Rozsáhlé mokřiny v zákrutu Ploučnice u České Lípy přeměňuje Česká společnost ornitologická (ČSO) od roku 2020 na ptačí park Mnišské louky. Z velké části hospodářsky nevyužívané území s černými skládkami, starým úložištěm kalů a zarůstajícími zbytky původních říčních ramen je ideálním územím pro obnovu hnízdišť mokřadních ptáků. Hloubením tůní, úpravou terénu a šetrnou údržbou vegetace tu ČSO vytváří ideální podmínky pro ptáky i další živočichy. Letos na podzim plánuje přivézt i malé stádo koní, kteří s péčípomohou. Continue reading „Ornitologové mění na Mnišských loukách u České Lípy zanedbané pozemky na mokřady plné života“
S obrovskou odezvou veřejnosti se setkala informace České společnosti ornitologické (ČSO) o příležitosti založit ptačí park na Zbudovských blatech v Jihočeském kraji. Přes 1200 dárců zaslalo během pouhých pěti dní 3 miliony korun na vykoupení prvních pozemků v legendární ptačí lokalitě. Nejrozsáhlejší jihočeské louky s mnoha druhy lučních a mokřadních ptáků prošly ve druhé polovině 20. století rozsáhlým odvodněním. Plánem ornitologů je Zbudovská blata obnovit a vytvořit z nich pátý ptačí park ČSO. Odezva dárců ukazuje, že lidé obnovu přírody podporují a chtějí. Dali tím jasný signál i europoslancům, kteří budou brzy hlasovat o průlomovém evropském nařízení na obnovu přírody Nature Restoration Law. Ve čtvrtek 15. června se bude zákon projednávat ve výboru ENVI, jehož členy jsou čeští europoslanci Alexandr Vondra a Stanislav Polčák.
Na zbudovská Blata pěkná podívaná
Tichými vískami jsou jak ovázaná
Kolem Blat rybníky jako stráž převěrná
A v dáli je chrání Šumava nádherná
Píseň z jižních Čech
AKTUÁLNĚ: Milí dárci, sen se stává skutečností! Peníze potřebné k výkupům pozemků se sešly neskutečně rychle, během jednoho týdne od zveřejnění výzvy. Zbývalo dotáhnout k podpisu kupní smlouvu a dnes, 17. 7. jsme potřebnou částku zaplatili. Vřelé díky všem, kdo na Zbudovská blata přispěli a stále přispívají!
Tímto totiž nekončíme! I další dary, které stále přicházejí, najdou své důležité využití. Již nyní jednáme o výkupu dalších pozemků a peníze budou potřeba i na péči o nové pozemky, monitorinh, správu parku a první úpravy s cílem navrácení vody do krajiny. Společně dokážeme proměnit Zbudovská blata v to, co kdysi byla – v ptačí ráj!
Po dlouhém a pečlivém hledání vhodné lokality pro pátý ptačí park přicházíme společně s Jihočeským ornitologickým klubem – pobočkou ČSO, s finálním výběrem, který věříme, že leckterého milovníka ptáků opravdu potěší. Volba totiž padla na jihočeská Zbudovská blata, jedny z nejrozsáhlejších luk v celém Česku, místo, které před rozsáhlou meliorací bývalo skutečným rájem lučních a mokřadních ptáků. Ačkoli bylo území ve druhé polovině 20. století důkladně odvodněno, dodnes zůstává zajímavou lokalitou s velkým ornitologickým potenciálem. A především je to poslední hnízdiště vzácného břehouše černoocasého, který se zde stále ještě pokouší hnízdit, i když poslední dobou jsou jeho hnízdění neúspěšná. V každém případě není náhodou, že právě Zbudovská blata byla členy ČSO nejčastěji zmiňována jako tip na další ptačí park. A právě nyní máme šanci vykoupit první pozemky v této legendární lokalitě.
