Nabízíme možnost objednat si výjimečnou knihu o životě kukačky s fantastickými fotografiemi od autorů Oldřicha Mikulici, Tomáše Grima, Karla Schulze-Hagena a Bårda Gunnara Stokkeho The Cuckoo – The Uninvited Guest. Kniha vyšla v roce 2017 ve vydavatelství Wild Nature Press. Má 160 stran a je v anglickém jazyce.
Pokud máte o knihu zájem, pošlete nám své kontaktní údaje, požadovaný způsob doručení (osobně v kanceláři ČSO Praze, na členské schůzi ČSO v Bartošovicích nebo poštou) a počet objednaných knih na eshop@birdlife.cz do 30. 9. 2018. Kniha bude následně hromadně objednána a po doručení poslána zájemcům.
Cena:
599 Kč pro členy ČSO
699 Kč pro nečleny ČSO
Nejlepší cena na českém trhu!
Poštovné a balné 100 Kč, možný i osobní odběr v kanceláři ČSO Na Bělidle 34, Praha 5, nebo na členské schůzi ČSO 16. -18. 11. v Bartošovicích.
Vítání ptačího zpěvu. To jsou vycházky, přednášky, ukázky kroužkování a další akce zaměřené na poznávání našich ptačích přátel. Je oslavou návratu tažných druhů z jejich zimovišť. Vítání se pořádá tradičně na jaře, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Díky ochotě organizátorů-dobrovolníků se letos podařilo zorganizovat 140 akcí po celé České republice. Jaké byly se dozvíte v následující fotoreportáži.
Generálním sponzorem Vítání ptačího zpěvu je Meopta, tradiční výrobce špičkové optiky.
Hotel Hubertus, Poběžovice
Mariánská 91, 345 22 Poběžovice
O víkendu 24. až 25. listopadu pořádá Západočeská pobočka České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni již 4. Západočeskou ornitologickou konferenci, která se bude konat v sálu hotelu Hubertus v Poběžovicích. Od pátku do neděle bude v prostorách hotelu též zajištěno stravování a ubytování účastníků konference. Continue reading „Pozvánka na 4. Západočeskou ornitologickou konferenci“
Sraz v úterý 24. 7. 2018 v 17:00 hod. Přesné místo srazu bude oznámeno přihlášeným účastníkům při potvrzení účasti. Délka trvání cca 60 min až 90 min, podle zájmu a slyšených ptáků. Během vycházky se účastníci seznámí se základními druhy hlasů podle nahrávek – varovný, kontaktní, zpěv, význam zpěvu a určování toho, co uslyšíme. Vycházka bude zaměřena na městské druhy ptáků se kterými se je možné běžně setkat.
Organizuje Česká společnost ornitologická, povedou Vlaďka a Jirka Sládečkovi.
Pro případné zájemce možnost pokračovat s poznáváním netopýrů do pozdějších večerních hodin dle dohody na místě. Část věnovanou netopýrům povede Evžen Tošenovský. Z důvodu omezené kapacity prosíme případné zájemce o nahlášení účasti na slabeyova@birdlife.cz nebo telefonicky na 777 330 710. Pouze pro zrakově postižené zájemce!
ZLÍN – Bartošova čtvrť
Akce začne 31. 7. 2018 v 18:00 přednáškou s ukázkami hlasových nahrávek městských druhů ptáků a netopýrů. Součástí bude i ukázka handicapovaných živých zvířat ze záchranné stanice. Následovat bude vycházka podél toku řeky Dřevnice, kde si účastníci vyzkouší poznávání běžných druhů ptáků podle hlasu, při setmění pak používání ultrazvukových detektorů při určování netopýrů a sledování jejich letové aktivity. Předpokládané zakončení v cca 21:30.
Organizuje Česká společnost ornitologická, povede Evžen Tošenovský (tosenovsky@birdlife.cz, tel. 777 771 196). V případě zájmu o účast (pouze pro zrakově postižené zájemce!) kontaktujte vedoucího akce na výše uvedeném čísle nebo mailu.
