Zveme vás na koncert věnovaný památce přírodovědců manželů Balátových 

Kolegové z Jihomoravské pobočky ČSO se rozhodli uspořádat netradiční akci a u této příležitosti zavzpomínat na předchůdce biology, kteří ovlivnili generace současných přírodovědců, manžele Balátovy. Continue reading „Zveme vás na koncert věnovaný památce přírodovědců manželů Balátových „

V Česku poprvé zahnízdil kormorán malý

V přírodní rezervaci Věstonická nádrž na jihu Moravy hnízdí vzácní kormoráni malí. Je to poprvé, co tento druh vodního ptáka v Česku zahnízdil. Až do letošního roku čeští ornitologové kormorány malé pozorovali pouze vzácně. Letos je prokázané hnízdění téměř čtyřiceti párů. Jedná se o ptáky, kteří přiletěli do Česka loni v létě a neobvykle se rozhodli tu zůstat po celou zimu a následně i na hnízdní sezónu. Continue reading „V Česku poprvé zahnízdil kormorán malý“

Východočeští ornitologové budou mapovat dudky, obrací se na veřejnost

Tisková zpráva Východočeské pobočky České společnosti ornitologické:

Dudka zná prakticky každý. Ale ačkoli dudek chocholatý (Upupa epops) patří mezi výrazné ptačí druhy, široká veřejnost se s ním příliš často nepotkává. Dnes již nelze říci, podobně jako v době vzniku Sekorovy Abecedy Ferdy Mravence, že by „dudek dudal dům od domu“. Zejména ve druhé polovině 20. století u nás dudek z řady oblastí naší krajiny zmizel. Známe dnes jen málo regionů, které dudek ještě ve vyšším počtu obývá, prakticky to jsou jen některé části jižní Moravy. Ve 21. století se však početnost dudka opět zvyšuje včetně oblasti východních Čech (od roku 2000 až o 30 %). Přesto východočeští ornitologové evidují řadu „bílých míst na mapě“, odkud data chybí. Východočeská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) vyhlašuje dudka chocholatého „pobočkovým ptákem roku“ a chce do kampaně zapojit širokou veřejnost.  Continue reading „Východočeští ornitologové budou mapovat dudky, obrací se na veřejnost“

Vychází Panurus 30/2021

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 30. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 102 stran textu formátu A5. Obsahuje sedm odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně je zde představena avifauna lokality Mendryka na Svitavsku či zpracováno aktuální rozšíření invazní husice nilské ve východních Čechách. Neméně zajímavé jsou údaje o nových hnízdních nálezech dudka chocholatého na Náchodsku a Trutnovsku, o současném stavu populace slavíka modráčka v ptačí oblasti Rožďalovické rybníky nebo zpráva z prvního zimování labutě malé na Pardubicku. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární faunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vychází Panurus 30/2021“

Mokřadní ráj na jinak vyprahlé jižní Moravě. Na Hodonínsku vytváříme ptačí park

Podmáčené louky, mokřady i suché písčité hrúdy. U Dubňan na Hodonínsku vzniká od roku 2020 Ptačí park Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Loni se podařilo vykoupit klíčové pozemky, od letošního roku bude Jihomoravská pobočka ČSO obnovovat a rozšiřovat biotop, aby se tu dařilo ptákům a dalším živočichům. Vše s využitím tradičních metod hospodaření jako je pastva, kosení nebo ořez vrb na hlavu. Continue reading „Mokřadní ráj na jinak vyprahlé jižní Moravě. Na Hodonínsku vytváříme ptačí park“

Černovická terasa – ochranu získá i jižní část s úhory

Dnes jsme byli na důležitém jednání o osudu Černovické terasy – lokality v Brně s téměř 130 druhy ptáků. Všechny zúčastněné strany musely udělat nějaké ústupky, nicméně došly ke kompromisní variantě, přičemž předběžně bylo dohodnuto, že přírodně nejcennější území této lokality bude ochráněné před zastavěním průmyslovou zónou. A to je klíčové pro dlouhodobou udržitelnost celého území. Continue reading „Černovická terasa – ochranu získá i jižní část s úhory“

Malá Lipová zapsána do vlastnictví ČSO

Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, byla zapsána do vlastnictví České společnosti ornitologické. Nyní můžeme začít pracovat na tom, aby se v novém ptačím parku ČSO líbilo ptákům i lidem. Připravujeme návštěvnickou infrastrukturu – informační cedule, pozorovací kryty a přístup na lokalitu. Tak, abychom mohli ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na provozu ptačího parku se rozhodujícím dílem podílí Moravský ornitologický spolek. Continue reading „Malá Lipová zapsána do vlastnictví ČSO“

Ptačí park pro vlhy pestré Malá Lipová bude patřit ČSO!