Louky na Zbudovských blatech jsou na jaře krásně rozkvetlé. Foto L. Korešová
O Zbudovských blatech
Zbudovská (dříve též Svobodná) blata jsou nejen dějiště knihy Karla Klostermanna Mlhy na Blatech a místo, kde podle legendy dal zbudovský rychtář Kubata svou hlavu za Blata. Tyto pro českou krajinu netypicky rozsáhlé louky obklopené rybníky a blatskými vesnicemi skrývajícími perly selského baroka jsou především známou ornitologickou lokalitou. Ostatně již ve starém českém filmu Mlhy na Blatech z roku 1943 hráli ptáci důležitou ilustrační roli – byly zde použity filmové záběry mokřadních ptáků od známého filmaře a fotografa V. J. Staňka.
Zbudovská blata se nalézají v oblasti mezi Netolicemi a Hlubokou nad Vltavou, konkrétněji mezi obcemi Zbudov, Zliv, Plástovice, Pištín a Sedlec.
Před rozsáhlými melioracemi a úpravami koryta Bezdrevského (neboli Soudného) potoka zde býval doslova ráj pro bahňáky a další ptáky vlhkých luk, jak dosud v téměř nezměněné podobě můžeme vidět v části přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků navazující na Zlivský rybník.
Jak jsme psali na začátku článku, nejvzácnějším ptačím obyvatelem Zbudovských blat je břehouš černoocasý, který se na jejich okraji ještě stále pokouší vyhnízdit. Na Zbudovská blata ho láká zejména výjimečný prostor – takovéto rozsáhlé louky opravdu hned tak někde u nás nenajdete. I možná proto ho již nikde jinde v Česku nenajdeme. A přesně ten velký prostor se líbí nejen břehoušům, ale i dalšímu vzácnému bahňákovi, který již v Česku také několik let nehnízdí – kolize velké.
Rozlehlé louky na Zbudovských blatech jsou ale stále oblíbenou migrační zastávkou – kromě břehoušů zde můžeme pozorovat např. čejky chocholaté, vodouše rudonohé, kolihy velké nebo kalouse pustovky. Výjimečně zavítá i velmi vzácný návštěvník, jako před několika lety keptuška stepní. Běžná jsou i pozorování dravců, např. orlů mořských, luňáků červených i hnědých, motáka pilicha a pochopa.
Ptákům ovšem chybí voda – Zbudovská blata byla v druhé polovině dvacátého století brutálně odvodněna systémem melioračních kanálů a podzemních trubkových drenáží, krásné meandry Bezdrevského potoka byly narovnány, mokřiny vysušeny.
Cílovými druhy, kterým bychom na Zbudovských blatech rádi vytvořili ideální prostředí pro hnízdění, jsou koliha velká a břehouš černoocasý.
Co chystáme na Zbudovských Blatech?
Právě nyní, v samém začátku vytváření ptačího parku, máme jedinečnou možnost vykoupit téměř 11 ha na Zbudovských blatech a v okolí. Z toho téměř 4 ha v blízkosti Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, poslední zachované části původních blat. Právě na ní bychom rádi navázali nově vznikajícím ptačím parkem. Část z vykupovaného území jsou nádherně kvetoucí louky, část podmáčený porost, jako stvořený pro obnovu mokřadů. Zbytek pak je převážně orná půda v okolí, ideální pro směnu za louky nejlépe v sousedství vykoupených lokalit.
Na vykoupených pozemcích pak vytvoříme mělké tůně a zrušíme podzemní meliorace tak, abychom vrátili vodu do krajiny a s ní i mokřadní ptáky. Rádi bychom ve spolupráci s krajem a obcemi někdy v budoucnu vrátili zregulovanému Bezdrevskému potoku jeho původní přirozené meandry. Vzniklé mokřady plánujeme udržovat osvědčenou pastvou odolných velkých kopytníků, ostatně i v minulosti sedláci na blatech běžně pásli. Se současnými sedláky chceme navázat a udržovat dobré kontakty, stejně tak i s obcemi a vůbec místními obyvateli. Při hospodaření budeme vycházet z paměti krajiny a historických i současných leteckých snímků, kde je původní říční síť patrná a hlavně z ekologických nároků hlavních cílových druhů: břehoušů a kolih.
Nový domov zde při správném hospodaření ale mohou nalézt i čejky chocholaté, vodouši rudonozí, bekasiny otavní, pisily čáponohé nebo tenkozobci opační.
