//Na přelomu prosince a ledna nadešel čas na další sčítání ptáků na polích v Praze. Na polích, na nichž se mění hospodaření směrem ke způsobu přátelštějšímu k přírodě, a na polích, kde se nic nemění. Continue reading „Reportáž ze sčítání ptáků na pražských polích“
//První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt. Continue reading „Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání“
//Continue reading „Na Nechanicku proběhl seminář o ozdravení zemědělské krajiny“
//Continue reading „Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021“
//Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků. Vědci ve studii také navrhují ochranná opatření, která by pomohla biodiverzitě i proti erozi. Continue reading „Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou!“
//V období květen až červenec 2021 byla provedena pravidelná kontrola již víceméně známých hnízdišť motáka lužního v kraji Vysočina, ale také dalších oblastí s potencionální možností zahnízdění. Převážně se jednalo o preferované zemědělské plodiny (vojtěška, ozimý ječmen, pšenice, ale také mokřadní louky), které moták lužní s oblibou vyhledává pro založení hnízd. Tato činnost obnáší stovky naježděných kilometrů, ale také stovky hodin strávených v terénu. Monitoring byl prováděn za účelem potřeby zajištění ochrany hnízdiště, ale také pro získání hnízdních dat pro výzkum hnízdní populace. Výzkum je prováděn pravidelně již od roku 2000 (např. práce Kunstmüller Crex 2004, 2013 a 2016; Sluka 2005 a 2009; Tichodroma 2013; Zprávy MOS 2015). Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáka lužního v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov v roce 2021“
//Přes sedm tisíc lidí z různých zemí Evropy sleduje příběh čapího hnízda v krkonošském městysu Mladé Buky. Samec zvaný Bukáček přišel v květnu o partnerku, která zahynula na sloupu elektrického vedení a dál se staral o tři čapí mláďata. Bohužel, pravděpodobně stejný osud jako samici potkal na konci července také jedno z mláďat, když po dosednutí na dráty vysokého napětí spadlo na zem. Zda-li smrt mláděte skutečně zapříčinil elektricky proud je stále v šetření. Continue reading „Jak usnadnit život čápům“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s odborníky z Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity zkoumá, zda změna hospodaření na zemědělské půdě v majetku hlavního města Prahy přinese kýžené zlepšení stavu ptactva. Od roku 2020 ornitologové mapují ptactvo na polích, na nichž se má nově hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Ptáky sledují také na kontrolních plochách, kde se způsob hospodaření nemění. Robustní uspořádání výzkumu umožní zhodnotit, nakolik změna hospodaření ptákům pomohla. V loňském roce odborníci na polích a v jejich nejbližším okolí v Praze zjistili 55 ptačích druhů a bude zajímavé sledovat, zda a jak se druhové složení a počty ptáků změní v tomto roce. Continue reading „Na polích Prahy se bude hospodařit šetrným způsobem a ornitologové sledují, zda to pomůže ptákům“
//Téma volně pobíhajících psů ohrožujících divoká zvířata koluje mezi pejskaři, myslivci a ochránci přírody od nepaměti. Když setkání psa s divokým zvířetem vyvrcholí v tragickou a včas mediálně uchopenou událost, následky chování lehkomyslných pejskařů jsou zjevné. Odborná veřejnost však považuje za problém i samotné rušení zvířat. Nepřímé hrozby, kterým divoká zvířata čelí kvůli častému rušení, ale zůstávají velmi těžko uchopitelné, nezmapované, zkrátka, pro většinu lidí neviditelné. To v případě ptáků platí dvojnásob. Z nedostatku potřebných argumentů pak těží mnozí pejskaři po celém světě a celá problematika je většinou opomíjena nebo zlehčována. „Vždyť automobilová doprava, cyklisté, čtyřkolky nebo zemědělství představují pro ptáky mnohem větší problém,” slýcháme často. Bezradní majitelé psů také běžně argumentují, že přirozenému psímu instinktu neporučí: „To má strávit celý život na vodítku?“ uzavírají mnohdy celou debatu. Continue reading „Na procházku se psem s respektem k přírodě“
//Přímá ochrana hnízd ptačích druhů ohrožených zemědělskými pracemi je v mnoha případech jedinou možností, jak podpořit jejich úspěšné hnízdění. Je potěšitelné, že i díky podnětům od laické veřejnosti a zvýšenému zájmu ornitologů i samotných zemědělců se tento model ochrany stále více využívá. Nicméně základním předpokladem k úspěšné ochraně je úzká spolupráce s hospodařícími zemědělci, která je ve většině případů příkladná. Samostatnou kapitolou jsou přitom zemědělci, kteří k přímé ochraně přistupují aktivně a hnízda sami dohledávají. Jejich počet roste, což přináší naději nejen pro zachráněná hnízda, ale i pro krajinu jako celek.
