Sklo jako stavební materiál je díky pokročilým technologiím stále oblíbenější. Jeho optické, mechanické i tepelně izolační vlastnosti jej předurčují ke stále širším aplikacím. Požadavky zákazníků tlačí výrobce k maximální transparentnosti skel, která se již blíží k fyzikálním limitům. Zcela běžné jsou dnes celoskleněné fasády i prosklené stěny s velkými tabulemi. Ve snaze snížit energetickou náročnost staveb jsou běžné povrchové úpravy skel, které účinně odrážejí sluneční záření včetně jeho tepelné složky a tak snižují spotřebu energií, nutných pro klimatizaci interiérů v letním období. Zároveň na povrchu vytvářejí zrcadlový efekt. V obou případech se však jedná o řešení představující pro ptáky vysoké riziko. Pokud jsou takto konstruované stavby umístěny v místech zvýšené koncentrace ptáků (rozsáhlejší porosty zeleně, vodní toky a vodní plochy), stávají se vysoce rizikovými pro volně žijící druhy ptáků, kteří do prosklených partií narážejí. Ze statistik vyplývá, že ca. 45 % těchto kolizí má fatální důsledky. Avšak prakticky každý náraz do prosklené plochy končí poraněním, převážně vnitřním krvácením, které snižuje smyslové vnímání ptáků a vede k následným úhynům nebo predaci. Kolize s transparentními nebo reflexními výplněmi na stavbách jsou spolu s dopravou nejčastější příčinou úhynu ptáků vyvolanou člověkem. Globálně takto uhyne 1 – 2 miliardy ptáků ročně (KLEM, 2010). Předpokládaná roční mortalita pro Českou republiku je 1 milion ptáků.

Ke kolizím dochází všude, kde se rizikové plochy nacházejí – ve volné krajině i uprostřed nejhustější městské zástavby. V zastavěných územích především v okolí vod – vodních toků, vodních ploch a jejich břehových porostů, ale také větší porosty zeleně: městské lesy, parky, zahrady i liniová zeleň podél komunikací.

K úhynům dochází po celý rok, především však v období migrací, hlavně na podzim, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci, často pocházející z řídce obydlených severských oblastí. Riziko kolizí stoupá za zhoršených světelných podmínek – za šera, v mlze nebo během intenzivních srážek.

Nejúčinější opatření, která mohou riziko kolizí postupně snížit, jsou ta systémová, koncepční. Za velký krok, ke kterému došlo v roce 2018, považujeme rohodnutí zařadit do podmínek výběrového řízení na nový pražský mobiliář i bezpečnost pro ptáky. Od té doby se po Praze objevují další a další nové zastávky s decentním vzorem, který je pro ptáky bezpečný. A nejen to. Hlavní město Praha v letošním roce podpořilo naši grantovou žádost o projekt Co s tím sklem, v rámci kterého se budeme snažit identifikovat maximum rizikových staveb na území hl. m. Prahy a vymezit oblasti zvýšeného rizika kolizí ptáků s prosklenými plochami. Hlavním výstupem projektu pak bude návrh zonace území hl. m. Prahy z hlediska rizikovosti kolizí ptáků – vytvoření mapové vrstvy na základě získaných dat o pozicích rizikových staveb a o místech zvýšené koncentrace ptáků. Vznikne tak nástroj, který se bude moct stát podkladem pro další sytémová řešení. Pevně věříme, že přijdou a že zamezí vznik dalších pro ptáky nebezpečných staveb.

Pokud máte zájem se do registrace rizikových budov zapojit, budeme moc rádi. Nejde nám pouze o nálezy mrtvých ptáků jako takových, ale i dohledávání stop po kolizích. Důležité je i zaznamenání staveb s nebezpečnými prvky (silně reflexní stěny v místě zvýšeného pohybu ptáků, transparentní skleněné plochy v zeleni apod.), u kterých se dá předpokládat vysoká pravděpodobnost existence kolizí. Informace o jednotlivých budovách můžete zapisovat do terénního formuláře, scan vyplněného pak zašlete na viktora@birdlife.cz. Předem děkujeme všem dobrovolníkům za zapojení do projektu.