Praha, 16. 7. 2018. Ornitologové vyzývají veřejnost ke sledování závěru čapí hnízdní sezóny. Již více než 540 dobrovolníků se letos zapojilo do sledování průběhu hnízdění čápů na webu České společnosti ornitologické. Zkontrolovali 1280 hnízd, což je neuvěřitelných 92 % všech hnízd v republice. Ke zjištění úspěšnosti hnízdění je však klíčová jejich další kontrola právě teď, v době vzletnosti mláďat.
Nebezpečné skleněné plochy jsou vedle rorýsů a netopýrů jedním z hlavních témat Večerních vycházek. Vycházka ve Zlíně 2017.Večerní sledování netopýrů v Uherském Hradišti 2017
Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech.
Zdá se vám město bez života? Není to tak. Stačí jen mít oči otevřené a uši nastražené. Třeba i na vašem domě hnízdí rorýsi a vy o tom nevíte, protože jste je nevnímali. Přijďte. Budeme poznávat naše ptačí sousedy podle hlasu, hledat hnízda jiřiček, zaposloucháme se společně do křiku rorýsů, někde objevíme i netopýry.
Dozvíme se, jaká nebezpečí jim v našem okolí hrozí, proč je silueta dravce mýtus i jak můžeme pomoci.
Třeba jsou to i vaši sousedé!
Od pátku 27. 4. až do úterý 1. 5. 2018 probíhal ornitologický kurz Členové členům. A bude na co vzpomínat. Akce probíhala v nádherné přírodě okolo Mohelna, kde se nachází hned několik menších, nesmírně půvabných přírodních rezervací a památek, mezi nimiž vyniká zejména NPR Mohelenská hadcová step. Velmi nám přálo i počasí, kdy po celou dobu bylo slunečno, ale s příjemně chladivým vzduchem (zejména ráno…:-)).
Foto: Vojtěch Brlík
Mohelský mlýn
Ubytovali jsme se v areálu Mohelského mlýna, kde nás přivítali naši skvělí školitelé Vojta a Iva. Většina z nás hned využila pár volných chvil k prozkoumání okolí. Nádherné údolí řeky Jihlavy nám všem vyrazilo dech. Jeho rozmanitost a bohatost byla jasným signálem, že nás rozhodně čekají ornitologické žně. To se i brzy potvrdilo, když jsme hromadně vyrazili na Mohelenskou step k úvodnímu seznámení a měli jsme úžasný zážitek v podobě pozorování dvou Ostřížů lesních, kteří lovili poměrně blízko, plachtili proti větru a my si tak mohli plně vychutnat jejich ladné siluety a oranžové kalhotky… Po návratu jsme si mohli prohlédnout řadu dostupných knih, domluvit se na druhý den a uspořádat první táborák.
Vycházky do terénu
Program byl velmi nabitý. Každý den v 5.00 sraz venku a vyráželo se do terénu. Z celého kurzu to ale bylo to nejlepší! Byli jsme rozděleni do třech skupin, každá měla své vlastní průvodce/instruktory a díky tomu jsme měli možnost velmi dobře poznat všechny ptačí druhy, na které jsme narazili. Zejména poznávání hlasů bylo pro většinu z nás obrovským přínosem a posunulo nás o velký kus vpřed na cestě poznání. Zároveň jsme dostávali i celou řadu zajímavých informací a ornitologických rad, nejen k ptákům samotným, ale i k biotopům a chování. Vyzkoušeli jsme si i vybrané metody pro mapování ptáků, zejména kompletní seznamy, hodinovky, ale i čerstvou novinku v podobě LSD (liniové sčítání druhů), při které se ukázalo, že budoucnost patří vyspělým technologiím.
Ven jsme vyrazili i v rámci vybraných přednášek. Velmi dobrodružné bylo zejména hledání ptačích hnízd, kde jsme měli štěstí a našli jsme je rychle a v solidním počtu. Mimo jiné díky některým velmi talentovaným účastníkům kurzu!
