//Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.
Continue reading „Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých“
//Od 14. do 23. října proběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci v mimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákal na akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru – agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny. Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročně hnízdí.
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt, ačkoliv se někteří navigátoři u objektivu trochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Reportáž Českého Rozhlasu o workshopu z České Lípy.
Pusťe si také ornitologa na drátě z 13. 11. 2024, kde se dozvíte více o tom, jak ochrana čejčích hnízd probíhá.
Akce dne 17. 10. 2024 proběhla ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
//Už od roku 2015 mohou zemědělci vstupovat do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Jeho cílem je zajistit na polích, na kterých čejky a ostatní bahňáci pravidelně hnízdí, ideální podmínky v době obsazování hnízdních lokalit a předejít zbytečným ztrátám zemědělskou technikou. V druhé polovině roku je plocha oseta směsí, která je atraktivní nejen pro hmyz, ale i pro další druhy zemědělské krajiny. Přestože ČSO v roce 2022 provedla ve spolupráci s AOPK ČR a krajskými úřady revizi původního vymezení hnízdišť zařazených do opatření včetně doplnění nových lokalit, není možné plně podchytit celé území České republiky, které se navíc často dynamicky mění. Proto jsme s Ministerstvem zemědělství domluvili prozatím jednorázové doplnění nových lokalit, které budou od roku 2025 pro zemědělce připravené ke vstupu. Návrhy posílejte do 6. listopadu na email zamecnik@birdlife.cz.
Continue reading „Možnost doplnění půdních bloků na ochranu čejky chocholaté“
//V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.
//Česká společnost ornitologická pořádá v průběhu října 2024 sérii terénních workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých, a to hned v sedmi krajích České republiky. Přestože čejka zůstává nejběžnějším zástupcem bahňáků u nás, její početnost se v posledních desetiletích dramaticky snížila. Hlavním důvodem je změna krajiny. Zejména se negativně projevilo rozorávání a odvodnění podmáčených luk, kde čejky tradičně hnízdily. Čejky dnes dominantně hnízdí na polích, přednostně v oraništích, ale zde jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce. Bohužel na nemalém počtu lokalit hnízda nevědomky zničí zemědělská technika.
Přidejte se k dobrovolníkům, kterým není osud čejčích hnízd lhostejný, a pojďte se s námi naučit hnízda vyhledávat a označovat tak, aby se jim traktoristé mohli vyhnout!
Plánované workshopy jsou vhodné jak pro úplné začátečníky, tak i pro zkušenější zájemce o ochranu přírody. Našim cílem je zapojit veřejnost do aktivní ochrany čejek a hravou formou naučit účastníky, jak hnízda vyhledávat a zajistit jejich bezpečí.
Každá akce se bude skládat z přednášky a terénní části. Během přednášky se seznámíte se zajímavostmi z rodinného života čejek chocholatých. Pomocí fotografií si ukážeme, jak čejky na hnízdech odhalit a také proč a jak zadávat data o hnízdním výskytu do faunistické databáze Avif. Následně se dozvíte, jak v LPIS vyhledat hospodařící zemědělské subjekty a jak s nimi komunikovat ohledně ochrany nalezených hnízd.
V terénní části se přesuneme přímo na pole, kde si vyzkoušíte dohledávání čejčích hnízd v praxi. A pokud se vám podaří je najít, tak se dozvíte, jak hnízda správně označit.
Akce začínají vždy od 16:00. Předpokládaný konec workshopu je v 18:30. Pokud máte zájem se akce zúčastnit a nestíháte její začátek, má smysl se připojit i později. Děkujeme, že nás o pozdnějším příchodu budete předem informovat telefonicky nebo emailem. V případě nevhodného počasí se akce nebude konat a všechny přihlášené účastníky budeme o této skutečnosti neprodleně telefonicky informovat.
