Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.
Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.
Matěj, 19 let, Ostravsko
O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům jsem se dostal díky dokumentu Rajští ptáci. Baví mě hlavně chodit do terénu, moje oblíbená skupina jsou šplhavci, o strakapoudu jižním píšu středoškolskou odbornou činnost. Velmi mě zajímají také tropičtí ptáci a jejich ekologie. V budoucnu bych chtěl za ptáky hodně cestovat a rád bych se podílel na jejich ochraně a výzkumu.
Lukrécia, 20 let, Olomoucko + Praha
Už v kočárku jsem s mamkou pozorovala ptáky za pomocí atlasu, i když to byli třeba jen kosi. Když jsem byla trochu větší, chodila jsem na ornitologické výpravy s přírodovědným oddílem Lid medvědího potoka. Během dospívání mě ale vůbec nenapadlo, že bych se ptákům jednou chtěla věnovat. Prvního ptáka jsem si ze sítě vymotala sama v roce 2018, což spustilo lavinu v mém zájmu o ornitologii. Začala jsem opět s pozorováním ptactva v okolí Olomouce, a nakonec se zúčastnila několika výzkumů, týkajících se migrační ekologie rákosníků obecných a závislosti míry skvrnitosti vajec na kvalitě samic vlaštovek obecných. Momentálně studuji na PřF UK a mám v plánu svůj zájem o ornitologii jen rozvíjet, a to nejen v rámci chystaného článku. Můj nejoblíbenější dinosaurus je Diplodocus.
Lukáš, 17 let, Přerovsko
Příroda mě fascinovala už v útlém dětství. V devíti letech mi ale po návštěvě muzea ORNIS v Přerově zcela učarovali ptáci a od té doby se můj veškerý zájem soustředí právě sem. Na střední škole se tento vztah k ornitologii ještě prohloubil a nyní ptáky především pozoruji, fotím a monitoruji. Zajímám se také o jejich ochranu a ekologii. Díky cestám po republice i do ciziny jsem měl možnost seznámit se s různými biotopy a řadou zajímavých a vzácných druhů. A protože mi ptáci a cestování přirostli k srdci nejvíce, chci v budoucnu biologii vystudovat a stát se „bird guidem“ – mým snem je seznamovat stejně zapálené lidi s tímto úžasným světem plným barev, tvarů a zvuků.
Šárka, 18 let, Jizerské hory
Dlouhá léta u mě vedli na první příčce dinosauři. Tak jako šel vývoj s nimi k ptákům, tak šel i vývoj s mým zájmem a pokročila jsem i já. I když nastal tento pokrok nedávno, ptáci mě zajímaly pasivně i před tím, a to díky andulkám, které jsme chovali. O papoušky jsem se díky nim zajímala více a více, až jsem jimi zazdila dinosaury. Zároveň jsem již dlouho členem Českého svazu ochránců přírody Jizerka. Ochrana přírody je tedy jedním z mých dalších hlavních zájmů. Dnes mě zajímá hlavně ekologie, evoluce a etologie ptáků, a to především u papoušků, a tak v budoucnu bych se chtěla zaměřit hlavně na ně. Pokud se vše podaří, chtěla bych jednou pracovat na některém světovém záchranném programu ve volné přírodě či v zoologických zahradách.
Kuba, 20 let, jižní Morava + Praha
O přírodu jsem se zajímal už od mala, postupně ale můj zájem o ptáky převládl nad savci, hmyzem, dinosaury i vším ostatním. Zatím byla mým největším ornitologickým počinem asi má Středoškolská odborná činnost – zjišťoval jsem, jestli a jak ptákům pomáhají nebo škodí lesní průseky kolem elektrického vedení. Výsledky mojí práce se mi také podařilo vydat ve vědeckém článku. A výzkumu ptáků se chci věnovat i dál – teď studuji na Přírodovědecké fakultě UK a připravuji projekt mé bakalářské a pak snad i diplomové práce. Ze všech ptáků mám nejradši šoupálka – hlavně kvůli jeho roztomilému hopsání po kmenech. Naopak moc velký kámoš nejsem se strakami, které mi už párkrát snědly oběd.