Po návratu z terénu jsme se vždy věnovali rekapitulaci pozorovaných druhů, včetně doplňujících informací a přehrávání hlasů pro lepší zapamatování. Byla i možnost klást doplňující dotazy a vracet se i k minulým dnům, což bylo velmi užitečné.
Foto: Lukáš Řezáč
Přednášky
Po obědě již byl čas na teoretickou část, která se skládala z velmi zajímavých přednášek, často i s praktickými ukázkami. Dozvěděli jsme se tak velkou spoustu informací o tom, jak vlastně ptáci žijí, jaká je jejich hnízdní biologie, jak ptáky akusticky monitorovat nebo jak je chránit. Zjistili jsme více o bahňácích, sýčcích nebo i programech a fungování ČSO. Nouze nebyla ani o zajímavé zážitky z praxe, jako třeba náhodné vyfocení druhu, který byl považován za vyhynulý, nebo řešení problémů s „domobranou“, když obcházíte školku s vybavením na monitoring hnízd…:-). Vše bylo prokládáno i přednáškami samotných účastníků, takže jsme měli možnost nahlédnout i na ptáky Nového Zélandu nebo monitoring slavíků v Mladé Boleslavi.
Pozorování
Asi se hlavně ptáte, jaké všechny druhy jsme nakonec viděli nebo alespoň slyšeli. Bylo toho opravdu dost a v podstatě vše, co bylo slíbeno, se i konalo. Hlavním tahákem pro všechny byl určitě dudek chocholatý. Většina z nás také měla první příležitost pozorovat chocholouše obecného nebo skřivana lesního, jehož nádherný zpěv nás okouzlil. Z dravců již zmiňovaný ostříž, ale třeba i moták lužní. Dál už je těžké jmenovat – budníčci, pěnice, bramborníčci, lejsci, žluva, koroptev, strnadi, sýkory, pěnkavovití atd. Neměli jsme nouzi ani o bahňáky (vodouši, kulík, čejka, pisík). Za zmínku možná ještě stojí dva konkrétní jedinci: žluna šedá a krutihlav obecný, kteří nám přímo u Mohelského mlýna téměř celý den koncertovali. Největším „úletem“ pak bylo setkání s berneškou velkou, která plavala na řece Jihlavě jen několik set metrů od mlýna. Těžko ale říci, zda šlo o zálet nebo únik ze zajetí.
Foto: Ivana Kroutilová
Celkově jsme nakonec pozorovali rovných 100 druhů, což potvrdila k tomu zřízená faunistická komise…:-). Některé druhy nám bohužel uznány nebyly, jako třeba kur domácí nebo motorovka lesní (jejíž poddruh zvaný „černota“ se velice rychle ukrývá v houští…:-)).
Poděkování
Za celý kurz patří velké díky zejména hlavním organizátorům – Vojtovi a Ivaně. Poklona potom všem dalším ornitologům, kteří nás doprovázeli na vycházky nebo nás obohatili svými přednáškami. Pokud někdo touží po zdokonalení svých ornitologických znalostí a zkušeností, pak asi nenajde lepší příležitost. Kurz všem vřele doporučujeme a už se nemůžeme dočkat pokračovaček!
Kurzem prováděli: Vojtěch Brlík, Ivana Kroutilová, Tomáš Grim, Martin Šálek, Zdeněk Vermouzek, Karel Weidinger, Vojtěch Kubelka, Martin Sládeček, Ondřej Belfín, Jaroslav Koleček, Ivo Hertl, Jaroslav Kouřil a Lukáš Řezáč.
Milí členové, opět vám nabízíme možnost zúčastnit se ptačího víkendu pro rodiny s dětmi! Tentokrát se slétneme na břehu Máchova jezera v chatové osadě Snílek.
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt v Máchově kraji plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží život v lese, starosti a radosti jeho opeřených obyvatel. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala poslední podobná akce, se dočtete ZDE.