14. 10. 2024 od 16 h – Správa ptačího parku Josefovské louky, Okružní 36, Josefov Přihlásit se
15. 10. 2024 od 16 h – Hostinec U Červinků, Horní Ředice 47 Přihlásit se
16. 10. 2024 od 16 h – ZŠ Polanka nad Odrou, Heleny Salichové 816/28, Ostrava Přihlásit se
17. 10. 2024 od 16 h – ORNIS, Bezručova 913/10, Přerov. Akce probíhá ve spolupráci s ORNIS Přihlásit se
21. 10. 2024 od 16 h – Penzion Vyhlídka, Lutová 45, Chlum u Třeboně Přihlásit se
22. 10. 2024 od 16 h – Vlastivědné muzeum, náměstí Osvobození 297/1, Česká Lípa Přihlásit se
23. 10. 2024 od 16 h – Restaurace u Janatů, Družstevní 135/28, Milovice Přihlásit se
Vhodné oblečení na ven i do nepříznivého počasí. Doporučujeme zejména nepromokavé boty (boty s membránou nebo holínky), dále dalekohled a případně teplý čaj do termosky.
Pokud využijete veřejné dopravy a budete potřebovat pomoc s přesunem na místo konání, dejte nám vědět a zajistíme odvoz.
Pokud se chcete připojit k aktivitám ČSO na ochranu čejky chocholaté, neváhejte a přihlaste se přes některý z výše uvedených formulářů. Kapacita každého školení je omezená, proto doporučujeme se přihlásit co nejdříve. Přijďte se naučit, jak předejít zbytečné ztrátě hnízda. Společně můžeme pomoct čejkám bezpečně vyvést kuřátka. Připojte se k ochráncům čejek!
Těšíme se na Vaši účast.
Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým Krajem. Děkujeme!
Akce dne 17. 10. 2024 probíhá ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
//Dne 12. července se na Kutnohorsku uskutečnila exkurze zaměřená na praktickou ochranu hnízd motáků lužních, jednoho ze čtyř druhů motáků, kterého můžeme v České republice potkat a který zde zároveň hnízdí.
Moták lužní a stejně tak i moták pochop jsou oba dravci, kteří hnízdí přímo na zemi a s oblibou si vybírají porosty obilovin. Termín akce jsme směřovali právě do období sklizně obilovin, kdy jsou hnízda s mláďaty skrytá v polích vystavena riziku zničení zemědělskou technikou. Prevence těchto ztrát spočívá v cílené ochraně, kterou zajišťují zkušení ornitologové ve spolupráci se zemědělci. Jedním z klíčových opatření je instalace dřevěných oplocenek kolem hnízd. Tyto oplocenky nejenže chrání hnízdo před přejetím technikou, ale také poskytují ochranu proti některým druhům savčích predátorů, jako jsou např. lišky.
Exkurze přilákala přibližně 20 účastníků, převážně z řad obyvatel Středočeského kraje, kteří měli zájem dozvědět se více o ekologii motáků lužních a o konkrétních opatřeních na jejich ochranu. Hlavním bodem programu byla ukázka hnízda motáka lužního, které objevil a opatřil ochrannou oplocenkou ornitolog Michal Kavka. Účastníci měli jedinečnou příležitost nahlédnout do oplocenky umístěné na sklizeném poli, kde se nacházela mláďata, která se již brzy chystala na svůj první let mimo hnízdo.
Zvláštní poděkování patří nejen účastníkům akce, ale také všem ornitologům a široké veřejnosti, která se aktivně podílí na vyhledávání hnízd a v neposlední řadě zemědělcům. Bez jejich ochoty spolupracovat by ochrana motáků lužních nebyla možná. Motáci lužní se jim za to v budoucnu odmění lovením hrabošů polních, kteří tvoří hlavní složku jejich jídelníčku.
Akce proběhla s finančním přispěním Středočeského kraje.
//Zveme Vás na terénní exkurzi za vzácnými motáky lužními, která se uskuteční 12. července 2024 od 16 hodin v obci Uhlířské Janovice na Kutnohorsku.
Motáci lužní byli ještě nedávno v Česku téměř na pokraji vyhynutí, avšak díky cílené ochraně hnízd ve spolupráci se zemědělci a péči o jejich přirozené prostředí se jejich počet postupně zvyšuje. Exkurzí Vás provede zkušený ornitolog Michal Kavka a pracovnice ČSO Michaela Kadavá, zabývající se ochranou ptáků v zemědělské krajině.
…Nevíte, co od toho čekat? Přečtete si report z úspěšné akce z exkurze k hnízdu motáka lužního ze Svitavska z roku 2022. 🙂
Sejdeme se na parkovišti u hřbitova v obci Uhlířské Janovice (GPS: 49.8775767N, 15.0576631E)
UPOZORNĚNÍ: Pořadatel si vyhrazuje právo na změnu místa setkání. V takovém případě budou přihlášení účastníci informováni minimálně den dopředu.