Dočkali jsme se a máme ohromnou radost! Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, bude již brzy patřit České společnosti ornitologické! Původní vlastník, město Přerov, podepsalo kupní smlouvu na 1,68 ha klíčových pozemků za celkovou částku 130 000 Kč, peníze jsme již uhradili a zhruba do měsíce by pískovna měla být připsána do vlastnictví ČSO. Continue reading „Ptačí park pro vlhy pestré Malá Lipová bude patřit ČSO!“

Pavel Forejtek

Pavel Forejtek (10. 1. 1951–2. 4. 2021)

Pavel Forejtek
Pavel Forejtek. Foto: Pavel Trávníček
Krátce po svých sedmdesátých narozeninách nás na Velký pátek po těžké nemoci navždy opustil MVDr. Pavel Forejtek, CSc. Během větší části své profesní kariéry se věnoval především myslivosti a myslivecké zoologii, ale jeho velkou životní láskou byla ornitologie. Chtěl bych na tomto místě připomenout jeho zásluhy v oblasti ochrany ptáků i ochrany přírody obecně.Pavlovy ornitologické začátky se odehrávaly v oblasti Náměšťských rybníků, především na rybníce Rathan, který tehdy vypadal o dost jinak než dnes. Po přesídlení do Brna navázal kontakt s místními ornitologickými autoritami, jako byli Zdeněk Kux nebo Karel Hudec, a aktivním ornitologem zůstal až do svých posledních dní. Přestože v pracovním životě vystřídal několik působišť, nejpodstatnějším zůstává jeho dlouholeté působení ve státním podniku Lesy České republiky na lesním závodě Židlochovice. Díky své přirozené autoritě, obdivuhodnému umění jednat s lidmi, přátelské povaze, bohatým kontaktům, skromnému vystupování i zápalu pro věc dokázal spojovat mnohdy protichůdné světy lesníků, myslivců a ochranářů, a aktivně tak přispět k mnoha dobrým věcem, ať už šlo o ochranu hnízdících dravců nebo třeba o omezení lovu vodní pernaté zvěře. V 90. letech minulého století navázal úzkou spolupráci s Josefem Martiškem a Petrem Svobodou, jejímž výsledkem bylo vybudování či úprava několika mokřadních lokalit na pozemcích ve správě LZ Židlochovice ve prospěch vodních ptáků a obojživelníků (Knížecí les u Nosislavi, Rumunská bažantnice u Měnína nebo Termanec u Vranovic). Tyto lokality představují v „agrární poušti“ dnešní intenzivní zemědělské krajiny jižní Moravy bohatá refugia dodnes. V posledních letech se významně angažoval i v ochraně některých ohrožených lokalit s velmi nejistou budoucností, jako byly rozsáhlé polní mokřady v nivě Litavy u Blučiny, které postupně užírá budovaná průmyslová zóna (zde se podařilo docílit změny územního plánu a kompenzačních opatření), nebo Pavlova „srdeční“ lokalita, další polní mokřad Tály v nivě Šatavy u Uherčic, kde se pro změnu opakují 50. léta a fantastický mokřad je meliorován a odvodněn za účelem zvyšování výnosů kukuřice a řepky

Pavel Forejtek patřil v roce 1993 mezi prvních 44 zakládajících členů na ustavující schůzi Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Byl i aktivním kroužkovatelem a v posledních letech také nadšeným (a dobrým) fotografem ptáků. Dlouhodobě se věnoval např. sledování tradičního nocoviště havranů a kavek v Knížecím lese a jeho okolí. Jeho práce v monitoringu i ochraně hnízdících i zimujících dravců v okolí Židlochovic a Vranovic byla neocenitelná. S elánem se zapojil do činnosti neformální skupiny, zkoumající oba druhy luňáků s využitím satelitní telemetrie nebo umělého přikrmování a dalších metod, spoluorganizoval i mezinárodní seminář o luňácích v Lanžhotě v únoru 2019. Každému byl vždy připraven pomoci, i se začínajícími a o generaci či dvě mladšími ornitology jednal přátelsky a s respektem. Ač byl celoživotně zakotven v mysliveckém prostředí, svými názory např. na roli dravců a sov v ekosystému stál mnohdy proti hlavnímu názorovému proudu, a na rozdíl od mnoha jiných je neváhal dávat najevo, a to i veřejně.