V loňském roce jsme třeba lovili hmyz jako skorci. Foto Gabriela Dobruská
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Termín: Začátek: v pátek 7. 9. 2018, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 9. 9. 2018 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování ve 4 a 6 lůžkových chatkách s plnou penzí (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 1 800,- Kč, dítě do 14 let 1 400,- Kč
Ostatní: dospělý 2 000,- Kč, dítě do 14 let 1 600,- Kč
Děti do 3 letzdarma
SLEVApro členy ČSO a děti členů je tedy 200 Kč/ osobu.
Termín zaplacení:
záloha (nevratná – zajišťující rezervaci místa) ve výši 50% z ceny
– zašlete po potvrzení přijetí vaší přihlášky nejpozději do 31. 7. 2018 (Poplatek samozřejmě můžete do tohoto termínu uhradit i celý na jednou.)
doplatek – do 31. 8. 2018
Možnost platby:
– hotově na sekretariátu ČSO
– převodem na účet číslo:1922224339/0800
variabilní symbol: u členů ČSO 55 + členské číslo, u nečlenů jen 55
Pokud se akce po zaplacení celého poplatku nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ doplatku (tedy ¼ celkové ceny).
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků, chystáme pro vás i další překvapení. Her a soutěží se účastní celá rodina!J
Od 15. května běží druhý termín Liniového sčítání druhů. V tom prvním, který byl současně historicky prvním sčítáním tohoto nového programu, se zapojilo 44 lidí, kteří dohromady sčítali 63 čtverců (dvě linie v každém čtverci, dohromady tedy 126 linií).
Po prvním termínu obsahuje databáze 9 333 záznamů o výskytu a chování 126 druhů a celkem o 11 526 jednotlivých ptácích. Takový soubor už je docela hodnotným zdrojem poznání, a ve druhém termínu by se měl minimálně zdvojnásobit. Na reálné výsledky je sice ještě brzy, ale jednoduchý pohled na data říká, že třeba pro stanovení zjistitelnosti druhů budeme mít docela dobré podklady. Jen namátkou: zatímco střední vzdálenost, na kterou byli zjišťováni králíčci nebo šoupálci, byla jen 45 m a 47 m, u drozdů zpěvných činí střední vzdálenost 82 m a u brávníků dokonce 125 m.
Z rychlé analýzy prvních dat LSD můžeme vidět například o kolik se liší střední vzdálenost, na kterou jsme schopni zjistit přítomnost králíčků, šoupálků, drozdů zpěvných a brávníků. Foto: Tomáš Bělka, Dušan Boucný a Petr Šaj, birdphoto.cz.
Docela zajímavé je rozmístění jednotlivých sčítacích lokalit. Nápadné jsou shluky kolem Prahy a Brna, dobře jsou pokryté severní Čechy a většina Moravy. Sčítání naopak prakticky chybějí v jihovýchodních, jižních a západních Čechách. Plzeňský a Karlovarský kraj jsou jediné, kde si LSD zatím nenašlo ani jednoho příznivce. Je to velká příležitost pro zde žijící ornitology, kteří mají ještě možnost pročíst si metodiku na www.birdlife.cz/lsd a bílá místa zaplnit. Začít sčítat je totiž možné i od druhého termínu.
Lokality LSD zcela chybějí v Plzeňském a Karlovarském kraji, málo jich je také v jižních a jihovýchodních Čechách a na severovýchodní Moravě (stav k 15. květnu 2018). Pomůžete bílá místa zaplnit?