Ondra, 24 let, Plzeňsko
Od útlého věku jsem doslova ujížděl na dokumentech Davida Attenborougha. Ze všeho nejvíc mě v nich fascinovala rozmanitost zvířecího chování. Na vysoké škole jsem se odhodlal proniknout do chování právě ptáků, protože jejich chování je jedno z nejzajímavějších. Stal jsem se součástí výzkumného týmu (Facebook), se kterým studuji chování jednoho z nejagresivnějších ptáků ťuhýka obecného. Postupně se snažím poznávat nové a nové druhy opeřených dinosaurů, a i díky akademii se to úspěšně daří. V budoucnu bych se chtěl věnovat opravdovému výzkumu ptačího chování a zjistit, jak tito úžasní tvorové vnímají svět okolo sebe.
Adéla, 22 let, Sedlčansko
Zvířata a příroda pro mě byly už od malička nedílnou součástí života a dychtivější zájem o opeřence se projevil ještě v plenkách mojí první chycenou slepicí u nás na dvorku. Nejbližšími se mi stali dravci a pěvci, takže jsem začala před pár lety vyrábět krmítka, pítka a budky. To je zatím asi moje největší aktivita v oblasti ornitologie. V budoucnu bych rozhodně chtěla dosáhnout lepší spolupráce mezi ornitology a soukromými zemědělci, mezi které patří i má rodina a naši předci. Z mého pohledu zemědělce a milovníka ptáků vidím, že dochází k mnoha nedorozumění a nevědomosti a to bych chtěla změnit, protože na komunikaci a spolupráci mezi těmito skupinami podle mě stojí budoucnost nejen ptačí populace.
Ondra, 19 let, Beskydy
K přírodě jsem byl veden již od mala, ale nakonec u mě zvítězila ornitologie. Dostal jsem se k ptákům, přes chov drobných exotů až po pozorování a aktivitu v terénu. V nejbližší možné době, bych si rád udělal kroužkovací licenci a věnoval se kroužkování a podílení se na výzkumu. Jinak se snažím vyrábět budky pro ptáky a rozvěšovat je po okolí. Je zajímavé pozorovat, jak se hnízdění každý rok mění a díky kroužkování vím, že někteří ptáci mi v nich hnízdí již pravidelně. Do budoucna bych se určitě rád ptákům věnoval nadále.
Sylvie, 15 let, Krkonoše
O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům mě přivedl dědeček. Ráda trávím hodně času v terénu, nejvíce se zajímám o horské druhy pěvců. Jsem členkou Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP, kde spolupracuji na mapovacích projektech. V budoucnu bych chtěla studovat zoologii a věnovat se ochraně přírody. Myslím si, že Akademie je skvělou příležitostí pro mladé lidi poznat vrstevníky, kteří se zajímají o ptáky a velkou příležitostí se přiučit od zkušenějších.
Honza, 23 let, Úvaly + Praha
Od útlého věku jsem se zajímal o přírodu. Začalo to dinosaury a skončilo to (prozatím) …taky dinosaury, tedy jedinými dodnes přeživšími, tedy ptáky. Ačkoliv mě baví asi od sedmi let, v pubertě jsem se na chvíli od zájmu o ně odvrátil, abych se jim mohl od roku 2015 opět naplno věnovat. To mi vydrželo dodnes, kdy mě zájem o přírodu jako celek zavál až na Přírodovědeckou fakultu UK, na které aktuálně dokončuji magisterské studium. Ve škole se věnuji ekologii městských společenstev ptáků, ve volném čase pak vedu od roku 2017 ornitologický kroužek v Úvalech, ptáky pozoruji, kroužkuji, fotím a píšu o nich blog. Rád jezdím za novými druhy v ČR i do zahraničí. V budoucnu bych se chtěl i dále věnovat popularizaci přírody a samozřejmě hlavně ptákům, a to jak ve volném čase, tak i ve vědě.
Verča, 18 let, Ostravsko
Příroda je mým koníčkem už odmala. Vyrůstala jsem na dokumentech o zvířatech a pravidelně jsem se ze zvědavosti účastnila všech možných soutěží. Mou vášní je zoologie a do budoucna ji určitě plánuji studovat společně s ekologií a evolucí. Miluji výpravy do terénu a bádání. To jsem si mohla vyzkoušet při vypracování mé SOČ v rámci Ostravské univerzity. Tam jsem sice nezkoumala opeřenstvo, nýbrž hmyz, konkrétně brouky. Vzpomínám si, že u toho se nám podařilo najít hnízdo, u kterého jsme strávili celý den a brouky jsme přesunuli na druhou kolej. Tehdy se ve mně opět probudilo nadšení do ornitologie a v dnešních dnech už chodím do terénu převážně za tímto účelem.