Pro bližší informace kontaktujte Michaelu Kadavou na telefonním čísle +420 605 343 974 nebo na emailu kadava@birdlife.cz.
Těšíme se na společné zážitky v přírodě!
Projekt je realizován s finančním přispěním Středočeského kraje.
//Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorování zadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.
Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.
Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.
//Další roky sčítání ptáků na polích v majetku hlavního města Prahy naznačují, že na ekologicky obhospodařovaných plochách se ptákům daří lépe. A také že i ve fádní zemědělské krajině lze pozorovat zajímavé ptačí druhy a stojí zato do tohoto prostředí chodit pozorovat ptáky. Continue reading „Sčítání ptáků na polích v Praze přináší údaje pro ochranu přírody i zajímavá ornitologická pozorování“
//Ornitologové a ohleduplní zemědělci dohledali v roce 2023 více než 250 hnízd sedmi ptačích druhů a předešli jejich zbytečnému zničení zemědělskou technikou. Vedle nejčastěji chráněné čejky chocholaté se jednalo o motáky lužní nebo chřástaly polní, ale na Českobudějovicku se podařilo ochránit také hnízda dvou našich nejvzácnějších bahňáků – pisily čáponohé a tenkozobce opačného. Výčet druhů pak doplňují kulík říční a moták pochop. Všem, kteří se snaží o pomoc ptákům nejen v zemědělské krajině, patří velké poděkování a přání dalších úspěšně ochráněných hnízd v roce 2024. Continue reading „V roce 2023 se podařilo zachránit více než 250 hnízd ohrožených zemědělskou technikou“
//Ve středu 27. 12. 2023 od 9:00 proběhne již podruhé v Trebši (v Hradci Králové) vycházka, která se zaměří na pozorování koroptví v zimě. Terénní vycházku povedou opět Libor Praus a Václav Zámečník z České společnosti ornitologické. Oba mají s monitoringem a pozorování koroptví řadu zkušeností a rádi se o ně s Vámi podělí.
Podobná akce proběhla také v minulém roce s velmi zajímavým výsledkem. Podařilo se nám pozorovat hned dvě hejnka koroptví, dohromady asi v počtu 24 jedinců! Potěšilo nás zároveň i sledování konopek obecných, drozdů kvíčal či strnadů obecných. Koroptve a ostatní zmíněné druhy vyletovaly z porostu staré nesklizené kukuřice. Tato zkušenost jen potvrzuje důležitost ponechávání alespoň drobných nesklizených ploch v krajině, které slouží v zimě jako přirozený zdroj potravy např. pro zrnožravé ptactvo nebo zvěř. Zvláště řada ptáků zemědělské krajiny se neodváží v zimě přiletět na krmítko jako jiné druhy více vázané na lidská sídla (sýkory, kosi…). Snaží se potravu hledat v jejich přirozeném prostředí, bohužel v zimě je jí na mnoha místech nedostatek a ptáci strádají.
Děkujeme za informace k výskytu koroptví a těšíme se na Vaši účast na vycházce!
//Hnízda ptáků na polích a loukách neohrožují jen jejich přirození nepřátelé a nevlídné počasí, ale i zemědělská technika. Zatímco dohledání snůšek skrytě hnízdících druhů je prakticky nemožné, u některých druhů může pozorný zemědělec najít hnízdo dokonce i z traktoru. O tom, že ochrana hnízd polních ptáků může být zcela přirozenou součástí každodenní práce na polích, hovoří v nově natočeném videomanuálu České společnosti ornitologické (ČSO) zemědělec Jaroslav Tomáš. Continue reading „Nový krátký film ČSO oceňuje zemědělce, který chrání čejky chocholaté“
//
1. Mohl byste na úvod krátce představit váš zemědělský podnik?
Hospodaříme na 1160 ha půdy, z toho je 40 ha luk. Zabýváme se převážně rostlinnou výrobou, ze živočišné máme na výkrm přibližně 400 býků červenostrakatého skotu. Ten vykrmujeme senem, vojtěškou a kukuřicí. Hlavně se soustředíme na obiloviny, pěstujeme 300 ha pšenice, 100 ha jarního ječmene, 70 ozimého ječmene, až 150 ha kukuřice na zrno i na siláž a na přibližně 80 ha cukrovou řepu.