Na fotografii uprostřed je vidět zregulované koryto Bezdrevského potoka. Vlevo jsou pak vidět stopy původních meandrů. Mezi potokem a tratí (napravo) máme možnost vykoupit část prvních pozemků. Foto ČSO.
Pomůžete založit pátý ptačí park Zbudovská blata?
Cena 11 ha prodávaných pozemků je 4 mil. Kč. Je to opravdu velká suma, ale díky několika štědrým darům významných podporovatelů máme již nyní k dispozici 1,2 milionu. Zbývají 2,8 milionu, které věříme, že dáme opět dohromady díky podpoře stovek dárců ČSO. Celou částku ovšem musíme zaplatit již do konce června!
Přidáte se k nám a pomůžete založit pátý ptačí park Zbudovská blata? Obnovíme společně výjimečné podmáčené louky a uchováme je pro příští generace – ptáků i lidí? Vrátíme břehouše a kolihy znovu do české krajiny? Za podporu srdečně děkujeme!
Více informací: Lucie Hošková, tel: 602 972 368, hoskova@birdlife.cz a Lucie Vacková vackova@birdlife.cz
Další vykupovaný pozemek v sousedství Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků. Foto L. Korešová
Odpověď ČSO na úbytek ptáků způsobený intenzivním hospodařením a klimatickou změnou.
Aktuálně vlastníme 100 ha pozemků a o dalších 40 ha pečujeme.
Navracíme vodu do krajiny pomocí budování tůní a řízených závlah.
Sečeme, paseme, udržujeme pestrou krajinu plnou života, vytváříme nový domov vzácným i běžným druhům ptáků.
A obnovujeme vztah člověka ke krajině – pomáhají nám tisíce dárců a dobrovolníků, lidé do parků jezdí obdivovat ptáky a přírodu, relaxovat a užívat si atmosféru míst, která se mění v přírodní ráj. Všem příznivcům ptačích parků srdečně děkujeme, bez vás by se tyto ptačí ráje nikdy nestaly skutečností!
Dvě mláďata jeřábů popelavých se vylíhla v ptačím parku Josefovské louky, který spravuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Je to vůbec poprvé, co se tady jeřábům podařilo vyhnízdit. Tento chráněný druh je známý svou plachostí a skrytým způsobem života. Vyhnízdění obezřetných jeřábů i přes stále vzrůstající návštěvnost ptačího parku ČSO je dalším důkazem toho, že obnovené mokřady mohou skvěle sloužit ptákům i lidem.Continue reading „V ptačím parku Josefovské louky poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví. Mají dvě mláďata“
Přes 3 hektary tůní navíc mají letos k dispozici ptáci hnízdící v mokřadním ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) Josefovské louky. Ornitologové tu vyhloubením centrálního ptačníku významně rozšířili již existující mokřad u Jaroměře, který s počtem téměř 200 pozorovaných druhů ptáků patří k nejvýznamnějším v kraji. Nově vytvořené mělké tůně s ostrůvky lokalitu ještě více zatraktivní, a to i pro obojživelníky, hmyz a návštěvníky. Už nyní lze na novém ptačníku pozorovat vzácné druhy mokřadních kachen, jako je čírka obecná, čírka modrá a lžičák pestrý. Skvělou zprávou je první zahnízdění hus velkých v parku. Continue reading „Lákadlo pro bahňáky i ledňáčky. Ornitologové vytvořili na Josefovských loukách tříhektarový mokřad s ostrůvky“
Moravský ornitologický spolek – středomoravská pobočka ČSO a Česká společnost ornitologická Vás zve na:
JARNÍ ÚKLID MALÉ LIPOVÉ
Kdy: 18. března 2023 v 9:00, k akci se lze připojit i kdykoli později. Ukončení okolo 15:00. Kde: V areálu pískovny Malá Lipová, sraz zde: https://mapy.cz/s/godosasure (možnosti parkování) Program: Hlavním cílem bude uklidit malé i velké odpadky v areálu pískovny, provedeme ale i drobné prořezávky, vyhrabeme starou trávu a užijeme zábavy. Co s sebou: jídlo, pití, pracovní oblečení a rukavice, určitě využijete nářadí (např. zahradnické nůžky, sekera, mačeta, hrábě apod.)