Celkem bylo v roce 2020 v rámci ochranářských aktivit podpořených MŽP, Pardubickým a Královéhradeckým krajem označeno 67 hnízd čejky chocholaté ohrožených jarními pracemi, domluvena úprava seče na loukách s 15 pozicemi volajících samců chřástala polního a dohledáno 79 hnízd motáků lužních, z nichž 21 bylo oploceno kvůli bezprostřední hrozbě zničení při sklizni. Další blíže neurčený počet hnízd a mláďat přitom zachránili zemědělci sami. Kolik takových více či méně utajených ochránců přírody mezi zemědělci je nevíme a tak není možné je všechny pochválit. Přesto bych zde rád alespoň některé případy vyzdvihl a poděkoval jim touto cestou za jejich příkladný přístup k přírodě.
Už několik let sleduje hnízdní výskyt čejek traktorista Jaroslav Tomáš z podniku ZS Kratonohy a.s. u Hradce Králové. Před tím, než na poli zahájí jarní přípravu, se vždy přesvědčí, zda jsou přítomné čejky. A poté se snaží dohledat všechna přítomná hnízda, která by bez přímé ochrany traktorem rozjezdil. V roce 2020 tak sám zachránil 12 hnízd. Jeho zkušenosti přibližuje krátký filmový dokument Čejky, motáci a lidé, který je ke zhlédnutí zde.
S maximálním ohledem k přírodě hospodaří také soukromý zemědělec Petr Novák z Kochánova u Havlíčkova Brodu. Při ochraně čejek spolupracuje s ornitology až do té míry, že sám hnízda dohledává a dokonce i vypisuje odměnu za jejich nalezení. Navíc mozaikovitě seče květnaté louky, zakládá aleje ovocných stromů a realizuje krmné i nektarodárné biopásy. Na svých pozemcích nechal instalovat naučné tabule o šetrném hospodaření v krajině. Pozoruhodné na tom přitom je, že většinu těchto aktivit realizuje za své peníze a to včetně biopásů, které chce dělat podle sebe.
Upřímný zájem o ochranu hnízd čejek projevil také soukromý zemědělec Martin Lička z Vřesiny u Ostravy. Když v dubnu letošního roku získal do užívání nové pole, objevil na něm několik párů čejek. Předpokládal, že na poli čejky hnízdí a jelikož nechtěl zničit hnízda, tak si vyžádal, aby se nejprve hnízda dohledala. Přestože už ho tlačil termín zasetí, počkal nakonec dva týdny až do doby, kdy byla vyvedena čejčí kuřátka.
Také zemědělci hospodařící na travních porostech s výskytem chřástala polního jsou ve většině případů velmi vstřícní k ochraně hnízdišť tohoto ohroženého druhu. Už několik let pracovní skupina ČSO pro Ptačí oblasti Orlické Záhoří individuálně chrání stanoviště chřástalů. Celou oblast zemědělsky obhospodařuje soukromý zemědělec Ondřej Hulc. Ten se před každou sečí vždy ujišťuje, zda nebyl na dané louce zjištěn výskyt chřástala a v případě potřeby ponechává cca 3-4 ha plochy podle pozice volajícího samce. Podobná spolupráce funguje s několika zemědělskými podniky také v Ptačí oblasti Králický Sněžník.
Díky podnětu místních obyvatel obce Kruh v Podkrkonoší se následným monitoringem podařilo zmapovat celkem 5 stanovišť chřástalů polních, z toho v jednom případě v pšeničném poli. Hospodařícím zemědělcem je zde Pavel Janata, který se dlouhodobě snaží podpořit při svém hospodaření i nejrůznější druhy zvířat například ponecháním vytipovaných části luk nesklizených. Ochrana chřástala polního ho zaujala. Sám se zapojil do nočního mapování spojeného s kroužkováním samců a nakonec se rozhodl ponechat nesklizené plochy kolem všech čtyř zjištěných pozic na travních porostech.
