofonu, který bude moci zakoupit za československé koruny. Firma slib splnila a zaslala mu dynamický mikrofon se superkardioidní směrovou charakteristikou a frekvenční charakteristikou v pásmu ± 4 dB zvukového pásma. Mikrofon Pavel instaloval do hliníkového zrcadla od teplometu, které bylo přibližně parabolického typu. Pro záznam hlasů vzdálených ptáků byl mikrofon stále ještě málo citlivý. Proto sestrojil malý transistorový mikrofonní předzesilovač. Pokrokem v roce 1965 bylo, když Tesla Liberec uvedla na trh další typ bateriového magnetofonu BLUES. Kvalita nahrávek byla jen o něco lepší než u magnetofonu Start. Dalším výrobkem Tesly Liberec byl magnetofon URAN. Byl to také cívkový bateriový magnetofon s možností půlstopého záznamu. Pavel ho okamžitě zakoupil a v Tesle Liberec mu ochotně seřídili provozní parametry na magnetofonový pásek AGFA PE 41.
Po získání magnetofonu propadl Pavel pravé nahrávací vášni. Nevynechal jedinou příležitost k cestě do „pražské divočiny“. Často i ve všední jarní dny vstával ve 3 hodiny ráno a za chvíli již byl v terénu na severozápadním okraji Prahy. V šedesátých letech minulého století byl v tuto dobu ještě všude klid a ticho. Byl minimální automobilový a letecký provoz a traktory v přírodě byly vzácností. Nepřítelem nahrávání byl jenom vítr a déšť. Pracovní doba začínala Pavlovi v půl deváté a tu musel vždycky stihnout. V práci se nasnídal a tajně i oholil. Večerní doba již z hlediska klidu nebyla tak výhodná, ale na nahrávání večerních a nočních hlasů sov již měl více času. Sobotní a nedělní dny a hlavně dovolené věnoval nahrávání. Občas v terénu potřeboval pomocníka, a to mu vždy ochotně pomáhala jeho žena, často jsem s ním také jezdil. Postupně nahrával na celém území Čech a Moravy. Zvláště výhodné podmínky měl na východním Slovensku díky příteli RNDr. Štefanu Dankovi.
V sedmdesátých letech měl možnost jezdit do přírodní rezervace Serrahn v Meklenbursku v bývalé NDR. Do Serrahnu jezdil 12 let, hlavně na nahrávání hlasů dravců. Postupně pořizoval nahrávky v NDR i na pobřeží Baltu. Úžasné možnosti mu poskytovalo i pobřeží a jezera severního Polska kolem Olsztynu a prales rezervace Białowieski Park Narodowy se zubry. Také nahrával v pohoří Vertes v severním Maďarsku, v bauxitových dolech (skalník zpěvný) a v Národním parku Hortobágy na jezerech v pustě. Velké možnosti mu poskytly dvě návštěvy Dunajské delty a Transylvánských Alp v Rumunsku. Dále pořizoval nahrávky v Bulharsku a kolem jugoslávského (skalník modrý) a řeckého pobřeží. Významný a velmi úspěšný, z hlediska nahrávání, byl jeho zájezd do Turecka v roce 1992. Cesta vedla kolem západního pobřeží (s delšími odbočkami do hor) až na jih do mořského zálivu u Antalye. V Turecku získal řadu zajímavých nahrávek ptáků i savců. Protože jeho magnetofony byly v chodu téměř denně, trpěly hlavně v terénu velkým opotřebením.
Pavel byl úžasný člověk, čestný a výborný kamarád. Moc mě chybí. Úmrtím Ing. Pavla Pelze, CSc. ztratila česká a evropská ornitologie nejvýznamnějšího nestora bioakustiky.
Stanislav Chvapil, 19. 6. 2024
Poslechněte si nahrávky:
//Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 získala ocenění “Nejkrásnější česká kniha roku 2023” v kategorii Odborná literatura. Ceny za nejlepší knižní design byly vyhlášeny 12. června v technologickém centru pražské UMPRUM. Ocenění Nejkrásnější české knihy roku pořádá již od roku 1965 Památník národního písemnictví společně s Ministerstvem kultury ČR.