Budeme rádi, když nám o své účasti dáte předem vědět (nejlépe do pátku 17. 3. do 12:00) vyplněním tohoto jednoduchého formuláře. Přijet můžete i neohlášeně, ale nelze zaručit, že na Vás zbude špekáček.
První petardy a rachejtle již hlučí a dobrovolníci se připravují na hlídku v Ptačím parku Josefovské louky. Těsně před půlnocí už je třeba být na místě a hlídat reakce koní a praturů na rozzářenou oblohu a ohlušující rány z okolních sídel. Bez dobrovolníků by se naše ptačí parky neobešly. Od pomoci s přípravami pozvánek na akce, asistence s řešením právnických otázek, přes fyzickou práci v parku až po novoroční hlídky. Za to vše patří dobrovolníkům ohromný dík. Samozřejmě stejnou měrou chci poděkovat všem, kteří parky podporují finančně. Bez peněžních prostředků by byly jen snem vznášejícím se v éteru. Z darů vykoupená půda je v parcích základem podpory a ochrany ohrožených ptačích druhů. Všem krásný nový rok a ptačím parkům další období zdárného rozvoje!
Břeněk Michálek
správa ptačích parků ČSO v Jaroměři-Josefově
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
Josefovské louky u Jaroměře, ptačí park České společnosti ornitologické (ČSO), získaly zásadní podporu východočeské firmy BEAS AGRO s.r.o. Rasošky. Majiteli jsou potomci legendárního lučního hajného Bedřicha Syrovátky, milovníka přírody a dlouholetého hospodáře místního rybářského spolku, který zasvětil život zavlažovaným loukám u Josefova dávno před tím, než tu vznikl ptačí park. BEAS AGRO s.r.o. Rasošky, společnost podnikající v zemědělství, prodala ornitologům za příznivou cenu všechny své pozemky na území ptačího parku a navíc je podpořila částkou 300 tisíc korun. Území v údolí Metuje pod pevností Josefov o velikosti 85 ha, které ČSO vykupuje z darů, slouží jako rezervace pro ptáky i malebné místo pro milovníky přírody. Continue reading „Potomci lučního hajného na Josefovských loukách významně podpořili ptačí park. Rozroste se o 6 hektarů“
Skupiny dobrovolníků na podzim intenzivně pomáhají všem třem mokřadním ptačím parkům. Na Josefovských i Mnišských loukách proběhlo tradiční dobrovolnické Zazimování, na Kosteliskách dokonce už třetí celovíkendová dobrovolnická brigáda s poznávacím programem. Do pomoci parkům se ale zapojují i školy, které např. na Josefky přijíždějí v rámci pobytového výukového programu a brigáda je pro ně součást exkurze. Na Mnišských loukách se zase zapojují studenti českolipského šestiletého gymnázia se zájmem o přírodu sdružení ve skupině Ekokřečci. Ti byli hlavní hybnou silou při Zazimování parku, které proběhlo poslední sobotu. Zásluhu na tom má českolipská Ekoporadna Orsej, která zapojení místní mládeže do ochrany parku koordinuje. Další pomocnou rukou se stávají skauti z regionů, kde se ptačí parky nacházejí. Tzv. patronátní skupinu pro Mnišské louky už vytvořili skauti z České Lípy. Vytvoření dalších patronátních skupin pro ostatní parky se domlouvá.
Vedle stoupajícího zájmu škol o exkurze (na Josefovských loukách se letos zúčastnilo výukových programů rekordních 807 žáků, na Kosteliskách se programy pro školy úspěšně rozjíždějí) je popularita dobrovolných pracovních akcí dalším skvělým rysem našich ptačích parků.
Děkujeme, že spolu můžeme ptačí parky vytvářet!