Čest jeho památce!

David Horal

Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna

V polovině února jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. Naše tisková zpráva měla odezvu u veřejnosti i médií a od té doby jsme se účastnili několika schůzek s vedením města a majiteli pozemků a chceme vás o nich průběžně informovat.
Continue reading „Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna“

Černovická terasa: komentář ČSO k vyjádření města

Včera jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. K situaci už se veřejně vyjádřil radní pro územní plánování Filip Chvátal. Rádi bychom jeho prohlášení okomentovali. Zároveň děkujeme veřejnosti za podporu, kterou nám vyjadřujete. Continue reading „Černovická terasa: komentář ČSO k vyjádření města“

Ptačí ráj v Brně má zaniknout. Kvůli rozšíření průmyslové zóny

Vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města. Tím by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) tu spočítala celkem 122 druhů ptáků. Proti novému územnímu plánu podala námitku a žádá město Brno, aby ochránilo tuto jedinečnou lokalitu a podporovalo ve městě udržování zeleně, která by sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem.

Vychází Panurus 29/2020

Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 29. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 136 stran textu formátu A5. Obsahuje 12 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde jsou mimo jiné představeny změny ve druhovém zastoupení a početnosti vybraných ptačích skupin v národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník v období 2010–2020, výsledky Výzkumného víkendového tábora Vodní nádrž Rozkoš 2019 nebo informace o prvním prokázaném hnízdění jeřába popelavého a luňáka červeného v okrese Svitavy. Velmi zajímavý je i příspěvek shrnující historii hnízdění bukače velkého na Mladoboleslavsku v letech 1984–2004. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vychází Panurus 29/2020“

Přírodovědci v Ptačím parku Kosteliska nalezli brouka, kterého už považovali v ČR za vyhynulého

Vzácného brouka dřepčíka (Longitarsus substriatus) objevili entomologové při loňském průzkumu v nově vznikajícím Ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku. Brouk byl v České republice pozorován po více než třiceti letech a odborníci ho tu už považovali za vyhynulého. Kromě toho přírodovědci v ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) zaznamenali i další vzácné druhy bezobratlých a celkem 162 druhů ptáků včetně kriticky ohrožených. Continue reading „Přírodovědci v Ptačím parku Kosteliska nalezli brouka, kterého už považovali v ČR za vyhynulého“

Jak založit prosperující racčí kolonii?

Racci, bílí ptáci létající mnohdy ve velkých hejnech. Na obloze si jich všimne snad každý. Ne každý ale ví, že náš nejpočetnější druh – racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) – kdysi hnízdil na našem území ve statisícových počtech. Nyní se musíme posunout o dva řády níže. Změna hospodaření na rybnících, úbytek vhodné potravy, chemické polutanty jsou jen malým výčtem příčin, které jsou stále předmětem ornitologicko-ochranářského bádání. Faktem ale je, že jeho populace v ČR nadále klesá. Jen se podívejte na průběžné výsledky atlasového mapování z let 2014–2017. Continue reading „Jak založit prosperující racčí kolonii?“

nesyt

Mimořádná ptačí sezóna na rybníku Nesyt

Letošní hnízdní sezóna na největším moravském rybníku Nesyt byla podle ornitologů zcela mimořádná. Díky tomu, že téměř třistahektarový rybník, který je součástí NPR Lednické rybníky, byl částečně letněný (napuštěný vodou jen z části) již od loňského podzimu, zde svá mláďata vyvedlo mj. nejméně 26 párů tenkozobců opačných, 18 párů pisil čáponohých či 11 párů husic liščích. Takové počty u druhů, které se vyskytují spíše na slaných jezerech Rakouska a Maďarska, nebyly v Česku dosud zaznamenány. Continue reading „Mimořádná ptačí sezóna na rybníku Nesyt“