Agronom podniku Petr Nosek kontroluje výskyt čejek chocholatých na ploše navržené do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté.
Velikost: 1160 ha Režim hospodaření: konveční Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce
2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?
Aktuálně využíváme AEKO pro čejku chocholatou na 41 ha. Na těch polích podél Provodského potoka dřív bývaly hraběcí rybníky a i když se pak zasypaly, pořád se tam voda objevuje. Čejky tam vždycky bývaly a jak jsem přišel do podniku, tak jsem se o to opatření začal zajímat, protože to tomu místu krásně vyhovuje. Dřív jsme dělali i krmné biopásy, ale od roku 2023, kdy začaly platit nové podmínky, jsme je opustili a místo nich dnes děláme nektarodárné úhory. Z toho profituje prakticky všechno – včely, brouci i zajíci. A taky tu poblíž hnízdí dva páry orlů mořských a i pro ně jsou tahle opatření přínosem. Celkem máme na farmě v rámci celofaremního ekoschématu na 5 % výměry neprodukční plochy, nektarodárné úhory, a k tomu navíc agroenvi pro čejku.
Pole zařazené do AEKO pro čejku chocholatou na jaře v době hnízdění.
3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?
Výhodou je, že pokud máme AEKO pro čejku podél vody, tak už nemusíme dělat ochranná pásma, což je nová podmínka u ekoplatby. Problematické bylo zapravování porostu po 15. listopadu, to se teď posunulo na konec října a to je za nás určitě dobře. My tu plochu hlavně podrýváme a občas je to tam dost náročné kvůli vodě, ale zatím jsme to vždycky zvládli. I když jsme porost zapravovali v jednom roce až 15. prosince.
Negativem je, že se tam zapleveluje pole. To je velký problém, protože to nemůžeš chemicky ošetřit. Týká se to jak úhoru, tak i těch ploch pro čejku. A u těch úhorů nám přijde nelogický termín mulčování. Máme to dělat 15. srpna, ale to všechno ještě kvete a je to plné zvěře. Vždyť to nedává smysl. Určitě by bylo na místě ten termín posunout třeba až do října.
4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?
Snažíme se spolupracovat s myslivci, dávali jsme na pole bidýlka pro dravce. Ale letos jsme ne, protože loni nám je přes zimu někdo ukradl a ono to přece jen nějaké peníze taky stojí. Někdo prý viděl, jak to obchází paní s kárkou a prý je postupně sbírala. Oslovili jsme myslivce, aby z kulatiny něco dali dokupy, ale zatím je tedy nemáme.
A pak nám tu hnízdí sova pálená, dřív byla přímo v hale s obilím, ale to přece jen není hygienické, tak jak sem chodí ornitologové na kontrolu, umístili budku zvenku. Vždycky se ozvou, že dorazí, my tomu samozřejmě nijak nebráníme.
5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?
Nikdo to sice nesleduje systematicky, ale mám dojem, že k nějaké změně k lepšímu dochází. Já jsem tady pozoroval dokonce i 14 zajíců na jednom poli a rozhodně je jich víc, než kolik jich vidím v Hlušicích u Nového Bydžova, odkud pocházím. A taky mě potěšilo letošní pozorování jeřábů popelavých, ty jsem tu viděl poprvé. Sice jen protahovali, ale byl zážitek je na poli zblízka pozorovat.
Plocha zařazená do AEKO na ochranu čejky poskytuje od srpna potravu pro opylovače a další druhy živočichů.
6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?
Problematické je, když si někdo nechá vydat kus pole a musí si to oplotit. Okamžitě se tím zbytečně ztrácí kus pole, kde mohlo něco užitečného růst. A nelíbí se mi dotace na neprodukci. Podle mě by se měly dotace snížit těm zemědělcům, co nedělají produkční plodiny. Proč máme někoho podporovat jen proto, že zaseje na pole trávu a jenom ji mulčuje? On to na začátku zorá, pak oseje a pak si to jen nechá službou mulčovat. Nic tam neprodukuje, ale pobírá slušné peníze. Já to vnímám tak, že dotace zemědělci dostávají za to, že na půdě pracují, že produkují potraviny pro naše lidi. On i ten název dotace je vlastně špatný. Mělo by se to jmenovat podpora. Podpora zemědělců, abychom mohli mít potraviny za nízké ceny.