Každoroční ořezávání vrb na Josefovských loukách zvládají i někteří dobrovolníci, kteří vládnou motorovou pilou. Teambuilding T-Mobilu. Foto: S. ŠnáblZaměstnanci z T-Mobile jezdí na Josefovské louky v rámci teambuildingu pravidelně. Zde pomáhají vysekávat ostrovy a poloostrovy ptačníků. Foto: S. ŠnáblPodzimní likvidace invazních rostlin na Kosteliskách.Celík kanadský a javor jasanolistý jsou nepůvodní rostliny, které je třeba potlačovat. Tak dostanou prostor původní ochranářsky cenné druhy.Brigádičky na Kosteliskách jsou fajn akce pro celou rodinu.Zpestřením práce jsou na Kosteliskách vzdělávací vsuvky. Tady odchyt nočního hmyzu.Studenti se zájmem o přírodu, kteří si říkají Ekokřečci. V akci na Mnišských loukách. Koordinaci pomoci ptačímu parku ze strany mládeže zajišťuje Ekoporadna Orsej. Foto: B. MichálekEkokřečci dostáli svému jménu. Při brigádě na Mnišských loukách nejvíce vynikali v úkolech připomínající hlodání. Na snímku redukce keřových vrb. Foto: B. MichálekKolem 50 dobrovolníků přijelo pomoci Mnišským loukám na Zazimování parku. Foto: B. MichálekNa Mnišských loukách stále nacházíme další a další ložiska odpadků. Bude zapotřebí ještě několika brigád, než se jich ptačí park zbaví. Odvoz zajišťuje spolupracující Město Česká Lípa. Foto: B. MichálekSkautská patronátní skupina pro Ptačí park Mnišské louky jde do akce i za soustavného deště. Díky skautům je na Mniškách průsek pro ornitologickou síť kousek od vstupu do parku. Foto: Olga Hušková
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
Pět velkých tůní o rozloze dohromady přes 3 ha, Centrální ptačník, se podařilo přes zvodnění luk dokončit. Pomoci muselo pásové vozidlo dumper, pro které močály nejsou překážkou. Na jaře se máme na co těšit. Tůně budou magnetem pro táhnoucí i hnízdící ptáky. Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách byly podpořeny z Norských fondů. Continue reading „Centrální ptačník na Josefovských loukách je hotov“
Podrobný monitoring v ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku ukázal, že toto místo je útočištěm pro stále větší množství druhů včetně těch, které patří v Česku k nejvzácnějším. Příkladem je nález tří jedinců užovky stromové, která je nejohroženějším českým hadem a vyskytuje se ostrůvkovitě na několika málo místech. Populace v ptačím parku Kosteliska ve správě Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) dosud unikala pozornosti. Continue reading „Přírodovědci našli v ptačím parku Kosteliska užovku stromovou, nejvzácnějšího hada Česka“
Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další. Continue reading „Hejna hus i vzácní brouci. Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí“
Ohromný dík všem 25 účastníkům Volného pracovního tábora na Josefovských loukách! Tahouny byli letos členové Ornitologické akademie ČSO. Zvláštní dík tedy patří jim. Odměnou pro všechny byli neustále pohvizdující přeletující bahňáci 7 druhů, ledňáčci, letní kolonie netopýrů velkých na jedné josefovské půdě, mláďata sovy pálené na záchranné stanici a mnohé další klenoty naší přírody.