Také s některými zemědělci, na jejichž pozemcích hnízdí motáci lužní, je nadstandartní spolupráce. Některé podniky (např. Agrochema Studenec nebo Rolnická společnost Lesonice a.s.) posílají dopředu osevní plány Ivanu Kunstmüllerovi, který na Vysočině hnízda motáků lužních dohledává. Díky tomu se může přednostně soustředit na polní kultury, které motáci k hnízdění přednostně vyhledávají. Aktivně se do ochrany hnízd motáků lužních na Vysočině zapojuje soukromý zemědělec Radek Dvořák z Koněšína, který při žňových pracích několikrát zachránil ještě nedohledaná hnízda v obilovinách. Hnízda obsekl a sám je i označil.
Všem zemědělských podniků, se kterými jsme při ochraně hnízd a hnízdišť v roce 2020 spolupracovali, patří velké poděkování a přání pevného zdraví do roku 2021.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Přímou ochranu hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2020 dále podpořili:
//Chřástal polní je skrytě žijící ptačí druh, jehož hnízdění silně ovlivňuje zemědělská činnost. Jedná se zejména o seč v době hnízdění, která může vyústit v přímou destrukci hnízd i přítomných mláďat. Proto je přímá ochrana hnízdišť chřástalů založená na mapování volajících samců jednou z cest, jak tento druh podpořit.
Samotné hnízdění bylo v letošním roce významně ovlivněno suchým jarem. Do května téměř nepršelo a vegetace zejména ve vyšších polohách prakticky nenarostla, což se na většině tradičních lokalit projevilo výrazným propadem početnosti chřástalů polních. Naopak, v nižších polohách byli chřástali polní v letošním roce zaznamenáni i v oblastech, kde se obvykle neobjevují. Zkušenosti s ochranou chřástala polního v roce 2020 představuje nový film.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
V roce 2020 byla ochrana hnízdišť chřástala polního podpořena dotací MŽP a Pardubického kraje:
//Ve druhé polovině října 2020 se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o konkrétních podmínkách budoucí Společné zemědělské politiky. Právě teď máme možnost ovlivnit, zda budeme i nadále hospodařit na velkých lánech bez života anebo zda bude zemědělská krajina pestrým a přívětivým místem, kde budou spokojení jak zemědělci, tak i ptáci, hmyz, zajíci a další živočichové. Continue reading „Chcete zdravé zemědělství? Teď máte možnost to říct europoslancům“
//Ptáci žijící v zemědělské krajině nemají na růžích ustláno. Od roku 1982 se jejich početnost snížila zhruba o 30 %. Jednou z hlavních příčin je intenzivní zemědělská praxe, při které přírodě nezůstává dostatek prostoru. Projekt podpořený Pardubickým krajem a Ministerstvem životního prostředí se snaží pomoct dvěma ptačím druhům, motáku lužnímu a chřástalu polnímu, které zemědělská činnost bezprostředně ohrožuje na jejich životech. Součástí projektu je mapování hnízdního výskytu obou druhů, praktická ochrana hnízd a šíření osvěty mezi zemědělce a veřejnost. Continue reading „Ornitologové v Pardubickém kraji mapují polní ptáky. Zapojíte se?“
//Současná doba je náročná pro všechny. Naštěstí pobyt v přírodě stále zůstává jednou z možností, jak si udržet dobrou mysl. Pokud přemýšlíte nad tím, kam investovat svou energii a současně si ochránit i svoje zdraví, nabízí se mapování hnízdního výskytu čejky chocholaté. S ohledem na aktuální situaci je nejvhodnější zvolit jako mapovací prostředek auto, kterým se bezpečně přiblížíte nejen k čejkám, ale současně omezíte i případný rizikový kontakt s lidmi. Kromě dalekohledu nezapomeňte i na roušku. Continue reading „Bezpečně za čejkami“
//Početnost motáků lužních v posledních desetiletích se zvyšuje a přímá ochrana na tom má svůj podíl. V letošním roce početnost a distribuci hnízdících párů významně ovlivnila hraboší gradace. Podle výsledků mapování hnízdilo v Jihomoravském kraji v letošním roce minimálně 70 párů oproti 37 v loňském roce, ve Zlínském kraji 29 oproti 18 párům a v Olomouckém kraji 43 oproti 31 párům. Celková hnízdní populace přesáhla 300 hnízdních párů. Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáků lužních v roce 2019“
//Čejka chocholatá patří mezi ptačí druhy, kterým se ČSO dlouhodobě věnuje. Od roku 2015 existuje zacílený dotační titul na ochranu jejích hnízdišť na orné půdě a zemědělci si k němu postupně nachází svoji cestu. V roce 2019 bylo do tohoto opatření zařazeno už 465 ha plochy 46 podniků, což dokládá postupný nárůst zájmu o podporu čejky mezi zemědělci. Continue reading „Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019“
//Praha, 16. prosince 2019. V letošním roce zaznamenali ornitologové rekordní počet minimálně 163 hnízd dravce motáka lužního chráněných před vysečením zemědělskou technikou. Vysoký počet byl způsoben zejména gradací hraboše polního, kterými se motáci přednostně živí. Zachráněno bylo i 41 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního nebo 3 hnízda kalouse pustovky. Continue reading „Přímá ochrana ptačích hnízd pomáhá i zemědělcům“
//Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“
//
Letošní hnízdní sezóna sýčků obecných je u konce a jejich ochránci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR ji hodnotí jako úspěšnou. Sýčci vyvedli minimálně 59 mláďat, to je o třetinu víc než loni. Ornitologové dále vyvěšovali budky, zabezpečovali technické pasti a s vlastníky pozemků vyjednávali změny v hospodaření. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi 100 párů této dříve běžné sovy.
