Přes 90 rybníků v letošním roce zmapovali dobrovolníci a spolupracovníci České společnosti ornitologické (ČSO). V mapování si kladli za cíl zjistit, zda jsou tyto vodní plochy vhodné pro ptáky. Aktivita zahrnovala měření průhlednosti vody, hodnocení její kvality, zaznamenávání počtu ptačích druhů i jedinců a také záznam o rušivých vlivech. Pokračovat ve čtení
Rubrika: Mokřady
Jak jsme pokračovali v měření průhlednosti vody
Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.
V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.
V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.
Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.
Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.
Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.
Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.
Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Za ptáky pražských mokřadů
Mokřadní lokality jsou místa, která přitahují mnoho druhů ptáků a zvyšují biodiverzitu nejen v zemědělské krajině, ale i v městském prostředí. Zde působí doslova jako ostrůvky biodiverzity. Na rozdíl od jiných mokřadů jsou, s výjimkou retenčních nádrží, v drtivé většině cíleny na rekreaci obyvatel a tedy vystaveny silnému antropogennímu tlaku. Přesto se ptáci snaží místa, která jim nabízejí vše potřebné k životu, osídlit. Čelí pak nejen přirozeným predátorům, ale i rušení během hnízdění. A to nejen lidmi, ale i jejich čtyřnohými mazlíčky. Abychom dali ptákům šanci, je potřeba chovat se v těchto lokalitách, obzvláště v hnízdní době, ohleduplně. Víme ale jak? Proto jsme se k nim vydali s žáky pražských základních škol.
V rámci výukového programu Má adresa: Mokřad jsme zamířili na čtyři pražské mokřadní lokality: na Modřanské a Komořanské tůně, k Milíčovským rybníkům, retenční nádrži Jiviny a k Nepomuckému rybníku ve Stodůlkách. Sledovali jsme, zda zde ptáci najdou vše potřebné k úspěšnému hnízdění a co jim naopak chybí, pozorovali, co by je na jednotlivých lokalitách mohlo rušit a vést třeba i k opuštění snůšky. A samozřejmě pozorovali ptáky – pokud tedy lokalita byla pro ptáky vhodná a bylo co pozorovat. Pokud ne, žáci dali dohromady důvody, proč zde ptáci nejsou.
Jelikož mokřadní lokality bývají i významnou tahovou zastávkou, poskytly nám prostor pro povídání o tahových cestách a významu mokřadů jako migračních zastávek. Žáci si během programu vyzkoušeli, jak těžké až nemožné musí pro ptáky být získat potravu ve vyschlém mokřadu a pochopili, jaké to pro ně může mít následky. Třešničkou na dortu pak byla ukázka kroužkování ptáků, kteří se zdržují v těsné blízkosti mokřadních ploch.
Program absolvovalo téměř 400 žáků z 20 tříd prvního i druhého stupně, proběhl v rámci projektu Za ptáky Prahy podpořeným hlavním městem Prahou.
Zapojte se do 4. celostátního sčítání čápů černých
Vážení přátelé, pozorovatelé a milovníci ptáků,
v letošním roce probíhá opět po 10 letech celostátní sčítání čápů černých. Hlavním cílem je odhadnout aktuální počet hnízdících párů na celém území ČR.
Jak to bylo s čápem černým v minulosti?
Na začátku 20. století tento druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Čáp černý opětovně osídlil území České republiky od 40. let minulého století. Předtím hnízdilo několik párů pouze v lužních lesích na jižní Moravě. Znovuosídlení probíhalo ze severovýchodu, koncem 40. let 20. století byla prokázána hnízdění na severní a střední Moravě, v roce 1952 bylo nalezeno první hnízdo v Čechách v Krkonoších a přibližně o 10 let později již hnízdil v Čechách na více místech, především v pohraničních horách a v zachovalých lesních porostech chráněných území. Počet černých čápů rychle narůstal – v roce 1966 byl odhadován na 50 párů, v letech 1973-77 to bylo již 150 párů.
Od prvního sčítání v roce 1994, kdy byl jejich počet odhadnut již na 330 párů, počty utěšeně narůstaly (400 párů v roce 2004 až na 505 párů v roce 2014). Víme to zejména díky Vám, kteří svoje pozorování zapisujete do Avifu.
V posledních letech přicházejí z různých míst a oblastí zprávy o tom, že čápi černí téměř vymizeli a nejsou pozorováni. Možnou příčinou jsou velká sucha a vyschnutí drobnějších potoků a tedy nedostatek potravy pro dospělé čápy i pro mláďata. Z tohoto důvodu je letošní sčítání velmi důležité, abychom zjistili aktuální stav čápů černých a mohli jej porovnat s rokem 2014.
Jak akce probíhá?
Hlavním organizátorem sčítání je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Celou akci podobně jako v minulých letech koordinuje František Pojer z AOPK ČR – frantisek.pojer@nature.cz, 724 166 122, na kterého se můžete obracet s případnými dotazy.
Pro jednotlivé kraje byli dohodnuti koordinátoři, zejména zaměstnanci AOPK ČR, na které se rovněž můžete obracet s konzultacemi v průběhu sezóny a kteří po skončení hnízdní sezóny vyhodnotí početnost čápů pro jednotlivé kraje a CHKO ve třech „atlasových“ kategoriích – jako prokázané, pravděpodobné a možné hnízdění. Součtem pak dospějeme k celkovému odhadu hnízdních párů v ČR.