První den tábora prší, což je příležitost k přípravě dřeva na zimu pro správu ptačího parku. Foto: Pavel ProsmanKaždoročně pomáháme kromě Josefovských luk i samotné správě ptačího parku. Štípaní dříví na dlouhou josefovskou zimu (budovy v Pevnosti Josefov se vytápí min. 7 měsíců v roce). Foto: Pavel ProsmanI letos opravujeme cestu ve vstupním areálu Josefovských luk prvotřídním kamenivem od josefovských kameníků. Konečně z ní zmizí téměř celoroční bláto. Foto: Břeněk MichálekVyměňujeme kůly nejstarší ohrady v ptačím parku. Foto: Břeněk MichálekSekáme a odklízíme nejen louky ve vstupním areálu, ale i louky mezi ptačníky. Hned po posekání a odklizení trávy sem nalétávají bekasiny a vodouši kropenatí. Foto: Břeněk MichálekOdklízíme trávu z loučky ve vstupním areálu. Tento rok tu během jednoho jarního týdne pobývaly tři druhy chřástalů: vodní, kropenatý a malý! Každoroční údržba louky jim asi svědčí. Foto: Břeněk MichálekKroužkovatel ptačího parku Petr Škobluk už chytá ledňáčky jako na povel. Zasloužená odměna pro pracující dobrovolníky. Foto: Břeněk MichálekJosefovská džungle vydává další tajemství. Kousek od místa, kde jsme nedávno zaznamenali bukáčka malého, nachází dobrovolník Honza z Ornitologické akademie páchníka hnědého. Bombastický objev vzácného brouka potvrzuje výjimečnost našeho josefovského ptačího parku. Foto: Břeněk Michálek
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v ptačím parku Kosteliska na Hodonínsku představila Strategii rozvoje ptačích parků ČSO. Podle ní bude mít ČSO do roku 2042 v každém kraji republiky plně funkční ptačí park, aktuálně má čtyři. Jedná se o reakci ČSO na největší úbytek biodiverzity v historii lidstva, který v tomto desetiletí prožíváme. K zastavení krize biodiverzity nestačí ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť, potvrdila v ptačím parku Kosteliska ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Dodala, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který učiní obnovu ekosystémů v zemích EU právně závaznou. Continue reading „Ptačí park v každém kraji republiky, plánuje ČSO. Obnovou ekosystémů reaguje na krizi biodiverzity“
Vzácný dravec orlík krátkoprstý se zdržuje v ptačím parku Kosteliska už 7 týdnů – poprvé byl pozorován 27. května. Na území České republiky zalétá jen vzácně, pouze výjimečně se zdrží delší dobu na jednom místě. Není proto divu, že za orlíkem přijelo už několik desítek ornitologů, birdwatcherů a nadšenců. Aktuálně se jedná o největší tahák ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku. Continue reading „Vzácný orlík krátkoprstý ulovil užovku přímo před fotopastí na Kosteliskách“
V ptačím parku Kosteliska se začátkem července narodila dvě telata uherského stepního skotu. Čtyři dospělé krávy od letošního března spásáním a rozdupáváním luk přispívají k tomu, aby se na lokalitě dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám. Teď bude stádo, a stejně tak efektivní péče o území, ještě větší.Continue reading „Na Kosteliskách se narodila telata uherského stepního skotu“
Je sobota 14. května 2022 ráno a já jsem konečně na místě. Stojíme v Rokytnici u Přerova, odkud se má vypravit historicky úplně první vycházka za vlhami pestrými do ptačí rezervace Malá Lipová. Místní se velmi diví, když z auta vytahujeme baťohy, dalekohledy a fotoaparáty. Bodejť by ne, koná se tu velká rybářská soutěž a skupinka třiceti osob s dalekohledy tu vypadá jaksi nepatřičně. Všichni se za námi otáčí a příliš nerozumí našemu vybavení. Kde máme pruty a návnady?!
Kousek od rybníčka nás přivítá Martin Vymazal z Ornitologické stanice Muzea Komenského v Přerově, který povede vycházku za našimi nejbarevnějšími ptáky, za vlhami pestrými. Představuje nám krátkou historii pískovny Malá Lipová. Nyní je to rok, kdy je ve vlastnictví České společnosti ornitologické. „Vlhy už přilétly a je jich tam opravdu spousta,“ ubezpečuje nás Martin. Všem se rozzáří obličeje. Všichni je chtějí vidět. Dodává ovšem, že letos v pískovně je pouze pár břehulí říčních, kterých vloni bylo asi na 600.
Z velkého loňského hejna břehulí zbylo letos jen několik párů. Kam asi zamířily ostatní? Ilustrační foto Jiří Bohdal.
Procházíme obcí směrem k pískovně. Postupně nás Martin upozorňuje na hrdličky zahradní, které považujeme za původní druh, ale jsou v České republice teprve krátce. Onen hrdliččin hlas, který zval ku lásce, jak známe od Karla Hynka Máchy, nepatřil hrdličce zahradní, ale té divoké. Tu ale v Rokytnici nevidíme. Postupně slyšíme štěbetající vrabce domácí i polní a ozývají se rehci domácí. Ve vzdušných proudech nad námi surfují vlaštovky a rorýsi.