Velké poděkování patří všem 44 spolupracovníkům, kteří se do LSD zapojili hned od začátku. Jsou to: Jaroslav Bažant, Hana Bednářová, Václav Beran, Jan Cibulka, Gašpar Čamlík, Kamil Čihák, Jaroslav Fišera, Jan Grünwald, Petr Hájek, Kryštof Horák, Miroslav Jelínek, Martin Jůna, Hana Kazmířová, Alena Klvaňová, Vojtěch Kodet, Jaroslav Koleček, Zdeněk Konečný, Jaroslav Kouřil, Ivana Kroutilová, Vašek Křivan, Lenka Křížová, Vojtěch Kubelka, Martin Kupka, Jiří Lehký, Květoslava Matlachová, Filip Petřík, Jiří Pokorný, Jaromír Pospíšil, Petr Procházka, Martin Pudil, Tereza Putalová, Jiří Reif, Josef Rutterle, Jiří Sládeček, Martin Strnad, Vlasta Škorpíková, Gabriela Štětková, Hana Trachtulcová, Denis Urbanský, Zdeněk Valeš, Zdeněk Vermouzek, Jiří Vlček, Petr Voříšek, Jakub Vrána a minimálně dvě manželky a přítelkyně, jejichž jména se bohužel v databázi nezobrazují. Přehled jmen mimo jiné ukazuje, že terénní ornitologie přestává být výhradní doménou mužů, což je jistě dobře.
Cíl 50 sčítaných čtverců jsme již dosáhli, nyní chybí již jen 6 nových spolupracovníků, abychom tohoto čísla dosáhli i počtem zapojených lidí. Přidáte se?
Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.
Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody.
Vítání ptačího zpěvu probíhá většinou formou vycházek do probouzející se jarní přírody, a to doslova, protože začátek většiny akcí je naplánován na brzké ranní hodiny, kdy ptáci nejvíce zpívají. A věřte, že stojí za to si přivstat.
Dne 10. 3. 2018 se uskutečnila v Základní škole U Vršovického nádraží v Praze 10 jarní členská schůze České společnosti ornitologické. Počasí bylo docela schůzovní, zataženo, po ranním dešti, teplota však spíše jarní, po nedávných mrazech rtuť teploměru vyšplhala až k 10 stupňům Celsia. Schůzi zahájil člen výboru Martin Fejfar. Jelikož se blíží dubnové výročí založení ČSO, uvedl nejprve videoklip, natočený již k devadesátinám ČSO v roce 2016.
Lucie Hošková v úvodním bloku představila členům, co chystá ČSO pro rok 2018. Jelikož byl zvolen Ptákem roku sýček, nejprve představila chystané akce Soví noci. Letos se budou konat i tradiční akce Jaro ožívá, Rorýsí školy, Vítání ptačího zpěvu (nově i pro zrakově handicapované), Večerní vycházky za synantropními druhy (což je loni úspěšně spuštěný nový typ vycházky), dále zářijový oblíbený víkend pro rodiny s dětmi a samozřejmě členské akce na Josefovských loukách (zde nově představíme také exmoorské divoké koně).
Řadu akcí organizuje ČSO pro školy. Budou probíhat semináře pro školy s projektem Sídla bezpečná pro ptáky, uskuteční se rovněž mezinárodní workshop pro učitele mateřských škol a 1. stupně základních škol, a to v Irsku a následně v ČR (s podporou programu Erasmus+).
V roce 2018 bude pokračovat zpracovávání hnízdních dat pro národní atlas a pro evropský atlas EBBA2. Členové, ale i jiní zájemci si mohou zakoupit své oblíbené ornitologické zboží (trička, plyšové hračky, publikace, atd.) též na novém webu www.eshop.birdlife.cz.
Lucie Hošková závěrem informovala členy o darech na činnost ČSO. Za rok 2017 činily celkem 3 659 000 Kč, z toho dary členů tvořily cca dvě třetiny, zbytek byl většinou z podpory hlavních sponzorských firem. Pokud jde o individuální dary, nejvíc jde na Josefovské louky, ochranu a výzkum sýčka a sponzoring Evropského hnízdního atlasu.