ČSO i její pobočky proto vyzývají nejen své členy, ale i další zájemce o sledování čápů, k zadávání jakéhokoli pozorování čápa černého do Avifu. Metodika není nijak složitá, důležité je vyplnit počet pozorovaných jedinců a aktivitu. Podrobnosti najdete ve výzvě k zapojení. Jihočeský ornitologický klub dokonce vyhlásil čápa černého pobočkovým ptákem roku.
Jak je to s hledáním hnízd čápů černých?
Čápi černí jsou na rozdíl od jejich blízkých bílých příbuzných velmi plaší. Pohyb v okolí hnízda je ruší a opakované návštěvy mohou vést dokonce k opuštění hnízda. Hlavním úkolem proto není hledání hnízd, ale záznamy opakovaných pozorování v hnízdní době. Ty naznačují přítomnost hnízdního páru a jeho teritorium – tedy pravděpodobné hnízdění, tj. nejdůležitější kategorii. Ani známá hnízda není potřeba navštěvovat, ty zkontrolují zkušení kroužkovatelé ve spolupráci s lesními hospodáři, aby nedocházelo k vyrušování hnízdících ptáků. Případné nové nálezy hnízd zadávejte skrytě a konzultujte s koordinátory, kteří zajistí i přiměřenou ochranu lokality.
Samozřejmě se můžete kdykoliv obrátit i mě jako hlavního koordinátora. Prosím, přijměte tuto výzvu ke spolupráci a pojďte do toho s námi. Občanská věda láká a čáp černý je nádherný a stále trochu tajemný pták.
František Pojer
I letos hledáme rybníky pro ptáky
V loňském roce, v rámci kampaně Pták roku 2023 jsme připravili doprovodnou aktivitu, pomocí níž jsme lákali do přírody a vyzývali k procházkám kolem vodních ploch. Cílem bylo najít rybníky pro poláka velkého, který byl loňským ptákem roku. Potěšilo nás, že se zapojilo téměř 100 dobrovolníků a ze získaných dat se podařilo zjistit zajímavé výsledky (viz Vaše výpravy za ptákem roku, Ptačí svět 2023/4, str. 30). Ukázalo se, že přítomnost poláka lze chápat jako ukazatel ptačí diverzity – na vodních plochách s polákem byl vyšší počet dalších vodních ptáků. Pokračovat ve čtení
Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2024
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 26 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zatažené, ale jinak přívětivé počasí o hlavním termínu a přítomnost mnoha zajímavých severských druhů přitáhla k vodním plochám více než 800 návštěvníků. Zde čekaly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (např. morčáků malých, hoholů, hvízdáků, tisíců hus), ale třeba i potápek roháčů, skorců, ledňáčků nebo konipasů horských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!
V centru Prahy se během vycházky podařilo odečíst několik odečítacích kroužků racků. Po jejich nahlášení na Kroužkovací stanici Národního muzea jsme se dozvěděli, že kroužkovaní ptáci byli:
Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 u Záhřebu v roce 2016, 6. 12. 2016 odečten v Praze na Klárově, od té doby každoročně zimuje (pravidelně odečítán) v Praze na Vltavě
Racek chechtavý – kroužkován 14. 2. 2017 u Antwerp v Belgii, u nás odečten poprvé
Racek chechtavý – kroužkován 24. 1. 2016 v centru Prahy, od roku 2021 pravidelně odečítán v centru Prahy
Racek bouřní – kroužkován 23. 7. 2023 jako mládě v Polsku (Wyszogród, Mazowieckie)
Pražské vycházky byly podpořeny hlavním městem Prahou v rámci projektu Za ptáky Prahy.
Slavíme Světový den mokřadů v ptačích parcích
Prostřednictvím série vycházek na začátku února si každoročně připomínáme Světový den mokřadů, kde pozorujeme vodní druhy ptáků a zdůrazňujeme význam mokřadů pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Letos můžete po celém Česku navštívit tři desítky vycházek, přičemž některé z nich pořádáme také v ptačích parcích ČSO, kde za podpory dárců a příznivců obnovujeme mokřadní lokality. Srdečně zveme!
Mokřady pro lidskou pohodu. Zveme na vycházky za ptáky ke Světovému dni mokřadů
Na 2. února připadá Světový den mokřadů, v rámci kterého si na celém světě připomínáme důležitost těchto vodních ploch pro živočichy, rostliny, člověka i planetu. Datum odkazuje na den podepsání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam, jinak známé jako Ramsarská úmluva, 2. února 1971. U příležitosti oslav je naplánovaných mnoho akcí po celém světě, Česká společnost ornitologická (ČSO) se připojuje pořádáním vycházek na třech desítkách míst Česka.
Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah.
V letošním roce pro vás dobrovolníci připravili 26 vycházek. Moc děkujeme všem organizátorům, kteří jsou ochotni svůj volný čas věnovat těmto vycházkám a přiblížit tak fascinující svět vodních ptáků všem zájemcům.
Navštivte s námi mokřady a poznejte jejich ptačí obyvatele! Pokračovat ve čtení
Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů
Vážení organizátoři vycházek,
blíží se zima a s ní čas na plánování zimních akcí. Již podeváté oslavíme Světový den mokřadů, který si lidé na celém světě připomínají 2. února. My si ho společně připomeneme prostřednictvím vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujete své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 3. – 4. 2. 2024. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech. Pokračovat ve čtení