Vycházíme na polní cestu za obcí. Nad našimi hlavami nekrouží žádný ptačí druh a létajícího hmyzu je tu poskromnu. Martin se zastavuje a upozorňuje nás na to ticho. „Slyšíte?“ My slyšíme, že nic neslyšíme. Je tu podezřele ticho. Doplňuje, že paradoxně v obci bylo mnohem více ptačích druhů než zde, kde jsou široká pole a jen pár remízků. Je to jak poušť.
Posunuli jsme se. Už jsme na dohled od pískovny a slyšíme mončičáčí zvuk, vlhy se ozývají. Mají nezaměnitelné dorozumívání. Zatím je vidíme jen na obzoru, ale víme, že tam jsou. Z houštin se ozývá slavík obecný a je vidět samce ťuhýka obecného, jak nás odlákává od hnízda. Prolétla i samotářská včela drvodělka fialová. Zde to už vypadá o poznání živěji.
Hnízdiště vlh pestrých v Malé Lipové. Foto E. Valinová.
A jsme na místě. V bývalé pískovně, která opravdu žije. Vlhy nám kličkují nad hlavami a některé poposedávají na odkrytých kořenech stromů a keřů. Je jich tu spousta. Snažíme se je spočítat – jedna, dva, tři, … Začínáme znovu. Jedna, dva, deset, třicet? Nikomu se to v té rychlosti nepovede spočítat. Jen víme, že jich je tu opravdu hodně. Krása pohledět. Jejich barva přechází od tyrkysové do žluté a od červené do zlaté. Jedná se totiž o takové papoušky naší krajiny.
Vlhy pestré dělají opravdu čest svému jménu, barevnějšího ptáka u nás těžko najdeme. Foto L. Klíž.
Martin nám přibližuje život vlh: „Sem přilétají začátkem května. Je to teplomilný druh a k zahnízdění potřebuje strmé písčité stěny, které postupně erodují. Hnízdo si každý rok hloubí nové.“ Ukazuje na písčitou stěnu a dodává: „Ty menší nory, které vidíte, jsou od břehulí, a ty větší pak od vlh. Vrabčáci si obsazují ty staré nory, kde už žádná vlha, ani břehule nehnízdí.“ Pak Martin ukazuje kamsi do křoví: „Vloni se na místě, kde jsme chtěli stavět pozorovatelnu pro návštěvníky, objevily vzácné druhy orchidejí, vstavače vojenské. Akorát teď kvetou, můžete se podívat. Jen buďte opatrní, ať je nepošlapete.“ A dodává, že pozorovatelnu postaví samozřejmě jinde.
Kvůli nálezu vzácných vstavačů vojenských rádi postavíme pozorovatelnu o kus dál. Foto E. Valinová.
Martin se vzdálí, aby natáhl ve křoví vedle pískovny síť kvůli ukázce kroužkování ptáků. Vysoko nad našimi hlavami zakrouží čáp bílý a je pryč. Za chvíli Martin hlásí, že se podařilo chytit vzhledově nenápadné, leč zpěvem velice výrazné slavíky a jednoho samce sýkory koňadry. Je to zajímavé, málokdo viděl slavíky naživo. Jsou to typičtí UHP – univerzálně hnědí ptáci, kteří mají větší korálkové oči. Pomalu se loučíme s vlhami, ještě posledních pár snímků a pohledů v dalekohledu a jdeme zpět do Rokytnice.
Jsme nadšení. Po více než 3 hodinách venku s vlhami a dalšími ptačími druhy se s námi Martin loučí. Nejsme smutní, my víme, že se můžeme kdykoliv vrátit. Jsme rádi, že tu krásné vlhy hnízdí, a jsme rádi, že existuje ptačí rezervace Malá Lipová, která nás očarovala. Je možná malá, ale na nás a na ptáky dělá velký dojem.
Skvělé pokračování příběhu darovaných pozemků! Město Jaroměř v roce 2020 poskytlo velkorysý dar v podobě téměř 4 ha pozemků pro ptačí park Josefovské louky a letos darování půdy pokračuje. Dlouholetý sympatizant ptačího parku pan Petr Potoček se rozhodl, že část svých pozemků, které nejsou nijak hospodářsky využívané, věnuje České společnosti ornitologické. Srdečně děkujeme! Věříme, že tento typ podpory bude v ptačích parcích častější.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
//