Zdeněk Vermouzek uvedl nový projekt – Liniové sčítání druhů (LSD). Jde o posunutí celostátního monitoringu ptáků na kvalitativně lepší úroveň díky moderním metodám a technologiím, bude to mít celostátní rozsah, zahrne všechny druhy ptáků, bude i zimní sčítání, získáme trendy početnosti (biotopově-specifické trendy), informace o nárocích na prostředí (budeme jedna z mála zemí Evropy, která to bude mít v takovém rozsahu) a odhady velikosti populací. Dále Zdeněk Vermouzek představil technické vybavení a popsal liniovou metodu sčítání. Základem je výběr lokality na základě náhodného výběru počítačem, aby to mělo vědečtější přínos (nemá totiž moc smysl chodit na tzv. provařené lokality). LSD nemá JPSP nahradit – oba programy mají běžet paralelně. Závěrem Zdeněk Vermouzek charakterizoval subjekty, pro které je tato metoda vhodná – pro všechny se zájmem o přírodu a techniku. Zájemci se mohou přímo obrátit na něj.
Vašek Zámečník hovořil o praktické ochraně ptáků v zemědělské krajině. Konkrétně se zaměřil na ochranu hnízd a hnízdišť, což je i naplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Představil smysl ochrany na příkladu čejky. Uvedl tři nejčastější metody ochrany hnízd: oplocení, viditelné vyznačení, ponechání části pole/louky v bezzásahovém režimu. Na konkrétních druzích (moták lužní, moták pochop, chřástal polní) pak uvedl konkrétní příklady ochrany. Pak se věnoval způsobům, jak hnízda hledat, zejména na příkladu čejky. Vysvětlil praktický význam veřejného registru půdy LPIS (vedeného Ministerstvem zemědělství) pro ochranu ptáků. Příspěvek vyvolal živou diskusi přítomných členů.
Martin Fejfar krátce pohovořil o pobočkách ČSO. Výbor ČSO dlouhodobě stojí o to, aby v regionu Praha-Středočeský kraj vznikla také pobočka. Výbor vyzval případné zájemce o vznik této pobočky, aby se zamysleli nad tím, zda a jak by toto realizovali. Postupně by tak přicházelo v úvahu transformovat jarní členskou celostátní schůzi v Praze na schůzi pražského a středočeského regionu.
Lukáš Viktora hovořil o dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky, zaměřeném za prvé na prevenci kolizí ptáků se zrcadlícími se stěnami a za druhé na prevenci ochrany sídel synantropních ptáků na stavbách. V roce 2018 budou organizovány přednášky na vysokých školách pro studenty architekty. Na konci vystoupení připomněl loňskou úspěšnou kampaň (Ne)Bezpečné zastávky.
Po přestávce byl nejprve promítnut dokumentární film Jana Hoška a Mariana Poláka Lidé, kteří pozorují ptáky.
Zdeněk Vermouzek upozornil na potenciální ohrožení zájmů ochrany přírody v lokalitě Vrchbělá (krajina pod Bezdězem, převážně bezlesé plochy po bývalém armádním prostoru). Jedná se o významnou lokalitu pro lelka lesního, ale i sluku lesní a křepelku polní v ptačí oblasti a CHKO Dokesko-Máchův kraj. V loňském roce byl podán (prozatím naštěstí neúspěšně) podnikatelský projekt odkupu pozemků od města Bělá pod Bězdězem na vybudování nové vilové čtvrti a 200 ha golfového hřiště.
Vrcholem schůze byl příspěvek Martina Šálka o Ptákovi roku 2018, jímž se stal sýček obecný. Nejprve hovořil o rozšíření, početnosti, biologii a příčinách ohrožení. Představil Projekt Athene 2014–2020, financovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj. V něm je pozornost zaměřena mimo jiné na eliminaci rizikových technických prvků v teritoriu rozšíření (sudy na dešťovou vodu, komíny, duté sloupy, zemědělské fukary). K sýčkovi bylo již letos vydáno číslo časopisu Ptačí svět.