Continue reading „Kniha Pražské ptactvo získala ocenění Nejkrásnější česká kniha roku 2023“
//Kurz sčítání a mapování ptáků (dříve pod názvem Členové členům) se letos konal v první půlce května na Mohelenském mlýně – na místě jako stvořeném pro ornitologické vycházky. Přímo u ubytování v údolí řeky Jihlavy nás přivítaly rodinky konipasů horských a nespočet druhů lesních pěvců. Vzhledem k zaměření kurzu jsme se je ale přece jen pokusili spočítat. Continue reading „Kurz sčítání a mapování ptáků 2024 pohledem účastnic“
//Z titulní strany zbrusu nového čísla se na nás upřeně dívá jeden z nejroztomilejších druhů naší avifauny – kulíšek nejmenší. Uvnitř se dozvíme, jak se zapojit do letošního mezinárodního sčítání čápů černých a bílých, kolika let se dožívají naši ptáci, co způsobuje deformace zobáků a zda s nimi mohou ptáci žít nebo třeba jak poznat v terénu naše polní hrabavé.
Do pražské kanceláře právě dorazily výtisky druhého letošního čísla a v těchto dnech míří do schránek členů ČSO a předplatitelů. Na titulní stránce nám hledí do očí kulíšek nejmenší na fotografii Michala Mašíka (WWW.FAUFLOPHOTO.CZ), jehož snímky představujeme v rubrice Objektivem.
Věděli jste, že letos probíhá už 8. mezinárodní sčítání čápů bílých a 4. celostátní sčítání čápů černých? Jak se do nich zapojit, se dozvíte v článku Gabriely Dobruské a Františka Pojera. K čápovi se vrátíme ještě jednou a to v článku Jiřího Dvořáka, který nám představí čapího veterána z Krkonoš. Tipněte si, kolika let se asi dožil? Údaj o jeho věku máme díky kroužkování a konkrétně u tohoto jedince díky dlouholetému kroužkovateli, panu Janu Grúzovi z Prosečného v Krkonoších, který je mimo jiné držitelem Ceny ředitele Správy KRNAP za rok 2021. Díky souhlasu spřáteleného časopisu Krkonoše – Jizerské hory si můžete rozhovor s panem Grúzem přečíst v pdf.
Čápi černí po okroužkování. Foto: K. Brož
Téma oblíbené určovací rubriky Poznáte…? nás tentokrát zavede do zemědělské krajiny. Dana Rymešová a Martin Černý, kteří se polními druhy ptáků zabývají řadu let, nám představí skupinu našich polních hrabavých ptáků a poradí, kde se s nimi v přírodě setkat a jak je od sebe rozeznat. Schválně, kdy jste naposledy viděli koroptev nebo křepelku?
Poznáte polní hrabavé? Ilustrace Jana Hoška
V Rozhovoru s podtitulem Když pozoruji ptáky, starosti jdou stranou jsem si povídala se svou dlouholetou kolegyní a kamarádkou Gabrielou Dobruskou, která má v ČSO na starosti zejména vzdělávání, ale také vycházky pro veřejnost nebo Čapí hnízda. Také jste v dětství četli Příběh lvice Elsy Joy Adamsonové? Ten kdysi Gábinu nadchl pro ochranu přírody. Dále se dozvíme, jestli lze kroužkovat ptáky i během mateřské dovolené a že někdy je lepší jít na ptáky než do hospody.
Rozhovor jsme vedli s Gabrielou Dobruskou, která má v ČSO na starosti vzdělávání, je dlouholetou členkou redakční rady Ptačího světa a také členkou Společnosti spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního divadla
Věděli jste, že kachny rády loví ryby? Nebo že volavka popelavá dokáže slupnout potápku? Záběry našich čtenářů vás přesvědčí v rubrice Co přinesl poštovní holub. Máte také zdokumentováno zajímavé pozorování? Budeme rádi, když se s námi podělíte a váš příspěvek rádi otiskneme třeba v příštím čísle.