Na Kosteliskách proběhla první dobrovolnická brigáda

O víkendu 2.–4. října 2020 Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické uspořádala první dobrovolnickou brigádu v nově budovaném Ptačím parku Kosteliska v Dubňanech. Akce byla zaměřena na příbřežní zóny Jarohněvického rybníku, kdy byl posečen nálet dřevin a nepůvodní druhy rostlin. Vytvořili jsme tak mj. nové pastviny pro husy. Continue reading „Na Kosteliskách proběhla první dobrovolnická brigáda“

jiřičky

Jiřičky i v Krkonoších. Nejvýše položené hnízdiště v Česku je na Luční boudě

Nejrozsáhlejší mapování hnízdišť jiřičky obecné v Krkonoších a Podkrkonoší letos zorganizovali ornitologové v rámci kampaně Pták roku 2020. Ornitologové Oblastní ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku spolu s dobrovolníky od 1. června do 31. srpna 2020 prozkoumali území mezi hranicí s Polskem a linií obcí Harrachov – Vysoké nad Jizerou – Martinice v Krkonoších – Hostinné – Trutnov – Žacléř – Královec. Continue reading „Jiřičky i v Krkonoších. Nejvýše položené hnízdiště v Česku je na Luční boudě“

Dobrovolnický pracovní víkend v Ptačím parku Kosteliska

O prvním říjnovém víkendu rádi uvítáme všechny, kdo mají zájem pomoci s péčí o nově vznikající Ptačí park Kosteliska u Dubňan. Cílem akce je pomoci s péčí o pozemky, které již vlastníme nebo se o ně staráme, a vytvořit tak pro přírodu zajímavější místo. Continue reading „Dobrovolnický pracovní víkend v Ptačím parku Kosteliska“

polní

Polní mokřady jako oázy plné života. Deštivé počasí vrací vodu do krajiny

Díky bohatým srážkám v posledních týdnech se na celé řadě míst jižní Moravy objevily polní mokřady. Objevují se nepravidelně na orné půdě ve vlhkých obdobích a po určité době vysychají. Je na ně vázána celá řada zvláště chráněných druhů živočichů i rostlin. Aby je mohli lépe chránit, ornitologové z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické aktuálně polní mokřady mapují a žádají o spolupráci veřejnost. Continue reading „Polní mokřady jako oázy plné života. Deštivé počasí vrací vodu do krajiny“

Pozvánka na podzimní celostátní ornitologickou konferenci VČP ČSO

logo Východočeské pobočky ČSOHospitál Kuks 16.–18. 10. 2020


O víkendu 16. až 18. října pořádá Východočeská pobočka České společnosti ornitologické při Východočeském muzeu v Pardubicích VII. celostátní konferenci s mezinárodní účastí „Metody a výsledky výzkumu ptačích populací“, která se bude konat v krásném barokním prostředí Hospitálu Kuks nedaleko Jaroměře.

Připraven je atraktivní konferenční program a součástí konference bude i podzimní členská schůze ČSO. Nedělní terénní exkurze povedou na vodní nádrž Rozkoš a do Ptačího parku Josefovské louky. Continue reading „Pozvánka na podzimní celostátní ornitologickou konferenci VČP ČSO“

vodouši

Kriticky ohrožení vodouši rudonozí zahnízdili na polních mokřadech na jižní Moravě

Na 12 polních mokřadech jižní Moravy zaznamenali ornitologové právě probíhající hnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. Periodicky zaplavované tůně na polích pro něj představují ideální místo, podobně jako pro mnoho dalších vzácných živočichů vázaných na vodu. Nyní je ale ohrožuje cílené odvodňování kvůli obnovám starých melioračních systémů a snahám o jejich nové vytváření. Česká společnost ornitologická (ČSO) zdůrazňuje, že v období, kdy čelíme dlouhodobému suchu, je důležité vracet vodu do krajiny tam, kde dříve přirozeně byla a snažit se ji zde zadržovat. Continue reading „Kriticky ohrožení vodouši rudonozí zahnízdili na polních mokřadech na jižní Moravě“

mokrad

Pohroma pro ptáky i obojživelníky. Významný mokřad na Břeclavsku byl vysušen

V době, kdy je všeobecným trendem snaha zadržovat vodu v krajině, se na Břeclavsku stal pravý opak. Zprovozněním starého odvodňovacího systému byl záměrně vysušen polní mokřad u Uherčic, který roky sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a rozmnožovací místo obojživelníků. Zásah byl proveden i přesto, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) upozornila, že odvodnění by bylo porušením zákona. Ornitologové zdůrazňují, že jde o zničení významné lokality. Continue reading „Pohroma pro ptáky i obojživelníky. Významný mokřad na Břeclavsku byl vysušen“