Vít Štancl informoval o práci skupiny pro ochranu mokřadní lokality Slatina u Dubče na východě Prahy. Jedná se o retenční nádrž o rozloze cca. 9 ha s bohatými litorálními porosty šíře až 50 metrů. Monitoring probíhá od 2010, dosud zaznamenáno 172 druhů, 67 jsou na seznamech zvláště chráněných druhů zákona o ochraně přírody a krajiny. Ačkoliv ČSO již před několika lety podala návrh na vyhlášení lokality za zvláště chráněné území, dosud Praha s rozhodnutím otálí.
Závěrem si členové vychutnali odborně podaný, ale přesto velmi zajímavý příspěvek Lukáše Viktory o exkurzi ČSO do Ománu, která proběhla v listopadu 2017. Neznalého posluchače překvapila především bohatost druhů ptáků v této končině Arabského poloostrova.
Ve 14:00 Martin Fejfar členskou schůzi ČSO ukončil a popřál všem hodně ornitologických zážitků v pomalu se rozjíždějící jarní sezóně.
Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie konající se v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce! Termín je stanoven na 22. – 26. června2018. Hlavním cílem kurzu je podpora a motivace začínajících ornitologů. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Prohlédneme si zblízka odchycené ptáky a prožijeme i pohodu u ohně.
Ve dnech 23. – 25. března se u obce Řeka (okres Frýdek–Místek) na území CHKO Beskydy uskutečnil další ročník Beskydského houkání a jeřábkování. Tato akce byla podpořena malým členským grantem České společnosti ornitologické a jejím cílem bylo zmapovat výskyt sov, šplhavců a lesních kurů na území lesní správy Morávka v Ptačí oblasti Beskydy. Získané údaje budou Správou CHKO Beskydy využity jako podklad k ochraně ornitologicky nejhodnotnějších porostů, zejména při přípravě nového Lesního hospodářského plánu, který se bude zpracovávat v roce 2021. Dále poslouží k hodnocení dosavadních ochranářských opatření realizovaných v této oblasti a v neposlední řadě ke sledování početnosti jednotlivých ptačích druhů.
Dramatický okamžik večerního přeletu tokajících sluk lesních. Foto: Pavel Růžek
Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) spustila nový monitorovací projekt se zapojením širší veřejnosti – tentokrát zaměřený na lesní druh – sluku lesní (Scolopax rusticola). Romantická atmosféra letící sluky proti světlé obloze nad šeřícím se lesem plným jarních vůní patří mezi jedinečné zážitky z naší přírody. Máte chuť to zažít na vlastní kůži a přispět k výzkumu našich sluk? Přečtěte si metodiku a přidejte se!
Vojtěch Kubelka, Vojtěch Kodet, Libor Schröpfer & Miroslav Šálek
LSD, nový program občanské vědy, je připraven k ostrému spuštění. Funguje web umožňující vylosování sčítací lokality i mobilní aplikace pro záznam ptáků v terénu. První sčítací termín začíná 15. dubna, je tedy nejvyšší čas připravit si vybavení a sčítací linie a vyzkoušet sčítání nanečisto.
Pro letošní rok vybrala komise k podpoře pět projektů. Mapování ptáků proběhne na Českobudějovických rybnících a Křivoklátsku, zvýšené pozornosti se dočkají chřástali, sovy, jeřábci a orli křiklaví.Continue reading „Malé členské granty podpořené v roce 2018“
Praha, 12. 3. 2018. Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě dnes měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí? Pomozte ornitologům sledovat jejich přílet. Pozorujte hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadejte na cap.birdlife.cz!
Na světě je nová mobilní aplikace Ptačí migrace! Přiblíží dětem neuvěřitelný fenomén ptačí migrace na příběhu 5 druhů z Jaro ožívá. Upoutá děti svojí kouzelnou grafikou a velice jednoduchou formou jim představí koloběh ptačího stěhování. Děti hledají posloupnost mezi obrázky z jejich života a prostředím, ve kterém se odehrávají. Seznámí se i s nebezpečím, ketré na jednotlivé druhy po cestě čeká. Aplikace bude součástí vzdělávacích materiálů, které právě vznikají za spolupráce všech partnerů projektu na půdě Univerzity v Gdaňsku.