Continue reading „Úspěšná sýččí sezóna. Našli jsme i rekordní snůšku se 7 mláďaty“
//Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva
Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.
Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.
Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:
termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:
Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz
K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.
Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.
Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.
Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.
Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).
//Moravský ornitologický spolek ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností a ZO ČSOP Orchidea Valašsko uspořádá pro své členy a příznivce Výzkumný terénní víkend (VTV), jehož hlavním cílem bude noční monitoring chřástalů polních (Crex crex) v jižní části CHKO Beskydy. Continue reading „Pozvánka na Beskydské chřástalování“
//Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.
Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.
V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.
Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí
//V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.
V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.
Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.
Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)
//Už první setkání s traktoristou Jaroslavem Tomášem ze zemědělského podniku ZS Kratonohy přineslo překvapení. Zcela přesně popsal ptačí druh, který pozoroval z traktoru a nedokázal ho určit. Nebylo možné se splést – jednalo se o břehouše černoocasého, který se na dané lokalitě u Kratonoh v první dekádě tohoto století pravidelně zdržoval a pravděpodobně i pokoušel hnízdit. A rovnou zmínil i pozorování bekasiny otavní. Naši první domluvu, že bychom rádi, aby objel nalezených 8 hnízd čejek, hned rozšířil o další hnízdo, když dodal: „Jedno hnízdo je ještě za tím lesíkem, pojeďte se mnou, ukážu vám kde.“
Od našeho prvního setkání našel každoročně aspoň jedno pole s hnízdy čejek, které se mu podařilo zachránit před jistým zničením při přípravě pole pro osetí. A postupně si vytvořil i svůj systém, jak hnízda označit. Nejprve to byly náhodně nalezené větve různých dřevin, ale nakonec začal používat cca 80 cm dlouhou bambusovou tyč, které vždy umístil cca 1,5 m od hnízda, aby sedícím ptákům nevadila při výhledu. A pak už jen zahlásil kolegům, kteří se chystali pole osít nejčastěji kukuřicí, kolik že jich tam mají čekat. Také následná práce se sečkou vyžaduje jistou dávku šikovnosti. Traktorista cestou k hnízdu převálcuje stojící bambusovou tyč, oseje pole až těsně před důlek s vajíčky a poté zvedne tu část secího stroje, před níž je hnízdo, opatrně ho přejede, stroj opět položí na zem a pokračuje dál. Hnízdo je tak prakticky nedohledatelné, protože kolem je vše oseto.
Pokud se ptáte, jak to vlastně zvládá, nabízí se hned dvě odpovědi. Traktor, se kterým jezdí, má GPS navigaci a tak se nemusí plně věnovat řízení a místo toho může kontrolovat nejen prostor před traktorem, ale i kolem. Ale tím ještě důležitějším předpokladem je výborná pozorovací schopnost a ještě větší chuť přispět svým dílem k úspěšnému vyhnízdění čejky chocholaté a všech ostatních zvířat ohrožených zemědělskou technikou. Vím, že při odjezdu z pole ho hřeje vědomí, že udělal svět zase jednou o trochu lepším místem.
Video z praktické ochrany nejen čejek chocholatých je ke zhlédnutí zde.
Václav Zámečník
Ochrana hnízdišť čejky chocholaté včetně vytvoření filmového dokumentu je součástí projektu Osvěta přírodě šetrného zemědělského hospodaření, který byl podpořen grantem Královéhradeckého kraje.
//