//
1. Mohl/a byste na úvod krátce představit sebe a Vaši farmu?
Jsme farma na Znojemsku na jihu Moravy. Hospodaříme v katastru obce Božice v ekologickém režimu a provádíme agroenvi opatření na podporu životního prostředí pro vzácné druhy živočichů. Pěstujeme krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Pro ochranu čejky chocholaté máme vyčleněno 5 ploch o celkové výměře 62 ha. Usilujeme o vytvoření vhodného životního prostředí pro dropa velkého, který by mohl přeletět z nedalekého Rakouska.
Soukromý zemědělec Marek Klíč asistuje při kroužkování mladých sov pálených, které hnízdí na jeho farmě.
Velikost farmy: 450 ha Režim hospodaření: ekologický Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce
2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?
Využíváme AEKO opatření pro čejku chocholatou. Na 105 ha dále provádíme opatření na vytvoření vhodných podmínek pro hnízdění dropa velkého. Důvodem pro vstup do těchto opatření bylo to, že naše pozemky se nacházejí na jeho bývalém tokaništi.
Agroenvironmentálně-klimatické opatření na ochranu čejky chocholaté v polovině června vytváří pestré prostředí planě rostoucích i kulturních druhů rostlin.
3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?
Největším pozitivem je, že dochází zkvalitnění půdy a zvýšení organické hmoty. Vzhledem k tomu, že nepoužíváme chemické přípravky a umělá hnojiva, dochází ke zlepšení půdní mikrobioty a navýšení mykorhizních hub, které podporují symbiózu půdy s kořeny rostlin. Půda, která jakoby leží ladem, tak sama mění strukturu a zadrží více vody. Tímto stylem hospodaření plníme základní principy regenerativního zemědělství – co nejméně hýbat s půdou a pěstovat vysoký počet plodin na jednom poli.
Mezi negativa bych zařadil nemožnost použití farmářského osiva v AEKO opatřeních, a omezení ekoplatby na tyto plochy. Dalším problémem je administrativa, kdy platí čím více menších pozemků tím více záznamů evidence a složitější kontroly. Problematické je třeba sledování a dodržování veškerých termínů a požadavků. Pro nové žadatele o zařazení může být překážkou závazek na 5 let, ale to se dá vyřešit třeba založením biopásu na jeden rok na zkoušku bez podání žádosti o dotaci.
4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?
Mezi další opatření jsou například krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Dva hmyzí valy (beetlebank) na cca 1 ha, nebo např. obnova polních cest, výsadba ovocné aleje nebo solitérních stromů. Tak jako většina ostatních zemědělců necháváme 3% půdy ladem (v našem případě to je medonostný víceletý úhor). Na půdě kravína a v seníku máme od České společnosti ornitologické umístěny budky pro monitoring sovy pálené a sýčka obecného. Letos se zadařilo a budka byla plně obydlena mladými sovičkami.
Marek Klíč pomocí biopásů a dalších opatření oživuje znojemskou zemědělskou krajinu.
5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?
Došlo k zvýšení biodiverzity, k nárůstu počtu druhů hmyzu, zpěvných ptáků a divoké zvěře (zajíc, srnčí zvěř, křepelky). Pro dravce stavíme na polích s výskytem hraboše berličky. Sledujeme díky tomu zvýšený počet dravců. V ovocné aleji máme zastřešený hmyzí hotel s infopanelem pro děti, které se s rodiči rádi po aleji prochází. Takto je okolí obce atraktivnější i pro její obyvatele, kteří mají další místo, kam vyrazit do přírody.
6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?
Zemědělské dotace by měly především podporovat zemědělce, kteří zaměstnávají lidi z vesnice a podporovat lokální produkci a odbyt potravin v daném místě. Zemědělec by měl dostávat dotace teprve potom, až vyčlení alespoň 10% zemědělské půdy pro ekosystémové služby zaměřené na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině.