Zatím máme testovací verzi, která vznikla jako součást projektu Skrze přírodu k lepšímu životu, podpořeným programem Erasmus +. Těšte se na ostrou verzi!
Zabezpečte skla ve svém okolí! Aspoň jedno. Zkuste najít na budově školy nebo i jinde místo, kde se nejvíce zrcadlí okolní stromy nebo kde je vidět skrz budovu, a toto místo zabezpečte. Pošlete nám alespoň 3 fotky své realizace (před, po a ilustrační – viz níže) spolu se slovním popisem co, proč a jak jste udělali, na adresu dobruska@birdlife.cz do 10. června 2018. Continue reading „Zabezpečte skla a zapojte se do soutěže!“
Chocholouš obecný je jedním z nejrychleji mizejících ptačích druhů ve střední a západní Evropě. Prudký populační pokles se nevyhnul ani České republice. Zatímco v letech 1973–1977 bylo na našem území prokázáno hnízdění chocholouše v 55 % mapovacích čtverců, při posledním mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2014–2017 bylo hnízdění chocholouše doloženo již pouze ve 4 % našich kvadrátů. Většina aktuálních hnízdišť chocholouše se nalézá na jižní Moravě. V Čechách je pravidelné hnízdění hlášeno již pouze z několika izolovaných míst v Polabí a na Mladoboleslavsku. Continue reading „Aktuální stav populace chocholouše obecného v Mladé Boleslavi“
Jarní západ slunce na Vrbenských rybnících u Českých Budějovic, foto: Vojtěch Kubelka.
Ptačí oblast (PO) Českobudějovické rybníky je mezi ornitologickou veřejností relativně dobře známé malebné území v srdci jižních Čech, rozkládající se na více než 60 km2 od Českých Budějovic až po Dívčice. Téměř 50 rybníků různých velikostí je lemováno dubovými hrázemi, obklopeno zemědělskou krajinou, mokřady, rozvolněnou zelení i lesními celky a několika vesnicemi (Šebestián & Brinke 2009, Kloubec et al. 2015).
PO Českobudějovické rybníky byla vyhlášena pro ochranu hnízdících populací kvakoše nočního (Nycticorax nycticorax), rybáka obecného (Sterna hirundo) a slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula), dále pro husu velkou (Anser anser) jako letní i podzimní shromaždiště a kopřivku obecnou (Anas strepera) jako významná jarní tahová zastávka (Hora et al. 2010, Šebestián & Brinke 2009, Hora et al. 2015). Continue reading „Úspěchy podrobného mapování hnízdního rozšíření ptáků ptačí oblasti Českobudějovické rybníky a výzva pro poslední sezónu“
Ku příležitosti vyhlášení sýčka obecného Ptákem roku 2018 jsme letos spolu s dobrovolníky z řad jednotlivců i organizací připravili speciální sérii nočních vycházek. Dozvíte se na nich mnoho zajímavého nejen o sýčkovi, ale i o jeho dalších houkajících příbuzných. Na úvodní povídání a promítání o sovách, mnohde doplněné o aktivity pro děti, navážou noční vycházky za sovami v okolí. Samotná výprava za sovami je dobrodružstvím nejen pro děti, i kdyby se nakonec žádná sova neozvala. S tím je třeba počítat – půjde se do přírody na divoké sovy.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Nabízíme možnost objednat si výjimečnou knihu o životě kukačky s fantastickými fotografiemi od autorů Oldřicha Mikulici, Tomáše Grima, Karla Schulze-Hagena a Bårda Gunnara Stokkeho The Cuckoo – The Uninvited Guest. Kniha vyšla v roce 2017 ve vydavatelství Wild Nature Press. Má 160 stran a je v anglickém jazyce.
Poběžovice (23.) 24.–25. 11. 2018
