//Právě vychází nové číslo Sylvie, které náleží k půlkulatému 55. ročníku tohoto časopisu! Najdete v něm obsáhlé pojednání o revizích záznamů vzácných druhů ptáků v ČR, přehled hnízdního a zimního výskytu kachničky mandarinské v ČR, reportáž ze zahnízdění poštolky rudonohé v ČR po téměř půlstoletí a mnoho dalšího.
//POZVÁNKA
na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky
České společnosti ornitologické,
která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
PROGRAM:
Seminář:
Odborná přednáška:
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.
Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz
//O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého letošního čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky. Continue reading „Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky“
//O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.
Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:
(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)
Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!
Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi
//
Tradiční podzimní členská schůze se uskutečnila v sobotu 28. září 2019 během Šesté jihočeské ornitologické konference konané u příležitosti 50. výročí vzniku Jihočeského ornitologického klubu (JOK) na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
//V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.
Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.
Výsledky
Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.
| rok | počet vycházek | z toho utajených | počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů) |
| 2019 | 132 | 39 | 59 |
| 2018 | 84 | 21 | 34 |
Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.
Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.
U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.
Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.
Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.
Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.
Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?
Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.
Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.
Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).
Závěr
Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.
Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.
Gabriela Dobruská a Alena Skálová
Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.
//Milí členové ČSO,
srdečně Vás zveme na tradiční podzimní členskou schůzi ČSO, která se uskuteční v sobotu 28.9 2019 od 9:30 v rámci Šesté jihočeské ornitologické konference (27. – 29.9 2019) v Českých Budějovicích (Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, budova C). Samotná konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK) nabídne poutavý program od pátku až do neděle. Můžete se těšit na řadu zajímavých přednášek nejen z jižních Čech, workshop o akustickém mapování a monitoringu ptáků, terénní exkurzi, společenský večer ad. Podrobné informace o konferenci naleznete na webu Jihočeského ornitologického klubu https://jokcso.webnode.cz/konference-2019/
Program členské schůze ČSO (sobota 28.9., místnost C1, 9:30 – 11:00)
Na místě bude možné zakoupit nebo vyzvednout objednané zboží z eshopu ČSO (odznaky, knihy, plyšoví ptáčci, trička a jiné) či zaplatit členské příspěvky.
Na schůzi mají přístup i členové, kteří se neúčastní konference.
V případě jakýchkoli dotazů neváhejte a kontaktujte kancelář ČSO (cso@birdlife.cz, 777 330 355), rádi Vám poradíme.
Těšíme se na Vás!
Jiří Flousek, předseda výboru ČSO
Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO
//Na 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o šestý ročník akce.
Více informací v Angličtině naleznete zde: https://worldshorebirdsday.wordpress.com/
Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2019. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.
V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.
K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2019 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.
Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav, kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během začátku září v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!
Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR
//
Vážení organizátoři vycházek,
hlavní termín letošního Festivalu ptactva připadá na víkend 5. – 6. 10. 2019. Vycházky pořádané v České republice budou opět součástí celoevropské akce Eurobirdwatch zaměřené na ptačí migraci a šíření povědomí o stěhovavých druzích ptáků a prostředí, které při svých cestách využívají.
Více informací o Festivalu ptactva.
Continue reading „Výzva pro organizátory Festivalu ptactva 2019“
//Nastal čas opouštění čapích hnízd. Některá jsou již prázdná, na jiných ještě mláďata trénují let, aby se i ona brzy vydala na svou první cestu. Roste šance pozorovat skupinky na polích a loukách, střechách domů, či na sloupech podél silnic. Ptáci hledají v okolí potravu, aby se posilnili na dalekou cestu. Letos jí díky gradaci hrabošů mají dostatek. Brzy se začnou objevovat i ptáci ze severu, kteří se u nás na své cestě zastaví. I za tato pozorování budeme rádi, ale již nepatří na web čapích hnízd.
Na webu čapích hnízd shromažďujeme údaje o jednotlivých čapích hnízdech, tedy pozorování čápů na hnízdech a dění na nich.
V letošním roce se podařilo zkontrolovat neuvěřitelných 1350 hnízd, na 477 byla pozorována vzletná mláďata. Toto číslo však nemusí být ještě konečné. Prosíme všechny, kdo svá pozorování ještě nezadali, aby tak učinili nejlépe do konce prázdnin. Kromě počtu mláďat na hnízdě nás zajímá i datum opuštění hnízda (pokud je známo, napište do poznámky, že jde o poslední pozorování), případně první pozorování prázdného hnízda.
V průběhu září budeme z došlých dat vyhodnocovat úspěšnost letošní hnízdní sezóny, která bude během podzimu zveřejněna na webu ČSO.