//Ornitologové dnes zveřejnili novou verzi indikátorů evropských ptáků, podle níž jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 61% úbytek polních ptáků, kteří z evropské krajiny mizí v důsledku intenzivního zemědělství. Jednou z nadějí, že se ptačí populace v budoucnu podaří zregenerovat, je i připravované nařízení na obnovu přírody EU. Continue reading „Od 80. let z Evropy zmizelo 61 % polních ptáků“
//Zemědělské práce představují jedno z největších ohrožení pro ptáky hnízdící na zemi. V případě některých druhů je přitom možné skloubit jejich ochranu a zemědělské hospodaření. Projekt podpořený Pardubickým krajem přispěje k ochraně hnízd a hnízdišť čejek chocholatých, motáků lužních a chřástalů polních. V rámci projektu budou ornitologové mapovat tradiční oblasti výskytu těchto druhů a u hnízd ohrožených zemědělskou technikou domlouvat jejich ochranu. Vznikne také video manuál, který představí zemědělce aktivně chránící hnízda čejek při jarních pracích. Continue reading „Pardubický kraj podpořil ochranu ptáků hnízdících v zemědělské krajině“
//
//Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině. Continue reading „Podpořte chřástaly polní – udejte je!“
//Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.
//V dubnu vyzývala ČSO veřejnost k mapování čejek chocholatých. Čejky právě začínaly hnízdit a v krajině jsme mohli pozorovat jejich akrobatické dovednosti. V tuto chvíli již čejky z našeho území odlétají na zimoviště do západní a jihozápadní Evropy a severní Afriky. Rádi bychom poděkovali těm, kteří svá pozorování zadali do faunistické databáze Avif. Zároveň se chceme obrátit na ty z vás, kteří tak doposud neučinili, aby svá pozorování vložili do databáze co nejdříve, ideálně do 18. 10. 2022. Vaše pozorování přispějí k navrhování nových ploch pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě. Současně bychom vás chtěli vyzvat, abyste poslali své návrhy vhodných hnízdišť s pravidelným výskytem čejek na zamecnik@birdlife.cz a podpořili tím ochranu čejky chocholaté. Continue reading „Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek“
//V první polovině srpna proběhla v Újezdci na Svitavsku terénní exkurze ČSO pro veřejnost s cílem představit motáky lužní a možnosti jejich ochrany v zemědělské krajině. Akce přilákala nejen zkušené birdwatchery (pozorovatele ptáků), ale také místní obyvatele, kteří měli to štěstí pozorovat jak dospělé motáky lužní na obloze, tak i mláďata krátce před vzletností zachráněná před zbytečnou smrtí oplocením hnízda.
Oproti jiným letům proběhlo v letošním roce hnízdění rychleji a zdejší lokalita byla jedna z mála, kde bylo možné v polovině srpna ještě pozorovat nezvletná mláďata. Tip na lokalitu u Újezdce jsme dostali od ornitologa Karla Popracha, který se monitoringu a praktické ochraně tohoto atraktivního dravce dlouhodobě věnuje. Součástí jeho práce je i satelitní telemetrie. I díky této moderní technologii můžeme prakticky na vlastní oči sledovat, jak už od srpna motáci lužní postupně odlétají na zimoviště v tropické a jižní Africe. Cesty GSM vysílačkami označených jedinců je možné najít na webu spolku TYTO.
Okres Svitavy je podle dat z faunistické databáze Avif jednou z těch, kde se motáci lužní pravidelně vyskytují. Na stránkách databáze můžete skrze vyhledávání pozorování a zadaní konkrétní lokality jednoduše zjistit, zda byli v minulosti motáci pozorování např. i v okolí vašeho bydliště. V okrese Svitavy bylo v loňském roce zaznamenáno 39 pozorování zejména v polních kulturách v Radiměři a Vendolí.
Navzdory horkému letnímu počasí dorazilo v sobotu 13. 8. 2022 krátce po poledni na pole u Újezdce na Svitavsku 13 účastníků. Úvodní slovo exkurze měl Václav Zámečník, zemědělský specialista z ČSO, který účastníkům představil problémy, se kterými se ptáci hnízdící v zemědělské krajině potýkají a možnosti jejich ochrany včetně významu mapových podkladů a důležitosti zapojení veřejnosti při jejich mapování. Pak už přišel na řadu samotný moták lužní. O střípky svých životních zkušeností získaných při jeho ochraně se z Vysočiny přijel podělit Ivan Kunstmüller, který je autorem řady odborných publikací a v posledních 30 letech zachránil už více než 200 hnízd.