Potápka malá skončila ve chřtánu volavky popelavé. Foto: Martin Vondra
Letošní rok se mimo jiné ponese v duchu mezinárodního sčítání čápů bílých a černých. Zapojit se může každý, pokud vás to láká, neváhejte a přečtěte si, jak na to, v rubrice Zajímavosti z ptačí říše. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak dlouho vlastně žijí naši ptáci? Díky projektu dlouhodobého sledování populací pomocí kroužkování o tom máme mnohem lepší představu. V článku Zdeňka Valeše se dozvíte hned o třech příkladech – kosu černém, slavíku modráčkovi a břehuli říční. Kdo z nich myslíte, že žije nejdéle?
V rubrice Rady, tipy, návody vás Ondřej Boháč přesvědčí, že zajímavé ptačí druhy se dají pozorovat i v na první pohled fádní zemědělské krajině. Vydejte se za ptáky do polí! Anebo kamkoli, kam to máte blízko! Petr Voříšek vám v recenzi článku Pozorování ptáku v době klimatických změn představí celou řadu možností, jak ptáky pozorovat i bez uhlíkové stopy. A o zkušenosti, jak revitalizovat oblast narušenou těžebním průmyslem, se podělí Martina Hanzlíková a Pavel Vít.
Mládě bělořita šedého na vrcholu jedné z kamenných mohyl. Foto: Martina Hanzlíková
Máme velkou radost, že jsme letos mohli založit nový ptačí park, díky mnoho z vás, kdo jste přispěli! Rádi bychom vás proto představili zbrusu nový park Rzy – legendární lokalitu! A nakonec doporučujeme, jaké novinky můžete zakout v e-shopu Zelené domácnosti. Jako exkluzivní prodejci výrobků Schwegler v Česku máme nyní například širokou nabídku budek včetně novinek pro kavky, ledňáčky, skorce či puštíky!
Zpětnou vazbu a nabídky článků či fotografií uvítáme na ptacisvet@birdlife.cz.
Kdo preferuje elektronické čtení a nepotřebuje papírové vydání, může napsat na cso@birdlife.cz a požádat o změnu. Ptačí světy vám pak nebudou chodit do schránky, ale budete si je moci stáhnout v pdf.
Děkujeme za vaši přízeň a přejeme inspirativní čtení!
Alena Klvaňová
šéfredaktorka
Členové ČSO dostávají časopis Ptačí svět čtyřikrát ročně zdarma v tištěné podobě, ale mohou si zvolit, že papírovou verzi nepotřebují a číst časopis jen elektronicky.
Předplatné a jednotlivá čísla si můžete objednat v e-shopu ČSO.
Celý obsah čísla najdete zde
Číslo ke stažení v pdf
Sledujte FB stránku časopisu
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi, který společně strávíme v ptačí kůži a budeme se dívat na svět ptačíma očima. Tentokrát zaletíme na Karlovarsko, do kempu Relax v Teplé u Mariánských lázní. (Pro koho by to bylo příliš daleko, dá se prý v případě volné kapacity přímo s majitelem domluvit prodloužený víkend.)
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží, jak ptáci žijí a co potřebují k životu. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala akce v minulém roce se můžete podívat ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: kemp Relax v Teplé u Mariánských lázní
Termín:
Začátek: v pátek 6. 9. 2024, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 8. 9. 2024 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování v chatičkách s plnou penzí (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní, místo pobytu znázorněno na mapě.
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 12 let 2 200,- Kč
Ostatní: dospělý 3 100,- Kč, dítě do 12 let 2 700,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu. Jelikož se jedná o členskou výhodu, mají členové ČSO v účasti na akci přednost.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny.
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu vylétneme na celodenní výlet se spoustou zajímavých stanovišť. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků.