Honza, 17 let, Šumpersko
Už jako malé dítě jsem byl fascinován přírodou. Asi jako spousta malých kluků jsem se zajímal o dinosaury, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Později jsem se ale začal zajímat spíše o přírodu současnou. Ptáky mám rád odjakživa, ovšem významným milníkem, díky kterému jsem ptákům nejvíce propadl, byl vstupní úkol do Biologické olympiády, který jsem si vybral a ve kterém jsem pozoroval ptáky vázané na vodní plochy v roce 2019/20. Opeřenci mi přirostli k srdci a já se od té doby vydávám do přírody primárně za účelem pozorovat jejich úžasný život. Určitě bych chtěl, aby mé budoucí povolání bylo spjaté s přírodou. Momentálně studuji na gymnáziu. Na ptácích mě nejvíce fascinuje jejich biodiverzita – každý pták je unikát, každý je něčím výjimečný!
Kuba, 22 let, Mělnicko
K zájmu o přírodu mě vedla rodina už od útlého dětství, už jako úplně malý kluk jsem byl fascinován hlavně podmořským světem, sledoval jsem různé dokumenty a chtěl jsem být mořským biologem. Ale moře je daleko, a tak jsem zjistil, že ani u nás to není nuda, tak jsem se asi kolem 13 let začal naplno věnovat ptákům. Kromě pozorování ptáků pro radost, se rád zapojuji i do různých monitoringů (IWC, LSD), v kterých vidím velký smysl. Můj zájem o přírodu vyvrcholil přihláškou na PřF UK, kde nyní studuji bakalářské studium. Ač jsou ptáci mým velkým koníčkem, studijně se hodlám věnovat druhé skupině létajících obratlovců – netopýrům. Zoologii a přírodovědě bych se chtěl věnovat i v budoucnu, snad budu mít to štěstí…
Gabča, 25 let, Brněnsko
Ptáci mě uchvátili už když jsem byla malá, prvním pozorováním byl brhlík lezoucí hlavou dolů u nás doma na smrku. Blíže jsem se s nimi seznámila ale až na konci střední školy a rozhodla se, že se jim budu věnovat i na vysoké. Ve výzkumu se zabývám hlavně hnízdním parazitismem kukaček a studuji obranné mechanismy jejich hostitelů. Mimo školu se pak zapojuji do mapování pro Jihomoravskou pobočku ČSO a jezdím pomáhat na kroužkovací akce. V Brně jsem spoluvedoucí ornitologického kroužku pro děti a v budoucnu bych se ráda více zapojila do dalších aktivit, které souvisí s ochranou ptáků.
Mikuláš, 20 let, Ostravsko
Od mala jsem se zajímal o přírodu a všechno živé. Pro ptáky jsem se nadchnul v 11 a od té doby mě to nepustilo. V 16 jsem měl možnost strávit rok na střední škole v USA, kde jsem poznal úžasnou ptáčkařskou komunitu, trochu jiný přístup k ptáčkaření a spoustu nových druhů. Na vysoké škole nakonec nestuduji ptáky, ale všeobecné lékařství. Ptáci mi přesto zůstali jako krásný koníček, který mě připravuje o většinu mého volného času. Vždycky rád vyrazím na nějakou zajímavou lokalitu, i když většinu času na ptácích teď trávím kroužkováním.
Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 32 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zúčastnilo se jich více než 500 návštěvníků, které neodradilo ani větrné počasí, provázející sobotní akce konané o hlavním, prvním únorovém víkendu. Odměnou pak byly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (morčáků, turpanů, hoholů i hoholky), ale třeba i dvou tokajících párů orlů mořských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.
Publikování výsledků je základem vědeckého bádání, to ornitologické nevyjímaje. Odborné časopisy otiskují články po důkladném posouzení, zda přinášejí něco nového, zda jsou správně metodicky a zda jsou pro poučeného čtenáře srozumitelné. K tomu ještě má každý časopis a jeho redakční rada své zaměření a otiskuje články, které mu odpovídají. Recenzní posudky bývají k autorům a jejich dílům obvykle kritické. Požadavky recenzentů, aby autor tu něco upravil, tu vysvětlil či jinak formuloval, jsou běžné, někdy recenzent požaduje i rozsáhlejší opravy. Stává se také, že článek časopis neotiskne, protože to recenzenti nedoporučili. V některých časopisech častěji, jinde méně. Řešení, co se zamítnutým článkem, je denním chlebem vědců, i těch úspěšných. Konkurence je vysoká, tlak na co nejvíce publikací také.