Měli jsme to štěstí, že jsme si o motácích nemuseli pouze povídat. Skrze objektivy dalekohledů jsme již cestou ke hnízdu pozorovali hned tři dospělé ptáky. K detailnějšímu prozkoumávání typických určovacích znaků nám posloužili dva větší stativové dalekohledy.
To už jsme se blížili ke zlatému hřebu našeho setkání. Strništěm po sklizené pšenici jsme došli k jedinému místu v celém poli, kde dosud ještě pšenice stála. Důvodem byla malá oplocenka vyrobená z dřevěných kůlů a nataženého pletiva, kterou zde na ochranu mláďat umístil Karel Poprach a při sklizni ji traktorista objel. Zpočátku nebylo jisté, zda mláďata již hnízdo neopustila a neuvidíme pouze prázdnou oplocenku. Měli jsme však štěstí a tři mláďata těsně před dosažením vzletnosti byla stále ještě na hnízdě. U oplocenky si účastníci exkurze mohli uvědomit, že v rámci velkého lánu pole je její velikost opravdu zanedbatelná. Ivan Kunstmüller účastníkům názorně popsal rozdíly mezi samcem a jeho dvěma sestrami a zodpověděl celou řadu zvídavých dotazů účastníků nejen o biologii, ale i praktické ochraně tohoto druhu.
Moták lužní je jedním z několika druhů motáků, které u nás můžeme pozorovat. Odlišit některé druhy od sebe je přitom poměrně náročné. Právě zvědavost a touha naučit se lépe určovat dravce přivedla na akci dva účastníky. O akci se dozvěděli úplnou náhodou, když si po pozorování dravce na obloze chtěli na internetu ověřit, zda opravdu pozorovali motáka. Zkusili si do vyhledávače zadat hesla „moták lužní Svitavsko“ a objevila se jim pozvánka na stránkách ČSO.
Moták lužní je v letu charakteristický velmi dlouhými a úzkými křídly, štíhlým tělem a dlouhým ocasem. Samec je svrchu šedý, spodina těla je také šedá a přechází směrem k běhákům do bílé. Výrazným poznávacím znamením jsou černé proužky přes loketní letky. Dospělá samice je shora tmavě hnědá s bílým skvrnitým kostřcem, spodina je bělavá a výrazně hnědě podélně skvrněná. Juvenilní jedinci jsou velmi podobní samicím, jejich pohlaví je možné rozeznat zblízka podle barvy duhovky. Zatímco samci mají duhovku více do žluta, samice ji mají hnědou.
Motáci u nás hnízdí převážně na zemi v polích s pícninami a obilovinami od května do konce srpna. Hnízdní období se však zároveň překrývá se sklizní zemědělských plodin. Posečením zemědělskou technikou jsou ohrožena nejen hnízda s vajíčky a mláďata, ale v případě nočních sklizní i dospělí jednici, kteří nocují v okolí hnízda.
Pokud zemědělec zjistí přítomnost motáků lužních na svém poli, je nejlepším řešením kontaktovat zkušené ornitology, kteří hnízdo vyhledají a instalují funkční oplocenku o velikosti přibližně 2 x 2 m, která umožní motákům bezpečně vyhnízdit. Výhodou tohoto opatření je nejen zabránění vysečení hnízda, ale navíc i antipredační ochrana mláďat před liškou nebo divokými prasaty. Je zcela pochopitelné, že zemědělci nemají kapacitu jednotlivá hnízda sami vyhledávat, proto je vždy dobré se spojit s oborníky na ochranu ptáků, aby nedošlo byť nevědomě k jeho zničení. Pokud by se jednalo o zničení úmyslné, je na motáky i na ostatní volně žijící ptáky myšleno v § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hovoří jasně: chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Zakázané je také poškozování, ničení a odstraňování hnízd.
Hnízdní úspěšnost přes 90 % dokládají u instalovaných oplocenek mezi roky 2012 až 2020 data ze Zpráv MOS (Středomoravského ornitologického časopisu). U nechráněných hnízd byla hnízdní úspěšnost pouze 35 %. Přímá ochrana hnízd má významný podíl na stále zvyšující se populaci motáků lužních v České republice. Zatímco v roce 2000 u nás hnízdilo jen asi 25 párů, tak v roce 2016 to už bylo zhruba desetkrát více.