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2024
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská se svými kolegy a pomocníky
//Vážení přátelé, pozorovatelé a milovníci ptáků,
v letošním roce probíhá opět po 10 letech celostátní sčítání čápů černých. Hlavním cílem je odhadnout aktuální počet hnízdících párů na celém území ČR.
Jak to bylo s čápem černým v minulosti?
Na začátku 20. století tento druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Čáp černý opětovně osídlil území České republiky od 40. let minulého století. Předtím hnízdilo několik párů pouze v lužních lesích na jižní Moravě. Znovuosídlení probíhalo ze severovýchodu, koncem 40. let 20. století byla prokázána hnízdění na severní a střední Moravě, v roce 1952 bylo nalezeno první hnízdo v Čechách v Krkonoších a přibližně o 10 let později již hnízdil v Čechách na více místech, především v pohraničních horách a v zachovalých lesních porostech chráněných území. Počet černých čápů rychle narůstal – v roce 1966 byl odhadován na 50 párů, v letech 1973-77 to bylo již 150 párů.
Od prvního sčítání v roce 1994, kdy byl jejich počet odhadnut již na 330 párů, počty utěšeně narůstaly (400 párů v roce 2004 až na 505 párů v roce 2014). Víme to zejména díky Vám, kteří svoje pozorování zapisujete do Avifu.
V posledních letech přicházejí z různých míst a oblastí zprávy o tom, že čápi černí téměř vymizeli a nejsou pozorováni. Možnou příčinou jsou velká sucha a vyschnutí drobnějších potoků a tedy nedostatek potravy pro dospělé čápy i pro mláďata. Z tohoto důvodu je letošní sčítání velmi důležité, abychom zjistili aktuální stav čápů černých a mohli jej porovnat s rokem 2014.
Jak akce probíhá?
Hlavním organizátorem sčítání je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Celou akci podobně jako v minulých letech koordinuje František Pojer z AOPK ČR – frantisek.pojer@nature.cz, 724 166 122, na kterého se můžete obracet s případnými dotazy.
Pro jednotlivé kraje byli dohodnuti koordinátoři, zejména zaměstnanci AOPK ČR, na které se rovněž můžete obracet s konzultacemi v průběhu sezóny a kteří po skončení hnízdní sezóny vyhodnotí početnost čápů pro jednotlivé kraje a CHKO ve třech „atlasových“ kategoriích – jako prokázané, pravděpodobné a možné hnízdění. Součtem pak dospějeme k celkovému odhadu hnízdních párů v ČR.
ČSO i její pobočky proto vyzývají nejen své členy, ale i další zájemce o sledování čápů, k zadávání jakéhokoli pozorování čápa černého do Avifu. Metodika není nijak složitá, důležité je vyplnit počet pozorovaných jedinců a aktivitu. Podrobnosti najdete ve výzvě k zapojení. Jihočeský ornitologický klub dokonce vyhlásil čápa černého pobočkovým ptákem roku.
Jak je to s hledáním hnízd čápů černých?
Čápi černí jsou na rozdíl od jejich blízkých bílých příbuzných velmi plaší. Pohyb v okolí hnízda je ruší a opakované návštěvy mohou vést dokonce k opuštění hnízda. Hlavním úkolem proto není hledání hnízd, ale záznamy opakovaných pozorování v hnízdní době. Ty naznačují přítomnost hnízdního páru a jeho teritorium – tedy pravděpodobné hnízdění, tj. nejdůležitější kategorii. Ani známá hnízda není potřeba navštěvovat, ty zkontrolují zkušení kroužkovatelé ve spolupráci s lesními hospodáři, aby nedocházelo k vyrušování hnízdících ptáků. Případné nové nálezy hnízd zadávejte skrytě a konzultujte s koordinátory, kteří zajistí i přiměřenou ochranu lokality.
Samozřejmě se můžete kdykoliv obrátit i mě jako hlavního koordinátora. Prosím, přijměte tuto výzvu ke spolupráci a pojďte do toho s námi. Občanská věda láká a čáp černý je nádherný a stále trochu tajemný pták.
František Pojer