Pozorování čápů bílých i čápů černých v okolní krajině zadávejte do faunistické databáze ČSO.
Můžete tak učinit doma u počítače či prostřednictvím mobilní aplikace Avif Mobile. Ke svému pozorování můžete vložit i fotografii a přesné místo pozorování.
Pro vstup do obou databází platí stejné přístupové údaje, registrovat se tedy stačí pouze 1x.
UPOZORNĚNÍ: Pokud zjistíte, že na poli leží granule jedu nebo tam jsou uhynulí hraboši (běžná potrava čápů), pošlete informaci na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podatelna@ukzuz.cz a v kopii na ČSO cso@birdlife.cz. Na ÚKZÚZ a do ČSO můžete hlásit i úhyny zajíců a dalších živočichů na polích. Více k aplikaci jedu se dočtete ZDE.
Sčítání čápů i v letošním roce podporuje E.ON Česká republika, s.r.o. Děkujeme!
Na území Moravskoslezského kraje byl program Čapí hnízda podpořen v rámci projektu Krajiny pro čápy Moravskoslezským krajem.
//V polovině června se uskutečnily dvě výpravy za břehulemi a jedna za rybáky do těžebních prostor společnosti Českomoravský štěrk, a.s. Zúčastnilo se jich celkem více než 50 lidí včetně dětí. Měli jsme jedinečnou možnost přesvědčit se na vlastní oči, že kde je vůle, dá se skloubit ochrana přírody i s těžební činností. Continue reading „Fotoreportáž z exkurzí za břehulemi a rybáky“
//6. – 8. září 2019 AKCE JE OBSAZENA
Milí členové, opět vám nabízíme možnost zúčastnit se ptačího víkendu pro rodiny s dětmi! Tentokrát zamíříme do blízkosti Českého Švýcarska, do rekreačního střediska Babočka v Krásném Poli u Chřibské.
//Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech. Continue reading „Pozvánka na večerní vycházky za ptačími sousedy“
//Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Česká společnost ornitologická chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku břehulím daří. Continue reading „Kde v Česku hnízdí břehule říční? Pomozte nám to zjistit“
//V letošním roce se břehule říční stala novým druhem Jaro ožívá. Při té příležitosti bychom rádi vyzvali všechny milovníky vycházek do přírody k zapojení do sledování hnízdišť břehulí, podobně jako v roce 2013, kdy byla břehule vyhlášena Ptákem roku.
//Na počest letošního ptáka roku jsme v rámci kampaně Pták roku i Jaro ožívá vyzývali k zapojení do pátrání po Máchově hrdličce, hrdličce divoké. Ptali jsme se: „Jakou máme v současnosti na prvního Máje šanci na svých vycházkách spatřit hrdličku divokou?“ Zatímco za Karla Hynka Máchy byla naprosto běžná, dnes tomu tak již není. Continue reading „Jak jsme pátrali po Máchově hrdličce?“
//Ve volbách do Evropského parlamentu 24.–25. května si zvolíme 21 nových českých zástupců. Ariel Brunner, vedoucí politického oddělení BirdLife Europe, ve svém komentáři vyzývá k účasti ve volbách a zvolení politiků, kteří berou celosvětovou krizi vážně. Continue reading „Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně“
//
Jihočeský ornitologický klub ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou vás zvou na
Konference k 50. výročí založení Jihočeského ornitologického klubu (JOK), pobočky České společnosti ornitologické (ČSO)
Continue reading „Pozvánka na šestou jihočeskou ornitologickou konferenci – registrace otevřena“
//Sylvia, odborný časopis ČSO, vychází pravidelně koncem roku. Aby bylo možné udržet odbornou úroveň časopisu, recenzní řízení a redakční příprava rukopisů vyžadují dostatek času. Pokud byste rádi publikovali ještě v letošním čísle, je třeba zaslat rukopis ideálně do konce května (delší studie) či do konce června (kratší sdělení). Pokud to nestihnete, nevadí – rukopisy je možné posílat kdykoli, avšak pozdější zaslání snižuje šanci, že se vaše práce ke čtenářům dostane již letos.
//Kilometr divočiny, kam desítky let nevkročila lidská noha, zpřístupnila pro veřejnost Česká společnost ornitologická v Ptačím parku Josefovské louky. Jde o součást nové okružní turistické stezky podél břehu řeky Metuje, která provede návštěvníky po nejzajímavějších místech mokřadu až k ohradě, kde žijí divocí koně. Continue reading „Zpřístupnili jsme Josefovskou džungli v ptačím parku“
//Právě v těchto dnech k nám přilétají první samci lejsků malých a začínají svým krásným zpěvem obhajovat svoje teritoria. Typicky na vzácného lejska narazíte v podhorských bučinách, nicméně na tahu na něj můžete narazit téměř kdekoliv, takže buďte ve střehu.