Společně chránit motáky
Pokud se chcete dozvědět více o životě motáků lužních, doporučujeme přečíst si článek o ochraně hnízd nebo navštívit webové stránky spolku Tyto, kde se dozvíte veškeré potřebné informace, jak lze motáky chránit. Budeme rádi, pokud se zapojíte do pozorování motáků lužních a svá data vložíte do databáze Avif. Pokud naleznete hnízdo motáků lužních, které není chráněno oplocenkou a existuje riziko jeho zničení zemědělskou technikou, kontaktujte Václava Zámečníka z ČSO (zamecnik@birdlife.cz). Nejen data získaná monitoringem profesionálními ornitology, ale také občanská věda pomáhá chránit polní ptáky a přispívá ke zvyšování efektivity zemědělských dotací. Děkujeme všem zemědělcům, kteří spolupracují na ochraně hnízd polních ptáků a také všem, kterým není lhostejný jejich úbytek.
KUNSTMÜLLER, Ivan. Hnízdní ekologie motáka lužního (Circus pygargus) v závislosti na hnízdním prostředí. Tichodroma 25 (2013): 20-36.
KUNSTMÜLLER, Ivan, KODET Vojtěch, SKŘÍČEK Tomáš, and HOBZA Pavel. Praktická ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus). Zprávy MOS 73: 4–19.
Moták lužní – Popis, nedatováno [online]. [cit. 19. 8. 2022]. Dostupné z: https://motak.tyto.cz/subdom/motak/index.php/motak-luzni/popis
POPRACH, Karel, Ivan KUNSTMÜLLER a Josef VESELÝ. Moták lužní. Nenakonice: TYTO, 2016. ISBN 978-80-906125-1-8.
SHIRIHAI, Hadoram a Lars SVENSSON. Ptáci: pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Přeložil Robert DOLEŽAL, přeložil Jan GRÜNWALD, přeložil Anna LUČANOVÁ, přeložil Zuzana MUSILOVÁ, přeložil Adéla ŠENKÝŘOVÁ, přeložil Petr MUSIL, přeložil Karel ŠŤASTNÝ, přeložil Jiří HRUBÝ, přeložil Zdeněk KYMLA, přeložil Markéta SCHUBERTOVÁ, přeložil Tereza ŠVEJCAROVÁ, přeložil František TYMR. Praha: Euromedia Group, 2021. Universum (Euromedia Group). ISBN 978-80-242-7675-5. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ZÁMEČNÍK, Václav. Polní ptáci: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2015. ISBN 978-80-87572-13-9. (Příručka je dostupná na eshopu ČSO)
__________________________________________________________________________________________________________
Článek vznikl za podpory Ministerstva životního prostědí.
//
Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.
Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená.
//Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.
V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži. Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.
Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.
V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce.
Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku
Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).
Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.
V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.
Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.
Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.
Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!
Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.
Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!
Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.
Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu
Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů
V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.
Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.
Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:
… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit
… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly
… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.
Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.
Své dotazy směřujte na pracovníky projektu:
Václav Zámečník – (zemědělský specialista) – e-mail: zamecnik@birdlife.cz; tel: 776 368 360
Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974
Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.
//„Rép rép rép“ ozývá se z nedaleké louky. Kdo mě to v noci vzbudil ze spaní tou řehtačkou? To vás svým zvláštním monotónním voláním lákají na večerní procházku chřástali polní. Pojďme společně vyrazit za noční přírodou horského masivu Králického Sněžníku a zjistit, kolik takových rušitelů nočního klidu napočítáme.
V pátek 17. 6. 2022 se sejdeme na horské chalupě ve Valbeřicích (50.099325N, 16.856319E), kde bude zajištěno ubytování. Příjezd je možný mezi 16. až 20. hodinou. Plánovaný konec akce je v sobotu 18. 6. kolem oběda. Doprava na akci je po vlastní ose.
Společný program začne ve 20:00 krátkou přednáškou s diskuzí věnovanou chřástalu polnímu a v noci bychom se vydali na výpravu za voláním chřástalů polních spojenou s jejich odchytem. Po mapování bychom si dopřáli zasloužený odpočinek a akci bychom zakončili společným sobotním obědem. Vařit si budeme dohromady.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formuláře nejpozději do 15. 6.
Budeme rádi, když se k nám připojíte.
Těší se na Vás Václav Zámečník a Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.
Akci finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Královehradecký kraj.