Continue reading „Lejsci malí už jsou tady, nezapomeňte nahrávat jejich zpěv!“
//Výbor ČSO na svém jednání 5. 2. 2019 potvrdil již dříve uvažovanou přeměnu jarních členských schůzí směrem k méně formálnímu setkání, převážně zaměřenému na ornitologické dění v Praze a Středočeském kraji, kde doposud nefunguje žádná pobočka ČSO. K změně dojde od roku 2020. Samozřejmě se ale během těchto setkání budeme věnovat i důležitým celostátním aktivitám ČSO.
K budoucímu pojetí pražských setkání jsme připravili krátký Google dotazník, který byl již představen účastníkům letošní jarní členské schůze dne 9. 3. 2019. Velmi oceníme, když si najdete chvíli času a dáte nám prostřednictvím vašich odpovědí v dotazníku vědět, jaký termín a formát schůze by vám vyhovoval, a taktéž i jaká témata příspěvků by přilákala vaší pozornost k účasti na schůzi. Uvítáme také každého z vás, kdo by chtěl pomoci při přípravě programu těchto setkání. V případě zájmu můžete kontaktovat Kancelář ČSO (cso@birdlife.cz).
Oficiální členská schůze ČSO tedy bude nadále již jen jedna, pořádaná vždy o některém z podzimních víkendů, a jako doposud v podobě dvoudenní akce procestuje postupně celou ČR, včetně středních Čech.
Nejbližší členská schůze proběhne 28. 9. 2019 v Českých Budějovicích, kde se stane součástí Jihočeské ornitologické konference, pořádané Jihočeským ornitologickým klubem – pobočkou ČSO.
Martin Fejfar, člen výboru ČSO
//Moravský ornitologický spolek ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností a ZO ČSOP Orchidea Valašsko uspořádá pro své členy a příznivce Výzkumný terénní víkend (VTV), jehož hlavním cílem bude noční monitoring chřástalů polních (Crex crex) v jižní části CHKO Beskydy. Continue reading „Pozvánka na Beskydské chřástalování“
//
Chtěli byste se naučit poznat většinu běžných druhů ptáků? Pletou se vám ptačí hlasy nebo nevíte, kde začít?
//
Dva páry jeřábů popelavých, čejky, bekasiny a čírky můžete v těchto dnech pozorovat v ptačím parku. Tisíce dalších ohrožených ptáků hledá domov. Navrhněte místo pro novou ptačí rezervaci ČSO. Foto: Břeněk Michálek, Josefovské louky.
Po 13 letech vytváření první rezervace ČSO, Ptačího parku Josefovské louky, je nejvyšší čas zúročit nabyté zkušenosti i jinde. Tento modelový přístup k územní ochraně přírody zaměřené na ohrožené druhy ptáků je potřeba dále rozšířit. ČSO je dnes velká a sebevědomá organizace s ohromnou podporou členů, což ostatně dokazuje i rozvoj a úspěchy ptačího parku. Rámcová představa nové rezervace, příp. rezervací, má několik styčných podmínek:
Rezervace by měly zohledňovat aktuální palčivé problémy naší krajiny a s nimi spojený úbytek ptáků. Navrhovat je možné rozsáhlejší území (jako jsou Josefovské louky), ale i mnohem menší lokality, například starou pískovnu. Důležitá je především možnost realizace tzv. restauračních projektů, tedy takových aktivit, které odbornými zásahy do prostředí vrátí nebo podstatně navýší populace zájmových druhů ptáků. Smyslem dalších rezervací ČSO ale může být i záchrana aktuálně ohrožené lokality (např. plány výstavby), ochrana lokality ohroženého druhu, vzorový management (přírodě šetrné hospodaření), ekovýchova apod. Nové rezervace budou v každém případě sloužit jako výkladní skříň ČSO, podobně jako Ptačí park.
Velký ohled bude brán i na to, zdali je v místě potenciální správce/strážce rezervace, v lepším případě komunita dobrovolníků, ochotných se na tvorbě rezervace podílet. Staňte se jimi právě vy!
Návrhy na území pro novou rezervaci ČSO sbíráme pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.
Neváhejte, třeba zrovna váš návrh obohatí v příštích letech českou ochranu přírody! Došlé návrhy budeme hodnotit podle všech kritérií uvedených ve formuláři. Nejpozději na podzim letošního roku vybere výbor lokalitu, na které toho pro ptáky budeme moci udělat nejvíc s co nejmenšími náklady. Hlavním kritériem pro rozhodování tedy bude celková efektivita.
S připomínkami a dotazy se obracejte na Břeňka Michálka, michalek@birdlife.cz, 734 226 037.
